ACH JO VYZNAM

Podstatná jména na D

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno „D“. Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například držení, doufání atd.). V tabulce jsou uvedené nejen daná podstatná jména, ale i  jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na D

Příběh

Ve svém příspěvku TO SE TEDA FAKT MAS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zuzka.

Zdroj: příběh Super

POKLAD

I

Na pahorku mezi buky

kostelíček s věží nízkou;

s věže pak slyšeli zvuky

hájem a sousední vískou.

Není zvuk to zvonka jemný,

tratící se v blízké stráně:

dřevatě to rachot temný,

zvoucí lid do chrámu páně.

~

A tu z vísky к boží slávě

vzhůru běží zástup hojný:

veský lid to bohabojný,

a dnes velký pátek právě.

~

V chrámě truchlo: holé stěny;

oltář černá rouška kryje,

na roušce kříž upevněný;

v kůru zpívají pašije.

~

A hle! co se bělá v lese,

v černém lese za potokem?

Nějaká to veská žena,

ana v náručí cos nese.

I jde rychlým žena krokem,

svátečně jsouc oblečena,

tam tou strání za potokem -

pacholátko malé nese.

Běží žena, dolů běží,

pospíchá do chrámu páně:

tuť na blízku lesní stráně

kostel na pahorku leží.

A v úvale ku potoku

náhle ubystřuje kroků;

neb jak větřík volně věje,

z kostela slyšeti pění:

v kůru tam se právě pěje

Krista pána umučení.

Běží, běží podlé skály:

„Co to? mám-li věřit oku?

což mě moje smysly šálí?“

Stane, ohlíží se kolem —

rychle kroky zpět obrací,

stane zase, zas se vrací —

„Tam ten les, a zde ty klesty,

tamto vede cesta polem —

vždyť jsem nezbloudila s cesty!

Bože, co se se mnou děje!

což zde nejsem u kamena?

jaká se tu stala změna!“

Zase stojí, zase spěje,

celá jsoucí udivena,

oči rukou si protírá,

o krok blíže se ubírá:

„Bože, jaká to tu změna!“

~

Tu, kde z divokého klestu,

od kostela tři sta kroků,

veliký čněl kámen v cestu,

co se nyní jeví oku?

Jeví se tu ženě, jeví

vchodem vršek otevřený —

vysvětliti sobě neví —

kámen v cestu postavený,

postavená celá skála,

jak by od věků zde stála.

Jeví se tu, jeví ženě

chodba pod zemí, eo síně

vyklenutá ve křemeně;

a tam, klenba kde se tratí,

ve tmavém pahorku klíně,

jakýs plamen znamenati.

I hoří to jasnoběle,

jako v noci svit měsíčka;

i zaplává rudoskvěle,

jak by západ to sluníčka.

~

I vidouc to žena žasne,

a ke vchodu až pokročí,

a zastíníc dlaní oči,

hledí v ono místo jasné.

„Bože, jak se to tam svítí!“

Oči rukou si protírá,

o krok blíže se ubírá:

„Jak se to tam divně svítí!

což to asi může býti?“

Dále jíti však se bojí,

hledíc tam a venku stojí.

~

A co váhá, a co stojí,

v klenbu patříc neustále, '

mizí bázeň za pohledem,

zvědavost ji pudí předem,

a žena se béře dále.

Krok za krokem — a vždy dále

mocně ji to jíti pudí;

kro

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVA PLNOVÝZNAMOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Zdroj: příběh Slova plnovýznamová

SVATEBNÍ KOŠILE

Již jedenáctá odbila,

a lampa ještě svítila,

a lampa ještě hořela,

co nad klekadlem visela.

~

Na stěně nízké světničky

byl obraz boží rodičky,

rodičky boží s děťátkem,

tak jako růže s poupátkem.

~

A před tou mocnou světicí

viděti pannu klečící:

klečela, líce skloněné,

ruce na prsa složené;

slzy jí z očí padaly,

želem se ňádra zdvíhaly.

A když slzička upadla,

v ty bílé ňádra zapadla.

~

„Žel bohu! kde můj tatíček?

Již na něm roste trávníček!

Žel bohu! kde má matička?

Tam leží — podlé tatíčka!

Sestra do roka nežila,

bratra mi koule zabila.

~

Měla jsem, smutná, milého,

život bych dala pro něho!

do ciziny se obrátil,

potud se ještě nevrátil.

~

Do ciziny se ubíral,

těšil mě, slzy utíral:

„ „Zasej, má milá, zasej len,

vzpomínej na mě každý den,

první rok přádla hledívej,

druhý rok plátno polívej,

třetí košile vyšívej :

až ty košile ušiješ,

věneček z routy poviješ.“ “

~

Již jsem košile ušila,

již jsem je v truhle složila,

již moje routa v odkvětě:

a milý ještě ve světě,

ve světě šírém, širokém,

co kámen v moři hlubokém.

Tři léta o něm ani sluch,

živ-li a zdráv — zná milý bůh!

~

Maria, panno přemocná!

ach budiž ty mi pomocna:

vrať mi milého z ciziny,

květ blaha mého jediný;

milého z ciziny mi vrať —

aneb život můj náhle zkrať :

u něho život jarý květ —

bez něho však mě mrzí svět.

Maria, matko milosti!

buď pomocnicí v žalosti!“

~

Pohnul se obraz na stěně —

i vzkřikla panna zděšeně;

lampa, co temně hořela,

prskla a zhasla docela.

Možná, žeť větru tažení,

možná i — zlé že znamení!

~

A slyš! na záspí kroků zvuk,

a na okénko: ťuk, ťuk, ťuk!

,, „Spíš, má panenko, nebo bdíš?

Hoj, má panenko, tu jsem již!

Hoj, má panenko, co děláš?

a zdalipak mě ještě znáš,

aneb jiného v srdci máš?“ “

~

„Ach můj milý! ach pro nebe!

tu dobu myslím na tebe;

na tě jsem vždycky myslila,

za tě se právě modlila!“

~

,, „Ho, nech modlení — skoč a pojď,

skoč a pojď a mě doprovoď;

měsíček svítí na cestu:

já přišel pro svou nevěstu.“ “

~

„Ach pro boha! ach co pravíš?

Kamž bychom šli — tak pozdě již!

Vítr burácí, pustá noc,

počkej jen do dne — není moc.“

~

,, „Ho, den je noc, a noc je den —

ve dne mé oči tlačí sen!

Dřív než se vzbudí kohouti,

musím tě za svou pojmouti.

Jen neprodlévej, skoě a pojď,

dnes ještě budeš moje choť!“ “ —

~

Byla noc, byla hluboká,

měsíček svítil s

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

Příběh

Ve svém příspěvku VÝZNAM SPOJKY "PŘECE" se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Orlík.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka.

Zdroj: příběh Význam spojky "přece"

Petrklíč

J. V. Sládek

Ach petrklíč, ach petrklíč,

květ nejkrásnější v máji,

tím zlatým klíčem do nebe

se brány otvírají.

~

Ach petrklíč, ach petrklíč,

co v ořeší ho kvete!

kde který hoch a děvčátko

si jeden utrhněte.

~

Ach petrklíč, ach petrklíč,

ten v háji všecko zlatí

a co těch mladých srdéček

se s radostí v něm ztratí!

~

Ach petrklíč, ach petrklíč,

já do háje si zajdu,

to nejkrásnější ve světě

si srdéčko tam najdu.

Zdroj: článek Básničky k recitaci

Příběh

Ve svém příspěvku ZKOUKNOUT NEBO SKOUKNOUT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Štěpán Suda.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucky luky.

Zdroj: příběh Zkouknout nebo skouknout

Oblíbené zkratky

Většina zkratek objevující se na internetu (hlavně na nejrůznějších sociálních sítí) pochází buď z anglického jazyka (například: wtf, ayh) nebo z mateřského jazyka pisatelů (například: nz, jj).

AAMOF (z angličtiny: As A Matter of Fact) = vlastně, jako ve skutečnosti

ACAB (z angličtiny: All Cops Are Bastards) = všichni poldové jsou bastardi

ACC (z angličtiny: Account ) = účet

AFK (z angličtiny: Away From Keyboard) = nejsem tu (doslovný překlad je: pryč od klávesnice)

AFK (z angličtiny: Adept For Kill) = adept na zabití

AIS (z angličtiny: As I Said) = jak jsem již řekl

AKA (z angličtiny: Also Known As) = taky známý jako, alias

ASAP (z angličtiny: As Soon As Possible) = co možná nejdříve / jakmile to bude možné

ASL (z angličtiny: Age, sex, land/location = věk, pohlaví a země pobytu

ATB (z angličtiny: All the Best) = vše nejlepší

ATM (z angličtiny: At the moment) = právě nyní

ATYS (z angličtiny: Anything You Say) = cokoliv říkáš

AVN (z češtiny) = Ale vůbec ne!

AWOL (z angličtiny: Absence without leave) = odchod bez povolení

AYH (z angličtiny: Are You Here?) = jste tady?

AYOR (z angličtiny: At Your Own Risk) = na vlastní nebezpečí!

AYW (z angličtiny: As You Wish) = jak si přeješ

B2T (z angličtiny: Back To Topic) = zpátky k věci

B4 (z angličtiny: Before) = předtím

B4N (z angličtiny: Bye For Now) = zatím ahoj, tak zatím...

B8 (z angličtiny: Be) = být

BB (z angličtiny: Bye Bye) = pápá, ahoj, nashle

BBB (z angličtiny: Blah Blah Blah) = Bla bla bla

BBL (z angličtiny: Be Back Later) = vrátím se později

BBS (z angličtiny: Be Back Soon) = brzy se vrátím

BBFN (z angličtiny: Bye Bye For Now) = zatím ahoj, tak zatím...

BCS (z angličtiny: Because) = protože

BDAY (z angličtiny: Birthday) = narozeniny

BDU (z angličtiny: Brain Dead User) = uživatel bez mozku

BF (z angličtiny: Boyfriend) = přítel dívky

BF (z angličtiny: Best Friends) = nejlepší přátelé

BFF (z angličtiny: Best Friends Forever) = nejlepší přátelé navždy

BFFL (z angličtiny: Best Friend For Life) = nejlepší přítel života

BFG (z angličtiny: Big Fucking Gun) = výraz pocházející ze hry DOOM, znamená Velká Zasraná Pistole

BFI (z angličtiny: Brute Force and Ignorance) = surovost a ignorance

BFN (z angličtiny: Bye For Now) = zatim ahoj

BG (z angličtiny: BackGround) = pozadí

BHD (z angličtiny: God Thanks) = bohudíky

BHZL (z češtiny) = bohužel, naneštěstí

BION (z angličtiny: Believe It Or Not) = věř tomu nebo ne

BK (z angličtiny: Back) = zpět

BOT (z angličtiny: Back On Topic) = abych se vrátil k věci

BOW (z angličtiny

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Oblíbené zkratky

ŠTĚDRÝ DEN

I

Tma jako v hrobě, mráz v okna duje,

v světnici teplo u kamen;

v krbu se svítí, stará podřimuje,

děvčata předou měkký len.

~

„Toč se a vrč, můj kolovrátku!

ejhle adventu již na krátku,

a blízko, blizoučko štědrý den!

~

Mílotě děvčeti přísti, mílo

za smutných zimních večerů;

neb nebude darmo její dílo,

tu pevnou chová důvěru.

~

I přijde mládenec za pilnou pannou,

řekne: Pojď za mne, dívko má!

budiž ty mi ženkou milovanou,

věrným ti mužem budu já.

~

Já tobě mužem, ty mně ženkou,

dej ruku, děvče rozmilé! —

A dívka, co předla přízi tenkou,

svatební šije košile.

~

Toč se a vrč, můj kolovrátku!

však jest adventu již na krátku,

a přede dveřmi štědrý den!“

II

Hoj, ty štědrý večere,

ty tajemný svátku!

cože komu dobrého

neseš na památku?

~

Hospodáři štědrovku,

kravám po výslužce;

kohoutovi česneku,

hrachu jeho družce.

~

Ovocnému stromoví

od večeře kosti,

a zlatoušky na stěnu

tomu, kdo se postí.

~

Hoj, já mladá dívčina,

srdce nezadané:

mně na mysli jiného,

jiného cos tane.

~

Pod lesem, ach pod lesem,

na tom panském stavě,

stojí vrby stařeny,

sníh na šedé hlavě.

~

Jedna vrba hrbatá

tajně dolů kývá,

kde se modré jezero

pod ledem ukrývá.

~

Tu prý dívce v půlnoci,

při luně pochodni,

souzený se zjeví hoch

ve hladině vodní.

~

Hoj, mne půlnoc neleká,

ani liché Vědy:

půjdu, vezmu sekeru,

prosekám ty ledy.

~

I nahlédnu v jezero

hluboko — hluboko,

milému se podívám

pevně okem v oko.

III

Marie, Hana, dvě jména milá,

panny jak jarní růže květ:

která by z obou milejší byla,

nikdo nemůže rozumět.

~

Jestliže jedna promluví k hochu,

do ohně by ji к vůli šel;

pakli se druhá usměje trochu —

na první zas by zapomněl! —

~

Nastala půlnoc. Po nebi šíře

sbor vysypal se hvězdiček,

jako ovečky okolo pastýře,

a pastýř jasný měsíček.

~

Nastala půlnoc, všech nocí máti,

půlnoc po štědrém večeru:

na mladém, sněhu svěží stopu znáti

ode vsi přímo k jezeru.

~

Ta jedna klečí, nad vodou líčko;

ta druhá stojí podlé ní:

„Hano, Haničko, zlaté srdíčko!

jaké tam vidíš vidění?“

~

„ „Ach vidím domek — ale jen v šeře —

jako co Václav ostává —

však již se jasní — ach, vidím dvéře,

ve dveřích mužská postava!

~

Na těle kabát zeleni temné,

klobouk na stranu — znám jej, znám!

na něm ta kytka, co dostal ode mne —

můj milý bože! Václav sám!!“ “

~

Na nohy skočí, srd

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

Příběh

Ve svém příspěvku JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO BYŤ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jhjh.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel AF.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo byť?

Skupiny

Obvykle se citoslovce rozdělují do tří skupin. První skupinou jsou citoslovce emocionální. Jak již název napovídá, tyto citoslovce mají vyjádřit emoce mluvčího, které mohou být kladné ale i záporné, specifikované ale i nespecifikované. Některé citoslovce vyjadřují emoce přímo a dá se už ze slova poznat, jestli se jedná o kladnou či zápornou emoci. Příkladem mohou být slova typu: fuj, jupí, sláva, mňam. U absolutní většiny citoslovcí se dá jejich význam určit až po seznámení s kontextem, citoslovce ach například může mít kladný význam, například: ach, to je krása, ale i záporný: ach, to bolí. Důležitá je i intonace, v případě, že je věta pronesena ironicky, se může význam citoslovce zcela změnit. Citoslovce vyjadřující kladné emoce mohou mít náboj radosti (jupí), triumfu (heč), uspokojení (sláva), nadšení (joj), dojetí (ach jo), něžnosti (no ťuťuťu). Citoslovce vyjadřující záporné emoce mohou mít nábor ošklivosti (brr), odporu (fuj), opovržení (ále), nechuti a nespokojenosti (hernajs, hergot), vzdoru (basta), bolesti (au), posměchu (kyš, kyš), smutku (bože).

Druhým typem jsou citoslovce kontaktové, jejichž cílem je navázání různých kontaktů mezi mluvčím a adresátem. Tyto citoslovce mohou být povzbuzovací (hip, hip, hurá), žádací (no tak), upozorňovací (hej), povelová (pozor), pozdravová (nazdar), citoslovce pro kontakt s dětmi (pápá), citoslovce pro kontakt se zvířaty (čiči).

Posledním druhem citoslovcí jsou citoslovce zvukomalebná (= onomatopoická), která napodobují různé reálně existující zvuky. Jako příklad užití zvukomalebných citoslovcí v textu poslouží úryvek z Erbenova Zlatého kolovratu, kde zvukomalebná citoslovce nahradila přísudky: Před chalupou z koně hop a na chalup klop,klop, klop. Zvukomalebná citoslovce tedy vyjadřují zvuky vydávané živými ale i neživými původci. Mezi zvuky vydávané živými původci patří zvuky vydávané hlasovým ústrojím, u lidského hlasového ústrojí se může jednat o smích (hihihi), u zvířecího hlasového ústrojí se jedná o zvuky, které zvíře vydává (haf, mňau). Dále sem patří zvuky vydávané dechovým ústrojím (fí, puf), zvuky vydávané při jídle (zob, chřup, křup), při rychlém pohybu (chňap). Zvuky vydávané neživými původci rozlišujeme na zvuky vydávané při nárazu (bác, bum), při destrukci (třesk, křup), zvuky přírodních úkazů (húú), zvuky vody (cák, žbluňk), zvuky strojů a přístrojů (vrr), zvuky hudebních nástrojů (bzum bzum, fidli fidli).

Zdroj: článek Citoslovce

Příběh

Ve svém příspěvku URČOVÁNÍ SLOVA BY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ondřej.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Určování slova BY

ZÁHOŘOVO LOŽE

I

Šedivé mlhy nad lesem plynou,

jako duchové vlekouce se řadem;

jeřáb ulétá v krajinu jinou —

pusto a nevlídno ladem i sadem.

Vítr od západu studeně věje,

a přižloutlé listí tichou píseň pěje.

Známátě to píseň; pokaždéť v jeseni

listové na dubě šepcí ji znova:

ale málokdo pochopuje slova,

a kdo pochopí, do smíchu mu není.

~

Poutnice neznámý v hábitě šerém,

s tím křížem v ruce na dlouhé holi,

a s tím růžencem — kdo jsi ty koli,

kam se ubíráš nyní pod večerem?

kam tak pospícháš? tvá noha bosa,

a jeseň chladná — studená rosa:

zůstaň zde u nás, jsmeť dobří lidi,

dobréhoť hosta každý rád vidí. —

~

Poutníče milý! — než tys ještě mladý,

ještě vous tobě nepokrývá brady,

a tvoje líce jako pěkné panny —

ale což tak bledé a smutně zvadlé,

a tvoje oči v důlky zapadlé!

Snad je ve tvém srdci žel pochovaný?

snad že neštěstí tvé tělo svíží

lety šedivými dolů к zemi níží?

~

Mládenče pěkný! nechoď za noci,

možné-li, budem rádi ku pomoci,

a při nejmenším snad potěšíme.

Jen nepomíjej, pojď, pohov tělu:

neníť bez léku nižádného želu,

a mocný balzám v důvěře dříme. —

~

Nic neslyší, neví, aniž oko zvedne,

neníť ho možné ze snův vytrhnouti!

a tam již zachází v chrastině jedné:

pán bůh ho posilň na jeho pouti!

II

Daleké pole, široké pole,

předlouhá cesta přes to pole běží,

a podlé cesty pahorek leží,

a dřevo štíhlé stojí na vrchole:

štíhláť to jedlice — však beze snětí,

jen malá příčka svrchu přidělána,

a na té příčce přibitý viděti

rozpjatý obraz Krista pána.

Hlavu krvavou vpravo nakloňuje,

ruce probité roztahuje v šíři:

v dvě světa strany jimi ukazuje,

v dvě strany protivné, jakož cesta míří:

pravou na východ, kdež se světlo rodí,

levou na západ, kdež noc vojevodí.

Tam na východě nebeská je brána,

tam u věčném ráji bydlí boží svatí;

a kdo dobře činí, čáka jemu dána,

že se tam s nimi též bude radovati.

Ale na západě jsou pekelná vrata,

tam plane mořem síra i smola,

tam pletou ďáblové, zlá rota proklatá,

zlořečené duše v ohnivá kola.

Vpravo, Kriste pane! tam dej nám dospěti,

však od levice vysvoboď své děti!

~

Tu na tom pahorku leže na kolenou

náš mladý poutník v ranním světla kmitu,

okolo kříže ruku otočenou,

vroucně objímá dřevo beze citu.

Brzy cos šepce, slzy roně z oka,

brzy zas vzdychá — těžce, zhluboka. —

~

Takto se loučí od své drahé panny

mládenec milý v poslední době,

ubíraje se v cizí světa strany,

aniž pak věda, sejdou-li se к

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

Příběh

Ve svém příspěvku POHROMADĚ NEBO PO HROMADĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denisa.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tadeáš.

Zdroj: příběh Pohromadě nebo po hromadě

VODNÍK

I

Na topole nad jezerem

seděl Vodník pod večerem:

„Sviť, měsíčku, sviť,

ať mi šije niť.

~

Šiju, šiju si botičky

do sucha i do vodičky:

Sviť, měsíčku, sviť,

ať mi šije niť.

~

Dnes je čtvrtek, zejtra pátek —

šiju, šiju si kabátek:

Sviť, měsíčku, sviť,

ať mi šije niť.

~

Zelené šaty, botky rudé,

zejtra moje svatba bude:

Sviť, měsíčku, sviť,

ať mi šije niť.“

II

Ráno, raníčko panna vstala,

prádlo si v uzel zavázala:

„Půjdu, matičko, k jezeru,

šátečky sobě vyperu.“

~

„ „Ach nechoď, nechoď na jezero,

zůstaň dnes doma, moje dcero!

Já měla zlý té noci sen:

nechoď, dceruško, k vodě ven.

~

Perly jsem tobě vybírala,

hile jsem tebe oblíkala,

v sukničku jako z vodních pěn:

nechoď, dceruško, k vodě ven.

~

Bílé šatičky smutek tají,

v perlách se slzy ukrývají,

a pátek nešťastný je den,

nechoď, dceruško, k vodě ven.“ “ —

~

Nemá dceruška, nemá stání,

k jezeru vždy ji cos pohání,

k jezeru vždy ji cos nutí,

nic doma, nic jí po chuti. —

~

První šáteček namočila —

tu se s ní lávka prolomila,

a po mladičké dívčině

zavířilo se v hlubině.

~

Vyvalily se vlny zdola,

roztáhnuly se v šírá kola;

a na topole podlé skal

zelený mužík zatleskal.

III

Nevesely, truchlivy

jsou ty vodní kraje,

kde si v trávě pod leknínem

rybka s rybkou hraje.

~

Tu slunéčko nezahřívá,

větřík nezavěje:

chladno, ticho — jako žel

v srdci bez naděje.

~

Neveselý, truchlivy

jsou ty kraje vodní;

v poloutmě a v polousvětle

mine tu den po dni.

~

Dvůr Vodníkův prostranný,

bohatství v něm dosti:

však bezděky jen se v něm

zastavují hosti.

~

A kdo jednou v křišťálovou

bránu jeho vkročí,

sotva ho kdy uhlédají

jeho milých oči. —

~

Vodník sedí mezi vraty,

spravuje své sítě,

a ženuška jeho mladá

chová malé dítě.

~

„Hajej, dadej, mé děťátko,

můj bezděčný synu!

ty se na mne usmíváš,

já žalostí hynu.

~

Ty radostně vypínáš

ke mně ručky obě:

a já bych se radš viděla

tam na zemi v hrobě.

~

Tam na zemi za kostelem

u černého kříže,

aby má matička zlatá

měla ke mně blíže.

~

„Hajej, dadej, synku můj,

můj malý Vodníčku!

Kterak nemám vzpomínati

smutná na matičku?

~

Starala se ubohá,

komu vdá mne, komu?

však ani se nenadála,

vybyla mne z domu!

~

Vdala jsem se, vdala již,

ale byly chyby:

starosvati — černí raci,

a družičky — ryby!

~

A můj muž — bůh polituj !

mokře chod

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vaclav morava.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pan Roman Goncarov.

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Balada o velké šou

Jiří Žáček
(4 sloky básně k recitaci)

Baví nás bavič, bodrý brach,

směje se každý strejc i teta,

na všechny sněží hvězdný prach,

stačí jen gesto, stačí věta.

Když už se baví každý sketa,

zatnu se plný odporu.

Ach, šoumeni všech zemí světa,

proboha, už dost humoru!

~

Jenom se bavte, žádný strach,

život je crazy opereta,

namísto Bacha Offenbach,

a nikdo nemá právo veta.

Kdo odnaučí smát se skřeta,

křiváka, lháře, potvoru?

Ach, šoumeni všech zemí světa,

proboha, už dost humoru!

~

Můj bože, nejsem sebevrah,

nemám chuť hrát si na Hamleta,

ale váš humor je jen tlach

pro blbce alfa, blbce beta.

Až anděl smích vyjde z ghetta,

velká šou skončí v hororu.

Ach, šoumeni všech zemí světa,

proboha, už dost humoru!

