Téma

DRUHY PŘÍSUDKŮ CVIČENÍ


DRUHY PŘÍSUDKŮ CVIČENÍ je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Shoda přísudku s podmětem je pravopisný jev, který se řídí přesnými pravidly, která je třeba dodržovat. Koncovka přísudku závisí na čísle a rodu podmětu. Je třeba si uvědomit, že tento jev se nazývá shoda přísudku s podmětem a ne shoda podmětu s přísudkem, jak se občas mylně objevuje. To přísudek je závislý na podmětu, není to naopak. Toto nesprávné označení proto uvádíme v závorce, abyste to podle toho mohli najít.


Test na shodu přísudku s podmětem

(Shoda podmětu s přísudkem)

  1. Dnové jsou rodu životného, a proto se píše: dnové plynuly .
  2. U podmětu tvořeného jen podstatnými jmény rodu středního čísla množného se vždy píše v koncovce přísudku .
  3. U podmětu tvořeného jen podstatnými jmény rodu mužského životného čísla množného se vždy píše v koncovce přísudku .
  4. U podmětu tvořeného jen podstatnými jmény rodu ženského čísla množného se vždy píše v koncovce přísudku .
  5. U podmětu tvořeného jen podstatnými jmény rodu mužského neživotného čísla množného se vždy píše v koncovce přísudku.
  6. U nevyjádřeného podmětu se vždy píše v koncovce přísudku -i .
  7. Pokud je v podmětu alespoň jedno podstatné jméno rodu mužského životného čísla množného píše se v koncovce přísudku vždy .
  8. Pokud muž napíše ženě: „Mohl_ bychom jít do kina“, v přísudku se napíše koncovka .
  9. Jaká koncovka se doplní na  chybějící místo. Kamarádi šli do kina. Příliš se nebavil_ .
  10. Koncovka přísudku se určuje podle pádu a rodu podmětu .


Zdroj: článek Shoda přísudku s podmětem

Příběh

Ve svém příspěvku SHODA PŘÍSUDKU S PODMĚTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír Bartoš.

Hledám odpověď na dotazy:

1) Jakým větným členem je ve druhé větě ředitel, který je k nevyjádřeným učitelkám přiřazen slovním spojením „stejně jako“?

2)Je v následujícím textu chyba ve shodě přísudku s podmětem?

Vypovídající učitelky u soudu tvrdily, že jednání Fabiánové týkající se hygieny chlapců, kdy dohlížela na to, jak si umývají intimní partie, je zaskočilo a vyděsilo. Fabiánová si to podle nich neměla dovolit. Poukázali stejně jako už dříve ředitel školy Jaromír Vachutka také na to, že ve čtyřech případech na škole v přírodě pochybila i jako zdravotnice, například u žákyně astmatičky, u níž podle nich nedostatečně řešila její problémy s alergickou reakcí.

3) Nemělo být správně uvedeno, že „poukázaly stejně jako už dříve ředitel školy..."?

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Shoda přísudku s podmětem

Několikanásobný podmět

Několikanásobný podmět je vyjádřený několika souřadnými výrazy. Jednotlivé členy tohoto typu podnětu mohou být spojeny čárkami, nebo spojkami: a, i, nebo. Pokud má podmět více než dva výrazy používá se kombinace (například tři slova: mezi prvním a druhým slovem podmětu je čárka, druhý a třetí dělí pak vybraná spojka).

Jaká koncovka v přísudku u několikanásobného podmětu?

  • Několikanásobný podmět může obsahovat podstatná jména stejného rodu.
    • Pokud se jedná o rod mužský životný, píše se v přísudku koncovka –i (například: Atleti a plavci se společně zúčastnili turnaje).
    • U několikanásobného podmětu rodu mužského neživotného se naopak píše v přísudku koncovka –y (například: Stromy a keře se ve větru nakláněly.).
    • U několikanásobného podmětu rodu ženského píšeme v přísudku koncovku –y (například: Sestry a kamarádky vyrazily na společnou dovolenou.).
    • U několikanásobného podmětu rodu středního se píše v přísudku koncovka –a (například: Kuřata a housata se proháněla u babičky po dvoře).
  • Stejně tak často se ale stává, že podmět obsahuje podstatná jména různého rodu nebo čísla.
    • Jestliže je alespoň jeden člen několikanásobného podmětu rodu mužského životného, píše se v přísudku koncovka –i (například: Žirafy a sloni netrpělivě čekali na krmení.).
    • Jestliže ale není v několikanásobném podmětu člen rodu mužského životného píšeme u přísudku koncovku –y (například: Chaty a domy v našem okolí se pomalu rozpadaly.)
  • Pokud ale stojí přísudek ve větě před několikanásobným podmětem, může se koncovka příčestí minulého u přísudku shodovat s rodem nebližšího jména. Pak je povolen obojí způsob pravopisu. (například: Na louce se pásly kozy, koně a krávy. X Na louce se pásli kozy, koně a krávy.)
  • Pokud je podmět v čísle jednotném a žádný člen není v rodu mužském životném se píše u přísudku koncovka –y (například: Kočka a kotě se válely na peci.).

Zdroj: článek Rozvitý podmět

Příběh

Ve svém příspěvku URČENÍ PODMĚTU VE VĚTĚ S ČÍSLOVKOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Misařová.

Jak určit podmět ve větě Pět žáků přišlo pozdě. Deset dívek závod vzdalo.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.

Dobrý den, paní Misařová,

ve větách, které uvádíte, jde o specifickou formu podmětu, a to o tzv. numerativ neboli genitiv numerativní (existuje například i genitiv záporový: nebylo tam ani človíčka; nebo genitiv partitivní: v řece ubylo vody).

Podoba spojení číslovky a počítaného předmětu je dána slovnědruhovým charakterem číslovky: číslovky jeden, dva, tři, čtyři jsou svou povahou přídavná jména, takže se počítaný předmětý s nimi musí mluvnicky shodovat v pádě a částečně také v rodě a čísle (na drátě seděla jedna vlaštovka; za domem mňoukaly dvě kočky apod.) U ostatních základních číslovek, které mají povahu podstatného jména (tedy číslovky pro hodnoty 5–99 a rovněž neurčité číslovky kolik, několik, tolik), se jako základní prostředek vyjádření kvantovosti ustálil počítaný předmět ve 2. pádě množného čísla (tedy genitiv numerativní: na drátě sedělo pět vlaštovek; za domem mňoukalo několik koček).

Jinými slovy: U podmětu typu pět vozů, šest dívek, deset psů atd. řídí koncovku v přísudku číselný výraz a vyžaduje zakončení přísudku na -o: Pět vozů bylo odtaženo na záchytné parkoviště. Šest dívek nepřineslo omluvenku. Jsou-li podmětem výrazy jako desítky, stovky, tisíce, miliony, miliardy, píšeme v příčestí -y, u výrazu tisíce lze zvolit i koncovku -o: Stovky fanoušků se rozburácely na tribunách. Tisíce lidí se sešly (i sešlo) na náměstí.

A jednoduché shrnutí na závěr: Genitiv numerativní je výsledkem historického vývoje a nemá žádnou významovou funkci, je to čistě formální pravidlo. Číslovka je v tomto případě chápána jako přívlastek kvantitativní. Jako podmět tedy označte v těchto případech podstatné jméno ve druhém pádě (tj. v genitivu), abych byla naprosto konkrétní, ve Vašich větách to bude žáků, dívek.

P.S. Je ale možné, že na základní škole nebude chybou jako podmět označit celé spojení, tedy pět žáků, deset dívek.

Zdroj: příběh Určení podmětu ve větě s číslovkou

Shoda přísudku s podmětem

(Shoda podmětu s přísudkem)

Vysvětlení shody přísudku s podmětem

Podmět v množném čísle

Koncovka příčestí minulého

Příklad

Rodu mužského životného

-i

Koně běželi po poli.

Všeobecný

-i

V televizi vysílali zprávy.

Rodu mužského neživotného

-y

Domy byly zbořeny.

Rodu ženského

-y

Zebry se proháněly krajinou.

Rodu středního

-a

Města zářila ve tmě.

Několikanásobný podmět v  množném čísle:

Alespoň 1 člen je rodu mužského životného

-i

Chlapci a dívky jeli na tábor.

Žádný člen není rodu mužského životného

-y

Učitelky a děti se vydaly do  zoologické zahrady.

Všechny členy jsou rodu středního v  množném čísle

-a

Selátka a telata byla zavřena na  malém prostoru.

Několik členů je rodu středního a  alespoň jeden je v jednotném čísle

-y

Kůzlata a hříbě se proháněly pastvinami.

Shoda přísudku s podmětem a nevyjádřený podmět

Psaní koncovek v přísudku může komplikovat situace, kdy je ve větě podmět nevyjádřený. V takovém případě je důležité, jestli je podmět známý z předchozí věty, jestli se dá určit podle oslovení ve větě, jestli se dá odvodit z  kontextu.

Předcházející věta

Nevyjádřený podmět

Z přecházející věty

-i

Malíři namalovali řadu obrazů.

Rozhodli se uspořádat výstavu.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Shoda přísudku s podmětem

Příběh

Ve svém příspěvku NENÍ "HODNĚ" ČÍSLOVKA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.

Konkrétně mám na mysli v kontextu z textu "chodí hodně prostých lidí". Já vím, hodně nemá žádný jiný tvar než hodně, takže bychom možná měli usoudit, že je nesklonné, a jako takové číslovkou být nemůže, ale:
(1) Velmi analogické slovo je mnoho (mnoho lidí), které se "téměř" neskloňuje, jen v některých pádech použijeme "mnoha" místo "mnoho" (např. "k mnoha lidem"), a přesto jen tato drobná ohebnost jej zařadí k číslovkám.
(2) Jakmile začneme "hodně" nebo "mnoho" stupňovat, dostaneme "více lidí". Jiný druhý stupeň nemáme, a tak ani není jasné, zda je to vlastně druhý stupeň od "hodně" nebo "mnoho". Bylo by zvláštní rozlišovat slovní druh "více" v sousloví "více lidí" podle toho, z kterého slova pochází (což nemáme jak zjistit).
(3) Slovo "lidi" se v sousloví "hodně lidí" skloňuje specifickým způsobem: V pádech 1,4,5 používáme pro lidi druhý pád (např. "vidím hodně lidí"), zatímco v pádech 3,6,7 použijeme stejný pád jako by tam slovo "hodně" nebylo (např. "k hodně lidem"). Takového skloňování si jsem vědom pouze u číslovek, ať už určitých (deset) nebo neurčitých (mnoho).

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Není "hodně" číslovka?

Pohádky

Následuje přehled pohádek, které sepsala Němcová v některých svých pohádkových knihách. Nejedná se o úplný soupis, pohádek napsala mnohem více.

Jak Jaromil k štěstí přišel

Pohádka vypráví příběh malého Jaromila, který vyrůstá s otcem (uhlířem) a nevlastní matkou. Jeho macecha ho často bije, a proto Jaromil rád tráví čas mimo domov. Blízko lesa si vytvořil zahrádku z květin, které se mu líbily. Většinu času tráví tam. Večer se vždy vrací s kozami a ovcemi, které měl pást. Horší je to ale v zimě, kdy musí být s rodiči doma. Jeho otce trápí, že Jaromil si přeje být zahradníkem, on by z něj měl rád uhlíře. To si ale Jaromil nepřeje. Jednou se takhle na jaře zatoulal do neznámých míst, když sledoval překrásného ptáka. Prolezl úzkou skálou a dostal se do překrásné země, v níž žili pidimužíci. Ujala se ho tam dívka jménem Narciska, která ho přivedla před krále a provedla ho jejich zemí. Spatřil tak vládkyni vodních víl, která mu darovala mušli; sál ohně, kde mu jedno ohnivé dítě darovalo lahvičku s plamínkem; a nakonec dostal i dárek od Narcisky – pecku. Všechny tři předměty sloužily k tomu, aby přivolaly tu, která mu předmět darovala. Jarmil nakonec musel tuto podzemní říši opustit a přísahat, že nikdy nikomu neprozradí, kde byl. Když se vrátil zpět na zem, zjistil, že byl pryč deset let, přestože mu to přišlo, že zmizel jen na pár hodin. Jeho otec dávno nežil v chaloupce u lesa, ale odešel do města, aby ho našel. I Jarmil se vydal do města, nejdřív ale zjistil, že růžové lístky, které si vzal na památku, se proměnily v peníze, za ně si nakoupil slušné oblečení. V královském městě se dal do služby královského zahradníka. Od něj se také dozvěděl, co může zdejší princeznu vyléčit. Tělo jí měl uzdravit stříbrný potok, živý oheň jí měl navrátit zrak a jablka z mluvícího stromu ji měla opět pomoc získat řeč. Jaromil se přihlásil králi, že princeznu uzdraví. Strávil s ní tři dny. První den, požádal o pomoc vodní vílu, která princezně uzdravila tělo, druhý den mu pomohla dívka z ohně, když princezně vrátila zrak, a třetí den Narciska princezně Boleslavě navrátila i řeč. Jaromil se mezitím do princezny zamiloval a i ona opětovala jeho cit, a proto, když s tím král souhlasil, se vzali. Jaromil se také setkal se svým otcem, který se přišel podívat na uzdravenou princeznu.

Divotvorný meč

Malému Vojtěchovi zemřela matka, a tak žil jen se svým otcem. Jednou společně zaseli hrách, a když začal kvést, tak ho chodili hlídat. První noc šel otec a viděl bílého koně, který se proháněl po jejich poli. Vojtěch mu to nevěřil, obzvlášť proto, že na poli nebylo

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Božena Němcová (Barbora Novotná)

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel VENDULA.

prosím o jaké slovní druhy se jedná ve spojení
VYSOCE INTELIGENTNÍ?
DĚKUJI

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MIlda.

Slovo vysoce je příslovce, konkrétně příslovečné určení způsobu, ptáme se: jak? Vysoce).
Slovo inteligentní je přídavné jméno.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je

Obsah díla

Kniha začíná věnováním tohoto díla hraběnce Eleonoře z Kounic. Kniha také na začátku obsahuje vzpomínku Boženy Němcové na její vlastní babičku, kterou milovala.

1. Kapitola

Babička měla syna a dvě dcery. Nejstarší dcera se provdala ve Vídni. Do Vídně šla také druhá dcera. Jediný syn žil se přiženil do městského domu. Babička proto zůstala v pohorské vesnici blízko slezských hranic sama se starou Bětkou. Babička se ale nikdy necítila osamělá, protože ji lidé měli velmi rádi a brali ji jako rodinu. Jednou jí přišel dopis od nejstarší dcery, že její manžel bude pracovat u jedné kněžny na jejím panství v Čechách, že se stěhují na toto panství, které leží blízko babiččiny vesnice, a že by si moc přáli, aby babička šla bydlet k nim. Babička chvíli váhala, protože svou vesničku měla ráda, ale nakonec šla. Přijel pro ni kočí, naložil její truhlu, kolovrat i košík s kuřátky a koťaty, a vydali se na cestu. Mezitím Proškovi čekali, až babička přijede, nejvíce se těšily děti, které babičku nikdy předtím neviděly. Když babička přijela, byly děti velmi překvapené a nemohly se na ni vynadívat. Babička je podarovala dary, které jim přivezla. Babičce se velmi líbil její zeť, jen ji mrzelo, že nemluví česky, protože ona němčinu už zapomněla. Pan Prošek ale česky rozuměl, jen neuměl mluvit. Babička byla také velmi překvapená, že její dcera Terezka má takové panské způsoby. Babička se necítila v tomto panském prostředí úplně dobře. Terezka ji ale pomohla, když jí poprosila, aby za ní zastávala funkci hospodyně, když ona bude na zámku. Babička byla ráda, že jim může pomoci. Babička se v domácnosti ujala pečení chleba, protože to měla ráda a věděla, že služka chlebu nežehná. I děti měly rády, když babička pekla chleba, protože vždy dostaly nějakou dobrůtku. Babička je i učila, co dělat s drobečky, kterých je škoda. Celkově je babička učila úctě k jídlu. Babičce se v dceřině domácnosti velmi nelíbil moderní nábytek, nesedala si ani na pohovku, která ji přišla nepohodlná a bála se jí. Nejlépe se babička cítila ve své světničce, kde měla nábytek, který se jí líbil a byl jí pohodlný, také si zařídila, aby nemusela topit v pokoji fosforem, ale s dětmi si vyráběla sirky, které znala a nebála se jich. Vnoučatům také ukázala, co měla ve své krásně malované truhle. Velmi se jím líbil stříbrný tolar, který měla zavěšený na řetízku s granáty. Tolar dostala babička od císaře Josefa.

2. Kapitola

Babička každý den chodívala spát v deset hodin a v létě vstávala ve čtyři a v zimě si o hodinku přispala. Vždy když vstala, nejprve se pomodlila a políbila křížek, který měla na růženci. Pak se 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Babička

Příběh

Ve svém příspěvku JAK URČIT SLOVNÍ DRUH U PŘÍSUDKU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel LUcie .

Dobrý večer, moje otázka zní: Jak určit slovní druh u přísudku? např. Voda na koupání bude dnes teplá.
Podmětem je Voda, ale co přísudek, to nejspíše bude teplá, tím pádem by bylo slovo bude-sloveso a teplá- přídavné jméno? Děkuji za odpověď

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondra.

Rozbor věty: Voda na koupání bude dnes teplá.
Voda - podstatné jméno a podmět
na - předložka
koupání - podstatné jméno
bude - sloveso a přísudek
dnes - příslovce
teplá - přídavné jméno

Zdroj: příběh Jak určit slovní druh u přísudku?

Chytáky se shodou přísudku s podmětem

(Shoda podmětu s přísudkem)

Komplikací při určování koncovky v přísudku může být, že špatně určíte podmět.

Například: Tisíce lidí skandovaly (podmět: rod mužský neživotný). Čety vojáků pochodovaly (podmět: rod mužský neživotný). Rodiče zběsile pobíhali (podmět: rod mužský životný). Lidičky se zastavovali na ulicích (podmět: rod mužský životný).

Problematická mohou být i podstatná jména, která jsou zároveň životná, ale i neživotná. Jejich životnost se určí podle jejich koncovek. Příkladem problematických dvojic jsou: ledoborci x ledoborce, mikrobi x mikroby, slanečci x slanečky, ukazatelé x ukazatele, uzenáči x uzenáče, dni x dny x dnové.

Ledoborci se ztratili ve tmě (životný). X Ledoborce vypluly z přístavu (neživotný).

Mikrobi byli všude (životný). X Mikroby byly zkoumány vědci (neživotný).

Slanečci nám chutnali (životný). X Slanečky nám chutnaly (neživotný).

Ukazatelé stáli u cesty (životný). X Ukazatele se zřítily (neživotný).

Uzenáči zůstali na talíři (životný). X Uzenáče zůstaly na talíři (neživotný).

Dni se krátily (neživotný). Dny se krátily (neživotný). Dnové se krátili (životný).

Zdroj: článek Shoda přísudku s podmětem

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH VSICHNI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Ludvíková.

Může být zájmeno všichni podnětem? Například ve větě: Všichni jsme se tomu smály.
Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Aliska.

Pokud píšete větu " Všichni jsme se tomu smáli", tak v přísudku musí být měkké -i-. Když všichni, tak tzn. muži, ženy i děti a muži mají přednost před ostatními rody.

Zdroj: příběh Slovní druh vsichni

Cvičení na shodu přísudku s podmětem

(Shoda podmětu s přísudkem)

Zvířata běhal po  dvoře.

Loupežníci se schoval do své skrýše.

Květiny pomalu uvadal.

Davy lidí přišl na  výstavu.

Hromady jehličí se válel pod stromy.

Umělci prodal své výtvory.

Sněhuláci na slunci roztál.

Tisíce vloček se snášel k zemi.

Stromy i tráva se ohýbal ve větru.

Koťata lízal mléko.

Kosi a sýkorky se slétl ke krmítku.

Psi divoce štěkal.

Slanečci nikomu nechutnal.

Kladiva a šroubováky se z dílny ztratil.

Lvi a tygři neklidně pobíhal po výběhu.

Sloni a žirafy lenošil na sluníčku.

Ve stánku prodával noviny a časopisy.

Učitelka a žáci se vydal na výlet.

Drahé šperky a šaty se vydražil na aukci.

Ukazatele stál u  cesty.

Poláci a Francouzi přijel na setkání.

V rozhlase hlásil nepříjemné zprávy.

Zprávy z tvého života mě potěšil.

Naše přání všechny překvapil.

Tužky a pravítka se mi válel na stole.

Dnové rychle ubíhal.

Novináři navštívil celebrity.

Všechna odpoledne byl stejná.

Naleziště zlata se vytěžil.

Hlásil hezké počasí.

Lidé objevil nové živočišné druhy.


Zdroj: článek Shoda přísudku s podmětem

Příběh

Ve svém příspěvku MÁ ZPOŽDĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iša.

Ve větě "Autobus jedoucí z Berlína má zpoždění." bych "zpoždění" vyhodnotila jako část přísudku slovesně-jmenného, nikoliv jako předmět.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Má zpoždění

Podmět a přísudek

Podmět a přísudek jsou skladební dvojicí, která je vyjádřená skladebním vztahem shody (latinsky predikace). Znamená to, že se tyto dva členy shodují v osobě, čísle a ve jmenném rodě. Shoda nastává v okamžiku, kdy je jeden člen závislý na druhém (= řídícím) členu. U podmětu a přísudku je závislým členem přísudek a členem řídícím je podmět. Proto jejich vztah nelze nazvat shoda podmětu s přísudkem. Správný název je přesně obrácený, shoda přísudku s podmětem.

Zdroj: článek Podmět

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA ZÁJMENO JENŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michael Roučka.

V prvním cvičení jsem měl 3chyby a ve druhém cvičení 1chybu.
Michael Roučka

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Cvičení na zájmeno jenž

Dějová slovesa

Slovesa jsou pátým slovním druhem, který se řadí také do skupiny ohebných slovních druhů, protože slovesa se dají časovat. Sloveso se ve větě vyskytuje obvykle v podobě přísudku (ale sloveso v infinitivu může být také třeba podmětem). Funkce slovesa v přísudku bývá zásadní, protože jeho úkolem je vyjadřovat činnost, stav, nebo i změnu stavu.

U slovesa se kromě mluvnických kategorií (osoba, číslo, čas, způsob, rod, vid, třída) dá určovat i jeho druh.

Slovesa tak mohou být plnovýznamová a neplnovýznamová. Plnovýznamová slovesa poznáme tak, že mají vlastní věcný význam. Dají se ještě dělit na činnostní a stavová. Neplnovýznamová slovesa obvykle potřebují spojit s plnovýznamovým slovesem, aby nesla jasný význam. Dost často se ale stává, že i neplnovýznamová slovesa ale mohou v jasně daném kontextu fungovat jako plnovýznamová, a tak tuto poučku zkomplikovat. Jak jistě víte, čeština je těžký jazyk s hromadou výjimek a chytáků...

Pro účely tohoto článku nás ale zajímá skupina plnovýznamových sloves.

Zdroj: článek Dějová slovesa

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mário.

nemáte nahodou i nějaká cvičení na slovní druhy

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Je zde několik možných cvičení například:
https://www.pravopiscesky.c…
https://www.pravopiscesky.c…
https://www.pravopiscesky.c…
https://www.pravopiscesky.c…
https://www.pravopiscesky.c…

Zdroj: příběh Slovní druhy

Diktát na shodu přísudku s podmětem

(Shoda podmětu s přísudkem)

V našem městě proběhly besedy se  spisovateli. Lyžaři a instruktoři vjeli na sjezdovku. Koně běhali po louce. Dny se zkracovaly. Ukazatele ležely v příkopě. Sněhuláci na jaře roztáli. Lidičky se shromažďovali na náměstí. Angličané a Rusové se sešli k jednání. Skupiny turistů se vydaly na hrad. Turistické spolky pořádaly výlety. Slavnosti proběhly na nádvoří. Navštívili jsme Sychrov. Ledoborci narazili do ledovce. Vlaštovky, sýkorky a kosi se přilétli najíst ke krmítku. Srnky a lišky se  proháněly ztemnělým lesem. Koně a krávy se pásli u lesa. Drahokamy se třpytily na slunci. Prodavači a prodavačky se na zákazníky usmívali. Výlety do ciziny se  zrušily. V rádiu hlásili dopravní zprávy. Důvěřiví obyvatelé města přišli o  peníze. Desítky zvířat se musely přemístit. Stroje ulehčily lidem práci. Plavci a potápěči měli závody. Noviny a časopisy ležely na polici. Děti se proháněly po hřišti. Dospělí se mile usmívali.

Zdroj: článek Shoda přísudku s podmětem

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH U SLOVA TŘEBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka.

Slovní druhy je třeba určit správně. Třeba je zde příslovce.

Třeba už určil všechny slovní druhy. Třeba je zde částice.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Majka.

děkuju moc :))

Zdroj: příběh Slovní druh u slova TŘEBA

ŘEŠENÍ

1. cvičení: Přiřaďte podstatná jména rodu ženského ke správným vzorům

VZORY ŽENSKÉHO RODU

ŽENA

RŮŽE

PÍSEŇ

KOST

Nabídka

Svíce

Laň

Laskavost

Hladina

Borovice

Láhev

Myš

Mýtina

Lavice

Pánev

Drzost

Šňůra

Medvědice

Jabloň

Část

Polévka

Slepice

Tramvaj

Pověst

2. cvičení: Rozdělte podstatná jména podle čísel

ŽENSKÝ ROD

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

Do Evropy

S žárovkami

V noře

Na zdech

S vidličkou

K zálibám

O opici

U silnic

Za výlohou

Pod šňůrami

Na podlahu

S hadicemi

Radost

V pohádkách

K večeři

V soutěžích

S oblohou

Výmluvy

Ve výhni

O představách

3. cvičení: Podtrhněte podstatná jména rodu ženského

Pod lípou, lískový keř, v rákosí, na maliny, klíče, blízko ulice, z konve, o víkendu, dobré bidlo, z pampelišek, s bičíkem, v umyvadle, s osudem, na zem, z komína, k ještěrce, pod střechami, u srdce, ovce, bez víry.

4. cvičení: Určete mluvnické kategorie

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména rodu ženského: pracovní list

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.

Jaké jsou slovní druhy balíček karet ?
Diky

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

balíček karet
Obě slova jsou podstatná jména.

Zdroj: příběh Slovní druhy Karlovy rodiče

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

  • vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
  • skloňují se
  • můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
  • příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
  • určujeme u nich:
    • rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
    • číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
    • pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
    • vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
  • mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

  • vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
  • ptáme se na ně: jaký, který, čí
  • skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
  • mají tvar podle podstatných jmen
  • můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
  • příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
  • určujeme u nich:
    • pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
    • druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
    • vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
  • přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

  • zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
  • shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
  • příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
  • určujeme u nich:
    • druh (osobní –, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
    • rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
    • číslo (jednotné, množné)
    • pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

  • vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
  • dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
  • podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
    • kolik? – základní: deset, několik
    • kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
    • kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
    • kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
  • větš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slovní druhy

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Novotná.

Dobrý den můžete mi prosím dát pár příkladů přídavných jmen na které se ptáme KTERY jaký a čí je nám jasné děkuji moc

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druhy

Pár příkladů přídavných jmen na která se ptáme jaký, který, čí:

KTERÝ
- Který z vás půjde nejdřív? První.
- Který meloun chcete? Zelený.
- Který telefon bývá nejdražší? Nový.
- Který strom je nejlepší k jarnímu polibku? Rozkvetlý.

JAKÝ
- Jaký domácí prostředek ničí viry? Mýdlový.
- Jaký je zralý plod? Sladký.
- Jaký autobus jezdil do Itálie? Mezinárodní.
- Jaký pas potřebujeme k vycestování? Cestovní.

ČÍ
- Čí bratr to byl? Matčin.
- Čí potraviny jsou prý lepší? Němců.
- Čí to byla družina? Krále.
- Čí je to láhev? Pavlova.

Zdroj: příběh Prosba o radu

Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po s

skorčino hnízdo,
slniční hlídka,
snovec Smon,
plísňový sr,
rybičky v sti,
navštívil nové sdliště,
vítr slí,
dosta se najedl,
schravý den,
slikonová vlákna,
spký písek,
louže vyschají,
slný jako medvěd,
špatně usná,
chraptíš a speš,
záslkový obchod,
javorový srup,
školní besdka,
velké úslí,
prosm o pomoc,
déšť zeslil,
koupené osvo,
malá sň je sňka,
hascí přístroj


2. cvičení na vyjmenovaná slova po s

malý ssel,
nefunkční vyslačka,
sdlo firmy,
zavolej hasče,
kyselina srová,
ospal se vyrážkou,
malý les je lesk,
srová zelenina,
slonová taška,
masté jídlo,
matka se snem,
prádlo uschá,
stá barva,
prosvá písek přes sto,
únor je zimní měsc,
pára sčela,
drobná lasčka,
náramný slák,
spký sníh,
nová slnice,
olomoucké srečky,
roztomilý psček,
had zasčel,
skora koňadra


3. cvičení na vyjmenovaná slova po s

vyslující horko,
srové výpary,
smuloval zranění,
je rozdíl mezi Měscem a měscem,
svá holubička,
smultánní tlumočení,
sté jídlo,
sraři vyrábějí sry v srárně,
nechej boty v předsni,
třásl se jako oska,
volejbalová sť,
paní Skorová,
svízelná stuace,
neosdlená oblast,
uschající tráva,
prosncový den,
sček houká,
dětský zásp,
nejslnější kluk ze třídy,
v minulém tisciletí,
pospat chodník,
nebezpečný zlosn


4. cvičení na vyjmenovaná slova po s

poslat balík,
sčící had,
neuhastelný požár,
pořád nesčkuj,
prezidentské sdlo,
domácí náslí,
ty máš ale slu,
hlastá hudba,
nemoc ospky,
zdravá srovátka,
malý nosk,
počítačová sť,
osřelé dítě,
sslí díra,
sra je nerost,
nascený roztok,
nemusš tam jít,
malý sn je snáček,
nost batoh,
nerozspej sůl,
přespací hodiny,
poslovací cvičení,
Velké Losny,
usdlili se poblíž


5. cvičení na vyjmenovaná slova po s

jabloň obspaná květy,
zámek Schrov,
květiny uschají,
rozspal posku na koláč,
svatební sň,
kamarádka Smona,
nenascené kyseliny,
poštovní záslka,
dobrovolný hasč,
přescený trh,
st hrách,
slvestrovská zábava,
čaj se srupem,
dřevěné kosště,
jedovatý srovodík,
srová pomazánka,
stič u auta,
bláto oschá,
vyslující zápas,
vyhořelá srka,
Sbylino proroctví,
houba srovinka,
spka na obilí,
srotčí důchod



Zdroj: článek Online cvičení na vyjmenovaná slova po s

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.

Dobrý den,

prosím o slovní druhy u věty

No to je přece jasné.

Předem děkuji.
S pozdravem Jana

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druhy ve větě: No to je přece jasné.
No - částice
To - zájmeno
Je - sloveso
Přece - částice
Jasné - přídavné jméno

Zdroj: příběh Slovní druhy

Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po v

zvšená teplota,
jahodová žvkačka,
malá mořská vla,
rozvřil hladinu,
oční včko,
vcpaná vdra,
pravdelná návštěva,
vhybka na kolejích,
špatné návky,
veřejné vstoupení,
obvklý postup,
tradiční posvcení,
odjel na Vsočinu,
vko od kanálu,
točil se jak korouhvčka,
vr je sova,
dnešní novny,
vsel za nohy,
spravený vtah,
vánoční zvky,
vdatný déšť,
svslá čára,
vsoká věž,
hrách je luskovna,
severovchodní směr,
Všehradský hřbitov,
stavdlo na rybníce


2. cvičení na vyjmenovaná slova po v

vdatná snídaně,
nenapovdej mu,
nejvšší hora,
vsutá hrazda,
vborné vsvědčení,
vdět vnohrad,
vklá se mi zub,
trenér Vtek,
taková klukovna,
malebná vska,
cvčební úbor,
hubený jako vžle,
nepovšuj se,
vhaslá sopka,
vjezd z garáže,
vsunout drápky,
vza je ryba,
hluboký vdech,
nezavrej oči,
vprodej obuvi,
školní vlet,
vloučil hráče,
zubní sklovna,
sovce sněžná,
dobrý vsledek,
vdržel až do konce,
nečekaná novna


3. cvičení na vyjmenovaná slova po v

konvce na čaj,
vstavště v Brně,
svslá čára,
Slovnsko,
minulý vkend,
drogově závslí,
hradní vžka,
obrovská vška,
miminko v zavnovačce,
špatná vmluva,
vojenské cvčení,
lovt ryby,
skalní vběžek,
detektivní povdka,
byl vnen,
vtr zvřil prach,
televzní zprávy,
vří houkání,
Vktorka u splavu,
město Vdeň,
zdravá vživa,
vtěz závodu,
bledá závst,
vjeme věnečky,
vsací zámek,
vsoký strom,
vodní vr


4. cvičení na vyjmenovaná slova po v

sněhová lavna,
nádech a vdech,
nádherné svtání,
vtaná změna,
peněžitá vhra,
vnikající jídlo,
bratr Vlém,
bílé vno,
horolezecká vstroj,
svžná chůze,
technický vkres,
rozlehlé pastvny,
měsíční svt,
vtrvalostní běh,
všší princip,
přivtej návštěvu,
nové pravtko,
nevmlouvej se,
malá lahvčka,
neobvklý čin,
zralé všně,
dětský povk,
svčka na dortu,
rychle vskoč,
nevkejte mi,
tlaková vše,
zajímavá vstava,
vm výsledek


5. cvičení na vyjmenovaná slova po v

vskat ve vlasech,
kupovtá oblačnost,
vydrž chvlku,
zdvhá činky,
svnutý koberec,
průsvtný papír,
pan vpravčí,
srdečné uvtání,
nevdím na to,
cvčená opice,
velká vchřice,
nedělej cavky,
kaluž vsychá,
vzdobená vloha,
ty jsi vrostl,
cesta se vne,
nadmořská vška,
masový závtek,
nepřežvkuj,
vvoj člověka,
bezvznamná událost,
psi hrozivě vli,
vdlička a nůž,
pravdla pravopisu,
malý přivdělek


6. cvičení na vyjmenovaná slova po v

vmalovat omalovánky,
vprávěl pohádku,
dočkal se povšení,
řeka Vdra,
německá slovčka,
vtři kuchyň,
vbavička pro miminko,
obraz vsí v předsíni,
vsel hrách,
vsokohorská přirážka,
pekelná vheň,
jeden vtisk,
předvdat nebezpečí,
sbírat bukvce,
udělala vmyk,
vdatný déšť,
můj zlozvk,
včitky svědomí,
nezvknu si,
bydlí ve Vškově,
nová vla,
horské všiny,
hlasitě vskal,
jelen je přežvkavec,
náročný vklad,
odvkací léčba



Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova po v

Co to jsou přídavná jména

Přídavná jména jsou druhým slovním druhem. Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatným jménem, anebo jejich význam blíže určují. Na přídavná jména se ptáme otázkami: JAKÝ? KTERÝ? ČÍ?

Přídavných jmen jsou tři druhy. Mohou být přídavná jména měkká, tvrdá a přivlastňovací.

Ve větně skladbě mají přídavná jména nejčastěji funkci shodného přívlastku, případně mohou být i doplňkem, či  jmennou částí přísudku.

Některá přídavná jména se dají také stupňovat. Existuje u nich trojí stupeň vyjádření míry vlastnosti. Tyto tři stupně se latinsky nazývají pozitiv (1. stupeň), komparativ (2. stupeň) a superlativ (3. stupeň). Druhý stupeň se tvoří tak, že se k prvnímu stupni přidají přípony -ejší, -ější, -ší, -čí. Například: světlejší, něžnější, hladší, lehčí. Třetí stupeň se tvoří tak, že se ke druhému stupni přídavných jmen ještě přidá předpona nej-. Například: nejsvětlejší, nejněžnější, nejhladší, nejlehčí.

Zdroj: článek Přídavná jména

Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po b

obtný přívěs,
zblé blky,
obváme nový bt,
Zbněk sbl budku,
staré občeje,
staroblé obdlí,
město Přibslav,
dobvat hrad,
nabt majetek,
útulný příbtek,
kabna letadla,
btevní pole,
nabté zbraně,
dlouhé bdlo,
btva u Lipan,
kabna řidiče,
plechový bubnek,
blinkový čaj,
nový bt,
mořská hlubna,
obvací pokoj,
hodiny odbly poledne,
krabce hřebků,
blá kočka,
Bvoj bl silák,
dobtek se pásl,
dobt moblní telefon


2. cvičení na vyjmenovaná slova po b

Zbšek bl nemocný,
blá mlha,
bdlím ve městě,
strakatý bček,
vaječný blek,
blá skříň,
horská bstřina,
rozbtá karabna,
zlobm se na tebe,
neslíbl nic,
staré bdliště,
pěkný slabkář,
zaseté oblí,
slunný bt,
stará kobla,
tvoje babčka,
léčivé bliny,
z Přibslavi,
zbtek chleba,
nezpůsobl škodu,
občejný sešit,
zelená koblka,
zabdlený bt,
bložravec,
neobčejné dobrodružství,
liška Bstrouška,
hbitá rybička


3. cvičení na vyjmenovaná slova po b

bcí nástroj,
obvatelé Brna,
nabtá zbraň,
zbtek bavlnky,
moderní nábtek,
mohutný bzon,
oblíbt si pohádku,
hbtá dívka,
přibl nový žák,
neznámá btost,
koblka hopsá,
nezlobme se,
pobvat v Aši,
btva na Moravském poli,
bvalo pěkněji,
blá holubčka,
přibl hřebk,
pobl všechny mouchy,
pohádková btost,
bcí nástroj,
nabl peněz,
netrhejte blí,
dobt pevnost,
dlouhý bč,
velké krupobtí,
slíbl mi to,
Zbslav


4. cvičení na vyjmenovaná slova po b

blo neblo,
nebj toho psa,
vymlátit oblí,
bt unavený,
nové bopotraviny,
šestá hodina odbla,
vybhá z bloků,
slovo má dvě slabky,
abch nezapomněl,
staré občeje,
dobrá nabdka,
blý svetr,
pan btný,
zabvat se něčím,
sbrka známek,
Bdžov,
bt na poplach,
bstrý kluk,
btevní lodě,
nebdlím tam,
dětské nádobčko,
babka,
staroblý hrad,
Bstřice pod Hostýnem,
nabdni i ostatním,
pomohl bch vám,
bt doma


5. cvičení na vyjmenovaná slova po b

rozbtá sbječka,
Blany,
blit prádlo,
zbtečně se zlobl,
nebjte ho,
vojáci dobli hrad,
kdybch se nevrátil,
obtý nábtek,
malý bk je bček,
Hrabně,
nabzíme nové zboží,
sbrka léčivých blin,
ten bt se mi líb,
rybzový koláč,
babččina truhla,
zbly mi peníze,
Přibslav,
občejné šaty,
kdybchom tam nešli,
velké hromobtí,
horská bstřina,
nevážil si dobrého bdla,
pan Blek,
slečna Bdžovská,
léčivý zlatobl



Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova po b

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Jitka Konášová

 Mgr. Jana Válková


druhy přísudku
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
druhy prisudku online
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>