Téma

CO SADIT V ČERVENCI


CO SADIT V ČERVENCI je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Letní pranostiky se ve většině případů týkají sklizně a předpovědi počasí. Měsíc červenec je v České republice prvním měsícem velkých letních prázdnin a i proto, je tento měsíc považován za jeden z nejoblíbenějších. Měsíc červenec má 31 dní a připadají na něj dva české svátky, které jsou shodou náhod hned za sebou. Název tohoto měsíce vznikl původně tak, že se vzal název předcházejícího měsíce (červen), a přidala se k tomu přípona -ec, která měla vyjadřovat následnost měsíců. Počasí v tomto měsíci bývá různé, jak dokládají i následující pranostiky.


Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Červená se červenec, zraje každý pupenec.
  • Červenec - úrody blíženec.
  • Červenec - z paren, dešťů, bouřek a potu slepenec.
  • Červenec a srpen jsou nejteplejšími měsíci v roce.
  • Červenec horký, pěkné jsou vdolky.
  • Červenec nese parna, krupobití a medovice, jestli hojný na bouřky a vichřice.
  • Červenec přináší psí dny, ale také silné bouře.
  • Červenec přináší žniva a psí dny mívá.
  • Červenec zatopí, až obilí na poli praská.
  • Červenec žne žita, višně k tomu vítá.
  • Co červenec končí, srpen začíná.
  • Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
  • Co červenec neuvaří - srpen nedopeče.
  • Co červenec neuvaří - srpen neprodá.
  • Co červenec ze dne odtrhne, to na teple přidá.
  • Dělají-li mravenci obydlí své v červenci a kupí je stále výš, přijde tuhá zima spíš.
  • Hřímání měsíce července mnohým lidem smrt zvěstuje.
  • Jaký červenec, takový leden.
  • Jestliže se hrom v červenci často dá slyšeti, budeme kalné léto míti.
  • Jestliže se hrom v červenci častokráte ozývá, bude nadcházející zima studená.
  • Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje.
  • Když dne ubývá, horka přibývá.
  • Lednová zima je nejkrušnější, červencová vedra jsou nejsilnější.
  • Na mokrý červenec následuje bouře a krupobití.
  • Nebyl -li červen dostatečně děštivý, dodá vodu až červenec a přidá ještě mnohé bouře.
  • Roztrhne-li v červenci pavouk svou síť ve dvě, brzy se déšť ozve.
  • Slunce peče - déšť poteče.
  • Staví-li v červenci hromadu mravenci po kraji všude, tuhá zima bude.
  • V červenci déšť a slunečná pohoda – hojná bude v příštím roce úroda.
  • V červenci déšť, jak žravý jed modrý na pohance kazí květ, proto vzácný bývá v oulech med.
  • V červenci do košile rozdělej se a v prosinci po uši oděj se!
  • V červenci když dne ubývá, horka přibývá.

VYSVĚTLENÍ:

Většina těchto pranostik na celý měsíc se zaměřuje na období sklizně a na počasí. Které v tomto měsíci může být dosti různorodé, od bouřek, psího počasí až po obrovská vedra. Některé pranostiky tvrdí, že bouřky v tomto měsíci zvěstují smrt mnoha lidí. Jiné pranostiky dávají do souvislosti červencové počasí s tím prosincovým a lednovým.

Zdroj: článek Pranostiky na červenec

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Jiroušek.

Přeji vše NEJ, hodně zdraví a pevné nervy Mému premiérovi Andreji Babišovi k jeho dnešním narozeninám.Vypusťte z hlavy "stádo" hlupáků, závistivců a jim podobných. Užijte v kruhu rodinném klid a pohodu.

Hezky den přeje Jiroušek Bohumil

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bob.

Zdravím pane Babiši,
po dlouhé době opět reaguji,sice ne na důchody a různá opatření, kterých zřejmě bylo potřeba. Zajímá mne, komu vadí nákupy z různých internetových obchodů MIMO EU. Je to, jak bych řekl, opětovný podraz na české obchodníky. EU si pšoukne a my, coby suverénní stát (už dlouhou dobu pozoruji, že tímto suverénním státem nejsme, ale pouhým poskokem), jsme podělaní od hlavy až k patě. Doufám, že se státy MIMO EU, rovněž obchodní cestou spojí a vše, co činíme my a EU jim, vrátí i s úroky. Že by lobbing pro Českou poštu, do které se sypou miliardy a bezedná díra se ne a ne zaplnit? Na zbraně a jejich modernizaci máme, jen to musí někdo zaplatit - tak co takhle občan. Není toho na něj už trochu moc? Dřeme jako koně - jednou bude lépe, naše práce je mimo jiné zdaněna. Cokoliv koupíme, platíme daně. Cokoli vyprodukujeme - platíme daně i za to ho*no ze septiku. Prostě daně stíhají daně a pořádně už ani nevíme za co. Sto tisícům "nadřazených" občanů tohoto státu to nevadí, mají nějaký ten miliónek, či miliardu, ale co to ostatní? Jsem POUZE jedem z deseti miliónů pravda, ale NE ovce. I když v minulosti byl můj volební hlas Váš, v dalším volbách zcela určitě nebude. Občané, zamyslete se, kam až chcete dojít a co ještě "unesete".
Přeji úspěšné nastartování naší ekonomiky a věřte, až tu nebudem, bude LÍP.
Jiroušek Bohumil

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Pranostiky na jednotlivé dny:

1.květen: Svátek práce (dříve svatý Josef, svatý Filip a Jakub)

PRANOSTIKY:

  • Dívka, která zůstala na večer prvomájový nepolíbená, do roka uschla.
  • Filipa a Jakuba déšť - to zlá zvěst.
  • Filipa a Jakuba mráz - to obilí plný klas.
  • Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle také čočka zaseje.
  • Kolik Filipa Jakuba krapek, tolik sena kopek.
  • Na Filipa a Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fičí.
  • Na Filipa a Jakuba koníček trávy naškubá.
  • Na Filipa a Jakuba se má vysévat čočka.
  • Na Jakuba a Filipa zelená se každá lípa.
  • Na prvního máje déšť, málo sena, žita jest.
  • Před Filipem deštík noční úrodu nám věští roční.
  • Prší-li na prvního května, bývá málo žita a sena.
  • Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se seno.
  • Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se víno.
  • Prší-li na svatého Filipa a Jakuba v noci, bude úrodný rok.
  • První květen deštivý – polím a loukám škodlivý.

VYSVĚTLENÍ:

Hned první pranostika souvisí s tím, že tento den je považován nejen za svátek práce, ale i lásky. Každá dívka by tedy měla dostat polibek (v Čechách se zachovává tradice, že má polibek proběhnout pod rozkvetlou třešní), aby byla během roku zdravá a neuschnula. Druhá a třetí pranostika se týkají počasí v tento den. Pokud by pršelo, bylo by to špatné pro zemědělce, pokud bude ale mrznout, tak to obilí neuškodí, spíše naopak. Jiné pranostiky se týkají vysévání čočky, či rostoucí trávy. Poslední pranostiky se týkají deště v tento den. Pokud by pršelo, bude v dalších měsících sucho a příliš se neurodí.

2. květen: svátek má Zikmund

3. květen: svátek má Alexej (dříve svatý Filip, svatý Florián a Jakub Menší, Kříž)

PRANOSTIKY:

  • Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle čočka zaseje.
  • Na Filipa Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fučí.
  • Svatý kříž, ovčí střiž.

VYSVĚTLENÍ:

První dvě pranostiky jsou stejně jako na 1. Května, protože svatý Filip a Jakub měli svátek i v tento den. První pranostika doporučuje setí čočky v tento den, druhá zase předvídá počasí podle toho, jaké je počasí v tomto období. Poslední pranostika je rada pro chovatele ovcí, že je vhodné v tuto dobu stříhat ovce, zima již nepřijde, takže není potřeba, aby měly vlnu.

4. květen: svátek má Květoslav (dříve svatý Florián)

PRANOSTIKY:

  • Déšť svatého Floriána je ohňová rána.
  • Je-li o dni svatého Floriána veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů.
  • Svatý Florián si ještě může nasadit sněhový klobouk.

V

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na květen

Příběh

Ve svém příspěvku SKLOŇOVÁNÍ SLOVA DOUŠEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava Jurdová.

Lámeme si hlavu, zda se říká po douškách nebo po doušcích?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.

