Téma

CO PROTI VŠÍM


Zajímáte se o téma CO PROTI VŠÍM? Tak právě pro vás je určen tento článek. S příběhy Aloise Jiráska se děti setkávají už ve školách. Ne vždy je kniha přijímána s nadšením, i přesto ale mnoho jeho příběhů patří k těm nejkrásnějším pověstem o českých dějinách.


Obsah pověstí

Staré pověsti české

O Čechovi

Stará česká pověst začíná v Charvatské zemi, která je pravlastí Slovanů. V této zemi žilo velké množství lidí. Stalo se, že se mezi nimi strhly velké nepokoje a války. Proto se dva bratři vojvodové Čech a Lech rozhodli, že se svými rodinami a rody Charvátskou zemi opustí a budou hledat místo, kde by mohli pokojně žít. Před cestou přinesli bohům oběti a vydali se na cestu. Procházeli územími, kde míjeli příbuzné rody, až se dostali do neznámých končin. Setkávali se s obyvateli, kteří žili v primitivních chatrčích a jámách. Dostali se až k řece Vltavě, kde si už někteří začali stěžovat, že se stále ještě neusídlili. V tu chvíli Čech ukázal na vysokou horu, která se tyčila nad nimi, a rozhodl, že si pod ní odpočinou. Brzy ráno se na tuto horu Říp sám vydal a viděl krásnou krajinu, která se nacházela kolem. Když sestoupil z hory, řekl všem, co viděl, že půda vypadá úrodná, vody plné ryb. Třetího dne svolal všechny na místo, odkud bylo vidět do kraje a oznámil jim, že zde zůstanou. Ptal se jich, jak tuto zemi pojmenují. Lidé si zvolili, aby se země jmenovala po něm.

K tomu, aby se zde dalo pohodlně žít, byla potřeba těžká práce. Některé lesy se musely vykácet, aby bylo kde postavit obydlí a vytvořit pole. Práce byla mezi lidi spravedlivě dělená. Každý měl svůj úkol. Večer se rodiny scházely v obydlích a vyprávěly si různé příběhy. Postupně vzniklo opevněné hradiště. Vojvoda Lech se ale rozhodl, že bude se svým rodem postupovat o kousek dále. Postupoval tři dny a pak nechal zapálit velký oheň, aby praotec Čech viděl, kde se Lech usídlil. Místo, kde se usídlil, pojmenoval Lech podle zapáleného ohně Kouřim.

Asi třicet let poté, co vstoupili do české země, zemřel praotec Čech a byl pohřben se všemi poctami, které mu náležely.

O Krokovi a jeho dcerách

Po smrti praotce Čecha se v zemi zdvihla vlna sporů a bojů. Bylo jasné, že je třeba mít silného vládce. Starší rodu vládu nabídli Lechovi, který ji ale odmítl a doporučil jim za správce Kroka, starostu mocného rodu. Krok s tím souhlasil. Lech se mezitím z Kouřimi posunul více na východ a založil město Hnězdno. Krok vládl spravedlivě, zároveň byl nadán jistými věšteckými schopnostmi, díky nimž mu duchové zjevili, že jeho současné sídlo Budeč dlouho nepotrvá, a tak nechal na vysoké skále postavit nový hrad, který dostal jméno Vyšehrad. Na Vyšehradě žil Krok i se svou rodinou. Měl tři dcery. Nejstarší se jmenovala Kazi a byla výborná léčitelka. Znala vlastnosti různých bylin a koření. Kazi žila na Kazinině hradě. Prostřední dcera se jmenovala Teta a mnoho č

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Staré pověsti české

Příběh

Ve svém příspěvku BYSTE NEBO BY JSTE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel George Svetlik.

Domnívám se, že před lety, kdy jsem se já učil českou gramatiku, byly povoleny obě možnosti. Mám to prostě nějak zažité. Potom jsem emigroval (1978) a do USA se změny v češtině nedostanou. Nedostaly se tam ani nová slova, která mne po mém návratu šokují a nevím proč si je tato generace politiků a žurnalistů vymýšlí . Příklady: predikce (kdysi se říkalo předpověď), edukace (vzdělání), dehonestace (ponížení), adorovat (obdivovat), implementace ( vložení, zavedení), stejdž-stage (jeviště), bakstejdž-backstage (zákulisí), včera jsem dokonce na ČR slyšel slovo juvenální (má to asi být mladistvý) a mnohé jiné patvary. Můžete namítnout, že je to přirozený vývoj jazyka, ale není. Slova bychom měli nahrazovat anglikanismy tam, kde není český výraz. Nechci znít jako Dobrovský, Jungmann nebo Palacký, ale i oni bojovali proti stejné věci, jenže tenkrát to nebyly anglikanismy ale germanismy. A kdyby nebojovali, tak tu dnes šprechtíme. Proč proti tomu nikdo nebojuje? Kde je Ústav pro jazyk český?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Teukros.

S kritikou na zbytečné ochuzování češtiny o anglikanismy souhlasím. Všimněme si jak se přestává užívat sloveso zahajovat, začínat, spouštět a podstatné jméno zahájení, začátek anglickým startovat, start. Anglické start-startovat vnímám jako opodstatněné v případech rychlého, rázného uvedení předmětu nebo osoby z klidového stavu do pohybu - start rakety, běžci odstartovali apod. Šíření slovního plevele do slovníku současníků mají na svědomí zejména redaktoři veřejných médií. Zřejmě proto že nejsou dostatečně ve svém rodném jazyku. Např. "Odstartovala vernisáž obrazů"

