Vtipné básničky od známých autorů patří k textům, ke kterým se čtenáři i učitelé rádi vracejí, protože dokážou pobavit, překvapit a často i nenápadně přimět k zamyšlení. Humor v poezii má zvláštní schopnost spojovat generace – děti se smějí situacím a slovním hříčkám, dospělí v nich často objeví jemnou ironii nebo nadsázku. Právě básně Jiřího Žáčka a dalších známých autorů jsou ideální volbou pro recitaci, výuku i domácí čtení. Nabízejí rytmus, pointu a lehkost, díky nimž se poezie stává zábavou, nikoli povinností, a často otevírá cestu k hlubšímu vztahu k literatuře.
Jiří Žáček
(2 sloky básničky pro druhou třídu k recitaci od Jiřího Žáčka)
Eskymácké děti
mají školu z ledu,
učí se tam
eskymáckou abecedu.
~
Eskymácká abeceda,
to je krásná věda:
sáňkování,
koulování
a lov na medvěda.
Zdroj: článek Vtipné básničky od známých autorů
Jiří Žáček
(2 sloky, lehká básnička, pro druhou třídu, od Jiřího Žáčka)
Eskymácké děti
mají školu z ledu,
učí se tam
eskymáckou abecedu.
~
Eskymácká abeceda,
to je krásná věda,
sáňkování, koulování
a lov na medvěda.
Zdroj: článek Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci
Jiří Žáček
(2 sloky, lehké básně, pro druhou třídu, od Jiřího Žáčka)
Eskymácké děti
mají školu z ledu,
učí se tam
eskymáckou abecedu.
~
Eskymácká abeceda,
to je krásná věda:
sáňkování,
koulování a lov na medvěda.
Zdroj: článek Jiří Žáček - básničky o zimě
Básničky od Jiřího Žáčka jsou vhodné od první třídy až po druhý stupeň základní školy podle délky a náročnosti textu.
Pro druhou třídu se hodí krátké a lehké básničky se dvěma slokami, například Bubák nebo Eskymácká abeceda.
Ano, mezi oblíbené básničky se 4 slokami patří Delfíni nebo Každý mluví tak, jak umí.
Delší básně o pěti a více slokách jsou vhodné pro pátou třídu, šestý ročník i starší žáky.
Ano, recitace básniček podporuje výslovnost, slovní zásobu i sebevědomí dítěte.
Básničky pro děti k recitaci jsou vhodné nejen do školy, ale i pro domácí čtení a společné učení s rodiči.
Ano, díky rytmu a srozumitelnosti jsou často vybírány pro recitační soutěže.
Doporučuje se zohlednit počet slok, délku veršů a téma, které je dítěti blízké.
Zdroj: článek Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci
Kniha začíná věnováním tohoto díla hraběnce Eleonoře z Kounic. Kniha také na začátku obsahuje vzpomínku Boženy Němcové na její vlastní babičku, kterou milovala.
Babička měla syna a dvě dcery. Nejstarší dcera se provdala ve Vídni. Do Vídně šla také druhá dcera. Jediný syn žil se přiženil do městského domu. Babička proto zůstala v pohorské vesnici blízko slezských hranic sama se starou Bětkou. Babička se ale nikdy necítila osamělá, protože ji lidé měli velmi rádi a brali ji jako rodinu. Jednou jí přišel dopis od nejstarší dcery, že její manžel bude pracovat u jedné kněžny na jejím panství v Čechách, že se stěhují na toto panství, které leží blízko babiččiny vesnice, a že by si moc přáli, aby babička šla bydlet k nim. Babička chvíli váhala, protože svou vesničku měla ráda, ale nakonec šla. Přijel pro ni kočí, naložil její truhlu, kolovrat i košík s kuřátky a koťaty, a vydali se na cestu. Mezitím Proškovi čekali, až babička přijede, nejvíce se těšily děti, které babičku nikdy předtím neviděly. Když babička přijela, byly děti velmi překvapené a nemohly se na ni vynadívat. Babička je podarovala dary, které jim přivezla. Babičce se velmi líbil její zeť, jen ji mrzelo, že nemluví česky, protože ona němčinu už zapomněla. Pan Prošek ale česky rozuměl, jen neuměl mluvit. Babička byla také velmi překvapená, že její dcera Terezka má takové panské způsoby. Babička se necítila v tomto panském prostředí úplně dobře. Terezka ji ale pomohla, když jí poprosila, aby za ní zastávala funkci hospodyně, když ona bude na zámku. Babička byla ráda, že jim může pomoci. Babička se v domácnosti ujala pečení chleba, protože to měla ráda a věděla, že služka chlebu nežehná. I děti měly rády, když babička pekla chleba, protože vždy dostaly nějakou dobrůtku. Babička je i učila, co dělat s drobečky, kterých je škoda. Celkově je babička učila úctě k jídlu. Babičce se v dceřině domácnosti velmi nelíbil moderní nábytek, nesedala si ani na pohovku, která ji přišla nepohodlná a bála se jí. Nejlépe se babička cítila ve své světničce, kde měla nábytek, který se jí líbil a byl jí pohodlný, také si zařídila, aby nemusela topit v pokoji fosforem, ale s dětmi si vyráběla sirky, které znala a nebála se jich. Vnoučatům také ukázala, co měla ve své krásně malované truhle. Velmi se jím líbil stříbrný tolar, který měla zavěšený na řetízku s granáty. Tolar dostala babička od císaře Josefa.
Babička každý den chodívala spát v deset hodin a v létě vstávala ve čtyři a v zimě si o hodinku přispala. Vždy když vstala, nejprve se pomodlila a políbila křížek, který měla na růženci. Pak se
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Babička
Od Jiřího Žáčka mají děti na výběr velké množství knih plných básní. Básničky si mohou vybírat z knih jako:
Zdroj: článek Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci