Téma

CHARAKTERISTIKA SPOLUZAKA


Charakteristika patří mezi slohové útvary, se kterými se žáci setkávají opakovaně během celé školní docházky, a přesto bývá zdrojem nejistoty. Někdo neví, co všechno má do textu zahrnout, jiný se bojí, že jeho práce bude působit nudně nebo příliš popisně bez hlubšího významu. Právě dobře napsaná charakteristika ale dokáže čtenáře zaujmout, přiblížit mu osobnost člověka nebo literární postavy a ukázat, že autor textu umí přemýšlet, pozorovat a vyvozovat závěry. Pokud se naučíte správně pracovat s přímou i nepřímou charakteristikou a držet se přehledné osnovy, stane se z charakteristiky zvládnutelný a dokonce i zábavný slohový útvar.


Sloh – charakteristika osoby v běžném životě

Sloh charakteristika osoby se často zaměřuje na blízké lidi – spolužáky, rodiče nebo členy rodiny. Text by měl působit přirozeně a pravdivě.

  • charakteristika maminky – vztah k rodině, práce, povaha
  • charakteristika spolužáka – chování ve škole, vztahy, zájmy
  • charakteristika rodiče – autorita, podpora, hodnoty

Zdroj: článek Charakteristika

Poradna

V naší poradně s názvem CHARAKTERISTIKA MAMINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natálie.

Dobrý den, potřebovala bych pomoci, jsem v druhém ročníku na střední škole a v úterý budeme psát slohovu práci z českého jazyka na charakteristiku postavy, vybrala jsem si moji maminkou a potřebovala bych poradit zda je to takhle v pořádku nebo jsou tam nějaké nedostatky. Na základní škole mi slohová práci vždy dělala problém a moc nevím jak na to. Předem děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Je to skvělé!

Zdroj: příběh Charakteristika maminky

Vzory

V dalších dílech následuje několik ukázek možných popisů a charakteristik osob.

Zdroj: článek Popis a charakteristika osoby

Příběh

Ve svém příspěvku CHARAKTERISTIKA MAMINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natálie.

Dobrý den, potřebovala bych pomoci, jsem v druhém ročníku na střední škole a v úterý budeme psát slohovu práci z českého jazyka na charakteristiku postavy, vybrala jsem si moji maminkou a potřebovala bych poradit zda je to takhle v pořádku nebo jsou tam nějaké nedostatky. Na základní škole mi slohová práci vždy dělala problém a moc nevím jak na to. Předem děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Natálie mrzenová.

dobry den, zitra piseme slohovku z cestiny, tak bych se chtela zeptat jestli je to takhle v poradku?

Zdroj: příběh Charakteristika maminky

FAQ – Často kladené otázky

Co je to charakteristika?

Charakteristika je popisný slohový útvar zaměřený na povahové rysy a chování.

Jaký je rozdíl mezi přímou a nepřímou charakteristikou?

Přímá vlastnosti pojmenovává, nepřímá je ukazuje na příkladech.

Jak napsat charakteristiku literární postavy?

Vycházejte z konkrétních situací z díla a sledujte vývoj postavy.

Je nutná osnova charakteristiky?

Ano, osnova charakteristiky pomáhá udržet text přehledný.

Co patří do závěru charakteristiky?

Shrnutí a osobní hodnocení autora.

Jak napsat charakteristiku sama sebe?

Vyváženě, s konkrétními příklady a sebereflexí.

Může být charakteristika subjektivní?

Ano, názor autora je přirozenou součástí textu.

Jaký čas se v charakteristice používá?

Nejčastěji přítomný nebo minulý.

Je charakteristika vhodná i pro 7. třídu?

Ano, slohová práce charakteristika osoby patří mezi základní učivo.

Zdroj: článek Charakteristika

Přímá a nepřímá charakteristika – jaký je mezi nimi rozdíl

Při psaní charakteristiky se nejčastěji pracuje se dvěma základními způsoby popisu. Každý z nich má své místo a ideální je jejich vzájemná kombinace.

Přímá charakteristika pojmenovává vlastnosti člověka nebo postavy přímo, zatímco nepřímá charakteristika je ukazuje prostřednictvím chování, jednání nebo reakcí.

  • přímá charakteristika – otevřené pojmenování vlastnosti (je pracovitý, líný, odvážný)
  • nepřímá charakteristika – vlastnost vyplývá z činu nebo situace

Zdroj: článek Charakteristika

Charakteristika - můj spolužák

Osnova:

  1. Představení spolužáka

  2. Vzhled Teddyho

  3. Teddyho povaha

  4. Vztah k rodině

  5. Teddy a škola

  6. Teddy a příroda

  7. Jeho zájmy a schopnosti

  8. Můj vztah k Teddymu

  9. Závěr

Za nejzajímavějšího spolužáka z naší třídy považuji čtrnáctiletého Teddyho, který k nám do třídy přišel, když v šesté třídě propadl. Teddy se vlastně jmenuje Tadeáš Ditrich, ale všichni mu od prvního dne říkáme touto přezdívkou. Teddy pochází stejně jako většina z nás z Mladé Boleslavi. Žije s rodiči v bytě v panelovém domě blízko firmy Škoda Auto, v níž oba jeho rodiče několik let pracují.

Teddy nepatří k nenápadným typům, naopak svým vzhledem z davu lehce vybočuje. Je velmi vysoké a zároveň i silné postavy. Není tedy lehké ho přehlédnout. Výrazný je také jeho obličej, díky jeho tmavě hnědým očím, huňatému obočí, dlouhým řasám, širokému nosu a tmavým vousům. Řada lidí by řekla, že by byl jeho obličej pohledný, kdyby nebyl tak kulatý, stejně jako celé jeho tělo, které se snaží ukrývat do pohodlného, ale zbytečně velkého a tmavého oblečení.

Teddy své okolí zaujme svým vzhledem na první pohled, horší je to ale s jeho povahou. Většina lidí s ním stráví sotva pár minut a už si ho zařadí do škatulky: nuda a nezájem. A to je škoda, protože Teddy má řadu dobrých vlastností. Nejvíc na něm oceňuji jeho ochotu mi kdykoliv a v čemkoliv pomoci, ať už se jedná o opravu mého starého počítače, anebo nápovědy při zkoušení. Pokud má Teddy někoho rád, udělá pro něj vše. Těžké je pro něj seznamování se, velmi se stydí za své tělo a za to, že propadl, a tak se lidem raději vyhýbá a snaží se na sebe příliš nepřitahovat pozornost. Těžce totiž nese jakýkoliv posměch a špatně se vyrovnává s kritikou. Ve společnosti lidí, které zná a kteří znají jeho, je ale ze stydlína náhle veliký šprýmař, který si nenechá uniknout žádnou příležitost ke vtipkování. Rád také vtipkuje s učiteli, kterým to nevadí, protože vědí, že Teddy to myslí dobře.

Teddy je jedináček, a tak pro něj jeho rodiče dělají vše, co mu na očích vidí. Myslím, že by mu snesli i modré z nebe. Teddyho se snaží nijak v ničem neomezovat a naopak ho ve všem podporují. Kvůli tomu, že oba pracují na směny, tak společně netráví doma moc času, což Teddyho mrzí. Společné chvíle se ale snaží pořádně využít. Často proto jezdí na výlety po okolí, i celé České republice a o prázdninách ho berou i na dovolenou k moři. Snaží se, aby si chvíle s nimi Teddy pořádně užil. Teddy je má za to velmi rád. Sice ho někdy trápí, že bývá doma často sám a líbila by se mu přítomnost sourozence, ale zároveň je rád, že se s nikým nemusí dělit ani o pozornost rodičů a ani o pokoj. Teddy ale pří

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Charakteristika spolužáka

Co je to charakteristika

Charakteristika je popisný slohový útvar, který se týká především osob. Zaměřuje se tedy na duševní vlastnosti (povahové rysy, schopnosti, zájmy). Duševní vlastnosti člověka se projevují ve vztahu k lidem, v jednání a ve vztahu k práci, a proto i tyto údaje patří do správné charakteristiky.
Vlastnosti se dají vyjádřit jasným konstatováním (= přímá charakteristika), nebo konkrétními příklady jednání (= nepřímá charakteristika), případně srovnáním s jiným člověkem.
Při psaní charakteristiky je důležitá volba vhodných výstižných výrazů, převaha hlavně přídavných jmen, případně sloves spojených s přídavnými jmény. Často se v charakteristice také objevují různá přirovnání.

Zdroj: článek Charakteristika

FAQ – Časté otázky a odpovědi

Jaký je hlavní rozdíl mezi popisem a charakteristikou osoby?

Popis se zaměřuje hlavně na vzhled, charakteristika především na povahové vlastnosti a chování.

Mohu v popisu osoby uvádět i vlastnosti?

Ano, ale pouze okrajově, hlavní důraz musí zůstat na vnějším vzhledu.

Kolik vlastností by měla obsahovat charakteristika osoby?

Doporučuje se popsat alespoň pět vlastností, včetně jedné záporné.

Je nutné dodržet osnovu?

Ano, osnova pomáhá zachovat přehlednost a logickou stavbu textu.

Co je přímá charakteristika?

Přímé pojmenování vlastností, například že je někdo laskavý nebo tvrdohlavý.

Co je nepřímá charakteristika?

Vlastnosti jsou ukázány pomocí chování, činů nebo konkrétních situací.

Lze popis a charakteristiku kombinovat?

Ve školních pracích je lepší je striktně oddělovat podle zadání.

Jak napsat závěr slohové práce?

Závěr by měl shrnout hlavní myšlenky a vyjádřit osobní názor autora.

Zdroj: článek Popis a charakteristika osoby

FAQ – často kladené otázky

Co je popis spolužáka?

Popis spolužáka je slohový útvar, který zachycuje vzhled, povahu a chování konkrétní osoby.

Jak dlouhý má být popis osoby?

Obvykle jeden až dvě stránky podle zadání, důležitější je obsah než rozsah.

Musím dodržet přesnou osnovu?

Osnova není povinná, ale výrazně pomáhá udržet text přehledný.

Jaký je rozdíl mezi popisem a charakteristikou?

Popis se více zaměřuje na vzhled, charakteristika klade větší důraz na povahu.

Mohu do popisu přidat vlastní názor?

Ano, osobní pohled text obohatí a působí přirozeně.

Je vhodné psát o negativních vlastnostech?

Ano, ale citlivě a vyváženě, bez urážek.

Jak začít popis osoby?

Krátkým představením spolužáka a uvedením, odkud ho znáte.

Co se hodnotí nejvíce?

Struktura textu, jazyková správnost a schopnost vystihnout osobnost.

Je popis osoby vhodný i jako referát?

Ano, často se používá jako popis osoby referát vzor na základní škole.

Zdroj: článek Popis - můj spolužák

Charakteristika spolužáka:

  1. Spolužák Pavel
  2. Jeho povaha
  3. Pavlova rodina
  4. Pavlovi přátelé
  5. Pavlův vztah k městu
  6. Škola
  7. Zájmy a schopnosti
  8. Co si o sobě myslí
  9. Shrnutí

Pro dnešní charakteristiku jsem si vybral svého spolužáka Pavla. Pavel se mnou chodí do deváté třídy. Spolužáky jsme už od třetí třídy, kdy se do našeho města přistěhoval. S Pavlem nejsme přátelé, vlastně se ani nemáme moc rádi, ale neděláme si velké problémy. Pavel je vysoké a svalnaté postavy. Hnědé vlasy má ostříhané nakrátko a jeho oči jsou také sytě hnědé. Většina dívek ho považuje za velmi hezkého.

S Pavlem se neznáme zas tak dobře, ale vždy na mě působil velmi sebevědomě. Vždycky se snaží být vůdcem, aby bylo po jeho. Ani od svých nejlepších přátel si nedá do ničeho mluvit, pokud se rozhodne, že něco chce. Pavel nejedná sebevědomě jen se spolužáky, ale i s učiteli, kterým to příliš nevadí a nejspíš ho za to i uznávají. Anebo se ho bojí, tak či tak, mu to vždy projde. Rozhodně není stydlivý, klidně a bez problémů se s každým seznamuje. O Pavlovi se nedá říct, že by byl zrovna pilný, práci se dost často vyhýbá a nejraději ji přehrává na někoho jiného. Na spoustu lidí působí zpočátku velmi přátelsky, ale jeho postoj se rychle změní, pokud se mu nový známý nelíbí. Také bývá velmi náladový, nesnáší, když se mu něco nedaří, to si pak vybíjí vztek na svém okolí, hlavně na lidech, které nemá rád. Pavel je ale také cílevědomý, když si stanoví, čeho chce dosáhnout, tak jde za každou cenu za tím, a to se mi na něm docela líbí. Díky tomu pro naši třídu zajistil velkou řadu výletů. Rád se chlubí svými úspěchy. Nerad ale dělá ústupky a je urážlivý. Pavla také jeho přátelé považují za velmi zábavného, na každé akci bývá středem pozornosti, a to i na třídních exkurzích nebo návštěvách divadel a muzeí. Nemá ale rád, když někdo vtipkuje na jeho účet, to se pak urazí, případně vtipálka provokuje tak dlouho, až dojde ke konfliktu, který odnese právě ten vtipálek. Kritiku nese opravdu těžce. Pokud má ale někoho rád, umí se ho zastat a neváhá se za toho člověka klidně i poprat. Myslím, že ve třídě jsou jen dvě skupiny lidí. Spolužáci, kteří Pavla zbožňují, a ti, kteří se ho bojí a nemají ho rádi.

O Pavlových rodičích toho moc nevím, protože s ním nežijí. Rozvedli se a on už několik let spolu s mladším bratrem žije u prarodičů (rodiče jeho matky). Jeho bratr Filip chodí do šesté třídy a s Pavlem skvěle vychází. Pavel se o něj opravdu stará a nikomu nedovolí, aby Filipovi ubližoval. Také spolu každé ráno chodí do školy a Pavel mu někdy nosí i sva

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Charakteristika

Rozdíl mezi popisem a charakteristikou

Slohový útvar popis osoby se zaměřuje na zachycení a popsání vzhledu osoby, jejích fyzických vlastností. Tento slohový útvar může obsahovat i popis vlastností člověka, ale ty musí být popsány jen okrajově, větší část textu musí být opravdu zaměřená na vnější znaky dané osoby, jaké má oči, vlasy, nos, postavu, ale i řeč a chůzi. Popis osoby musí být přesný, výstižný a logicky řazený. Nejprve se popisuje to na člověku nejvýraznější a postupuje se k podrobnostem (například se nejprve popíše tvar hlavy a až pak oči, nos, ústa a pak třeba různá znaménka a pihy atd.) Existují dva druhy popisu, popis prostý, který se snaží být co nejvíce názorný, a popis odborný, u něhož je nejdůležitější podrobnost.

Naopak charakteristika osoby se primárně zaměřuje na zachycení a popsání vlastností člověka a samotný popis jeho vzhledu je zde zachycen jen okrajově. V charakteristice se tedy objeví povahové vlastnosti člověka, jeho chování k dalším lidem (členům rodiny, přátelům, učitelům, ale i lidem v okolí), vztahy s dalšími lidmi, ale i vztah k přírodě, zvířatům a další. Při psaní charakteristiky může autor využívat různá přirovnání i rčení pro popis chování dané osoby. Důležité je také využít oba typy charakteristik, a to charakteristiku přímou, kdy jsou vlastnosti jedince přesně nazvány, a charakteristiku nepřímou, při níž jsou jen popsány bez přesné definice. Vhodné je obě charakteristiky kombinovat, to znamená uvést vlastnost dané osoby a současně i popsat. Například, pokud je daná osoba ochotná pomoci, tak popsat, kdy tak jedná.

U obou slohových útvarů je třeba zachycovat i negativní jevy dané osoby, to znamená, že u popisu by se měly objevit i věci, které třeba na té osobě nejsou úplně hezké a stejně tak charakteristika by měla obsahovat i špatné vlastnosti.

Oba slohové útvary jsou navíc psány subjektivně, to znamená, že ne s každou částí se musí čtenář vždy ztotožnit. U popisu mohou tedy někomu připadat třeba vlasy neupravené, jiný v tom ale může vidět záměrně ležérní účes, u charakteristiky zrovna tak může být jedna vlastnost vnímána jak kladně, tak zároveň i záporně.

U obou slohových útvarů je důležité dodržovat logickou stavbu celku. Není možné skákat od jednoho tématu ke druhému, k utřídění myšlenek je dobré si sestavit nejprve osnovu a té se pak držet. Vytvoření osnovy zároveň také pomůže se členěním textu do odstavců. V podstatě platí, že každý bod v osnově znamená jeden odstavec v textu. U popisu i charakteristiky je třeba také dbát na spisovnost, pokud je nezbytné použít nespisovný výraz, píše se v uvozovkách. Sestavení osnovy je u obou slohových útvarů individuální, některé body musí vždy daný slohový útvar obsahovat, jiné tam být nemusí a místo nich mohou být jiné informace.

Zdroj: článek Popis a charakteristika osoby

Co je přímá charakteristika

Přímá charakteristika je způsob, kdy autor nebo vypravěč sdělí vlastnosti postavy napřímo. Není třeba nic odvozovat, protože vlastnosti jsou jasně formulovány. Tento typ charakteristiky bývá stručný, jasný a vhodný například do odborných, popisných nebo školních textů.

Příklady přímé charakteristiky

  • „Jan je pracovitý, spolehlivý a tichý.“
  • „Byla to přísná učitelka se smyslem pro spravedlnost.“
  • „Je to člověk, který se rychle rozhoduje.“

Kdy použít přímou charakteristiku

Hodí se tam, kde potřebujeme rychle předat jasnou informaci. Využívá se často ve školní slohové práci, v popisu osoby nebo ve vypravování, kde není čas na dlouhé naznačování vlastností.

Zdroj: článek Přímá a nepřímá charakteristika

Co je nepřímá charakteristika

Nepřímá charakteristika je jemnější a propracovanější způsob vykreslení postavy. Autor nevyslovuje vlastnosti přímo, ale nechává čtenáře, aby si je odvodil z chování, vzhledu, dialogů nebo reakcí postavy. Tato forma působí přirozeněji a čtenáře více vtahuje do děje.

Způsoby nepřímé charakterizace

  • Chování: Postava pomáhá druhým → působí laskavě.
  • Vzhled: Upravovaný zevnějšek může naznačit pečlivost.
  • Dialogy: Krátké ostře formulované věty mohou ukázat netrpělivost.
  • Reakce na konflikty: Vyhýbá se hádkám → je mírumilovná.

Příklady nepřímé charakteristiky

  • „Když spatřil starou paní s taškou, okamžitě k ní přispěchal.“
  • „Šaty měl vždy uhlazené a boty do posledního lesku.“
  • „Znovu se nadechla, ale ještě než odpověděla, sevřela ruce v pěst.“

Zdroj: článek Přímá a nepřímá charakteristika

Charakteristika sama sebe – časté chyby

Charakteristika sebe sama bývá nejtěžší. Častou chybou je buď přehnaná kritika, nebo naopak idealizace.

  • příliš stručný text bez příkladů
  • pouhé vyjmenování vlastností
  • chybějící závěr se sebereflexí

Zdroj: článek Charakteristika

Charakteristika filmové postavy a fiktivních hrdinů

Slohová práce charakteristika filmové postavy se řídí stejnými pravidly jako u literatury. Důležité je vycházet z děje filmu a konkrétních scén.

Autor by měl ukázat, že postavě rozumí a dokáže její jednání správně interpretovat.

Zdroj: článek Charakteristika

Charakteristika literární postavy – na co si dát pozor

Charakteristika literární postavy by měla vycházet z konkrétního díla. Nestačí obecné hodnocení, důležité jsou konkrétní situace z příběhu.

U známých postav, jako je Harry Potter nebo Katniss Everdeenová, je vhodné pracovat s jejich vývojem v průběhu děje.

  • změna povahy v průběhu příběhu
  • vliv prostředí a okolností
  • vztahy k ostatním postavám

Zdroj: článek Charakteristika

Nepřímá charakteristika – konkrétní příklady z praxe

Nepřímá charakteristika je pro čtenáře zajímavější, protože ho nutí přemýšlet. Autor vlastnost přímo neřekne, ale nechá ji vyplynout z popisu.

  • místo „je štědrý“ popíšeme, že se rozdělí o poslední svačinu
  • místo „je líný“ ukážeme, že se vyhýbá povinnostem
  • místo „je statečný“ popíšeme situaci, kdy se někoho zastane

Zdroj: článek Charakteristika

Autoři uvedeného obsahu


charakteristika spolužaka
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
charakteristika spolužáka
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>