Téma

JARMAREČNÍ PÍSEŇ NA POČEST PRVNÍCH VZDUCHOPLAVCŮ JIŘÍ ŽÁČEK


Vtipné básničky od známých autorů patří k textům, ke kterým se čtenáři i učitelé rádi vracejí, protože dokážou pobavit, překvapit a často i nenápadně přimět k zamyšlení. Humor v poezii má zvláštní schopnost spojovat generace – děti se smějí situacím a slovním hříčkám, dospělí v nich často objeví jemnou ironii nebo nadsázku. Právě básně Jiřího Žáčka a dalších známých autorů jsou ideální volbou pro recitaci, výuku i domácí čtení. Nabízejí rytmus, pointu a lehkost, díky nimž se poezie stává zábavou, nikoli povinností, a často otevírá cestu k hlubšímu vztahu k literatuře.


Podstatná jména začínají na písmeno "K"

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno "K". Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například kouření, koupání). V tabulce jsou uvedená nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

PODSTATNÉ JMÉNO

ROD, VZOR

VÝZNAM SLOVA

PŮVOD SLOVA

Kabanos

Mužský, hrad

Laciný točený salám

Z románských jazyků

Kabaret

Mužský, hrad

1. zábavní podnik s humoristickým programem;

2.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na písmeno k


Příběh

Ve svém příspěvku VTIPNÉ BÁSNIČKY K RECITACI MAJÍCÍ 5 SLOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Saul.

Bajka volební
(Volně dle Ezopa)

Jiří Žáček

Stojí, stojí voli
na volebním poli,
hádají se, koho zvolit
na vedoucí roli.

Slyšelo je tele,
prohlásilo směle:
„Zvolíme si velevola,
ať nám kráčí v čele!“

Dle té moudré rady
všichni dohromady
zvolili si velevola
a teď hubnou hlady.

Každý vůl i kráva
přesto bučí: „Sláva!
Přišla éra prosperity,
pokroku a práva!“

V téhle bajce není
žádné naučení,
neboť tam, kde volí voli,
svět se sotva změní.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Standa.

To je úplně skvělé.
Škoda, že to není uveřejňováno před každými volbami.
Moc děkuji

Zdroj: příběh Vtipné básničky k recitaci mající 5 slok

Podstatná jména na D

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno „D“. Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například držení, doufání atd.). V tabulce jsou uvedené nejen daná podstatná jména, ale i  jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na D


Poradna

V naší poradně s názvem JIŘÍ ŽÁČEK - BÁSNIČKY O JARU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.

Potřebují básničku o jaru,tři sloky pro druhou třídu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Znám jednu básničku o jaru na 3 sloky a kousek.
Milé jaro, kde jsi
Veronika Baudyšová

Milé jaro, kde jsi?
Vidět nikde nejsi.
Sněženka nám vykvetla,
paní Zima utekla.

Zelená se tráva,
slunce už zas vstává.
Probudí se květiny,
já mám brzy jmeniny.

Kytičky si zpívají.
všechny jaro vítají.
Těší se i černý kos,
začíná už ale noc.

Já už musím také spát,
o jaru si nechám zdát.

Zdroj: příběh Jiří Žáček - básničky o jaru

Podstatná jména na D

Pro ukázku podstatných jmen dále uvádím podstatná jména začínající písmenem D. V závorce se vždy nachází rod daného podstatného jména a vzor, podle něhož se podstatné jméno skloňuje.

Seznam podstatných jmen na D

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména


Poradna

V naší poradně s názvem BÁSNIČKY OD JIŘÍHO ŽÁČKA K RECITACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubomír Langr.

Nemohu najít básničku od J. Žáčka,
text začínal: Přišel klobouk do prodejny hlav.....
Třeba mi někdo pomůže.
Děkuji Lubomír Langr

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Přišel klobouk do prodejny hlav, zdvořile se smekl na pozdrav. Tu básničku znám. Tady je.

Kloboukovy trampoty
Jiří Žáček

Přišel klobouk do prodejny hlav,
zdvořile se smekl na pozdrav
a hned spustil:
- Pane prodavači,
vracím tuhle hlavu,
co se pořád mračí.
Takovou já nosit nebudu,
protože mi dělá
ostudu!

Vyberte mi novou hlavu
do práce i pro zábavu.
Hlavu s párem uší,
ať mi pěkně sluší.
Hlavu, co má vždycky
dobrou náladu.
Přineste mi, prosím,
jednu ze skladu!

Prodavač jen vzdychl:
Těžké přání!
Takovéhle hlavy
nejsou právě k mání.
Poradím vám ale rád -
Podejte si inzerát!

Značka: Hledám hlavu
v zachovalém stavu.
Hlavu, co má nápady.
Ani hloupou, ani nafoukanou,
zkrátka bez vady.
Hlavu která potěší.
Nabízím jí přístřeší.

Četly jste to?
Přihlaste se, hlavy,
ať jste z Prahy nebo Bratislavy!

Zdroj: příběh Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci

Pranostiky na jednotlivé dny v měsíci dubnu

1. duben: svátek má Hugo

PRANOSTIKY:

VYSVĚTLENÍ:

Hned první pranostika předpokládá, že počasí na jaře bude střídavé. Druhá pranostika uvádí, že pokud v tento den prší, tak bude pršet i v květnu.

2. duben: svátek má Erika (dříve svatý Teodor)

PRANOSTIKA:

VYSVĚTLENÍ:

Pokud prší v tento den, tak bude hodně pršet i v květnu.

3. duben: svátek má Richard

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. duben: svátek má Ivana (dříve svatá Isidora a Izidor)

PRANOSTIKY:

VYSVĚTLENÍ:

Protože je již začátek dubna, tak se otepluje a to činí radost jak zemědělcům, tak i ptactvu. Druhá pranostika říká, že už by měl přestat foukat severní ledový vítr.

5. duben: svátek má Miroslava (dříve svatý Vincenc, Fedul)

PRANOSTIKY:

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika odkazuje k teplému dubnovému počasí a druhá k budoucí úrodě vína.

6. duben: svátek má Vendula (dříve svatý Celestin)

PRANOSTIKY:

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika slouží jako varování pro zemědělce, že už v tuto dobu by mělo mít zaseto, aby měli dobrou úrodu.

7. duben: svátek má Heřman a Hermína

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

8. duben: svátek má Ema

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

9. duben: svátek má Dušan

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. duben: svátek má Darja (dříve Daria, Darya)

PRANOSTIKA:

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika radí zasít len v tento den, aby byl při sklizni krásný.

11. duben: svátek má Izabela (dříve papež Lev)

PRANOSTIKA:

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že v tuto dobu už bývá nová zelená tráva vhodná jak na pastvu, tak pro drobné zvířectvo.

12. duben: svátek má Julius

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

13. duben: svátek má Aleš (dříve Ida)

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

14.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na duben

Večer na pavlači

I.

Večer bývá tichý jak zamrzlý vodopád,

ale pavlač to je náruč Marie Panny,

vždyť ti, kteří s bojiště dne si přinesli těla poraněná,

si večer usednou na ni

a ona je mřížemi sevře jak měkkými prsty objala by je žena;

nebe je plné hvězd

a pod hvězdami na všecky rány, na všecky rány nějaký balsám jest.

~

Akáty naproti nad tratí vůněmi zvoní jak na návsi zvonice,

aby se vzpamatovali hříšníci a hříšnice,

ale milenci svá těla sepiali vášnivě a prudce,

a tak se zdálo, že na stráni modlí se samé sepiaté ruce

tise a odevzdaně,

že anděl zvěstoval užaslé Marii Panně

poselství lásky a síly.

~

Skoda, když už ta pavlač byla tou šťastnou svatou,

že ti, které chovala, už dávno, už dávno ukřižováni byli.

II.

Břink !

Bylo to jednou, jako by do okna hodil kdos kamenem.

Večer byl sladký, jako by rozhoupal se zvon v tvém srdci zmámeném

a hustou, černou pavučinu ticha protrhla píseň,

jež do vesmíru jak voda trhlinou do lodě na moři vniká.

~

To slečna domácích na klavír hrála,

ta malá blondýnka s modrýma očima,

již denně pokorně prosívám, aby mě trochu milovala

a před níž kleká duše má.

~

Holá!

Byla to píseň veselá, byla to píseň bouřlivá,

jako když v hospodě „U velryby“ sbor mariňáků zazpívá.

Myslil jsem rychle na její dívčí tělo,

na její něžnou kostru složenou z růžových kostí,

na níž se pružné maso přílivem radosti chvělo;

myslil jsem rychle na její pohled prostý,

jejž do not upřela jak v milencovy oči

a láska,

veliká láska stoupala ve mně od paty až k hlavě

jak v bílé bříze míza v jarní noci,

z večera stromek ten ani lístečku nemá a hole se ve větru mihá,

z rána však rozkvete listy, že nemá jich na světě tolik žádná kniha

a na každém báseň.

~

Škoda, chodí už chodí k té slečně čtyři oficíři,

z nichž jeden ji vezme si za ženu a s těžkostmi života smíří ;

škoda, by! bych ji měl jak před okny zahrádku, v jejíž prsti

rostly by růže, reseda, zvonečky, melisa,

a po jejíchž cestičkách chodily by na večer mé prsty.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jaroslav Seifert - Město v slzách


Příběh

Ve svém příspěvku BÁSEŇ PRO SKOLÁKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan.

nejlepší básnička je Malovaná pohádka od: Jiří Žáček

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Báseň pro skoláky

Jarmareční píseň na počest prvních vzduchoplavců

Jiří Žáček
(13 slok od Jiřího Žáčka)

Daidalos byl všeumělec

v starověké Krétě,

vynalézal ve dne v noci,

bádal v zimě v létě.

~

Jednou přišel se žádostí

k Mínóovi králi:

"Trochu se mi tady stýská

po domově v dáli.

~

Dej mi menší dovolenou

na návštěvu vlasti!"

Po králově odpovědi

zjistil, že je v pasti.

~

Mínós král mu řekl: "Tůdle!

Utrpěl bych ztrátu!

Mělo by to zhoubný dopad

na obranu státu!"

~

Kam s tím ale na Daidala!

Byl to chlapík s mozkem:

zkonstruoval dvoje křídla,

slepil peří voskem.

~

Pravil synu Ikarovi:

"Perutě nám stačí!

Přeletíme širé moře

jako havěť ptačí!"

~

Perutě si připravili

na vysoké skále,

udělali dlouhé nosy

na Mínóa krále.

~

Vyletěli, zajásali:

Vzhůru k rodné mezi!

"Sláva! Nazdar! Křídla předčí

všecky vynálezy!"

~

Zajásali, vydali se

na dalekou túru.

Ikaros však nedbal rady,

letěl přímo vzhůru.

~

Třeba se chtěl trochu ohřát,

možná trpěl mrazem -

slunce křídla roztavilo,

žuchnul rovnou na zem.

~

Kdyby aspoň žuchnul na zem,

on však skončil v moři.

Utopil se jako kotě

k Daidalovu hoři.*

~

A tím končí tragédie

z hlubin dávnověku.

Pokloňme se Daidalovi,

odvážnému Řeku!

~

*Nebojte se, neutonul,

vesele si žije -

ale to by potom byla

houby tragédie.

Zdroj: článek Jiří Žáček - básničky online


Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL INFORMACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan |Vyskočil.

Dobrý den,
zdravím Vás a jen malou poznámku k situaci kolem pana Primuly.
Hospoda na Vyšehradě je vyhlášeným mafianským doupětěm. Bylo místem kde se stýkali bossové a kmotři od 90.let. To mě na tom zaujalo najvíce, zvláštˇpo dotazech novinářů. A to je to co mi na tom všem smrdí. Tato hospoda a ještě Žluté lázně. tam si vykukové dohadovali z novináři krytí. Tak bych o tom začal trochu přemýšlet. Zdravím pana Babiše. At´ si dá pozor kdo mu mydlí schody.
Vyskočil

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mjr. Jiří Šeretka v.v..

