Slovo „během“ patří mezi klasické jazykové chytáky, které dokážou zmást nejen žáky základních škol, ale i dospělé pisatele. Na první pohled vypadá nenápadně, v textu se objevuje velmi často a většinou nad ním ani nepřemýšlíme – dokud nepřijde otázka na jeho slovní druh.
Právě proto má smysl si použití slova „během“ ujasnit jednou provždy. Jakmile pochopíte základní principy, podle kterých se jeho slovní druh určuje, přestanou být testy, diktáty i jazykové rozbory zdrojem nejistoty a zbytečných chyb.
Určení slovního druhu slova „během“
Slovo během může být v závislosti na kontextu třemi slovními druhy, a to podstatným jménem v 7. pádu, příslovcem, nebo předložkou. Prvotně bylo slovo „během“ podstatným jménem v 7. pádu od slova běh, pak se z něj vyvinula nevlastní předložka pojená se 2. pádem. A z ní pak vzniklo příslovce, které se ale obvykle používá hlavně v promluvách (méně často je slovo „během“ napsáno jako příslovce).
Ukázka:
Podstatné jméno – S během musel skončit.
Předložka – Přišel během vystoupení.
Příslovce – Přišel až někdy během. (Z kontextu musí být jasné, během čeho přišel.)
Zdroj: článek Během, jaký je to slovní druh?
FAQ – Často kladené otázky
Jaký slovní druh je slovo „během“ nejčastěji?
Nejčastěji jde o předložku.
Je „během“ vždy předložka?
Ne, může být také příslovcem nebo podstatným jménem.
Jak poznám příslovečné užití?
Podle otázky kdy? a absence podstatného jména za slovem.
Může být „během“ podstatné jméno?
Ano, jde o 7. pád slova běh.
Patří toto učivo do základní školy?
Ano, objevuje se už na 2. stupni ZŠ.
Je „během“ chyták v přijímacích zkouškách?
Ano, velmi často.
Lze „během“ nahradit vždy slovem „v průběhu“?
Ano, ale pouze tehdy, když jde o předložku.
Pomůže mi kontext věty?
Ano, kontext je při určování klíčový.
Zdroj: článek Během, jaký je to slovní druh?
Jak poznat, že je „během“ předložka
Nejčastější a pro praxi nejdůležitější je použití slova během jako předložky. V tomto případě stojí před podstatným jménem ve 2. pádě a vyjadřuje časový průběh.
Typickým znakem je, že slovo během nelze z věty vypustit bez ztráty významu a že je možné jej nahradit výrazy v průběhu nebo při.
- Během hodiny se vše vyřešilo.
- Během koncertu vypadla elektřina.
Zdroj: článek Během, jaký je to slovní druh?
Pranostiky na jednotlivé dny:
1.leden: Nový rok (státní svátek: Den obnovy samostatného českého státu)
PRANOSTIKY:
- Jak na Nový rok, tak po celý rok.
- Jakým, kdo je na Nový rok, takový bude po celý rok.
- Je-li dopoledne na Nový rok pěkně, bude příznivé počasí o žních v kraji, je-li pěkně odpoledne, bude o žni pěkně na horách.
- Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně.
- Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka zasvítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný.
- Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.
- Na Nový rok déšť - o Velikonocích sníh.
- Na Nový rok, do zimy skok.
- Na Nový rok nebe rudé - nepohoda, svízel velká bude.
- Na Nový rok o slepičí krok.
- Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále, na Hromnice o hodinu více.
- Na Nový rok se nemá jíst nic od ptáka, aby z domu štěstí neodletělo.
- Na Nový rok se nemá nic půjčovat, ani ze stavení vynášet, protože by to při hospodaření v příštím roce scházelo.
- Na Nový rok zrána jasné lesky, prorokují v létě časté blesky.
- Novoroční noc jasná a klidná, bude povětrnost pro úrodu vlídná.
- Novoroční noc světlá a tichá bez deště a větru znamená dobrý rok.
- Novoroční vítr od východu pro dobytek mor, vítr od západu králům smrt, od poledne mor lidem, od půlnoci neúrodu přinášel.
- Nový rok tmavý – Velká noc bílá.
- Připadne-li na čtvrtek, předpovídá se mírná zima, větrné jaro, parné léto, krásný podzim, mnoho ovoce a hojnost obilí.
- Připadne-li na neděli, lze očekávat mírnou zimu, úrodné jaro a větrné léto.
- Připadne-li na pátek, nutno se obávat očních nemocí, také lidé budou hojně mříti, a dokonce i hrozí válka.
- Připadne-li na sobotu, bývá málo obilí, málo větrů, mnoho ovoce, ale také mnoho zimnic.
- Připadne-li na středu, lze očekávat příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med.
- Připadne-li na úterý, bude zima ještě krutější, ale zato úrodný rok.
- Svítí-li na Nový rok, co by forman pár koní okšíroval a zapřáhl, bude sedlák pohodlně klidit.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky ve většině případů předpovídají, jaké bude počasí v průběhu roku. Jedna pranostika říká, že během roku bude podobné počasí jako na Nový rok (pokud bude na 1. ledna teplo, bude teplý celý rok, pokud bude deštivo, bude během roku hodně pršet). Jiná pranostika odkazuje k tomu samému. Pokud bude na Nový rok pěkné počasí, bude v průběhu roku tak hezky, že bude velká úroda. Další pranostika zas odkazuje k tomu, že pokud bude na začátku nového roku pršet, na Velikonoce bude naopak sněžit. Další pranostiky se zabývají tím, na který den Nový rok připadá, po
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Pranostiky na leden
Během jako podstatné jméno
Původní a dnes nejméně časté je užití slova během jako podstatného jména, konkrétně jako 7. pád slova běh.
Toto užití se objevuje především ve stylizovaných, odborných nebo publicistických textech.
- S náročným během musel skončit.
- Reklama slibuje během ku zdraví.
Zdroj: článek Během, jaký je to slovní druh?
Kdy je „během“ příslovce
Méně časté, ale velmi zajímavé je užití slova během jako příslovce. V tomto případě nestojí u podstatného jména a význam je neúplný bez kontextu.
Typicky se objevuje ve spojení s výrazy jako až, někdy, teprve.
- Všechno se dozvíš až během.
- Rozhodnutí padlo někdy během.
V těchto větách si lze položit otázku kdy?, což je typický znak příslovce.
Zdroj: článek Během, jaký je to slovní druh?
Obsah pověstí
Staré pověsti české
O Čechovi
Stará česká pověst začíná v Charvatské zemi, která je pravlastí Slovanů. V této zemi žilo velké množství lidí. Stalo se, že se mezi nimi strhly velké nepokoje a války. Proto se dva bratři vojvodové Čech a Lech rozhodli, že se svými rodinami a rody Charvátskou zemi opustí a budou hledat místo, kde by mohli pokojně žít. Před cestou přinesli bohům oběti a vydali se na cestu. Procházeli územími, kde míjeli příbuzné rody, až se dostali do neznámých končin. Setkávali se s obyvateli, kteří žili v primitivních chatrčích a jámách. Dostali se až k řece Vltavě, kde si už někteří začali stěžovat, že se stále ještě neusídlili. V tu chvíli Čech ukázal na vysokou horu, která se tyčila nad nimi, a rozhodl, že si pod ní odpočinou. Brzy ráno se na tuto horu Říp sám vydal a viděl krásnou krajinu, která se nacházela kolem. Když sestoupil z hory, řekl všem, co viděl, že půda vypadá úrodná, vody plné ryb. Třetího dne svolal všechny na místo, odkud bylo vidět do kraje a oznámil jim, že zde zůstanou. Ptal se jich, jak tuto zemi pojmenují. Lidé si zvolili, aby se země jmenovala po něm.
K tomu, aby se zde dalo pohodlně žít, byla potřeba těžká práce. Některé lesy se musely vykácet, aby bylo kde postavit obydlí a vytvořit pole. Práce byla mezi lidi spravedlivě dělená. Každý měl svůj úkol. Večer se rodiny scházely v obydlích a vyprávěly si různé příběhy. Postupně vzniklo opevněné hradiště. Vojvoda Lech se ale rozhodl, že bude se svým rodem postupovat o kousek dále. Postupoval tři dny a pak nechal zapálit velký oheň, aby praotec Čech viděl, kde se Lech usídlil. Místo, kde se usídlil, pojmenoval Lech podle zapáleného ohně Kouřim.
Asi třicet let poté, co vstoupili do české země, zemřel praotec Čech a byl pohřben se všemi poctami, které mu náležely.
O Krokovi a jeho dcerách
Po smrti praotce Čecha se v zemi zdvihla vlna sporů a bojů. Bylo jasné, že je třeba mít silného vládce. Starší rodu vládu nabídli Lechovi, který ji ale odmítl a doporučil jim za správce Kroka, starostu mocného rodu. Krok s tím souhlasil. Lech se mezitím z Kouřimi posunul více na východ a založil město Hnězdno. Krok vládl spravedlivě, zároveň byl nadán jistými věšteckými schopnostmi, díky nimž mu duchové zjevili, že jeho současné sídlo Budeč dlouho nepotrvá, a tak nechal na vysoké skále postavit nový hrad, který dostal jméno Vyšehrad. Na Vyšehradě žil Krok i se svou rodinou. Měl tři dcery. Nejstarší se jmenovala Kazi a byla výborná léčitelka. Znala vlastnosti různých bylin a koření. Kazi žila na Kazinině hradě. Prostřední dcera se jmenovala Teta a mnoho času s
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Staré pověsti české