Vyjadřují vztah k osobě, uvádějí vedlejší věty vztažné
Skloňování:
Zájmena kdo, co, jaký, který, čí stejně jako zájmena tázací (viz výše). Složitější je zájmeno jenž (podle zájmena on + ž), takže si je raději rozepíšeme.
Pro skloňování vztažného zájmena jenž je důležité si uvědomit jakého rodu a čísla je podstatné jméno, k němuž se jenž vztahuje, a v jakém pádu dané zájmeno má být.
V následující tabulce lze najít správný tvar právě pro určení těchto tří kritérií (číslo, rod, pád)
Úkolem vztažných zájmen je
spojovat větu hlavní s větou vedlejší, nebo věty vedlejší.
Do zájmen vztažných patří i
všechna zájmena tázací, které ale v tomto případě nemají funkci otázky. Zájmeno
jenž, které se také řadí do této skupiny, má význam zájmena který.
Výrazy končící příponou -ž se
používají zřídka.
Při spojení vztažných zájmen s
podstatnými jmény, které označují párové části lidského těla se zachovává
zakončení -maž. Výjimkou jsou zájmena již a jež, kde zůstává koncovka s i.
Například: Očima, jimiž si ji prohlížela.
Je to ingredience, bez níž skvělou omáčku opravdu nepřipravíte. Učitelka, k níž jsem opravdu nechoval vřelé city, naštěstí již odešla. Vzpomněla si na tu pohádkovou knížku, v níž byly strašidelné obrázky. Nepojedu na dovolenou s dívkou, s níž si nerozumím.
Ve všech výše uvedených příkladech je slovo „níž“ zájmenem, respektive tvarem vztažného zájmena rodu ženského ve 2., 3., 6. a 7. pádě čísla jednotného. Aby to bylo zcela jasné, nabízím přehledné skloňování zájmena „jež“ v rodu ženském (nikoli středním).
jednotné číslo
množné číslo
1. pád
jež
jež
2. pád
jíž, níž*
jichž, nichž*
3. pád
jíž, níž*
jimž, nimž*
4. pád
již, niž*
jež, něž*
5. pád
6. pád
níž*
nichž*
7. pád
jíž, níž*
jimiž, nimiž*
* Podoby s takzvaným náslovným n- se používají po předložkách, například k níž, o níž, před níž, s níž a podobně.
Zájmeno jenž/jež/jež uvozuje vedlejší větu vztažnou a vyjadřuje její vztah zpravidla k určité osobě nebo věci uvedené ve větě řídící (viz souvětí uvedená výše jako příklad). Používá se především v psaných projevech.
Většina známých citátů od Williama Shakespeara pochází z jeho knih, ať už se jedná o divadelní hru nebo báseň. Řada Shakespearových citátů je parafrázována a je stále považována za aktuální. Častým tématem vybraných citátů je láska. Citátů by ale mnoho být mnohem více, téměř z každého jeho díla se dá mnoho věcí citovat.
„Ach, ona teprv učí zářit svíce. Jak v uchu černochově náušnice žhne v tváře její spanilost, nad lidský pomysl i nad žádost. Jako když holubička k vranám sedne, tak jiných krása vedle její bledne... Že jsem kdy miloval? Ach ne, ó ne! Já lásku neznal do dnešního dne.“
„Anonym nikdy za nic nestojí, nechť sám své jméno považuje za nic.“
„A ty vaše malovánky taky dobře znám! Pánbůh vám dal jeden obličej a vy si děláte druhý. Vrtíte se a kroutíte, šepláte a zpotvořujete jména božích tvorů a z hříšné vypočítavosti ze sebe děláte putičky.“ (Hamlet)
„Ať smutnou výstrahou nám provždy je ten příběh Romea a Julie.“
„Až teprve naše společná láska mi ukázala, co je v životě důležité. Teď vím, že štěstí je jen poloviční, když se o něj nemáš s kým dělit, a že smutek je dvojnásobný, když Ti z něj nemá kdo pomoci. S Tebou jsem poznal, co to znamená opravdu milovat a jaké to je, když je moje láska opětována...“
„Bláznovství obchází kolem světa jako slunce. Není místa, kde by nesvítilo.“
„Bohatý cit je chudý na slova, nemá se krášlit, sám je krásný dost...“
„Být či nebýt, to je, oč tu běží.“
„Celý svět je jeviště a všichni lidé na něm jenom herci.“
„Co když je láska plamenem, jenž vyšlehává z překvapení? Až shoří vše, co bylo v něm, zhasne a bude po plameni, jenž vyšlehával z překvapení a byl jen pouhým plamenem.“
„Co je člověk, když žije jenom proto, aby spal a jedl? Nic víc než zvíře, nic víc. Ten, kdo nám dal tak velkou schopnost myslet, nazírat věci minulé i příští, zajisté nechtěl, aby božský rozum v nás zahníval a tlel.“ (Hamlet)
„Co růží zvou, i zváno jinak, vonělo by stejně.“ (Romeo a Julie)
„Čas ubíhá různě - podle toho s kým.“
„Čisté srdce se snadno nepoleká.“
„Ďábel i Bibli cituje, když mu to přijde vhod.“
„Dobrá pověst je nicotná a velmi nesprávná představa, často se získá bez zásluhy a ztratí bez viny.“
„Dobré srdce ženy, než pěkná tvář upoutá mou lásku.“
„Dobré víno je dobrý přítel, když s ním dovedeme zacházet.“
„Dobře se oběsit - to vyloučí možnost špatně se oženit.“
„Falešná tvář musí skrýt, co falešné srdce v sobě skrývá.“
„Jakmile potkáte ženu, která vám zůstala dlužna odpověď, dobře se jí podívejte do úst, jistě nemá jazyk.“
„Je cosi shnilého ve státě dánském.“ (Hamlet)
„Jeho cit je slepý, a slepá láska po temnotě prahne.“
„Jen dokažte se zdržet dneska, a příští odříkání bude už mnohem snazší. Další ještě víc, neboť zvyk mění naši přirozenost: buď ďábla zkrotí, nebo rázně zažene ho pryč.“ (Hamlet)
„Jsi anděl. Záříš do noci nad mojí hlavou jako posel nebes, kterého zrakem obráceným v sloup s užaslou bázní lidé sledují, jak osedlává líná oblaka a zvolna plyne širým ovzduším.“ (Romeo a Julie)
„Jsou bolesti, v nichž člověk pouze sám si může pomoci, a silné srdce se chce jen na svou sílu spolehnout.“
„Jsouť věci na nebi a na zemi, o kterýchž moudrost naše nemá zdání.“
„Kdo nemá peníze, obživu a spokojenou mysl, je ošizen o tři znamenité přátele.“
„Kdo oloupen, se tomu směje, okrádá zloděje, kdo se zbytečně trápí, okrádá sebe.“
„Kdo trpí sám, ten trpí mnohem tíž, že vidí štěstí druhých přes svůj kříž.“
„Kdo získal srdce lví, získá i srdce ženy.“
„Kdyby každý dostal, co mu patří, kdo by pak byl bezpečen před výpraskem?“
„Kdyby naše dobré vlastnosti z nás nevyzařovaly, bylo by to, jako bychom je neměli.“
„Když dívky řeknou ze skromnosti „ne“, přejí si, aby se to chápalo jako „ano“!“
„Když jsou dva na koni, jeden musí sedět vzadu.“
„Když láska vadnouc začíná skomírat, vždy si libuje v tiché obřadnosti.“
„Kolikrát voláme ke spáse nebe, když snadno můžeme spasit sami sebe. Osud nám dává směr a my se - jistě z hlouposti - motáme na stejném místě. Co brání nám pozvednout se do vyšších sfér?“
„Království za koně!“
„Krása tkví v oku pozorovatele.“
„Křehkosti - tvé jméno je žena.“
„Láska je dým, jímž vánek vzdechů točí, jas, je-li šťastna milujících očí, a je-li zkormoucena, moře slz.“
„Láska je jak dým, jak vdech se rozplyne, láska je plamen, který v očích žhne, láska je moře vyplakaných slz, láska, jak každý ví, je zákeřný jed i balzám hojivý.“
„Láska je jako děcko, touží po všem, co má na očích.“
„Láska není cit, který se mění, když narazí na překážky, nebo se poddá sotva, že změnu tuší.“
„Láska se nemění každou hodinou či dnem, ale trvá celý život. A jestli se mýlím, nikdy jsem nic nenapsal a nikdy se nestalo, že se dva lidé milovali.“
„Láska se ve mně rozlévá jak moře, tak velká je a hluboká. Čím víc jí dám, tím víc jí mám. Je nekonečná.“
„Lidé by měli být, čím se zdají. A kteří tím nejsou, neměli by se tím ani zdát.“
„Lidské myšlenky jsou otrokem lidského života.“
„Lépe v pekle nežli se ženou svárlivou v domě společném.“
„Lepší moudrý blázen, než bláznivý mudrc.“
„Má láska tváří tolik, že vlastně není nic než karneval.“
„Milovaná dívka neví nic, pokud neví, že muži cení nedosaženou věc víc, než má ceny.“
„Mít rád je víc, než milovat.“
„Mnohem lepší je žít bez štěstí než bez lásky.“
„Moudrý je ten, kdo mluví pravdu.“
„Moudrý otec, kdo zná své dítě.“
„Muž, jenž má jazyk, pravím, není mužem, když jím neumí dobýti ženy.“
„Muž, který se bojí, nikdy dívku nezíská.“
„My, muži, v slibech velcí jsme a v lásce často malí.“
„Nabyl jsem dojmu, že lidé nejsou dílem přírody, ale nějakého břídila - tak zpackané a ohavné bylo lidstvo v jejich podání.“
„Naděje bývá často jako pes bez čichu.“
„Naděje je loveckým psem beze stopy.“
„Najít lásku je dobré, ale nehledat a dostat je lepší.“
„Naše těla jsou zahrady, jež ošetřuje naše vůle - zahradník. Ta rozhoduje o tom, co z nich vyroste.“
„Názory lidí jsou částí jejich štěstí.“
„Nejsem příliš nemocný, ještě o tom mohu mluvit.“
„Nemoc je nakažlivá, kéž by byla i láska.“
„Neexistuje nic dobrého a nic špatného, to jen naše myšlení způsobuje tento rozdíl.“
„Nic není špatné nebo dobré samo o sobě. Všemu dává vlastnosti naše myšlení.“
„Nic není samo o sobě ani dobré, ani špatné. Záleží na tom, co si o tom myslíme.“
„Nic nepůjčuj a nic si nikde nedluž! Kdo půjčí, přítele i půjčku ztratí, a dluhem vytloukáš jen klínem klín.“ (Hamlet)
„Odvaha roste s příležitostí.“
„Ó, jak jsi mocná, lásko! Skrz tebe hovado si vede jako člověk a člověk jako hovado. Taky labuť jsi ze sebe dělal, Jupitere, když jsi za Ledou chodil... Když už i bohové jsou tak zhůvěřilí, co mají dělat ubozí lidé?“
„Ó, mocná lásko, která dokáže změnit zvíře v člověka, stejně jako člověka ve zvíře.“
„Ošklivost je mnohem ošklivější u ženy než u ďábla.“
„Pec pro své nepřátele nerozpaluj tak, aby ses sám nespálil.“
„Peklo je prázdné, ďáblové jsou mezi námi.“
„Plakat nad minulým neštěstím, to je nejjistější prostředek, jak si přivolat další.“
„Podezíravost vždy straší provinilou mysl“
„Pochybuj, hvězda že plane, pochybuj, slunce že žhne, pochybuj o pravdě samé, jen o mně, o mně ne!“ (Hamlet)
„Pošetilé je žít, když život je nám mukou. A tu smrt je náš lékař a umřít jeho předpis.“
„Proto jsou svátky tak vzácně nevšední, že v dlouhé řadě dnů, ční mezi všemi...“
„Přátelství, jež nesvázala moudrost, může pošetilost snadno rozvázat.“
„Rány, které si člověk způsobí sám, se léčí těžce.“
„Rozum je sice lékař lásky, ale za rádce ho láska neuznává.“
„Se zbraní v ruce mluvíš o míru?“ ( Romeo a Julie)
„Sláva se podobá kruhu na vodě, který se nepřestává šířit, až se samým šířením dočista ztratí.“
„Slova, slova, slova.“ (Hamlet)
„Směje se jizvám, kdo nikdy rány nepocítil.“
„Smím žádat o milost, však těžit z hříchu?“ (Hamlet)
„Smrt je jen začátek, ale až té druhé kapitoly.“
„Smrt z Tebe vysála med dechu, ale nepřemohla Tě. Na tvoji krásu nemá.“
„Snad uvede váš sňatek v mír a shodu, odvěké nepřátelství vašich rodů.“ (Romeo a Julie)
„Stručnost je duší vtipu.“
„Šťasten být neumíš, protože po tom, co nemáš, se ženeš, a co máš, na to zapomínáš.“
„Také vy jste cestoval? To tedy vážně máte proč být smutný. Asi jste prodal, co jste měl, abyste se mohl podívat, co mají jiní. Mít zhlédnuto kdeco a nemít nic, to znamená oči bohaté a kapsu prázdnou.“
„Takoví dva se dnes štíří, zítra smíří a než se nadějeme, jsou z nich tři.“
„Tak ty chceš umřít? A co já, lásko, a co já? Mám trčet na tomhle světě, který bez tebe je zpustlejší než chlív?“
„Teorie lásky je božská, její praxe ďábelská.“
„Tím větší škoda, když blázen nesmí moudře říkat, co moudří bláhově dělají.“
„Ty, jenž jsi na nebesích, dej odpuštění a lásku špatnému, který pěje nebeskou chválu tak pozemským jazykem.“
„Ukaž mi muže, který není otrokem vášně, a já ho uvnitř srdce nosit budu, ba v srdci srdce svého.“
„Už Rosalina, tebou tolik ctěná, ti sešla z mysli? Jste vy, chlapci, cháska! Ne v srdcích, v očích jen je vaše láska!“ (Romeo a Julie)
„Už s chmurným mírem vchází chmurný den a samo slunce těžkou hlavu skrývá. Jen zprostit toho, kdo je nevinen a trestat provinilé ještě zbývá. Však věčně bude srdce jímat znova žal Juliin a bolest Romeova.“ (Romeo a Julie)
„Válka není žádný zápas proti tomu, když muž před protivnou ženou prchá z domu.“
„Vědění jsou perutě, jimiž se vznášíme do oblak.“
„Vidět a cítit znamená existovat, myslet znamená žít.“
„Víme, co jsme, ale nevíme, co můžeme být.“
„V knize osudu jsme všichni zapsáni v jednom verši.“
„Vnější krása je o to cennější, oč více skrývá vnitřní krásy.“
„Vprav do oka novou otravu a prudký jed staré se zničí.“
„V srdci lidském je stálý boj dvou nepřátel: zlé vůle a dobroty.“
„Vyslyš každého, ale ponech si svůj úsudek.“ (Hamlet)
„Zábava a činnost dělají hodiny krátkými.“
„Zamilovaní jsou vždy rychlejší než hodiny.“
„Zbabělci umírají často ještě před smrtí, hrdinové okusí smrt jen jednou.“
„Ze všeho divného, co jsem kdy slyšel, je nejdivnější, že se člověk bojí, ač ví, že smrt, náš nutný konec, přijde, kdy přijít má.“
„Zlo, které lidé pášou, je přežívá. Dobro je mnohdy pohřbeno s jejich kostmi.“
„Znej míru v lásce, ať je stálá, zmešká, kdo otálí, i ten kdo příliš cválá.“
„Že miloval jsem dosud? Jak se klamu! Dnes vidím teprv pravou krásu samu.“
„Ženy jsou andělé, když se o ně ucházíme.“
„Ženy se nikdy neohlížejí. Jediná tak učinila a proměnila se v solný sloup.“
„Žert nehne duší v trýzni smrtelné.“
„Že se může někdo usmívati a býti padouchem...“
„Život je jen chodící stín, chudý herec, který se naparuje a trápí na jevišti, aby se o něm vzápětí už neslyšelo; je to příběh vyprávěný idiotem, naplněný zvukem a zuřivostí, jež neznamená nic.“