Vážený pane Babiši,

máte moji velkou podporu v současné volbě pzezidenta. Odsuzuji, pana gen. Petra Pavla, že se stydí za svou minulost a Vaše tvrzení o tom, že byl připravován pro agenturní činnost v rámci III. správy FMV ( kontrarozvědka, event. rozvědka ) je nepravdivé, popírá, když označil Vaše tvrzení, cituji : " Za samé lži". Postačí nahlédnout do podkladů Wikipedie a snadno zjistíte, že byl pro takovou agenturní činnost připravován. Že pomáháte lidem je každému známo, zejména pak musíme Vám být vděční za to, že jste významně lidem pomohl v zemědělství. Vzpomínám si na to, že po roce 1990 jsem musel požádat o lustrační osvědčení, pokud jsem chtěl nadále pracovat jako vyšetřovatel. Je pravdou, že mně bylo vydáno lustrační osvědčení ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1, písm. a), b), c) nebo d) zákona ČNR č. 279/1992 Sb. Totiž, pokud by lustrační osvědčení bylo pozitivní musel bych státní službu opustit. Je zřejmé, že pan gen. Petr Pavel by pozitivní lustrační osvědčení měl, a tak se ptám, jak by to bylo s jeho prověrkou, která by se týkala státního tajemství ( na tajně, přísně tajné ) ??? Jak známo prezident republiky je vrchním velitelem armády !!! Navíc, kdo v těchto volbách vlastně mluví pravdu ??? Nad tím by se měl pan generál zamyslet.

Jsem s veškerou úctou

mjr. Jiří Šeretka, v.v. a právník v důchdou

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail informace

Mluvnické kategorie podstatných jmen

ROD

Rody podstatných jmen jsou tři: mužský, ženský a střední. Rod se latinsky nazývá genus. Rod mužský (maskulinum) v jednotném čísle poznáme tak, že před podstatné jméno se dá zařadit zájmeno TEN, před podstatné jméno rodu ženského (feminum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TA a před podstatné jméno rodu středního (neutrum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TO.

ČÍSLO

Číslo u podstatných jmen může být jednotné (singulár)množné (plurál). Existují ale i podstatná jména, u nichž se takto číslo určit nedá, protože je jejich číslo omezené. Latinsky se tyto skupiny nazývají singularia a pluralia.

Podstatná jména, která patří do singularií, jsou v jednotném čísle (ve většině případů množné číslo nelze ani utvořit). Singularita se obvykle týkají jevů, které jsou neohraničené a jedinečné. Pokud se u nich tvoří množné číslo, pak slouží k označení různosti, intenzity a případně opakování. Do singularií patří jména látková, hromadná, abstrakta a unika.

Látková podstatná jména označují materiální jev. Jedná se o nejrůznější soudržné materiály, chemické prvky a podobně. Například: voda, olej, písek, mouka. Pokud se u těchto podstatných jmen utvoří plurál, tak se tím jasně vymezí celek (dvě kávy- tím se myslí dva šálky kávy) případně intenzita (tiché vody).

Podstatná jména hromadná označují jev, který je vnímán jako jednolitý, ale skládá se z fyzicky dělitelných jevů, například: listí (skládá se z jednotlivých listů), nádobí, žactvo, vojsko, mládež, jehličí.

Abstraktní podstatná jména označují nefyzické jevy, často vlastnosti a děje, například nebezpečí, demokracie, moudrost.

Unika jsou podstatná jména, která označují jedinečné jevy, jejichž singulár vyplývá právě z jejich jedinečnosti: Slunce, svět.

Plurália jsou více známá jako jména pomnožná, která mají tvar množného čísla, i když mohou označovat jen jednu věc. Mezi podstatná jména pomnožná se často řadí ty názvy předmětů, které označují věci složené ze dvou částí, například nůžky, kalhoty, brýle. Dále se sem řadí párové orgány a části těla, například plíce a záda; různé nemoci, například spalničky; svátky, například Vánoce; a další běžné předměty, například dveře.

PODSTATNÁ JMÉNA SLOVESNÁ

Zvláštní kategorií u podstatných jmen jsou podstatná jména slovesná, která se tvoří ze slovesného tvaru. Mohou se tvořit ze sloves, která nemají trpné příčestí, takové podstatné jméno se vytvoří přidáním přípony –nutí, například stárnutí. Také se mohou tvořit od sloves v trpném tvaru přidáním přípony –ení, například probuzení.

PÁD

Další mluvnickou kategorií je pád, latinsky casus.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména


Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Robert Procházka.

