Přídavná jména dokážou potrápit i žáky, kteří jinak češtinu zvládají bez problémů, a nejčastěji k tomu dochází právě u koncovek a přivlastňovacích tvarů. Stačí malá nepozornost a z dobře napsané věty je rázem pravopisná chyba.
Pravidelné procvičování je proto klíčem k jistotě, ať už se připravuješ na diktát, test nebo přijímačky. Díky cíleným cvičením na přídavná jména si postupně osvojíš správné tvary a psaní i/y začne dávat smysl.
Pravopis přídavných jmen přivlastňovacích
Největší problémy v pravopise dělají přídavná jména přivlastňovací podle vzoru otcův v množném čísle (otcovy / otcovi). Pokud se jedná o přivlastňovací přídavné jméno rodu mužského životného podle vzoru otcův, píše se v 1. pádě množného čísla koncovka -i (například otcovi psi). Ve 4. pádě množného čísla je pak koncovka -y (například pro otcovy psy).
|
pády
|
Rod mužský životný
|
|
Jednotné číslo
|
Množné číslo
|
|
1. pád
|
Otcův pes
|
Otcovi psi
|
|
2. pád
|
Otcova psa
|
Otcových psů
|
|
3. pád
|
Otcovu psu
|
Otcovým psům
|
|
4. pád
|
Otcova psa
|
Otcovy psy
|
|
5. pád
|
Otcův pse
|
Otcovi psi
|
|
6. pád
|
Otcově / otcovu psu
|
Otcových psech
|
|
7. pád
|
Otcovým psem
|
Otcovými psy
|
U přivlastňovacích přídavných jmen rodu mužského neživotného podle vzoru otcův se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například otcovy stroje).
|
pády
|
Rod mužský neživotný
|
|
Jednotné číslo
|
Množné číslo
|
|
1. pád
|
Otcův stroj
|
Otcovy stroje
|
|
2. pád
|
Otcova stroje
|
Otcových strojů
|
|
3. pád
|
Otcovu stroji
|
Otcovým strojům
|
|
4. pád
|
Otcův stroj
|
Otcovy stroje
|
|
5. pád
|
Otcův stroji
|
Otcovy stroje
|
|
6. pád
|
|
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Cvičení na přídavná jména
Přídavná jména přivlastňovací
Přídavná jména přivlastňovací se skloňují tedy podle vzorů otcův a matčin. Přivlastňovací přídavná jména se poznají podle toho, že se na ně ptáme otázkou: ČÍ JE TO?
Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném i množném podle vzoru otcův:
|
PÁD
|
JEDNOTNÉ ČÍSLO
|
MNOŽNÉ ČÍSLO
|
|
1. pád
|
Otcův pes, otcův dům
|
Otcovi psi; otcovy domy
|
|
2. pád
|
Otcova psa, otcova domu
|
Otcových psů, otcových domů
|
|
3. pád
|
Otcovu psu, otcovu domu
|
Otcovým psům, otcovým domům
|
|
4. pád
|
Otcova psa; otcův dům
|
Otcovy psy, otcovy domy
|
|
5. pád
|
Otcův pse, otcův dome
|
Otcovi psi, otcovy domy
|
|
6. pád
|
O otcově (/u) psu; o otcově (/u) domu
|
O otcových psech, o otcových domech
|
|
7. pád
|
S otcovým psem, s otcovým domem
|
S otcovými psy, s otcovými domy
|
Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném i množném podle vzoru matčin:
|
PÁD
|
JEDNOTNÉ ČÍSLO
|
MNOŽNÉ ČÍSLO
|
|
1. pád
|
Matčin pes, matčin dům
|
Matčini psi, matčiny domy
|
|
2. pád
|
Matčina psa, matčina domu
|
Matčiných psů, matčiných domů
|
|
3. pád
|
Matčinu psu, matčinu domu
|
Matčiným psům, matčiným domům
|
|
4. pád
|
Matčina psa, matčin dům
|
Matčiny psy, matčiny domy
|
|
5. pád
|
Matčin pse, matčin dome
|
Matčini |
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Přídavná jména
2. Tvar „otcovy“ – jaké? čí?
Slovo otcovy je tvar přivlastňovacího zájmena otcův (ze zájmenného skloňování).
Používá se tehdy, když něco patří otci:
- Podal mi otcovy brýle. (čí brýle?)
- Ztratil otcovy klíče.
Význam: vyjadřuje přivlastnění (otcovy = takové, které patří otci).
Zdroj: článek Otcovi nebo otcovy
Test na koncovky podstatných a přídavných jmen
Slova v závorce dát do uvedeného pádu (z prvního slova udělat přídavné jméno, druhé slovo zůstane podstatným jménem).