Dobrý den, paní Jurdová,
stručně řečeno, dle pravidel tvarosloví je správně po doušcích.
Mohu-li nabídnout delší vysvětlení, pak vězte, že všechna dvou- a víceslabičná podstatná jména mužská neživotná, která končí v 1. p. j. č. na některou ze souhlásek -g, -k, -h, -ch, mají jako svou základní, spisovnou koncovku v 6. p. mn. č. koncovku -ích, např. o rybnících, prostředcích, locích, doušcích, lístcích, nádeších.
Souhláska se před koncovkou mění (g > z, k > c, h > z, ch > š), a tak se často v mluveném projevu objevuje koncovka -ách, která konkuruje koncovce -ích, protože nevyžaduje alternaci (obměnu) předcházející souhlásky.
Koncovka -ách se dnes považuje (vedle koncovky -ích) za rovnocennou variantu u slov expresivních, běžná je u neživotných zdrobnělin, např. balíčcích i balíčkách, chlebíčcích i chlebíčkách, kouscích i kouskách, obláčcích i obláčkách, domcích i domkách, rybníčcích i rybníčkách, lesících i lesíkách, a u (některých) slov pojmenovávajících skutečnosti/jevy denního života, např. hrncích i hrnkách, dřevácích i dřevákách, teplácích i teplákách, modrácích i modrákách.
U některých slov se koncovka -ách dosud hodnotí jako hovorová, až nespisovná, ale přesnou hranici pro jednotlivá slova mezi jejich tvary slohově neutrálními a slohově zabarvenými stanovit často ani nelze, protože jde o živou tvaroslovnou proměnu; výklad se dokonce liší v českých mluvnicích a slovnících.
V oficiálních projevech, zvláště psaných, koncovka -ích stále převažuje (s výjimkou zdrobnělin a expresivních výrazů), zatímco v běžné mluvě je častá koncovka -ách. U slov pojmenovávajících předměty běžné denní potřeby se příznak expresivity nebo hovorovosti u podob na -ách postupně stírá.
Koncovka -ách je typická pro ustálené spojení „jde to jako na drátkách“. A dublety, tedy dvě pravopisné podoby téhož slova, se vyskytují u pomnožných jmen místních, např. v Jeseníkách i v Jesenících, v Javorníkách i v Javornících, v Dušníkách i v Dušnících.

Ale abychom se v tom bludišti pravidel nezamotali – v našem případě je spisovná pouze koncovka -ích (doušcích), kterou uvádějí všechny jazykové příručky.
Tvar douškách je totiž součástí skloňování podstatného jména rodu ženského – douška, což je poněkud zastarale to, co je připsáno dodatečně (zpravidla v dopise); dodatek, doložka, postskriptum. Nebo tento výraz knižně vyjadřuje zdrobnělinu ke slovu duše (mateří douška – matčina duše).
Doušek, na který se ptáte, je zcela jistě rodu mužského a označuje buď polknutí (pít malými doušky), nebo množství tekutiny, které lze najednou spolknout, malé množství tekutiny vůbec; lok, hlt (zbyly asi dva doušky vína).
Pijte tedy prosím po doušcích.

Zdroj: příběh Skloňování slova doušek

Životní postoj

  • Nikdy se nestaň pesimistou... pesimista má pravdu častěji než optimista, ale optimista si užije více zábavy a nikdo z nich běh událostí stejně nemůže změnit. (autor neznámý)
  • Velcí myslitelé rozebírají nápady. Průměrní myslitelé diskutují o událostech. Přízemní lidé pomlouvají jiné lidi. (Eleanor Rooseveltová)
  • Nic na světě nemůže vzít místo vytrvalosti. Talent to není. Není nic rozšířenější než neúspěšný člověk s talentem. Není to ani genialita, neoceněný génius je téměř rčením. Není to vzdělání. Svět je plný vzdělaných lidí na mizině. Vytrvalost a odhodlání jsou samotné všemocné. Zaklínadlo „Vytrvej“ vyřešilo a vždy vyřeší problémy lidské rasy. (Calvin Coolidge)
  • Pokud se zaměříte na to, co ve svém životě už máte, zjistíte, že vždycky dostanete více. Pokud se budete zaměřovat na to, čeho vám v životě chybí, nikdy nebude mít dost. (Oprah Winfrey)
  • Nejsem produktem mých okolností. Jsem produktem mých rozhodnutí. (Stephen Covey)
  • Pokud chcete dosáhnout trvalé změny, přestaňte se zaměřovat na velikost svých problémů a začněte se zaměřovat na svoji vlastní velikost. (T. Harv Eker)
  • Nic na světě není úplně špatně. I stojící hodiny ukazují správně dvakrát za den. (Paulo Coelho)
  • Chcete zjistit, kým jste? Neptejte se. Konejte! Akce vymezuje a definuje, kým jste. (Thomas Jefferson)
  • Optimismus je nejpříjemnější forma odvahy. (Anatole France)
  • Nechtěj, co není, a chtěj, co je, a budeš spokojen. (Epiktétos)
  • Žít zítra je příliš pozdě. Žij dnes. (Marcus Valerius Martialis)
  • Buď vděčný životu, protože ti dává šanci milovat a pracovat, hrát si a dívat se na hvězdy. (Henry Van Dyke)
  • Naučila jsem se, že lidé zapomenou, co jste řekli, lidé zapomenou, co jste udělali, ale lidé nikdy nezapomenou, jak se s vámi cítili. (Maya Angelou)
  • Příležitosti nepřicházejí, vy je vytváříte. (Chris Grosser)
  • Neptej se sebe, co svět potřebuje – zeptej se, co tě nutí žít, a potom to udělej. Protože to, co svět potřebuje, jsou lidé, kteří chtějí žít. (Howard Thurman)
  • Laskavost je řeč, kterou mohou hovořit i němí a již hluší slyší a rozumějí jí. (Christian Nestell Bovee)
  • Nepřej si, aby to bylo snadnější. Přej si být lepší. (autor neznámý)
  • Nemůžeš vždy kontrolovat okolnosti ve svém životě, ale můžeš kontrolovat svůj postoj vůči těmto okolnostem. (autor neznámý)
  • Uprostřed pohybu a chaosu, udržujte uvnitř sebe klid. (Deepak Chopra)
  • Znáš mé jméno, ale ne můj příběh. Slyšel jsi, co jsem udělala, ale ne čím jsem prošla.
  • Nedovol nikomu, aby s tebou špatně jednal. Važ si svého srdce, své mysli, těla a duše.
  • Stále máš ještě čas změnit cestu, po které ses vydal.
  • Nemůžeš zastavit vlny, ale můžeš se naučit surfovat.
  • Ka

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Motivační citáty

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Jiroušek.

Přeji vše NEJ, hodně zdraví a pevné nervy Mému premiérovi Andreji Babišovi k jeho dnešním narozeninám.Vypusťte z hlavy "stádo" hlupáků, závistivců a jim podobných. Užijte v kruhu rodinném klid a pohodu.

Hezky den přeje Jiroušek Bohumil

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bob.

Zdravím, myslím, že je to můj poslední příspěvek zde, který stejně nikdo nečte. Po volbách bude jasno a strana ANO bude v opozici. Lidé mají plné zuby na slovo vzatého "odborníka z Min. zdravotnictví" a dalšího neomylného Min. zahraničí s Min. obchodu. Jsme otroci EU a doslova mohu říci - její poskokové. Co Brusel řekne, je svaté. Suverenita státu je v pr, čudu. Vakcina Sputnik V v zatracení EU, tudíž i u nás. Sliby EU - vakcína bude, to už tu bylo několikrát a skutek utek. Zkusím shrnout, co jsme vstupem do EU ZTRATILY. Mnoho toho asi zapomenu, ale o pokus to stojí. Za mých dětských let byla pole plná mrkve, petržele, celeru, zelí, kapusty, řepy, obolí různých druhů, kukuřice, slunečnice ............ atd. Řepky minimum. Byl zde chov drůbeže (salmonelová kuřata z Polska se nedovážely), prasat, hovězího, skopového a to na velmi dobré úrovni. Laciný byl benzín a plyn. Byla zaměstnanost, i když mnohdy "umělá". Je toho tak na hodinu psaní. A co nám přinesla EU? Nejsme soběstační v ničem, musíme brát horší zboží, potraviny zejména, českou vodu kupujeme od Francouzů, Ruský plyn od Němců, již zmíněná kuřata od Poláků - PROSTĚ ZEMSKÝ RÁJ TO NA POHLED. Je to hnus velebnosti. Ještě že nežije smyšlená postava Švejka, ten by určitě řekl, že na takovou politiku může přistoupit jen BLBEC. Ve vládě a parlamentu je to pořád dokola - bitva o koryta plná keců všech těch koalic a seskupení. Lidé, kteří Vám pane Babiši věřili, jsou, velmi mírně řečeno, naštvaní na "ODBORNÍKY" ve Vaší vládě a toto straně ANO ve volbách "zlomí vaz". Ač na moji rodinu (rodiče a babičku s dědou) byl nasazen člen STB, mimo jiné férový člověk, který nám přišel říct, že na nás musí donášet (měli jsme strejdu v NSR), přesto se musím zamyslet, zda volit SPD, či KSČM. Vaše strana to již nebude. Jsem rád, že ač astmatik a "cukrovkář" jsem se dožil, zatím pořád očkování v nedohlednu, důchodu. Oprostěte se už konečně od EU a dejte lidem šanci na život prostřednictvým vakcím po vzoru Maďarska. Důchdce Bob

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Přání k narozeninám pro ženu

Ať dnešní narozeniny jsou tou příležitostí správnou, aby sis radost udělala a problémům vale dala.

