Básnička „Bleší cirkus“ od Miloše Kratochvíla je malá skvostná ukázka české humorné dětské poezie – krátká, rytmická a zároveň plná hravých obrazů, které děti snadno uchopí i rády recitují. Báseň funguje jako kulisa malého cirkusu pro psí blechy, kde se sleduje setkání obyčejných postav s neobyčejnou představenou bleší školou. Vtipná slovní hra, jednoduchý děj a obraznost veršů dělají z této básničky ideální materiál pro recitaci i rozbor poezie ve škole.
V následujícím článku najdete kompletní text básně s ukázkami, jazykové principy, které autor používá, vysvětlení obrazu blešího cirkusu, rytmus a rým, a závěrem i jednoduchý výklad významu a použití v praxi.
Kompletní text básně „Blešícirkus“
Následující text je převzatý přímo z dostupných zdrojů a slouží jako ukázka původní básně:
Celá vesnice se těší –
zavítá k nám cirkusbleší!
V pátek přišel na náves
tulák a s ním starý pes.
„Tak jsem u vás!“ tulák volá.
„Já, pes Rek a bleší škola!
Kdo má deset korun v hrsti,
smí hladit psa proti srsti!“
Přihlásil se truhlář Pech,
pohladil psa po zádech
a psí blechy na to tata
změnily ho v akrobata.
Skákal jak stín čertích rohů,
dal si za krk pravou nohu...
„Vidíte to!“ tulák křičí,
„jak s ním blechy krásně cvičí!“
Tak vypadá cirkusbleší.
Kdo ho nezná, ať se těší!
Ve svém příspěvku VLK A KOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Rýdl.
Napadlo mě :
O vlkovi a koze napsal Zdeněk Rýdl
Říkali mi rodičové, nejen mamka, i táta,
na noťasu pořád sedíš, budeš celá hrbatá.
Na škole jsou různé kroužky, takový i makový
hned zítra někam přihlásíš se, a bude to hotový !
Hledala jsem hledala, nabídka je veliká
ale běhat někde za balonem, no, to mi nic neříká
V nové hale je prý stěna, na ní horolezci,
viset někde na špagátě, no, to taky nechci !
Nakonec jsem rozhodla se, rodičové, lidičky
postavím se před mikrofon, budu říkat básničky
V klidu sedím na noťasu, učím se to říkání
No a naši spokojení, vlk se nažral a koza se zachrání !
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Ve svém příspěvku BÁSNIČKY PET SLOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel NICOL.
Dobrý den nezna nekdo lehkou petislokovou basnicku ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Rýdl.
Básničku Vám můžu napsat na počkání, pokud máte představu o čem by to mělo být a pro jakou příležitost. Napíši Vám návrh a editace, úpravy textu jsou neomezené. Zdeněk Rýdl
Ve svém příspěvku VLK A KOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Rýdl.
Napadlo mě :
O vlkovi a koze napsal Zdeněk Rýdl
Říkali mi rodičové, nejen mamka, i táta,
na noťasu pořád sedíš, budeš celá hrbatá.
Na škole jsou různé kroužky, takový i makový
hned zítra někam přihlásíš se, a bude to hotový !
Hledala jsem hledala, nabídka je veliká
ale běhat někde za balonem, no, to mi nic neříká
V nové hale je prý stěna, na ní horolezci,
viset někde na špagátě, no, to taky nechci !
Nakonec jsem rozhodla se, rodičové, lidičky
postavím se před mikrofon, budu říkat básničky
V klidu sedím na noťasu, učím se to říkání
No a naši spokojení, vlk se nažral a koza se zachrání !
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Popelková.
Výborně, děkuji mnohokrát. Ještě dnes si básničky určitě přečtu. Přeji pěkný den.
Ve svém příspěvku BOHUMIL HRABAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda Soukenka.
Vas citat: Psal povídky a novely silně neotřelým jazykem.