Příklad: (strýc, pes – 1. pád, č. mn.) ......................... na mě vrčeli. = Strýcovi psi na mě vrčeli.
(otec, přítel – 1. pád, č. mn.) ............................. nás mile překvapili.
(otec, rada – 4. pád, č. mn.) ............................. si vezmi k srdci!
(otec, dcera 1. pád, č. mn.) ............................. z druhého manželství.
(otec, rodič – 1. pád, č. j.) ............................. byli vždy milí a obětaví lidé.
Za (otec, hřích – 4. pád, č. mn.) ............................. pykáme doteď.
Příbuzenstvo z (otec, strana – 2. pád, č. j.) ............................. mě nikdy nepřestává překvapovat.
(kouzelník, trik – 1. pád, č. mn.) ............................. se mi líbily.
(zemědělec, obilí – 1. pád, č. j.) ............................. bylo v srpnu posečeno.
Přespali jsme v (teta, dům – 6. pád, č. j.) ............................. .
Slyšeli jsme o (odborník, zkušenost – 6. pád, č. mn.) ............................. .
S (dělník, výkon – 7. pád, č. mn.) ............................. byl ředitel spokojen.
Při zkoušení šel k (učitel, stůl – 3. pád, č. j.) ............................. .
Můj osud je v (lékař, ruka – 6. pád, č. mn.) ............................. .
Nakoupil krmení pro (děda, pes – 4. pád, č. mn.) ............................. .
Blesk zasáhl (soused, stavení – 4. pád, č. j.) ............................. .
Po loukách se proháněli (farmář, kůň – 1. pád, č. mn.) ............................. .
(horolezec, provaz – 1. pád, č. mn) ............................. byly krátké.
Četli jsme v knize o (Neruda, pomník – 6. pád, č. j.) ............................. .
Do (sestra, památník – 2. pád, č. j.) .................... jsem nakreslila obrázek.
S (Azor, štěně – 7. pád, č. mn.) ......................... jsme jeli na výstavu.
Řešení:
Otcovi přátelé nás mile překvapili. (Nikdy nepsat otcovy přátelé)
Otcovy rady si vezmi k srdci! (Nikdy nepsat otcovi rady)
Otcovy dcery z druhého manželství. (Nikdy nepsat otcovi dcery)
Otcovi rodiče byli vždy milí a obětaví lidé. (Nikdy nepsat otcovy rodiče)
Za otcovy hříchy pykáme doteď.(Nikdy nepsat otcovi hříchy)
Příbuzenstvo z otcovy strany mě nikdy nepřestává překvapovat. (Nikdy nepsat z otcovi strany)
Kouzelníkovy triky se mi líbily.
Zemědělcovo obilí bylo v srpnu posečeno.
Přespali jsme v tetině domě / domu.
Slyšeli jsme o odborníkových zkušenostech.
S dělníkovými výkony byl ředitel spokojen.
Při zkoušení šel k učitelovu stolu.
Můj osud je v lékařových rukách / rukou.
Nakoupil krme
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Cvičení na přídavná jména
Co řeší gramatika
Gramatika zahrnuje tvarosloví a skladbu. Řeší tedy to, jak se slova v jazyce chovají, jaké mají tvary a jak se skládají do vět. Zatímco pravopis je zaměřen na psanou podobu, gramatika se soustředí na vzájemné vztahy slov a na jejich funkce ve větě.
Gramatika zahrnuje:
- slovní druhy (podstatná jména, přídavná jména, příslovce, spojky...)
- skloňování (pády, rody, vzory)
- časování (tvary sloves – minule, přítomně, budoucí)
- stavbu vět (věta jednoduchá, souvětí souřadné a podřadné)
- větné členy (podmět, přísudek, předmět, příslovečné určení...)
- shoda podmětu s přísudkem (gramatická, nikoliv pravopisná otázka)
- skladební vztahy (přívlastek, přístavek, doplněk)
Zdroj: článek Gramatika versus pravopis
FAQ – Nejčastější otázky
1. Lze napsat „otcoví“ s čárkou?
Ne. Tvar otcoví v češtině neexistuje.
2. Jak poznám, že jde o přivlastňovací zájmeno?
Stačí doplnit otázku čí? – pokud vytvoří smysl (čí brýle? otcovy), je pravidlo jasné.
3. Je správně „s otcovy radami“ nebo „s otcovi radami“?
Správně je s otcovy radami, protože jde o rady, které patří otci.
4. A co tvar „otcovým“?
Jde opět o tvar přivlastňovacího zájmena (např. s otcovým autem).
Zdroj: článek Otcovi nebo otcovy
FAQ – Časté otázky
Jaký je hlavní rozdíl mezi gramatikou a pravopisem?
Pravopis řeší psanou podobu jazyka, gramatika tvary slov a jejich vztahy ve větě.
Je psaní i/y gramatika, nebo pravopis?
Jedná se o pravopis, i když často vychází z gramatického rozboru.
Patří shoda podmětu s přísudkem do pravopisu?
Ne, jde o gramatický jev, pravopis se uplatňuje až při zápisu.
Může být věta gramaticky správná, ale pravopisně špatná?
Ano, významově může dávat smysl, ale obsahovat pravopisné chyby.
Může být věta pravopisně správná, ale gramaticky chybná?
Ano, slova mohou být správně napsaná, ale špatně poskládaná.
Proč se tyto pojmy často pletou?
Protože se v praxi prolínají a mnoho jevů vyžaduje znalost obou oblastí.
Co je důležitější – gramatika nebo pravopis?
Obě oblasti jsou stejně důležité a navzájem se doplňují.
Jak poznám, zda dělám gramatickou, nebo pravopisnou chybu?
Podle toho, zda je problém ve tvaru či vztahu slov, nebo jen v jejich zápisu.
Zdroj: článek Gramatika versus pravopis
Otcovi nebo otcovy – jaký je mezi nimi rozdíl?
Na první pohled se může zdát, že slova otcovi a otcovy souvisejí se stejným významem. Ve skutečnosti však pocházejí z odlišných slovních druhů, a proto se píší a používají jinak.
Zdroj: článek Otcovi nebo otcovy
Závěr
Pravopis a gramatika spolu úzce souvisejí, ale řeší odlišné oblasti jazyka. Pravopis určuje, jak se slova píší, zatímco gramatika určuje, jak se slova skládají a ohýbají. Společně tvoří systém, který udržuje český jazyk srozumitelný, přesný a stabilní.
Zdroj: článek Gramatika versus pravopis
Gramatika a pravopis ve školní praxi
Ve škole se pravopis a gramatika často prolínají. Děti se učí pravidla pravopisu, ale zároveň musí chápat gramatické vztahy ve větě, aby je dokázaly správně použít.
Typickým příkladem je shoda přísudku s několikanásobným podmětem, kde bez znalosti gramatiky nelze pravopis zvládnout.
Zdroj: článek Gramatika versus pravopis
Otcovy skloňování a podobné tvary
Otcovy skloňování patří k nejčastějším otázkám v diktátech i testech. Přivlastňovací přídavná jména mají vlastní pravidla, která se liší od běžných tvrdých a měkkých tvarů.
Správné zvládnutí těchto tvarů výrazně zlepšuje celkový pravopis a jistotu při psaní.
Zdroj: článek Přídavná jména
Závěr
Rozdíl mezi výrazy otcovi a otcovy spočívá v jejich slovním druhu: jeden je tvar podstatného jména otec, druhý patří k přivlastňovacímu zájmenu otcův. Správný zápis si lze snadno ověřit pomocí otázek „komu?“ a „čí?“.
Zdroj: článek Otcovi nebo otcovy
Gramatika
Musíme si zde dát pozor na záměnu dvou podobných tvarů, které nás mohou mást, a to tvary: jste x kdybyste. Na tomto místě je třeba rozlišovat slovesný způsob. Ve 2. osobě čísla množného způsobu oznamovacího píšeme vždy „jste“ (vy jste hodní, vy jste přišli pozdě).
Naproti tomu ve 2. osobě čísla množného způsobu podmiňovacího (kondicionálu) píšeme vždy „kdybyste“ (kdybyste počkali). Zde pozor na často používanou chybou variantu: slova nelze psát odděleně, tvar „kdyby jste“ je nespisovný.
Totéž platí i pro další tvary podmiňovacího způsobu (kondicionálu), píšeme vždy: abyste, byste a podobně.
Složený slovesný tvar podmiňovacího způsobu se skládá z kondicionálového tvaru pomocného slovesa být a příčestí činného. Podle časového příznaku rozlišujeme dva typy kondicionálu – podmiňovací způsob přítomný a podmiňovací způsob minulý.
Zdroj: článek Pravopis a gramatika slova kdybyste
Rodokmen
Rodiče:
otec Jakub V.
matka Marie de Guise
Sourozenci:
vlastní:
Jakub
Robert
nevlastní:
Robert Stewart, 1. Hrabě z Orknejí
Jan Stewart z Darnley
Jakub Stewart, 1. vévoda Moray
A další
Prarodiče:
prarodiče z otcovy strany:
Jakub IV. a Markéta Tudorovna
prarodiče z matčiny strany:
Klaudius de Guise a Antoinette Bourbonská
Zdroj: článek Marie Stuartovna - pojmy