Informace od učitelek češtiny

MENU

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

VĚTNÉ ČLENY ONLINE

OBSAH

Cvičení na větné členy s řešením č. 4

Divadelní

vystoupení

našeho

kroužku

vyhrálo

soutěž.

Přes nemoc

doběhl

do cíle.


Zdroj: Větné členy - přehled

Poradna

V naší poradně s názvem VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.

Ve větě: "Zpátky se nám šlo špatně" je podmět nevyjádřený a domyslet si ho můžeme ve tvaru ukazovacího zájmena TO. Zpátky se nám TO šlo špatně.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Dekuji

Zdroj: diskuze Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval

Cvičení na větné členy s řešením č. 3

Můj

spolužák

pije

denně

mléko.

Do Liberce

jsme přijeli

v noci.


Zdroj: Větné členy - přehled

Diskuze

V diskuzi VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovář.

Dobrý den, potřeboval bych určit větné členy u těchto čtyř slov: Když KOLEM proběhl zajíc shánějící portavu a nad hlavou Janě zasvítilo červené peří PĚNKAVY, KTERÁ se mihla VE VĚTVÍCH stromu, ani si toho nevšimla

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel TV.

Kolem, ve vetvich - prisl. Urceni mista, penkavy - privlastek, ktera - uvozuje vedlejsi vetu privlastkovou

Zdroj: diskuze Větné členy - přehled

Cvičení na větné členy s řešením č. 2

Sousedova

babička

v zimě

velmi

onemocněla.

Slavný

fyzik

vymyslel

důležitou

teorii.


Zdroj: Větné členy - přehled

Diskuze

V diskuzi VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.

Jak rozeznat předmět od Pks a Pkn? Děkuji předem za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr Korejcik.

na predmet se ptame koho co padama na pks ne

Zdroj: diskuze Větné členy - přehled

Cvičení na větné členy s řešením č. 1

Zlý

pes

kousl

souseda

do nohy.

Večerní

závod

v běhu

vyhrál

oddíl

dívek.


Zdroj: Větné členy - přehled

Cvičení na větné členy s řešením č. 5

Obyvatelé

panelového

domu

spěchali

ven.

Záchranáři

vynesli

z domu

zraněnou

dívku.


Zdroj: Větné členy - přehled

Testy na větné členy: určete větný člen u zvýrazněného slova

1. Babička na mé svatbě plakala dojetím.

Správná odpověď:


2. Rodiče šli do lékárny pro léky.

Správná odpověď:


3. Bez vašeho souhlasu nemůžeme jet na výlet.

Správná odpověď:


4. Nesl tašku v ruce.

Správná odpověď:


5. Střecha z došků se mu rozpadala pod rukama.

Správná odpověď:


6. I přes svou nešikovnost uspěl na závodech.

Správná odpověď:


7. Ve sklepě bylo vody po kolena.

Správná odpověď:


8. Letadlo vzletělo velmi vysoko.

Správná odpověď:


9. Při testu se tvářil nešťastně.

Správná odpověď:


10. Kouzelná hůlka Harryho Pottera se zlomila.

Správná odpověď:


Zdroj: Větné členy - přehled

Diskuze

V diskuzi SLOVA PLNOVÝZNAMOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.

Proč větné členy (což jsou podmět a přísudek) jsou slova plnovýznamová ?
př. pes štěkal - pes je zvíře a štěkal je činnost, tak to mají význam
náš i váš pes štěkal - náš, i , váš, - zájmeno a předložka nemají význam ???
Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Dobrý den,
pokud jste pozorně četla náš článek, tak v jeho úvodu je vysvětleno, že plnovýznamovými slovními druhy jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce. Neplnovýznamová slova, která svůj význam získávají až ve spojení se slovem plnovýznamovým, jsou předložky, spojky a částice.
Vy v první větě mluvíte o větných členech, a pak se ptáte, jak je to se zájmenem či předložkou. Nelze míchat dohromady tyto dva termíny (slovní druh x větný člen).
Výše jsem tedy uvedla, jak je to se slovními druhy, nyní stručné vysvětlení k větným členům.
Větnými členy mohou být pouze slova plnovýznamová, tedy výše uvedená podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce (v některých případech i citoslovce). Z čehož vyplývá, že zbývající slovní druhy, ty neplnovýznamové (předložky, spojky a částice), nejsou samy o sobě větnými členy, bývají jen jejich součástí (např. na kole, zelený a modrý svetr apod.).
Nepleťte si tedy prosím slovní druhy a větné členy

Zdroj: diskuze Slova plnovýznamová

Částice

Devátým slovním druhem jsou částice, jejichž úkolem je věty uvozovat, případně některé větné členy vytýkat, hodnotit.

Příklad: už začne pršet.

Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy

Diskuze

V diskuzi URČIT PODMĚT VE VĚTĚ KDO TI TELEFONOVAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Zdražilová.

Prosím o určení podmětu ve větě:kdo ti telefonoval....
Děkuji mockrát

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mmm.

Ve větě "Naším cílem bylo zvítězit." je podmět "zvítězit"
Kdo, co bylo naším cílem? Zvítězit. V tomto případě je to infinitiv ve funkci podmětu.

Zdroj: diskuze Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval

Přehledná tabulka větných členů


Název

Zkratka

Otázka

Příklad

PODMĚT

PO

Kdo? Co?

Auta přijela na křižovatku.

PŘÍSUDEK

Co dělá podmět?

Auta přijela na křižovatku.

PŘEDMĚT

PT

Pádové otázky kromě 1. pádu

Myslivec viděl lišku.

PŘÍVLASTEK SHODNÝ

PKS

Jaký? Který? Čí?

Dřevěná tyč spadla.

PŘÍVLASTEK NESHODNÝ

PKN

Jaký? Který? Čí?

Tyč ze dřeva spadla.

DOPLNĚK

DO

Rozvíjí 2 větné členy

Pes ležel vyčerpaný.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA

PUM

Kde? Kam? Kudy? Odkud?

Šel do lesa.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASU

PUČ

Kdy? Jak dlouho? Jak často? Od kdy? Do kdy?

Včera šel do lesa.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBU

PUZ

Jak?

Tvářil se vesele.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINY

PU PŘÍČINY

Proč? Z jaké příčiny? Z jakého důvodu?

Díky tréninku vyhrál závod.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELU

PU ÚČELU

Proč? Za jakým účelem?

Učila se pro dobré známky.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRY

PU MÍRY

Kolik? Jakou měrou? Jak moc? Do jaké míry?

Děda byl velmi nemocný.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKY

PU PODMÍNKY

Za jaké podmínky?

Za deště zůstaneme doma.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY

PU PŘÍPUSTKY

I přes co?

I přes zákaz šel ven.


Zdroj: Větné členy - přehled

Poradna

V naší poradně s názvem VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana winterova.

Prosím o určení podmětu ve větě Zpátky se nám šlo špatně. Dekuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Ve větě: "Zpátky se nám šlo špatně" je podmět nevyjádřený a domyslet si ho můžeme ve tvaru ukazovacího zájmena TO. Zpátky se nám TO šlo špatně.

Zdroj: diskuze Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval

Slovo BY jako součást ustálených slovních spojení

JAKO BY / JAKOBY

Slovo BY může být součástí podřadicí spojky JAKOBY (Slovník spisovného jazyka českého řadí JAKOBY k zájmenným příslovcím). Má význam srovnávací:
a) připojuje větné členy, jež s jistou neurčitostí přirovnává (byl jakoby u vytržení; rána jakoby z děla);
b) spojuje větné členy často s významovým odstínem zdánlivosti nebo předstírání (děj ustupuje jakoby do pozadí; chovat se jakoby lhostejně).

JAKO BY píšeme zvlášť tam, kde slovo BY tvoří součást tvaru podmiňovacího způsobu (jako bych, jako bys, jako by... tvářil se, jako by prohrál; vypadala, jako by vůbec nespala).
(Poznámka: Jednoduše řečeno spojení JAKO BY píšeme zvlášť, když za ním následuje celá věta, ne pouze slovní spojení.)

CO BY DUP / COBY DUP / COBYDUP

Slovo BY může být rovněž součástí spojení CO BY DUP, které vyjadřuje, že se něco uskuteční v okamžiku, ihned (přijdu cobydup). V jazykových příručkách je zatím uváděna pouze podoba obsahující tři slova, tedy CO BY DUP, přesto se podoby COBY DUP a COBYDUP nepovažují za chybné.

JAK BY SMET / JAKBYSMET

Slovo BY může být též součástí slova JAKBYSMET (lze psát i zvlášť, tedy JAK BY SMET), jehož význam je stejně, stále tak, znovu (včera přišel pozdě a dnes jakbysmet; loni jsme zůstali doma, letos jakbysmet).

Zdroj: Určování slova BY

Diskuze

V diskuzi PODMĚT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anadar.

Dobrý den, nevím si rady s rozborem této věty. "Stačí jen vybrat to správné období." Nemůže zde být podmětem infinitiv "vybrat" (kdo co stačí – vybrat období?) A je "období" součástí podmětu? A co pak další větné členy? Děkuji. A.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Podmět

Určování větných členů

Ve větě je vždy nutné nejprve určit přísudek (Co dělá podmět?) a pak podmět(Kdo? Co?) Podmět nemusí být ve větě vyjádřen přímo, pokud je znám z kontextu, jedná se tedy o podmět nevyjádřený. Například: Přijeli jsme do Prahy. (Kdo? Co? = MY).

Ve větě se pak určuje, co rozvíjí podmět, například přívlastky či doplněk. Přívlastky poznáme tak, že se na ně zeptáme: Jaký? Který? Čí? Přívlastek shodný stojí před podstatným jménem, často se jedná o přídavné jméno, zájmeno, číslovku. Přívlastek neshodný stojí za podstatným jménem a často je tvořen jiným podstatným jménem (lavička z betonu). Podstatné jméno je vždy rozvíjené přívlastkem!

Předmět se ve větě pozná tak, že se na něj dá zeptat pádovými otázkami kromě 1. pádu (ten náleží k podmětu). Pokud se dá na větný člen zeptat pádovými otázkami a zároveň i otázkou některého příslovečného určení, tak přednost má vždy příslovečné určení. Příklad: šel k lesu (ke komu čemu x kam = přednost má KAM).

Doplněk se ve větě pozná tak, že se vztahuje ke dvěma větným členům, například k podmětu a přísudku: Lékař se cítil unavený. (unavený lékař x cítil se unavený)

U příslovečných určení je potřeba si zapamatovat otázky, které se k těmto větným členům uvádějí. Podrobně je to popsáno v našem článku Příslovečné určení.

Zdroj: Větné členy - přehled

Diskuze

V diskuzi PROSÍÍÍÍM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leńule.

Prosím kdo mi poradí určit větné členy a vztahy formální a významové?
Zítra může vidět naše reprezentanty trénovat na ledové ploše zimního stadionu.



A ještě HV a VV
Ačkoli jde o snadno zapamatovatelné číslo,na které se volá bezplatně,občané si neustále stěžují,že se snadno spletou


mockrát děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jitka.

Zítra může vidět naše reprezentanty trénovat na ledové ploše zimního stadionu.
Zítra (Puč) může vidět (Př) naše (Pks) reprezentanty (Pt4) trénovat (Do) na ledové (Pks) ploše (Pum) zimního (Pks) stadionu (Pkn).

on - může vidět – predikace: shoda (kongruence)
Může vidět – zítra – determinace: přimykání (adjunkce)
Může vidět - reprezentanty – determinace: řízenost (rekce)
Naše – reprezentanty - determinace: shoda (kongruence)
Trénovat - reprezentanty x může vidět - trénovat – determinace: shoda (kongruence) + řízenost (rekce)
Trénovat – na ploše – determinace: přimykání (adjunkce)
Ledové – ploše – determinace:shoda (kongruence)
Ploše –stadionu – determinace: řízenost (rekce)
Zimního stadionu – determinace: shoda (kongruence)


A ještě HV a VV
Ačkoli jde o snadno zapamatovatelné číslo,na které se volá bezplatně,občané si neustále stěžují,že se snadno spletou
1VV Přípustková, 2 VV Přívlastková, 3 VH, 4VV Předmětná

Zdroj: diskuze Prosíííím

Druhy spojek

Rozlišujeme spojky souřadicí (parataktické) a podřadicí (hypotaktické). Souřadicí spojky spojují souřadné věty (ať už jde o věty hlavní, nebo věty vedlejší téhož druhu) a několikanásobné větné členy. Vyjadřují vztah koordinace, a to v několika poměrech, dle nichž můžeme spojky souřadicí podrobněji roztřídit.

Spojky souřadicí lze dále rozdělit na spojky:

  • slučovací – a, i, ani, nebo, či, nadto; dvojité: jak – tak, hned – hned, jednak – jednak, zčásti – zčásti, dílem – dílem, tu – tu, ať – ať, ať – nebo, ať – či, ať už – nebo, jednou – jednou, ani – ani
  • stupňovací – i, ba, nadto, přímo, navíc, hlavně, a dokonce, dokonce i, nebo i, nebo dokonce, nebo aspoň; dvojité: ba i – ani, nejen – ale i, nejen – nýbrž, nejen – ale dokonce
  • odporovací – ale, avšak, však, nýbrž, leč, naopak, jenže, jenomže, a přece, a přesto, ovšem, zato, a ne, a nikoli; dvojité: sice – ale, jenomže, jistě – ale, ne – ale ani, ne tak – jako spíše
  • vylučovací – nebo, anebo, či; dvojité: buď – nebo, ať – ať, ať – nebo, ať – či
  • příčinné a důvodové – neboť, vždyť, totiž
  • vysvětlovací – a to, a sice
  • důsledkové – tedy, a proto, a tak, a tím, tudíž, a tudíž, a tedy

Spojky podřadicí spojují věty řídící a závislé (neboli vedlejší), vyjadřují vztah významové závislosti, podřadnosti připojované věty k větě řídící (řídící větou nemusí být jen věta hlavní, ale i věta vedlejší, která je rozvíjena jinou větou vedlejší, například: Nemůžete chtít, abych tam zašel, když nemám vůbec čas. Uvědomil si jeho jméno, jakmile ho minul.).

Vztah významové souvislosti mezi větami nebo větnými členy může být:

  • příčinný (je vyjádřen například pomocí spojek: protože, že, poněvadž, jelikož, ježto, anžto, když)
  • účinkový (že, až, takže, div že)
  • důvodový (jestliže, protože, když)
  • účelový (aby, by, ať)
  • podmínkový (jestliže, -li, když, kdyby, pakliže)
  • přípustkový (ač, ačkoliv, přestože, i když, ani když, i kdyby, ani kdyby, třebaže, jakkoliv, byť, nechť)
  • časový (když, právě když, zrovna když, teprve když, až, než, dokud, sotva, sotvaže, mezitímco, zatímco, kdykoli, pokaždé když, jak, hned jak, jen jak, sotva, jakmile)
  • způsobový (jak, jako, jako by, jako kdyby, jako když, tím – že, tak – že, tak – aby, jinak než, tak – jak, tolik – kolik)
  • obsahový (že, aby, zda, zdali, -li, jestli)
  • výjimkový (leda, ledaže)
  • vztah průvodní okolnosti (aniž, bez toho že, bez toho aby)

Zdroj: Spojky

4. online diktát

průmyslový závod, olysalá hora, nesmyslné výmysly, jelimánek, násobilka, krupobití, býložravec, blízká ulice, nalíčená tvář, mínění, míchat vařečkou, dobít zvěř, mívat rýmu, umývat nádobí, bicí nástroje, lysá hlava, slibný začátek, dobytčí trh, lýková obuv, býkovec, líbeznost a vlídnost, hnízdo lysky, dobré bydlení, obilí, hbitý lyžař, chmýří z bylin, vyplivnout sousto

Zdroj: Diktáty na vyjmenovaná slova po b, m, l

3. online diktát

nabytý majetek, smyčec, hmyzožravec, bývalý spolužák, tichý vzlykot, blízký přítel, staré obyčeje, mlít kávu, bubliny, slyšitelný liják, výmyk na hrazdě, mlýnské kolo, jedovaté býlí, smýčit pokoj, rozdmýchat oheň, zbytek blahobytu, bylinkový likér, obývací pokoj, lipový čaj, lískový keř, Vysoké Mýto, Litomyšl, vymítat ďábla, semišová sukně, myšina, splývavý oděv, obytný přívěs, lepit klihem

Zdroj: Diktáty na vyjmenovaná slova po b, m, l

2. online diktát

Přemysl mýtil les nedaleko Lysé hory. Bič popoháněl líné kobyly. Slepice se usadila blízko dřevěného bidla. Nesmyslná hádka rozdmýchala vzpouru. U filmové smyčky se obyvatelé Kobylis zalykali smíchem. Bystřina se linula kolem myslivny. Přemýšlím o koupi plynoměru. Nedoslýchavý Miloš spolykal maliny. Mlha se hlemýždím tempem rozplynula. Mlynář vyplivoval chmýří z úst. Vždy si přál mít mývala. Umývárna se blýskala čistotou. Myslivec nabil pušku.

Zdroj: Diktáty na vyjmenovaná slova po b, m, l

1. online diktát

Hodiny sotva slyšitelně odbily dvanáctou. Obilí se muselo umlít v mlýnici. Lyžař hbitě a někdy i smykem sjížděl lyžařský kopec. Myslivec se neomylně blížil k liščímu příbytku. Drahokamy bylo potřeba umýt, aby se blýskaly. Dědeček z Litomyšle má lysou hlavu. Mydlář se rozplýval nad novým živobytím. Ochomýtal se kolem vzlykajícího Zbyňka. Mýval vyplivl zbytek plyšové myši. Libor vymyslil různá neobyčejná a důmyslná zařízení. U Vysokého Mýta řeka podemílá břehy. Nalíčený obličej nesluší mladým dívkám.

Zdroj: Diktáty na vyjmenovaná slova po b, m, l

5. online diktát

Milena je roztomilé a líbezné dítě. Lyžař projel průsmykem. Pelyňkový odvar myslivec odmítl. Přebytek mléka se prodal do mlýna. Lidské příbytky byly čisté. Houslista si přál mít nový smyčec. V listopadu mi sliboval hory doly. Kočka lízala zbytky mléka. Polykač mečů se začal zalykat. Bubliny z mýdla zaplnily celý byt. Starobylý hrad byl dobyt. Nalíčená žákyně neudělala výmyk. I myslitel se může zmýlit. Karel mínil, že plýtvání jídlem nemá smysl. Pod listy z lípy se schovával hlemýžď.

Zdroj: Diktáty na vyjmenovaná slova po b, m, l


Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Válková

Mgr. Jana Ženíšková


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP