COPAK KDOPAK

Zájmena tázací

Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.

K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.

I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?

Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí

Skloňování tázacích zájmen kdo, co:

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v jednotném čísle:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Odpovědi na hádanky o jaru

• Každý na to kouká, civí. Na jaře se dějí divy – rozkvete vždy jeden pán. Víte který? (Tulipán)
• Kdo se dívá do zahrady? Kdo tě hřeje u vody? Kdo tě hlídá s kamarády? Zlatá koule z oblohy. (Sluníčko)
• Kdopak jsi, kytičko, že jsi tak maličká? Uprostřed máš sluníčko, okolo běličká. (Sedmikráska)
• Malá kytka celá bledá ze sněhu ven cestu hledá. Při teplotě na nule rozkvétají (bledule).
• Na nevelkém stonečku spousta žlutých zvonečků. Každý z nich má k jaru klíč. Copak je to? (Petrklíč)
• Trojdílná sukýnka bílá a malinká, nosí ji panenka, má jméno (sněženka).
• Ve své sytě žluté kráse pampelišce podobá se. Nápověda pro Bělu: „Jsou to květy (podbělu)!

Zdroj: článek Hádanky pro děti na jaro

Hádanky o jaru k vytisknutí (bez odpovědí)

• Každý na to kouká, civí. Na jaře se dějí divy – rozkvete vždy jeden pán. Víte který? ...
• Kdopak jsi, kytičko, že jsi tak maličká? Uprostřed máš sluníčko, okolo běličká.
• Kdo se dívá do zahrady? Kdo tě hřeje u vody? Kdo tě hlídá s kamarády? Zlatá koule z oblohy.
• Malá kytka celá bledá ze sněhu ven cestu hledá. Při teplotě na nule rozkvétají ...
• Na nevelkém stonečku spousta žlutých zvonečků. Každý z nich má k jaru klíč. Copak je to? ...
• Trojdílná sukýnka bílá a malinká, nosí ji panenka, má jméno ...
• Ve své sytě žluté kráse pampelišce podobá se. Nápověda pro Bělu: „Jsou to květy ...!

Zdroj: článek Hádanky pro děti na jaro

Příslovce od písmene C

Celkově – úplně, úhrnně, celistvě, všeobecně

PŘÍKLAD: Celkově se večer povedl. Soutěž měla celkově úspěch.

Celerově – v souvislosti s celerem (zeleninou)

PŘÍKLAD: Celerově chutnající polévka strávníky příliš neoslovila.

Celistvě – uceleně, celkově, tvořící celek

PŘÍKLAD: Servírované jídlo by mělo působit celistvě.

Celkem – dohromady, úhrnem

PŘÍKLAD: Výsledek byl celkem povedený.

Celodenně – po celý den

PŘÍKLAD: Mnoho žen celodenně pečuje o svůj vzhled.

Celoevropsky – týkající se celé Evropy

PŘÍKLAD: Celoevropsky se momentálně řeší uprchlická krize.

Celokoženě – celé v kůži

PŘÍKLAD: Boty prodávané na internetu působily celokoženě.

Celonárodně – týkající se celého národa

PŘÍKLAD: Celonárodně hledaný zločinec se ukrýval v Ústí nad Labem.

Celopodnikově – týkající se celého podniku

PŘÍKLAD: Celopodnikově organizovaná odstávka finančně zasáhla každého zaměstnance.

Celorepublikově - týkající se celé republiky

PŘÍKLAD: Celorepublikově vyhlášená sbírka dosáhla vynikajícího výsledku.

Celoročně – po dobu celého roku

PŘÍKLAD: Slevy na jízdném ve vlaku fungující celoročně.

Celospolečensky – týkající se celé společnosti

PŘÍKLAD: Celospolečensky řešeným problémem jsou sociálně patologické jevy u dětí a mládeže.

Celostátně – týkající se celého státu

PŘÍKLAD: Celostátně bylo vyhlášeno pátrání po dvojici nezvěstných dětí.

Celovečerně – po celý večer

PŘÍKLAD: Televizní stanice celovečerně vysílala filmy o Rambovi.

