Téma

HŘÍBĚ A TELE POBÍHALI


HŘÍBĚ A TELE POBÍHALI a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Pracovní list slouží jako inspirace pro různé úkoly s tématem vypravování.


ŘEŠENÍ některých úloh

1. Co je pro správné a přehledné sepsání vyprávění nezbytné?

1.



c

e

s

t

O

v

á

n

í





2.


c

y

k

l

i

S

t

i

k

a





3.




s

t

a

N

o

v

á

n

í




4.







O

p

a

l

o

v

á

n

í

5.




p

l

a

V

á

n

í






6.




r

y

b

A

ř

e

n

í






1. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlak, auto, trasa, poznávání

2. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: helma, jízda, kolo

3. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: táborák, celta, spacák

4. Kl

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pracovní list - vypravování o prázdninách

Chytáky se shodou přísudku s podmětem

(Shoda podmětu s přísudkem)

Komplikací při určování koncovky v přísudku může být, že špatně určíte podmět.

Například: Tisíce lidí skandovaly (podmět: rod mužský neživotný). Čety vojáků pochodovaly (podmět: rod mužský neživotný). Rodiče zběsile pobíhali (podmět: rod mužský životný). Lidičky se zastavovali na ulicích (podmět: rod mužský životný).

Problematická mohou být i podstatná jména, která jsou zároveň životná, ale i neživotná. Jejich životnost se určí podle jejich koncovek. Příkladem problematických dvojic jsou: ledoborci x ledoborce, mikrobi x mikroby, slanečci x slanečky, ukazatelé x ukazatele, uzenáči x uzenáče, dni x dny x dnové.

Ledoborci se ztratili ve tmě (životný). X Ledoborce vypluly z přístavu (neživotný).

Mikrobi byli všude (životný). X Mikroby byly zkoumány vědci (neživotný).

Slanečci nám chutnali (životný). X Slanečky nám chutnaly (neživotný).

Ukazatelé stáli u cesty (životný). X Ukazatele se zřítily (neživotný).

Uzenáči zůstali na talíři (životný). X Uzenáče zůstaly na talíři (neživotný).

Dni se krátily (neživotný). Dny se krátily (neživotný). Dnové se krátili (životný).

Zdroj: článek Shoda přísudku s podmětem

Všeobecný úvod

1. Co je pro správné a přehledné sepsání vyprávění nezbytné? (Odpověď je ukrytá v tajence)

1. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlak, auto, trasa, poznávání

2. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: helma, jízda, kolo

3. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: táborák, celta, spacák

4. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: krém, slunce, lehátko

5. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: voda, kruh, koupaliště

6. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlasec, podběrák, voda


Řešení: ___________


2. Chronologicky seřaď části, které by vypravování mělo mít:

ROZUZLENÍ, UVEDENÍ, VYVRCHOLENÍ, ZÁPLETKA

Napiš správné řešení:

1.

2.

3.

4.

3. Vyber správnou variantu:

Jiný výraz pro úvod je:

  1. expozice

  2. kolize

  3. krize

V úvodu by mělo být:

  1. stupňování konfliktu

  2. seznámení s prostředím

  3. řešení situace

Jiný výraz pro zápletku je:

  1. kolize

  2. krize

  3. rozuzlení

V části zvané krize se objevuje:

  1. vyvrcholení konfliktu

  2. seznámení s postavami

  3. řešení situace


4. Co by nemělo ve správném vypravování chybět?

P Í N E Ř B Y R
R P H L E D L
M P Á R Ř E
Á Ě L Y

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pracovní list - vypravování o prázdninách

Pranostiky na celý měsíc

  • Co si únor zazelená, březen si hájí, co si duben zazelená, květen mu to spálí.
  • Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen.
  • Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
  • Když skřivánek v únoru zpívá, velká zima potom bývá.
  • Když tě v únoru zašimrá komár za ušima, poběhneš jistě v březnu ke kamnům s ušima.
  • Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí.
  • Když větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli neurodí.
  • Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží.
  • Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
  • Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.
  • Můžeš-li se v lednu vysvléci do košile, připravuj si na únor kožich.
  • Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem.
  • Teplý únor - studené jaro, teplé léto.
  • Únor bílý - pole sílí.
  • Únorová voda - pro pole škoda
  • Únor = úmor: kdyby mohl, umořil by v krávě tele a v kobyle hříbě.
  • V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá.
  • V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí.
  • V únoru sníh a led - v létě nanesou včely med.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se týkají toho, jak únorové počasí ovlivní následující měsíce. Nejznámější pranostika: únor bílý – pole sílí, říká, že pokud v únoru sněží, tak pole budou silná na dobrou úrodu. Podobně vyznívají i další pranostiky. Jiné pranostiky říkají, že pokud je v únoru teplo, tak ale v následujících měsících bude zase mrznout.

Zdroj: článek Pranostiky na únor

Shoda přísudku s podmětem

(Shoda podmětu s přísudkem)

Vysvětlení shody přísudku s podmětem

Podmět v množném čísle

Koncovka příčestí minulého

Příklad

Rodu mužského životného

-i

Koně běželi po poli.

Všeobecný

-i

V televizi vysílali zprávy.

Rodu mužského neživotného

-y

Domy byly zbořeny.

Rodu ženského

-y

Zebry se proháněly krajinou.

Rodu středního

-a

Města zářila ve tmě.

Několikanásobný podmět v  množném čísle:

Alespoň 1 člen je rodu mužského životného

-i

Chlapci a dívky jeli na tábor.

Žádný člen není rodu mužského životného

-y

Učitelky a děti se vydaly do  zoologické zahrady.

Všechny členy jsou rodu středního v  množném čísle

-a

Selátka a telata byla zavřena na  malém prostoru.

Několik členů je rodu středního a  alespoň jeden je v jednotném čísle

-y

Kůzlata a hříbě se proháněly pastvinami.

Shoda přísudku s podmětem a nevyjádřený podmět

Psaní koncovek v přísudku může komplikovat situace, kdy je ve větě podmět nevyjádřený. V takovém případě je důležité, jestli je podmět známý z předchozí věty, jestli se dá určit podle oslovení ve větě, jestli se dá odvodit z  kontextu.

Předcházející věta

Nevyjádřený podmět

Z přecházející věty

-i

Malíři namalovali řadu obrazů.

Rozhodli se uspořádat výstavu.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Shoda přísudku s podmětem

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Adventní sníh dočká-li marcového, nebudeš jídat, sedláčku, chleba režného.
  • Březen bez vody - duben bez trávy.
  • Březen mokrý - rolník smutný.
  • Březen se umí pousmát, ale také důkladně zamračit.
  • Březen - na pec si vlezem.
  • Březen suchý, duben mokrý, květen větrný pytle obilím naplní.
  • Březen suchý, duben mokrý a květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní.
  • Březen suchý, duben vlhký a chladný máj, humno bude jako ráj.
  • Březen umí sníh a led rozehřát, ale chce-li i nadělat.
  • Březen - za kamna vlezem.
  • Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - vyženem kozy v háj.
  • Březnové mlhy - za 100 dní déšť.
  • Březnové mrazy nikdy neschází.
  • Březnové slunce má krátké ruce a dlouhý kabát.
  • Březnové slunce od nohou studí.
  • Březnového prachu za dukát lot.
  • Březnového slunka je pořídku.
  • Březnový hrom - pozdní hlad.
  • Březnový prach úrodu zlatí.
  • Březnový slunce má krátký ruce.
  • Březnový sníh škodí polím.
  • Březnový sníh zaorati jest, jako když pohnojí.
  • Dlouho-li březen sněhu hovívá, na obilí úrodný rok bývá.
  • Druhdy ještě v březnu hejl na nos se posadí.
  • Hříbě, štěně a dítě březnové dobré bývá.
  • Hřímání v březnu, sněhy v květnu.
  • Hřmí-li v březnu, sněží v máji.
  • Hřmí-li v březnu, tak také v červnu.
  • Jak prší v březnu, sněží v máji.
  • Jak prší v březnu, tak také v červnu.
  • Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.
  • Josef s Marijú zimu zabijú.
  • Kam se v březnu první bouřka honí, všechny ostatní jdou za ní.
  • Kolik březnových mlh, tolik lijavců v roce.
  • Kolik mlh v březnu k nebi stoupá, tolik bude ještě mrazů po Velikonocích.
  • Kolik mlh v březnu, tolik lijavců v červenci.
  • Květ březnový není dobrý, květ dubnový polodobrý a květ májový docela dobrý.
  • Laštovčin zobáček je krátký, ale zvlášť v březnu sladký.
  • Lépe od hada býti uštknut, než v březnu od slunce ohřát.
  • Marec chytá za palec.
  • Mlha v březnu znamená za 100 dní bouřku.
  • Mnoho dešťů březnových - hubené léto.
  • Mokrý březen od rolníků nenáviděn.
  • Na déšť březnový nenásleduje požehnání boží.
  • Napadlý sníh březnový oseníčku nehoví.
  • Nezapomeň nikdy na to, březnový prach že je zlato!
  • Panská láska, ženská chuť a březnové počasí není stálé.
  • Prach-li březen plodí - tráva, list se rodí.
  • Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
  • Smíření nepřátelé jako březnový led.
  • Sníh v březnu škodí osení i vinné révě.
  • Studený marec, mokrý máj - bude humno jako ráj.
  • V březnu dvě putny vody a jedna

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na březen

Vosa parádnice

Karel Šiktanc
(3 sloky básničky pro děti k recitaci od Karla Šiktance)

Nad zelenou louží

vosa bosa krouží

už snad od pátku.

Bříško, krk i záda

prohlíží si ráda

v lesklém zrcátku.

~
Kroutí se a kroutí

v zelenavém proutí,

pyšně nosí nos.

„Jak mi to dnes sluší!

Já jsem, na mou duši,

nejkrásnější z vos!“

~
Venku před maštalí

čtyři koně stáli,

bílé hříbátko.

Hříbě zasmálo se,

rozběhlo se v rose,

vypilo té vose

zrcátko.

Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech

Seznam předložek

Seznam předložek není úplný, existuje ještě řada předložek, které třeba vznikly ze sloves (například počínaje) a jiných slovních druhů, ale nejsou v tomto seznamu uvedená.

  • à – (Tato předložka se používá jen v písemném projevu. V ústním se používají její synonyma: „po“ a „za“. Tato předložka se objevuje obvykle v souvislosti s nějakým množstvím. Například: tisk fotografie à 30 Kč.)
  • během - nevlastní - 2. pád – během dovolené
  • bez – vlastní - 2. pád – bez mobilu
  • beze – vlastní - 2. pád – beze mě
  • blízko – nevlastní - 2. pád – blízko domu
  • cestou – nevlastní - 2. pád – cestou zákona
  • dík – nevlastní - 3. pád – dík tobě
  • díky – nevlastní - 3. pád – díky tobě
  • dle – knižní - 2. pád – dle názoru
  • do – vlastní – 2. pád - do domu
  • jménem – nevlastní – 2. pád - jménem krále
  • k – vlastní – 3. pád - k tobě
  • ke – vlastní - 3. pád – ke stolu
  • kol – knižní – 2. pád – kol zahrady
  • kolem – nevlastní - 2. pád – kolem domu
  • kontra – cizojazyčná – 1. pád – Jestřáb kontra Hrdlička; význam této předložky je slovo „proti“
  • kromě – nevlastní – 2. pád – kromě tebe
  • ku – vlastní – 3. pád – ku devíti
  • kvůli – nevlastní – 3. pád – kvůli rodičům
  • mezi – nevlastní – 7. pád – mezi domy
  • mimo – nevlastní – 4. pád – mimo provoz
  • místo – nevlastní – 2. pád – místo mě
  • na – vlastní – 4. pád + 6. pád – na stůl + na stole
  • nad – vlastní – 4. pád + 7. pád – nad stůl + nad stolem
  • nade – vlastní – 4. pád + 7. pád – nade dveře + nade dveřmi
  • naproti – nevlastní – 3. pád – naproti obchodu
  • navzdory – nevlastní – 3. pád – navzdory nepřízni
  • o – vlastní – 4. pád + 6. pád – o hlas + o moři
  • ob – vlastní – 4. pád – ob sedačku
  • od – vlastní – 2. pád – od strýce
  • ode – vlastní – 2. pád – ode dveří
  • ohledně – nevlastní – 2. pád – ohledně návrhu
  • okolo – nevlastní – 2. pád – okolo domu
  • oproti – nevlastní – 3. pád – oproti nepřátelům
  • po – vlastní – 4. pád + 6. pád – po kolena + po tobě
  • poblíž – nevlastní – 2. pád – poblíž domu
  • pod – vlastní – 4. pád + 7. pád – pod dům + pod domem
  • pode – vlastní – 4. pád + 7. pád – pode dveře + pode dveřmi
  • podél – nevlastní – 2. pád – podél řeky
  • podle – nevlastní – 2. pád – podle zákona
  • podlevá – nářeční – 2. pád – podlevá Boha, význam - podle
  • pomocí – nevlastní – 2. pád – pomocí vody
  • před – vlastní – 4. pád + 7. pád – před dům + před domem
  • přede – vlastní – 4. pád + 7. pád – přede dveře + přede dveřmi
  • přes – vlastní – 4. pád – přes řeku
  • přese – vlastní – 4. pád – přese všechno
  • při – vlastní – 6. pád – při tobě
  • pro – vlastní – 4. pád – pro tebe
  • prostřednictvím – nevlastní – 2. pád – prostřednictvím televize
  • proti – nevlastní – 3

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Předložky

Autor obsahu

 Mgr. Jitka Konášová


plná moc ke kolaudaci
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
skloňování všechen
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>