Zajímá vás téma BASNICKA MUZEUM? Tak právě pro vás je určen tento článek. Řada učitelů českého jazyka se k recitaci ve svých hodinách již příliš neuchyluje. Málokterý žák má cit pro recitaci a většina z nich se navíc básně učí s nechutí. Tomu se učitelé snaží zabránit tím, že vybírají básně, které by se žákům mohly líbit, zaujmou je, a tak by se jim dobře učily. Nejčastěji se učitelé uchylují k básníkům známých tím, že jejich básně jsou plné humoru. Následující ukázky básniček jsou zařazené do různých skupin, které se ale prolínají, některá básnička může být vhodná zároveň pro pátou i pro devátou třídu, vždy záleží na jednotlivých žácích.
Jan Vodňanský
(3 sloky, lehká báseň pro děti na recitaci od Jana Vodňanského)
Stojí, stojí v mlze dům,
jmenuje se muzeum.
Vrátného tam k večeru
straší kostry ještěrů.
~
Mamut a s ním mamutě
provází ho na kutě,
i když jsou jen vycpaní
pro pány a pro paní,
Pro učené dědy.
~
Stojí, stojí v mlze dům,
jmenuje se muzeum.
V něm je plno zvířátek,
památek a vědy.
Zdroj: článek Vtipné básničky k recitaci pro děti
Ve svém příspěvku BÁSEŇ PRO SKOLÁKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan.
nejlepší básnička je Malovaná pohádka od: Jiří Žáček
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Báseň pro skoláky
Velká počáteční písmena se píší u vlastních jmen, u jevů, které se hodnotí jako významné a na začátku vět.
Vlastní jména se podle významu dělí na dvě skupiny. První skupinou jsou vlastní jména, která jev jenom identifikují. Patří sem jména osob, zvířat, spolků, států, atd. U nich se velká písmena píší vždy. Do druhé skupiny patří jevy, které mají i obecný význam a napsáním velkého písmene dá pisatel najevo, že se jedná o označení jediného určitého jevu (Muzeum čokolády (konkrétní instituce) x muzeum čokolády (místo, kde jsou vystaveny předměty související s čokoládou). Kromě toho se velká písmena píší i u jevů, které byly tak důležité, že bylo třeba je vyčlenit napsáním velkého písmene, to se objevuje například u názvů památných staveb, událostí a akcí: Sametová revoluce.
Velkým písmenem začínají vlastní jména a názvy živých bytostí, ať už se jedná o jména osobní, umělecká, jména pohádkových bytostí i jména zvířecí. Například: Petr Novák, Božena Němcová, Popelka, Alík.
S velkým počátečním písmenem se píší i přivlastňovací přídavná jména, která vznikla odvozením od jmen osobních příponami -ův, (-ova, -ovo), a in (-ina, ino). Například: Máchův kraj. Naopak malým písmenem začínají přídavná jména, která jsou odvozená od vlastních jmen příponou -ský, -ovský, jako například: shakespearovský sonet, švejkovský typ.
Velká písmena se píší i u jmen národních a obyvatelských. Proto označení typu Čech, Francouz, Pražan, Ostravan, Severočech se píší s velkým písmenem. V okamžiku, kdy se ale z tohoto podstatného jména udělá přídavné jméno, změní se počáteční písmeno na malé. Například: český fanoušek, pražských taxikář.
U jednoslovných jmen zeměpisných, tedy u světadílů, zemí, krajin, ostrovů, poloostrovů, hor, nížin, moří, jezer, řek a dalších zeměpisných označení se píše velké počáteční písmeno. Například: Evropa, Morava, Balkán, Šumava, Balaton. U dvouslovných názvů se píše malé písmeno u slova původu obecného. Například: Středozemní moře, Balkánský poloostrov, Kanárské ostrovy, Český ráj, Lysá hora, Slapská přehrada.
V případě, že se k místnímu názvu přidá označení světové strany, která určuje, kde se daná část nachází, se píše velké písmeno jen u místního názvu, ne u označení světové strany: východní Čechy.
U jednoslovných jmen obcí a čtvrtí se píše velké písmeno, například: Praha, Vinohrady Brno, Liberec. U dvouslovných pojmenování obcí a čtvrtí se píší obě počáteční písmena velká: České Budějovice, Mariánské Lázně, Hradec Králové, Malá Strana. U tříslovných a víceslovných pojmenování se píše malé písmeno u předložky: Ústí nad Labem, Rož
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Psaní velkých písmen
V naší poradně s názvem BÁSNIČKA 5 SLOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
Dobrý den ráda bych se zeptala jestli tady máte básničku o paní učitelce ve škole máme nějaké kolo a ráda bych přednesla básničku která bude právě o té paní učitelce.
Jestli tady máte nějaké písničky taky bych potřebovala poradit prosím o pomoc
,tuto stránku mám ráda a doufám že mě nezklamete. děkuji za pomoc,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
TAHÁK
(Tereza Rýparová)
Každé ráno zas a znovu
zvonek nás volá do školy.
"No tak co je? Kde jste všichni?
A kde máte úkoly?"
Učitelka před tabulí
nejdřiv všechny vyzkouší.
Petr se nic nenaučil,
podvádět se pokouší.
Tahák z kapsy vytahuje,
Kátě šeptá do ouška,
jestli by mu poradila
druh tohohle papouška.
Učitelka trochu tuší,
kdo že třídu ruší snad,
a jen zkouší na pár pojmů,
které měl by každý znát.
A tak Petr před tabulí
přešlapuje sem a tam.
"Na co mi je teďka platný,
že taháky v kapse mám?
Příště radši naučím se,
ať nestojim tu jenom tak,
a kdo tvrdí, že to nedám,
tomu ještě vytřu zrak!"
Zdroj: příběh Básnička 5 slok
Román Tajuplný ostrov vydal Verne v roce 1875. Tato kniha má rysy vědecko-fantastické literatury. Tato kniha je provázána s dalšími dvěma knihami (Děti kapitána Granta a Dvacet tisíc mil pod mořem). Při tvorbě tohoto příběhu autor projevil své znalosti nejen ze zeměpisu a přírodopisu, ale i z jiných předmětů, například z chemie a fyziky. Příběh Tajuplného ostrova začíná za americké války Severu proti jihu. Děj se odehrává především na opuštěném ostrově, který si trosečníci pojmenují jako Lincolnův ostrov. Mezi hlavní myšlenky tohoto díla patří určitě solidarita mezi lidmi, síla přátelství a snaha nevzdávat se a najít vždy něco dobrého na každé situaci. Hlavními hrdiny jsou dobří muži, kteří i ve válce stojí na „správné“ straně. Každá z postav má nějaký charakter a ten si drží po celou dobu příběhu.
Příběh Tajuplného ostrova začíná ve velmi dramatickém okamžiku, kdy se hlavní hrdinové obávali o svůj život. Jejich balón byl totiž poničen a jim hrozilo, že se zřítí do moře. Vše, co šlo, vyhazovali z balónu, aby si zajistili alespoň pár metrů výšky k dobru. Nakonec se jim podařilo přistát na břehu. Tam ale zjistili, že jeden z nich chybí.
Až po tomto dramatickém úvodu se děj vrací k předcházejícím událostem a představuje hlavní hrdiny. Putování hlavních hrdinů začalo v pevnosti Richmond, kterou za války Severu proti jihu obléhalo vojsko generála Granta. V pevnosti byli uvězněni: inženýr Cyrus Smith s jeho sluhou černochem Nabem a novinářem Gedeonem Spilettem. Tam se také setkali s námořníkem Pencroffem, který tam byl se svým mladým přítelem Harbertem.
Pencroff vymyslel plán útěku z pevnosti. Smith i Spilett s plánem souhlasili, protože se chtěli dostat zpět do války a bojovat opět proti jihu. K útěku využili balón, který se v pevnosti nacházel. Balón je ale zanesl nad Tichý oceán, kde také ztroskotali. Po ztroskotání si hrdinové uvědomili, že chybí jeden z nich, a to inženýr Smith s jeho psem Topem. Snažili se ho najít, ale marně. Nejhůře jeho ztrátu nesl černoch Nab, který bez něj nechtěl žít. Zbytek posádky se vydal na vedlejší větší ostrov, na němž chtěli žít. Našli si tam vhodný úkryt, který nazvali Komín. Také zjistili, že na ostrově je sladká voda i les, takže jim chyběl již jen oheň. Mezitím, co Pencroff s Harbertem chystali úkryt, tak se Spilett s Nabem pokoušeli najít Smitha. Oba se ale vrátili bez úspěchu. Spilett v kapse objevil zapomenutou sirku, a tak se trosečníkům podařilo rozdělat oheň. Nab se nevzdal naděje, že inženýra Smitha objeví, hledal ho i sám. Jednou v
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Jules Verne
Naše škola se nachází na náměstí Osvobození.