Cetl jsem myslim vetsinu Hrabalovych povidek. Jenom proto, ze Hrabal umi basnicky lidove popsat veci, o kterych ostatni lide premysleji jak ze by je vlastne popsali, tak to neni neotrely jazyk. Lampy se rozkdakaly - je tento vyraz neotrely? Kazdy, kdo zazil petrolejove lampy presne vi, jak slaby pohyb vzduchu okolo lampy rozhazi stiny po okolnich zdech a kazdy, kdo vstoupil do hejna slepic take vi, ze litaji okolo jako ty stiny petrolejky. Tedy kuprikladu.
Lide nejsou neotreli tim, jak pisi nebo mluvi, ale tim, jak ve skutecnosti jednaji. Hrabal byl gentleman a s Haskem nejlepsi cesky spisovatel. Kafku take nema nikdo rad jenom proto, ze psal o lidske demagogii prijate jako fakt. Jiraska jsem necetl, protoze jsme nemeli v loznici kamna a periny. (Hrabal)
Jak dnes hodnotite Drdovo "ani hlt vody sovetskym okupantum"? Nebo "vrazda na tyranu neni zlocinem?
Omlouvam se za pravopis a mistru Janu z Husi za chybejici diakritiku.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Obsah je takové shrnutí příběhu, které se ale vůbec nemůže vyrovnat přečtení Poláčkovy knihy. Obsah je stručně shrnutý do několika různých příběhů, které Péťa s kamarády prožil. Názvy příběhů souvisí s jejich obsahem. Ne s názvy kapitol v knize.
Výprask od Habrováků
Kluci táhnou do války proti Habrovákům. Vezmou s sebou taky holky. Čeněk se cestou posmívá Péťovi, že je ženich a že miluje Evu Svobodovou. Cestou si dívky zpívají a Habrováci je podle dívčího zpěvu najdou a chlapce zmlátí. Výprasku utečou jen dívky a Zilvar. Čenda výprask vyčítá Péťovi, a proto se chlapci cestou domů hádají a perou. Uklidní se, až když potkají pana Fajsta.
Požár
Kluci se rozhodli zahrát si na požár. Potřebovali budovy, které mohou zapálit, a tak Péťa ukradl strejdovi Vařekovi krabice od látek. Na krabice chlapci napsali názvy budov a krabice zapálili. Éda si při požáru propálil kalhoty.
Ukázka:
Čeněk Jirsák stál opodál a šklebil se, ale jenom trošku a pravil, to není žádný opravdivý požár, když se nezvoní na poplach. Když u nás hořel hraběcí špýchar, tak se zvonilo na všechny zvony a někteří vybíhali ven v podvlíkačkách, jak byli, protože to bylo v noci. Bejval to uznal, já jsem to taky uznal, všichni to uznali a Bejval pravil: "Tak zvoň na poplach!" A Čeněk Jirsák zvonil a tak si s námi hrál, ačkoli nikdo nechtěl, aby si s námi hrál. Veškerá dědina lehla popelem a Éda Kemlink si propálil kalhoty' a brečel, že takhle nemůže domů.
Koupání
Péťa se dočasně nekamarádí s Čendou Jirsákem. Kluci se rozhodnou, že se půjdou koupat. Cestou se k nim přidal malý Vašek. Vašek skočí do vody, ale neumí plavat. Nakonec ho zachrání Zilvar, který pro něj skočil a vytáhl ho. Ostatní chlapci ho rozdýchali. Cestou domů pak Zilvar vysvětluje Vaškovi, jak se plave.
Vosy
Příští týden se ve škole předávalo vysvědčení. Péťa dostal dvě dvojky a už plánuje, co udělá s penězi, které dostane od rodičů. Pan Fajst stál před školou a čekal, jestli o chlapci pozdraví. Jediný Zilvar nepozdravil a ještě se mu posmíval. Péťa se přestal bavit s Tondou, protože mu nechtěl půjčit kolo a začal se bavit s Čendou. Který začne Tondu pomlouvat. Chlapci se rozhodli, že pojedou do Itálie, aby jim Tonda záviděl. Péťu maminka poslala k ševci, ale on cestou potkal Tondu a ten se ho snažil usmířit a řekl mu, že má nový vynález. Ochočí si vosy a bude vydělávat na medu. Aby si Péťu udobřil, půjčil mu kolo, aby byl rychleji zpět od ševce. Všichni chlapci se sešli a vydali se na vosy. Rozhodli se, že je z hnízda vyčoudí, ale vosy vyletěly druhou
Miloš Kratochvíl patří mezi autory, kteří dokážou psát poezii srozumitelnou dětem, ale zároveň vtipnou i pro dospělé. Jeho texty jsou rytmické, hravé a velmi dobře se recitují.
Blešícirkus je ukázkou básničky, která v pěti slokách vypráví ucelený příběh, má jasnou pointu a nabízí prostor pro výrazný přednes.
Zimní poezie Jiřího Žáčka umožňuje velmi snadné rozdělení podle věku a školního ročníku, což ocení učitelé i rodiče.
Básničky pro 2. třídu
Básničky pro 2. třídu jsou krátké, rytmické a srozumitelné. Často pracují s jednoduchými obrazy zimy, sněhu a dětských radostí, aby děti text snadno pochopily i si zapamatovaly.
Básničky pro 3. a 4. třídu
Básničky pro 3. třídu a básničky pro 4. třídu už nabízejí delší texty, více slok a propracovanější humor. Děti se učí pracovat s přednesem a výrazem.
Básničky pro pátou třídu a druhý stupeň
Básničky pro pátou třídu, případně básničky pro druhý stupeň, jsou vhodné pro recitační soutěže. Často mají hlubší pointu, jemnou ironii a vyžadují citlivější interpretaci.
Vtipné básně často pracují s přeháněním, nečekaným obratem nebo absurdní situací. Právě v pěti slokách je dostatek prostoru, aby se čtenář či posluchač postupně naladil a finále ho skutečně rozesmálo.
Typickým příkladem je básnička Blešícirkus, kde se obyčejná situace promění v komický příběh plný fantazie a překvapení.
V naší poradně s názvem BÁSNIČKY OD JIŘÍHO ŽÁČKA K RECITACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubomír Langr.
Nemohu najít básničku od J. Žáčka,
text začínal: Přišel klobouk do prodejny hlav.....
Třeba mi někdo pomůže.
Děkuji Lubomír Langr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Přišel klobouk do prodejny hlav, zdvořile se smekl na pozdrav. Tu básničku znám. Tady je.
Kloboukovy trampoty
Jiří Žáček
Přišel klobouk do prodejny hlav,
zdvořile se smekl na pozdrav
a hned spustil:
- Pane prodavači,
vracím tuhle hlavu,
co se pořád mračí.
Takovou já nosit nebudu,
protože mi dělá
ostudu!
Vyberte mi novou hlavu
do práce i pro zábavu.
Hlavu s párem uší,
ať mi pěkně sluší.
Hlavu, co má vždycky
dobrou náladu.
Přineste mi, prosím,
jednu ze skladu!
Prodavač jen vzdychl:
Těžké přání!
Takovéhle hlavy
nejsou právě k mání.
Poradím vám ale rád -
Podejte si inzerát!
Značka: Hledám hlavu
v zachovalém stavu.
Hlavu, co má nápady.
Ani hloupou, ani nafoukanou,
zkrátka bez vady.
Hlavu která potěší.
Nabízím jí přístřeší.
Četly jste to?
Přihlaste se, hlavy,
ať jste z Prahy nebo Bratislavy!
Báseň pracuje s představou malého cirkusu, který nemá obří zvířata či artisty, ale malé blechy, které cvičí psa. Tento nápad je záměrně absurdní – autor tak baví čtenáře a zároveň ukazuje, jak lze s jazykem hrát a vytvářet nečekané obrazy.