ČÁRKA PŘED ZEJMÉNA

Čárka před abychom

Před spojkou "abychom" se obvykle čárka píše. Jde o vedlejší větu účelovou, která vyjadřuje účel děje v hlavní větě, a takové věty se čárkou oddělují.

Příklad

Uděláme všechno, abychom to stihli včas.

Čárka se píše před spojkami, které uvozují vedlejší věty, a to i v případě, že se jedná o větu účelovou (vyjadřující, za jakým účelem se něco děje).

Spojka abychom je typickou spojkou, která uvozuje vedlejší větu účelovou.

Příklady dalších spojek, před kterými se píše čárka v souvětí, jsou aby, protože, když, až, jakmile atd.

Výjimky

V některých případech, zejména pokud je vedlejší věta velmi krátká a s hlavní větou těsně souvisí, se čárka psát nemusí, ale psaní s čárkou je vždy správné.

Například: Je důležité, aby se všichni dobře najedli. nebo Je důležité abychom se všichni dobře najedli.

Zdroj: článek Abychom, nebo abysme?

Příběh

Ve svém příspěvku ČÁRKA PŘED HLAVNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olda.

Zdroj: příběh Čárka před hlavně

Čárka před „a to“ – jasné pravidlo, které se často porušuje

Spojení „a to“ patří mezi velmi vyhledávaná témata v oblasti pravopisu, protože mnoho lidí váhá, zda před ním psát čárku. Pravidlo je přitom poměrně jednoznačné, pokud známe jeho funkci ve větě.

Kdy se čárka před „a to“ píše

Čárka před „a to“ se píše tehdy, pokud výraz „a to“ uvádí vysvětlení, upřesnění nebo konkretizaci předchozího sdělení. V takovém případě se chová podobně jako přístavek. Typickým příkladem je věta: Koupil si nové oblečení, a to kabát a boty.

Kdy se čárka před „a to“ nepíše

Pokud je „a to“ součástí jiného větného vztahu a neplní vysvětlovací funkci, čárka se nepíše. Tyto případy jsou ale výrazně méně časté a vyžadují pečlivé posouzení významu věty.

Zdroj: článek Čárky ve větách

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Hroníková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo jak

FAQ – Často kladené otázky

Kdy se píše čárka před „a to“?

Čárka se píše tehdy, když „a to“ uvádí vysvětlení nebo upřesnění předchozí části věty.

Jak poznám přívlastek volný?

Přívlastek volný lze z věty vypustit bez změny jejího základního významu a odděluje se čárkami.

Píše se čárka vždy před „že“?

Ve většině případů ano, ale vždy záleží na konkrétní stavbě souvětí a vztahu mezi větami.

Jaký je rozdíl mezi větou jednoduchou a souvětím z hlediska čárek?

Ve větě jednoduché se čárky řídí větnými členy, v souvětí vztahy mezi jednotlivými větami.

Musí se čárkou oddělovat oslovení?

Ano, oslovení se vždy odděluje čárkou, a to i tehdy, stojí-li uprostřed věty.

Kdy se čárka nepíše před spojkou „a“?

Čárka se nepíše, pokud spojka „a“ spojuje věty nebo větné členy ve slučovacím poměru.

Proč je psaní čárek tak důležité?

Čárky ovlivňují srozumitelnost textu a mohou měnit význam celé věty.

Jak se nejlépe naučit psaní čárek?

Nejúčinnější je kombinace znalosti pravidel a pravidelného procvičování na konkrétních příkladech.

Zdroj: článek Čárky ve větách

FAQ – Časté otázky a odpovědi

Jak poznám, že jde opravdu o spojku?

Pokud slovo spojuje věty nebo větné členy a samo není větným členem, jedná se o spojku.

Musí být před každou spojkou čárka?

Ne. Čárka se nepíše před spojkami v poměru slučovacím, ale píše se před spojkami podřadicími.

Je „proto“ spojka?

Samotné proto není spojka, spojovacím výrazem je až spojení a proto.

Patří „jakmile“ mezi spojky?

Ano, jakmile je podřadicí spojka časová.

Kdy se píše čárka před „ale“?

Před spojkou ale se čárka píše vždy.

Jaký je rozdíl mezi spojkou a předložkou?

Předložka se pojí se jménem, spojka spojuje věty nebo větné členy.

Je „ani“ vždy bez čárky?

Ne vždy. Záleží na stavbě souvětí a na tom, co přesně spojuje.

Proč jsou spojky důležité?

Bez spojek by nebylo možné logicky a srozumitelně spojovat myšlenky v textu.

Zdroj: článek Spojky

Příběh

Ve svém příspěvku ČÁRKY VE VĚTÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JIŘÍ.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Čárky ve větách

Čárka před jakmile

Jakmile je spojka a před spojkami se obvykle píše čárka. U slova jakmile se čárka píše v případě, pokud za ním následuje vedlejší věta, tedy věta, která je závislá na větě hlavní a začíná spojkou jakmile.

Spojka "jakmile" uvádí vedlejší větu časovou, která určuje, kdy se děj hlavní věty uskuteční. Čárka se píše, aby bylo jasné, kde věta vedlejší začíná a kde končí, a tím se zlepšila čitelnost textu.

Příklady

Jakmile dorazím domů, zavolám ti.

Můžeme jít ven, jakmile přestane pršet.

Jakmile jí spatřil, zamiloval se.

Jakmile přibil na stěnu první lištu, hned věděl, že to nebude jednoduché.

Jakmile pojistitel skončil, všechno se zhroutilo.

Zdroj: článek Spojky

Příběh

Ve svém příspěvku NO, ANO : JAKÉ DRUHY SLOVA TO JSOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh No, ano : jaké druhy slova to jsou

Spojka „ani“ a čárka

Spojka ani se nejčastěji používá ve slučovacím poměru, a tehdy se před ní čárka nepíše.

Pokud však spojuje celé věty nebo je součástí složitějšího souvětí, může se čárka objevit podle stavby vět.

Zdroj: článek Spojky

Poradna

V naší poradně s názvem ČÁRKY VE VĚTÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Čárky ve větách

ČÁRKY VE VĚTĚ JEDNODUCHÉ

Čárkou ve větě jednoduché se  odděluje:

1. Několikanásobný větný člen

Několikanásobný větný člen je takový větný člen, v němž se spojují dva (nebo více) výrazy se stejnou syntaktickou platností. Například: jablka a hrušky; milá, ale neoblíbená učitelka.

Několikanásobné větné členy oddělujeme čárkou v případě, že:

• nejsou spojeny spojkami a, i, nebo (anebo), ani, či ve významu slučovacím. Čárku tedy píšeme před těmito spojkami, pokud jsou jiném poměru než slučovacím. Například: Nic neslyšel, a navíc měl i zavázané oči.
• jsou k sobě přiřazeny bez spojek (Nakoupil mléko, pečivo, sýry, jogurty.).
• jsou jednotlivé výrazy několikanásobného větného členu spojeny spojovacími výrazy, které vyjadřují různé poměry (stupňovací, odporovací, důsledkový, přípustkový, příčinný) mezi nimi. Například: Je to výnosná, ale nudná práce.
• jsou spojeny dvojitými spojovacími výrazy. Například: Ani tuky, ani cukry by lidé neměli jíst ve velkém množství. Pokud dvojité spojovací výrazy spojují členy, které se vzájemně vylučují. Například: Výrobky se prodávají na internetu, nebo v maloobchodech.
• spojky nebo a či vyjadřují vztah neslučitelnosti. Což znamená, že buď platí první výraz z  několikanásobného větného členu, nebo výraz druhý. Nemohou platit oba. Například: Buď tvoje rozhodnutí bude kladné, nebo záporné.
• spojka nebo vyjadřuje opravu výrazu. Například: Na setkání dorazila dívka, nebo spíše žena.

Několikanásobné větné členy neoddělujeme čárkou v případě, že:

• jsou několikanásobné větné členy v poměru slučovacím spojené spojkami a, i, nebo (anebo), ani, či. Například: Na  zahradě máme jabloně a hrušky.
• spojky nebo a či vyjadřují vztah mezi oběma možnostmi. Například: Přijedeme v sobotu nebo v neděli.
• jsou jednotlivé výrazy několikanásobného větného členu spojeny ve významu vytýkacím příslovci nebo částicemi: a také, a rovněž, a přitom. Například: Ve  škole zavedli výchovu ke zdraví a také sexuální výchovu.
• se jedná o ustálená slovní spojení. Například: Držel se mě zuby nehty. Domlouvali se rukama noha.
• v případě, že se jedná o dvojité spojovací výrazy ve vztahu slučovacím nebo vyjadřujícím dvě možnosti. Například: Materiály najdete buď na internetu nebo v archivech.

2. Přívlastek postupně rozvíjející

Přívlastek postupně rozvíjející je zvláštní typ přívlastku. Na podstatném jménu je závislý adjektivní přívlastek a  na tomto spojení podstatného jména a adjektivního přístupu je závislý další adjektivní přívlastek.

Přívlastek postupně rozvíjející se čárkou neodděluje. Například: Miloval tu krátkou oddechovou chvíli.

3. Přívlastek volný

Přívlastek volný je rozvitý

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Čárky ve větách

Poradna

V naší poradně s názvem PLNÁ MOC K ZASTUPOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Novák.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Plná moc k zastupování

Čárka před slovem PŘESTOŽE

Co se týče interpunkce, před spojkou PŘESTOŽE se čárka píše téměř vždy.

Čárku nepoužijeme pouze v případě, že:

1. spojkou PŘESTOŽE souvětí začíná,
   Přestože se Pavel velmi snažil, na vysokou školu se nedostal.
2. před spojkou PŘESTOŽE se nachází další spojovací výraz.
   Něco mu říkalo, že přestože ji několikrát zklamal, má u ní pořád naději.

Zdroj: článek Přestože

Čárka před kdykoli/kdykoliv

Otázka čárky před kdykoliv nebo čárky před kdykoli závisí na stavbě věty. Pokud výraz uvádí vedlejší větu, čárka se píše.

Například: Přijď za mnou, kdykoli budeš potřebovat pomoc. V tomto případě oddělujeme vedlejší větu od věty hlavní.

Zdroj: článek Kdykoliv nebo kdykoli

FAQ – Často kladené otázky

Je správně kdykoli, nebo kdykoliv?

Obě varianty jsou spisovné a významově totožné.

Musím v textu používat jen jednu variantu?

Ano, doporučuje se zachovat jednotnou podobu v celém textu.

Píše se čárka před kdykoliv?

Ano, pokud výraz uvádí vedlejší větu.

Kdy se čárka před kdykoli nepíše?

Pokud je slovo pouze příslovečným určením v jednoduché větě.

Jaký je slovní druh výrazu kdykoliv?

Nejčastěji jde o příslovce, někdy má funkci spojovacího výrazu.

Lze kdykoli nahradit jiným slovem?

Ano, například výrazem „kdykoli“ lze nahradit spojením „v libovolnou dobu“.

Je kdykoliv hovorové slovo?

Ne, obě varianty jsou plně spisovné.

Je rozdíl mezi kdykoli a kdykoliv ve významu?

Ne, význam je zcela stejný.

Patří kdykoli mezi spojky?

Formálně jde o příslovce, které může plnit spojovací funkci.

Zdroj: článek Kdykoliv nebo kdykoli

Pranostiky na jednotlivé dny v měsíci dubnu

1. duben: svátek má Hugo

PRANOSTIKY:

• Copak by to bylo za duben, aby jaro nevyvedl aprílem.
• Prší-li na 1. dubna, bývá mokrý máj.

VYSVĚTLENÍ:

Hned první pranostika předpokládá, že počasí na jaře bude střídavé. Druhá pranostika uvádí, že pokud v tento den prší, tak bude pršet i v květnu.

2. duben: svátek má Erika (dříve svatý Teodor)

PRANOSTIKA:

• Déšť svatého Teodora značí mnoho vody v máji.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud prší v tento den, tak bude hodně pršet i v květnu.

3. duben: svátek má Richard

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. duben: svátek má Ivana (dříve svatá Isidora a Izidor)

PRANOSTIKY:

• Na svatého Izidora oráč i ptáče si radostí zaskáče.
• Pomine Isidora, pomine i severák.

VYSVĚTLENÍ:

Protože je již začátek dubna, tak se otepluje a to činí radost jak zemědělcům, tak i ptactvu. Druhá pranostika říká, že už by měl přestat foukat severní ledový vítr.

5. duben: svátek má Miroslava (dříve svatý Vincenc, Fedul)

PRANOSTIKY:

• Svatý Fedul teple zadul.
• Svítí-li slunce na svatého Vincence, starej se o víno pro žence.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika odkazuje k teplému dubnovému počasí a druhá k budoucí úrodě vína.

6. duben: svátek má Vendula (dříve svatý Celestin)

PRANOSTIKY:

• Na svatého Celestína nemáš-li, sedláčku, zaseto, je to tvoje vina.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika slouží jako varování pro zemědělce, že už v tuto dobu by mělo mít zaseto, aby měli dobrou úrodu.

7. duben: svátek má Heřman a Hermína

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

8. duben: svátek má Ema

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

9. duben: svátek má Dušan

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. duben: svátek má Darja (dříve Daria, Darya)

PRANOSTIKA:

• Na desátý den v dubnu setý bývá krásný len.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika radí zasít len v tento den, aby byl při sklizni krásný.

11. duben: svátek má Izabela (dříve papež Lev)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Lva papeže travičky se už nařeže.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že v tuto dobu už bývá nová zelená tráva vhodná jak na pastvu, tak pro drobné zvířectvo.

12. duben: svátek má Julius

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

13. duben: svátek má Aleš (dříve Ida)

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

14. duben: svátek má Vincenc (dříve Rudolf, Valerián, Tiburcius, Tiburcio)

PRANOSTIKY:

• Na s

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na duben

Podstatná jména na D

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno „D“. Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například držení, doufání atd.). V tabulce jsou uvedené nejen daná podstatná jména, ale i  jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na D

Psaní čárek

Čárku nepíšeme před spojky souřadicí, jsou-li v poměru slučovacím (a, i, ani, nebo).

Příklad: Zůstanu doma a budu uklízet. Na svatbě ochutnám dort i koláče. Nepřijela babička ani dědeček. Na dovolené jsme se koupali nebo chodili do lesa.

Pozor: Potkáte-li tyto spojky uprostřed souvětí, může být před nimi čárka, i když jsou s další větou v poměru slučovacím. Jak je to možné? Spojují dvě věty stejné úrovně (dvě věty hlavní nebo dvě věty vedlejší stejného druhu), ale je mezi ně vložena jiná věta vedlejší, viz názorný příklad níže (kdybyste už zapomněli zkratky používané ve škole, pak VH = věta hlavní, VV = věta vedlejší).

Příklad: Vybral jsem si knížku (1VH), která měla velmi zajímavý obal (VV přívlastková), a odnesl ji k pokladně (2VH). Nechtěli jíst, co jsme jim uvařili, ani pít, co jsme jim nalili.

Čárku vždy píšeme před spojky podřadicí, dále pak před spojky souřadicí, které nejsou v poměru slučovacím, ale vyjadřují mezi větami či větnými členy například poměr stupňovací (příklad: Prodávají různé kuchyňské nádobí, a dokonce i zástěry.), odporovací (příklad: Měl čas, a přesto za námi nepřišel.), vylučovací (příklad: Peníze, nebo život!), příčinný/důvodový (příklad: Požádal jsem ho o pomoc, neboť jsem mu důvěřoval.), důsledkový (příklad: Důvěřuji mu, a proto jsem ho požádal o pomoc.) či vysvětlovací (příklad: Přihlášku musíš odevzdat podepsanou, a to oběma rodiči.). Je-li vztah mezi větnými členy nebo větami vyjádřen pomocí dvojitých souřadicích spojek, pak čárku píšeme před druhou z nich, ne však, začíná-li spojkou a: jednak..., jednak; jednak... a jednak), viz následující příklad.

Příklad: Hned byla tam, hned vedle. Nelíbí se mi, jednak má velký nos a jednak nosí divné brýle.

Zdroj: článek Spojky

Obsah pověstí

Staré pověsti české

O Čechovi

Stará česká pověst začíná v Charvatské zemi, která je pravlastí Slovanů. V této zemi žilo velké množství lidí. Stalo se, že se mezi nimi strhly velké nepokoje a války. Proto se dva bratři vojvodové Čech a Lech rozhodli, že se svými rodinami a rody Charvátskou zemi opustí a budou hledat místo, kde by mohli pokojně žít. Před cestou přinesli bohům oběti a vydali se na cestu. Procházeli územími, kde míjeli příbuzné rody, až se dostali do neznámých končin. Setkávali se s obyvateli, kteří žili v primitivních chatrčích a jámách. Dostali se až k řece Vltavě, kde si už někteří začali stěžovat, že se stále ještě neusídlili. V tu chvíli Čech ukázal na vysokou horu, která se tyčila nad nimi, a rozhodl, že si pod ní odpočinou. Brzy ráno se na tuto horu Říp sám vydal a viděl krásnou krajinu, která se nacházela kolem. Když sestoupil z hory, řekl všem, co viděl, že půda vypadá úrodná, vody plné ryb. Třetího dne svolal všechny na místo, odkud bylo vidět do kraje a oznámil jim, že zde zůstanou. Ptal se jich, jak tuto zemi pojmenují. Lidé si zvolili, aby se země jmenovala po něm.

K tomu, aby se zde dalo pohodlně žít, byla potřeba těžká práce. Některé lesy se musely vykácet, aby bylo kde postavit obydlí a vytvořit pole. Práce byla mezi lidi spravedlivě dělená. Každý měl svůj úkol. Večer se rodiny scházely v obydlích a vyprávěly si různé příběhy. Postupně vzniklo opevněné hradiště. Vojvoda Lech se ale rozhodl, že bude se svým rodem postupovat o kousek dále. Postupoval tři dny a pak nechal zapálit velký oheň, aby praotec Čech viděl, kde se Lech usídlil. Místo, kde se usídlil, pojmenoval Lech podle zapáleného ohně Kouřim.

Asi třicet let poté, co vstoupili do české země, zemřel praotec Čech a byl pohřben se všemi poctami, které mu náležely.

O Krokovi a jeho dcerách

Po smrti praotce Čecha se v zemi zdvihla vlna sporů a bojů. Bylo jasné, že je třeba mít silného vládce. Starší rodu vládu nabídli Lechovi, který ji ale odmítl a doporučil jim za správce Kroka, starostu mocného rodu. Krok s tím souhlasil. Lech se mezitím z Kouřimi posunul více na východ a založil město Hnězdno. Krok vládl spravedlivě, zároveň byl nadán jistými věšteckými schopnostmi, díky nimž mu duchové zjevili, že jeho současné sídlo Budeč dlouho nepotrvá, a tak nechal na vysoké skále postavit nový hrad, který dostal jméno Vyšehrad. Na Vyšehradě žil Krok i se svou rodinou. Měl tři dcery. Nejstarší se jmenovala Kazi a byla výborná léčitelka. Znala vlastnosti různých bylin a koření. Kazi žila na Kazinině hradě. Prostřední dcera se jmenovala Teta a mnoho času s

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Staré pověsti české

Nejčastější chyby při psaní čárek ve větě

Při psaní čárek ve větách se opakují určité typické chyby, které vyplývají buď z mechanického uplatňování pravidel, nebo naopak z jejich neznalosti. Často se setkáváme s tím, že pisatelé vkládají čárky „podle citu“, což vede k nesprávnému pravopisu a někdy i k nejasnému významu sdělení.

Čárky psané automaticky bez rozboru věty

Jednou z nejčastějších chyb je automatické psaní čárky před každým „že“, „který“ nebo „aby“ bez ohledu na stavbu věty. Přestože se v mnoha případech čárka skutečně píše, vždy je nutné vycházet ze syntaktického rozboru a vztahu mezi větami.

Vynechávání čárek tam, kde jsou povinné

Na opačném pólu stojí vynechávání čárek v souvětích, zejména u podřadně spojených vět nebo u vsuvek a přístavků. Tyto chyby jsou časté v rychlé komunikaci, ale v psaném projevu působí rušivě.

Zdroj: článek Čárky ve větách

Sice – ale jako dvojitá spojka

Spojení sice – ale tvoří dvojitou souřadicí spojku odporovací. Čárka se píše před druhou částí, tedy před ale.

Tato konstrukce je častá v psaných textech a je třeba ji chápat jako celek.

Zdroj: článek Spojky