FrantišekHalas se narodil v Brně v roce 1901. Žil v dělnické rodině (rodiče byli textilní dělníci). Halas měl od malička ke knihám blízko a vyučil se knihkupcem. Otec ho přivedl ke komunistické myšlence, která mu byla velmi blízká. FrantišekHalas se pak zapojil do šíření komunistické ideologie, pracoval i pro komunistické noviny (například Rovnost). Současně se ale podílel i na vydávání avantgardních časopisů. I během druhé světové války publikoval v Rudém právu, které bylo vydáváno ilegálně. Stal se také členem revolučního výboru spisovatelů. Po druhé světové válce byl aktivním členem KSČ, stal se předsedou Syndikátu Českých spisovatelů, poslancem Prozatímního Národního shromáždění. V závěru života ho ale komunistický režim zklamal, již při své návštěvě Sovětského svazu si uvědomil, že si tuto myšlenku idealizoval. FrantišekHalas zemřel v Praze v roce 1949 na selhání srdce.
Následující básně Františka Halase jsou jen výběrem veršů vhodných k recitaci pro různé věkové skupiny.
Zakvokala kvočna kvokna kvokaná, zakdákaly slepice, zlobily se velice na kohouta. ~
Proč se zlobí, já už vím, teď já tomu rozumím. Zlobí se ty slepice, že on snáší kraslice, kvočna jenom vejce bílá. Bodejť by se nezlobila. ~
Zakvokala kvočna kvočna kvokaná, zakdákaly slepice, zlobily se velice na kohouta.
V diskuzi VLK A KOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Popelková.
To je krasné a opět jsem se u toho zasmála. Máte stránky kde bych mohla najít vaše výtvory? Myslím že i kamarádky s dětmi by využili, často říkáme, že nevíme co aby to děti i bavilo ne jen z nutnosti naučit. Moc děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Rýdl.
Maria Panna v samé práci a Ježíšek jí nechce spát. Poklízet, vařit, zašívat si a ještě k tomu kolíbat. ~
Hrdlička lítá samá legrace a nechce se jí mršce do práce. ~
Durdí se Panna: "Co se máš co smát? Ježíška budeš kolíbat!"
~
Kolíbala hrdlička, kolíbala Ježíška, sotva zavřel očička, ulítla mu hrdlička.
~
Kolíbka se zastavila, Ježíšek ten pláče zas, mlíko z plotny utíkalo, k obědu byl právě čas.
~
"Ty lajdačino, hned pojď sem, počkej my tě přivážem!"
~
Vzala Panna sametku: "Ty ty poběhlice!", uvázala hrdličku rovnou ke kolíbce.
~
Oběd už je uvařený a Ježíšek spinká dál, neposeda nesměje se, pásek se jí zařezal.
~
"Prosím, prosím, svatá Panno, dej mi trošku zalítat, já už budu tuze hodná, přijdu zase kolíbat."
~
"Ježíškovi do kašičky cukrů cukrů cukrů dám, cukrů cukrů do hubičky řekni Už se nehněvám!"
~
Panna v smíchu klopí řasy, "Kš! Kš! Leť si, pohane. Za trest však na věčné časy pásek ti už zůstane."
Vtipné básně nejsou omezené věkově. Humor se dá objevit v básních určených pro malé děti, i pro ty starší, stejně jako pro dospělé. Při výběru vhodné básně se musí učitel rozmýšlet nad tím, co je pro žáky vhodné, i to, co jsou žáci schopni se naučit (každý má jinak vytrénovanou paměť, někomu bude stačit básnička se třemi slokami, jiný nemá problém naučit se báseň mnohem delší). Zde je ukázka vtipné básničky k recitaci pro 3. třídu.
Jiří Žáček se narodil 6. Listopadu 1945 ve městě Chomutov. Literatuře se nevěnoval hned, nejprve vystudoval Střední průmyslovou školu stavební ve Volyni a pak i stavební fakultu na České vysokém učení technickém v Praze. Pan Žáček také pracoval ve vodohospodářské správě v Benešově u Prahy. Pak se začal věnovat literatuře a stal se redaktorem, nejprve v nakladatelství Československý spisovatel, pak v nakladatelství Carmen i v časopise Vlasta. Od roku 1994 je spisovatelem na volné noze. Za svůj život získal několik ocenění. Naposledy v roce 2015 medaili Za zásluhy. Kromě básní a pohádek pro děti píše také básně pro dospělé. Jeho básně vynikají smyslem pro humor, parodií a nevyhýbá se v nich ani ironii a kritice.