Zdroj: příběh Byste nebo by jste

Zkrácené obsahy dalších dílů

HARRY POTTER A TAJEMNÁ KOMNATA

Druhý příběh o Harry Potterovi začal o letních prázdninách, které Harry trávil u Dursleyových. Cítil se opuštěný, protože se mu přátelé neozývali. Dursleyovi čekala návštěva Vernonových nadřízených. Vše se na to pečlivě chystalo, Harryho úkolem bylo zůstat absolutně potichu v pokoji, aby o něm hosté vůbec nevěděli. Harry s takovým plánem neměl problém, až na to že měl hlad, a dole byla spousta jídla, dokonce i dort. Když dorazil do pokoje, čekal tam na něj podivně vyhlížející skřítek, který se představil jako Dobby. Dobby se snažil Harryho přesvědčit, aby se už nevracel do Bradavic, ale Harry na to nechtěl za žádnou cenu přistoupit. Dokonce zjistil, že mu Dobby ukradl poštu od kamarádů, aby měl pocit, že na něj nikdo nemyslí. Když Dobby viděl, že Harryho nepřesvědčí, zvolil jinou strategii. Začal u Dursleyových kouzlit, dokonce shodil na návštěvu dort, což ale odnesl Harry. Kromě toho, že se setkal s hněvem strýce Vernona, se musel vyrovnat s tím, že mu přišlo varování o možném vyloučení ze školy, pokud bude nadále magii provozovat. Dursleovi se tak dozvěděli, že Harry nesmí doma kouzlit. Vernon ho proto zamknul v jeho pokoji s tím, že se už nikdy nevrátí do Bradavic. Byl tam zavřený několik dní, než mu na pomoc přišli sourozenci Weasleyovi. Přiletěl létajícím autem a Harryho dostali z domu. Dovezli ho k sobě domů do Doupěte, kde na ně ale čekala rozčilená paní Weasleyová. Nic ale nevyčítala Harrymu, naopak mu dala najíst a nechala ho odpočinout. Harrymu se tak setkal s malou Ginny, která z něj byla nervózní, protože byla do něj zamilovaná. Harry zbytek prázdnin strávil v Doupěti.

S Weasleovými navštívil i Příčnou ulici, aby si mohli studenti nakoupit potřebné věci do školy. Weasleyovi neměli ale moc peněz, takže spoustu věcí kupovali z druhé ruky. Do Příčné ulice se dostali pomocí kouzelného prášku a cestování krbem. Harry ale špatně vyslovil místo, kam chce přenést, a tak skončil o ulici dál v Obrtlé ulici, v obchodě Borgin & Burkes, kde byl zrovna i pan Malfoy s Dracem, aby prodal některé zakázané předměty, kdyby ho navštívili zaměstnanci ministerstva kouzel. Z Obrtlé ulice se dostal pomocí Hagrida, který ho přivedl k Weasleyovým. Společně s Weasleovými se vydal do banky ke Gringottovým, kde viděl, že Weasleyovi opravdu nemají moc peněz. Pak se vydali do knihkupectví nakoupit knihy, zrovna tam měl autogramiádu Zlatoslav Lockhart, který okouzlil jak paní Weasleyovou, tak i Hermionu. Lockhart Harryho hned poznal a vyfotil se s ním, také mu daroval své knihy (Harry je daroval Ginny) a

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Harry Potter: Joanne Rowlingová

REFERÁT NA KNIHY

Rozbor díla Tajuplný ostrov od Julesa Vernea

Román Tajuplný ostrov vydal Verne v roce 1875. Tato kniha má rysy vědecko-fantastické literatury. Tato kniha je provázána s dalšími dvěma knihami (Děti kapitána Granta a Dvacet tisíc mil pod mořem). Při tvorbě tohoto příběhu autor projevil své znalosti nejen ze zeměpisu a přírodopisu, ale i z jiných předmětů, například z chemie a fyziky. Příběh Tajuplného ostrova začíná za americké války Severu proti jihu. Děj se odehrává především na opuštěném ostrově, který si trosečníci pojmenují jako Lincolnův ostrov. Mezi hlavní myšlenky tohoto díla patří určitě solidarita mezi lidmi, síla přátelství a snaha nevzdávat se a najít vždy něco dobrého na každé situaci. Hlavními hrdiny jsou dobří muži, kteří i ve válce stojí na „správné“ straně. Každá z postav má nějaký charakter a ten si drží po celou dobu příběhu.

Příběh Tajuplného ostrova začíná ve velmi dramatickém okamžiku, kdy se hlavní hrdinové obávali o svůj život. Jejich balón byl totiž poničen a jim hrozilo, že se zřítí do moře. Vše, co šlo, vyhazovali z balónu, aby si zajistili alespoň pár metrů výšky k dobru. Nakonec se jim podařilo přistát na břehu. Tam ale zjistili, že jeden z nich chybí.

Až po tomto dramatickém úvodu se děj vrací k předcházejícím událostem a představuje hlavní hrdiny. Putování hlavních hrdinů začalo v pevnosti Richmond, kterou za války Severu proti jihu obléhalo vojsko generála Granta. V pevnosti byli uvězněni: inženýr Cyrus Smith s jeho sluhou černochem Nabem a novinářem Gedeonem Spilettem. Tam se také setkali s námořníkem Pencroffem, který tam byl se svým mladým přítelem Harbertem.

Pencroff vymyslel plán útěku z pevnosti. Smith i Spilett s plánem souhlasili, protože se chtěli dostat zpět do války a bojovat opět proti jihu. K útěku využili balón, který se v pevnosti nacházel. Balón je ale zanesl nad Tichý oceán, kde také ztroskotali. Po ztroskotání si hrdinové uvědomili, že chybí jeden z nich, a to inženýr Smith s jeho psem Topem. Snažili se ho najít, ale marně. Nejhůře jeho ztrátu nesl černoch Nab, který bez něj nechtěl žít. Zbytek posádky se vydal na vedlejší větší ostrov, na němž chtěli žít. Našli si tam vhodný úkryt, který nazvali Komín. Také zjistili, že na ostrově je sladká voda i les, takže jim chyběl již jen oheň. Mezitím, co Pencroff s Harbertem chystali úkryt, tak se Spilett s Nabem pokoušeli najít Smitha. Oba se ale vrátili bez úspěchu. Spilett v kapse objevil zapomenutou sirku, a tak se trosečníkům podařilo rozdělat oheň. Nab se nevzdal naděje, že inženýra Smitha objeví, hledal ho i sám. Jednou v

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jules Verne

Životní postoj

  • Nikdy se nestaň pesimistou... pesimista má pravdu častěji než optimista, ale optimista si užije více zábavy a nikdo z nich běh událostí stejně nemůže změnit. (autor neznámý)
  • Velcí myslitelé rozebírají nápady. Průměrní myslitelé diskutují o událostech. Přízemní lidé pomlouvají jiné lidi. (Eleanor Rooseveltová)
  • Nic na světě nemůže vzít místo vytrvalosti. Talent to není. Není nic rozšířenější než neúspěšný člověk s talentem. Není to ani genialita, neoceněný génius je téměř rčením. Není to vzdělání. Svět je plný vzdělaných lidí na mizině. Vytrvalost a odhodlání jsou samotné všemocné. Zaklínadlo „Vytrvej“ vyřešilo a vždy vyřeší problémy lidské rasy. (Calvin Coolidge)
  • Pokud se zaměříte na to, co ve svém životě už máte, zjistíte, že vždycky dostanete více. Pokud se budete zaměřovat na to, čeho vám v životě chybí, nikdy nebude mít dost. (Oprah Winfrey)
  • Nejsem produktem mých okolností. Jsem produktem mých rozhodnutí. (Stephen Covey)
  • Pokud chcete dosáhnout trvalé změny, přestaňte se zaměřovat na velikost svých problémů a začněte se zaměřovat na svoji vlastní velikost. (T. Harv Eker)
  • Nic na světě není úplně špatně. I stojící hodiny ukazují správně dvakrát za den. (Paulo Coelho)
  • Chcete zjistit, kým jste? Neptejte se. Konejte! Akce vymezuje a definuje, kým jste. (Thomas Jefferson)
  • Optimismus je nejpříjemnější forma odvahy. (Anatole France)
  • Nechtěj, co není, a chtěj, co je, a budeš spokojen. (Epiktétos)
  • Žít zítra je příliš pozdě. Žij dnes. (Marcus Valerius Martialis)
  • Buď vděčný životu, protože ti dává šanci milovat a pracovat, hrát si a dívat se na hvězdy. (Henry Van Dyke)
  • Naučila jsem se, že lidé zapomenou, co jste řekli, lidé zapomenou, co jste udělali, ale lidé nikdy nezapomenou, jak se s vámi cítili. (Maya Angelou)
  • Příležitosti nepřicházejí, vy je vytváříte. (Chris Grosser)
  • Neptej se sebe, co svět potřebuje – zeptej se, co tě nutí žít, a potom to udělej. Protože to, co svět potřebuje, jsou lidé, kteří chtějí žít. (Howard Thurman)
  • Laskavost je řeč, kterou mohou hovořit i němí a již hluší slyší a rozumějí jí. (Christian Nestell Bovee)
  • Nepřej si, aby to bylo snadnější. Přej si být lepší. (autor neznámý)
  • Nemůžeš vždy kontrolovat okolnosti ve svém životě, ale můžeš kontrolovat svůj postoj vůči těmto okolnostem. (autor neznámý)
  • Uprostřed pohybu a chaosu, udržujte uvnitř sebe klid. (Deepak Chopra)
  • Znáš mé jméno, ale ne můj příběh. Slyšel jsi, co jsem udělala, ale ne čím jsem prošla.
  • Nedovol nikomu, aby s tebou špatně jednal. Važ si svého srdce, své mysli, těla a duše.
  • Stále máš ještě čas změnit cestu, po které ses vydal.
  • Nemůžeš zastavit vlny, ale můžeš se naučit surfovat.
  • Ka

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Motivační citáty

Přání k narozeninám pro ženu

Ať dnešní narozeniny jsou tou příležitostí správnou, aby sis radost udělala a problémům vale dala.

~

Ať je dnešek hustý, splní se seznam tlustý tvých nejtajnějších přání, jsi šťastná k nepoznání.

~

Ať je krásný svět a ty jsi jeho květ ze všech nejhezčí, k narozeninám vše nejlepší.

~

Ať jsi stále stejně hravá, nikdy nedojde ti šťáva, tvá radost je vždycky pravá a jen to dobré se ti stává. Nádherné narozeniny.

~

Ať každý ti závidí, co tvé oči uvidí, poznáš všechny divy světa a lidé říkají: Tohle je ta nejšťastnější žena pod sluncem, každý okamžik je pro ni sen.

~

Ať kvetou růže na Tvé tváři, ať štěstí z Tvých očí září, abys nepoznala v srdci chlad, to Ti chci k narozeninám přát.

~

Ať lásku nemusíš skrývat a můžeš se dopředu dívat, do růžové budoucnosti, kde užiješ si do sytosti svého vysněného prince, padne tvá strana mince. Skvělé a nezapomenutelné narozeniny.

~

Ať narozeninový den přinese ti sen, který sis nejvíc přála, a aby oslava za to stála, srdečně přeje XXX.

~

Ať narozeniny jsou sen, který změní každý tvůj den, a od teď jsi pořád šťastná, tvoje budoucnost je jasná.

~

Ať narozeniny kouzelnou moc mají a co jenom chceš, ti dají, ať spokojená jsi, jak to jenom jde, a velká pohádka tvůj život je.

~

Ať narozeniny se promění v nezastavitelné řádění, naprosto dokonale se vyblbneš a pořád šťastná, zdravá jseš.

~

Ať narozeniny se promění v účinnou zbraň proti trápení a od dnešního rána už nikdy nejsi sama.

~

Ať narozeniny ti vyjdou, všichni, které chceš, přijdou, šťastná jsi, zdravá a veselá, abys jen radosti v životě měla.

~

Ať narozeniny vše změní, v tvé duši smutku není, štěstím záříš celá, prostě to chybu nemá.

~

Ať sluníčko se na tebe usmívá, na dnešku není skvrnka jediná a nic nebrání, aby sis splnila všechno, o čem jsi kdy snila.

~

Ať šťastná jsi jak blecha, všechno špatné už tě nechá, ať zdravá jsi jak rybička a v ničem není chybička, ať lásku máš největší, přejeme ti to nejlepší k tvým dnešním narozeninám, velkou radost děláš nám.

~

Ať tak nádherný je svět, že nechceš vrátit zpět ani jednu z věcí, které jsi udělala, to a mnohem víc ráda bych ti popřála. Vše nejlepší k narozeninám.

~

Ať ta tvoje padesátka jak hvězdička září, vždyť jsi teprv na půl cesty, daleko je stáří.

~

Ať tvá růže kvete a rozhodně se plete, ten, kdo říká opačně, měj se prostě senzačně. Vše nejlepší k narozeninám.

~

Ať vítr ve vlasech vyzná se v tvých snech a bůh ho vyslyší, tvé srdce utiší.

~

Ať život ti dává, co jen chceš, mám tě ráda, ať šťastná jseš.

