CVIČENÍ NA URČOVÁNÍ VEDLEJŠCH VĚT

Co jsou spojky

Spojky představují druh neohebných, neplnovýznamových slov, která slouží ke spojování vět i částí vět (větných členů). Spojky nemají větněčlenskou platnost, což znamená, že nejsou ve větě větným členem, ale vyjadřují vzájemný vztah mezi větnými členy, tedy jejich mluvnický a obsahově-významový poměr. Tento vzájemný vztah lze rozdělit na dva základní: rovnocenný (ten jazykovědci nazývají koordinace/souřadnost a najdete jej mezi několikanásobnými větnými členy, mezi větami hlavními nebo mezi stejnými druhy vět vedlejších) a nerovnocenný (subordinace/podřízenost, tedy vztah mezi větnými členy nebo větami mluvnicky nerovnocennými, syntakticky nestejnorodými, přičemž se vždy jeden člen podřizuje členu druhému, je na něm závislý, což samozřejmě platí i o větách).

Forma spojek může být:

• jednoslovná (a, ani, protože, kdyby) – příklad: Na záhonku kvetly narcisy a tulipány. Zakopla, protože se nedívala pod nohy.
• opakovaná (a, a, a; nebo, nebo a/nebo) – příklad: Na místo se dostanete autem i autobusem i vlakem.
• dvojitá (jednak – jednak, buď – nebo, hned – hned, nejen – ale i) – příklad: Vezmi si buď svetr, nebo bundu. Byl úspěšný nejen na mistrovství světa, ale i na olympiádě.
• víceslovná, kdy spojovací výraz tvoří se spojkou i jiný slovní druh (právě když, hned jak, i kdyby, a dokonce) – příklad: Právě když jsem postavila hrnec na plotnu, vypnuli proud.

Zdroj: článek Spojky

Poradna

V naší poradně s názvem DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Křivková.

Prosím o kontrolu

U souvětí „Slíbil, že až se vrátí, celou záležitost urovná“ určete počet vět a druh souvětí (souřadné/podřadné):


3 věty

podřadné on slíbil hlavní - že celou zál urovná- vedlejší předmětná- až se vrátí vedlejší ale nevím jestli časová nebo podmínková

děkuji Křivková I.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Věta "Až se vrátí" je vedlejší věta příslovečná časová.

Zdroj: příběh Druhy vedlejších vět

TEST NA ČÁRKY V SOUVĚTÍ

1. a) Řekl ti, dědo, že dnes nepřijde?

b) Vážení hosté, vítáme Vás na charitativní akci, jejíž výtěžek půjde dětem bez domova.

c) Myslím, že s tebou nemůžu souhlasit dědo.

Která věta není napsaná správně?

Správná odpověď ?abc3

Vyzkoušet cvičení

2. a) Adam nechtěl jít do školy neboť se bál testu.

b) Karel Čapek autor Dášenky měl bratra Josefa.

c) Zůstaň doma Adame a přečti si Dášenku.

Do které věty se musí doplnit jen jedna čárka?

Správná odpověď ?abc1

Vyzkoušet cvičení

3. a) Četl knihu které příliš nerozuměl.

b) Nechtěl jít na oslavu ale musel.

c) Dočetl knihu i domaloval obraz

Která z vět je napsaná správně?

Správná odpověd ?abc3

Vyzkoušet cvičení

4. a) Jan Lucemburský zemřel, myslím v bitvě u Kresčaku.

b) Jan Lucemburský zemřel, myslím, v bitvě u Kresčaku.

c) Jan Lucemburský zemřel myslím, v bitvě u Kresčaku.

Která věta správně odděluje vsuvku?

Správná odpověď ?abc2

Vyzkoušet cvičení

5. Děti hrající si v družině rozbily okno. Která z upravených vět obsahuje volný přívlastek?

a) Děti, hrající si v družině rozbily okno.

b) Děti hrající si v družině, rozbily okno.

c) Děti, hrající si v družině, rozbily okno.

Správná odpověd ?abc3

Vyzkoušet cvičení

6. a) Velmi, oblíbený spisovatel napsal nový bestseller, který se dobře prodával.

b) Italský matematik vytvořil vzorec který ho proslavil.

c) Česká spisovatelka se proslavila knihou, která byla pro děti.

Která věta je napsána správně?

Správná odpověď ?abc3

Vyzkoušet cvičení

7. a) Četl dopis, a smál se u toho.

b) Chtěl spát, ale nemohl.

c) Nudil se, a proto hledal zábavu.

Která z vět obsahuje chybu?

Správná odpověď ?abc1

Vyzkoušet cvičení

8. a) Maruška šla do lesa, aby nasbírala houby a natrhala maliny, ze kterých by mohla udělat koláč.

b) Maruška šla do lesa, aby nasbírala houby, a natrhala maliny ze, kterých by mohla udělat koláč.

c) Maruška šla do lesa, aby nasbírala houby, a natrhala maliny ze kterých by mohla udělat koláč.

Která věta je správně?

Správná odpověď ?abc1

Vyzkoušet cvičení

9.a) Přestaňte vykřikovat nebo Vám dám poznámku uličníci!

b) Přestaňte vykřikovat, nebo Vám dám poznámku, uličníci!

c) Přestaňte vykřikovat, nebo Vám dám poznámku uličníci!

Která věta je správně?

Správná odpověď ?abc2

Vyzkoušet cvičení

10. a) Jedničku, tu bych si zasloužil z matematiky.

b) Jedničku tu bych si zasloužil matematiky.

c) Jedničku, tu, bych si zasloužil z matematiky.

Která věta je správně?

Správná odpověď ?abc1

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Čárky ve větách

Příběh

Ve svém příspěvku OTÁZKA PROČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miky.

Dobrý den, prosím o radu s otázkou proč.
Pokud je otázka proč, tak v otázce se rozvíjí pouze sloveso, přídavné j., nebo příslovce. Můj dotaz je na podstatné jméno, které se rozvíjí, je to gramaticky správně? Například "proč marketing"
Děkuji za vysvětlení.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Dobrý den,
nevím, jestli jsem správně pochopila Vaši otázku, ale pokusím se o možné vysvětlení...
Vidíte-li např. v názvu knihy nebo na reklamním letáčku napsáno "Proč marketing?", nejde o chybu. V tomto případě totiž mluvíme o tzv. elipse (výpustce), což je vynechání slov nebo vět v textu, které jsou všeobecně známé nebo vyplývají ze situace a kontextu.
Zvlášť výrazně se eliptický způsob vyjadřování uplatňuje právě v určitých typech textů nebo jejich částech: adresách, dotaznících, formulářích, tabulkách, jízdních řádech, rozvrzích hodin, anketách, ale také telegramech, (novinových) titulcích, tirážích, reklamě, firemních štítech, heslech (na transparentech), sloganech, příslovích apod. Především však jde o typický prostředek mluvené řeči.

Zdroj: příběh Otázka proč

ŘEŠENÍ

1. cvičení: Přiřaďte podstatná jména rodu ženského ke správným vzorům

2. cvičení: Rozdělte podstatná jména podle čísel

3. cvičení: Podtrhněte podstatná jména rodu ženského

Pod lípou, lískový keř, v rákosí, na maliny, klíče, blízko ulice, z konve, o víkendu, dobré bidlo, z pampelišek, s bičíkem, v umyvadle, s osudem, na zem, z komína, k ještěrce, pod střechami, u srdce, ovce, bez víry.

4. cvičení: Určete mluvnické kategorie

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména rodu ženského: pracovní list

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

• vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
• skloňují se
• můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
• příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
• určujeme u nich:
• rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
• číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
• pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
• vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
• mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

• vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
• ptáme se na ně: jaký, který, čí
• skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
• mají tvar podle podstatných jmen
• můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
• příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
• určujeme u nich:
• pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
• druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
• vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
• přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

• zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
• shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
• příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
• určujeme u nich:
• druh (osobní – já, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
• rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
• číslo (jednotné, množné)
• pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

• vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
• dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
• podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
• kolik? – základní: deset, několik
• kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
• kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
• kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
• větš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slovní druhy

Příběh

Ve svém příspěvku PODMĚT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ela.

Dobry den .Prosim o pomoc mam takovy ukol .Jsemy cizincy a mam s tym trohu problem .Mam dokončit takovou větu.Podmět nemusí být vždy vyjádřen.Podmět je ________?________pokud si jej můžeme domyslet např.z předchozich vět nebo situace. MOC DĚKUJI

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jitka.

nevyjádřený

Zdroj: příběh Podmět

Větněčlenská platnost

Větněčlenská platnost slov se týká role, kterou slovo hraje ve větě jako větný člen. Ne všechna slova mají větněčlenskou platnost, např. spojky a částice. Větné členy jsou pak základními stavebními kameny věty a vztahují se k sobě navzájem.

• Větný člen: Jednotka, která plní určitou funkci ve větě (např. podmět, přísudek, předmět, přívlastek, příslovečné určení).
• Slovní druh: Třída slov na základě jejich morfologických a syntaktických vlastností (např. podstatná jména, slovesa, přídavná jména, zájmena, číslovky, příslovce, předložky, spojky, částice).
• Syntax: Zkoumá vztahy mezi slovy ve větě a tvoření vět.

Větněčlenská platnost slov

Slova s větněčlenskou platností

Podstatná jména, slovesa, přídavná jména, zájmena, číslovky, příslovce, ale i některé tvary infinitivů v závislosti na kontextu.

Slova bez větněčlenské platnosti

Spojky, částice, předložky (tyto slova se do větných vztahů zapojují nepřímo, ale samy o sobě nejsou větnými členy).

Infinitiv

Může mít větněčlenskou platnost jako součást predikátu (např. u modálních sloves) nebo jako rozvíjející větný člen (např. u plnovýznamových sloves).

Příklad ve větě

• Podmět: Žák čte knihu. (žák je podstatné jméno, které je v pozici podmětu).
• Přívlastek: Hezká kniha. (hezká je přídavné jméno, které je v pozici přívlastku u podstatného jména kniha).
• Předmět: Čtu knihu. (knihu je podstatné jméno v pozici předmětu).
• Příslovečné určení: Jdu domů. (domů je příslovce v pozici příslovečného určení).
• Modální sloveso s infinitivem: Mohu číst. (moci a číst spolu tvoří predikát).
• Plnovýznamové sloveso s infinitivem: Chci číst. (chci je plnovýznamové sloveso a číst je v pozici předmětu).

Pochopení větněčlenské platnosti slov je klíčové pro správné porozumění stavbě a významu českých vět. Umožňuje identifikovat vztahy mezi slovy a určit jejich roli ve větě.

Zdroj: článek Větné členy - přehled

Poradna

V naší poradně s názvem VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Chvalová.

Ve větě "Udělalo se hezky." nebo "Prší." kde si místo podmětu řekneme "ono". Jedná se o podmět nevyjádřený, nebo všeobecný? Děkuji moc

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Ve větě Udělalo se hezky, je podmět nevyjádřený holý, dosazený ukazovacím zájmenem ono.
Ve větě Prší, je podmět rovněž nevyjádřený holý, dosazený ukazovacím zájmenem ono.
Podmět nevyjádřený všeobecný by byl v případě vět:
Udělali to hezky.
Pršeli blahem.

Zdroj: příběh Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval

Pomůcka

Můžete-li ve větě či souvětí nahradit slovo „níž“ slovem „níže“ (což je další podoba 2. stupně příslovce „nízko/nízce“), pak už určitě nebudete na pochybách, že jde v daném případě o příslovce. Zkuste tuto pomůcku u vzorových vět k 1. bodu našeho výkladu a zjistíte, že to opravdu nejde, když „níž“ vystupuje ve větě jako vztažné zájmeno.

A naopak, můžete-li v souvětí nahradit slovo „níž“ výrazy „které, kterou“ (například Donesla fotografii, na níž/na které byli spolu. Nepojedu na dovolenou s dívkou, s níž/se kterou si nerozumím.), pak jde stoprocentně o zájmeno.

Cvičení na určování slova níž

Zdroj: článek Určování slova níž

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVA, KTERÁ MŮŽEME ZAŘADIT K VÍCE SLOVNÍM DRUHŮM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František.

Slovo "víc/e" je nepravidelně stupňovatelné příslovce. Může však být i neurčitou číslovkou? Prosím o uvedení několika příkladových vět.
Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Neurčité číslovky označují neurčité množství. Neurčitá číslovka není jen slovo víc nebo více, ale mnoho dalších. Například jde o slova vícero, několik, pár, mnoho, málo, nemálo, nemnoho, kolik, tolik, nejeden. Podle potřeb konkrétního popisu mohou být i tato slova neurčité číslovky: spousta, trocha, troška, špetka, kapka, hromada, moře.

Příklady vět s neurčitou číslovkou více:
Chtěl jich víc než pět.
Víc věcí, než dokáže upotřebit.
Vyrobil víc výrobků než měl.
Potřebuješ víc lepších známek!
Chtěl uplatnit jen dva poukazy, ale použil jich víc.

Zdroj: příběh Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům

2. Cvičení na velká písmena

světadíly, země, území, vodstva, hory, pohoří, nížiny

?Ee1vropa,
?Ss1lezsko,
?Aa1ustrálie,
?Jj1ižní ?Aa1merika,
?Hh1aná,
?Mm1orava,
?Ss1tředomoří,
?Mm1ezopotámie,
?Pp1olynésie,
?Ss1lovensko,
?Ll1atinská ?Aa1merika,
?Kk1rálovéhradecko,
?Ee1gypt,
?Tt1ramtárie,
?Pp1ošumaví,
?Aa1ntarktida,
v ?Pp1osázaví,
?Čč1echy,
?Oo1hňová ?Zz2emě,
?Tt1ichomoří,
?Zz1adní ?Ii1ndie,
?Ss1umatra,
?Jj2ižní ?Aa1frika (část světadílu),
stát ?Jj1ižní ?Aa1frika,
?Bb1alkán,
?Pp1olabí,
?Ll1itoměřicko,
?Vv1lárský ?Pp2růsmyk,
?Ss2edlo ?Vv1áhy,
?Pp2růsmyk ?Vv1šerubský,
?Hh1ranická ?Pp2ropast;

Vyzkoušet cvičení

?Tt1řeboňská ?Pp2ánev,
?Hh2ory ?Nn1ovohradské,
?Kk1rkonoše,
?Ll1ysá ?Hh2ora,
?Pp1olabská ?Nn2ížina,
?Hh1ornomoravský ?Úú2val,
?Mm1odrý ?Dd2ůl,
?Hh1avajské ?Oo2strovy,
?Aa1peninský ?Pp2oloostrov,
?Ll1ibyjská ?Pp2oušť,
?Jj2aponské ?Ss2ouostroví,
?Rr2ybník ?Ss1vět,
?Gg1olfský ?Pp2roud,
?Vv1ranovská ?Pp2řehrada,
?Bb1oka ?Kk1otorská,
?Ss1everní ?Ll2edový ?Oo2ceán,
?Úú2dolní ?Nn2ádrž ?Ll1ipno,
?Kk1řížový ?Pp2ramen,
?Ii1ndický ?Oo2ceán,
?Jj2ezero ?Uu1krewe,
?Gg1ibraltarský ?Pp2růliv,
?Gg1uinejský ?Zz2áliv,
?Vv1iktoriiny ?Vv2odopády,
?Ss1kalnaté ?Pp2leso,
?Dd1ivoká ?Oo1rlice,
?Jj1adran,
?Řř2eka ?Nn1il,
?Cc1ookovy ?Oo2strovy,
?Rr1udé ?Mm2oře,
?Dd1unaj

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopisná cvičení na velká písmena

Ponaučení

Asi největší problém vám bude dělat odlišování částic od příslovcí a spojek. Ale třeba vám pomůže, když si zapamatujete alespoň některé z uvedených zásad:

• částice obvykle stojí na začátku věty (pokud stojí ve větě, lze je z věty vypustit)
• částice na rozdíl od spojek nespojují věty ani větné členy
• částice neplní ve větě funkci větného členu
• částice fungují jako takzvané kontaktní prostředky (ano, ne, dobře, asi, jistě apod.)
• příslovce rozvíjejí slovesa, ptáme se na ně: kde, odkud, kam, kdy, odkdy, dokdy, jak, proč apod.
• spojky slouží ke spojování vět a větných členů.

Zdroj: článek Cvičení na neohebné slovní druhy

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ PRO URČOVÁNÍ DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel KUBA.

Pomůže mi někdo určit druhy slov v textu.

Dva žáci se zúčastnili přírodovědné soutěže. V běhu na sto metrů jsem skončil pátý. Maminka přichází z práce domů po čtvrté hodině. První hodinu máme český jazyk. Vyučování začíná přesně v osm hodin. V čajové směsi je devatero bylinek.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Cvičení pro určování druhů

5. cvičení: Doplňte slova ve správném tvaru do vět

a) Patrik si hrál s (myš – množné číslo) ............ .

b) Maminka upekla koláč s (malina – množné číslo) ............... .

c) Libor usedl na (stolička – jednotné číslo) .......... .

d) Při výměně (srst – jednotné číslo) ............. zvířata línají.

e) Zámek je chráněn mohutnými (zeď – množné číslo) ......

f) Děti malovaly barevnými (tuš – množné číslo) .....

g) Na zahradě zaléval s (hadice – množné číslo) .......

h) Některými svými dojmy a (domněnka – množné číslo) ......... mohl lidem ublížit.

i) Živil se převážně (polévka – množné číslo) ......... z pytlíku.

j) Na výlet jel do (Příbram – jednotné číslo) ................

Zdroj: článek Podstatná jména rodu ženského: pracovní list

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA ZÁJMENO JENŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michael Roučka.

V prvním cvičení jsem měl 3chyby a ve druhém cvičení 1chybu.
Michael Roučka

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Cvičení na zájmeno jenž

Cvičení pro starší

Procvičte si určování slovních druhů na následujícím textu:

Tragédie?123456789101 se?123456789103 udála?123456789105 v?123456789107 postranní?123456789102 uličce?123456789101, ústící?123456789102 do?123456789107 hlavní?123456789102 třídy?123456789101. Trafika?123456789101 paní?123456789101 Ascherové?123456789101 byla?123456789105 asi?123456789109 uprostřed?123456789106 po?123456789107 pravé?123456789102 straně?123456789101.
Když?123456789108 jsme?123456789105 tam?123456789106 zahýbali?123456789105, podíval?123456789105 se?123456789103 Poirot?123456789101 na?123456789107 hodinky?123456789101 a?123456789108 já?123456789103 jsem?123456789105 pochopil?123456789105, proč?123456789106 si?123456789103 chtěl?123456789105 obhlédnout?123456789105 místo?123456789101 zločinu?123456789101 až?123456789106 teď?123456789106. Bylo?123456789105 právě?123456789106 půl?123456789101 šesté?123456789104. Hodlal?123456789105 získat?123456789105 co?123456789103 nejpřesnější?123456789102 představu?123456789101 o?123456789107 včerejší?123456789102 atmosféře?123456789101.
Měl-li?123456789105 však?123456789108 opravdu?123456789106 takový?123456789102 záměr?123456789101, dožil?123456789105 se?123456789103 zklamání?123456789101. V?123456789107 této?123456789103 chvíli?123456789101 se?123456789103 ulička?123456789101 vůbec?123456789106 nepodobala?123456789105 té?123456789103 z?123456789107 včerejška?123456789101. Rodinné?123456789102 domky?123456789101 chudších?123456789102 vrstev?123456789101 se?123456789103 tu?123456789106 střídaly?123456789105 s?123456789107 menšími?123456789102 krámky?123456789101. Usoudil?123456789105 jsem?123456789105, že?123456789108 je?123456789105 tu?123456789106 asi?123456789109 za?123456789107 obvyklých?123456789102 okolností?123456789101 dost?123456789106 živo?123456789106, že?123456789108 tu?123456789106 chodí?123456789105 hodně?123456789106 prostých?123456789102 lidí?123456789101 a?123456789108 že?123456789108 si?123456789103 tu?123456789106 na?123456789107 chodníku?123456789101 i?123456789108 v?123456789107 jízdní?123456789102 dráze?123456789101 hrají?123456789105 houfy?123456789101 dětí?123456789101.
Teď?123456789106 tu?123456789106 však?123456789108 stál?123456789105 hlouček?123456789101 zvědavců?123456789101 a?123456789108 všichni?123456789103 zírali?123456789105 na?123456789107 jediný?123456789102 domek?123456789101 nebo?123456789108 obchůdek?123456789101. Nebylo?123456789105 těžké?123456789102 uhádnout?123456789105, který?123456789103 to?123456789103 je?123456789105. Viděli?123456789105 jsme?123456789105, jak?123456789108 obyčejní?123456789102 lidé?123456789101 pozorují?123456789105 se?123456789107 soustředěným?123456789102 zájmem?123456789101 místo?123456789101, kde?123456789106 jejich?123456789103 spoluobčanka?123456789101 sešla?123456789105 ze?123456789107 světa?123456789101 násilnou?123456789102 smrtí?123456789101.
(úryvek z A. Christie: Vraždy podle abecedy)

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na určování slovních druhů

Příběh

Ve svém příspěvku TEST NA URČOVÁNÍ VZORŮ PŘÍDAVNÝCH JMEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stejskalová Monika.

