JAK SE POUZIVA BREZOVA MIZA

Jaký slovní druh je slovo jak

V jazykových příručkách se dočtete, že slovo jak může být:

1. podstatné jméno rodu mužského životného, které označuje tibetského horského tura s dlouhou srstí.
2. relativního zájmeno Jak jste tady, všichni kradete! (vy, co jste tady). Všichni, jak tu sedíte, jste jeho poddanými. (vy, co tu sedíte). V Praze zaniklo mnoho hospod, ale v hospodě, jak tam říkali „u Maňasů“, se jede dál. (v níž).
   
3. zájmenné příslovce
   1. tázací – vyjadřuje otázku po způsobu nebo míře, či zřeteli, například: jak jsi to řekl?; jak dlouho to trvalo?; jak je to možné?; jak se máš?; jak se jmenuješ?; jak to víš?; jak jste s ním spokojen?; jak rychle to udělá?; jak brzo to bude?; jak dlouho tu budeme stát?; nebo se používá v nepřímé otázce, například: jak bych nepřišel? ovšemže přijdu; jak bych nemohl? jistěže mohu; jak bych mohl přijít? samozřejmě nemohu.
   2. vztažné – připojuje vedlejší větu vztažnou, zejména příslovečnou způsobovou s významem přirovnávacím (často spolu s výrazem „tak“) nebo omezovacím, například: jak řekl, tak udělal; nemůže už (tak), jak by si přála; tak dlouho, jak je možné; jak si kdo ustele, tak si lehne; jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá; jak ty mně, tak já tobě; jak se usnesli, tak vykonali; jak přijel, tak odjel; jak je starý, tak je hloupý; natáhl se jak široký tak dlouhý; šel potichu, jak to dovede jen kočka; dělat něco, jak se sluší a patří; přišel jsem, jak jste si přáli; přišel jsem, jak vidím, pozdě; nemůže již, jak by chtěl; jak kdo, jak kdy, jak kde podle okolností.
   3. neurčité (s opakovaným slovesným tvarem), například: buď jak buď; dělej jak dělej.
   4. ve větách zvolacích (zpravidla ještě s jiným příslovcem) vyjadřuje míru a obvykle velké množství, nebo překvapení, údiv, rozmrzení, například: jak rychle to uteklo!; jak špatně vypadá!; jak rád bych to viděl!; jak je tu krásně!; jak jsme se polekali!; máš rád švestkové knedlíky? a jak!; jak, to že mám udělat?; používá se také v závislé větě zvolací, například: kdybys věděl, jak jsem nešťastná; nechápu, jak to můžeš vydržet.
4. spojka
   1. podřadicí používaná při sdělení nějakého obsahu po slovesech pozorování, myšlení, mluvení a podobně, například: viděl, jak upadla; vyprávěl, jak zmeškal vlak; cítil, jak na něj jde mdloba; přemýšlel, jak to napravit; líčil, jak vody stále přibývalo; vysvětloval, jak se to dělá; neví, jak na to; neví proč a jak.
   2. souřadicí slučovací ve spojení „jak – tak“ s funkcí zdůraznění, například: vynikal jak nadáním, tak houževnatostí; jak u nás, tak v cizině.

Zdroj: článek Jaký slovní druh je slovo jak

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tadeas.

jaky slovni druh je slovo jak

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo JAK může být podstatné jméno, příslovce a taky spojka.
JAK podstatné jméno: jak je název zvířete z Tibetu
JAK příslovce: například ve větě Jak mám určit slovní druh?
JAK spojka: například ve větě Učitel viděl, jak žák bravurně určil slovní druhy.

Podrobné vysvětlení je uvedeno zde: https://www.pravopiscesky.c…

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo jak

Večer na pavlači

I.

Večer bývá tichý jak zamrzlý vodopád,

ale pavlač to je náruč Marie Panny,

vždyť ti, kteří s bojiště dne si přinesli těla poraněná,

si večer usednou na ni

a ona je mřížemi sevře jak měkkými prsty objala by je žena;

nebe je plné hvězd

a pod hvězdami na všecky rány, na všecky rány nějaký balsám jest.

~

Akáty naproti nad tratí vůněmi zvoní jak na návsi zvonice,

aby se vzpamatovali hříšníci a hříšnice,

ale milenci svá těla sepiali vášnivě a prudce,

a tak se zdálo, že na stráni modlí se samé sepiaté ruce

tise a odevzdaně,

že anděl zvěstoval užaslé Marii Panně

poselství lásky a síly.

~

Skoda, když už ta pavlač byla tou šťastnou svatou,

že ti, které chovala, už dávno, už dávno ukřižováni byli.

II.

Břink !

Bylo to jednou, jako by do okna hodil kdos kamenem.

Večer byl sladký, jako by rozhoupal se zvon v tvém srdci zmámeném

a hustou, černou pavučinu ticha protrhla píseň,

jež do vesmíru jak voda trhlinou do lodě na moři vniká.

~

To slečna domácích na klavír hrála,

ta malá blondýnka s modrýma očima,

již denně pokorně prosívám, aby mě trochu milovala

a před níž kleká duše má.

~

Holá!

Byla to píseň veselá, byla to píseň bouřlivá,

jako když v hospodě „U velryby“ sbor mariňáků zazpívá.

Myslil jsem rychle na její dívčí tělo,

na její něžnou kostru složenou z růžových kostí,

na níž se pružné maso přílivem radosti chvělo;

myslil jsem rychle na její pohled prostý,

jejž do not upřela jak v milencovy oči

a láska,

veliká láska stoupala ve mně od paty až k hlavě

jak v bílé bříze míza v jarní noci,

z večera stromek ten ani lístečku nemá a hole se ve větru mihá,

z rána však rozkvete listy, že nemá jich na světě tolik žádná kniha

a na každém báseň.

~

Škoda, chodí už chodí k té slečně čtyři oficíři,

z nichž jeden ji vezme si za ženu a s těžkostmi života smíří ;

škoda, by! bych ji měl jak před okny zahrádku, v jejíž prsti

rostly by růže, reseda, zvonečky, melisa,

a po jejíchž cestičkách chodily by na večer mé prsty.

~

Hrála,

zatím co srdce naše, ta neúmorná kladiva bušící na plnou pokladnu světa,

utichla docela a vesmír už nebyl tou lodí, do níž píseň jako voda cestu protrhla si,

to byla spíše sklenice, až po okraj plná krásy

a my z ní pili až do dna, až do dna z hluboká,

až hlava se zvrátila na zad a slza vhrkla do oka ;

vždyť krásy je nám třeba, jak lásky vody a chleba,

abychom plni jí, všecko konali krásně,

aby milenci

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jaroslav Seifert - Město v slzách

Příběh

Ve svém příspěvku BOHUMIL HRABAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda Soukenka.

Vas citat: Psal povídky a novely silně neotřelým jazykem.

Cetl jsem myslim vetsinu Hrabalovych povidek. Jenom proto, ze Hrabal umi basnicky lidove popsat veci, o kterych ostatni lide premysleji jak ze by je vlastne popsali, tak to neni neotrely jazyk. Lampy se rozkdakaly - je tento vyraz neotrely? Kazdy, kdo zazil petrolejove lampy presne vi, jak slaby pohyb vzduchu okolo lampy rozhazi stiny po okolnich zdech a kazdy, kdo vstoupil do hejna slepic take vi, ze litaji okolo jako ty stiny petrolejky. Tedy kuprikladu.

Lide nejsou neotreli tim, jak pisi nebo mluvi, ale tim, jak ve skutecnosti jednaji. Hrabal byl gentleman a s Haskem nejlepsi cesky spisovatel. Kafku take nema nikdo rad jenom proto, ze psal o lidske demagogii prijate jako fakt. Jiraska jsem necetl, protoze jsme nemeli v loznici kamna a periny. (Hrabal)

Jak dnes hodnotite Drdovo "ani hlt vody sovetskym okupantum"? Nebo "vrazda na tyranu neni zlocinem?


Omlouvam se za pravopis a mistru Janu z Husi za chybejici diakritiku.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Bohumil Hrabal

Obsah díla

Kniha začíná věnováním tohoto díla hraběnce Eleonoře z Kounic. Kniha také na začátku obsahuje vzpomínku Boženy Němcové na její vlastní babičku, kterou milovala.

1. Kapitola

Babička měla syna a dvě dcery. Nejstarší dcera se provdala ve Vídni. Do Vídně šla také druhá dcera. Jediný syn žil se přiženil do městského domu. Babička proto zůstala v pohorské vesnici blízko slezských hranic sama se starou Bětkou. Babička se ale nikdy necítila osamělá, protože ji lidé měli velmi rádi a brali ji jako rodinu. Jednou jí přišel dopis od nejstarší dcery, že její manžel bude pracovat u jedné kněžny na jejím panství v Čechách, že se stěhují na toto panství, které leží blízko babiččiny vesnice, a že by si moc přáli, aby babička šla bydlet k nim. Babička chvíli váhala, protože svou vesničku měla ráda, ale nakonec šla. Přijel pro ni kočí, naložil její truhlu, kolovrat i košík s kuřátky a koťaty, a vydali se na cestu. Mezitím Proškovi čekali, až babička přijede, nejvíce se těšily děti, které babičku nikdy předtím neviděly. Když babička přijela, byly děti velmi překvapené a nemohly se na ni vynadívat. Babička je podarovala dary, které jim přivezla. Babičce se velmi líbil její zeť, jen ji mrzelo, že nemluví česky, protože ona němčinu už zapomněla. Pan Prošek ale česky rozuměl, jen neuměl mluvit. Babička byla také velmi překvapená, že její dcera Terezka má takové panské způsoby. Babička se necítila v tomto panském prostředí úplně dobře. Terezka ji ale pomohla, když jí poprosila, aby za ní zastávala funkci hospodyně, když ona bude na zámku. Babička byla ráda, že jim může pomoci. Babička se v domácnosti ujala pečení chleba, protože to měla ráda a věděla, že služka chlebu nežehná. I děti měly rády, když babička pekla chleba, protože vždy dostaly nějakou dobrůtku. Babička je i učila, co dělat s drobečky, kterých je škoda. Celkově je babička učila úctě k jídlu. Babičce se v dceřině domácnosti velmi nelíbil moderní nábytek, nesedala si ani na pohovku, která ji přišla nepohodlná a bála se jí. Nejlépe se babička cítila ve své světničce, kde měla nábytek, který se jí líbil a byl jí pohodlný, také si zařídila, aby nemusela topit v pokoji fosforem, ale s dětmi si vyráběla sirky, které znala a nebála se jich. Vnoučatům také ukázala, co měla ve své krásně malované truhle. Velmi se jím líbil stříbrný tolar, který měla zavěšený na řetízku s granáty. Tolar dostala babička od císaře Josefa.

2. Kapitola

Babička každý den chodívala spát v deset hodin a v létě vstávala ve čtyři a v zimě si o hodinku přispala. Vždy když vstala, nejprve se pomodlila a políbila křížek, který měla na růženci. Pak se 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Babička

Poradna

V naší poradně s názvem JAK, KDE, KUDY,PROČ, KAM... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.

Dobrý den,
chtěla bych se jen ujistit - syn nyní probírá ve škole slovní druhy a napsal, že "kde" je zájmeno. Jsou všechny otázky na příslovce, tj.: "kde,kudy,odkud,kam,
kdy,odkdy,dokdy, jak, proč" samy také příslovce jako slovní druh? Myslím si, že ano. Zájmeno je pouze Kdo (ptám se na osobu).
Pokud máte otázku na příslovce jak moc - je nutné rozdělit dvě slova na jak: příslovce a moc (v tomto případě jak i moc jsou příslovce?, ale ve spojení moc peněz by "moc" už byla číslovka?
Děkuji moc za informaci. Helena

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo KDE je příslovce a zároveň je to i jedna z pomocných otázek při určování příslovcí. Slovo KDE může být příslovce tázací, vztažné a neurčité. Příslovce tázací je například ve větě: Kde se setkávají rodiče?
Příslovce vztažné je například ve větě: To je to místo, kde se setkávají rodiče.
Příslovce neurčité je například ve větě: Mít kde smočit své tělo.
V ojedinělých případech slovo KDE může být i částice. Například ve větě: Ale kde že!
Slovo KDE nikdy není zájmeno.

Zdroj: příběh Jak, kde, kudy,proč, kam...

Pranostiky na jednotlivé dny:

1.leden: Nový rok (státní svátek: Den obnovy samostatného českého státu)

PRANOSTIKY:

• Jak na Nový rok, tak po celý rok.
• Jakým, kdo je na Nový rok, takový bude po celý rok.
• Je-li dopoledne na Nový rok pěkně, bude příznivé počasí o žních v kraji, je-li pěkně odpoledne, bude o žni pěkně na horách.
• Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně.
• Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka zasvítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný.
• Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.
• Na Nový rok déšť - o Velikonocích sníh.
• Na Nový rok, do zimy skok.
• Na Nový rok nebe rudé - nepohoda, svízel velká bude.
• Na Nový rok o slepičí krok.
• Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále, na Hromnice o hodinu více.
• Na Nový rok se nemá jíst nic od ptáka, aby z domu štěstí neodletělo.
• Na Nový rok se nemá nic půjčovat, ani ze stavení vynášet, protože by to při hospodaření v příštím roce scházelo.
• Na Nový rok zrána jasné lesky, prorokují v létě časté blesky.
• Novoroční noc jasná a klidná, bude povětrnost pro úrodu vlídná.
• Novoroční noc světlá a tichá bez deště a větru znamená dobrý rok.
• Novoroční vítr od východu pro dobytek mor, vítr od západu králům smrt, od poledne mor lidem, od půlnoci neúrodu přinášel.
• Nový rok tmavý – Velká noc bílá.
• Připadne-li na čtvrtek, předpovídá se mírná zima, větrné jaro, parné léto, krásný podzim, mnoho ovoce a hojnost obilí.
• Připadne-li na neděli, lze očekávat mírnou zimu, úrodné jaro a větrné léto.
• Připadne-li na pátek, nutno se obávat očních nemocí, také lidé budou hojně mříti, a dokonce i hrozí válka.
• Připadne-li na sobotu, bývá málo obilí, málo větrů, mnoho ovoce, ale také mnoho zimnic.
• Připadne-li na středu, lze očekávat příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med.
• Připadne-li na úterý, bude zima ještě krutější, ale zato úrodný rok.
• Svítí-li na Nový rok, co by forman pár koní okšíroval a zapřáhl, bude sedlák pohodlně klidit.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky ve většině případů předpovídají, jaké bude počasí v průběhu roku. Jedna pranostika říká, že během roku bude podobné počasí jako na Nový rok (pokud bude na 1. ledna teplo, bude teplý celý rok, pokud bude deštivo, bude během roku hodně pršet). Jiná pranostika odkazuje k tomu samému. Pokud bude na Nový rok pěkné počasí, bude v průběhu roku tak hezky, že bude velká úroda. Další pranostika zas odkazuje k tomu, že pokud bude na začátku nového roku pršet, na Velikonoce bude naopak sněžit. Další pranostiky se zabývají tím, na který den Nový rok připadá, po

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na leden

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Havlíková.

Dobrý večer pane premiére chtěla bych se zeptat zda hodláte něco racionálního udělat pro nás Čechy ohledně práce.Jsme zamořeni Ukrajinci a jinýma a samy máme problém zavadit o práci.Chápu tuto politiku oni pracují za míň ,velká výhoda pro zaměstnavatele. V jiném státě např.v Německu , pokud bych šla na pracovní pohovor a se mnou by tam byl i Němec ,tak ten by měl přednost.U nás bych šla na pohovor a se mnou Ukrajinec ,tak by měl přednost on.Já Vám pořád věřím,ale měl byste se více zaměřit na nás opravdové Čechy.To .že nám říkáte jak se máme dobře,to my tady dole nevidíme.My vidíme jak se vše zdražuje a platy zůstávají.Jak si musíme pronajímat drahé byty a na vlastní nemáme.Vidíme jak Češi mizí ,kamkoliv jdete ať je to nemocnice,stavba ,prodejna všude Ukrajinci.Návod je prostý už dost Ukrajinců ,ať si práci dodělají do skončení víza a hurá domů.pak zaměstnavatelům nezbyde nic jinýho než vzít nás a taky nás zaplatit.A jen Vás uvedu v obraz já bydlím ve Velkých Přílepech a okolo mě je cirka necelých 10 rodin českých a větší zbytek jsou Rusáci a Ukrajinci.V Horoměřicích postavily ohromné sídliště ,Češi tam nejsou neboť na to nemají ,jsou tam nějaký Indové ,Ukrajinci,Rusáci.Teď staví vedle další ohromné sídliště a opět ne pro Čechy.Museli by jsme krást ,abychom na to měli.To je ta realita. Je otázka jestli není účelem ,abychom nenápadně zanikli.děkuji Jitka Havlíková

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tomáš.

Si to jdi řešit prosím někam jinam a nestezuj si

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail