BÁSEŇ ZIMNÍ LÁSKA a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Článek o Williamu Shakespearovi může sloužit jako přehled informací o autorově životě a jeho dvou významných dílech.
Většina známých citátů od Williama Shakespeara pochází z jeho knih, ať už se jedná o divadelní hru nebo báseň. Řada Shakespearových citátů je parafrázována a je stále považována za aktuální. Častým tématem vybraných citátů je láska. Citátů by ale mnoho být mnohem více, téměř z každého jeho díla se dá mnoho věcí citovat.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek William Shakespeare
V naší poradně s názvem BÁSEŇ PRO 3.TŘIDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mira.
prosim basnicku 3 az 4 sloky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Cvrček
Josef Kožíšek 4 sloky
Stojí u své chaty,
stojí mezi vraty
cvrček zamyšlen;
pověz ty nám, pane strýčku,
co na mezi na sluníčku
děláš celý den?
Starostí mi hlava
skoro postonává,
moje dětičky:
po celý den v parnu pasu
nepokojnou, bujnou chasu,
zlaté husičky.
U své chaty stojí
cvrček v hnědém kroji,
stojí podle vrat;
co tu děláš, pane milý,
když se večer k horám chýlí,
sluníčko jde spat?
Chodím na besedu,
s druhy hovor předu,
ladím píšťalky;
a když druzi se mnou počnou,
slyšeti je naši skočnou
sto mil do dálky.
Rybička
Josef Kožíšek 3 sloky
Žába leze do kaluže,
na rybičku reptá:
Pojď, rybičko, na sluníčko,
podívej se do světa.
Já jsem rybka jako šipka,
nechci býti jako ty,
je-li tobě kaluž milá,
já si hledím čistoty.
Sukýnku mám vybílenou,
blýská se mi jako sníh,
koupila ji má matička
za milion stříbrných.
Zdroj: příběh Báseň pro 4. třídu
William Shakespeare je typickým autorem renesanční literatury. Jeho díla jsou světského rázu bez náboženských motivů, které byly pro předcházející období typické. Jeho dramata jsou psána veršem, který ale není vždy rýmovaný. Verše působí bez rytmu a měly by se přednášet s důrazem na druhé slabice. Shakespeare začínal jako většina autorů tradičním jazykem, postupně si ale utvořil vlastní styl, který je kompromisem mezi tradičním a volným stylem.
SHAKESPEAROVA DÍLA:
Zdroj: článek William Shakespeare
Ve svém příspěvku BÁSEŇ PRO SKOLÁKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan.
nejlepší básnička je Malovaná pohádka od: Jiří Žáček
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Báseň pro skoláky
Ať provoní Váš domeček vanilka a hřebíček, ať koledy zase hrají a ať všichni radost mají. Jsou tu znovu po roce, pravé české Vánoce. Rozsvítíme svíce, prskavky, stromeček, ať Ježíšek najde náš domeček.
Ježíšek pomalu zapřahá saně, za okny vidět je paprsku svit, zavři teď oči a nastav své dlaně, lásku a štěstí do nich si chyt. Šťastné a veselé Vánoce.
Za oknem sype se sněhová nadílka, záclony provoní anýz a vanilka. Vánoční koledy zpívají andělé, už jsou tu Vánoce šťastné a veselé.
Krásné Vánoce chci Ti přát, aby měl člověk člověka rád, aby jeden druhému víc štěstí přál, aby i ten nový rok za to stál.
Tak zase po roce máme tu Vánoce, vánoční nálada všechny nás ovládá. Chci Ti jen za sebe poslat pár řádků, příjemné prožití vánočních svátků. Cukroví s vanilkou, šupinku pro štěstí a spoustu světýlek na vašem náměstí. Hodně dárků na Vánoce, ať se daří v novém roce.
Krásné svátky vánoční, pěknou cestu z půlnoční, od Ježíška velký ranec, na Silvestra pěkný tanec, od muziky lehký krok a pak šťastný nový rok. Hvězdný pozdrav sněžných vloček, mnoho dárků pod stromeček, hodně štěstí, kupu lásky a příští rok žádné vrásky.
Oheň v krbu tiše praská, v našich srdcích klid a láska. Z oblohy se sype sníh, vločky tančí v závějích. Veselé Vánoce!
Ať je hodně dárečků i u tvého stromečku, v každém ať je zabalen jeden šťastný všední den. Všechno nejlepší k Vánocům!
Přeji Ti, co člověk nejvíc potřebuje - ZDRAVÍ, to co člověk stále hledá - ŠTĚSTÍ, a to bez čeho nelze žít - LÁSKU. Krásné Vánoce přeje XXX.
Hromadu dárků co srdce pohladí, rodinu, přátele, co nikdy nezradí. K bohatství krůček a ke štěstí skok. Nádherné Vánoce a šťastný nový rok.
Přejeme Vám krásný Štědrý den a kromě dárků ať přinese Vám sen,
který se promění v novém roce na ještě krásnější než na Vánoce!
Vánoce jsou nejkrásnější svátky, s nimiž se vydáte do pohádky.
Přejeme Vám, ať jste v ní nejen teď, ale už navždy a nikdy zpět!
Přejeme Vám ze srdce, hezké šťastné Vánoce.
Pohodu a klid, tak jak to má být!
Vánoční chvíle plné pohody, pustíme kapříka zpátky do vody.
Upečeme cukroví, koupíme dárky, užívejte radosti a krásné svátky.
Dřevo v krbu praská, v našich srdcích láska,
jehličí krásně voní, zvonečky tiše zvoní.
Prožij ten okamžik hluboce, přeji Ti krásné Vánoce!
Na Vánoce pokoj v duši, štěstí, které nic neruší,
v novém roce hodně síly, abyste zdrávi dlouho žili.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Vánoční přání od srdce
Ve svém příspěvku BÁSEŇ PRO 4. TŘÍDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikol Boranova.
Potřebuju básnicku abych vyhrála recitační soutěž
Musí bit hodne moc btipna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mira.
prosim basnicku 3 az 4 sloky
Zdroj: příběh Báseň pro 4. třídu
J. V. Sládek
(3 sloky, báseň k recitaci)
Hle, slunko vyšlo nad hory
tak vesele, tak zlatě ;
ty ještě spíš, mé srdéčko,
já v rose čekám na tě.
Já v rose čekám studené,
jíž kvítí obsypáno;
ó zbuď se, zbuď, mé srdéčko,
vždyť je tak krásné ráno !
~
Slyš skřivánka, jak hlaholí,
slyš konopku tam v háji ;
zda rozumíš, co druhu druh
ti ptáci povídají ?
Ten skřivan i ta konopka
a píseň sedmihláska ? —
To v hrudi plesá, srdéčko,
jim láska, láska, láska.
~
I ať se jiní scházejí,
když měsíc, hvězdy svítí,
já v zlaté záři slunečné
chci za ruku tě vzíti ;
vzít za ruku tě, srdéčko,
a hledět v oči tvoje,
by celý svět to uviděl,
jak moje jsi, jen moje !
Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu
Ve svém příspěvku BÁSEŇ PRO 5. TŘÍDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anonym.
dobry den prosim delsi basne jsou hezke ale kratke dekuji za vas cas
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Báseň pro 5. třídu
Záleží na vydání, ale nejčastěji se objevuje v Seifertových souborných knihách a výborech poezie z jeho zralejší tvorby.
Ano, protože nabízí jasné motivy, obraznost a snadno pochopitelné jazykové prostředky.
Kombinace jemné melancholie, poklidu a vnímání krásy v každodennosti.
Název odkazuje jak k ročnímu období, tak symbolicky k světlu, které v Seifertově poetice hraje významnou roli.
Zdroj: článek Jaroslav Seifert báseň Září
Sníh se třpytí na potoce,
světlo hraje v ranní moci.
Každá vločka jiná je,
svět zas kouzlem zahřeje.
Děti běží na kopec,
smíchu mají plný pec.
Rolničky jim v srdci zní,
zima je čas radostí.
Když se slunce vyhoupne,
sníh se tiše rozplyne.
A krajina v tichu spí,
čeká další zimní dny.
Tak plyne čas po špičkách,
jak by chodil v rukavičkách.
Každá zima něco dá —
klid a mír do lidského dna.
Pod stromem se schoval stín,
vítr šeptá: „Pojď si s ním.“
Listy tančí kolem nás,
les má svůj tajemný hlas.
Kdo naslouchá, uslyší,
jak se toulá mezi líp.
Kouzlo lesa všude dýchá,
tichá píseň, která tíhá.
Stará borovice sténá,
vzpomenula dávná léta.
Čas se v kmeni zapisuje,
nikdy však nezaniknuje.
Když se vracíš k lesu zas,
vždycky najdeš nový hlas.
Les je kniha bez konce,
píše se jí ve větvici.
Na louce je ticho sladké,
motýli si vinou látky.
Každé křídlo maluje
barvu, co svět zahřeje.
Slunce hladí trávu dál,
vítr něžně fouká v val.
Všechno žije, dýchá, zní —
v přírodě je domov přímý.
Když se večer posadí,
den se v stínu rozpadí.
A motýl svůj tanec končí,
zavře křídla jako konči.
Zítra začne znovu hrát,
nad loukami poletovat.
Tak se příroda nám směje,
když ji člověk chápat přeje.
Zdroj: článek Báseň k recitaci
Zdroj: článek Motivační citáty
Jiří Žáček
(4 sloky básně k recitaci)
Co budou šeptat za šumění lip
májoví chlapci do holčičích oušek?
„Láska je láska,“ tvrdí TV klip.
Už je pryč éra směšných truchloroušek.
~
„Za trochu lásky šel bych světa kraj,“
blouzníval kdysi pěvec boží.
Čo bolo, bolo. V éře Zimmer frei
lásky je víc než dost —— a samé prima zboží.
~
Takový už je módní trend.
„Láska je láska...“ Rozhlídni se venku:
lásku dnes koupíš v každém second hand.
Každý má nárok na svou erosenku.
~
Zas je tu lásky čas. Tož mládí vpřed!
Večer se srotí na Petříně davy.
Mě davy děsí už pár tisíc let.
Radši si doma přečtu Máchu. A vy?
Zdroj: článek Vtipné básně k recitaci 9. třída
I.
Večer bývá tichý jak zamrzlý vodopád,
ale pavlač to je náruč Marie Panny,
vždyť ti, kteří s bojiště dne si přinesli těla poraněná,
si večer usednou na ni
a ona je mřížemi sevře jak měkkými prsty objala by je žena;
nebe je plné hvězd
a pod hvězdami na všecky rány, na všecky rány nějaký balsám jest.
~
Akáty naproti nad tratí vůněmi zvoní jak na návsi zvonice,
aby se vzpamatovali hříšníci a hříšnice,
ale milenci svá těla sepiali vášnivě a prudce,
a tak se zdálo, že na stráni modlí se samé sepiaté ruce
tise a odevzdaně,
že anděl zvěstoval užaslé Marii Panně
poselství lásky a síly.
~
Skoda, když už ta pavlač byla tou šťastnou svatou,
že ti, které chovala, už dávno, už dávno ukřižováni byli.
II.
Břink !
Bylo to jednou, jako by do okna hodil kdos kamenem.
Večer byl sladký, jako by rozhoupal se zvon v tvém srdci zmámeném
a hustou, černou pavučinu ticha protrhla píseň,
jež do vesmíru jak voda trhlinou do lodě na moři vniká.
~
To slečna domácích na klavír hrála,
ta malá blondýnka s modrýma očima,
již denně pokorně prosívám, aby mě trochu milovala
a před níž kleká duše má.
~
Holá!
Byla to píseň veselá, byla to píseň bouřlivá,
jako když v hospodě „U velryby“ sbor mariňáků zazpívá.
Myslil jsem rychle na její dívčí tělo,
na její něžnou kostru složenou z růžových kostí,
na níž se pružné maso přílivem radosti chvělo;
myslil jsem rychle na její pohled prostý,
jejž do not upřela jak v milencovy oči
a láska,
veliká láska stoupala ve mně od paty až k hlavě
jak v bílé bříze míza v jarní noci,
z večera stromek ten ani lístečku nemá a hole se ve větru mihá,
z rána však rozkvete listy, že nemá jich na světě tolik žádná kniha
a na každém báseň.
~
Škoda, chodí už chodí k té slečně čtyři oficíři,
z nichž jeden ji vezme si za ženu a s těžkostmi života smíří ;
škoda, by! bych ji měl jak před okny zahrádku, v jejíž prsti
rostly by růže, reseda, zvonečky, melisa,
a po jejíchž cestičkách chodily by na večer mé prsty.
~
Hrála,
zatím co srdce naše, ta neúmorná kladiva bušící na plnou pokladnu světa,
utichla docela a vesmír už nebyl tou lodí, do níž píseň jako voda cestu protrhla si,
to byla spíše sklenice, až po okraj plná krásy
a my z ní pili až do dna, až do dna z hluboká,
až hlava se zvrátila na zad a slza vhrkla do oka ;
vždyť krásy je nám třeba, jak lásky vody a chleba,
abychom plni jí, všecko konali krásně,
aby milenci
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Jaroslav Seifert - Město v slzách
Člověk roste, mění zrak,
poznává svůj vlastní znak.
A v srdci mu světlo svítí,
když jeho sen cestu řídí.
Mezi lidmi – každý jiný,
každý nosí svoje stíny.
Ale kdo se dívá blízko,
uvidí i dobré v tisku.
Hledáme směr mezi slovy,
často tichý, někdy nový.
Kdo však mlčí s moudrostí,
ten často nejvíc poví.
Zdroj: článek Báseň k recitaci
Na prahu nové kapitoly
stojí člověk, mladý, holý.
Cesta velká čeká dál,
svět ho tiše oslovoval.
Otázky se v mysli třpytí,
kam jít dál a kudy přitíti?
Každá volba, krok i čin,
staví život jako dům svůj čin.
Čas nás učí – nejde vrátit,
jenom žít a dál se brátit.
Kdo se nebojí své role,
ten jde pevně po svém stole.
Zdroj: článek Báseň k recitaci
Cesta vzhůru není krátká,
někdy trnitá a vratká.
Ale kdo se nevzdává,
ten svůj příběh vyhrává.
Stíny večer prodlužují
vše, co lidé ukrývají.
Ale světlo, když se rozhoří,
každý strach ti přemostí.
Někdy se ti zdá svět šedý,
plný chmur a tichých běd.
Stačí úsměv, jeden krok —
a barevný je rázem svět.
Zdroj: článek Báseň k recitaci
V tichu staré knihovny
spí příběhy neuvěřitelný.
Kdo je otevře, ten zjistí,
že svět je plný tajností.
Kroky znějí do kamene,
každý zvuk má své jméno.
Historie šeptá nám,
abychom ji chránili dál.
Dešťové kapky pádí tmou,
vytvářejí krásu novou.
Někdy musí přijít mrak,
aby v srdci vyrostl květ a pták.
Zdroj: článek Báseň k recitaci
V trávě spí si malá víla,
celou noc tam tiše byla.
Ráno vstane, křídly mává,
sluníčko ji vítá z tráva.
Koťátko se koulí v písku,
pohupuje malou misku.
Najde klubko, skočí v dál —
dneska má svůj kočičí bál.
Šneček nese domeček,
pomalu jde cestičkem.
Nestěžuje si na tíhu,
má čas — a to je ta výhru.
Zdroj: článek Báseň k recitaci
Vítr zpívá mezi poli,
zvony šustí v obilí.
Kdo mu rozumí, ten pozná,
že svět šeptá v tichosti.
Když se hvězdy rozsvěcí,
ptáci tiše uloží se.
A já stojím v zahradě,
počítám je po nose.
Kapka padá na dlažbu,
tančí svoji malou hru.
Až jich bude celá řada,
vytvoří se vodní brada.
Zdroj: článek Báseň k recitaci
Čas má vlastní dlouhé kroky,
měří dny i malé roky.
Kdo ho slyší potichu,
pozná pravdu v úsměvu.
Mráček pluje nad lesy,
nese tajné adresy.
Každý strom mu zamává —
ví, že přináší jim zpráv.
Snít je jako plout si dál,
i když nikdo nepřístál.
Stačí víra, kousek chtění —
a svět změníš v okamžení.
Zdroj: článek Báseň k recitaci