~

Svět doutná jako cigareta,

dým stoupá k nebi nahoru...

Ach, šoumeni všech zemí světa,

proboha, už dost humoru!

Zdroj: článek Jiří Žáček - básničky pro děti 4 sloky

POLEDNICE

U lavice dítě stálo,

z plna hrdla křičelo.

„Bodejž jsi jen trochu málo,

ty cikáně, mlčelo!

~

Poledne v tom okamžení,

táta přijde z roboty:

a mně hasne u vaření

pro tebe, ty zlobo, ty!

~

Mlč! hle husar a kočárek —

hrej si! — tu máš kohouta!“ —

Než kohout, vůz i husárek

bouch, bác! letí do kouta.

~

A zas do hrozného křiku —

„I bodejž tě sršeň sám —!

že na tebe, nezvedníku.

Polednicí zavolám!

~

Pojď si proň, ty Polednice,

pojď, vem si ho zlostníka!“ —

A hle, tu kdos u světnice

dvéře zlehka odmyká.

~

Malá, hnědá, tváři divé

pod plachetkou osoba;

o berličce, hnáty křivé,

hlas — vichřice podoba!

~

„ „Dej sem dítě!“ “ — „Kriste pane!

odpusť hříchy hříšnici!“

Div že smrt jí neovane,

ejhle tuť — Polednici!

~

Ke stolu se plíží tiše

Polednice jako stín:

matka hrůzou sotva dýše,

dítě chopíc na svůj klín.

~

A vinouc je, zpět pohlíží —

běda, běda dítěti!

Polednice blíž se plíží

blíž — a již je v zápětí.

~

Již vztahuje po něm ruku —

matka tisknouc ramena:

„Pro Kristovu drahou muku!“

klesá smyslů zbavena.

~

Tu slyš: jedna — druhá — třetí

poledne zvon udeří;

klika cvakla, dvéře letí —

táta vchází do dveří.

~

Ve mdlobách tu matka leží,

k ňadrám dítě přimknuté:

matku zkřísil ještě stěží,

avšak dítě — zalknuté.

ZLATÝ KOLOVRAT

I

Okolo lesa pole lán,

hoj jede, jede z lesa pán,

na vraném bujném jede koni,

vesele podkovičky zvoní,

jede sám a sám.

~

A před chalupou s koně hop!

a na chalupu; klop, klop, klop!

„Hola hej! otevřte mi dvéře,

zbloudil jsem při lovení zvěře,

dejte vody pít!“

~

Vyšla dívčina jako květ,

neviděl také krásy svět;

přinesla vody ze studnice,

stydlivě sedla u přeslice,

předla, předla len.

~

Pán stojí, nevěda co chtěl,

své velké žízně zapomněl;

diví se tenké, rovné niti,

nemůže očí odvrátiti

s pěkné přadleny.

~

„Svohodna-li jest ruka tvá,

ty musíš býti žena má!“

dívčinu к boku svému vine —

„ „Ach pane! nemám vůle jiné,

než jak máti chce.“ “

~

„А kde je, děvče, máti tvá?

Nikohoť nevidím tu já.“ —

,, „Ach pane! má nevlastní máti

zej tra se s dcerou domů vrátí,

vyšly do města.“ “

II

Okolo lesa pole lán,

hoj jede, jede zase pán;

na vraném bujném jede koni,

vesele podkovičky zvoní,

přímo k chaloupce.

~

A před chalupou s koně hopl

a na chalupu: klop, klop, klop!

„Hola! otevřte, milí lidi,

ať oči moje brzo vidí

potěšení mé!“

Vyšla babice, kůže a kos

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

VĚŠTKYNĚ

(Úlomky)

Když oko vaše slzou se zaleje,

když na vás těžký padne čas,

tehda přináším větvici naděje,

tu se můj věští ozve hlas.

~

Nechtějte vážiti lehce řeči mojí,

z nebeť přichází věští duch;

zákon nezbytný ve všem světě stojí,

a vše tu svůj zaplatí dluh.

~

Řeka si hledá konce svého v moři,

plamen se k nebi temeni;

co země stvoří, sama zase zboří:

avšak nic nejde v zmaření.

~

Jisté a pevné jsou osudu kroky,

co má se stá ti, stane se;

a co den jeden v své pochová toky,

druhý zas na svět vynese.

~

Viděla jsem muže na Bělině vodě,

praotce slavných vojvodů,

an za svým pluhem po dědině chodě

vzdělával země úrodu.

~

Tu přišli poslové od valného sněmu,

a knížetem jest oráč zván,

oblekli oděv zlatoskvoucí jemu,

a nedoorán zůstal lán.

~

Položil rádlo a propustil voly:

„Odkud jste vyšli, jděte zpět!“

a své bodadlo zarazil tu v poli,

aby pučilo v list i květ.

~

Pojala voly nedaleká hora —

podnes ji značí vody rmut;

a suchá holi lískovice kora

vydala trojí bujný prut.

~

A pruty zkvětly a ovoce nesly:

leč dospěl jenom jich jeden;

druhé dva zvadly a se stromu klesly,

nevzkřísivše se po ten den.

~

Slyšte a vězte — nejsouť marné hlasy!

vložte je pilně na paměť:

nastane doba, přijdou zase časy,

kdež obživne i mrtvá sněť.

~

Obě ty větve v ušlechtilém květu

vzmohou se šíře, široce,

a nenadále ku podivu světu

přinesou blahé ovoce.

~

Tu přijde kníže ve zlatě a nachu,

aby zaplatil starý dluh,

a vyndá na svět ze smetí a prachu

Přemyslův zavržený pluh.

~

A z duté hory ven povolá voly

i zase k pluhu přiděje,

a zanedbanou doorá tu roli

a zlatým zrnem zaseje.

~

I vzejde setí, jaře bude kvésti,

bujně se zastkví zlatý klas:

a s ním. i vzejde země této štěstí,

a stará sláva vstane zas.

~

Viděla jsem skálu nad řekou se pnoucí,

na skále Krokův zlatý brad;

okolo hradu květnatí palouci —

kněžny Libuše květný sad.

~

Pod hradem dole staveníčko milé —

kněžnina lázeň na řece;

viděla jsem kněžnu tváři ušlechtilé,

ve stříbroskvoucím obleče.

~

Na prahu stála zmílené své lázně,

patřila v mutný říční proud;

četla tam slova naděje i bázně:

své milé země tajný soud.

~

„Vidím požáry a krvavé boje,

ostrý meč tebe probode,

vidím tvou bídu, pohanění tvoje;

však nezoufej, můj národe!“

~

Tu jí dvě panny, stojíce po boku,

zlatou kolébku podaly;

políbila ji, a v bezedném toku

ji potopila v

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

Oblíbená mužská jména

1. jméno: Jakub

Jméno Jakub bylo v roce 2014 nejoblíbenější. Jakub má svátek 25. července. Jméno Jakub pochází z hebrejštiny a překládá se jako: druhorozený. Jméno Jakub k roku 2015 v Čechách nosí 105 316 mužů.

2. jméno: Jan

Druhé nejčetnější jméno je Jan. Jan má svátek 24. června. Jméno Jan pochází také z  hebrejštiny a překládá se jako Bůh je milostivý, Bohem daný či milostivý dar Boží. Jméno Jan k roku 2015 v Čechách nosí 294 354 mužů.

3. jméno: Tomáš

Jméno Tomáš je aramejského původu a znamená dvojče, blíženec. Tomáš má svátek 7. března. Jméno Tomáš k roku 2015 v Čechách nosí 180 370 mužů.

4. jméno: Adam

Jméno Adam si většina lidí spojuje s prvními biblickými lidmi na Zemi. Adam má svátek 24. prosince, tedy na Štědrý den. Jméno Adam je původu hebrejského a znamená člověk, pozemšťan či z červené hlíny. Jméno Adam k roku 2015 v Čechách nosí 45 816 mužů.

5. jméno: Matyáš

Matyáš je jednou z variant jmen Matěj a Matouš. Matyáš je archaickou podobou jména Matěj. Stejně jako Matěj jméno Matyáš pochází z hebrejštiny a stejně tak znamená: dar od boha. Matyáš slaví svátek 24. února. Jméno Matyáš k roku 2015 v Čechách nosí 21 224 mužů.

6. jméno: Filip

Jméno Filip pochází z řečtiny a znamená milovník koní. Filip slaví svátek 26. května. Jméno Filip k roku 2015 v Čechách nosí 48 863 mužů.

7. jméno: Vojtěch

Vojtěch je jméno původu slovanského. V překladu znamená útěcha vojska, těšitel vojska či radost z války. Svátek slaví 23. dubna. Jméno Vojtěch k roku 2015 v Čechách nosí 51 464 mužů.

8. jméno: Ondřej

Jméno Ondřej vzniklo původně z řeckého slova andreas. Toto jméno se dá přeložit jako mužný, statný či odvážný. Svátek Ondřej slaví 30. listopadu. Jméno Ondřej k roku 2015 v Čechách nosí 74 732 mužů.

9. jméno: David

Jméno David pochází patrně z ugaritštiny (řadí se také do hebrejštiny). Jméno David má několik významů, může znamenat miláček, strýček či náčelník. Svátek slaví 30. prosince. Jméno David k roku 2015 v Čechách nosí 99 819 mužů.

10. jméno: Lukáš

Jméno Lukáš je latinského původu. Jméno vzniklo z označení oblasti Lukánie (jižní Itálie), a proto jeho význam je: Lukánec, pocházející z Lukánie. Lukáš slaví svátek 18. října. Jméno Lukáš k roku 2015 v Čechách nosí 101 611 mužů.

11. jméno: Matěj

Jedna varianta jména Matěj zde již zazněla. Matěj je původu hebrejského. Stejně jako Matyáš jméno Matěj znamená Hospodinův dar. Matěj také slaví svátek 24. února. Jméno Matěj k roku 2015 v Čechách nosí 36 969 mužů.