Zájezd Němců navštívil muzeum aut v Mladé Boleslavi.
Květnové závody vyhrála Základní škola T. G. Masaryka v Poděbradech.
Na dovolené v Římě jsme si pochutnávali na italských špagetách a na víně z Francie.
Studenti ze Saudské Arábie byli přijati na Karlovu univerzitu.
Rodiče šli zaplatit poplatky na městský úřad.
Škola se vydala na lyžařský zájezd do slovenských Vysokých Tater.
Na Šumavě se nachází známé Čertovo jezero.
Dovolená na francouzské Riviéře je velmi drahá.
Poslanci hlasování odložili na podzimní zasedání Poslanecké sněmovny České republiky.
Zdroj: článek Diktáty na velká písmena pro druhý stupeň základní školy
Ve svém příspěvku MILOŠ KRATOCHVÍL BÁSNĚ K RECITACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.
Básničky jsou velmi hezké
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal.
Básnička se mi moc líbí a ve čtvrtek příští týden ji budu recitovat ve škole.
Zdroj: příběh Miloš kratochvíl básně k recitaci
Na svých výletech na kolech sjel už celý Český ráj, okolí Prachovských skal i Řípu.
Přeplavat Severní ledový oceán by nebylo jednoduché.
V létě je pražská zahrada Na Valech hojně využívána k odpočinku.
Z tramvaje vystoupil na zastávce U Nemocnice.
Mistr Jan Hus kázal česky v Betlémské kapli.
Ve Vladislavském sále na Pražském hradě udělil prezident jeden Řád bílého lva.
Rada bezpečnosti Organizace spojených národů rozhodla, že nebude zasahovat do konfliktu na Blízkém východě.
Vždy si přál navštívit venkov Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Volné vstupenky nabízelo Divadlo na Vinohradech.
Novou výstavou se pochlubilo Národní muzeum v Praze.
Zdroj: článek Diktáty na velká písmena pro střední školy
Jiří Žáček
(2 sloky, lehká básnička, pro druhou třídu, od Jiřího Žáčka)
Když se myši probudily,
kručelo jim v bříšku,
ale doma objevily
jenom tuhle knížku.
~
Že jim tuze vytrávilo
ze zimního spánku,
v cukuletu ohryzaly
skoro celou stránku.
Zdroj: článek Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci
Jeden z nejznámějších českých básníků Jaroslav Seifert se narodil 23. září 1901 v Praze na Žižkově a zemřel 10. ledna 1986 taktéž v Praze. Jaroslav Seifert byl nejen básníkem, ale i všeobecně uznávaným spisovatelem, novinářem a překladatelem. Jako jedinému Čechovi se mu podařilo získat Nobelovu cenu za literaturu v roce 1984. V roce 1921 vstoupil do Komunistické strany Československa, ze strany byl ale v roce 1929 pochopitelně vyloučen, protože podepsal Manifest sedmi, kritizující bolševizaci ve vedení strany. S komunistickou stranou se dostal znovu do sporu, když protestoval proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. Představitelé komunistického režimu se ho ale nemohli zbavit úplně, protože patřil mezi známé a oblíbené autory jak u nás, tak i ve světě. Bylo mu tedy dovoleno publikovat, ale nesměl veřejně vystupovat a podepisovat jakékoliv petice (to ale mnohokrát nedodržel, dokonce podepsal komunisty nenáviděnou Chartu 77).
V literatuře se ve 20. letech stal představitelem československé avantgardy a podílel se na vzniku, tvorbě a propagandě uměleckého stylu zvaného poetismus.
Básně vhodné k recitaci se dají čerpat z nejrůznějších Seifertových sbírek. Oblíbené básně se nacházejí v básnické sbírce s názvem Maminka. O čem je kniha Maminka? Tato básnická sbírka vznikla až po druhé světové válce. Jedná se o intimně laděné lyrické básně. Všechny básně v této sbírce nějakým způsobem odkazují k autorově dětství. Promítají se do nich jeho vzpomínky nejen na maminku, ale na různé události, předměty a osoby spojené s dětstvím. Seifert dává jasně najevo, že maminka je tím pojítkem, které drží rodinu pohromadě, právě ona dává členům rodiny lásku, a i proto se k ní rádi vrací. Jak už název sbírky napovídá, básně jsou plné citu (především lásky a obdivu k matce. Básně ze sbírky Maminka provází také určitá nostalgie a smířenost s plynutím času, protože smrt čeká každého (V řadě básní se objevuje i motiv smrti maminky.) Kromě maminky se v básních objevují i další členové rodiny: otec, dědeček a strýc.
