ČÍM NAHRADIT EUTHYROX

Jednoduchý trik, jak si to zapamatovat

Pokud si nejste jistí, zkuste si ve větě slovo nahradit:

• lze nahradit slovem silný, nemocný, dobrý → napište zdravý
• lze nahradit slovem kondice, stav, pohoda → napište zdraví

Zdroj: článek Zdravý nebo zdraví? Jasné vysvětlení pravopisu, které vám jednou

Zájmena tázací

Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.

K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.

I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?

Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí

Skloňování tázacích zájmen kdo, co:

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v jednotném čísle:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Skloňování slova milý

Číslo jednotné, rod mužský životný:

• 1. pád: (kdo, co?) milý, např.: Přišel i můj milý skřítek.
• 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Bez milého kamaráda.
• 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Milému příteli.
• 4. pád: (koho, co?) milého, např.: Potřebuji pozdravit mého milého tatínka.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milý, např.: Hej Ty! Milý člověče!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Pohádka o milém princi.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Strávila večer s milým člověkem.

Číslo jednotné, rod mužský neživotný:
(Vše je stejné jako u životného, až na tvar ve 4. pádu.)

• 1. pád: (kdo, co?) milý, např.: Můj milý mobil.
• 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Bez milého přijetí.
• 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Robot poděkoval dalšímu milému stroji.
• 4. pád: (koho, co?) milý, např.: Dostala jsem milý dárek.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milý, např.: Zapni se! Můj milý počítači!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Snila jsem o mém milém květu.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Přivítal se semnou milým polibkem.

Číslo jednotné, rod ženský:

• 1. pád: (kdo, co?) milá, např.: Moje milá přítelkyně.
• 2. pád: (koho, čeho?) milé, např.: Bez mojí milé kamarádky.
• 3. pád: (komu, čemu?) milé, např.: Napsal jsem mojí milé mamince.
• 4. pád: (koho, co?) milou, např.: Dostala jsem milou zprávu.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milá, např.: Hola, hola! Moje školo milá!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milé, např.: Zdálo se mi o mé milé přítelkyni.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milou, např.: Překvapil mě milou zprávou.

Číslo jednotné, rod střední:

• 1. pád: (kdo, co?) milé, např.: Milé dítě.
• 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Dieta bez mého milého ovoce.
• 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Dal jsem pamlsek milému štěněti.
• 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Dostala jsem milé přání k svátku.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milé, např.: Dobrý den! Milé obecenstvo!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Zdálo se mi o mém milém zvířátku.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Ohromil mě milým překvapením.

Číslo množné, rod mužský životný:

• 1. pád: (kdo, co?) milí, např.: Přišli i moji milí skřítci.
• 2. pád: (koho, čeho?) milých, např.: Bez mých milých kamarádů.
• 3. pád: (komu, čemu?) milým, např.: Našim milým přátelům.
• 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Potřebuji pozdravit mé milé medvídky.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milí, např.: Hej Vy! Milí lidé!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milých, např.: Pohádka o milých princeznách.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milými, např.: Strávila večer s milými lidmi.

Číslo množné, rod mužský neživotný:
(Vše je stejné jako u životného, až na tvar v&

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pravopis milý a milí

Synonymum ke slovu spontánní

Mnoho lidí dává při komunikaci přednost slovům, které nejsou cizího původu, a jejich význam je tedy zřetelnější. Přídavné jméno spontánní se dá nahradit řadou synonym, ale při „překladu“ je důležité zachovat původní význam. Slovo spontánní se dá nahradit srozumitelnějšími výrazy jako bezděčný, bezprostřední, nenucený, přirozený, samovolný, živelný, dějící se sám od sebe, provedený bez přemýšlení, chovající se bez zábran a bez ostychu. Výběr vhodného synonyma vždy souvisí na kontextu.

Slovo spontánní se často objevuje ve spojení s těmito podstatnými jmény: spontánní bubnování, spontánní chování, spontánní tanec, spontánní porod, spontánní potrat, spontánní pneumotorax, spontánní reakce, spontánní akce, spontánní mutace, spontánní člověk, spontánní nápad, atd.

Zdroj: článek Spontánní

Jak si správný zápis zapamatovat

Pokud by šlo slovo nahradit výrazem 1. leden, napiš Nový rok. Pokud by šlo nahradit výrazem další rok nebo nadcházející rok, napiš nový rok.

Toto jednoduché pravidlo funguje ve většině běžných textů.

Zdroj: článek Nový rok

Pomůcka

Můžete-li ve větě či souvětí nahradit slovo „níž“ slovem „níže“ (což je další podoba 2. stupně příslovce „nízko/nízce“), pak už určitě nebudete na pochybách, že jde v daném případě o příslovce. Zkuste tuto pomůcku u vzorových vět k 1. bodu našeho výkladu a zjistíte, že to opravdu nejde, když „níž“ vystupuje ve větě jako vztažné zájmeno.

A naopak, můžete-li v souvětí nahradit slovo „níž“ výrazy „které, kterou“ (například Donesla fotografii, na níž/na které byli spolu. Nepojedu na dovolenou s dívkou, s níž/se kterou si nerozumím.), pak jde stoprocentně o zájmeno.

Cvičení na určování slova níž

Zdroj: článek Určování slova níž

FAQ – Často kladené otázky

Je slovo níž vždy zájmeno?

Ne, může jít jak o vztažné zájmeno, tak o příslovce.

Kdy je níž příslovcem?

Tehdy, když vyjadřuje směr nebo míru a lze ho nahradit slovem níže.

Kdy je níž zájmenem?

Pokud zastupuje podstatné jméno a lze ho nahradit výrazem kterou nebo které.

Je možné psát místo níž tvar niž?

Ano, ale pouze v určitých pádech a pouze jako zájmeno.

Patří níž mezi časté pravopisné chytáky?

Ano, patří mezi často testované jevy v českém jazyce.

Pomůže mi nahrazování slov při určování?

Ano, jde o jednu z nejspolehlivějších metod.

Vyskytuje se níž často v mluveném projevu?

Spíše ne, typičtější je pro psané texty.

Je tento jev důležitý pro přijímací zkoušky?

Ano, znalost určování slova níž je u zkoušek běžně vyžadována.

Zdroj: článek Určování slova níž

Rozlišení níž a níže v praxi

Velmi užitečnou pomůckou je porovnání se slovem níže. Pokud lze slovo ve větě bez změny významu nahradit výrazem níže, jedná se o příslovce.

V opačném případě, kdy slovo zastupuje podstatné jméno a lze ho nahradit výrazy kterou, které, mluvíme o vztažném zájmenu.

Zdroj: článek Určování slova níž

FAQ – Často kladené otázky

Je správně kdykoli, nebo kdykoliv?

Obě varianty jsou spisovné a významově totožné.

Musím v textu používat jen jednu variantu?

Ano, doporučuje se zachovat jednotnou podobu v celém textu.

Píše se čárka před kdykoliv?

Ano, pokud výraz uvádí vedlejší větu.

Kdy se čárka před kdykoli nepíše?

Pokud je slovo pouze příslovečným určením v jednoduché větě.

Jaký je slovní druh výrazu kdykoliv?

Nejčastěji jde o příslovce, někdy má funkci spojovacího výrazu.

Lze kdykoli nahradit jiným slovem?

Ano, například výrazem „kdykoli“ lze nahradit spojením „v libovolnou dobu“.

Je kdykoliv hovorové slovo?

Ne, obě varianty jsou plně spisovné.

Je rozdíl mezi kdykoli a kdykoliv ve významu?

Ne, význam je zcela stejný.

Patří kdykoli mezi spojky?

Formálně jde o příslovce, které může plnit spojovací funkci.

Zdroj: článek Kdykoliv nebo kdykoli

Jak si výjimky snadno zapamatovat

Nejúčinnější pomůckou je nahrazení slova synonymem. Pokud ho dokážete nahradit výrazem jako mlátit, tlouct, naplnit, udeřit, většinou píšete měkké i. Pokud lze slovo nahradit výrazem být, zůstat, získat, použijete tvrdé y.

Tato metoda funguje u většiny výjimek a výrazně usnadňuje rozhodování.

Zdroj: článek Výjimky ve vyjmenovaných slovech

Jak správně postupovat při určování slovního druhu

Osvědčeným postupem je klást si kontrolní otázky a zkoumat vztahy mezi slovy. Pomáhá také nahradit slovo jiným výrazem a sledovat, zda se význam věty změní.

• urči, na které slovo je výraz vázán,
• zjisti, zda je větným členem,
• ověř, zda lze slovo skloňovat nebo časovat,
• zkus slovo ve větě vynechat nebo nahradit.

Zdroj: článek Doplňovací cvičení na slovní druhy

Praktický test: jak si ověřit správný slovní druh

Osvědčeným postupem je zkusit slovo až ve větě nahradit jiným výrazem. Pokud lze nahradit časovým nebo mírovým příslovcem, jde o příslovce. Pokud ho lze vynechat bez narušení větné stavby, často jde o částici. Pokud bez něj souvětí přestane fungovat, jedná se o spojku.

Zdroj: článek Slovní druh až

Obsah

Tento obsah slouží jako materiál k připomenutí těchto povídek. Nikdy se nemůže vyrovnat přečtení knihy, nedokáže nahradit autentičnost a úsměvnost Nerudových povídek.

Týden v Tichém domě

Tato povídka nemá jednoho hlavního hrdinu, je to takový přehled různých událostí lidí z jednoho domu během týdne. Povídka spíše vykresluje zvyky a vlastnosti lidí. Slečna Žanýnka byla nemocná a Josefínka ji nesla snídani, ale nemohla se na ni dobouchat. Našli ji mrtvou.
Paní Bavorová byla posluhovačkou paní domácí. Paní domácí i její dcera byly vcelku líné a řešily jen možnou svatbu. Byly i falešné, předstíraly přátelství s někým, koho vlastně neměly rády.
Pan doktor nepřál Václavovi a Márince jejich lásku. Sám byl ale zamilovaný do Josefíny.
Doktor bydlel v podnájmu u úředníka Lakmuse. Jeho dcera Klárka milovala doktora, přestože byl starý. Paní Lakmusová se snažila doktora vyzpovídat, jestli by si vzal jejich Klárku, ten si ale myslel, že se baví o Josefíně. A omylem souhlasil se svatbou.
Pan domácí přišel domů a nechal si zavolat paní Bavorovou, aby jí řekl, že bude její syn Václav propuštěn z kanceláře, protože napsal ošklivou báseň na členy kanceláře. Václav se o tom dozvěděl od prezidenta kanceláře.
Konal se pohřeb Žanýnky a paní hospodská se paní Bavorové ptala, jestli jí aspoň příbuzní Žanýnky dali nějaké peníze za její službu. Ona řekla, že ne, že jí pomáhala z dobroty srdce. Václav ji doprovázel na hřbitov.
Pan doktor psal na úřad, že se bude ženit. Chtěl si vzít Josefínu, aby si nemusel vzít Klárku. V tu chvíli přišel Václav a dal mu přečíst svoji novelu. Chtěl se stát spisovatelem, ale neměl peníze na počáteční reklamu. Doktor se od něj dozvěděl, že se o víkendu Josefína provdá. Ženich Josefíně trochu vyčítal, že dávala doktorovi naději.
Slečna Marie pomluvila před nadporučíkem Kořínkem slečnu Matyldu a její rodinu, že jsou chudí, a ten šel raději doprovodit Marii domů, než by zůstal s Matyldou.
Paní Bavorová vyhrála peníze při sázení, ale rozhněvala si u toho svou přítelkyni hospodskou.
Rodina domácích byla v dluzích. A proto se začali sbližovat s Bavorovými a chtěli provdat Matyldu za Václava, ten na to přistoupil, aby se pomstil za vyhození z úřadu.

Ukázka:

„Tedy se zavěste!“ pronesl Václav hlasem měkkým, podávaje jí rámě.

„I já se nechci po pansku vést - ani neumím!“

„Vždyť to ale není po pansku! Budu vás jen podporovat, cesta je daleka, jste unavena pohnutím - zavěste se přec, maminko!“ Vzal jí ruku a zavěsil sám do svého lokte. -

Pohřební vůz se pohnul. Za ním šel jen Václav s matkou. Václav kráčel pyšně jako po boku vznešené kněžny. Bavorové bylo tak voln

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Povídky malostranské