~

Boty, ka

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Blahopřání k narozeninám pro ženu

Citáty

Většina známých citátů od Williama Shakespeara pochází z jeho knih, ať už se jedná o divadelní hru nebo báseň. Řada Shakespearových citátů je parafrázována a je stále považována za aktuální. Častým tématem vybraných citátů je láska. Citátů by ale mnoho být mnohem více, téměř z každého jeho díla se dá mnoho věcí citovat.

  • „Ach, ona teprv učí zářit svíce. Jak v uchu černochově náušnice žhne v tváře její spanilost, nad lidský pomysl i nad žádost. Jako když holubička k vranám sedne, tak jiných krása vedle její bledne... Že jsem kdy miloval? Ach ne, ó ne! Já lásku neznal do dnešního dne.“
  • „Anonym nikdy za nic nestojí, nechť sám své jméno považuje za nic.“
  • „A ty vaše malovánky taky dobře znám! Pánbůh vám dal jeden obličej a vy si děláte druhý. Vrtíte se a kroutíte, šepláte a zpotvořujete jména božích tvorů a z hříšné vypočítavosti ze sebe děláte putičky.“ (Hamlet)
  • „Ať smutnou výstrahou nám provždy je ten příběh Romea a Julie.“
  • „Až teprve naše společná láska mi ukázala, co je v životě důležité. Teď vím, že štěstí je jen poloviční, když se o něj nemáš s kým dělit, a že smutek je dvojnásobný, když Ti z něj nemá kdo pomoci. S Tebou jsem poznal, co to znamená opravdu milovat a jaké to je, když je moje láska opětována...“
  • „Bláznovství obchází kolem světa jako slunce. Není místa, kde by nesvítilo.“
  • „Bohatý cit je chudý na slova, nemá se krášlit, sám je krásný dost...“
  • „Být či nebýt, to je, oč tu běží.“
  • „Celý svět je jeviště a všichni lidé na něm jenom herci.“
  • „Co když je láska plamenem, jenž vyšlehává z překvapení? Až shoří vše, co bylo v něm, zhasne a bude po plameni, jenž vyšlehával z překvapení a byl jen pouhým plamenem.“
  • „Co je člověk, když žije jenom proto, aby spal a jedl? Nic víc než zvíře, nic víc. Ten, kdo nám dal tak velkou schopnost myslet, nazírat věci minulé i příští, zajisté nechtěl, aby božský rozum v nás zahníval a tlel.“ (Hamlet)
  • „Co růží zvou, i zváno jinak, vonělo by stejně.“ (Romeo a Julie)
  • „Čas ubíhá různě - podle toho s kým.“
  • „Čisté srdce se snadno nepoleká.“
  • „Ďábel i Bibli cituje, když mu to přijde vhod.“
  • „Dobrá pověst je nicotná a velmi nesprávná představa, často se získá bez zásluhy a ztratí bez viny.“
  • „Dobré srdce ženy, než pěkná tvář upoutá mou lásku.“
  • „Dobré víno je dobrý přítel, když s ním dovedeme zacházet.“
  • „Dobře se oběsit - to vyloučí možnost špatně se oženit.“
  • „Falešná tvář musí skrýt, co falešné srdce v sobě skrývá.“
  • „Hle, jakou metlou nebe trestá zášť! Skrz lásku zahubilo vaši radost...“
  • „Chyť okamžik za pačesy!“
  • „Jakmile potkáte ženu, která vám zůstala dlužna odpověď, do
  • (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek William Shakespeare

    Blahopřání k narozeninám pro maminku

    Ani nevíš, milá mámo, jak moc tě ráda mám. Přemýšlím už od večera, co ti k tvým narozeninám dám. Asi srdce nebo zlato, já vážně nevím, co by se tak hodilo, zatím píšu aspoň přáníčko, aby tě, moje milá maminko, potěšilo. Všechno nejlepší k narozeninám.

    ~

    Bez tebe bych v životě nikdy nedokázal to, co jsem dokázal. Když tak nad tím přemýšlím, tak bych bez tebe vůbec nebyl na světě.

    ~

    Cos poprvé spatřila tento svět, nemohlo uběhnout tolik let. Jsi pořád krásná jak květ, každá žena ti může závidět. Za to, že jsi mi život dala, za to, že jsi mě vychovala, ráda bych ti pusu dala, ráda bych tě objala. Pusť za hlavu aspoň dnes všechny své chmury a starosti a pojďme si užít den plný lásky, štěstí a radosti.

    ~

    Děkuju za všechno, cos pro mě udělala, že jsi mě jako malinkou přebalovala a když jsem brečela, v noci jsi nespala. Děkuju, maminko, že pro mě tu vždycky jseš a přeju ti, ať si ty narozeniny užiješ.

    ~

    Děti by měli být v ideálním případě takové, aby na ně byli jejich rodiče pyšní. Já však s hrdostí všem mohu říct, že jsem pyšný na svou mámu. Vše nejlepší k tvým dnešním narozeninám.

    ~

    Děti se co chvíli rodí, však jen jedna po světě chodí... Moje milovaná maminka, co mě vychovala od miminka. Nedám na ni dopustit, přáníčkem ji chci potěšit. Snad se mi to, mami, podařilo, přeju, aby ti u srdce dobře bylo a splnila se i tvá tajná přání, myslím na tebe bez ustání. Tvoje milující děťátko, co povyrostlo drobátko. Z lásky pro tebe.

    ~

    Dnes je ti, maminko, o rok víc, ale bez kalendáře nepoznal bych nic. Pořád jsi ta stejná maminka jako dřív, akorát že teď vypadáš ještě líp.

    ~

    Dobré mámy nejsou vždycky milé, milující, soucitné, chytré, vzdělané a sexy, ale ty jsi důkazem toho, že takové můžou být. Všechno nejlepší!

    ~

    Hodně štěstí, pevné zdraví, máme tě moc rádi, mami, přejem ti k narozeninám, ať roky jdou krokem a s každým dalším rokem jenom kveteš nám.

    ~

    Inspirace, kamarádka, kuchařka, řidička, poradkyně, životní vzor, učitelka a trenérka. Tím vším pro mě jsi, Mami. Děkuju a vše nejlepší k narozeninám.

    ~

    Jak jen bych ti mohla poděkovat za všechno, co jsi pro mě udělala. Jak poctivě a s láskou si se o mě starala a jak dobře jsi mě vychovala. Díky, maminko, že tu pro mě za všech okolností jsi a z celého srdce ti přeji, ať si své dnešní narozeniny užiješ do sytosti.

