NEURČITÁ zájmena
Blíže neurčují osoby, věci a podobně, nebo je určují jen obecně
Skloňování:
Zájmena neurčitá tvořená se zájmen tázacích, například někdo, leckdo, málokdo, máloco, ledajaký, kdokoli, cosi a podobně, se skloňují jako zájmena tázací (viz výše). Vždy vyskloňujte dané tázací zájmeno a jen k němu přidejte konkrétní příponu či předponu.
Zájmeno každý se skloňuje podle vzoru mladý (viz přídavná jména).
Zájmeno všechen
1. |
všechen |
všechna |
všechno/vše |
2. |
všeho |
vší |
všeho |
3. |
všemu |
vší |
všemu |
4. |
všechen |
vši všechnu |
všechno vše |
5. |
- |
- |
- |
6. |
o všem |
o vší |
o všem |
7. |
vším |
vší |
vším |
1. |
všichni |
všechny |
všechna |
2. |
všech |
3. |
všem |
4. |
všechny |
všechny |
všechna |
5. |
- |
6. |
o všech |
7. |
všemi |
Zdroj: Zájmena
Jaký je to slovní druh
Slovo všechno spadá pod zájmena neurčitá. Tato zájmena vyjadřují neurčitost, není tedy nestanoveno kdo, nebo co. Zájmeno všechno patří k těm, které totalizují množství nebo míru. Zároveň se jedná o vymezovací zájmeno.
Zdroj: Slovo všechno
Krátké shrnutí o zájmenech
Zájmena:
- zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
- shodují se v pádu, rodu nebo čísle s podstatnými či přídavnými jmény
- příklady: já, vy, on, ten, ta, náš, jeho, kdo, čeho, tentýž, nějaké, žádný
- určujeme u nich:
- odruh (osobní - ty, přivlastňovací - tvoje, ukazovací - ten, tázací - co, vztažná - jenž, neurčitá - něco, záporná - žádný)
- orod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
- očíslo (jednotné, množné)
- opád (7. pádů jako u podstatných jmen)
Zdroj: Jak se ptáme na zájmena
Slovní druh slova všichni
Slovo všichni je zájmeno. Konkrétně jde o první pád čísla množného zájmena všechen. Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena neurčitá, stejně jako zájmena někdo, něco, něčí, nějaký, některý, kdosi, cosi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, ledaco, ledačí, leckdo, každý a další. Jazykovědci pak řadí zájmeno všechen mezi takzvané totalizátory, tedy mezi zájmena vyjadřující význam úplného množství (patří sem například i veškerý, každý, sám).
Zdroj: Slovní druh slova všichni
Zájmena neurčitá
Úkolem neurčitých zájmen je, jak
už vypovídá jejich název, vyjádřit nějaký druh neurčitosti. Tato zájmena
vznikla tak, že se k zájmenům tázacím přidala buď předpon, nebo přípona.
Protože je skloňování těchto zájmen stejné jako zájmen tázacích, ze kterých
vznikly (+ přidaná přípona/předpona), tak se v této části uvádí jen skloňování
některých neurčitých zájmen.
Neurčitá zájmena každý, každá
a každé se běžně používají jen v jednotném čísle. V množném se užívají je u
pomnožných podstatných jmen.
I u těchto přídavných jmen je u
párových částí lidského těla přípona -ma. Například: Při cvičení rozhazovali
všema rukama.
Zájmena neurčitá: někdo, něco,
nějaký, některý, něčí, každý, všechen, kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, čísi,
kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, číkoli, kdekdo, kdejaký, kdekterý, kdečí,
kdeco, ledakdo, ledaco, ledajaký, ledakterý, ledačí, málokdo, máloco,
málokterý, zřídkakdo, zřídkaco, sotvakdo, sotvaco, sotva který, buhvíkdo,
bůhvíjaký, bůhvíčí,
Skloňování
neurčitých zájmen někdo, něco, kdokoli:
ZÁJMENA
PÁDY
|
NĚKDO
|
NĚCO
|
KDOKOLI
|
1.
pád
|
Někdo
|
Něco
|
Kdokoli
|
2.
pád
|
Někoho
|
Něčeho
|
Kohokoli
|
3.
pád
|
Někomu
|
Něčemu
|
Komukoli
|
4.
pád
|
Někoho
|
Něco
|
Kohokoli
|
5.
pád
|
Někdo
|
Něco
|
Kdokoli
|
6.
pád
|
O někom
|
O něčem
|
O komkoli
|
7.
pád
|
S někým
|
S něčím
|
S kýmkoli
|
Skloňování
neurčitého zájmena něčí v jednotném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
NĚČÍ
|
NĚČÍ
|
NĚČÍ
|
1.
pád
|
Něčí
|
Něčí
|
Něčí
|
2.
pád
|
Něčího
|
Něčí
|
Něčího
|
3.
pád
|
Něčímu
|
Něčí
|
Něčímu
|
4.
pád
|
Něčího, něčí
|
Něčí
|
Něčí
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O něčím
|
O něčí
|
O něčím
|
7.
pád
|
S něčím
|
S něčí
|
S něčím
|
Skloňování
neurčitého zájmena něčí v množném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
NĚČÍ
|
NĚČÍ
|
NĚČÍ
|
1.
pád
|
Něčí
|
Něčí
|
Něčí
|
2.