~

Ať je dnešek hustý, splní se seznam tlustý tvých nejtajnějších přání, jsi šťastná k nepoznání.

~

Ať je krásný svět a ty jsi jeho květ ze všech nejhezčí, k narozeninám vše nejlepší.

~

Ať jsi stále stejně hravá, nikdy nedojde ti šťáva, tvá radost je vždycky pravá a jen to dobré se ti stává. Nádherné narozeniny.

~

Ať každý ti závidí, co tvé oči uvidí, poznáš všechny divy světa a lidé říkají: Tohle je ta nejšťastnější žena pod sluncem, každý okamžik je pro ni sen.

~

Ať kvetou růže na Tvé tváři, ať štěstí z Tvých očí září, abys nepoznala v srdci chlad, to Ti chci k narozeninám přát.

~

Ať lásku nemusíš skrývat a můžeš se dopředu dívat, do růžové budoucnosti, kde užiješ si do sytosti svého vysněného prince, padne tvá strana mince. Skvělé a nezapomenutelné narozeniny.

~

Ať narozeninový den přinese ti sen, který sis nejvíc přála, a aby oslava za to stála, srdečně přeje XXX.

~

Ať narozeniny jsou sen, který změní každý tvůj den, a od teď jsi pořád šťastná, tvoje budoucnost je jasná.

~

Ať narozeniny kouzelnou moc mají a co jenom chceš, ti dají, ať spokojená jsi, jak to jenom jde, a velká pohádka tvůj život je.

~

Ať narozeniny se promění v nezastavitelné řádění, naprosto dokonale se vyblbneš a pořád šťastná, zdravá jseš.

~

Ať narozeniny se promění v účinnou zbraň proti trápení a od dnešního rána už nikdy nejsi sama.

~

Ať narozeniny ti vyjdou, všichni, které chceš, přijdou, šťastná jsi, zdravá a veselá, abys jen radosti v životě měla.

~

Ať narozeniny vše změní, v tvé duši smutku není, štěstím záříš celá, prostě to chybu nemá.

~

Ať sluníčko se na tebe usmívá, na dnešku není skvrnka jediná a nic nebrání, aby sis splnila všechno, o čem jsi kdy snila.

~

Ať šťastná jsi jak blecha, všechno špatné už tě nechá, ať zdravá jsi jak rybička a v ničem není chybička, ať lásku máš největší, přejeme ti to nejlepší k tvým dnešním narozeninám, velkou radost děláš nám.

~

Ať tak nádherný je svět, že nechceš vrátit zpět ani jednu z věcí, které jsi udělala, to a mnohem víc ráda bych ti popřála. Vše nejlepší k narozeninám.

~

Ať ta tvoje padesátka jak hvězdička září, vždyť jsi teprv na půl cesty, daleko je stáří.

~

Ať tvá růže kvete a rozhodně se plete, ten, kdo říká opačně, měj se prostě senzačně. Vše nejlepší k narozeninám.

~

Ať vítr ve vlasech vyzná se v tvých snech a bůh ho vyslyší, tvé srdce utiší.

~

Ať život ti dává, co jen chceš, mám tě ráda, ať šťastná jseš.

~

Boty, ka

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Blahopřání k narozeninám pro ženu

Poradna

V naší poradně s názvem ANDREJ BABIŠ KONTAKTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Šulc.

Dobrý den vážený pane premiére.
Jsem volič a sympatizant hnutí ANO. Měl jsem dost rozkrádání a rozprodávání České republiky stoupenci ODS a ČSSD. Velmi jsem kvitoval vznik Vašeho hnutí. Nyní bych se chtěl vyjádřit k současné situaci v době šíření koronaviru. Včera jsem poslouchal Váš projev v TV. Byl jsem dosti rozčarován. Sám pracuji jako soukromý lékař. Vy jste říkal, že jste zvládli 1. vlnu boje proti šířícímu viru. Nevím s čím pořád bojujete , ale s tímto koronavirem to nelze. Na jaře jste uzavřeli vše co šlo, zabránili lidem chodit do práce a všichni jste se plácali po ramenou , jak jste to zvládli. Je jasné, že takto jste zamezili šíření nejen koronaviru ,ale i většiny ostatních infekcí. Bohužel za cenu 500 mld Kč.Poté, co nastal opět téměř normální pohyb lidí se virus , samozřejmě, začal opět šířit. Nyní nám hrozí, že budeme opět uvrženi do celonárodní karantény. Ptám se za jakou cenu? Kolik tisíc lidí chcete dostat na hranu ekonomického bankrotu ? Nestačí v tuto chvíli to kolik lidí se potýká s exekucemi ? Koronavirus lze zastavit pouze tím, že budou mít lidé protilátky. To znamená, že budou vakcinováni ( vakcína zatím ještě není k dispozici ) a nebo nemoci prodělají a zvýší se obranyschopnost lidí. Jiná cesta neexistuje.
To že zavřete školy, restaurace, bary, hotely, lázně se vůbec nic nevyřeší. Jen uvrhnete lidi do bídy a oddálíte další vlnu šíření viru o nějaký čas. Není přeci možná vše zavřít na další 3,6 nebo nevím kolik měsíců. S tím virem se zatím musíme naučit žít. Vrhnout všechnu pozornost na nejohroženejší skupiny lidí a věnovat se nemocným lidem. Ostatní populaci nechcete v klidu žít a pracovat. Samozřejmě, že nechci ,aby umírali lidé po tisících , ale nechte svá doporučení na samotných lidech. Chybí tu jakékoli pozotivní povzbuzení. Jsme denodenně strašeni a masírování tím, kolik lidí je nakaženo, kolik lidí zemřelo. Ale nikdo nikoho v televizi na internetu , na sociálních sítích nepovzbudí a neporadí co máme všichni dělat. Určitě ne všechny lidi zavřít a vyhrožovat sankcemi pokud nebudeme nosit roušky.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Souhlasím s tím, co píšete. Není řešení zastavovat v činnosti produktivní populaci, u které jsou jen lehké příznaky a nízká smrtnost. Řešení je vyčlenit lázně a ozdravovny, kam by se přesídlili virem ohrožené skupiny lidí, kde by byli izolovaní od okolního světa, a kde by se o ně staral personál rovněž izolovaný od okolního světa - bydleli by společně s klienty. Není to zadarmo, ale určitě to vyjde levněji, než uplný lock down, jako na jaře. Izolování ohrožených skupin by trvalo tak dlouho, dokud by nepřestal komunitní přenos, tedy do doby, než by získal protilátky dostatečný počet lidí přirozeným promořením.
Co si o takovém řešení myslíte?

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakty

REFERÁT NA KNIHY

Rozbor díla Tajuplný ostrov od Julesa Vernea

Román Tajuplný ostrov vydal Verne v roce 1875. Tato kniha má rysy vědecko-fantastické literatury. Tato kniha je provázána s dalšími dvěma knihami (Děti kapitána Granta a Dvacet tisíc mil pod mořem). Při tvorbě tohoto příběhu autor projevil své znalosti nejen ze zeměpisu a přírodopisu, ale i z jiných předmětů, například z chemie a fyziky. Příběh Tajuplného ostrova začíná za americké války Severu proti jihu. Děj se odehrává především na opuštěném ostrově, který si trosečníci pojmenují jako Lincolnův ostrov. Mezi hlavní myšlenky tohoto díla patří určitě solidarita mezi lidmi, síla přátelství a snaha nevzdávat se a najít vždy něco dobrého na každé situaci. Hlavními hrdiny jsou dobří muži, kteří i ve válce stojí na „správné“ straně. Každá z postav má nějaký charakter a ten si drží po celou dobu příběhu.

Příběh Tajuplného ostrova začíná ve velmi dramatickém okamžiku, kdy se hlavní hrdinové obávali o svůj život. Jejich balón byl totiž poničen a jim hrozilo, že se zřítí do moře. Vše, co šlo, vyhazovali z balónu, aby si zajistili alespoň pár metrů výšky k dobru. Nakonec se jim podařilo přistát na břehu. Tam ale zjistili, že jeden z nich chybí.

Až po tomto dramatickém úvodu se děj vrací k předcházejícím událostem a představuje hlavní hrdiny. Putování hlavních hrdinů začalo v pevnosti Richmond, kterou za války Severu proti jihu obléhalo vojsko generála Granta. V pevnosti byli uvězněni: inženýr Cyrus Smith s jeho sluhou černochem Nabem a novinářem Gedeonem Spilettem. Tam se také setkali s námořníkem Pencroffem, který tam byl se svým mladým přítelem Harbertem.

Pencroff vymyslel plán útěku z pevnosti. Smith i Spilett s plánem souhlasili, protože se chtěli dostat zpět do války a bojovat opět proti jihu. K útěku využili balón, který se v pevnosti nacházel. Balón je ale zanesl nad Tichý oceán, kde také ztroskotali. Po ztroskotání si hrdinové uvědomili, že chybí jeden z nich, a to inženýr Smith s jeho psem Topem. Snažili se ho najít, ale marně. Nejhůře jeho ztrátu nesl černoch Nab, který bez něj nechtěl žít. Zbytek posádky se vydal na vedlejší větší ostrov, na němž chtěli žít. Našli si tam vhodný úkryt, který nazvali Komín. Také zjistili, že na ostrově je sladká voda i les, takže jim chyběl již jen oheň. Mezitím, co Pencroff s Harbertem chystali úkryt, tak se Spilett s Nabem pokoušeli najít Smitha. Oba se ale vrátili bez úspěchu. Spilett v kapse objevil zapomenutou sirku, a tak se trosečníkům podařilo rozdělat oheň. Nab se nevzdal naděje, že inženýra Smitha objeví, hledal ho i sám. Jednou v

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jules Verne

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vaclav.

Dobrý,den p.Babis no co se děje v Karviné ,by stě se divil na ul.Cihelni 1653/25 je Vaše jméno Babiš,že byste tady bydlel,já si myslím že p.byvaleho,premiéra by si nikdo do úst brát měl,a co se týká Ukrajinců co bydlí nad náma,kdo se tam tam uchází,nikdo neví máme obavy,a co nato firma.Heimstadem.cz.nic.Dekuji,že si to možná přečtěte.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eleonora Listikova.

Vážený pane Babiš,jak víme státni.Stejne kasa je v dluhu.Muj návrh je postihnout daněmi všechny tzv. mnozirny psů a to i zpětně.Muzete zprumerovat počet fén x počet roku feny x 2,protože může rodit 2x rocne Stejně tak dbát na zdanění zisku i chovných stanic.Vite za kolik se prodává štěně goold doodl pudle?Není ještě uznané plemeno,ale štěně stojí 60000Kc.Poprenyskejte děkuji, Listikova

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Obsah pověstí

Staré pověsti české

O Čechovi

Stará česká pověst začíná v Charvatské zemi, která je pravlastí Slovanů. V této zemi žilo velké množství lidí. Stalo se, že se mezi nimi strhly velké nepokoje a války. Proto se dva bratři vojvodové Čech a Lech rozhodli, že se svými rodinami a rody Charvátskou zemi opustí a budou hledat místo, kde by mohli pokojně žít. Před cestou přinesli bohům oběti a vydali se na cestu. Procházeli územími, kde míjeli příbuzné rody, až se dostali do neznámých končin. Setkávali se s obyvateli, kteří žili v primitivních chatrčích a jámách. Dostali se až k řece Vltavě, kde si už někteří začali stěžovat, že se stále ještě neusídlili. V tu chvíli Čech ukázal na vysokou horu, která se tyčila nad nimi, a rozhodl, že si pod ní odpočinou. Brzy ráno se na tuto horu Říp sám vydal a viděl krásnou krajinu, která se nacházela kolem. Když sestoupil z hory, řekl všem, co viděl, že půda vypadá úrodná, vody plné ryb. Třetího dne svolal všechny na místo, odkud bylo vidět do kraje a oznámil jim, že zde zůstanou. Ptal se jich, jak tuto zemi pojmenují. Lidé si zvolili, aby se země jmenovala po něm.

K tomu, aby se zde dalo pohodlně žít, byla potřeba těžká práce. Některé lesy se musely vykácet, aby bylo kde postavit obydlí a vytvořit pole. Práce byla mezi lidi spravedlivě dělená. Každý měl svůj úkol. Večer se rodiny scházely v obydlích a vyprávěly si různé příběhy. Postupně vzniklo opevněné hradiště. Vojvoda Lech se ale rozhodl, že bude se svým rodem postupovat o kousek dále. Postupoval tři dny a pak nechal zapálit velký oheň, aby praotec Čech viděl, kde se Lech usídlil. Místo, kde se usídlil, pojmenoval Lech podle zapáleného ohně Kouřim.

Asi třicet let poté, co vstoupili do české země, zemřel praotec Čech a byl pohřben se všemi poctami, které mu náležely.

O Krokovi a jeho dcerách

Po smrti praotce Čecha se v zemi zdvihla vlna sporů a bojů. Bylo jasné, že je třeba mít silného vládce. Starší rodu vládu nabídli Lechovi, který ji ale odmítl a doporučil jim za správce Kroka, starostu mocného rodu. Krok s tím souhlasil. Lech se mezitím z Kouřimi posunul více na východ a založil město Hnězdno. Krok vládl spravedlivě, zároveň byl nadán jistými věšteckými schopnostmi, díky nimž mu duchové zjevili, že jeho současné sídlo Budeč dlouho nepotrvá, a tak nechal na vysoké skále postavit nový hrad, který dostal jméno Vyšehrad. Na Vyšehradě žil Krok i se svou rodinou. Měl tři dcery. Nejstarší se jmenovala Kazi a byla výborná léčitelka. Znala vlastnosti různých bylin a koření. Kazi žila na Kazinině hradě. Prostřední dcera se jmenovala Teta a mnoho č

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Staré pověsti české

Příběh

Ve svém příspěvku KONEC BABIŠE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Fuko.

Teď už je to jedno jestli ANO povede Babiš nebo Stropnický. ANO dalo jasně najevo, jak to vypadá, když se stát řídí jako firma - lepší výběr daní, férový přístup, stavba dálnic, atd. To oslovilo hodně lidí, kteří se na ANO přilepili a teď ho povedou k transformaci na politickou stranu. Mít politické hnutí svázané pouze s jednou osobou zakladatele se ukazuje jako nebezpečné pro hnutí i pro osobu samotnou. V současné předvolební době se ukazují konkurenti ANO ve svém pravém světle a očividně dávají najevo svou snahu zničit konkurenta namísto zájmu o voliče.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petra.

Už mě osobně přijde trapné a hlavně ubohé,jak se pořád útočí na Babiše a stranu ANO. Ve volbách získala tato strana většinu hlasů a určitě to nebyli jen chudí lidé ,jak píšete . Neříkám že je tato strana svatá,ale za tu chvíli co úřadují se finanční stránka zlepšila ,jak mateřské ,přídavky na děti,tak i mzda. Zjistěte si ,kdy se naposledy přidávalo tak ,aby to normálně pracující člověk vůbec poznal.
Jediné co nechápu je,jak je možné že se ve vládě pořád a hloupě projevuje pan Kalousek.
Kdykoliv ho poslouchám ,jen všechno kritizuje.
Tak by bylo dobré ,nechat každého na svém zvážení co je dobré a co ne a ne nucovat své názory.

Zdroj: příběh Konec Babiše

Citáty

Většina známých citátů od Williama Shakespeara pochází z jeho knih, ať už se jedná o divadelní hru nebo báseň. Řada Shakespearových citátů je parafrázována a je stále považována za aktuální. Častým tématem vybraných citátů je láska. Citátů by ale mnoho být mnohem více, téměř z každého jeho díla se dá mnoho věcí citovat.

  • „Ach, ona teprv učí zářit svíce. Jak v uchu černochově náušnice žhne v tváře její spanilost, nad lidský pomysl i nad žádost. Jako když holubička k vranám sedne, tak jiných krása vedle její bledne... Že jsem kdy miloval? Ach ne, ó ne! Já lásku neznal do dnešního dne.“
  • „Anonym nikdy za nic nestojí, nechť sám své jméno považuje za nic.“
  • „A ty vaše malovánky taky dobře znám! Pánbůh vám dal jeden obličej a vy si děláte druhý. Vrtíte se a kroutíte, šepláte a zpotvořujete jména božích tvorů a z hříšné vypočítavosti ze sebe děláte putičky.“ (Hamlet)
  • „Ať smutnou výstrahou nám provždy je ten příběh Romea a Julie.“
  • „Až teprve naše společná láska mi ukázala, co je v životě důležité. Teď vím, že štěstí je jen poloviční, když se o něj nemáš s kým dělit, a že smutek je dvojnásobný, když Ti z něj nemá kdo pomoci. S Tebou jsem poznal, co to znamená opravdu milovat a jaké to je, když je moje láska opětována...“
  • „Bláznovství obchází kolem světa jako slunce. Není místa, kde by nesvítilo.“
  • „Bohatý cit je chudý na slova, nemá se krášlit, sám je krásný dost...“
  • „Být či nebýt, to je, oč tu běží.“
  • „Celý svět je jeviště a všichni lidé na něm jenom herci.“
  • „Co když je láska plamenem, jenž vyšlehává z překvapení? Až shoří vše, co bylo v něm, zhasne a bude po plameni, jenž vyšlehával z překvapení a byl jen pouhým plamenem.“
  • „Co je člověk, když žije jenom proto, aby spal a jedl? Nic víc než zvíře, nic víc. Ten, kdo nám dal tak velkou schopnost myslet, nazírat věci minulé i příští, zajisté nechtěl, aby božský rozum v nás zahníval a tlel.“ (Hamlet)
  • „Co růží zvou, i zváno jinak, vonělo by stejně.“ (Romeo a Julie)
  • „Čas ubíhá různě - podle toho s kým.“
  • „Čisté srdce se snadno nepoleká.“
  • „Ďábel i Bibli cituje, když mu to přijde vhod.“
  • „Dobrá pověst je nicotná a velmi nesprávná představa, často se získá bez zásluhy a ztratí bez viny.“
  • „Dobré srdce ženy, než pěkná tvář upoutá mou lásku.“
  • „Dobré víno je dobrý přítel, když s ním dovedeme zacházet.“
  • „Dobře se oběsit - to vyloučí možnost špatně se oženit.“
  • „Falešná tvář musí skrýt, co falešné srdce v sobě skrývá.“
  • „Hle, jakou metlou nebe trestá zášť! Skrz lásku zahubilo vaši radost...“
  • „Chyť okamžik za pačesy!“
  • „Jakmile potkáte ženu, která vám zůstala dlužna odpověď, do
  • (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek William Shakespeare

    Příběh

    Ve svém příspěvku PODPORA PANA PREMIÉRA ..... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.

    Plný souhlas

    Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.

    Plně podporuji p. Babiše, ale při dnešní situaci bych chtěla apelovat na zdravý selský rozum. Když všechno zavřete co s tím získáte? Myslíte, že když nyní je 15tis nebo 11tis. že uzavřením se to zlepší? Lidé se bojí a jsou ve stresu, co vyvolává další a další nemoci. A kdo kontroluje nahlášené počty covidových lidí??? Když se vše uvolní a otevře nenastane žádná pohroma, lidé se vrátí do normálního života a nebudou se bát souseda a kamaráda, jak je dnes prezentováno.Nevěřím, že stoupne počet více než je nyní. Lidé budou moci volně dýchat a to je nejlepší pro život. Dýchat a hýbat se. Nevěřte těm co nás zastrašují. Selský rozum je to nejlepší co máme od pána Boha . Zdravím Vás a věřím Vám. M.Hořecká

    Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

    Test na pojmy z Malostranských povídek

    1. Co je to pěnovka?
    2. Co v povídce Pan Ryšánek a pan Schlegl označovala „tříkrálový s červeným“?
    3. Co nosil pan „Hastrman“,
      když nosil španělku?

    4. Co znamená,
      když byl pan Hastrman dříve justiciár?

    5. Kdo je to konduktor?
    6. Kdo je to koncipient?
    7. Co je to hokynářství?
    8. Co je to krajáč?
    9. Co je moldavit?
    10. Kdo je havíř?
    11. Kdo je to flamendr?
    12. Co to jsou Dušičky?
    13. Co znamená „štkát“?
    14. Co znamená churavět?
    15. Co jsou okuláry?
    16. Co je to šumivka?
    17. Co je to vorzimmer?
    18. Co je letora?
    19. Co je to fiakr?
    20. Co je plachetka?
    21. Co je to licitace?
    22. Co je to parasol?
    23. Co je to valtýrka?
    24. Co je to kruchta?
    25. Co je to citadela?
    26. Kdo je to handlíř?
    27. Co je to cikorka?
    28. Co je to šístka?



    Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - pojmy

    Příběh

    Ve svém příspěvku OTEVŘENÝ DOPIS PREMIÉROVI ČR PETRU FIALOVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marián Beniček.

    Vážený pane premiére.
    Po shlédnutí včerejších zpráv na CNN jsem se rozhodl Vám napsat tento otevřený dopis.
    Muž který sexuálně zneužíval deseti letou holčičku byl díky novele trestního zákona odsouzen k podmíněnému trestu. Ještě minulý rok by byl souzen za znásilnění a tento rozsudek by byl trochu jiný.
    Jestliže vláda pod Vaším vedením dokázala schválit takovouhle novelu,tak já jako děda tří vnuček přibližně ve věku poškozené holčičky nedovedu s tímto stotožnit, protože se jedná o hroznou věc.
    Jestliže tato Vaše vláda dokázala zvednout ruce pro takovouhle novelizaci trestního zákona,co si mám jako občan myslet? Máte děti máte vnoučata chlubîte se jimi na sociálních sítích a aby jste tyto bezbranné chránili,Vy je vydáte pedofilům a deviantům. Uvědomujete si vůbec že tímto vznikl precedens pro pedofily? Po tomhle rozsudku si řeknou za tu podmínku to stojí. A co když to bude zrovna vnučka nebo vnuk někoho kdo pro tohle zvednul ruku?!? Co potom!! Anebo při vší úctě máme vládu pedofilů a sexuálních deviantů?
    To bez úmyslu urazit ale co si o tom myslet pane premiére!!
    S pozdravem. Marián Beniček

    Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

    Reagovat

    Zdroj: příběh Otevřený dopis premiérovi ČR Petru Fialovi

    Pohádky

    Následuje přehled pohádek, které sepsala Němcová v některých svých pohádkových knihách. Nejedná se o úplný soupis, pohádek napsala mnohem více.

    Jak Jaromil k štěstí přišel

    Pohádka vypráví příběh malého Jaromila, který vyrůstá s otcem (uhlířem) a nevlastní matkou. Jeho macecha ho často bije, a proto Jaromil rád tráví čas mimo domov. Blízko lesa si vytvořil zahrádku z květin, které se mu líbily. Většinu času tráví tam. Večer se vždy vrací s kozami a ovcemi, které měl pást. Horší je to ale v zimě, kdy musí být s rodiči doma. Jeho otce trápí, že Jaromil si přeje být zahradníkem, on by z něj měl rád uhlíře. To si ale Jaromil nepřeje. Jednou se takhle na jaře zatoulal do neznámých míst, když sledoval překrásného ptáka. Prolezl úzkou skálou a dostal se do překrásné země, v níž žili pidimužíci. Ujala se ho tam dívka jménem Narciska, která ho přivedla před krále a provedla ho jejich zemí. Spatřil tak vládkyni vodních víl, která mu darovala mušli; sál ohně, kde mu jedno ohnivé dítě darovalo lahvičku s plamínkem; a nakonec dostal i dárek od Narcisky – pecku. Všechny tři předměty sloužily k tomu, aby přivolaly tu, která mu předmět darovala. Jarmil nakonec musel tuto podzemní říši opustit a přísahat, že nikdy nikomu neprozradí, kde byl. Když se vrátil zpět na zem, zjistil, že byl pryč deset let, přestože mu to přišlo, že zmizel jen na pár hodin. Jeho otec dávno nežil v chaloupce u lesa, ale odešel do města, aby ho našel. I Jarmil se vydal do města, nejdřív ale zjistil, že růžové lístky, které si vzal na památku, se proměnily v peníze, za ně si nakoupil slušné oblečení. V královském městě se dal do služby královského zahradníka. Od něj se také dozvěděl, co může zdejší princeznu vyléčit. Tělo jí měl uzdravit stříbrný potok, živý oheň jí měl navrátit zrak a jablka z mluvícího stromu ji měla opět pomoc získat řeč. Jaromil se přihlásil králi, že princeznu uzdraví. Strávil s ní tři dny. První den, požádal o pomoc vodní vílu, která princezně uzdravila tělo, druhý den mu pomohla dívka z ohně, když princezně vrátila zrak, a třetí den Narciska princezně Boleslavě navrátila i řeč. Jaromil se mezitím do princezny zamiloval a i ona opětovala jeho cit, a proto, když s tím král souhlasil, se vzali. Jaromil se také setkal se svým otcem, který se přišel podívat na uzdravenou princeznu.

    Divotvorný meč

    Malému Vojtěchovi zemřela matka, a tak žil jen se svým otcem. Jednou společně zaseli hrách, a když začal kvést, tak ho chodili hlídat. První noc šel otec a viděl bílého koně, který se proháněl po jejich poli. Vojtěch mu to nevěřil, obzvlášť proto, že na poli nebylo

    (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek Božena Němcová (Barbora Novotná)

    POKLAD

    I

    Na pahorku mezi buky

    kostelíček s věží nízkou;

    s věže pak slyšeli zvuky

    hájem a sousední vískou.

    Není zvuk to zvonka jemný,

    tratící se v blízké stráně:

    dřevatě to rachot temný,

    zvoucí lid do chrámu páně.

    ~

    A tu z vísky к boží slávě

    vzhůru běží zástup hojný:

    veský lid to bohabojný,

    a dnes velký pátek právě.

    ~

    V chrámě truchlo: holé stěny;

    oltář černá rouška kryje,

    na roušce kříž upevněný;

    v kůru zpívají pašije.

    ~

    A hle! co se bělá v lese,

    v černém lese za potokem?

    Nějaká to veská žena,

    ana v náručí cos nese.

    I jde rychlým žena krokem,

    svátečně jsouc oblečena,

    tam tou strání za potokem -

    pacholátko malé nese.

    Běží žena, dolů běží,

    pospíchá do chrámu páně:

    tuť na blízku lesní stráně

    kostel na pahorku leží.

    A v úvale ku potoku

    náhle ubystřuje kroků;

    neb jak větřík volně věje,

    z kostela slyšeti pění:

    v kůru tam se právě pěje

    Krista pána umučení.

    Běží, běží podlé skály:

    „Co to? mám-li věřit oku?

    což mě moje smysly šálí?“

    Stane, ohlíží se kolem —

    rychle kroky zpět obrací,

    stane zase, zas se vrací —

    „Tam ten les, a zde ty klesty,

    tamto vede cesta polem —

    vždyť jsem nezbloudila s cesty!

    Bože, co se se mnou děje!

    což zde nejsem u kamena?

    jaká se tu stala změna!“

    Zase stojí, zase spěje,

    celá jsoucí udivena,

    oči rukou si protírá,

    o krok blíže se ubírá:

    „Bože, jaká to tu změna!“

    ~

    Tu, kde z divokého klestu,

    od kostela tři sta kroků,

    veliký čněl kámen v cestu,

    co se nyní jeví oku?

    Jeví se tu ženě, jeví

    vchodem vršek otevřený —

    vysvětliti sobě neví —

    kámen v cestu postavený,

    postavená celá skála,

    jak by od věků zde stála.

    Jeví se tu, jeví ženě

    chodba pod zemí, eo síně

    vyklenutá ve křemeně;

    a tam, klenba kde se tratí,

    ve tmavém pahorku klíně,

    jakýs plamen znamenati.

    I hoří to jasnoběle,

    jako v noci svit měsíčka;

    i zaplává rudoskvěle,

    jak by západ to sluníčka.

    ~

    I vidouc to žena žasne,

    a ke vchodu až pokročí,

    a zastíníc dlaní oči,

    hledí v ono místo jasné.

    „Bože, jak se to tam svítí!“

    Oči rukou si protírá,

    o krok blíže se ubírá:

    „Jak se to tam divně svítí!

    což to asi může býti?“

    Dále jíti však se bojí,

    hledíc tam a venku stojí.

    ~

    A co váhá, a co stojí,

    v klenbu patříc neustále, '

    mizí bázeň za pohledem,

    zvědavost ji pudí předem,

    a žena se béře dále.

    Krok za krokem — a vždy dále

    mocně ji to jíti pudí;

    kro

    (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

    Blahopřání k narozeninám pro maminku

    Ani nevíš, milá mámo, jak moc tě ráda mám. Přemýšlím už od večera, co ti k tvým narozeninám dám. Asi srdce nebo zlato, já vážně nevím, co by se tak hodilo, zatím píšu aspoň přáníčko, aby tě, moje milá maminko, potěšilo. Všechno nejlepší k narozeninám.

    ~

    Bez tebe bych v životě nikdy nedokázal to, co jsem dokázal. Když tak nad tím přemýšlím, tak bych bez tebe vůbec nebyl na světě.

    ~

    Cos poprvé spatřila tento svět, nemohlo uběhnout tolik let. Jsi pořád krásná jak květ, každá žena ti může závidět. Za to, že jsi mi život dala, za to, že jsi mě vychovala, ráda bych ti pusu dala, ráda bych tě objala. Pusť za hlavu aspoň dnes všechny své chmury a starosti a pojďme si užít den plný lásky, štěstí a radosti.

    ~

    Děkuju za všechno, cos pro mě udělala, že jsi mě jako malinkou přebalovala a když jsem brečela, v noci jsi nespala. Děkuju, maminko, že pro mě tu vždycky jseš a přeju ti, ať si ty narozeniny užiješ.

    ~

    Děti by měli být v ideálním případě takové, aby na ně byli jejich rodiče pyšní. Já však s hrdostí všem mohu říct, že jsem pyšný na svou mámu. Vše nejlepší k tvým dnešním narozeninám.

    ~

    Děti se co chvíli rodí, však jen jedna po světě chodí... Moje milovaná maminka, co mě vychovala od miminka. Nedám na ni dopustit, přáníčkem ji chci potěšit. Snad se mi to, mami, podařilo, přeju, aby ti u srdce dobře bylo a splnila se i tvá tajná přání, myslím na tebe bez ustání. Tvoje milující děťátko, co povyrostlo drobátko. Z lásky pro tebe.

    ~

    Dnes je ti, maminko, o rok víc, ale bez kalendáře nepoznal bych nic. Pořád jsi ta stejná maminka jako dřív, akorát že teď vypadáš ještě líp.

    ~

    Dobré mámy nejsou vždycky milé, milující, soucitné, chytré, vzdělané a sexy, ale ty jsi důkazem toho, že takové můžou být. Všechno nejlepší!

    ~

    Hodně štěstí, pevné zdraví, máme tě moc rádi, mami, přejem ti k narozeninám, ať roky jdou krokem a s každým dalším rokem jenom kveteš nám.

    ~

    Inspirace, kamarádka, kuchařka, řidička, poradkyně, životní vzor, učitelka a trenérka. Tím vším pro mě jsi, Mami. Děkuju a vše nejlepší k narozeninám.

    ~

    Jak jen bych ti mohla poděkovat za všechno, co jsi pro mě udělala. Jak poctivě a s láskou si se o mě starala a jak dobře jsi mě vychovala. Díky, maminko, že tu pro mě za všech okolností jsi a z celého srdce ti přeji, ať si své dnešní narozeniny užiješ do sytosti.

    ~

    Jaký je to dar, když tě tady mám, mám tě moc ráda a vždycky vím, že budeš s náma. Krásné narozeniny, mami.

    ~

    Jsem šťastné miminko, že tě mám, maminko, a i když už nejsem tak malá, mám tě pořád stejně moc ráda.

    ~

    Krásné narozeniny, mami, jsme moc rádi, že jsi s námi, za všechno ti děkujem a&nb

    (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek Přání k narozeninám pro maminku

    Skloňování slova milý

    Číslo jednotné, rod mužský životný:

    • 1. pád: (kdo, co?) milý, např.: Přišel i můj milý skřítek.
    • 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Bez milého kamaráda.
    • 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Milému příteli.
    • 4. pád: (koho, co?) milého, např.: Potřebuji pozdravit mého milého tatínka.
    • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milý, např.: Hej Ty! Milý člověče!
    • 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Pohádka o milém princi.
    • 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Strávila večer s milým člověkem.

    Číslo jednotné, rod mužský neživotný:
    (Vše je stejné jako u životného, až na tvar ve 4. pádu.)

    • 1. pád: (kdo, co?) milý, např.: Můj milý mobil.
    • 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Bez milého přijetí.
    • 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Robot poděkoval dalšímu milému stroji.
    • 4. pád: (koho, co?) milý, např.: Dostala jsem milý dárek.
    • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milý, např.: Zapni se! Můj milý počítači!
    • 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Snila jsem o mém milém květu.
    • 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Přivítal se semnou milým polibkem.

    Číslo jednotné, rod ženský:

    • 1. pád: (kdo, co?) milá, např.: Moje milá přítelkyně.
    • 2. pád: (koho, čeho?) milé, např.: Bez mojí milé kamarádky.
    • 3. pád: (komu, čemu?) milé, např.: Napsal jsem mojí milé mamince.
    • 4. pád: (koho, co?) milou, např.: Dostala jsem milou zprávu.
    • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milá, např.: Hola, hola! Moje školo milá!
    • 6. pád: (o kom, o čem?) milé, např.: Zdálo se mi o mé milé přítelkyni.
    • 7. pád: (s kým, s čím?) milou, např.: Překvapil mě milou zprávou.