    ~

    Jaký je to dar, když tě tady mám, mám tě moc ráda a vždycky vím, že budeš s náma. Krásné narozeniny, mami.

    ~

    Jsem šťastné miminko, že tě mám, maminko, a i když už nejsem tak malá, mám tě pořád stejně moc ráda.

    ~

    Krásné narozeniny, mami, jsme moc rádi, že jsi s námi, za všechno ti děkujem a&nb

    (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek Přání k narozeninám pro maminku

    Pohádky

    Následuje přehled pohádek, které sepsala Němcová v některých svých pohádkových knihách. Nejedná se o úplný soupis, pohádek napsala mnohem více.

    Jak Jaromil k štěstí přišel

    Pohádka vypráví příběh malého Jaromila, který vyrůstá s otcem (uhlířem) a nevlastní matkou. Jeho macecha ho často bije, a proto Jaromil rád tráví čas mimo domov. Blízko lesa si vytvořil zahrádku z květin, které se mu líbily. Většinu času tráví tam. Večer se vždy vrací s kozami a ovcemi, které měl pást. Horší je to ale v zimě, kdy musí být s rodiči doma. Jeho otce trápí, že Jaromil si přeje být zahradníkem, on by z něj měl rád uhlíře. To si ale Jaromil nepřeje. Jednou se takhle na jaře zatoulal do neznámých míst, když sledoval překrásného ptáka. Prolezl úzkou skálou a dostal se do překrásné země, v níž žili pidimužíci. Ujala se ho tam dívka jménem Narciska, která ho přivedla před krále a provedla ho jejich zemí. Spatřil tak vládkyni vodních víl, která mu darovala mušli; sál ohně, kde mu jedno ohnivé dítě darovalo lahvičku s plamínkem; a nakonec dostal i dárek od Narcisky – pecku. Všechny tři předměty sloužily k tomu, aby přivolaly tu, která mu předmět darovala. Jarmil nakonec musel tuto podzemní říši opustit a přísahat, že nikdy nikomu neprozradí, kde byl. Když se vrátil zpět na zem, zjistil, že byl pryč deset let, přestože mu to přišlo, že zmizel jen na pár hodin. Jeho otec dávno nežil v chaloupce u lesa, ale odešel do města, aby ho našel. I Jarmil se vydal do města, nejdřív ale zjistil, že růžové lístky, které si vzal na památku, se proměnily v peníze, za ně si nakoupil slušné oblečení. V královském městě se dal do služby královského zahradníka. Od něj se také dozvěděl, co může zdejší princeznu vyléčit. Tělo jí měl uzdravit stříbrný potok, živý oheň jí měl navrátit zrak a jablka z mluvícího stromu ji měla opět pomoc získat řeč. Jaromil se přihlásil králi, že princeznu uzdraví. Strávil s ní tři dny. První den, požádal o pomoc vodní vílu, která princezně uzdravila tělo, druhý den mu pomohla dívka z ohně, když princezně vrátila zrak, a třetí den Narciska princezně Boleslavě navrátila i řeč. Jaromil se mezitím do princezny zamiloval a i ona opětovala jeho cit, a proto, když s tím král souhlasil, se vzali. Jaromil se také setkal se svým otcem, který se přišel podívat na uzdravenou princeznu.

    Divotvorný meč

    Malému Vojtěchovi zemřela matka, a tak žil jen se svým otcem. Jednou společně zaseli hrách, a když začal kvést, tak ho chodili hlídat. První noc šel otec a viděl bílého koně, který se proháněl po jejich poli. Vojtěch mu to nevěřil, obzvlášť proto, že na poli nebylo

    (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek Božena Němcová (Barbora Novotná)

    Test na pojmy z Malostranských povídek

    1. Co je to pěnovka?
    2. Co v povídce Pan Ryšánek a pan Schlegl označovala „tříkrálový s červeným“?
    3. Co nosil pan „Hastrman“,
      když nosil španělku?

    4. Co znamená,
      když byl pan Hastrman dříve justiciár?

    5. Kdo je to konduktor?
    6. Kdo je to koncipient?
    7. Co je to hokynářství?
    8. Co je to krajáč?
    9. Co je moldavit?
    10. Kdo je havíř?
    11. Kdo je to flamendr?
    12. Co to jsou Dušičky?
    13. Co znamená „štkát“?
    14. Co znamená churavět?
    15. Co jsou okuláry?
    16. Co je to šumivka?
    17. Co je to vorzimmer?
    18. Co je letora?
    19. Co je to fiakr?
    20. Co je plachetka?
    21. Co je to licitace?
    22. Co je to parasol?
    23. Co je to valtýrka?
    24. Co je to kruchta?
    25. Co je to citadela?
    26. Kdo je to handlíř?
    27. Co je to cikorka?
    28. Co je to šístka?



    Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - pojmy

    POKLAD

    I

    Na pahorku mezi buky

    kostelíček s věží nízkou;

    s věže pak slyšeli zvuky

    hájem a sousední vískou.

    Není zvuk to zvonka jemný,

    tratící se v blízké stráně:

    dřevatě to rachot temný,

    zvoucí lid do chrámu páně.

    ~

    A tu z vísky к boží slávě

    vzhůru běží zástup hojný:

    veský lid to bohabojný,

    a dnes velký pátek právě.

    ~

    V chrámě truchlo: holé stěny;

    oltář černá rouška kryje,

    na roušce kříž upevněný;

    v kůru zpívají pašije.

    ~

    A hle! co se bělá v lese,

    v černém lese za potokem?

    Nějaká to veská žena,

    ana v náručí cos nese.

    I jde rychlým žena krokem,

    svátečně jsouc oblečena,

    tam tou strání za potokem -

    pacholátko malé nese.

    Běží žena, dolů běží,

    pospíchá do chrámu páně:

    tuť na blízku lesní stráně

    kostel na pahorku leží.

    A v úvale ku potoku

    náhle ubystřuje kroků;

    neb jak větřík volně věje,

    z kostela slyšeti pění:

    v kůru tam se právě pěje

    Krista pána umučení.

    Běží, běží podlé skály:

    „Co to? mám-li věřit oku?

    což mě moje smysly šálí?“

    Stane, ohlíží se kolem —

    rychle kroky zpět obrací,

    stane zase, zas se vrací —

    „Tam ten les, a zde ty klesty,

    tamto vede cesta polem —

    vždyť jsem nezbloudila s cesty!

    Bože, co se se mnou děje!

    což zde nejsem u kamena?

    jaká se tu stala změna!“

    Zase stojí, zase spěje,

    celá jsoucí udivena,

    oči rukou si protírá,

    o krok blíže se ubírá:

    „Bože, jaká to tu změna!“

    ~

    Tu, kde z divokého klestu,

    od kostela tři sta kroků,

    veliký čněl kámen v cestu,

    co se nyní jeví oku?

    Jeví se tu ženě, jeví

    vchodem vršek otevřený —

    vysvětliti sobě neví —

    kámen v cestu postavený,

    postavená celá skála,

    jak by od věků zde stála.

    Jeví se tu, jeví ženě

    chodba pod zemí, eo síně

    vyklenutá ve křemeně;

    a tam, klenba kde se tratí,

    ve tmavém pahorku klíně,

    jakýs plamen znamenati.

    I hoří to jasnoběle,

    jako v noci svit měsíčka;

    i zaplává rudoskvěle,

    jak by západ to sluníčka.

    ~

    I vidouc to žena žasne,

    a ke vchodu až pokročí,

    a zastíníc dlaní oči,

    hledí v ono místo jasné.

    „Bože, jak se to tam svítí!“

    Oči rukou si protírá,

    o krok blíže se ubírá:

    „Jak se to tam divně svítí!

    což to asi může býti?“

    Dále jíti však se bojí,

    hledíc tam a venku stojí.

    ~

    A co váhá, a co stojí,

    v klenbu patříc neustále, '

    mizí bázeň za pohledem,

    zvědavost ji pudí předem,

    a žena se béře dále.

    Krok za krokem — a vždy dále

    mocně ji to jíti pudí;

    kro

    (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

    Smuteční řeč na pohřbu tatínka

    Drahá rodino, milí přátelé a vážení smuteční hosté,

    Smutek, zoufalství, beznaděj a velké množství slz, to je to, co v tuto smutnou chvíli vidím před sebou, a také to, co cítím ve svém zlomeném srdci. Bolest, která je v této síni a hlavně v našich srdcích přítomná vychází z těžké životní ztráty každého z nás. Dnešním dnem nás opustil milovaný manžel, otec, dědeček, strýc, přítel i kolega Emil Novotný. Jeho odchod z tohoto světa byl dlouhý a velmi bolestivý, i přesto můj otec snášel statečně vše, co si pro něj paní smrt nachystala. Bojoval s ní, nevzdával se a nic jí nedal zadarmo. Do svého posledního okamžiku na tomto světě se snažil, abychom na něj mohli být právem pyšní. Bojoval proti své zákeřné nemoci pro nás, nejen proto, aby mohl být s námi, ale hlavně proto, aby nám byl vzorem, ukázal nám, že se nikdy nemáme vzdávat, ani když dopředu víme, že vyhrát nemůžeme. Můj otec se stal pro mě a mé blízké stal ideálem nejen toho, jak by člověk měl prožít svůj život, ale i toho, jak by si měl svůj život chránit. Dovolte mi, abych vás teď i já trochu jeho životem inspiroval.

    Můj tatínek se narodil před jednašedesáti lety do lékařské rodiny. Na své dětství prožité v Rožnově pod Radhoštem vždy velmi rád vzpomínal, na jeho prohánění s kamarády po místních lesích, plavení se po řekách, i rajtování koní na rozlehlých loukách. Od malička patřil k těm lidem, kteří se cítí nejlépe obklopení náručí přírody, i proto většinu dní svého dětství raději venku, než uzavřen s knihou doma. Právě jeho láska k přírodě byla příčinou konfliktu s jeho rodiči, kteří si velmi přáli, aby se i jejich syn mohl pyšnit vysokoškolským diplomem a aby kráčel v jejich stopách. Můj otec ale netoužil jít po cestičce, kterou mu jeho drazí rodiče vyšlapali, raději si zvolil vlastní cestu, plnou životních výmolů, odboček i zajížděk. Navzdory přání rodičů se stal lesníkem. Práce, která se mohla zdát jeho rodičům podružná, získala v jeho rukou nové rozměry. Můj otec dělal vše, aby ji plnil co nejlépe. A protože se nikdy nebál těžké dřiny a přál si aspoň trochu usmířit své milované rodiče, současně při zaměstnání vystudoval i vysokou školu zaměřenou na lesní inženýrství. Jen díky jeho píli, neochoty vzdát se, i když byl během svého studia vystaven mnoho nelehkým situacím, se mu podařilo dokázat svým rodičům, že se o svou budoucnost dokáže postarat sám. Pýcha rodičů mu byla cenným zadostiučiněním. Můj tatínek byl zpočátku velmi šťasten, měl milující rodiče, dobré zaměstnání, krásné místo k žití. Při pohledu na šťastné ženaté přátele radující se ze svých potomků, cítil, že jim závidí. Sám si vel

    (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek Vzory smutečního projevu

    Skloňování slova milý

    Číslo jednotné, rod mužský životný:

    • 1. pád: (kdo, co?) milý, např.: Přišel i můj milý skřítek.
    • 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Bez milého kamaráda.
    • 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Milému příteli.
    • 4. pád: (koho, co?) milého, např.: Potřebuji pozdravit mého milého tatínka.
    • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milý, např.: Hej Ty! Milý člověče!
    • 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Pohádka o milém princi.
    • 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Strávila večer s milým člověkem.

    Číslo jednotné, rod mužský neživotný:
    (Vše je stejné jako u životného, až na tvar ve 4. pádu.)

    • 1. pád: (kdo, co?) milý, např.: Můj milý mobil.
    • 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Bez milého přijetí.
    • 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Robot poděkoval dalšímu milému stroji.
    • 4. pád: (koho, co?) milý, např.: Dostala jsem milý dárek.
    • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milý, např.: Zapni se! Můj milý počítači!
    • 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Snila jsem o mém milém květu.
    • 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Přivítal se semnou milým polibkem.

    Číslo jednotné, rod ženský:

    • 1. pád: (kdo, co?) milá, např.: Moje milá přítelkyně.
    • 2. pád: (koho, čeho?) milé, např.: Bez mojí milé kamarádky.
    • 3. pád: (komu, čemu?) milé, např.: Napsal jsem mojí milé mamince.
    • 4. pád: (koho, co?) milou, např.: Dostala jsem milou zprávu.
    • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milá, např.: Hola, hola! Moje školo milá!
    • 6. pád: (o kom, o čem?) milé, např.: Zdálo se mi o mé milé přítelkyni.
    • 7. pád: (s kým, s čím?) milou, např.: Překvapil mě milou zprávou.

