Psaní velkých písmen je jednou z oblastí českého pravopisu, která se může zdát jednoduchá, ale v praxi často způsobuje nejistotu i chyby. Stačí se setkat s názvy ulic, zeměpisnými pojmy, označením obyvatel nebo názvy institucí a člověk začne váhat, zda má použít velké, nebo malé písmeno. Právě proto je důležité chápat pravidla v souvislostech a vidět za nimi logiku, nikoli jen seznam pouček.
Toto doplnění článku se zaměřuje na problematické a často vyhledávané situace, se kterými se setkávají žáci, studenti i dospělí při psaní běžných textů. Najdete zde praktická vysvětlení, příklady z každodenní praxe i návody, jak si psaní velkých a malých písmen procvičit online nebo pomocí testů.
FAQ – Často kladené otázky
Píše se JižníMorava, nebo jižníMorava?
Správně se píše jižníMorava, pokud nejde o oficiální název instituce nebo regionu.
Jaké písmeno píšeme ve slově Pražané?
Jedná se o podstatné jméno označující obyvatele, proto se píše velké P.
Píše se velké písmeno u názvů ulic?
Ano, u vlastního názvu ulice se píše velké písmeno, obecné označení zůstává malé.
Jak je to s názvy států?
Oficiální názvy států se píší s velkým písmenem, například Česká republika.
Kdy použít malé písmeno u názvu instituce?
Pokud nejde o oficiální název, ale o obecné označení, píše se malé písmeno.
Pomůže mi procvičování online?
Ano, psaní velkých písmen online je velmi účinné pro upevnění pravidel.
Píší se velká písmena v e-mailech a zprávách?
Ano, i v neformálních textech by měla být dodržována základní pravopisná pravidla.
Jaký je nejlepší způsob, jak se psaní velkých písmen naučit?
Kombinace porozumění pravidlům a pravidelného procvičování na konkrétních příkladech.
Existují chyby, které se opakují nejčastěji?
Ano, nejčastější jsou chyby u místních jmen, obyvatelských názvů a názvů institucí.
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Vážený pane premiere.Prosím vás vydržte .Celá naše rodina a vlastně celá morava vám fandí.Velice si vás vážíme za všechno,co děláte pro obyčejné lidi.Ti,co pořád stávkují zřejmě ani nevědí proč.Jsou zmanipulovaní nějakou hrstkou.Měla jsem možnost se s vámi setkat letos na výstavě v Brně,kde jste mi podal ruku.Jste velice inteligentni a pracovitý člověk.Nikdy na setkání s vámi nezapomenu.Vydržte prosím a pevné zdraví.Vaše příznivkyně Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel ZIKESOVA.
Pane Babiš, nezbývá mi nic jiného než souhlasit s komentaři,které vám chodí. Přeji hodně síly, zdraví, nedejte se moc vás potřebujeme a věříme vám.Vy a pan president ZEMAN JSTE JEDINOU ZÁRUKOU A NAŠÍ JISTOTOU. Díky a držte se.
Zeměpisná jména patří mezi nejčastější dotazy v oblasti pravopisu. Nejistota často panuje u víceslovných názvů a u označení částí území.
Výrazy typu jižníMorava a severní Čechy
Pokud označení světové strany pouze blíže určuje polohu, píše se malé písmeno, zatímco vlastní zeměpisný název zůstává s velkým písmenem. Proto je správně jižníMorava, severní Čechy, nikoli JižníMorava, pokud nemáme na mysli oficiální název instituce nebo regionu.
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vaclav morava.
Andreji nedej se.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pan Roman Goncarov.
pane babisi jak muzete vubec dovolit aby byly zavrene obochody pred vnocema to se zato nestidite to nemuzete jako premier to uvolnit comi je do nakiho premiera nebo ministra blatneho ktery nicemu nerozumi akoraat delate znas blce a pokusne kraliky nemuselo ktomu nikdy dojit kdybiste uz zavreli hranice tak byste nmel tak velky narust kovidu 19jeto jen vase chiba z to tak tak vipuklo a ze sou zavreny a ocem se furt tam radite koukejte to obnovot zase a nedelejte zesebe hlupaky a toho blatniho poslete odkud prisel kdyz znas dela pokusny kraliky a zakazuje vsechno i obchody a skoli at si ten experiment dela v brne ano pane babiši prominte ale sem rozlobeny na vsechny ze nedokazete dat cesku svobodu at se nosi rousky proti tomu nic nemam ale otevrete obchody a sporty prosim ale tohovola vihodte ano pana blatneho akorat dela chitreho a pritomnerozumi nicemu vsechno rikaji zanej iny pane babis sem vas obdivovatel a fanda tak mu domluvte ano prosim budou vanoce vite a preci nemuzou lidi nakupovat darky nebo jo a kde prosim v obchdech s potravinama nebo kde autobazarech nebo kde odepiste mi kde prosim mame mi lidi nakupovat kdyz sou zavreni obchody a skoli kdyz nastoupi prvnaci a nebudou umenet nic otom prmislejte pane premiere a chtel sem dodat vas by chtelo abyste byl prezident a ne pan zeman dekuji pan goncarov dekuji a hezky den drzim palce a budu vam drzet plce uvolneni obchodu malejch a textil obuvy a elktroniky a vice obchodu kdeb mohli lidi nakupovaat prosim dekuji pan goncarov roman hradec kralove
Velká počáteční písmena se píší u vlastních jmen, u jevů, které se hodnotí jako významné a na začátku vět.
Vlastní jména se podle významu dělí na dvě skupiny. První skupinou jsou vlastní jména, která jev jenom identifikují. Patří sem jména osob, zvířat, spolků, států, atd. U nich se velká písmena píší vždy. Do druhé skupiny patří jevy, které mají i obecný význam a napsáním velkého písmene dá pisatel najevo, že se jedná o označení jediného určitého jevu (Muzeum čokolády (konkrétní instituce) x muzeum čokolády (místo, kde jsou vystaveny předměty související s čokoládou). Kromě toho se velká písmena píší i u jevů, které byly tak důležité, že bylo třeba je vyčlenit napsáním velkého písmene, to se objevuje například u názvů památných staveb, událostí a akcí: Sametová revoluce.
VLASTNÍ JMÉNA A NÁZVY ŽIVÝCH BYTOSTÍ
Velkým písmenem začínají vlastní jména a názvy živých bytostí, ať už se jedná o jména osobní, umělecká, jména pohádkových bytostí i jména zvířecí. Například: Petr Novák, Božena Němcová, Popelka, Alík.
S velkým počátečním písmenem se píší i přivlastňovací přídavná jména, která vznikla odvozením od jmen osobních příponami -ův, (-ova, -ovo), a in (-ina, ino). Například: Máchův kraj. Naopak malým písmenem začínají přídavná jména, která jsou odvozená od vlastních jmen příponou -ský, -ovský, jako například: shakespearovský sonet, švejkovský typ.
Velká písmena se píší i u jmen národních a obyvatelských. Proto označení typu Čech, Francouz, Pražan, Ostravan, Severočech se píší s velkým písmenem. V okamžiku, kdy se ale z tohoto podstatného jména udělá přídavné jméno, změní se počáteční písmeno na malé. Například: český fanoušek, pražských taxikář.
JMÉNA ZEMĚPISNÁ
Kde se píší velká písmena? U jednoslovných jmen zeměpisných, tedy u světadílů, zemí, krajin, ostrovů, poloostrovů, hor, nížin, moří, jezer, řek a dalších zeměpisných označení se píší velká počáteční písmena.
U dvouslovných názvů se píše malé písmeno u slova původu obecného.
Například: Středozemní moře, Balkánský poloostrov, Kanárské ostrovy, Český ráj, Lysá hora, Slapská přehrada.
V případě, že se k místnímu názvu přidá označení světové strany, která určuje, kde se daná část nachází, se píše velké písmeno jen u místního názvu, ne u označení světové strany: východní Čechy, jižníMorava.
JMÉNA MÍSTNÍ
U jednoslovných jmen obcí a čtvrtí se píše velké písmeno, například: Praha, Vinohrady Brno, Liberec. U dvouslovných pojmenování obcí a čtvrtí se píší obě počáteční písmena velká: České Budějovice, Mariánské Lázně, Hradec Králové, Malá Strana. U tříslovných a víceslovných pojmenování se
Ve svém příspěvku POHROMADĚ NEBO PO HROMADĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denisa.
Nevíte někdo jak mám napsat větu Při letních ohňostrojích se všichni brňané hromadně sejdou na přehradě. Chtěla bych použít slovo pohromadě ale nevím jestli dohromady, nebo zvlášť. Pomůže někdo
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tadeáš.
Normálně pravopis! To máš přece jasný, pohromadě znamená všichni společně prostě spolu a po hromadě, že se sejdou až po nějaké valné hromadě. Takže by to mohlo být takto:
Při letních ohňostrojích se všichni brňané sejdou pohromadě na přehradě.
V naší poradně s názvem ČJ PRAVOPIS MY BYLI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Kurelová.
Potřebuji vysvětlit / věta -Já a Pavel jsme byly v kině. Je správně shoda podmět s přísudkem, tedy tvrdé y po l je správně? A nebo je měkké i jako my všichni? Děkuji .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Správně je Já a Pavel jsme byli v kině. Je to jako my všichni.
Pravopis (ortografie) se zabývá psanou podobou jazyka. Řeší tedy to, jak se mají slova správně zapisovat, aby odpovídala normě českého jazyka. Pravopis se zaměřuje na pravidla psaní písmen, interpunkci i grafickou podobu slov.
Pravopis zahrnuje:
psaní velkých písmen (jména, města, státy, názvy ulic)
i/y (vyjmenovaná slova, shoda podmětu s přísudkem)
psaní ě/je
s/z (slova jako sraz, zkouška, snít x znít)
spojování a oddělování slov (dohromady / zvlášť / se spojovníkem)
interpunkce (čárky v souvětí, oddělování vět, přístavky)
psaní předložek a předpon (např. s-/z-, vy-/vý-, bě-/běh-)
Dost často se stává, že právě u tohoto slovesa člověk znejistí a neví, jestli je správná varianta s "mně", nebo jen s "mě", pak se snaží najít nějaké logické zdůvodnění pro ten či onen pravopis.
Pravopis
Správný je pouze tvar s "mně" tedy "vzpomněl".
Vysvětlení
Určitým zdůvodněním proč tomu tak je, může být to, že v jiných tvarech (či odvozených slovech) tohoto slovesa se objevuje hláska "n" = například "vzpomenu". A právě toto "n" je to, které se objevuje i v hláskové skupině "mně" ve slově vzpomněl. Pro většinu lidí je ale nejjednodušší si toto slovo prostě zapamatovat, než si pracně zdůvodňovat jeho pravopis.
Ukázky ve větě
Kdo by si občas rád nevzpomněl na svou první lásku?
V naší poradně s názvem PRAVOPIS VYKÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jozef Vacval.
Dobrý deň,
Mal by som na Vás jednu otázku ohľadom českého pravovisu. Na webe máte uvedenú formu vykania. Ako príklad uvádzate:
tykanie: "četl jsi", vykanie: "četl jste" - jednotné číslo, "četli jste" - množné číslo.
Predpokladám, že "četl jste" sa jedná o jednotné číslo mužského rodu, pre ženský rod bude "četla jste".
Ako je však správne vykanie, ak oslovujem neznámu osobu, u ktorej neviem rod?
"Děkujeme, že jste nás podpořil" alebo "Děkujeme, že jste nás podpořili" ?
A v prípade oslovenia?
"Vážený návštevníku, děkujeme, že jste nás podpořil" alebo "Vážený návštevníku, děkujeme, že jste nás podpořili"?
Ďakujem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Když nevíte rod, tak je lepší použít větu "Děkujeme za vaši podporu".
Vážený návštěvníku, děkujeme za Vaši podporu.
Ve škole se pravopis a gramatika často prolínají. Děti se učí pravidla pravopisu, ale zároveň musí chápat gramatické vztahy ve větě, aby je dokázaly správně použít.
Typickým příkladem je shoda přísudku s několikanásobným podmětem, kde bez znalosti gramatiky nelze pravopis zvládnout.
Ve svém příspěvku BOHUMIL HRABAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda Soukenka.
Vas citat: Psal povídky a novely silně neotřelým jazykem.
Cetl jsem myslim vetsinu Hrabalovych povidek. Jenom proto, ze Hrabal umi basnicky lidove popsat veci, o kterych ostatni lide premysleji jak ze by je vlastne popsali, tak to neni neotrely jazyk. Lampy se rozkdakaly - je tento vyraz neotrely? Kazdy, kdo zazil petrolejove lampy presne vi, jak slaby pohyb vzduchu okolo lampy rozhazi stiny po okolnich zdech a kazdy, kdo vstoupil do hejna slepic take vi, ze litaji okolo jako ty stiny petrolejky. Tedy kuprikladu.
Lide nejsou neotreli tim, jak pisi nebo mluvi, ale tim, jak ve skutecnosti jednaji. Hrabal byl gentleman a s Haskem nejlepsi cesky spisovatel. Kafku take nema nikdo rad jenom proto, ze psal o lidske demagogii prijate jako fakt. Jiraska jsem necetl, protoze jsme nemeli v loznici kamna a periny. (Hrabal)
Jak dnes hodnotite Drdovo "ani hlt vody sovetskym okupantum"? Nebo "vrazda na tyranu neni zlocinem?
Omlouvam se za pravopis a mistru Janu z Husi za chybejici diakritiku.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH SLOVA PROČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jakub Ježek.
proč je potřeba znát slovní druhy a k čemu nám jsou????????
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druhy jsou důležité pro správné pochopení jazyka a bezchybný pravopis. Znalost slovních druhů je součástí základní gramotnosti. Kdo nezná slovní druhy, nevyhne se chybám v psaném projevu. Samozřejmě, že existují profese, kde není psaný projev důležitý. Díky tomu najdou uplatnění i ti, kteří to do hlavy nedostanou. Takže v klidu, když to nejde, přetrpět to a později si najít vhodné živobytí s ohledem na omezené možnosti komunikace.
Pravopis a gramatika spolu úzce souvisejí, ale řeší odlišné oblasti jazyka. Pravopis určuje, jak se slova píší, zatímco gramatika určuje, jak se slova skládají a ohýbají. Společně tvoří systém, který udržuje český jazyk srozumitelný, přesný a stabilní.
V naší poradně s názvem PRAVOPIS MILÝ A MILÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Děvana Pavlíková.
oslovuji v dopise / emailu
Milý Josefe a Aničko nebo Milí Josefe a Aničko?
Druhý příklad se zdá správnější ale první vypadá lépe.
Děkuji předem za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Správně je:
Milí Josefe a Aničko.
Milá Aničko, milý Josefe. (ženy se oslovují první).
V případě oslovení Milý Josefe a Aničko, dáváte najevo náklonnost k Josefovi a upozaďujete Aničku.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondra.
Z fotky tvého cvičení je vidět, že jsi udělal chybu v některých slovech. Slova, ve kterých jsi udělal chybu:
návik - správně je NÁVYK,
bitosti - správně je BYTOSTI,
obvikle - správně je OBVYKLE,
neobviklý - správně je NEOBVYKLÝ,
radostní - správně je RADOSTNÝ.
Častým omylem je domněnka, že přidáním předpony se pravopis změní. U slov jako odpykat, zpychnout nebo nevyzpytatelný však zůstává pravopis zachován, protože významově vycházejí ze základního vyjmenovaného slova.
Předpona tedy pravopis neovlivňuje – rozhodující je vždy kořen slova.
Určitým problémem mohou být dvojice slov, jejichž význam rozlišuje jen předpona. Snadněji se rozlišují ta slova, jejich význam je od sebe značně vzdálen, případně je zcela jiný. V takových případech je někdy snadně rozlišit
předpony již podle výslovnosti.
Mezi takové dvojice slov patří:
směna, směnit (peníze) – změna, změnit,
smrskat se (srážet se) – zmrskat (zbičovat)
sváti – zváti
svolat- -zvolat
svolit – zvolit
svrhnout (dolů) – zvrhnout (převrhnout)
sužovat (utlačovat) – zužovat (činit úzkým)
svedený – nezvedený (nezdárný)
Různý pravopis i význam ale stejná výslovnost
Větší komplikací jsou ale dvojice, která se liší významem a pravopisem, ale výslovnost je u obou slov stejná.
Největším problémem u těchto dvojic slov jsou ta slova, která jsou sice rozlišena významem, ten ale není příliš zřetelný. Zpravidla u těchto dvojic platí, že jedno slovo je používáno méně, má často lidový, knižní nebo zastarávající ráz. V jiných případech předpony s- nebo z- jen nepatrně pozměňují nebo mírně mění odstín významu základního slovesa, kdy předpona s- může slovesu přidávat odstín významu dohromady, trochu a předpona z- naopak může u slovesa vyjádřit jeho dokonavost.
sbít (přitlouci k sobě) x zbít (nabít někomu)
sbrousit (trochu z povrchu) x zbrousit (broušením odstranit)
sdrhnout (knižní výraz z povrchu) x zdrhnout (zadrhnout, stáhnout do záhybů, utéci)
sedrat (peří) x zedrat (roztrhat)
sedřít (kůži z těla) x zedřít (námahou)
seškrábat (škrábáním odstranit) x zeškrábat (poškrábat)
shlédnout (shora dolů) x zhlédnout (spatřit)
shlížet (shora dolů) x zhlížet (v zrcadle)
sjednat (mír) x zjednat (pořádek)
skopat (shora, dohromady) x zkopat (upravit kopáním, pokopat někoho)
skosit (kosou posekat) x zkosit (učinit kosým)
skout (dohromady) x zkout (ukout)
skreslit (spojit v jedné kresbě) x zkreslit (podat zkomoleně)