    Číslo jednotné, rod střední:

    • 1. pád: (kdo, co?) milé, např.: Milé dítě.
    • 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Dieta bez mého milého ovoce.
    • 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Dal jsem pamlsek milému štěněti.
    • 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Dostala jsem milé přání k svátku.
    • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milé, např.: Dobrý den! Milé obecenstvo!
    • 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Zdálo se mi o mém milém zvířátku.
    • 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Ohromil mě milým překvapením.

    Číslo množné, rod mužský životný:

    • 1. pád: (kdo, co?) milí, např.: Přišli i moji milí skřítci.
    • 2. pád: (koho, čeho?) milých, např.: Bez mých milých kamarádů.
    • 3. pád: (komu, čemu?) milým, např.: Našim milým přátelům.
    • 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Potřebuji pozdravit mé milé medvídky.
    • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milí, např.: Hej Vy! Milí lidé!
    • 6. pád: (o kom, o čem?) milých, např.: Pohádka o milých princeznách.
    • 7. pád: (s kým, s čím?) milými, např.: Strávila večer s milými lidmi.

    Číslo množné, rod mužský neživotný:
    (Vše je stejné jako u životného, až na tvar v&

    (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek Pravopis milý a milí

    Pranostiky na celý měsíc srpen

    PRANOSTIKY:

    • Ať si kdo chce, co chce, říká - v srpnu ještě do rybníka.
    • Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
    • Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.
    • Co červenec neuvaří, to už září nedosmaží.
    • Co se v srpnu neuvaří, ani v září se nezdaří.
    • Co se v srpnu nezvládne, ani v září se nepodaří.
    • Co srpen nedopeče, září nedovaří.
    • Hřímá-li v srpnu, lze čekat osmého dne opět bouřku.
    • Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání.
    • Hřímání v srpnu úrody dobré a hovad hynutí znamená.
    • I když v srpnu ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
    • I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
    • Jak Vavřinec zavaří, Bartoloměj zasmaží, tak se podzimek daří.
    • Jestli často v srpnu bude hřmíti, můžeme v zimě dost větrů míti.
    • Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.
    • Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
    • Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
    • Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
    • Když nás srpen deštěm nepokropí, ten už potom škody nenatropí.
    • Když pálí srpen, bude pálit i víno.
    • Když srpen zpočátku hřeje, ledový vítr v zimě dlouho věje.
    • Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
    • Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší.
    • Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí.
    • Moc hub srpnových - moc vánic sněhových.
    • Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.
    • Není-li nový měsíc jako karanbunkulus jasný, ale červený, pošmourný, na novu svém vlhký den znamená.
    • Poslední ty dva dni tohoto měsíce dobře vyšetři a první dva dni následujícího měsíce, jestli se pěkné a jasné počasí ukáže, teda Bachus bude pěknými hrozny okrášlen.
    • Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí.
    • Ranní mlhy koncem měsíce ukazují na studený podzim a na časný příchod zimy.
    • Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.
    • Šedá mlha v srpnu nezdravá.
    • Silné rosy v srpnu zadělávají na dobrou pohodu.
    • Srpen a únor - tepla a zimy úmor.
    • Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
    • Srpen klasy sklidí a ovoce dospělé vidí.
    • Srpen má nejkrásnější počasí v roce.
    • Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.
    • Srpen začíná, co červenec končil.
    • Srpnová horka ničemu neuškodí.
    • Srpnové ráno bez rosy - srpnové odpoledne s bouřkou.
    • Srpnový déšť - jako ženský pláč.
    • Svítí-li čtvrtý den jak

    (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek Pranostiky na srpen

    Test na obsah a postavy Malostranských povídek

    1. Který z názvů patří některé Nerudově Malostranské povídce?
    2. Jak se jmenoval žebrák, který žebral na Malé Straně?
    3. Kolik povídek tvoří knihu Malostranské povídky?
    4. V jaké formě je psána povídka Svatováclavská mše?
    5. Co bylo původně v domě, kde si pan Vorel zřídil svůj obchod v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
    6. Jakým výrazem začínal pan „Hastrman“ mluvit?
    7. Proč slečna Máry v povídce Psáno o letošních Dušičkách nosila věnec i na hrob jedné ženy?
    8. Proč se v povídce Přivedla žebráka na mizinu žebračce říkalo „bába milionová“ ?
    9. Jaké povolání měl pan Heribert?
    10. Kdo byl s malým hrdinou v kostele v povídce Svatováclavská mše?
    11. Co si v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno chlapci pořídili z ušetřených peněz?
    12. Jakou přezdívku měla slečna Máry v povídce Psáno o letošních Dušičkách?
    13. V jaké formě je psána povídka Figurky?
    14. Jak to s panem Vojtíškem dopadlo v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    15. Kdo byl první zákazník pana Vorla v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
    16. Co v povídce U Tří lilií nese tento název?
    17. Kde se nachází byt, do něhož se na Malou Stranu přestěhoval hlavní hrdina v povídce Figurky?
    18. Kde se odehrává děj povídky Svatováclavská mše?
    19. Co měl hokynář Pohorák obstarat chlapcům v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    20. Jak se jmenovali příbuzní, u nichž pan „Hastrman“ žil?
    21. Jak v povídce O měkkém srdci paní Rusky paní Ruska vyřešila, že nesměla chodit na pohřby?
    22. Kdo malému hrdinovi řekl, že svatý Václav slouží v noci v kostele mši v povídce Svatováclavská mše?
    23. Jakou přezdívku si nedali chlapci v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    24. Komu slečna Máry nosila na Dušičky věnce na hřbitov v povídce Psáno o letošních Dušičkách?
    25. V jakém ročním období se odehrává děj povídky U Tří lilií?
    26. Proč první zákazník pana Vorla nebyl v obchodě spokojený v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
    27. Na střeše kterého domu se scházeli přátelé při večerních šplechtech? Dům .....
    28. Jakou zálibu měla paní Ruska v povídce O měkkém srdci paní Rusky?
    29. Jak se jmenovala dívka, do níž byl zamilován profesor v povídce Týden v tichém domě?
    30. Který národ měl Čechům podle chlapců pomoci v boji proti Rakousku v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    31. Jaké pomluvy o panu Vojtíškovi kolovaly Malou Stranou v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    32. Proč k panu Vorlovi v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku nikdo nechodil na nákup?
    33. Co se Jákl v povídce Večerní šplechty dozvěděl od známého medika?
    34. Co se svou sbírkou pan „Hastrman“ chtěl udělat, když zjistil, že je bezcenná?
    35. Co se stalo cestou na pohřeb pana Schepelera v povídce Doktor Kazisvět?
    36. V jaké formě je psána povídka Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    37. Jaké povolání má hlavní postava v povídce Figurky?
    38. U kterého kostela na Malé Straně žebraly žebračky v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    39. Proč byl Václav propuštěn ze zaměstnání v povídce Týden v tichém domě?
    40. Jakou zálibu měl pan „Hastrman“?
    41. Co pan Vorel dělal, když k němu nikdo nechodil nakupovat v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
    42. V jaké formě je psána povídka U Tří lilií?
    43. Kolik lidí nakonec pan Heribert vyléčil v povídce Doktor Kazisvět?
    44. Co v povídce Přivedla žebráka na mizinu chtěla bába milionová po panu Vojtíškovi?
    45. Od koho si nechal pan „Hastrman“ ocenit svou sbírku?
    46. Jaká byla nejstarší vzpomínka Kupky v povídce Večerní šplechty?
    47. Kdo k panu Vorlovi v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku chodil pravidelně?
    48. Čí básně použil profesor, když chtěl získat lásku milované dívky v povídce Týden v tichém domě?
    49. Jak se nazývá restaurace, v níž se setkávali pan Ryšánek a pan Schlegl?
    50. Jak se malý Neruda snažil panu Vojtíškovi pomáhat v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    51. Proč se pan Ryšánek a pan Schlegl rozhádali?
    52. Na co má hlavní hrdina výhled z okna v povídce Figurky? (stavba)
    53. Jak staré děvčátko s sebou slečna Máry vodila na hřbitov v povídce Psáno o letošních Dušičkách? (Doplnit číslovkou!)
    54. Proč se malý hrdina rozhodne zůstat přes noc v kostele v povídce Svatováclavská mše?
    55. Od koho si pan Vorel v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku půjčoval peníze?
    56. Co bývalo původně na místě zahrady v povídce U Tří lilií?
    57. Jak v povídce Doktor Kazisvět doktor Heribert poznal, že pan rada Schepeler není mrtvý?
    58. Kdo přivedl pana Vojtíška na mizinu v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    59. Proč si slečna Máry v povídce Psáno o letošních Dušičkách nevzala ani jednoho z těch dvou mužů?
    60. Proč doktor Jensen chodí tak často navštěvovat hlavního hrdinu v povídce Figurky?
    61. Proč Pohorák nepřišel na smluvenou schůzku v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    62. Jak to s panem Vorlem v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku dopadlo?
    63. Proč měl přezdívku „Hastrman“?
    64. Který z mužů se neúčastnil Večerních šplechtů?
    65. Proč v povídce O měkkém srdci paní Rusky měl paní Ruska zakázáno chodit na pohřby?
    66. Komu v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku slíbil pan Vorel dobrák každou středu? Panu....
    67. Proč pan Vojtíšek nemohl žebrat jinde, než na Malé Straně v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    68. Na čí zpěv se těší hlavní hrdina v povídce Figurky?
    69. Kdo věděl, že malý hrdina zůstane v kostele přes noc v povídce Svatováclavská mše?
    70. Jak se pan „Hastrman“ doopravdy jmenoval?
    71. Kdo v povídce Doktor Kazisvět jako první panu Heribertovi uvěřil, že Schepeler není mrtvý?
    72. Proč si v povídce Večerní šplechty najednou přestali muži povídat?
    73. Co hlavního hrdinu zaujalo na tančící dívce v povídce U Tří lilií?
    74. Co policejní komisař po smrti pana Vorla obdivoval v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
    75. Proč dívka v povídce U Tří lilií odešla?
    76. Co chlapec ráno viděl v kostele v povídce Svatováclavská mše?
    77. S kým má paní domácí hlavního hrdiny v povídce Figurky poměr?
    78. Proč si slečna Máry myslela, že ji dva muži milovali v povídce Psáno o letošních Dušičkách?



    Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - obsah a postavy

    Pranostiky na jednotlivé dny

    1.březen: svátek má Bedřich (dříve svatý Eudokie, později Albína)

    PRANOSTIKY:

    • Eudokie příznivá, ale blátivá.
    • Jak je 1. března, takové bude celé jaro.
    • Na Bedřicha slunko teplem zadýchá.
    • Odkud na svatou Eudokii vane vítr, odtud bude po celý rok foukat.
    • Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje.
    • Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.

    VYSVĚTLENÍ:

    Tyto pranostiky se rozcházejí v tom, jaké počasí očekávají na tento den. Některé pranostiky stále předpokládají sníh, jiné předpokládají, že již bude svítit slunce. Druhá pranostika říká, že jaké bude počasí v tento den, takové bude celé jaro. Pokud bude tedy zima, i celé jaro bude studené.

    2. březen: svátek má Anežka (dříve svatá Anežka Česká)

    PRANOSTIKA:

    • Na Anežku není radno sebou v trávě šíti, protože se celkem snadno vlčí neduh chytí.

    VYSVĚTLENÍ:

    Tato pranostika připomíná, že sice může být hezky, ale země je stále promrzlá, takže člověk se může lehce nachladit.

    3. březen: svátek má Kamil (dříve Kunhuta, Marin)

    PRANOSTIKY:

    • Mrzne-li o svaté Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní.
    • Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
    • Svatá Kunhuta - o chlup stoupne teplota.

    VYSVĚTLENÍ:

    První pranostika říká, že pokud bude mrznout 3. března, tak bude mrznout ještě měsíc. Poslední pranostika zase tvrdí, že se o trochu oteplí.

    4. březen: svátek má Stela (dříve svatý Kazimír)

    PRANOSTIKA:

    • Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda.

    VYSVĚTLENÍ:

    Pokud v tento den bude příjemné počasí, tak bude dobrá úroda.

    5. březen: svátek má Kazimír (dříve svatá Adriana)

    PRANOSTIKA:

    • Svatá Adriana nedá spáti z rána.

    VYSVĚTLENÍ:

    Pranostika tvrdí, že v tento den bude mít člověk špatné spaní (kratší noc, špatné počasí atd).

    6. březen: svátek má Miroslav (dříve svatý Felicitas, Bedřich)

    PRANOSTIKY:

    • Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
    • Svatá Felicita sníh z polí odmítá.
    • Svatý Bedřich teple dýchá, nebo taky sněhy míchá.

    VYSVĚTLENÍ:

    První pranostika říká, že se začne oteplovat. Druhá pranostika zase tvrdí, že začne tát sníh. Třetí pranostika začíná stejně jako první, ale obsahuje také variantu se sněhem.

    7. březen: svátek má Tomáš

    PRANOSTIKY:

    • O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
    • Zima, kterou Tomáš nese, dlouho námi ještě třese.

    VYSVĚTLENÍ:

    První pranostika říká, že začne tát sníh. Druhá pranostika počítá s tím, že ten den se může ještě ochladit, pokud by to byla pravda, to ochlazení by bylo silné.

    8. březen: svátek má Gabriela (dříve Radek)

    PRANOSTIKA:

    • Svatý Radko – na cestách je hladko.

    VYSVĚTLENÍ:

    Pranostika říká, že v tento de

    (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek Pranostiky na březen

    Vánoční přání od srdce

    • Ať provoní Váš domeček vanilka a hřebíček, ať koledy zase hrají a ať všichni radost mají. Jsou tu znovu po roce, pravé české Vánoce. Rozsvítíme svíce, prskavky, stromeček, ať Ježíšek najde náš domeček.

    • Ježíšek pomalu zapřahá saně, za okny vidět je paprsku svit, zavři teď oči a nastav své dlaně, lásku a štěstí do nich si chyt. Šťastné a veselé Vánoce.

    • Za oknem sype se sněhová nadílka, záclony provoní anýz a vanilka. Vánoční koledy zpívají andělé, už jsou tu Vánoce šťastné a veselé.

    • Krásné Vánoce chci Ti přát, aby měl člověk člověka rád, aby jeden druhému víc štěstí přál, aby i ten nový rok za to stál.

    • Tak zase po roce máme tu Vánoce, vánoční nálada všechny nás ovládá. Chci Ti jen za sebe poslat pár řádků, příjemné prožití vánočních svátků. Cukroví s vanilkou, šupinku pro štěstí a spoustu světýlek na vašem náměstí. Hodně dárků na Vánoce, ať se daří v novém roce.

    • Krásné svátky vánoční, pěknou cestu z půlnoční, od Ježíška velký ranec, na Silvestra pěkný tanec, od muziky lehký krok a pak šťastný nový rok. Hvězdný pozdrav sněžných vloček, mnoho dárků pod stromeček, hodně štěstí, kupu lásky a příští rok žádné vrásky.

    • Oheň v krbu tiše praská, v našich srdcích klid a láska. Z oblohy se sype sníh, vločky tančí v závějích. Veselé Vánoce!

    • Ať je hodně dárečků i u tvého stromečku, v každém ať je zabalen jeden šťastný všední den. Všechno nejlepší k Vánocům!

    • Přeji Ti, co člověk nejvíc potřebuje - ZDRAVÍ, to co člověk stále hledá - ŠTĚSTÍ, a to bez čeho nelze žít - LÁSKU. Krásné Vánoce přeje XXX.

    • Hromadu dárků co srdce pohladí, rodinu, přátele, co nikdy nezradí. K bohatství krůček a ke štěstí skok. Nádherné Vánoce a šťastný nový rok.

    • Přejeme Vám krásný Štědrý den a kromě dárků ať přinese Vám sen,
      který se promění v novém roce na ještě krásnější než na Vánoce!
      Vánoce jsou nejkrásnější svátky, s nimiž se vydáte do pohádky.
      Přejeme Vám, ať jste v ní nejen teď, ale už navždy a nikdy zpět!

    • Přejeme Vám ze srdce, hezké šťastné Vánoce.
      Pohodu a klid, tak jak to má být!

    • Vánoční chvíle plné pohody, pustíme kapříka zpátky do vody.
      Upečeme cukroví, koupíme dárky, užívejte radosti a krásné svátky.

    • Dřevo v krbu praská, v našich srdcích láska,
      jehličí krásně voní, zvonečky tiše zvoní.
      Prožij ten okamžik hluboce, přeji Ti krásné Vánoce!

    • Na Vánoce pokoj v duši, štěstí, které nic neruší,
      v novém roce hodně síly, abyste zdrávi dlouho žili.

      (...více se dočtete ve zdroji)

      Zdroj: článek Vánoční přání od srdce

    Autoři uvedeného obsahu

     Mgr. Jitka Konášová

     Mgr. Jan Novotný


    co proti vším
    << PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
    co se deje v cr v zari a v rijnu pragnostika
    NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>