    Číslo jednotné, rod střední:

    • 1. pád: (kdo, co?) milé, např.: Milé dítě.
    • 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Dieta bez mého milého ovoce.
    • 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Dal jsem pamlsek milému štěněti.
    • 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Dostala jsem milé přání k svátku.
    • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milé, např.: Dobrý den! Milé obecenstvo!
    • 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Zdálo se mi o mém milém zvířátku.
    • 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Ohromil mě milým překvapením.

    Číslo množné, rod mužský životný:

    • 1. pád: (kdo, co?) milí, např.: Přišli i moji milí skřítci.
    • 2. pád: (koho, čeho?) milých, např.: Bez mých milých kamarádů.
    • 3. pád: (komu, čemu?) milým, např.: Našim milým přátelům.
    • 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Potřebuji pozdravit mé milé medvídky.
    • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milí, např.: Hej Vy! Milí lidé!
    • 6. pád: (o kom, o čem?) milých, např.: Pohádka o milých princeznách.
    • 7. pád: (s kým, s čím?) milými, např.: Strávila večer s milými lidmi.

    Číslo množné, rod mužský neživotný:
    (Vše je stejné jako u životného, až na tvar v&

    (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek Pravopis milý a milí

    Test na obsah a postavy Malostranských povídek

    1. Který z názvů patří některé Nerudově Malostranské povídce?
    2. Jak se jmenoval žebrák, který žebral na Malé Straně?
    3. Kolik povídek tvoří knihu Malostranské povídky?
    4. V jaké formě je psána povídka Svatováclavská mše?
    5. Co bylo původně v domě, kde si pan Vorel zřídil svůj obchod v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
    6. Jakým výrazem začínal pan „Hastrman“ mluvit?
    7. Proč slečna Máry v povídce Psáno o letošních Dušičkách nosila věnec i na hrob jedné ženy?
    8. Proč se v povídce Přivedla žebráka na mizinu žebračce říkalo „bába milionová“ ?
    9. Jaké povolání měl pan Heribert?
    10. Kdo byl s malým hrdinou v kostele v povídce Svatováclavská mše?
    11. Co si v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno chlapci pořídili z ušetřených peněz?
    12. Jakou přezdívku měla slečna Máry v povídce Psáno o letošních Dušičkách?
    13. V jaké formě je psána povídka Figurky?
    14. Jak to s panem Vojtíškem dopadlo v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    15. Kdo byl první zákazník pana Vorla v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
    16. Co v povídce U Tří lilií nese tento název?
    17. Kde se nachází byt, do něhož se na Malou Stranu přestěhoval hlavní hrdina v povídce Figurky?
    18. Kde se odehrává děj povídky Svatováclavská mše?
    19. Co měl hokynář Pohorák obstarat chlapcům v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    20. Jak se jmenovali příbuzní, u nichž pan „Hastrman“ žil?
    21. Jak v povídce O měkkém srdci paní Rusky paní Ruska vyřešila, že nesměla chodit na pohřby?
    22. Kdo malému hrdinovi řekl, že svatý Václav slouží v noci v kostele mši v povídce Svatováclavská mše?
    23. Jakou přezdívku si nedali chlapci v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    24. Komu slečna Máry nosila na Dušičky věnce na hřbitov v povídce Psáno o letošních Dušičkách?
    25. V jakém ročním období se odehrává děj povídky U Tří lilií?
    26. Proč první zákazník pana Vorla nebyl v obchodě spokojený v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
    27. Na střeše kterého domu se scházeli přátelé při večerních šplechtech? Dům .....
    28. Jakou zálibu měla paní Ruska v povídce O měkkém srdci paní Rusky?
    29. Jak se jmenovala dívka, do níž byl zamilován profesor v povídce Týden v tichém domě?
    30. Který národ měl Čechům podle chlapců pomoci v boji proti Rakousku v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    31. Jaké pomluvy o panu Vojtíškovi kolovaly Malou Stranou v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    32. Proč k panu Vorlovi v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku nikdo nechodil na nákup?
    33. Co se Jákl v povídce Večerní šplechty dozvěděl od známého medika?
    34. Co se svou sbírkou pan „Hastrman“ chtěl udělat, když zjistil, že je bezcenná?
    35. Co se stalo cestou na pohřeb pana Schepelera v povídce Doktor Kazisvět?
    36. V jaké formě je psána povídka Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    37. Jaké povolání má hlavní postava v povídce Figurky?
    38. U kterého kostela na Malé Straně žebraly žebračky v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    39. Proč byl Václav propuštěn ze zaměstnání v povídce Týden v tichém domě?
    40. Jakou zálibu měl pan „Hastrman“?
    41. Co pan Vorel dělal, když k němu nikdo nechodil nakupovat v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
    42. V jaké formě je psána povídka U Tří lilií?
    43. Kolik lidí nakonec pan Heribert vyléčil v povídce Doktor Kazisvět?
    44. Co v povídce Přivedla žebráka na mizinu chtěla bába milionová po panu Vojtíškovi?
    45. Od koho si nechal pan „Hastrman“ ocenit svou sbírku?
    46. Jaká byla nejstarší vzpomínka Kupky v povídce Večerní šplechty?
    47. Kdo k panu Vorlovi v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku chodil pravidelně?
    48. Čí básně použil profesor, když chtěl získat lásku milované dívky v povídce Týden v tichém domě?
    49. Jak se nazývá restaurace, v níž se setkávali pan Ryšánek a pan Schlegl?
    50. Jak se malý Neruda snažil panu Vojtíškovi pomáhat v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    51. Proč se pan Ryšánek a pan Schlegl rozhádali?
    52. Na co má hlavní hrdina výhled z okna v povídce Figurky? (stavba)
    53. Jak staré děvčátko s sebou slečna Máry vodila na hřbitov v povídce Psáno o letošních Dušičkách? (Doplnit číslovkou!)
    54. Proč se malý hrdina rozhodne zůstat přes noc v kostele v povídce Svatováclavská mše?
    55. Od koho si pan Vorel v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku půjčoval peníze?
    56. Co bývalo původně na místě zahrady v povídce U Tří lilií?
    57. Jak v povídce Doktor Kazisvět doktor Heribert poznal, že pan rada Schepeler není mrtvý?
    58. Kdo přivedl pana Vojtíška na mizinu v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    59. Proč si slečna Máry v povídce Psáno o letošních Dušičkách nevzala ani jednoho z těch dvou mužů?
    60. Proč doktor Jensen chodí tak často navštěvovat hlavního hrdinu v povídce Figurky?
    61. Proč Pohorák nepřišel na smluvenou schůzku v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    62. Jak to s panem Vorlem v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku dopadlo?
    63. Proč měl přezdívku „Hastrman“?
    64. Který z mužů se neúčastnil Večerních šplechtů?
    65. Proč v povídce O měkkém srdci paní Rusky měl paní Ruska zakázáno chodit na pohřby?
    66. Komu v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku slíbil pan Vorel dobrák každou středu? Panu....
    67. Proč pan Vojtíšek nemohl žebrat jinde, než na Malé Straně v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    68. Na čí zpěv se těší hlavní hrdina v povídce Figurky?
    69. Kdo věděl, že malý hrdina zůstane v kostele přes noc v povídce Svatováclavská mše?
    70. Jak se pan „Hastrman“ doopravdy jmenoval?
    71. Kdo v povídce Doktor Kazisvět jako první panu Heribertovi uvěřil, že Schepeler není mrtvý?
    72. Proč si v povídce Večerní šplechty najednou přestali muži povídat?
    73. Co hlavního hrdinu zaujalo na tančící dívce v povídce U Tří lilií?
    74. Co policejní komisař po smrti pana Vorla obdivoval v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
    75. Proč dívka v povídce U Tří lilií odešla?
    76. Co chlapec ráno viděl v kostele v povídce Svatováclavská mše?
    77. S kým má paní domácí hlavního hrdiny v povídce Figurky poměr?
    78. Proč si slečna Máry myslela, že ji dva muži milovali v povídce Psáno o letošních Dušičkách?



    Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - obsah a postavy

    NEURČITÁ zájmena

    Blíže neurčují osoby, věci a podobně, nebo je určují jen obecně

    Skloňování:

    Zájmena neurčitá tvořená se zájmen tázacích, například někdo, leckdo, málokdo, máloco, ledajaký, kdokoli, cosi a podobně, se skloňují jako zájmena tázací (viz výše). Vždy vyskloňujte dané tázací zájmeno a jen k němu přidejte konkrétní příponu či předponu.

    Zájmeno každý se skloňuje podle vzoru mladý (viz přídavná jména).

    Zájmeno všechen

    1. všechen všechna všechno/vše
    2. všeho vší všeho
    3. všemu vší všemu
    4. všechen vši
    všechnu
    všechno
    vše
    5. - - -
    6. o všem o vší o všem
    7. vším vší vším

    1. všichni všechny všechna
    2. všech
    3. všem
    4. všechny všechny všechna
    5. -
    6. o všech
    7. všemi

    Zdroj: článek Zájmena

    Zájmena neurčitá

    Úkolem neurčitých zájmen je, jak už vypovídá jejich název, vyjádřit nějaký druh neurčitosti. Tato zájmena vznikla tak, že se k zájmenům tázacím přidala buď předpon, nebo přípona. Protože je skloňování těchto zájmen stejné jako zájmen tázacích, ze kterých vznikly (+ přidaná přípona/předpona), tak se v této části uvádí jen skloňování některých neurčitých zájmen.

    Neurčitá zájmena každý, každá a každé se běžně používají jen v jednotném čísle. V množném se užívají je u  pomnožných podstatných jmen.

    I u těchto přídavných jmen je u  párových částí lidského těla přípona -ma. Například: Při cvičení rozhazovali všema rukama.

    Zájmena neurčitá: někdo, něco, nějaký, některý, něčí, každý, všechen, kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, číkoli, kdekdo, kdejaký, kdekterý, kdečí, kdeco, ledakdo, ledaco, ledajaký, ledakterý, ledačí, málokdo, máloco, málokterý, zřídkakdo, zřídkaco, sotvakdo, sotvaco, sotva který, buhvíkdo, bůhvíjaký, bůhvíčí,

    Skloňování neurčitých zájmen někdo, něco, kdokoli:

    ZÁJMENA

    PÁDY

    NĚKDO

    NĚCO

    KDOKOLI

    1. pád

    Někdo

    Něco

    Kdokoli

    2. pád

    Někoho

    Něčeho

    Kohokoli

    3. pád

    Někomu

    Něčemu

    Komukoli

    4. pád

    Někoho

    Něco

    Kohokoli

    5. pád

    Někdo

    Něco

    Kdokoli

    6. pád

    O někom

    O něčem

    O komkoli

    7. pád

    S někým

    S něčím

    S kýmkoli

    Skloňování neurčitého zájmena něčí v jednotném čísle:

    ZÁJMENA

    PÁDY

    NĚČÍ

    NĚČÍ

    NĚČÍ

    1. pád

    (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek Všechna zájmena

    Skloňování

    Slovo všechno je středního rodu, v mužském rodu je tvar všechen a v ženském všechna.

    Jednotné číslo

    Pád

    Rod mužský

    Rod ženský

    Rod střední

    1.

    Všechen

    Všechna

    Všechno / vše

    2.

    Všeho

    Vší

    Všeho

    3.

    Všemu

    Vší

    Všemu

    4.

    Všechen

    Všechnu / vši

    Všechno / vše

    6.

    O všem

    O vší

    O všem

    7.

    Se vším

    S vší

    Se vším

    Množné číslo

    Pád

    Mužský rod

    Ženský rod

    Střední rod

    1.

    Všichni (životnost), všechny (neživotnost)

    Všechny

    Všechna

    2.

    Všech

    Všech

    Všech

    3.

    Všem

    Všem

    Všem

    4.

    Všechny

    Všechny

    Všechna

    6.

    O všech

    O všech

    O všech

    7.

    Se všemi

    Se všemi

    Se všemi


    (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek Slovo všechno

    Autoři uvedeného obsahu

     Mgr. Jitka Konášová

     Mgr. Jan Novotný

     Mgr. Jana Válková


    co přinést na pohřební hostinu
    << PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
    co sadit v červenci
    NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>