Celozávodně – týkající se celého závodu

PŘÍKLAD: Ředitelství celozávodně vyhlásilo školení zaměstnanců.

Celoživotně – po celý život

PŘÍKLAD: Někteří lidé se celoživotně vzdělávají.

Cele – úplně, dokonale, hotově, kompletně

PŘÍKLAD: Stroj působil cele.

Cementově – spojené a tvořené cementem

PŘÍKLAD: Cementově šedá barva sloužila jako podkladová vrstva.

Cenově – týkající se ceny

PŘÍKLAD: Cenově dostupné zboží vyprodaly během slevové akce.

Ceníkově – v souvislosti s ceníkem

PŘÍKLAD: Cena se ceníkově lišila.

Centimetrově – v centimetrech

PŘÍKLAD: Centimetrově to vycházelo na stejno.

Centralisticky – v systému řízení nižších organizačních jednotek z jednoho nadřízeného centra

PŘÍKLAD: Některé podniky a jejich pobočky jsou řízeny centralisticky.

Centralizovaně – organizačně soustředěné

PŘÍKLAD: Některá exotická zvířata musí být centralizovaně registrovaná.

Centrálně – umístěné v centru, hlavně, vztahující se k centru

PŘÍKLAD: Centrálně řízená ekonomika byla typická pro socialistické státy.

Centrifugálně – odstředivě

PŘÍKLAD: Okolí tkáně je aktivováno centrifugálně.

Centripetálně – dostředivě

PŘÍKLAD: U 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Příslovce podle abecedy

Zapomnětlivá veverka

Jindřich Balík
(1 sloka básničky pro druhou třídu k recitaci od Jindřicha Balíka)

Veverka se mlsně hladí

po bříšku:

sedí v mechu

u hromady oříšků.

Jeden, dva, tři,

čtyři, pět ...,

kdopak mně ten

šestý sněd?

Ach, má hlava děravá,

Oči k nebi zvedla–

Vždyť já jsem ten oříšek

Sama ráno snědla!

Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech

Ledňáček

Jiří Žáček
(6 slok básně od Jiřího Žáčka)

Všude jen mráz a led,

sněhové závěje –

nezmrzni, ledňáčku,

kdopak tě zahřeje?

~

Ubohý ledňáčku víš –

najdi si pořádnou skrýš!

~

Zamrzá potůček

v obecní oboře –

pročpak jsi neletěl

s husami za moře?

~

Statečný ledňáčku, víš –

najdi si pořádnou skrýš!

~

Rybičky dávno spí

a nikdo neloví –

čímpak se nasytíš

ledňáčku hladový?

~

Ledňáčku, pojď ke mně blíž -

najdu ti pořádnou skrýš!

Zdroj: článek Jiří Žáček - básničky o zimě

Odpovědi na hádanky o zvířátkách

• Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká.
  Naše máma slepice sezobala nejvíce. (Kuře)
• Bodlinatá kulička, ráda mlsá jablíčka. Kdo je to? (Ježek)
• Budulínku, dej mi hrášku! Tohle přece každý zná.
  Jak unesla neposluchu falešnice falešná. Kdo je to? (Liška)
• Celé týdny trávu žvýká, aby dala krajáč mléka.
  Nepospíchá, má dost času, rohy nosí pro okrasu. (Kráva)
• Co se vleče, neuteče,
  říká si a dál se vleče
  v obrněném krunýři jako rytíř v pancíři. (Želva)
• Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne. (Šnek)
• Dlouhé uši. Hopky, hopky. Jetelíček.
  Ňam, ňam, ňam, ňam! A bobky! Kdo je to? (Zajíc)
• Heboučké je jako z vaty,
  kožíšek je mourovatý. (Kotě)
• Chodí líně pouští, srst má jako houští,
  na zádech má hrb. Na hlavě má ofinu,
  rád si hoví ve stínu a to není drb. (Velbloud)
• Chodí pyšně jako páv, neodpoví na pozdrav,
  červená mu nevoní, moc se pro ni kaboní. (Krocan)
• I když nemá žvýkačku, ustavičně žvýká,
  maminku má roháčku a tatínka býka. (Telátko)
• Je král, co nemá korunu a nesedává na trůnu,
  pouští to hřmí, když zívá. Na krku vzácnou kožešinu
  nosívá jako pelerínu a říká se jí hříva. (Lev)
• Je z rodu velkých kočiček, nosívá žlutý župan s pruhy
  a z ostražitých očiček mu srší blesky v barvě duhy. (Tygr)
• Jménem je příbuzné s hříbky, ale je jinačí.
  Pustí se do otýpky, po ovsu skotačí. (Hříbátko)
• Kdo má ruce ušpiněné, ať se smíří s jeho jménem.
  Uň, uň, uni, uni, tlustý je a funí. (Čuník)
• Když udělá ko-ko-ko, načechrá si peří,
  bude vejce na měkko pro mne na večeři. (Slepička)
• Který tkadlec chodí nahý? (Pavouk)
• Kuřátko volá: „PÍPÍPÍ!“ a jeho tatínek „KYKYRYKÝ!“ Kdo je to? (Kohout)
• Leze, leze - žádný spěch, domeček má na zádech. Kdo je to? (Hlemýžď)
• Má hřebínek, co nečeše, má ostruhy a nerajtuje.
  Někdy se točí na střeše, jindy si na zdi pobrukuje. (Kohoutek)
• Maličké zvířátko je tahle čiperka,
  Větvičku přeskočí, i když je nevelká. (Veverka)
• Maličké zvířátko, zrzavý kožíšek,
  spořádá zakrátko lískový oříšek. (Veverka)
• Malý pulec – miminko, na ni volá maminko! (Žába)
• Malý, velký, bílý, černý, svému pánu vždycky věrný.
  Ocáskem vrtí z radosti, pochutnává si na kosti. (Pes)
• Na břehu i v řece žije, hlavičku pod helmu skryje. (Želva)
• Na krovkách má 7 teček, říká se jí sluníčko. Poletí-li do nebíčka, přinese nám štěstíčko.
  Kdo je to? (Beruška)
• Nejraději jezdí na kře, grónský původ sotva zapře.
  V zoologické zahradě jezdí jenom na kládě. (Tuleň)
• Nejraději za pecí přikrčena líhá,
  v očích se jí rozsvěcí, když na kořist číhá. (Kočka)
• Nohy dlouhé jako chůdy, vysokánský krk,
  vidí domů oknem půdy přes zelený smr

  (...více se dočtete ve zdroji)

  Zdroj: článek Hádanky pro děti o zvířatech

Hádanky o zvířátkách k vytisknutí (bez odpovědí)

• Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká.
  Naše máma slepice sezobala nejvíce.
• Bodlinatá kulička, ráda mlsá jablíčka. Kdo je to?
• Budulínku, dej mi hrášku! Tohle přece každý zná.
  Jak unesla neposluchu falešnice falešná. Kdo je to?
• Celé týdny trávu žvýká, aby dala krajáč mléka.
  Nepospíchá, má dost času, rohy nosí pro okrasu.
• Co se vleče, neuteče,
  říká si a dál se vleče
  v obrněném krunýři jako rytíř v pancíři.
• Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne.

• Dlouhé uši. Hopky, hopky. Jetelíček.
  Ňam, Ňam , Ňam! A bobky! Kdo je to?
• Heboučké je jako z vaty,
  kožíšek je mourovatý.
• Chodí líně pouští, srst má jako houští,
  na zádech má hrb. Na hlavě má ofinu,
  rád si hoví ve stínu a to není drb.
• Chodí pyšně jako páv, neodpoví na pozdrav,
  červená mu nevoní, moc se pro ni kaboní.
• I když nemá žvýkačku, ustavičně žvýká,
  maminku má roháčku a tatínka býka.
• Je král, co nemá korunu a nesedává na trůnu,
  pouští to hřmí, když zívá. Na krku vzácnou kožešinu
  nosívá jako pelerínu a říká se jí hříva.
• Je z rodu velkých kočiček, nosívá žlutý župan s pruhy
  a z ostražitých očiček mu srší blesky v barvě duhy.
• Jménem je příbuzné s hříbky, ale je jinačí.
  Pustí se do otýpky, po ovsu skotačí.
• Kdo má ruce ušpiněné, ať se smíří s jeho jménem.
  Uň, uň, uni, uni, tlustý je a funí.
• Když udělá ko-ko-ko, načechrá si peří,
  bude vejce na měkko pro mne na večeři.
• Který tkadlec chodí nahý?
• Kuřátko volá: „PÍPÍPÍ!“ a jeho tatínek „KYKYRYKÝ!“ Kdo je to?
• Leze, leze - žádný spěch, domeček má na zádech. Kdo je to?
• Má hřebínek, co nečeše, má ostruhy a nerajtuje.
  Někdy se točí na střeše, jindy si na zdi pobrukuje.
• Maličké zvířátko je tahle čiperka,
  Větvičku přeskočí, i když je nevelká.
• Maličké zvířátko, zrzavý kožíšek,
  spořádá zakrátko lískový oříšek.
• Malý pulec – miminko, na ni volá maminko!
• Malý, velký, bílý, černý, svému pánu vždycky věrný.
  Ocáskem vrtí z radosti, pochutnává si na kosti.
• Na břehu i v řece žije, hlavičku pod helmu skryje.
• Na krovkách má 7 teček, říká se jí sluníčko. Poletí-li do nebíčka, přinese nám štěstíčko.
  Kdo je to?
• Nejraději jezdí na kře, grónský původ sotva zapře.
  V zoologické zahradě jezdí jenom na kládě.
• Nejraději za pecí přikrčena líhá,
  v očích se jí rozsvěcí, když na kořist číhá.
• Nohy dlouhé jako chůdy, vysokánský krk,
  vidí domů oknem půdy přes zelený smrk.
• Nohy jako sloupy, ucho jako zvon,
  trumpetu si koupil, troubí helikon.
• Nosí kabát chlupatý, tančí po dvou jako ty,
  hlavou do stran kymácí, nepokazí legraci.
• Nosí teplý kožich. Špičatými noži
  děl

  (...více se dočtete ve zdroji)

  Zdroj: článek Hádanky pro děti o zvířatech

Blahopřání k narozeninám pro sestru

Dnes je ségře X let, dnes jí patří celý svět. Já Ti přeji, ...., jenom samé zdravíčko. Ať Tě štěstí neopouští, a vše dobré se Tě drží.

~

Já ti přeju, ségro, aby se ti dobře vedlo, ať jsi zdravá, šťastná, výplata je mastná, přátel hory máš, lásku velkou prožíváš. To ti k narozeninám přeje XXX.

~

Ke štěstí není nutné být krásná a mladá, důležité ale je být spokojená a zdravá. Proto Ti ze všeho nejvíc přeji, aby Tě manželovy "prudy" neštvaly, děti aby Ti radost dělaly, nějaká vnoučata Ti časem daly. Kamarádi aby Ti fandili, nadřízení Tě chválili, příbuzní se nikdy nehádali. Peníze aby se jen hrnuly, problémy se samy řešily, radostné události se vršily... A ať je krásný celý svět, a Ty na něm do 100 let.

~

Má sestra dnes slaví a to mě moc baví, bude dort a oslava, prostě super zábava! Přeju ti, má milovaná sestřičko, z celého srdce zdravíčko a štěstíčko.

~

Moje malá sestřičko, přeji ti jen štěstíčko, ať hodně lásky máš a na svět se jen usmíváš! Že další rok ti přibyl? Kdopak by se divil, vždyť čas je stále proti nám, to je pravda a né klam! Vše nej k dnešním narozeninám! Přeje XXX.

~

Říkala malá kočička, že dnes slaví moje sestřička. A tak ti přeju všechno nej, krásně se, XXX, dneska měj.

~

Ségra, krásné narozeniny, den jako žádný jiný, pohodu a plno zábavy, hlavně nepřežeň oslavy.

~

Vše nej, ségra, ať to fičí, nic ti ten dnešek nezničí, prostě mega cool narozky a extra velkou porci zmrzky, přeje XXX.

~

V tento den před X léty narodilo se asi více dětí. Já však jen pro jedno přání posílám, pro bezva holku, co za sestřičku mám. Hodně zdraví, štěstí... hodně lásky, jen ať ze života nemáš vrásky!

Zdroj: článek Přání k narozeninám pro sestru

Obsah

Tento obsah slouží jako materiál k připomenutí těchto povídek. Nikdy se nemůže vyrovnat přečtení knihy, nedokáže nahradit autentičnost a úsměvnost Nerudových povídek.

Týden v Tichém domě

Tato povídka nemá jednoho hlavního hrdinu, je to takový přehled různých událostí lidí z jednoho domu během týdne. Povídka spíše vykresluje zvyky a vlastnosti lidí. Slečna Žanýnka byla nemocná a Josefínka ji nesla snídani, ale nemohla se na ni dobouchat. Našli ji mrtvou.
Paní Bavorová byla posluhovačkou paní domácí. Paní domácí i její dcera byly vcelku líné a řešily jen možnou svatbu. Byly i falešné, předstíraly přátelství s někým, koho vlastně neměly rády.
Pan doktor nepřál Václavovi a Márince jejich lásku. Sám byl ale zamilovaný do Josefíny.
Doktor bydlel v podnájmu u úředníka Lakmuse. Jeho dcera Klárka milovala doktora, přestože byl starý. Paní Lakmusová se snažila doktora vyzpovídat, jestli by si vzal jejich Klárku, ten si ale myslel, že se baví o Josefíně. A omylem souhlasil se svatbou.
Pan domácí přišel domů a nechal si zavolat paní Bavorovou, aby jí řekl, že bude její syn Václav propuštěn z kanceláře, protože napsal ošklivou báseň na členy kanceláře. Václav se o tom dozvěděl od prezidenta kanceláře.
Konal se pohřeb Žanýnky a paní hospodská se paní Bavorové ptala, jestli jí aspoň příbuzní Žanýnky dali nějaké peníze za její službu. Ona řekla, že ne, že jí pomáhala z dobroty srdce. Václav ji doprovázel na hřbitov.
Pan doktor psal na úřad, že se bude ženit. Chtěl si vzít Josefínu, aby si nemusel vzít Klárku. V tu chvíli přišel Václav a dal mu přečíst svoji novelu. Chtěl se stát spisovatelem, ale neměl peníze na počáteční reklamu. Doktor se od něj dozvěděl, že se o víkendu Josefína provdá. Ženich Josefíně trochu vyčítal, že dávala doktorovi naději.
Slečna Marie pomluvila před nadporučíkem Kořínkem slečnu Matyldu a její rodinu, že jsou chudí, a ten šel raději doprovodit Marii domů, než by zůstal s Matyldou.
Paní Bavorová vyhrála peníze při sázení, ale rozhněvala si u toho svou přítelkyni hospodskou.
Rodina domácích byla v dluzích. A proto se začali sbližovat s Bavorovými a chtěli provdat Matyldu za Václava, ten na to přistoupil, aby se pomstil za vyhození z úřadu.

Ukázka:

„Tedy se zavěste!“ pronesl Václav hlasem měkkým, podávaje jí rámě.

„I já se nechci po pansku vést - ani neumím!“

„Vždyť to ale není po pansku! Budu vás jen podporovat, cesta je daleka, jste unavena pohnutím - zavěste se přec, maminko!“ Vzal jí ruku a zavěsil sám do svého lokte. -

Pohřební vůz se pohnul. Za ním šel jen Václav s matkou. Václav kráčel pyšně jako po boku vznešené kněžny. Bavorové bylo tak voln

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Povídky malostranské

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

• vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
• skloňují se
• můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
• příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
• určujeme u nich:
• rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
• číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
• pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
• vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
• mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

• vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
• ptáme se na ně: jaký, který, čí
• skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
• mají tvar podle podstatných jmen
• můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
• příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
• určujeme u nich:
• pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
• druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
• vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
• přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

• zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
• shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
• příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
• určujeme u nich:
• druh (osobní – já, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
• rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
• číslo (jednotné, množné)
• pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

• vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
• dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
• podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
• kolik? – základní: deset, několik
• kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
• kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
• kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
• větš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slovní druhy

Slovní druhy

1. slovní druh = Podstatná jména (latinsky substantiva) = Patří sem slova, která označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů.

2. slovní druh = Přídavná jména (latinsky adjektiva) = Patří sem slova, která označují vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.

3. slovní druh = Zájmena (latinsky pronomina) = Patří sem slova, která zastupují podstatná jména nebo přídavná jména.

4. slovní druh = Číslovky (latinsky numeralia) = Patří sem slova, která vyjadřují počet, pořadí, násobnost, díl celku.

5. slovní druh = Slovesa (latinsky verba) = Patří sem slova, která vyjadřují činnost, stav nebo změnu stavu.

6. slovní druh = Příslovce (latinsky adverbia) = Patří sem slova, která vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (čas, místo, způsob, důvod, míra).

7. slovní druh = Předložky (latinsky prepozice) = Patří sem slova, která pomáhají vytvářet fráze a modifikovat vztahy mezi větnými členy.

8. slovní druh = Spojky (latinsky konjunkce) = Patří sem slova, která spojují větné členy a věty.

9. slovní druh = Částice (latinsky partikule) = Patří sem slova, která signalizují vztah mluvčího k výpovědi, zvýrazňují určitý větný člen a vyjadřují modalitu věty.

10. slovní druh = Citoslovce (latinsky interjekce) = Patří sem slova, která vyjadřují nálady, pocity, vůli mluvčího, označují hlasy a zvuky.

Bohužel ne vždy je zařazení slov k jednotlivým slovním druhům jednoduché a přehledné. K přiřazení některých slov ke slovnímu druhu je nutné dát slovo do určitého kontextu (do věty). Některá slova mohou patřit k více slovním druhům.

Následuje seznam několika slov, které se dají zařadit k více slovním druhům. Jedná se jen o výběr slov, protože takových slov může být nekonečné množství.

ADAMOVI

(všechna podstatná jména rodu mužského životného končící -ovi, například dědovi, strýcovi, sousedovi, Filipovi a tak dále)

Podstatné jméno: příklad využití: K narozeninám dal Adamovi moc hezký dárek.

Přídavné jméno: příklad využití: Adamovi koně se proháněli po louce.

ALE

Spojka: příklad využití: Usmíval se, ale nebyl šťastný.

Částice: příklad využití: Ale je sympatická.

Citoslovce: příklad využití: Ale, ale, copak to děláš?

AŤ

Spojka: příklad využití: Ať jde o cizokrajné rostliny, nebo o exotická zvířata, cítili jsme silný úžas.

Částice: příklad využití: Ať už přestane pršet!

BACHA

Podstatné jméno: příklad využití: Večer vždy rád poslouchal skladby od Bacha.

Citoslovce: příklad využití: Dej si na mě bacha!

BĚHEM

Podstatné jméno: příklad využití: Zlepšoval si zdravotní stav během.

Předložka: příklad využití: Během vyučování se nesmí používat mobilní telefony.

BLÍZKO

Příslovce: příklad využití: Seděl vedle mě příliš blízko.

Předložka: příklad využití: Nastěhoval se blízko nemocnice.

DOBŘE

Příslovce: p

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům

Přehled jazykolamů

V následujícím přehledu jsou vypsány české jazykolamy, které slouží k procvičení výslovnosti různých hlásek. Před nastudováním seznamu jazykolamů si je třeba uvědomit, že některé jazykolamy jsou vhodné k procvičení více hlásek a hláskových skupin. Proto by se v seznamu daly zařadit k více hláskám. Každý člověk by si měl tedy sám zvolit jazykolamy, které mu vyhovují. U kratších jazykolamů obvykle platí, že je vhodné je opakovat několikrát za sebou.

JAZYKOLAMY NA HLÁSKY C A Č

• Češka se češe.
• Čimčarára, čim, čim, čim! Čímpak mluvíš, číčo, čím? Číča řekne vrabčákovi: Přece hlasem kočičím!
• Čistý s Čistou čistili činčilový čepec.
• Na celnici cizí synci, clili více cizích mincí. Mincí clili synci moc, clili mince celou noc.
• Na cvičišti čtyři svišti piští.
• Z čeho chceš sčítat čísla?

JAZYKOLAMY NA HLÁSKU D

• Datel dutě zadutal nad dutou dutinou dubu.
• Dutý datel dá tam tady tudy tyto dudy.
• Jdou dvě děti dědit dědictví po dědovi.

JAZYKOLAM NA HLÁSKU Ě

• Kotě v bytě hbitě motá nitě.
• Květo, kup poupě, je to skvělá koupě.

JAZYKOLAMY NA HLÁSKU F

• Floutek Franta flámoval ve Flóřině fraku.

JAZYKOLAMY NA HLÁSKU H

• Had hádá hadu záhadu.
• Hravý hroch Hubert hrozně hrabal na hromadě harampádí.

JAZYKOLAMY NA HLÁSKY J A L

• Bylo-li by libo ryby?
• Bylo-li libo limo? Toliko nebylo-li by pivo.
• Jelen letěl jetelem, jetelem letěl jelen.
• Letěl jelen jetelem.
• Lolita dělá jelita. Jelita ta jsou elita. Elita mezi jelity, to jsou ta jelita Lolity!
• Má Jája jojo? Jo.
• Naleje-li mi Julie oleje, naolejuji olejem koleje.
• Nalejí-li oleje, nenalejí-li oleje.
• Nalili-li lilii vodu, či nenalili-li lilii vodu.
• Naolejuješ-li mi linoleum či nenaolejuješ mi linoleum? Nenaolejuješ-li mi linoleum, naolejuji si ho sám.
• Náš táta má neolemovanou čepici. Olemujeme-li mu ji nebo neolemujeme-li mu ji?
• Olemujeme-li mu to, nebo neolemujeme-li mu to?
• Řekni Lili, nalili-li liliputáni liliím vodu!
• U poklopu klika klapla, pak kapka ukápla.
• Víla Lívie vije ve vile z lilií věnec pro Júlii.
• V Londýně u lorda Donalda dávali lahodné bledule, hladoví blondýni lepili okolo loudavě cedule.
• Vylije-li Lívie litr lihu, lifruje-li ho do Lýbie?

JAZYKOLAMY NA K

• Od poklopu ku poklopu, kyklop kouli koulí.
• Kopyto klopýtlo. Kobyla kopyty klapala.
• Na Prokopa promokne kdekterá kopa.
• Náš pan kaplan v kapli plakal.

JAZYKOLAMY NA HLÁSKY M a N

• Dalajláma v lomu láme slámu.
• Jen jeden den bez beden.
• Konec pranic pro nic za nic.
• Máma má málo máku.
• Má máma má malou zahrádk

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jazykolamy

Pocity a mysl

• Nic není samo o sobě dobré ani špatné, teprve naše mysl to takovým učiní. (William Shakespeare)
• Tvůj život je výsledkem rozhodnutí, které děláš. Pokud se ti tvůj život nelíbí, je čas vybrat si lépe
• Soustřeď se na dobré myšlenky a stanou se dobré věci. Zůstaň pozitivní. Mysli pozitivně. Konej pozitivně.
• Stáváme se tím, na co nejčastěji myslíme a to je to nejpozoruhodnější tajemství. (Earl Nightingale)
• Naučila jsem se, že lidé zapomenou na to, co jste řekl, lidé zapomenou na to, co jste udělal, ale lidé nikdy nezapomenou na to, jak se s vámi cítili. (Maya Angelou)
• Není to nejsilnější jedinec, který přežije, ani ten nejinteligentnější, ale ten, který je schopen nejlépe reagovat na změnu. (Charles Darwin)
• Získáš sílu, odvahu a sebevědomí každou zkušeností, ve které se konečně přestaneš dívat strachu do tváře. Jsi schopen sobě říci: „Už jsem zažil dost hrůzy. Mohu brát věci tak, jak přijdou.“ Musíš udělat to, o čem si myslíš, že nemůžeš. (Eleanor Roosevelt)
• Vždy jděte za svými vášněmi. Nikdy se sebe neptejte, jestli je to realistické, nebo ne. (Deepak Chopra)
• Zdravě sebevědomá žena se nebojí budoucnosti a toho, co přijde.
• Málo sebevědomá žena se dívá na svoje problémy jako na životní krize.
• Zdravě sebevědomá žena se dívá na svoje problémy jako na výzvy a příležitosti.
• Zdravě sebevědomé ženy jednou změní svět k lepšímu.
• Zdravé sebevědomí a sebeláska jsou klíčem ke štěstí.
• Málo sebevědomá žena se šikanuje uvnitř své hlavy více, než ji šikanuje její okolí....přišel čas s tím přestat!
• Pokud mysl přemýšlí pozitivním způsobem, dokáže úžasné věci. (Norman Vincent Peale)
• Nic není dobré ani špatné samo o sobě. Záleží na tom, co si o tom myslíme. (William Shakespeare)
• Veselému člověku připadá veselý celý svět. (Johann Wolfgang Goethe)
• Pro optimisty není život problémem, ale pokaždé znovu řešením. (Marcel Pagnol)
• Vytvořte si životní pravidlo, že nikdy nebudete litovat a nikdy se nebudete ohlížet zpátky. Lítost je otřesným plýtváním energie, nemůžete na ní stavět, je dobrá jenom na to, abyste se v ní utápěli. (Katherine Mansfield)
• Přestaňte se zabývat svými minulými nezdary. Nestyďte se za věci, které jste provedli. Všichni jsme chybovali. Copak to nevidíte? Všechny ty věci vám pomohli stát se tou překrásnou osobou, kterou nyní jste! Kráčejte s hlavou vzhůru, protože nedovolíte, aby vás chyby z minulosti pohltily. Poučili jste se! Porazili jste je! Stali jste se lepší verzí svého JÁ. Buďte na sebe pyšní už dnes! (Stephanie Lahart)
• Trpělivost a vytrvalost mají kouzelný účinek, před kterým těžkosti mizí a překážky se v

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Motivační citáty

Jak taškář napálil taškáře

Jiří Žáček
(6 slok, vtipná báseň k recitaci od Jiřího Žáčka)

Kráčí taškář z Horní Lhoty,

nese pytel popela.

Až já kápnu na hlupáka,

ošidím ho zvesela!

~

Kráčí taškář z Dolní Lhoty,

nese pytel žaludů.

Až já kápnu na hlupáka,

já ho šetřit nebudu!

~

Potkali se na rozcestí,

sesedli se k oddechu.

"Copak neseš?"

"Pytel mouky!

A ty?"

"Pytel ořechů!"

~

Taškáři se dohadují,

křikem plaší lesní zvěř.

"Dám ti mouku za ořechy!

Neproděláš, to mi věř!"

~

Vzali pytle a šli domů.

Hopsa hejsa hopsasa!

Viděli jste, milí zlatí,

takového ťulpasa?!

~

A když pytle rozvázali,

smích jim ztuhl na tváři.

Čert vem toho podvodníka!

křičí oba taškáři.

Zdroj: článek Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ

Straka a zajíc

Zdeněk Rýdl
(4 sloky vtipné básničky na recitaci od Zdeňka Rýdla)

Copak je to, tam za ptáka,

strakatej, no a že kuká ?

~

No, když strakatej, tak přece straka,

a neříká se kuká, ale kouká !

~

Je ti patnáct, ty ostudo,

a ty ještě nepoznáš ptáka ?

~

No, já znám jenom kosy a vrabce,

a slípku, co snáší vajca,

a potom tak blbě kdáká !

Zdroj: článek Básně k recitaci 8. třída