Dobrý den pane ministerký předsedo.rosím omluvte moji češtinu,jako češtinář jsem hrozný,nicméě k věci.Jmenuji se Robert Procházka a jsem autorem stolnídekové hry na které mám práva.Myslím si ,že hra by mohla mít poměrně slušný potenciál.Jenomže nemám na vstupní investici.Hru mohu doložit.Můj prvotní plán s touto hrou byl ten,že by hru vyráběl stát a 90 procent zisku by teklo státu.Bylo mi sděleno ,že stát nesmí podnikat,a ře fond národního majetku byl zrušen.Původně jsem to chtěl aby to pak třeba bylo něco jako krteček nebo jako spejbl s hurvínkem brán jako národní majetek. Mě a mojí sestře by z toho plynuly samořejmě nějaké tantiemy.na kterých by se dalo dohodnout.Aby to vlastnil stát a vyráběl stát,jse chtěl mimo jiné proto aby se to nedostalo do rukou mafie.Tehdy na ministerstvu průmyslu a obchos;du pracoval jistý pan Paták a ten mě s tím poslal kšípku.byl bych rád pokud by chse tentokrát shledal s eším přístupem než tehdy.Ta hra buď jak se říká půjde dokopru.A nebo by se jednu mohla prodávat celosvětově.Monopolů se kupříkladu za doby své existence prodalo pře 200 milionů kusu.Hru pokud se domluvíme Vám mohu zaslat k posouzení a očekávám ,zda řeknete ano či ne.Druhá Varianta je ta ,že by jste ode mne hru odkoupil vy osobně,i kdxž vím že tohle není zrovna obor Vašeho podnikání.Ono totiž stačí jenpm zadat nějký požadavek tiskárně na prvních 1000 kusů a psůtjim tu hru a múže se to rozjed.Mám to připravené v tisknutelných souborech.Pokud by jste chtěl hru do svého osobního vlastnictví,že byjste to vyráběl vy tak mi navrhněte cenu za kterou jste ochten t kupit.Ještě je samozřejmě možnost ,že to zavrhnete.Ale já si mslím ,že moje hra by jednou opravdu mohla vydělávat miiardy.Samozřejmě né hned.Pokud budete chtít hru poslat tak mi dejte vědět na prochazkabobo@seznam.cz Děkuji s ůctou Procházka

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Opltová.

Pane Babiši, prosím, zkuste se spojit s opozičními stranami i přes rozdílnost programů, tím budete moci porazit tu bandu, která nám nyní/ podvodem za pomoci Rychetského / vládne . Ti vládní neumětelové jsou schopni přivést naši zemi do záhuby. Děkuji. Marie Opltová

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt

Básničky pro děti k recitaci Jiří Žáček

Jiří Žáček patří mezi autory, jejichž básničky pro děti k recitaci se objevují v učebnicích, čítankách i na recitačních soutěžích. Typický je jeho smysl pro nadsázku, slovní hříčky a jemnou ironii, která je dětem blízká a dospělé často pobaví ještě víc.

Čtyřslokové básně z jeho tvorby se hodí jak pro běžnou školní výuku, tak pro básně k recitační soutěži Jiří Žáček, kde porota oceňuje jasnou strukturu a možnost práce s výrazem.

Zdroj: článek Jiří Žáček - básničky pro děti 4 sloky

Básně ze sbírky Maminka

V další části tohoto článku uvádíme výběr básní k recitaci ze sbírky Maminka. Básně z této sbírky jsou ale vhodné spíše pro starší a zkušenější děti.

Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta

Obsah díla

Kniha začíná věnováním tohoto díla hraběnce Eleonoře z Kounic. Kniha také na začátku obsahuje vzpomínku Boženy Němcové na její vlastní babičku, kterou milovala.

1. Kapitola

Babička měla syna a dvě dcery. Nejstarší dcera se provdala ve Vídni. Do Vídně šla také druhá dcera. Jediný syn žil se přiženil do městského domu. Babička proto zůstala v pohorské vesnici blízko slezských hranic sama se starou Bětkou. Babička se ale nikdy necítila osamělá, protože ji lidé měli velmi rádi a brali ji jako rodinu. Jednou jí přišel dopis od nejstarší dcery, že její manžel bude pracovat u jedné kněžny na jejím panství v Čechách, že se stěhují na toto panství, které leží blízko babiččiny vesnice, a že by si moc přáli, aby babička šla bydlet k nim. Babička chvíli váhala, protože svou vesničku měla ráda, ale nakonec šla. Přijel pro ni kočí, naložil její truhlu, kolovrat i košík s kuřátky a koťaty, a vydali se na cestu. Mezitím Proškovi čekali, až babička přijede, nejvíce se těšily děti, které babičku nikdy předtím neviděly. Když babička přijela, byly děti velmi překvapené a nemohly se na ni vynadívat. Babička je podarovala dary, které jim přivezla. Babičce se velmi líbil její zeť, jen ji mrzelo, že nemluví česky, protože ona němčinu už zapomněla. Pan Prošek ale česky rozuměl, jen neuměl mluvit. Babička byla také velmi překvapená, že její dcera Terezka má takové panské způsoby. Babička se necítila v tomto panském prostředí úplně dobře. Terezka ji ale pomohla, když jí poprosila, aby za ní zastávala funkci hospodyně, když ona bude na zámku. Babička byla ráda, že jim může pomoci. Babička se v domácnosti ujala pečení chleba, protože to měla ráda a věděla, že služka chlebu nežehná. I děti měly rády, když babička pekla chleba, protože vždy dostaly nějakou dobrůtku. Babička je i učila, co dělat s drobečky, kterých je škoda. Celkově je babička učila úctě k jídlu. Babičce se v dceřině domácnosti velmi nelíbil moderní nábytek, nesedala si ani na pohovku, která ji přišla nepohodlná a bála se jí. Nejlépe se babička cítila ve své světničce, kde měla nábytek, který se jí líbil a byl jí pohodlný, také si zařídila, aby nemusela topit v pokoji fosforem, ale s dětmi si vyráběla sirky, které znala a nebála se jich. Vnoučatům také ukázala, co měla ve své krásně malované truhle. Velmi se jím líbil stříbrný tolar, který měla zavěšený na řetízku s granáty. Tolar dostala babička od císaře Josefa.

2. Kapitola

Babička každý den chodívala spát v deset hodin a v létě vstávala ve čtyři a v zimě si o hodinku přispala. Vždy když vstala, nejprve se pomodlila a políbila křížek, který měla na růženci.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Babička – kompletní rozbor díla pro čtenářský deník: postavy, obsah,

A náš patron svatý Vít

Jiří Žáček
(Bohabojná jarmareční píseň o nešťastném kostelíčku)

Stával za vsí kostelíček

na vrcholku kopce,

zdědili jsme po pradědech

tuhle chloubu obce.

Neváhali obětovat

nějakou tu grešli ——

vystavěli kostelíček,

aby se v něm sešli.

~

A náš patron svatý Vít,

naší víry meč i štít, prachsakra,

a náš patron svatý Vít,

s takovým je dobře žít!

~

Katolíci, luteráni,

ba i neznabozi,

všichni, kteří spolu pásli

krávy, husy, kozy,

chodívali do kostela

hájem sličných břízek,

zpytovali svoje duše

a Bůh jim byl blízek.

~

A náš patron svatý Vít...

nenechá nás v hříchu mřít!

Avšak naši pokrokáři

s hokynářem v čele

prohlásili: „Každý kostel

má mít majitele!

Jako pražská katedrála ——

vzorem nám buď Praha!

Teprve pak okusíme

nebeského blaha!“

~

A náš patron svatý Vít...

proč bychom se měli přít?

~

Katolíci, luteráni

i ti čeští bratří

začali se handrkovat,

komu kostel patří.

Staré vášně, staré křivdy

vzedmuly se z hloubi ——

svornosti byl rázem konec,

i té naší chlouby.

~

A náš patron svatý Vít...

zapomněli jsme ho ctít!

Rozebrali kostelíček,

stěny, krov i trámy,

marně farář z kazatelny

volal: „Pánbůh s vámi!“

Rozšlapali sochu světce,

dřív než krapet zkrotli,

marně farář z lesa volal:

„Čert vem tyhle trotly!“

~

A náš patron svatý Vít...

jak a čím tu hanbu smýt?

~

Z kostelíčka na kopečku

nezbyl ani kámen.

Bůh vás natřes, rozkolníci,

alelujá, ámen!

Chodívali jsme tam všichni,

byli jsme si bližší ——

a teď na tom zbořenisku

rejdí havěť myší.

~

A náš patron svatý Vít...

má snad v lese s vlky výt?

~

Když se totiž do duchovna

hokynáři vloží,

zmizí svornost, láska, víra,

i ta bázeň Boží.

A když vášně nadělají

ze sousedů trotly,

budeme se brzy dusit

v Satanově kotli!

~

A náš patron svatý Vít...

nechce s námi už nic mít!

Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci na recitační soutěž

FAQ – Často kladené otázky

Kdo je autorem básně Delfíni?

Autorem básně Delfíni je český básník a spisovatel Jiří Žáček.

Pro koho je báseň Delfíni určena?

Báseň je primárně určena dětem, ale díky své symbolice a tématu oslovuje i dospělé čtenáře.

Jaké je hlavní poselství básně Delfíni?

Hlavním poselstvím je radost ze života, obdiv k přírodě a potřeba žít v souladu s okolním světem.

Proč se báseň Delfíni často učí ve škole?

Díky jednoduchému jazyku, rytmu a jasnému tématu je vhodná pro rozbor poezie a práci s významem textu.

Jaké jazykové prostředky Jiří Žáček v básni používá?

Autor využívá především personifikaci, rytmus, opakování a hravé jazykové obraty.

Patří Delfíni mezi typické básně Jiřího Žáčka?

Ano, tematicky i stylisticky odpovídají jeho poetice zaměřené na přírodu, zvířata a hravý pohled na svět.

Zdroj: článek Jiří Žáček a jeho báseň Delfíni

Jiří Žáček jako autor české poezie

Jiří Žáček je výraznou osobností české literatury, zejména v oblasti poezie pro děti. Jeho básně jsou známé svou srozumitelností, humorem a schopností zaujmout mladší i dospělé čtenáře. V tvorbě Jiřího Žáčka se často objevují zvířata, příroda a lidské vlastnosti zobrazené s lehkou ironií.

Zdroj: článek Jiří Žáček a jeho báseň Delfíni

Jiří Dědeček, Jiří Žáček a humor pro nejmenší

Jiří DědečekJiří Žáček přinášejí krátké a úderné texty, které jsou ideální pro mladší děti. Básně jako Slon nebo Ohryzaná básnička patří mezi často vyhledávané vtipné básničky o zvířatech.

Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech

ZÁHOŘOVO LOŽE

I

Šedivé mlhy nad lesem plynou,

jako duchové vlekouce se řadem;

jeřáb ulétá v krajinu jinou —

pusto a nevlídno ladem i sadem.

Vítr od západu studeně věje,

a přižloutlé listí tichou píseň pěje.

Známátě to píseň; pokaždéť v jeseni

listové na dubě šepcí ji znova:

ale málokdo pochopuje slova,

a kdo pochopí, do smíchu mu není.

~

Poutnice neznámý v hábitě šerém,

s tím křížem v ruce na dlouhé holi,

a s tím růžencem — kdo jsi ty koli,

kam se ubíráš nyní pod večerem?

kam tak pospícháš? tvá noha bosa,

a jeseň chladná — studená rosa:

zůstaň zde u nás, jsmeť dobří lidi,

dobréhoť hosta každý rád vidí. —

~

Poutníče milý! — než tys ještě mladý,

ještě vous tobě nepokrývá brady,

a tvoje líce jako pěkné panny —

ale což tak bledé a smutně zvadlé,

a tvoje oči v důlky zapadlé!

Snad je ve tvém srdci žel pochovaný?

snad že neštěstí tvé tělo svíží

lety šedivými dolů к zemi níží?

~

Mládenče pěkný! nechoď za noci,

možné-li, budem rádi ku pomoci,

a při nejmenším snad potěšíme.

Jen nepomíjej, pojď, pohov tělu:

neníť bez léku nižádného želu,

a mocný balzám v důvěře dříme. —

~

Nic neslyší, neví, aniž oko zvedne,

neníť ho možné ze snův vytrhnouti!

a tam již zachází v chrastině jedné:

pán bůh ho posilň na jeho pouti!

II

Daleké pole, široké pole,

předlouhá cesta přes to pole běží,

a podlé cesty pahorek leží,

a dřevo štíhlé stojí na vrchole:

štíhláť to jedlice — však beze snětí,

jen malá příčka svrchu přidělána,

a na té příčce přibitý viděti

rozpjatý obraz Krista pána.

Hlavu krvavou vpravo nakloňuje,

ruce probité roztahuje v šíři:

v dvě světa strany jimi ukazuje,

v dvě strany protivné, jakož cesta míří:

pravou na východ, kdež se světlo rodí,

levou na západ, kdež noc vojevodí.

Tam na východě nebeská je brána,

tam u věčném ráji bydlí boží svatí;

a kdo dobře činí, čáka jemu dána,

že se tam s nimi též bude radovati.

Ale na západě jsou pekelná vrata,

tam plane mořem síra i smola,

tam pletou ďáblové, zlá rota proklatá,

zlořečené duše v ohnivá kola.

Vpravo, Kriste pane! tam dej nám dospěti,

však od levice vysvoboď své děti!

~

Tu na tom pahorku leže na kolenou

náš mladý poutník v ranním světla kmitu,

okolo kříže ruku otočenou,

vroucně objímá dřevo beze citu.

Brzy cos šepce, slzy roně z oka,

brzy zas vzdychá — těžce, zhluboka.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

SVATEBNÍ KOŠILE

Již jedenáctá odbila,

a lampa ještě svítila,

a lampa ještě hořela,

co nad klekadlem visela.

~

Na stěně nízké světničky

byl obraz boží rodičky,

rodičky boží s děťátkem,

tak jako růže s poupátkem.

~

A před tou mocnou světicí

viděti pannu klečící:

klečela, líce skloněné,

ruce na prsa složené;

slzy jí z očí padaly,

želem se ňádra zdvíhaly.

A když slzička upadla,

v ty bílé ňádra zapadla.

~

„Žel bohu! kde můj tatíček?

Již na něm roste trávníček!

Žel bohu! kde má matička?

Tam leží — podlé tatíčka!

Sestra do roka nežila,

bratra mi koule zabila.

~

Měla jsem, smutná, milého,

život bych dala pro něho!

do ciziny se obrátil,

potud se ještě nevrátil.

~

Do ciziny se ubíral,

těšil mě, slzy utíral:

„ „Zasej, má milá, zasej len,

vzpomínej na mě každý den,

první rok přádla hledívej,

druhý rok plátno polívej,

třetí košile vyšívej :

až ty košile ušiješ,

věneček z routy poviješ.“ “

~

Již jsem košile ušila,

již jsem je v truhle složila,

již moje routa v odkvětě:

a milý ještě ve světě,

ve světě šírém, širokém,

co kámen v moři hlubokém.

Tři léta o něm ani sluch,

živ-li a zdráv — zná milý bůh!

~

Maria, panno přemocná!

ach budiž ty mi pomocna:

vrať mi milého z ciziny,

květ blaha mého jediný;

milého z ciziny mi vrať —

aneb život můj náhle zkrať :

u něho život jarý květ —

bez něho však mě mrzí svět.

Maria, matko milosti!

buď pomocnicí v žalosti!“

~

Pohnul se obraz na stěně —

i vzkřikla panna zděšeně;

lampa, co temně hořela,

prskla a zhasla docela.

Možná, žeť větru tažení,

možná i — zlé že znamení!

~

A slyš! na záspí kroků zvuk,

a na okénko: ťuk, ťuk, ťuk!

,, „Spíš, má panenko, nebo bdíš?

Hoj, má panenko, tu jsem již!

Hoj, má panenko, co děláš?

a zdalipak mě ještě znáš,

aneb jiného v srdci máš?“ “

~

„Ach můj milý! ach pro nebe!

tu dobu myslím na tebe;

na tě jsem vždycky myslila,

za tě se právě modlila!“

~

,, „Ho, nech modlení — skoč a pojď,

skoč a pojď a mě doprovoď;

měsíček svítí na cestu:

já přišel pro svou nevěstu.“ “

~

„Ach pro boha! ach co pravíš?

Kamž bychom šli — tak pozdě již!

Vítr burácí, pustá noc,

počkej jen do dne — není moc.“

~

,, „Ho, den je noc, a noc je den —

ve dne mé oči tlačí sen!

Dřív než se vzbudí kohouti,

musím tě za svou pojmouti.

Jen neprodlévej, skoě a pojď,

dnes ještě budeš moje choť!

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

Autoři uvedeného obsahu


báseň ztracená teta miloš kratochvíl
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
popis pracovního postupu ukázky
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>