Dobrý den, zde vám odevzdávám Test


S posdravem Stejskalová Monika

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Test na určování vzorů přídavných jmen

Cvičení pro mladší

Procvičte si určování slovních druhů na následujícím textu:

Kotě?123456789101 dojedlo?123456789105 granule?123456789101, olízlo?123456789105 si?123456789103 tlapku?123456789101 a?123456789108 otřelo?123456789105 si?123456789103 čumáček?123456789101 a?123456789108 ouška?123456789101. Pak?123456789106 přiťapalo?123456789105 k?123456789107 drátěné?123456789102 přední?123456789102 stěně?123456789101 kotce?123456789101, sedlo?123456789105 si?123456789103 na?123456789107 zadní?123456789102 tlapky?123456789101 a?123456789108 předními?123456789102 zaškrábalo?123456789105 na?123456789107 drátěnku?123456789101. Doufalo?123456789105, že?123456789108 mu?123456789103 třeba?123456789106 někdo?123456789103 přijde?123456789105 otevřít?123456789105. Zaměstnanci?123456789101 útulku?123456789101 si?123456789103 občas?123456789106 ve?123456789107 volných?123456789102 chvílích?123456789101 zašli?123456789105 s?123456789107 koťaty?123456789101 pohrát?123456789105, ale?123456789108 teď?123456789106 asi?123456789109 nikdo?123456789103 nepřijde?123456789105, když?123456789108 tu?123456789106 zůstalo?123456789105 samo?123456789103!
Zkroušeně?123456789106 přešlo?123456789105 k?123456789107 pelíšku?123456789101 v?123456789107 zadním?123456789102 rohu?123456789101 kotce?123456789101. Polštář?123456789101 byl?123456789105 pro?123456789107 ně?123456789103 samotné?123456789102 příliš?123456789106 velký?123456789102 – až?123456789106 do?123456789107 včerejška?123456789101 se?123456789103 o?123456789107 něj?123456789103 dělilo?123456789105 s?123456789107 dalšími?123456789102 dvěma?123456789104 šedivými?123456789102 koťaty?123456789101, a?123456789108 teď?123456789106 se?123456789103 ztracené?123456789102 choulilo?123456789105 uprostřed?123456789106. Dvě?123456789104 sestřičky?123456789101 mu?123456789103 chyběly?123456789105. Pelíšek?123456789101 sice?123456789108 hřál?123456789105, ale?123456789108 osamělé?123456789102 kotě?123456789101 se?123456789103 stejně?123456789106 chvělo?123456789105 chladem?123456789101.
(úryvek z H. Webb: Šmudla se ztratil)

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na určování slovních druhů

Příběh

Ve svém příspěvku TEST NA URČOVÁNÍ VZORŮ PŘÍDAVNÝCH JMEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michala Dosedělová.

je to celkem těžké

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Test na určování vzorů přídavných jmen

Návod ke cvičení na určování slovních druhů

V následujících cvičeních budete označovat slovní druhy jen číslicemi, takže pro ty, kteří už pozapomněli, jak ve škole psali malá čísílka nad slova, pro jistotu připomínáme:

1 = podstatné jméno

2 = přídavné jméno

3 = zájmeno

4 = číslovka

5 = sloveso

6 = příslovce

7 = předložky

8 = spojky

9 = částice

10 = citoslovce

Zdroj: článek Cvičení na určování slovních druhů

Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po v

zv?iyíý4šená teplota,
jahodová žv?iyíý4kačka,
malá mořská v?iyíý3la,
rozv?iyíý3řil hladinu,
oční v?iyíý3čko,
v?iyíý2cpaná v?iyíý2dra,
prav?iyíý1delná návštěva,
v?iyíý4hybka na kolejích,
špatné náv?iyíý2ky,
veřejné v?iyíý2stoupení,
obv?iyíý2klý postup,
tradiční posv?iyíý3cení,
odjel na V?iyíý2sočinu,
v?iyíý3ko od kanálu,
točil se jak korouhv?iyíý1čka,
v?iyíý4r je sova,
dnešní nov?iyíý1ny,
v?iyíý1sel za nohy,
spravený v?iyíý4tah,
vánoční zv?iyíý2ky,
v?iyíý2datný déšť,
sv?iyíý1slá čára,
v?iyíý2soká věž,
hrách je luskov?iyíý1na,
severov?iyíý4chodní směr,
V?iyíý2šehradský hřbitov,
stav?iyíý1dlo na rybníce

Vyzkoušet cvičení

2. cvičení na vyjmenovaná slova po v

v?iyíý2datná snídaně,
nenapov?iyíý3dej mu,
nejv?iyíý2šší hora,
v?iyíý1sutá hrazda,
v?iyíý4borné v?iyíý2svědčení,
v?iyíý1dět v?iyíý1nohrad,
v?iyíý1klá se mi zub,
trenér V?iyíý3tek,
taková klukov?iyíý1na,
malebná v?iyíý3ska,
cv?iyíý1čební úbor,
hubený jako v?iyíý2žle,
nepov?iyíý2šuj se,
v?iyíý2haslá sopka,
v?iyíý4jezd z garáže,
v?iyíý2sunout drápky,
v?iyíý2za je ryba,
hluboký v?iyíý4dech,
nezav?iyíý3rej oči,
v?iyíý4prodej obuvi,
školní v?iyíý4let,
v?iyíý2loučil hráče,
zubní sklov?iyíý1na,
sov?iyíý1ce sněžná,
dobrý v?iyíý4sledek,
v?iyíý2držel až do konce,
nečekaná nov?iyíý1na

Vyzkoušet cvičení

3. cvičení na vyjmenovaná slova po v

konv?iyíý1ce na čaj,
v?iyíý4stav?iyíý1ště v Brně,
sv?iyý1slá čára,
Slov?iyíý1nsko,
minulý v?iyíý3kend,
drogově záv?iyíý1slí,
hradní v?iyíý3žka,
obrovská v?iyíý4ška,
miminko v zav?iyíý1novačce,
špatná v?iyíý4mluva,
vojenské cv?iyíý1čení,
lov?iyíý1t ryby,
skalní v?iyíý4běžek,
detektivní pov?iyíý3dka,
byl v?iyíý1nen,
v?iyíý3tr zv?iyíý3řil prach,
telev?iyíý1zní zprávy,
v?iyíý4ří houkání,
V?iyíý1ktorka u splavu,
město V?iyíý3deň,
zdravá v?iyíý4živa,
v?iyíý3těz závodu,
bledá záv?iyíý1st,
v?iyíý1jeme věnečky,
v?iyíý1sací zámek,
v?iyíý2soký strom,
vodní v?iyíý3r

Vyzkoušet cvičení

4. cvičení na vyjmenovaná slova po v

sněhová lav?iyíý1na,
nádech a v?iyíý4dech,
nádherné sv?iyíý3tání,
v?iyíý3taná změna,
peněžitá v?iyíý4hra,
v?iyíý2nikající jídlo,
bratr V?iyíý1lém,
bílé v?iyíý3no,
horolezecká v?iyíý4stroj,
sv?iyíý1žná chůze,
technický v?iyíý4kres,
rozlehlé pastv?iyíý1ny,
měsíční sv?iyíý1t,
v?iyíý2trvalostní běh,
v?iyíý2šší princip,
přiv?iyíý3tej návštěvu,
nové prav?iyíý3tko,
nev?iyíý2mlouvej se,
malá lahv?iyíý1čka,
neobv?iyíý2klý čin,
zralé v?iyíý1šně,
dětský pov?iyíý2k,
sv?iyíý3čka na dortu,
rychle v?iyíý2skoč,
nev?iyíý2kejte mi,
tlaková v?iyíý4še,
zajímavá v?iyíý4stava,
v?iyíý3m výsledek

Vyzkoušet cvičení

5. cvičení na vyjmenovaná slova po v

v?iyíý3skat ve vlasech,
kupov?iyíý1tá oblačnost,
vydrž chv?iyíý1lku,
zdv?iyíý1há činky,
sv?iyíý1nutý koberec,
průsv?iyíý1tný papír,
pan v?iyíý4pravčí,
srdečné uv?iyíý3tání,
nev?iyíý1dím na to,
cv?iyíý1čená opice,
velká v?iyíý1chřice,
nedělej cav?iyíý2ky,
kaluž v?iyíý2sychá,
v?iyíý2zdobená v?iyíý4loha,
ty jsi v?iyíý2rostl,
cesta se v?iyíý1ne,
nadmořská v?iyíý4ška,
masový záv?iyíý1tek,
nepřežv?iyíý2kuj,
v?iyíý4voj člověka,
bezv?iyíý4znamná událost,
psi hrozivě v?iyíý2li,
v?iyíý1dlička a nůž,
prav?iyíý1dla pravopisu,
malý přiv?iyíý4dělek

Vyzkoušet cvičení

6. cvičení na vyjmenovaná slova po v

v?iyíý2malovat omalovánky,
v?iyíý2právěl pohádku,
dočkal se pov?iyíý4šení,
řeka V?iyíý2dra,
německá slov?iyíý3čka,
v?iyíý2tři kuchyň,
v?iyíý4bavička pro miminko,
obraz v?iyíý1sí v předsíni,
v?iyíý2sel hrách,
v?iyíý2sokohorská přirážka,
pekelná v?iyíý4heň,
jeden v?iyíý4tisk,
předv?iyíý3dat nebezpečí,
sbírat bukv?iyíý4ce,
udělala v?iyíý4myk,
v?iyíý2datný déšť,
můj zlozv?iyíý2k,
v?iyíý4čitky svědomí,
nezv?iyíý2knu si,
bydlí ve V?iyíý2škově,
nová v?iyíý1la,
horské v?iyíý4šiny,
hlasitě v?iyíý4skal,
jelen je přežv?iyíý4kavec,
náročný v?iyíý4klad,
odv?iyíý2kací léčba

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova po v

Poradna

V naší poradně s názvem URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla.

jej

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo jej může být jednak zájmeno a rovněž i citoslovce.
Jej, ty jsi ale krásná Pavla. Jej je citoslovce.
Uviděl jsem jej, jakmile vstoupil do dveří. Jej je zájmeno.

Zdroj: příběh Určování slovních druhů

Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po s

s?iyíý4korčino hnízdo,
s?iyíý1lniční hlídka,
s?iyíý2novec S?iyíý1mon,
plísňový s?iyíý4r,
rybičky v s?iyíý3ti,
navštívil nové s?iyíý3dliště,
vítr s?iyíý3lí,
dos?iyíý2ta se najedl,
s?iyíý2chravý den,
s?iyíý1likonová vlákna,
s?iyíý2pký písek,
louže vys?iyíý2chají,
s?iyíý1lný jako medvěd,
špatně us?iyíý3ná,
chraptíš a s?iyíý3peš,
zás?iyíý1lkový obchod,
javorový s?iyíý1rup,
školní bes?iyíý3dka,
velké ús?iyíý1lí,
pros?iyíý3m o pomoc,
déšť zes?iyíý3lil,
koupené os?iyíý1vo,
malá s?iyíý3ň je s?iyíý3ňka,
has?iyíý1cí přístroj

Vyzkoušet cvičení

2. cvičení na vyjmenovaná slova po s

malý s?iyíý2sel,
nefunkční vys?iyíý3lačka,
s?iyíý3dlo firmy,
zavolej has?iyíý1če,
kyselina s?iyíý3rová,
os?iyíý2pal se vyrážkou,
malý les je les?iyíý3k,
s?iyíý2rová zelenina,
s?iyíý1lonová taška,
mas?iyíý1té jídlo,
matka se s?iyíý2nem,
prádlo us?iyíý2chá,
s?iyíý2tá barva,
pros?iyíý3vá písek přes s?iyíý3to,
únor je zimní měs?iyíý3c,
pára s?iyíý2čela,
drobná las?iyíý1čka,
náramný s?iyíý1lák,
s?iyíý2pký sníh,
nová s?iyíý1lnice,
olomoucké s?iyíý2rečky,
roztomilý ps?iyíý3ček,
had zas?iyíý2čel,
s?iyíý4kora koňadra

Vyzkoušet cvičení

3. cvičení na vyjmenovaná slova po s

vys?iyíý1lující horko,
s?iyíý3rové výpary,
s?iyíý1muloval zranění,
je rozdíl mezi Měs?iyíý3cem a měs?iyíý3cem,
s?iyíý1vá holubička,
s?iyíý1multánní tlumočení,
s?iyíý2té jídlo,
s?iyíý4raři vyrábějí s?iyíý4ry v s?iyíý4rárně,
nechej boty v předs?iyíý3ni,
třásl se jako os?iyíý1ka,
volejbalová s?iyíý3ť,
paní S?iyíý4korová,
svízelná s?iyíý1tuace,
neos?iyíý3dlená oblast,
us?iyíý2chající tráva,
pros?iyíý1ncový den,
s?iyíý4ček houká,
dětský zás?iyíý2p,
nejs?iyíý1lnější kluk ze třídy,
v minulém tis?iyíý3ciletí,
pos?iyíý2pat chodník,
nebezpečný zlos?iyíý2n

Vyzkoušet cvičení

4. cvičení na vyjmenovaná slova po s

pos?iyíý3lat balík,
s?iyíý2čící had,
neuhas?iyíý1telný požár,
pořád nes?iyíý4čkuj,
prezidentské s?iyíý3dlo,
domácí nás?iyíý1lí,
ty máš ale s?iyíý3lu,
hlas?iyíý1tá hudba,
nemoc os?iyíý2pky,
zdravá s?iyíý2rovátka,
malý nos?iyíý3k,
počítačová s?iyíý3ť,
os?iyíý1řelé dítě,
s?iyíý2slí díra,
s?iyíý3ra je nerost,
nas?iyíý2cený roztok,
nemus?iyíý3š tam jít,
malý s?iyíý2n je s?iyíý2náček,
nos?iyíý1t batoh,
nerozs?iyíý2pej sůl,
přes?iyíý4pací hodiny,
pos?iyíý1lovací cvičení,
Velké Los?iyíý1ny,
us?iyíý3dlili se poblíž

Vyzkoušet cvičení

5. cvičení na vyjmenovaná slova po s

jabloň obs?iyíý2paná květy,
zámek S?iyíý2chrov,
květiny us?iyíý2chají,
rozs?iyíý2pal pos?iyíý2ku na koláč,
svatební s?iyíý3ň,
kamarádka S?iyíý1mona,
nenas?iyíý2cené kyseliny,
poštovní zás?iyíý1lka,
dobrovolný has?iyíý1č,
přes?iyíý2cený trh,
s?iyíý3t hrách,
s?iyíý1lvestrovská zábava,
čaj se s?iyíý1rupem,
dřevěné kos?iyíý1ště,
jedovatý s?iyíý1rovodík,
s?iyíý4rová pomazánka,
s?iyíý2tič u auta,
bláto os?iyíý2chá,
vys?iyíý1lující zápas,
vyhořelá s?iyíý1rka,
S?iyíý1bylino proroctví,
houba s?iyíý2rovinka,
s?iyíý4pka na obilí,
s?iyíý1rotčí důchod

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Online cvičení na vyjmenovaná slova po s

Příslovce od písmene B

Babsky – lidově, domácky, zbaběle, slabošsky

PŘÍKLAD: Babsky utekl, když se lekl.

Babičkovsky – přístup babičky

PŘÍKLAD: Když se oblékla do starého oblečení, vypadala velmi babičkovsky.

Babravě – neobratně, zdlouhavě se zabývat něčím, piplavě, namáhavě, pracně, nimravě

PŘÍKLAD: Babravě se dal do práce.

Baculatě – kulaťoučké, boubelaté, buclatě,

PŘÍKLAD: Jeho ručičky vypadaly na fotkách velmi baculatě.

Bačovsky – ovčácky

PŘÍKLAD: Na masopust se oblékl bačovsky.

Badatelsky – kdo bádá, konající vědní výzkum

PŘÍKLAD: Badatelsky se dal do hledání příčin problému.

Bahnitě – plně bahna, připomínající bahno

PŘÍKLAD: Bahnitě mokrá půda se pod kroky lidí propadala.

Bachratě – tlustě, břichatě, mající kulaté tvary

PŘÍKLAD: Polštáře na posteli vypadaly po ustlání bachratě.

Bájně – myticky

PŘÍKLAD: Bájně známá místa se nacházela na území Řecka.

Báječně – překrásně, nádherně, velkolepě, znamenitě

PŘÍKLAD: Na dovolené se měla celá rodina báječně.

Bakalářsky – nižší hodnost na univerzitách

PŘÍKLAD: Bakalářsky ukončené studium zajišťuje bakalářský titul

Bakelitově – plastově

PŘÍKLAD: Stará auta vypadala velmi bakelitově.

Bakteriálně – jednobuněčně

PŘÍKLAD: Bakteriálně enzymatické přípravky se prodávají v mnoha obchodech.

Baladicky – (balada = kratší chmurná slovesná báseň) chmurně, ponuře

PŘÍKLAD: Baladicky laděná báseň byla oceněná širokou veřejností.

Balisticky – podle nauky o pohybu vržených těles

PŘÍKLAD: Balisticky přesná střela skončila mimo terč.

Balzámově – vonná pryskyřice cizokrajných dřevin, léčivá mast, utišující prostředek

PŘÍKLAD: Šampón na vlasy působil i balzámově. Maminčina ukolébavka působila na malé děti balzámově.

Balzámovaně – konzervované balzámem

PŘÍKLAD: Tělo v hrobce vypadalo (na)balzámovaně.

Banálně – všedně, triviálně, otřele,

PŘÍKLAD: Banálně jednoduchý příklad vyřešily děti během chviličky. Banálně jednoduchá operace se náhle zvrtla.

Banánově – v souvislosti s banány (chutnající, vonící po banánech, tvarem připomínající banán)

PŘÍKLAD: Banánově lahodná zmrzlina sklidila u dětí úspěch.

Baňatě - připomínající báň

PŘÍKLAD: Spolužákův nos vypadal zepředu dost baňatě.

Barbarsky - nevzdělaně, surově, hrubě, zaostale,

PŘÍKLAD: Barbarsky vychované děti neměly šanci na lepší život.

Barevně – v barvách, podle barev

PŘÍKLAD: Barevně uspořádané ponožky ležely v maminčině šuplíku.

Bariérově – s bariérami, zábradlím

PŘÍKLAD: Bariérově uspořádaná škola byla pro handicapované žáky nepřístupná.

Barmsky – v barmském jazyce

PŘÍKLAD: Barmsky se dorozumíte hlavně v Barmě.

Barokně – v uměleckém slohu 16 – 18. století

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Příslovce podle abecedy

Přání k narozeninám pro ženu

Ať dnešní narozeniny jsou tou příležitostí správnou, aby sis radost udělala a problémům vale dala.

~

Ať je dnešek hustý, splní se seznam tlustý tvých nejtajnějších přání, jsi šťastná k nepoznání.

~

Ať je krásný svět a ty jsi jeho květ ze všech nejhezčí, k narozeninám vše nejlepší.

~

Ať jsi stále stejně hravá, nikdy nedojde ti šťáva, tvá radost je vždycky pravá a jen to dobré se ti stává. Nádherné narozeniny.

~

Ať každý ti závidí, co tvé oči uvidí, poznáš všechny divy světa a lidé říkají: Tohle je ta nejšťastnější žena pod sluncem, každý okamžik je pro ni sen.

~

Ať kvetou růže na Tvé tváři, ať štěstí z Tvých očí září, abys nepoznala v srdci chlad, to Ti chci k narozeninám přát.

~

Ať lásku nemusíš skrývat a můžeš se dopředu dívat, do růžové budoucnosti, kde užiješ si do sytosti svého vysněného prince, padne tvá strana mince. Skvělé a nezapomenutelné narozeniny.

~

Ať narozeninový den přinese ti sen, který sis nejvíc přála, a aby oslava za to stála, srdečně přeje XXX.

~

Ať narozeniny jsou sen, který změní každý tvůj den, a od teď jsi pořád šťastná, tvoje budoucnost je jasná.

~

Ať narozeniny kouzelnou moc mají a co jenom chceš, ti dají, ať spokojená jsi, jak to jenom jde, a velká pohádka tvůj život je.

~

Ať narozeniny se promění v nezastavitelné řádění, naprosto dokonale se vyblbneš a pořád šťastná, zdravá jseš.

~

Ať narozeniny se promění v účinnou zbraň proti trápení a od dnešního rána už nikdy nejsi sama.

~

Ať narozeniny ti vyjdou, všichni, které chceš, přijdou, šťastná jsi, zdravá a veselá, abys jen radosti v životě měla.

~

Ať narozeniny vše změní, v tvé duši smutku není, štěstím záříš celá, prostě to chybu nemá.

~

Ať sluníčko se na tebe usmívá, na dnešku není skvrnka jediná a nic nebrání, aby sis splnila všechno, o čem jsi kdy snila.

~

Ať šťastná jsi jak blecha, všechno špatné už tě nechá, ať zdravá jsi jak rybička a v ničem není chybička, ať lásku máš největší, přejeme ti to nejlepší k tvým dnešním narozeninám, velkou radost děláš nám.

~

Ať tak nádherný je svět, že nechceš vrátit zpět ani jednu z věcí, které jsi udělala, to a mnohem víc ráda bych ti popřála. Vše nejlepší k narozeninám.

~

Ať ta tvoje padesátka jak hvězdička září, vždyť jsi teprv na půl cesty, daleko je stáří.

~

Ať tvá růže kvete a rozhodně se plete, ten, kdo říká opačně, měj se prostě senzačně. Vše nejlepší k narozeninám.

~

Ať vítr ve vlasech vyzná se v tvých snech a bůh ho vyslyší, tvé srdce utiší.

~

Ať život ti dává, co jen chceš, mám tě ráda, ať šťastná jseš.

~

Boty, ka

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Blahopřání k narozeninám pro ženu