Výhodou těchto básní pro recitaci je, že se rýmují. Nevýhodou je, že obsahují zastaralé výrazy, které dnes mladí již neznají. Seifert se navíc často snaží ve svých básních vyjadřovat vzletně (a zároveň jednoduše) a využívá k tomu svoji bohatou slovní zásobu. I to ale může v některých případech být nevýhodou při recitaci.
Výhodou těchto básních je, že tématem jsou jednoduché, lidem často známé situace, předměty, osoby.
Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta
Vtipné básně nejsou omezené věkově. Humor se dá objevit v básních určených pro malé děti, i pro ty starší, stejně jako pro dospělé. Při výběru vhodné básně se musí učitel rozmýšlet nad tím, co je pro žáky vhodné, i to, co jsou žáci schopni se naučit (každý má jinak vytrénovanou paměť, někomu bude stačit básnička se třemi slokami, jiný nemá problém naučit se báseň mnohem delší). Zde je ukázka vtipné básničky k recitaci pro 3. třídu.
Zdroj: článek Vtipné básničky k recitaci pro děti
Jiří Žáček
(3 sloky básničky pro děti k recitaci 3 třída od Jiřího Žáčka)
Když se myši probudily,
kručelo jim v bříšku,
ale doma objevily
jenom tuhle knížku.
~
Že jim tuze vytrávilo
ze zimního spánku,
v cukuletu ohryzaly
Skoro celou stránku.
~
Ach vy žrouti – já vám za to píšu z mravů pětku.
Knížky jsou tuk prohlížení, knížk nejsou k snědku!
Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech
Jiří Žáček
(1 sloka, lehká básnička, pro druhou třídu, od Jiřího Žáčka)
Sedí bubák na dubu,
který v lese stojí.
Straší děti – Bububu!
A pak se sám bojí!
Zdroj: článek Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci
Jiří Žáček
(3 sloky, lehká básnička, 4 třída, od Jiřího Žáčka)
Halí, belí, halí, belí,
já mám slona pod postelí,
je to slůně kapesní,
ale zato hodně sní.
~
Halí, belí, halí, belí,
čím ho krmím? Petrželí!
Spořádá jí hromadu,
pak se svalí dozadu.
~
Já mám slona pod postelí,
vejde se tam skoro celý,
jenom chobot čouhá ven,
když mi přeje dobrý den.
Zdroj: článek Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci
Jiří Žáček
(2 sloky, lehká básnička, pro druhou třídu, od Jiřího Žáčka)
Tati, kup mi pejska!
Nejlepší je štěně.
Budu ho brát na procházku
třeba stokrát denně.
~
Naučím ho štěkat.
Pro mě to nic není.
On mi bude na oplátku
radit při učení.
Zdroj: článek Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci
Jiří Žáček
(3 sloky, lehká básnička, 4 třída, od Jiřího Žáčka)
Od pondělka do pátku
budu kreslit pohádku.
Koho do ní namaluju,
aby byla v pořádku?
~
Princeznu a Babu Jagu?
Draka, co má dračí spády?
Honzu nebo loupežníky?
Sebe a své kamarády?
~
Od pondělka do pátku
budu kreslit pohádku.
Potom vám ji celou povím,
umím ji i pozpátku.
Zdroj: článek Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci
Jiří Žáček
(2 sloky, lehká básnička, pro druhou třídu, od Jiřího Žáčka)
Eskymácké děti
mají školu z ledu,
učí se tam
eskymáckou abecedu.
~
Eskymácká abeceda,
to je krásná věda,
sáňkování, koulování
a lov na medvěda.
Zdroj: článek Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci
Jiří Žáček
(2 sloky, lehká básnička, pro druhou třídu, od Jiřího Žáčka)
Navštívíme dneska spolu
aprílovou školu,
kde žáci s poškoláky v čele
zkoušejí pana učitele.
~
Když domů pětku přinese si,
syn vykráká ho za pačesy,
jestliže ovšem nemá pleš.
Všecko je pravda - žádná lež!
Zdroj: článek Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci
Jiří Žáček
(2 sloky, lehká básnička, pro druhou třídu, od Jiřího Žáčka)
Beruško,
půjč mi jednu tečku!
Třeba tu,
co máš na zadečku.
~
Musím ji napsat
za větou,
ať se mi slova
nepletou.
Zdroj: článek Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci