Téma

JAROSLAV SEIFERT BÁSNĚ PRO DĚTI


JAROSLAV SEIFERT BÁSNĚ PRO DĚTI a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Recitace byla dříve nedílnou součástí výuky literatury. Dnes již její obliba upadá, i přesto má ale krásný přednes básně své nepochybné kouzlo.


Jaroslav Seifert

Jeden z nejznámějších českých básníků Jaroslav Seifert se narodil 23. září 1901 v Praze na Žižkově a zemřel 10. ledna 1986 taktéž v Praze. Jaroslav Seifert byl nejen básníkem, ale i všeobecně uznávaným spisovatelem, novinářem a překladatelem. Jako jedinému Čechovi se mu podařilo získat Nobelovu cenu za literaturu v roce 1984. V roce 1921 vstoupil do Komunistické strany Československa, ze strany byl ale v roce 1929 pochopitelně vyloučen, protože podepsal Manifest sedmi, kritizující bolševizaci ve vedení strany. S komunistickou stranou se dostal znovu do sporu, když protestoval proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. Představitelé komunistického režimu se ho ale nemohli zbavit úplně, protože patřil mezi známé a oblíbené autory jak u nás, tak i ve světě. Bylo mu tedy dovoleno publikovat, ale nesměl veřejně vystupovat a podepisovat jakékoliv petice (to ale mnohokrát nedodržel, dokonce podepsal komunisty nenáviděnou Chartu 77).

V literatuře se ve 20. letech stal představitelem československé avantgardy a podílel se na vzniku, tvorbě a propagandě uměleckého stylu zvaného poetismus.

Básně vhodné k recitaci se dají čerpat z nejrůznějších Seifertových sbírek. Oblíbené básně se nacházejí v básnické sbírce s názvem Maminka. O čem je kniha Maminka? Tato básnická sbírka vznikla až po druhé světové válce. Jedná se o intimně laděné lyrické básně. Všechny básně v této sbírce nějakým způsobem odkazují k autorově dětství. Promítají se do nich jeho vzpomínky nejen na maminku, ale na různé události, předměty a osoby spojené s dětstvím. Seifert dává jasně najevo, že maminka je tím pojítkem, které drží rodinu pohromadě, právě ona dává členům rodiny lásku, a i proto se k ní rádi vrací. Jak už název sbírky napovídá, básně jsou plné citu (především lásky a obdivu k matce. Básně ze sbírky Maminka provází také určitá nostalgie a smířenost s plynutím času, protože smrt čeká každého (V řadě básní se objevuje i motiv smrti maminky.) Kromě maminky se v básních objevují i další členové rodiny: otec, dědeček a strýc.

Výhodou těchto básní pro recitaci je, že se rýmují. Nevýhodou je, že obsahují zastaralé výrazy, které dnes mladí již neznají. Seifert se navíc často snaží ve svých básních vyjadřovat vzletně (a zároveň jednoduše) a využívá k tomu svoji bohatou slovní zásobu. I to ale může v některých případech být nevýhodou při recitaci.

Výhodou těchto básních je, že tématem jsou jednoduché, lidem často známé situace, předměty, osoby.

Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta

Příběh

Ve svém příspěvku BÁSEŇ PRO 5. TŘÍDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anonym.

dobry den prosim delsi basne jsou hezke ale kratke dekuji za vas cas

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Báseň pro 5. třídu

Obsah díla

Kniha začíná věnováním tohoto díla hraběnce Eleonoře z Kounic. Kniha také na začátku obsahuje vzpomínku Boženy Němcové na její vlastní babičku, kterou milovala.

1. Kapitola

Babička měla syna a dvě dcery. Nejstarší dcera se provdala ve Vídni. Do Vídně šla také druhá dcera. Jediný syn žil se přiženil do městského domu. Babička proto zůstala v pohorské vesnici blízko slezských hranic sama se starou Bětkou. Babička se ale nikdy necítila osamělá, protože ji lidé měli velmi rádi a brali ji jako rodinu. Jednou jí přišel dopis od nejstarší dcery, že její manžel bude pracovat u jedné kněžny na jejím panství v Čechách, že se stěhují na toto panství, které leží blízko babiččiny vesnice, a že by si moc přáli, aby babička šla bydlet k nim. Babička chvíli váhala, protože svou vesničku měla ráda, ale nakonec šla. Přijel pro ni kočí, naložil její truhlu, kolovrat i košík s kuřátky a koťaty, a vydali se na cestu. Mezitím Proškovi čekali, až babička přijede, nejvíce se těšily děti, které babičku nikdy předtím neviděly. Když babička přijela, byly děti velmi překvapené a nemohly se na ni vynadívat. Babička je podarovala dary, které jim přivezla. Babičce se velmi líbil její zeť, jen ji mrzelo, že nemluví česky, protože ona němčinu už zapomněla. Pan Prošek ale česky rozuměl, jen neuměl mluvit. Babička byla také velmi překvapená, že její dcera Terezka má takové panské způsoby. Babička se necítila v tomto panském prostředí úplně dobře. Terezka ji ale pomohla, když jí poprosila, aby za ní zastávala funkci hospodyně, když ona bude na zámku. Babička byla ráda, že jim může pomoci. Babička se v domácnosti ujala pečení chleba, protože to měla ráda a věděla, že služka chlebu nežehná. I děti měly rády, když babička pekla chleba, protože vždy dostaly nějakou dobrůtku. Babička je i učila, co dělat s drobečky, kterých je škoda. Celkově je babička učila úctě k jídlu. Babičce se v dceřině domácnosti velmi nelíbil moderní nábytek, nesedala si ani na pohovku, která ji přišla nepohodlná a bála se jí. Nejlépe se babička cítila ve své světničce, kde měla nábytek, který se jí líbil a byl jí pohodlný, také si zařídila, aby nemusela topit v pokoji fosforem, ale s dětmi si vyráběla sirky, které znala a nebála se jich. Vnoučatům také ukázala, co měla ve své krásně malované truhle. Velmi se jím líbil stříbrný tolar, který měla zavěšený na řetízku s granáty. Tolar dostala babička od císaře Josefa.

2. Kapitola

Babička každý den chodívala spát v deset hodin a v létě vstávala ve čtyři a v zimě si o hodinku přispala. Vždy když vstala, nejprve se pomodlila a políbila křížek, který měla na růženci. Pak se 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Babička

Příběh

Ve svém příspěvku VTIPNÉ BÁSNĚ K RECITACI PRO DĚTI Z 5. AŽ 8. TŘÍD ZŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Žofie.

máte to krásné, ale vadí mi, že mezi každou básní je reklama na ty samé básničky.
děkuji

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ

Oblíbená mužská jména

1. jméno: Jakub

Jméno Jakub bylo v roce 2014 nejoblíbenější. Jakub má svátek 25. července. Jméno Jakub pochází z hebrejštiny a překládá se jako: druhorozený. Jméno Jakub k roku 2015 v Čechách nosí 105 316 mužů.

2. jméno: Jan

Druhé nejčetnější jméno je Jan. Jan má svátek 24. června. Jméno Jan pochází také z  hebrejštiny a překládá se jako Bůh je milostivý, Bohem daný či milostivý dar Boží. Jméno Jan k roku 2015 v Čechách nosí 294 354 mužů.

3. jméno: Tomáš

Jméno Tomáš je aramejského původu a znamená dvojče, blíženec. Tomáš má svátek 7. března. Jméno Tomáš k roku 2015 v Čechách nosí 180 370 mužů.

4. jméno: Adam

Jméno Adam si většina lidí spojuje s prvními biblickými lidmi na Zemi. Adam má svátek 24. prosince, tedy na Štědrý den. Jméno Adam je původu hebrejského a znamená člověk, pozemšťan či z červené hlíny. Jméno Adam k roku 2015 v Čechách nosí 45 816 mužů.

5. jméno: Matyáš

Matyáš je jednou z variant jmen Matěj a Matouš. Matyáš je archaickou podobou jména Matěj. Stejně jako Matěj jméno Matyáš pochází z hebrejštiny a stejně tak znamená: dar od boha. Matyáš slaví svátek 24. února. Jméno Matyáš k roku 2015 v Čechách nosí 21 224 mužů.

6. jméno: Filip

Jméno Filip pochází z řečtiny a znamená milovník koní. Filip slaví svátek 26. května. Jméno Filip k roku 2015 v Čechách nosí 48 863 mužů.

7. jméno: Vojtěch

Vojtěch je jméno původu slovanského. V překladu znamená útěcha vojska, těšitel vojska či radost z války. Svátek slaví 23. dubna. Jméno Vojtěch k roku 2015 v Čechách nosí 51 464 mužů.

8. jméno: Ondřej

Jméno Ondřej vzniklo původně z řeckého slova andreas. Toto jméno se dá přeložit jako mužný, statný či odvážný. Svátek Ondřej slaví 30. listopadu. Jméno Ondřej k roku 2015 v Čechách nosí 74 732 mužů.

9. jméno: David

Jméno David pochází patrně z ugaritštiny (řadí se také do hebrejštiny). Jméno David má několik významů, může znamenat miláček, strýček či náčelník. Svátek slaví 30. prosince. Jméno David k roku 2015 v Čechách nosí 99 819 mužů.

10. jméno: Lukáš

Jméno Lukáš je latinského původu. Jméno vzniklo z označení oblasti Lukánie (jižní Itálie), a proto jeho význam je: Lukánec, pocházející z Lukánie. Lukáš slaví svátek 18. října. Jméno Lukáš k roku 2015 v Čechách nosí 101 611 mužů.

11. jméno: Matěj

Jedna varianta jména Matěj zde již zazněla. Matěj je původu hebrejského. Stejně jako Matyáš jméno Matěj znamená Hospodinův dar. Matěj také slaví svátek 24. února. Jméno Matěj k roku 2015 v Čechách nosí 36 969 mužů.

12. jméno: Danie

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Mužská jména

Příběh

Ve svém příspěvku VTIPNÉ BÁSNĚ K RECITACI PRO DĚTI Z 5. AŽ 8. TŘÍD ZŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karolína Cyrusová.

Chtěla bych nějakou básničku pro recitaci do školní soutěže.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Žofie.

vše je vpoho. vyberte si neco, co se vám zamlouva delkou, nebo abyste to zvladli. neni to lehke, ale ja to dokazala. tak to zkuste taky. ja si treba vybirala tak, ze 2 basnicky sme meli v pracovnim sesite ve skole, tak ty

Zdroj: příběh Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ

Báseň nejpokornější

Na hoře vysoké a klonící se k městu

stoje

s rukama rozpiatýma,

jsem prorok, který ukazuje cestu

a chudým věstí slavný zítřek jejich,

jsem mudrc

který radí v beznadějích,

v své ruce drže květ, jenž nikdy neuvadne,

jsem ten, jenž v revoluci střelí první,

jsem ale také ten, jenž první padne

a který první přiklekne, by zavázal raněným rány,

zázračný jako bůh

a mocný jako bůh,

jsem víc,

jsem ještě mnohem víc

a přece nejsem nic,

než milosti zástupů pokorně odevzdaný

básník

Jaroslav Seifert.

Zdroj: článek Jaroslav Seifert - Město v slzách

Příběh

Ve svém příspěvku MILOŠ KRATOCHVÍL BÁSNĚ K RECITACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.

Básničky jsou velmi hezké

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal.

Básnička se mi moc líbí a ve čtvrtek příští týden ji budu recitovat ve škole.

Zdroj: příběh Miloš kratochvíl básně k recitaci

REFERÁT NA KNIHY

Rozbor díla Tajuplný ostrov od Julesa Vernea

Román Tajuplný ostrov vydal Verne v roce 1875. Tato kniha má rysy vědecko-fantastické literatury. Tato kniha je provázána s dalšími dvěma knihami (Děti kapitána Granta a Dvacet tisíc mil pod mořem). Při tvorbě tohoto příběhu autor projevil své znalosti nejen ze zeměpisu a přírodopisu, ale i z jiných předmětů, například z chemie a fyziky. Příběh Tajuplného ostrova začíná za americké války Severu proti jihu. Děj se odehrává především na opuštěném ostrově, který si trosečníci pojmenují jako Lincolnův ostrov. Mezi hlavní myšlenky tohoto díla patří určitě solidarita mezi lidmi, síla přátelství a snaha nevzdávat se a najít vždy něco dobrého na každé situaci. Hlavními hrdiny jsou dobří muži, kteří i ve válce stojí na „správné“ straně. Každá z postav má nějaký charakter a ten si drží po celou dobu příběhu.

Příběh Tajuplného ostrova začíná ve velmi dramatickém okamžiku, kdy se hlavní hrdinové obávali o svůj život. Jejich balón byl totiž poničen a jim hrozilo, že se zřítí do moře. Vše, co šlo, vyhazovali z balónu, aby si zajistili alespoň pár metrů výšky k dobru. Nakonec se jim podařilo přistát na břehu. Tam ale zjistili, že jeden z nich chybí.

Až po tomto dramatickém úvodu se děj vrací k předcházejícím událostem a představuje hlavní hrdiny. Putování hlavních hrdinů začalo v pevnosti Richmond, kterou za války Severu proti jihu obléhalo vojsko generála Granta. V pevnosti byli uvězněni: inženýr Cyrus Smith s jeho sluhou černochem Nabem a novinářem Gedeonem Spilettem. Tam se také setkali s námořníkem Pencroffem, který tam byl se svým mladým přítelem Harbertem.

Pencroff vymyslel plán útěku z pevnosti. Smith i Spilett s plánem souhlasili, protože se chtěli dostat zpět do války a bojovat opět proti jihu. K útěku využili balón, který se v pevnosti nacházel. Balón je ale zanesl nad Tichý oceán, kde také ztroskotali. Po ztroskotání si hrdinové uvědomili, že chybí jeden z nich, a to inženýr Smith s jeho psem Topem. Snažili se ho najít, ale marně. Nejhůře jeho ztrátu nesl černoch Nab, který bez něj nechtěl žít. Zbytek posádky se vydal na vedlejší větší ostrov, na němž chtěli žít. Našli si tam vhodný úkryt, který nazvali Komín. Také zjistili, že na ostrově je sladká voda i les, takže jim chyběl již jen oheň. Mezitím, co Pencroff s Harbertem chystali úkryt, tak se Spilett s Nabem pokoušeli najít Smitha. Oba se ale vrátili bez úspěchu. Spilett v kapse objevil zapomenutou sirku, a tak se trosečníkům podařilo rozdělat oheň. Nab se nevzdal naděje, že inženýra Smitha objeví, hledal ho i sám. Jednou v

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jules Verne

Příběh

Ve svém příspěvku VLK A KOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Popelková.

To je krasné a opět jsem se u toho zasmála. Máte stránky kde bych mohla najít vaše výtvory? Myslím že i kamarádky s dětmi by využili, často říkáme, že nevíme co aby to děti i bavilo ne jen z nutnosti naučit. Moc děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Rýdl.

Jémináčku, to jste mě zaskočila ! Mnou napsané rýmování
by se mělo nacházet právě na těchto stránkách.
Oslovil mě šéfredaktor Luboš Simon.
Básně budou zveřejněny v textové podobě na webu http://www.pravopiscesky.cz.
https://www.pravopiscesky.c…
https://www.pravopiscesky.c…
https://www.pravopiscesky.c…
https://www.pravopiscesky.c…
xxx další pořadová čísla jsou :
11017
11018
11019
11023
11025
11062

Zdroj: příběh Vlk a koza

Rozbor díla Babička

Následující část obsahuje shrnutí knihy Babičky včetně obsahu a slouží jako podklad k rozboru díla, případně jako podklad pro referát na toto téma.

Kniha Babička vyšla ve čtyřech sešitech v létě roku 1855. Od té doby dosáhla přes tři sta českých vydání, byla přeložena do více než dvou desítek jazyků. Třikrát byla zfilmována, posloužila jako východisko k opernímu libretu, inspirovala smělé básnické parafráze.

Jedná se o nedějovou prózu. Všechno zamotané a napínavé v životě titulní postavy proběhlo už dříve, a dovídáme se o tom jen retrospektivách. Stará venkovanka přijela na osamělé Staré bělidlo, aby vypomohla v domácnosti své dceři, zaměstnané službou u zámeckého panstva. Brzy starosvětská žena převezme na starost chod domácnosti a řád v ní, těší se autoritě u sousedů. Na Starém bělidle zůstane až do své smrti. Tímto okamžikem a chválou, kterou babičce vzdává kněžna se „obrazy venkovského života“ končí.

Babička postupně navázala kontakty s okolím a získala přirozenou autoritu u dětí i u všech lidí, s nimiž se stýkala. Jenom pomatené Viktorce pomoci nemohla. Dokázala jen ovlivnit děti, aby se bezbranné nešťastnici nevysmívaly, aby její podivné jednání respektovaly. Od všech ostatních postav díla, které jsou hovorné, se Viktorka odlišuje tím, že nemluví. Jen několika gesty dává najevo vztah k situaci, k níž se nachomýtla. Není přitom epizodickou postavou.

O babiččině manželovi se dovídáme na vzdálených místech textu, jedná se o formu retrospektivy, jako vzpomínky na události, které proběhly a uzavřely se za hranicemi vlastního dění. Tato a další vzpomínková vypravování utvářejí cosi jako zadní plán díla, plný krutosti, bolestí a strastí.

Autorčina fikce se krajně vzdálila od látkových východisek. Rodina Panklové žila v nevzhledném přístavu ratibořického zámku, babička z hor tam pobývala jen několik roků.

Román Boženy Němcové Babička má jasné autobiografické prvky. Autorka zde vzpomíná na své dětství. Hlavní hrdinkou je zde babička, která se vydává ke své dceři a zeťovi, aby jim pomáhala v domácnosti a s výchovou jejich dětí. Autorka se zde ztotožňuje s postavou vnučky Barunky a zachycuje zde svůj zidealizovaný vztah k babičce. Babička působí jako spravedlivá, milá, vesnická žena, která má ráda to, čemu rozumí. Příliš nechápe různé novoty. Její dcerou je Tereza Prošková, která se svým manželem Janem Proškem přijíždí z Vídně. Tereza Prošková má svou rodinu ráda, zároveň je ale pro ni důležité společenské postavení. Jan Prošek si dokáže získat snadno sympatie babičky, přestože z počátku neumí mluvit česky. Důležitá jsou zde i vnoučata Barunka, Jan, Vilém a Adélka. V příběhu

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Božena Němcová (Barbora Novotná)

Pohádky

Následuje přehled pohádek, které sepsala Němcová v některých svých pohádkových knihách. Nejedná se o úplný soupis, pohádek napsala mnohem více.

Jak Jaromil k štěstí přišel

Pohádka vypráví příběh malého Jaromila, který vyrůstá s otcem (uhlířem) a nevlastní matkou. Jeho macecha ho často bije, a proto Jaromil rád tráví čas mimo domov. Blízko lesa si vytvořil zahrádku z květin, které se mu líbily. Většinu času tráví tam. Večer se vždy vrací s kozami a ovcemi, které měl pást. Horší je to ale v zimě, kdy musí být s rodiči doma. Jeho otce trápí, že Jaromil si přeje být zahradníkem, on by z něj měl rád uhlíře. To si ale Jaromil nepřeje. Jednou se takhle na jaře zatoulal do neznámých míst, když sledoval překrásného ptáka. Prolezl úzkou skálou a dostal se do překrásné země, v níž žili pidimužíci. Ujala se ho tam dívka jménem Narciska, která ho přivedla před krále a provedla ho jejich zemí. Spatřil tak vládkyni vodních víl, která mu darovala mušli; sál ohně, kde mu jedno ohnivé dítě darovalo lahvičku s plamínkem; a nakonec dostal i dárek od Narcisky – pecku. Všechny tři předměty sloužily k tomu, aby přivolaly tu, která mu předmět darovala. Jarmil nakonec musel tuto podzemní říši opustit a přísahat, že nikdy nikomu neprozradí, kde byl. Když se vrátil zpět na zem, zjistil, že byl pryč deset let, přestože mu to přišlo, že zmizel jen na pár hodin. Jeho otec dávno nežil v chaloupce u lesa, ale odešel do města, aby ho našel. I Jarmil se vydal do města, nejdřív ale zjistil, že růžové lístky, které si vzal na památku, se proměnily v peníze, za ně si nakoupil slušné oblečení. V královském městě se dal do služby královského zahradníka. Od něj se také dozvěděl, co může zdejší princeznu vyléčit. Tělo jí měl uzdravit stříbrný potok, živý oheň jí měl navrátit zrak a jablka z mluvícího stromu ji měla opět pomoc získat řeč. Jaromil se přihlásil králi, že princeznu uzdraví. Strávil s ní tři dny. První den, požádal o pomoc vodní vílu, která princezně uzdravila tělo, druhý den mu pomohla dívka z ohně, když princezně vrátila zrak, a třetí den Narciska princezně Boleslavě navrátila i řeč. Jaromil se mezitím do princezny zamiloval a i ona opětovala jeho cit, a proto, když s tím král souhlasil, se vzali. Jaromil se také setkal se svým otcem, který se přišel podívat na uzdravenou princeznu.

Divotvorný meč

Malému Vojtěchovi zemřela matka, a tak žil jen se svým otcem. Jednou společně zaseli hrách, a když začal kvést, tak ho chodili hlídat. První noc šel otec a viděl bílého koně, který se proháněl po jejich poli. Vojtěch mu to nevěřil, obzvlášť proto, že na poli nebylo

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Božena Němcová (Barbora Novotná)

Poradna

V naší poradně s názvem OD PONDĚLÍ DO PÁTKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel M. Loudík.

Prosím o název básně...

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Malovaná pohádka

Od pondělka do pátku
budu kreslit pohádku.
Koho do ní namaluju,
aby byla v pořádku?

Princeznu a Babu Jagu?
Draka, co má dračí spády?
Honzu nebo loupežníky?
Sebe a své kamarády?

Od pondělka do pátku
budu kreslit pohádku.
Potom vám ji celou povím,
umím ji i pozpátku.

Zdroj: příběh Od pondělí do pátku

Domov

Jaroslav Seifert
(11 slok básně od Jaroslava Seiferta)

Ty prosté věci, jež jsem miloval,

toužil jsem míti věrně kolem sebe.

A byl to ráj a já se o něj bál

a viděl jsem, že ztratím v nich kus nebe.

~

Okno mi řeklo: Jen se rozhlédni,

až odejdeš, už cizí budu tobě.

Kyvadlo řeklo: Jdi, je k poledni.

A křížek na zdi: Sejdeme se v hrobě.

~

I dvířka kamen žárem zsinalá

v koutečku při zdi, kde se pěkně klímá,

tesklivě na práh za mnou volala:

Přijď ohřát se, kdyby ti bylo zima.

~

Když jsem byl děcko, matka prosila:

Blíží se bouřka , zůstaň blízko domu.

Svět byl tak krásný, moje rozmilá,

a krásnější byl pod rachotem hromů.

~

Růže mi řekla: Voním silicí,

kdo po mně sáhne, zbloudit lehce může.

Když dotkla se mě ústa na líci,

ústa mi řekla: Voníme jako růže.

~

A mluvil oblak: V zemi tajemné

uvidíš možná věže krásných hradů.

A nato řekla: Chvátej podél mne,

uslyšíš záhy hukot vodopádu.

~

Srdce, jež bilo pod věncovím cév,

říkalo přitom: Já ti něco skrývám.

A ozval-li se sladký ženský zpěv,

pravila touha: To já ti v něm zpívám.

~

I vtiskla matka ret mi na čelo

a řekla: Sbohem. Šel jsem bez rozpaků.

Vždyť v tichu, v kterém nic se nedělo,

slýchal jsem ze tmy dunět kola vlaků.

~

Po letech klepu doma na dveře,

na prahu suk a vyšlapaná škvíra.

Ozvou se kroky? Kdo mi otevře?

Za dveřmi ticho, nikdo neotvírá.

~

Okno je kalné, prohnil jeho rám,

už netkví pevně v starém, vetchém zdivě.

Kyvadlo stojí, neví kudy kam.

Jen křížek na zdi čeká trpělivě.

~

Podíval jsem se v šero zrcadla,

a poznal čas i cítil jeho tíži.

A v náruč té, jež v prach se rozpadla,

ten, který přišel, pomalu se blíží.

Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta

Příběh

Ve svém příspěvku KONTAKT A.BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Inka.

Stará vládní a poslanecká garnitura se bojí o své posty, a nehodlají mezi sebe pustit nikoho, kdo by jim viděl do karet např. pan Babiše Proč policie nestíhá pana Kalouska, zasílala jsem i na policii a nejvyššímu soudu podklady o mnohamilionových pochybných podvodech, stále křičí ,že se rozhazují finance rodinám, důchodcům, za něj jsme nedostali jako důchodci nic nebo 30,- Kč, ač os si schválit tisícové navýšení k platu, pan premiér zase jedná sám za sebe, podává demisi bez projednání s vládou, kdo se mu nelíbí podá trestní oznámení, ostatní by mohli jít domů, když jedná za všechny machinace s ČKD ohromné částky, proč souhlasil obhospodařovat vodu cizími společnostmi, za 5 let se podražila o 30%, a další,proč nebyl trestám exministr Drábek, který prosadil zavedení karet pro invalidy a důchodce, nenaslouchal připomínkám kompetentních osob, ztráta mnoha milionů- tam machinace s Čs spořitelnou, proč netrestána exministrně zdravotnictví -machinace s krví se zahraniční společností, proč nepotrestána exministrně obrany za špatný předražený kontrakt. A další a další, nikdo není čistí a má na rukách podvod.!!!!! Kde je spravedlnost, když provádíte hon pouze na jednu osobu ? Bojíte se tolik pana Babiše? Inka-důchodkyně

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslav .Pikula Ing..

Dobrý den pane Babiši, přeji vám hodně úspěchů, zdraví, energie, aby jste vydržel nátlak od zlých lidí a plofašistické,nedemokratické pětikoalica vedené Fialou. Bojujte o post prezidenta, moc si vás vážím a přeji hodně štěstí. Ve vládě je už konečně nutné, aby zaujala stanovisko silná osobnost, aby už konečně někdo zastavil tu katastrofu která směřuje ke konci světa, učinil tak klid a mír pro všechny české občany, a to jste právě Vy který to dokáže . Důvěřují vám. Moc vám přeji vyhrát prezidentské volby. Velmi Vás pozdravuji a ze srdce přeji vše jen to nejlepší. S pozdravem Jaroslav Pikula.

Zdroj: příběh Kontakt a.babiš

Motýli

Jaroslav Seifert
(8 slok básně od Jaroslava Seiferta)

Když chlapci jarem rozcuchaní

bělásky v hrsti nosili,

běloučký pel jim zůstal v dlani.

Ubohá křídla motýlí!

~

Motýly znám i každou kytku.

Hle, právě sedl na římse

žluťásek! Kdepak mám svou síťku?

Však nesmím ven a učím se.

~

Z počtu mám desetinnou tečku,

pak zeměpis a mluvnici.

Zkroušeně sedím u stolečku

a jaro běží ulicí.

~

Hospodařil jsem špatně s časem.

Dnes praží slunko do oken,

a já tu sedím nad atlasem,

odříkávaje spoustu jmen.

~

Nikobary a Andamany,

Borneo, Jáva, Celebes.

Motýlek stříbrem postříkaný

třepetá se až u nebes.

~

A babočka a oko paví,

když atlas jsem si rozvíral,

na mapě sedí blízko Jávy;

a na Borneu admirál.

~

Černopláštník je na rovníku

a chlubí se svým sametem

a okáč v stéblech poledníků

houpe se jako nad květem.

~

Hleděl jsem dlouho v očka křídel,

zatajiv dech, bych nesvál pel.

dokud jsem hezčí neuviděl.

Pak na síťku jsem zapomněl.

Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta

Příběh

Ve svém příspěvku JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO VŠICHNI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.

Dobrý den, prosím. Jaký slovní druh je slovo. Všichni.
Děkuji Jaroslav.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MIlda.

Slovo VŠICHNI je zájmeno. A proč je to zájmeno, se dozvíte tady: https://www.pravopiscesky.c…

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo všichni

Píseň

Jaroslav Seifert
(3 sloky básně od Jaroslava Seiferta)

Až už to bylo klubko,

pletací drát a míč,

ať už to byly housle,

hodiny, lampa, klíč,

po jezu voda sklouzla,

a všechno je to pryč.

~

Ať smích to byl, ať slzy

a hořké slovo k nim,

vždy ústa maminčina

přimkla se k ústům mým.

Všechno už odplynulo

jak nad střechami dým.

~

Kdybych se mohl vrátit,

nevím dnes ani kam.

Vidím, jak vítr vzdouvá

záclonku, kterou znám.

Vtom bouchl někdo dveřmi,

a všechno je totam.

Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Halina.

Vážený pane prosím ozvěte se mi na conane@seznam.cz děkují moc

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslav.

Přeji Vám hodně štěstí a rozumných voličů v další volbě prezidenta.To co předvádí media a hlavně ČT 1,to je tak nechutné.Přesto se nenechte odradit. Taky jsem podnikatel a mám obdobné názory jako Vy.
S pozdravem.
Jaroslav z Brna

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail informace

Hora Říp

Jaroslav Seifert
(11 slok básně od Jaroslava Seiferta)

Viděl jsem hory plné ledu,

však zpívat o nich nedovedu.

~

Jiskřily dálky nad hlavami

jak bleděmodré drahokamy.

~

Jímala závrať při pohledu,

zpívat však o nich nedovedu.

~

Když ale vidím na obzoru

uprostřed kraje nízkou horu,

~

na nebi mráček běloskvoucí

- přestane srdce chvíli tlouci.

~

Oblaka letí v klasech zralých

a koně dupou po maštalích.

~

V panácích jsou už všude snopy

a svatý Jiří zvedá kopí,

~

aby je vrazil ve chřtán dračí

a motýl spěchá po bodláčí;

~

a jako krůpěj na prstenu

třpytí se drobná kvítka rmenu.

~

Tu nemohu se vynadívat

a všechno ve mně začne zpívat,

~

zpívat i plakat. Maminko má,

jak je to hezké u nás doma!

Báseň ze sbírky Jaro, sbohem:

Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Jiroušek.

Přeji vše NEJ, hodně zdraví a pevné nervy Mému premiérovi Andreji Babišovi k jeho dnešním narozeninám.Vypusťte z hlavy "stádo" hlupáků, závistivců a jim podobných. Užijte v kruhu rodinném klid a pohodu.

Hezky den přeje Jiroušek Bohumil

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslav Brandejs.

Pane BAbisi prosim o prihlasku do vasi organizace. adresa ,Jaroslav Brandejs Brocna 65 51703 Skuhrov N Belou

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Verše o růži

Jaroslav Seifert
(8 slok básně od Jaroslava Seiferta)

Měl jsem ji na památku

kdos drahý mi ji dal;

pak hrst růžových plátků

jsem z okna rozsypal.

~

Ty tomu věříš? Nevím, snad!

A s touhle nadějí jdi spát.

~

Vlak je již v prudkém letu,

ach, bože, proč ten

spěch?

A jeden z těchto květu

uvízl ve vlasech.

~

Ty tomu věříš? Nevím, snad!

A s touhle nadějí jdi spát.

~

Jsou lásky přeukrutné,

pak vzdycháš do dlaně.

A končívají smutně

tak jako v románě.

~

Ty tomu věříš? Nevím, snad!

A s touhle nadějí jdi spát.

~

Vždy musíš něco ztratit

a něčeho se vzdát,

je líp se nenavrátit

a jenom vzpomínat.

~

Ty tomu věříš?

Nevím, snad!

A s touhle nadějí jdi spat.

Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta

Příběh

Ve svém příspěvku POUŽÍVÁNÍ SPOJKY NEBO MÍSTO SPOJKY A VE VĚTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jaroslav Mokrý.

Mám na mysli používání těchto spojek například při vyjmenovávání násobných předmětů jako větných částí:
1. Lesníci vysázeli douglasky, lípy, javory nebo modříny.
2. V masopustním průvodu jsme viděli děti i dospělé bez masek, komedianty v různých maškarních kostýmech nebo medvědy a další zvířata v kašírovaných maskách.
Patřím k dříve narozeným, a proto časté používání vylučovací spojky "nebo" místo souřadící spojky "a" v psané češtině (prakticky nikdy v mluvené) považuji za zásadní jazykovou chybu, v lepším případě za zlozvyk. Dopouštějí-li se toho novináři, tím hůř pro ně, pro jazyk i pro mládež, která se pořádně česky nikdy nenaučila. Dnešní škola toho totiž není schopna.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.

Protože mně irituje používání spojek vylučovacích nebo či jako slučovacích, našel jsem na Wikipedii, že spojka nebo je spojka slučovací ale i vylučovací. Kde se stala chyba?
Promluví Babiš či Havlíček.
Promluví Babiš nebo Havlíček.
BUDOU MLUVIT OBA NEBO JEN JEDEN Z NICH???
Měl jsem z maturity pouze dvojku v r.1968, ale jak se česky do budoucna domluvíme, když i jednoduché věty budou matoucí. Není to záměr, abychom raději mluvili německy, anglicky, latinsky, rusky?

Zdroj: příběh Používání spojky nebo místo spojky a ve větě

Les

Jaroslav Seifert
(8 slok, básně na recitaci 7 třída, od Jaroslava Seiferta)

Kamení města šlapu rád,

tvrdé už se mi nezdá.

Každého jinam vede snad

na nebi jeho hvězda.

~

Lesníkem také chtěl jsem být,

počítat kubíky dřeva,

les kříže krážem prochodit

a čekat na tetřeva.

~

Srnečky hlídat na louce

a měřit smrky, duby,

mít sojčí pero v klobouce

a znak s kančími zuby.

~

Po mechu bych se procházel

a v zimě krmil laně;

i pro psa už jsem jméno měl -

však zapomněl jsem na ně.

~

Veverky, bílé pod bříškem,

jež hnízdí mezi ptáky,

mám dodnes rád. A oříšky,

ty míval jsem rád taky.

~

Dýchal bych vůni pryskyřic

i houby voněly by.

Řekněte, co je v světě víc,

než najít pěkné hřiby!

~

Co ze všeho dnes zbylo mi,

z těch snů šťastného lovce?

Chodím dnes také pod stromy,

ale jen ve Stromovce.

~

Kamení města šlapu rád,

tvrdé už se mi nezdá.

Každého jinam vede snad

na nebi jeho hvězda.

Zdroj: článek Osmisloková báseň po čtyřech verších

Příběh

Ve svém příspěvku BÁSNĚ PRO 5. TŘÍDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sofie.

Potřebuju nějaké sedmi slokové basničky. Nemá někdo tip jakou

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Básně pro 5. třídu

Motýli

Jaroslav Seifert
(8 slok, básně na recitaci 7 třída, od Jaroslava Seiferta)

Když chlapci jarem rozcuchaní

bělásky v hrsti nosili,

běloučký pel jim zůstal v dlani.

Ubohá křídla motýlí!

~

Motýly znám i každou kytku.

Hle, právě sedl na římse

žluťásek! Kdepak mám svou síťku?

Však nesmím ven a učím se.

~

Z počtu mám desetinnou tečku,

pak zeměpis a mluvnici.

Zkroušeně sedím u stolečku

a jaro běží ulicí.

~

Hospodařil jsem špatně s časem.

Dnes praží slunko do oken,

a já tu sedím nad atlasem,

odříkávaje spoustu jmen.

~

Nikobary a Andamany,

Borneo, Jáva, Celebes.

Motýlek stříbrem postříkaný

třepetá se až u nebes.

~

A babočka a oko paví,

když atlas jsem si rozvíral,

na mapě sedí blízko Jávy;

a na Borneu admirál.

~

Černopláštník je na rovníku

a chlubí se svým sametem

a okáč v stéblech poledníků

houpe se jako nad květem.

~

Hleděl jsem dlouho v očka křídel,

zatajiv dech, bych nesvál pel.

dokud jsem hezčí neuviděl.

Pak na síťku jsem zapomněl.

Zdroj: článek Osmisloková báseň po čtyřech verších

Poradna

V naší poradně s názvem PLNÁ MOC K VÝBĚRU PENĚZ NA POŠTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Neugebauer.

Manželce chodí sociální příspěvek a platba od VLP ale sama si je nemůže pro nemoc vyzvednout. Mně, jako manželovi, je nechce pošta vyplatit. Jak postupovat?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

S vyzvedáváním penéz na poště pro někoho jiného je vždy problém a je nejlepší tuto formu výplaty změnit na bankovní převod. Aktuální platba bude vrácena odesílateli pro nedoručitelnost a ten ji následně odešle podle nových podmínek na běžný úcet manželky.
Pošta sice nabízí možnost vyzvednout cizí zásilky formou průkazu příjemce, ale pro jeho vystavení je třeba osobní návštěva pošty. Více informací k tomu se dozvíte tady: https://www.ceskaposta.cz/s…
Zbavte se proto do budoucna těchto komplikací a nechte si peníze posílat na běžný účet v bance.

Zdroj: příběh Plná moc k výběru peněz na poště

Večer na pavlači

I.

Večer bývá tichý jak zamrzlý vodopád,

ale pavlač to je náruč Marie Panny,

vždyť ti, kteří s bojiště dne si přinesli těla poraněná,

si večer usednou na ni

a ona je mřížemi sevře jak měkkými prsty objala by je žena;

nebe je plné hvězd

a pod hvězdami na všecky rány, na všecky rány nějaký balsám jest.

~

Akáty naproti nad tratí vůněmi zvoní jak na návsi zvonice,

aby se vzpamatovali hříšníci a hříšnice,

ale milenci svá těla sepiali vášnivě a prudce,

a tak se zdálo, že na stráni modlí se samé sepiaté ruce

tise a odevzdaně,

že anděl zvěstoval užaslé Marii Panně

poselství lásky a síly.

~

Skoda, když už ta pavlač byla tou šťastnou svatou,

že ti, které chovala, už dávno, už dávno ukřižováni byli.

II.

Břink !

Bylo to jednou, jako by do okna hodil kdos kamenem.

Večer byl sladký, jako by rozhoupal se zvon v tvém srdci zmámeném

a hustou, černou pavučinu ticha protrhla píseň,

jež do vesmíru jak voda trhlinou do lodě na moři vniká.

~

To slečna domácích na klavír hrála,

ta malá blondýnka s modrýma očima,

již denně pokorně prosívám, aby mě trochu milovala

a před níž kleká duše má.

~

Holá!

Byla to píseň veselá, byla to píseň bouřlivá,

jako když v hospodě „U velryby“ sbor mariňáků zazpívá.

Myslil jsem rychle na její dívčí tělo,

na její něžnou kostru složenou z růžových kostí,

na níž se pružné maso přílivem radosti chvělo;

myslil jsem rychle na její pohled prostý,

jejž do not upřela jak v milencovy oči

a láska,

veliká láska stoupala ve mně od paty až k hlavě

jak v bílé bříze míza v jarní noci,

z večera stromek ten ani lístečku nemá a hole se ve větru mihá,

z rána však rozkvete listy, že nemá jich na světě tolik žádná kniha

a na každém báseň.

~

Škoda, chodí už chodí k té slečně čtyři oficíři,

z nichž jeden ji vezme si za ženu a s těžkostmi života smíří ;

škoda, by! bych ji měl jak před okny zahrádku, v jejíž prsti

rostly by růže, reseda, zvonečky, melisa,

a po jejíchž cestičkách chodily by na večer mé prsty.

~

Hrála,

zatím co srdce naše, ta neúmorná kladiva bušící na plnou pokladnu světa,

utichla docela a vesmír už nebyl tou lodí, do níž píseň jako voda cestu protrhla si,

to byla spíše sklenice, až po okraj plná krásy

a my z ní pili až do dna, až do dna z hluboká,

až hlava se zvrátila na zad a slza vhrkla do oka ;

vždyť krásy je nám třeba, jak lásky vody a chleba,

abychom plni jí, všecko konali krásně,

aby milenci

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jaroslav Seifert - Město v slzách

Housle

Jaroslav Seifert
(6 slok básničky od Jaroslava Seiferta)

Rok nebo dva jsem hrál

a hrozil se těch chvílí.

Já jsem vás proklínal

a vy jste se mi mstily

úpěním zoufalým

z hlubiny nitra svého.

Však už vás zahalím

do sukna zeleného.

~

Když zaskřípěl váš hlas,

stiskl jsem vám krk štíhlý.

Tak moci rozbít vás

úderem těžké cihly.

A pak vám rozšlapat

kobylku, hmatník, luby!

A neuměje hrát,

k těm houslím byl jsem hrubý.

~

Záhy je pokryl prach

kdes mezi harampátím.

Čas plynul v jiných hrách;

už se k nim nevrátím

a lehce oželím

tu nudu věčné škály.

Housličkám zpuchřelým

pak struny popraskaly.

~

Už vím, že to byl hřích,

a pykám za tu vinu.

Jak vděčně zlíbal bych

dnes ruku maminčinu!

Tenkrát je koupila

a zbožně přinesla je.

Ó léta zpozdilá! -

Zní housle. Někdo hraje.

~

Vzpomínám na kloučka,

možná už zmoudřel lety.

A smyčec zlehoučka

vyhrává flažolety,

po strunách poskočí

a měkce padá na ně.

Kdo mi to na oči

zezadu stiskl dlaně?

~

Kdo je to? Cožpak vím.

Hlas šeptá: Řekni jméno,

a já ti položím

svou hlavu na rameno.

Kdybych je říci směl!

Však mlčím jako němý.

Housličky, jen bych chtěl

poprosit: Odpusťte mi.

Báseň ze sbírky Šel malíř chudě do světa:

Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Jitka Konášová

 Mgr. Jan Novotný


jaroslav seifert básně
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
jasně slovní druh
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>