pád
|
Něčích
|
Něčích
|
Něčích
|
3.
pád
|
Něčím
|
Něčím
|
Něčím
|
4.
pád
|
Něčí
|
Něčí
|
Něčí
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O něčích
|
O něčích
|
O něčích
|
7.
pád
|
S něčími
|
S něčími
|
S něčími
|
Skloňování
neurčitých zájmen nějaký a některý v jednotném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
NĚJAKÝ
|
NĚJAKÁ
|
NĚJAKÉ
|
NĚKTERÝ
|
NĚKTERÁ
|
NĚKTERÉ
|
1.
pád
|
Nějaký
|
Nějaká
|
Nějaké
|
Některý
|
Některá
|
Některé
|
2.
pád
|
Nějakého
|
Nějaké
|
Nějakého
|
Některého
|
Některé
|
Některého
|
3.
pád
|
Nějakému
|
Nějaké
|
Nějakému
|
Některému
|
Některé
|
Některému
|
4.
pád
|
Nějakého, nějaký
|
Nějakou
|
Nějaké
|
Některé, některý
|
Některou
|
Některé
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O nějakém
|
O nějaké
|
O nějakém
|
O některém
|
O některé
|
O některém
|
7. pád
|
S nějakým
|
S nějakou
|
S nějakým
|
S některým
|
S některou
|
S některým
|
Skloňování
neurčitých zájmen nějaký a některý v množném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
NĚJAKÝ
|
NĚJAKÁ
|
NĚJAKÉ
|
NĚKTERÝ
|
NĚKTERÁ
|
NĚKTERÉ
|
1.
pád
|
Nějací, nějaké
|
Nějaké
|
Nějaká
|
Někteří, některé
|
Některé
|
Některá
|
2.
pád
|
Nějakých
|
Nějakých
|
Nějakých
|
Některých
|
Některých
|
Některých
|
3.
pád
|
Nějakým
|
Nějakým
|
Nějakým
|
Některým
|
Některým
|
Některým
|
4.
pád
|
Nějaké
|
Nějaké
|
Nějaká
|
Některé
|
Některé
|
Některá
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O nějakých
|
O nějakých
|
O nějakých
|
O některých
|
O některých
|
O některých
|
7.
pád
|
S nějakými
|
S nějakými
|
S nějakými
|
S některými
|
S některými
|
S některými
|
Skloňování
neurčitých zájmen vše a každý v jednotném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
KAŽDÝ
|
KAŽDÁ
|
KAŽDÉ
|
VŠECHEN
|
VŠECHNA
|
VŠECHNO
|
1.
pád
|
Každý
|
Každá
|
Každé
|
Všechen
|
Všechna
|
Všechno, vše
|
2.
pád
|
Každého
|
Každé
|
Každého
|
Všeho
|
Vší
|
Všeho
|
3.
pád
|
Každému
|
Každé
|
Každému
|
Všemu
|
Vší
|
Všemu
|
4.
pád
|
Každého, každý
|
Každou
|
Každé
|
Všechen
|
Vši, všechnu
|
Všechno, vše
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O každém
|
O každé
|
O každém
|
O všem
|
O vší
|
O všem
|
7.
pád
|
S každým
|
S každou
|
S každým
|
Se vším
|
Se vší
|
Se vším
|
Skloňování
neurčitých zájmen vše a každý v množném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
KAŽDÝ
|
KAŽDÁ
|
KAŽDÉ
|
VŠECHEN
|
VŠECHNA
|
VŠECHNO
|
1.
pád
|
Každí, každé
|
Každé
|
Každá
|
Všichni, všechny
|
Všechny
|
Všechna
|
2.
pád
|
Každých
|
Každých
|
Každých
|
Všech
|
Všech
|
Všech
|
3.
pád
|
Každým
|
Každým
|
Každým
|
Všem
|
Všem
|
Všem
|
4.
pád
|
Každé
|
Každé
|
Každá
|
Všechny
|
Všechny
|
Všechna
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O každých
|
O každých
|
O každých
|
O všech
|
O všech
|
O všech
|
7.
pád
|
S každými
|
S každými
|
S každými
|
Se všemi
|
Se všemi
|
Se všemi
|
Zdroj: Všechna zájmena
Význam slova
Slova LECCOS a LECCO se řadí mezi zájmena, konkrétně mezi zájmena neurčitá, což napovídá, že označují nějakou neurčitou skutečnost. Slovo LECOS není spisovné, proto by se nemělo objevovat ve spisovných textech.
Obě uvedená spisovná slova jsou významově rovnocenná, můžeme tudíž používat jak LECCOS, tak LECCO a věta či souvětí se nezmění.
Co se týče četnosti výskytu spisovných variant, Český národní korpus uvádí v 1. a 4. pádě častěji podobu s „S“ na konci, tedy LECCOS. Rovněž Slovník spisovného jazyka českého zmiňuje tuto podobu jako častější.
Přestože není slovo LECOS považováno za spisovné, v některých publikacích ho lze najít (jedná se o chybu). Nachází se například v knize Den co den (autorka Terézia Mora).
Slovo LECCOS (i slovo LECCO) má stejný význam jako zájmena všelicos nebo mnohé.
Dalšími variantami slova LECCOS jsou zájmena ledasco, ledacos a ledaco.
Zdroj: Leccos nebo lecos