12. jméno: Danie

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Mužská jména

Zkratky na sociálních sítí

Komunikace přes sociální sítě je již neodmyslitelně spjatá se psaním zkratek, snad každý uživatel počítače se s některými zkratkami setkal. Tyto zkratky se pomalu dostávají i do běžně psané komunikace.

Příklady zkratek používaných v sociálních sítí:

• BTW (by the way = mimochodem),
• FA (forever alone = navždy sám),
• lol (laughing out loud = hlasitě se směji),
• FYI (for your information = pro tvoji informaci),
• wtf (what the fuck? = co to sakra má být? volně přeloženo),
• ASAP (as soon as possible = co nejdříve je to možné),
• POV (point of view = úhel pohledu),
• NB (notebook), OP (one person = jedna osoba),
• PC (personál computer = počítač),
• DNS (do not stand of me = nestojí o mě),
• PM (private message = soukromá zpráva),
• omg (oh my God = můj bože),
• fy (fuck you = jdi do p*).

Tyto zkratky vznikly původně z angličtiny, zkratka etc. (et cetera = a tak dále) vznikla z latiny. Ale i český jazyk se běžně na sociálních sítí zkracuje, obvykle vynecháním samohlásek a nepíše se zatím tečka: tk (tak), pp (pá pá), tj (to je; to jo; tak jo), cs (čus), dk (díky), ds (dočasný správce).

Zdroj: článek Zkratky

Správný tvar

Svatba je jedním ze slov, u kterého mohou mít někteří lidé potíže s pravopisem vzhledem k jeho výslovnosti, kdy na základě spodoby znělosti dochází k záměně hlásky „t“ na „d“. Pokud si člověk není jistý, kterou hlásku napsat, doporučuje se vytvořit od slova svatba přídavné jméno svatební, v němž se píše „t“, tím pádem se písmeno „t“ píše i ve slově svatba.

Někdo jiný si může správný pravopis třeba zdůvodnit již kultovní hláškou z filmu Slunce, seno a pár facek.

Škopková: (na malého Jiříka) „Co to tam zase píšeš za nesmysly? Svatba se píše s D, jo?”
Jirka: „A jo...”
Škopková: „Řeknu si svadba, svadební košile... Co slyšim? D. A píšu T, troubo... To by mě zajímalo, co ty děti ve škole učí!”

Jinak je to ale ve slovenštině. Slovensky se svatba opravdu řekne i napíše jako svadba.

V konverzaci se „svatbou“ mívají problém hlavně malé děti, které od ní neumí vytvořit vhodné sloveso. Často si pletou muže a ženu a zaměňují tak vdávání a ženění. Není tedy výjimkou, že dítě se zmíní, že maminka se ženila a že strýc se vdával. Obvykle ale s vyšším věkem dítěte dojde k ujasnění těchto pojmů.

Zdroj: článek Svatba nebo svadba

Cvičení 6

Ach jo ?podstatné jménopřídavné jménozájmenočíslovkaslovesopříslovcepředložkaspojkačásticecitoslovce10, náš ?podstatné jménopřídavné jménozájmenočíslovkaslovesopříslovcepředložkaspojkačásticecitoslovce3 tým ?podstatné jménopřídavné jménozájmenočíslovkaslovesopříslovcepředložkaspojkačásticecitoslovce1 pěti ?podstatné jménopřídavné jménozájmenočíslovkaslovesopříslovcepředložkaspojkačásticecitoslovce4 hráčů ?podstatné jménopřídavné jménozájmenočíslovkaslovesopříslovcepředložkaspojkačásticecitoslovce1 bohužel ?podstatné jménopřídavné jménozájmenočíslovkaslovesopříslovcepředložkaspojkačásticecitoslovce9 včera ?podstatné jménopřídavné jménozájmenočíslovkaslovesopříslovcepředložkaspojkačásticecitoslovce6 prohrál ?podstatné jménopřídavné jménozájmenočíslovkaslovesopříslovcepředložkaspojkačásticecitoslovce5 ve ?podstatné jménopřídavné jménozájmenočíslovkaslovesopříslovcepředložkaspojkačásticecitoslovce7 florbalových ?podstatné jménopřídavné jménozájmenočíslovkaslovesopříslovcepředložkaspojkačásticecitoslovce2 zápasech ?podstatné jménopřídavné jménozájmenočíslovkaslovesopříslovcepředložkaspojkačásticecitoslovce1 proti ?podstatné jménopřídavné jménozájmenočíslovkaslovesopříslovcepředložkaspojkačásticecitoslovce7 libereckým ?podstatné jménopřídavné jménozájmenočíslovkaslovesopříslovcepředložkaspojkačásticecitoslovce2 a ?podstatné jménopřídavné jménozájmenočíslovkaslovesopříslovcepředložkaspojkačásticecitoslovce8 jabloneckým ?podstatné jménopřídavné jménozájmenočíslovkaslovesopříslovcepředložkaspojkačásticecitoslovce2 týmům ?podstatné jménopřídavné jménozájmenočíslovkaslovesopříslovcepředložkaspojkačásticecitoslovce1.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Věty obsahující všechny slovní druhy