Téma

KDO KOMU NABÍZÍ TYKÁNÍ


Vykání a tykání patří mezi témata, která se zdají na první pohled jednoduchá, ale v praxi dokážou překvapit i velmi zkušené mluvčí češtiny. Stačí jeden e-mail, krátká zpráva nebo společenské setkání a člověk si najednou není jistý, zda zvolil správnou formu oslovení. Právě proto má smysl znát nejen základní pravidla, ale i jemné společenské nuance, které se s vykáním pojí. Správně zvolené vykání totiž není jen otázkou pravopisu, ale i respektu, profesionality a dobrých vztahů.


Etiketa tykání a vykání

Vykání či tykání vyjadřuje míru důvěrnosti společenského kontaktu osob. Vykání vystihuje daleko lépe vztah vzájemné úcty. Tykání je obvyklé mezi přáteli, příbuznými, mnohdy i vzdálenějšími. Tykají si mezi sebou děti, kamarádi a studenti. Dospělí také dětem tykají, ale jen do určitého věku, pak by měli raději přejít na vykání. Časté je také tykání v pracovních kolektivech. Je přirozené a odůvodnitelné v užších pracovních kolektivech, protože usnadňuje spolupráci.

Chcete si začít tykat s kolegou či kolegyní v zaměstnání, nebo s někým, s kým se často potkáváte ve svém volném čase? Pak mějte na paměti, že tykání je projevem důvěry, spřátelení. A opravdu pečlivě si rozmyslete, jestli nastala opravdu vhodná chvíle a zda je to ten pravý člověk na tykání. Když vám po čase začne být z jakéhokoli důvodu nepříjemný, těžko se dá vše vrátit zpět. Nejprve si však pečlivě přečtěte následující řádky, jestli jste to opravdu vy, kdo může tykání nabídnout.

Obecně platí, že týkání může navrhnout osoba společensky významnější, tedy žena, starší osoba a v pracovním prostředí je to osoba nadřízená.

Mezi osobami stejného pohlaví je to ten výrazně starší (u rozdílu do deseti let toto neřešte, je to jedno). Mezi dospělým mužem a dospělou ženou tykání navrhuje žena (zde ani třicet let rozdílu neznamená, že přednost získá muž). Žena by měla mít právo určovat vývoj společenského vztahu a měla by tedy tykání navrhovat jako první. Snad jen velmi vážený muž má právo navrhnout tykání ženě. Mladší může požádat staršího, aby mu tykal, přičemž on sám zůstane u vykání. Ale pozor, na pracovišti navrhuje tykání jedině šéf. Ani starší podřízený nebo podřízená žena nemohou přijít za šéfem a navrhnout mu tykání; o tom, koho si pustí blíž k tělu, si může rozhodovat jedině nadřízený, ne jeho podřízení. Nadřízený si ovšem musí být při návrhu tykání bezpečně jistý, že podřízení jeho nabídku rádi přijmou, protože mimo pracoviště jsou jejich pozice obrácené. Aby zjistil, jak se podřízení na nabídku tykání budou tvářit, může použít oslovení vykáním, ale ve spojení s křestním jménem („Kláro, mohla byste...“). K tomuto nepotřebuje svolení, neboť stále vyká, užití křestního jména však vytváří přátelštější formu komunikace.

Pokud vám někdo tykání navrhne, můžete ho přijmout s vděkem, ale také s určitým ostychem. A když se někdo dovolí vám tykat, neznamená to vždy hned, že můžete automaticky tykat i vy jemu. Pozor pak na nevhodné pokusy o tykání – například v opilosti nabídnete šéfovi tykání. Když se urazí, omluvte se mu. Může se ale stát, že tykání přijme, a vy ráno o celé situaci pochybujete. Je-li to možné, vyhněte se tykání i vykání a&nb

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pravopis vykání

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Jiroušek.

Přeji vše NEJ, hodně zdraví a pevné nervy Mému premiérovi Andreji Babišovi k jeho dnešním narozeninám.Vypusťte z hlavy "stádo" hlupáků, závistivců a jim podobných. Užijte v kruhu rodinném klid a pohodu.

Hezky den přeje Jiroušek Bohumil

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bob.

Zdravím, jak jsem již minule psal, pan Babiš nic z toho, co je zde publikováno, NEČTE a ani ho to NEZAJÍMÁ. Nyní se pozastavuji nad rozhodnutím o vyhoštění několika ruských diplomatů v závislosti na kauze Vrbětice. Pokud tito dva ruští "diverzanti" zanechali na místě svoje otisky, biologickou stopu, či jiné usvědčující důkazy, platí stále presumce neviny - tedy alespoň v právním a suveréním státě. Ten mi ale již delší dobu nejsme. A co když zde byli Američané, kteří sloužili v CIA? Jsme otroci a poskoci EU a USA a naši politici neví, jak by se jim zavděčili, či spíše, do jakého řitního otvoru by měli vlézt. Dezinformace stíhá dezinformaci, až se lež stane pravdou - zřejmě po vzoru USA (Sadám-výroba atomových zbraní, Vietnam-vraždění žen a dětí, vše pod záštitou demokracie a lidských práv ............ atd,atd. Jestliže naše země kráčí po podobné cestě, nebo se na to, za účasti NATO chystá, je to cesta do pekel. Komu kauza Vrbětice vyhovuje, komu zde jde o velké peníze, kdo chce vyvolat konflikt s východem za každou cenu? Že by hodný amík? Ne, ten ne, ten se vojenskou silou vměšoval do 38 suveréních států, má na svém kontě statisíce lidských životů a má ve světě jen několik stovek vojenských základen. Ten zlý je Rus a Číňan a tak to bude, protože to říká hodný president USA a Brusel. Nyní se vše točí okolo Eura a dolaru. Chtěl bych se dožít toho, kdy Čína, nebo Rusko nechá razit zlatý jen, či rubl, který bude celosvětově uznávaným platidlem. Z naší planety by se stala země žebráků a USA a EU by mohla uvalovat sankce sama na sebe. Mimo jiné, myslím, že sankce na Rusko a Čínu nemají žádný efekt. Až se ale tyto sankce otočí, pocítí to každý z nás, za což budeme moci poděkovat všem, kteří tuto politiku razí. Lidé přemýšlejte, nebuďte ovce, nebo otroci. Ať přímé důkazy rozhodnou a pak padni komu padni. Hezký večer.

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Skloňování slova milý

Číslo jednotné, rod mužský životný:

  • 1. pád: (kdo, co?) milý, např.: Přišel i můj milý skřítek.
  • 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Bez milého kamaráda.
  • 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Milému příteli.
  • 4. pád: (koho, co?) milého, např.: Potřebuji pozdravit mého milého tatínka.
  • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milý, např.: Hej Ty! Milý člověče!
  • 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Pohádka o milém princi.
  • 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Strávila večer s milým člověkem.

Číslo jednotné, rod mužský neživotný:
(Vše je stejné jako u životného, až na tvar ve 4. pádu.)

  • 1. pád: (kdo, co?) milý, např.: Můj milý mobil.
  • 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Bez milého přijetí.
  • 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Robot poděkoval dalšímu milému stroji.
  • 4. pád: (koho, co?) milý, např.: Dostala jsem milý dárek.
  • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milý, např.: Zapni se! Můj milý počítači!
  • 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Snila jsem o mém milém květu.
  • 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Přivítal se semnou milým polibkem.

Číslo jednotné, rod ženský:

  • 1. pád: (kdo, co?) milá, např.: Moje milá přítelkyně.
  • 2. pád: (koho, čeho?) milé, např.: Bez mojí milé kamarádky.
  • 3. pád: (komu, čemu?) milé, např.: Napsal jsem mojí milé mamince.
  • 4. pád: (koho, co?) milou, např.: Dostala jsem milou zprávu.
  • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milá, např.: Hola, hola! Moje školo milá!
  • 6. pád: (o kom, o čem?) milé, např.: Zdálo se mi o mé milé přítelkyni.
  • 7. pád: (s kým, s čím?) milou, např.: Překvapil mě milou zprávou.

Číslo jednotné, rod střední:

  • 1. pád: (kdo, co?) milé, např.: Milé dítě.
  • 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Dieta bez mého milého ovoce.
  • 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Dal jsem pamlsek milému štěněti.
  • 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Dostala jsem milé přání k svátku.
  • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milé, např.: Dobrý den! Milé obecenstvo!
  • 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Zdálo se mi o mém milém zvířátku.
  • 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Ohromil mě milým překvapením.

Číslo množné, rod mužský životný:

  • 1. pád: (kdo, co?) milí, např.: Přišli i moji milí skřítci.
  • 2. pád: (koho, čeho?) milých, např.: Bez mých milých kamarádů.
  • 3. pád: (komu, čemu?) milým, např.: Našim milým přátelům.
  • 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Potřebuji pozdravit mé milé medvídky.
  • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milí, např.: Hej Vy! Milí lidé!
  • 6. pád: (o kom, o čem?) milých, např.: Pohádka o milých princeznách.
  • 7. pád: (s kým, s čím?) milými, např.: Strávila večer s milými lidmi.

Číslo množné, rod mužský neživotný:
(Vše je stejné jako u životného, až na tvar v&

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pravopis milý a milí

Poradna

V naší poradně s názvem CVICENI NA VZORY DEN VZOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Cerna.

Jaký vzor má prosím slovo den?
Dekuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo den se skloňuje podle vzoru stroj.
1.pád kdo co - stroj den
2.pád koho čeho - stroje dne
3.pád komu čemu - stroji dni
4.pád koho co - stroj den
5.pád - stroji dni
6.pád o kom o čem - o dni o stroji
7.pád s kým s čím - se strojem se dnem

Zdroj: příběh Cviceni na vzory den vzor

Vždy si dobře rozmyslete, komu navrhujete tykání, případně čí návrh k tykání přijímáte. Návrh už není možné vrátit zpátky, a pokud ze sebe nechcete udělat nespolečenského barbara, na návrat k vykání opravdu zapomeňte. Pokud už si s někým začnete tykat, je dobré na to nezapomenout při příštím setkání – vykání poté, co přijmete nabídku na tykání, je považováno za nevhodné.

Rovněž střídat tykací a vykací formu u téhož člověka je ve většině případů společensky nepřípustné. Zpravidla k němu dochází, pokud si mluvčí není jist svým postavením k oslovenému. Pokud se toho dopouští nevědomky nebo omylem, neměli bychom ho za to nijak vinit, ale jen ho upozornit, kterou formu preferujeme.

Zdroj: článek Pravopis vykání

Poradna

V naší poradně s názvem SKLOŇOVÁNÍ SLOVA ČEMUSI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.

Skloňování zájmena ČEMUSI

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo ČEMUSI je třetí pád slova cosi. Všechny pády pak vypadají následovně:

1. pád kdo? co? cosi
2. pád koho? čeho? čehosi
3. pád komu? čemu? ČEMUSI
4. pád koho? co? cosi
5. pád —
6. pád o kom? o čem? čemsi
7. pád s kým? s čím? čímsi

Zdroj: příběh Skloňování slova čemusi

FAQ – Často kladené otázky

Kdy je vhodné vykat?

Vykání je vhodné při prvním kontaktu, v pracovním prostředí a při formální komunikaci.

Kdo navrhuje tykání?

Tykání navrhuje společensky významnější osoba – nadřízený, starší nebo žena muži.

Píše se vy nebo Vy?

Obě varianty jsou možné, velké V se používá jako výraz úcty.

Je vykání povinné v e-mailech?

V oficiálních e-mailech je vykání doporučeným standardem.

Jaký je pravopis slova vykat?

Správně se píše vždy s tvrdým y – vykat.

Lze se vrátit z tykání zpět k vykání?

Obecně se to považuje za společensky nevhodné.

Mohu tykat kolegům v práci?

Ano, ale pouze pokud s tím souhlasí obě strany nebo to navrhne nadřízený.

Je vykání známkou odstupu?

Ano, ale zároveň vyjadřuje respekt a profesionalitu.

Zdroj: článek Pravopis vykání

Poradna

V naší poradně s názvem PLNÁ MOC ČESKÁ POŠTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka Rottová.

Dobrý den, prosím o info, jak postupovat, když potřebuji vyzvednout mamince důchod. Je hospitalizovaná v nemocnici a domů už jí nepustí, bude umístěna na oddělení následné péče. Děkuji Rottová Šárka

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Vyzvednutí důchodu pro seniora v nemocnici může jen manžel/manželka. Česká pošta neakceptuje plnou moc k převzetí důchodu. Nabízí ale možnost výplatu důchodu opatrovníkovi, státnímu zástupci nebo zvláštnímu příjemci důchodu. Vyřízení zvláštního příjemce je ze všech možností nejrůznější.
Zvláštní příjemce dávky důchodového pojištění se vyřizuje na spádovém obecním úřadu podle trvalého pobytu příjemce důchodu.
Pro využití této služby je nutno předložit písemný podnět.
Ten musí obsahovat:
- jasnou specifikací toho, o čem má být rozhodnuto,
- jméno, příjmení, rodné číslo a adresu oprávněného příjemce důchodu (popřípadě jeho opatrovníka či zákonného zástupce),
- osobní údaje osoby, která by měla být ustanovena zvláštním příjemcem.
Některé obce mají na svých internetových stránkách k využití formuláře žádosti o ustanovení zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění. Teprve po vyhodnocení podnětu, je-li zjištěna existence zákonných důvodů pro ustanovení zvláštního příjemce, obecní úřad řízení zahájí, v opačném případě podnět odloží a vyrozumí o tom toho, kdo ho uplatnil.
V případě zahájení řízení o ustanovení zvláštního příjemce bude obecní úřad zpravidla vyžadovat:
- občanský průkaz oprávněného příjemce i budoucího zvláštního příjemce
- poslední důchodový výměr oprávněného
- souhlasné stanovisko zvláštního příjemce - podává-li podnět oprávněný příjemce (popřípadě jeho opatrovník či zákonný zástupce), je nezbytné doložit, že osoba jím navrhovaná na ustanovení zvláštním příjemcem důchodu s tím vyjadřuje svůj souhlas.
- souhlasné stanovisko oprávněného příjemce - podává-li podnět o ustanovení zvláštního příjemce důchodu osoba, která se jím má stát, a to z důvodu, že oprávněný příjemce (popřípadě jeho opatrovník nebo zákonný zástupce) nemůže výplatu přijímat, je nezbytné doložit, že s tím oprávněný příjemce (popřípadě jeho opatrovník či zákonný zástupce) vyjadřuje svůj souhlas.
Proces vyřízení by mohl trvat až 1 měsíc, přičemž pošta uschová nevyplacený důchod dva měsíce od splatnosti.

Zdroj: příběh Plná moc Česká pošta

Citáty

Většina známých citátů od Williama Shakespeara pochází z jeho knih, ať už se jedná o divadelní hru nebo báseň. Řada Shakespearových citátů je parafrázována a je stále považována za aktuální. Častým tématem vybraných citátů je láska. Citátů by ale mnoho být mnohem více, téměř z každého jeho díla se dá mnoho věcí citovat.

  • „Ach, ona teprv učí zářit svíce. Jak v uchu černochově náušnice žhne v tváře její spanilost, nad lidský pomysl i nad žádost. Jako když holubička k vranám sedne, tak jiných krása vedle její bledne... Že jsem kdy miloval? Ach ne, ó ne! Já lásku neznal do dnešního dne.“
  • „Anonym nikdy za nic nestojí, nechť sám své jméno považuje za nic.“
  • „A ty vaše malovánky taky dobře znám! Pánbůh vám dal jeden obličej a vy si děláte druhý. Vrtíte se a kroutíte, šepláte a zpotvořujete jména božích tvorů a z hříšné vypočítavosti ze sebe děláte putičky.“ (Hamlet)
  • „Ať smutnou výstrahou nám provždy je ten příběh Romea a Julie.“
  • „Až teprve naše společná láska mi ukázala, co je v životě důležité. Teď vím, že štěstí je jen poloviční, když se o něj nemáš s kým dělit, a že smutek je dvojnásobný, když Ti z něj nemá kdo pomoci. S Tebou jsem poznal, co to znamená opravdu milovat a jaké to je, když je moje láska opětována...“
  • „Bláznovství obchází kolem světa jako slunce. Není místa, kde by nesvítilo.“
  • „Bohatý cit je chudý na slova, nemá se krášlit, sám je krásný dost...“
  • „Být či nebýt, to je, oč tu běží.“
  • „Celý svět je jeviště a všichni lidé na něm jenom herci.“
  • „Co když je láska plamenem, jenž vyšlehává z překvapení? Až shoří vše, co bylo v něm, zhasne a bude po plameni, jenž vyšlehával z překvapení a byl jen pouhým plamenem.“
  • „Co je člověk, když žije jenom proto, aby spal a jedl? Nic víc než zvíře, nic víc. Ten, kdo nám dal tak velkou schopnost myslet, nazírat věci minulé i příští, zajisté nechtěl, aby božský rozum v nás zahníval a tlel.“ (Hamlet)
  • „Co růží zvou, i zváno jinak, vonělo by stejně.“ (Romeo a Julie)
  • „Čas ubíhá různě - podle toho s kým.“
  • „Čisté srdce se snadno nepoleká.“
  • „Ďábel i Bibli cituje, když mu to přijde vhod.“
  • „Dobrá pověst je nicotná a velmi nesprávná představa, často se získá bez zásluhy a ztratí bez viny.“
  • „Dobré srdce ženy, než pěkná tvář upoutá mou lásku.“
  • „Dobré víno je dobrý přítel, když s ním dovedeme zacházet.“
  • „Dobře se oběsit - to vyloučí možnost špatně se oženit.“
  • „Falešná tvář musí skrýt, co falešné srdce v sobě skrývá.“
  • „Hle, jakou metlou nebe trestá zášť! Skrz lásku zahubilo vaši radost...“
  • „Chyť okamžik za pačesy!“
  • „Jakmile potkáte ženu, která vám zůstala dlužna odpověď, do
  • (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek William Shakespeare

    Příběh

    Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pavlíková.

    Dobrý den , chci se zeptat jestli uvažujete s dřívějším odchodem do důchodu také s profesí řidič traktorista? Protože ty také mají náročnou práci obzvláště od začátku sezóny až do pozdního podzimu .Děkuji za zvážení mého dotazu. S pozdravem Pavlíková Marcela

    Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Radomil Kozák.

    Milý Andreji,
    dovoluji si,s prominutím toto oslovení,neboť jsem jednak stejně starý,ale hlavně proto,že cítím,že naše společnost má konečně nějaký směr a cíl,že je tu někdo,kdo chce a hlavně ví ,co.Skoro po padesáti letech pociťuji to příjemné mrazení,kdy paní učitelka sundávala ze zdi Novotného a dávala tam Dubčeka a my,děti ani pořádně nevěděly,proč.Časem nám to došlo.Shodou okolností,nebo,že by to byla naše spása a naděje,také Slováka.Ale není to ani spása ani naděje,je to díky Vám a lidem okolo Vás,skutečnost, na kterou lze sáhnout,je to doslova vidět na každém koutu naší krásné a vždy hrdé zemi,ale především na životní úrovni.A zase po tolika letech,cítím to příjemné mrazení a jsem rád,že jsem se dožil toho,že jsem pyšný na člověka,který je premiérem,který má vizi,který je celosvětově uznávaný a kterému záleží především na vlastních lidech.Z deseti lidí,kteří Vás pomlouvají,Vás devět volí.Všichni vidí a pokud nejsou slepí,musí tleskat a především obdivovat Váš záběr a nasazení a na druhé straně klid a věcné argumenty,kterými odvracíte ty směšné útoky zkorumpovaných blbců typu Bendy,o Kalouskovi nemluvím,Stanjury,Fialy a bohužel i pirátů,ze kterých se vlasně vyklubali udavači bez nějakých hmatatelných výsledků.Je smutné,že Češi udávají Čechy a ohánějí se komunismem,který ani nepoznali.Čas ukazuje,že jste měl pravdu a zemi je potřeba řídit jako podnik, direktivně,aby se dostavily výsledky.A ty jsou,pane Babiš,za Vámi vidět a nikdo je nemůže,a doufáme všichni,že si ani nedovolí,je spochybnit.Dotáhněte do konce,tím nemyslím,aby jste je pozavírali,ale ukažte veřejně v parlamentu na ty,co ve jménu vlasti,jak říká p.Soukup ,který mimochodem ukazuje,jak má vypadat zpravodajství,právě nyní,kdy si budeme připomínat to slavné třicáté výročí,kdo to tady řídil,kdo tvz.odklońoval veřejné toky peněz,nebojte se jich a vůbec na ně neberte ohledy,národ by měl vědět ve jménu čeho kradli.Oni Vás také nešetřili a byli schopni věcí,které by neměly zůstat bez vysvětlení.Vím,že se tímto směrem nevydáte a to je jediné ,co mi na Vás vadí.


    Přeji Vám,celé rodině i Vašemu týmu a nakonec i nám



    ať se daří!Radomil Kozák,Karlín

    Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

    Odpovědi na hádanky o zvířátkách

    • Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká.
      Naše máma slepice sezobala nejvíce. (Kuře)
    • Bodlinatá kulička, ráda mlsá jablíčka. Kdo je to? (Ježek)
    • Budulínku, dej mi hrášku! Tohle přece každý zná.
      Jak unesla neposluchu falešnice falešná. Kdo je to? (Liška)
    • Celé týdny trávu žvýká, aby dala krajáč mléka.
      Nepospíchá, má dost času, rohy nosí pro okrasu. (Kráva)
    • Co se vleče, neuteče,
      říká si a dál se vleče
      v obrněném krunýři jako rytíř v pancíři. (Želva)
    • Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne. (Šnek)
    • Dlouhé uši. Hopky, hopky. Jetelíček.
      Ňam, ňam, ňam, ňam! A bobky! Kdo je to? (Zajíc)
    • Heboučké je jako z vaty,
      kožíšek je mourovatý. (Kotě)
    • Chodí líně pouští, srst má jako houští,
      na zádech má hrb. Na hlavě má ofinu,
      rád si hoví ve stínu a to není drb. (Velbloud)
    • Chodí pyšně jako páv, neodpoví na pozdrav,
      červená mu nevoní, moc se pro ni kaboní. (Krocan)
    • I když nemá žvýkačku, ustavičně žvýká,
      maminku má roháčku a tatínka býka. (Telátko)
    • Je král, co nemá korunu a nesedává na trůnu,
      pouští to hřmí, když zívá. Na krku vzácnou kožešinu
      nosívá jako pelerínu a říká se jí hříva. (Lev)
    • Je z rodu velkých kočiček, nosívá žlutý župan s pruhy
      a z ostražitých očiček mu srší blesky v barvě duhy. (Tygr)
    • Jménem je příbuzné s hříbky, ale je jinačí.
      Pustí se do otýpky, po ovsu skotačí. (Hříbátko)
    • Kdo má ruce ušpiněné, ať se smíří s jeho jménem.
      Uň, uň, uni, uni, tlustý je a funí. (Čuník)
    • Když udělá ko-ko-ko, načechrá si peří,
      bude vejce na měkko pro mne na večeři. (Slepička)
    • Který tkadlec chodí nahý? (Pavouk)
    • Kuřátko volá: „PÍPÍPÍ!“ a jeho tatínek „KYKYRYKÝ!“ Kdo je to? (Kohout)
    • Leze, leze - žádný spěch, domeček má na zádech. Kdo je to? (Hlemýžď)
    • Má hřebínek, co nečeše, má ostruhy a nerajtuje.
      Někdy se točí na střeše, jindy si na zdi pobrukuje. (Kohoutek)
    • Maličké zvířátko je tahle čiperka,
      Větvičku přeskočí, i když je nevelká. (Veverka)
    • Maličké zvířátko, zrzavý kožíšek,
      spořádá zakrátko lískový oříšek. (Veverka)
    • Malý pulec – miminko, na ni volá maminko! (Žába)
    • Malý, velký, bílý, černý, svému pánu vždycky věrný.
      Ocáskem vrtí z radosti, pochutnává si na kosti. (Pes)
    • Na břehu i v řece žije, hlavičku pod helmu skryje. (Želva)
    • Na krovkách má 7 teček, říká se jí sluníčko. Poletí-li do nebíčka, přinese nám štěstíčko.
      Kdo je to? (Beruška)
    • Nejraději jezdí na kře, grónský původ sotva zapře.
      V zoologické zahradě jezdí jenom na kládě. (Tuleň)
    • Nejraději za pecí přikrčena líhá,
      v očích se jí rozsvěcí, když na kořist číhá. (Kočka)
    • Nohy dlouhé jako chůdy, vysokánský krk,
      vidí domů oknem půdy přes zelený smr

      (...více se dočtete ve zdroji)

      Zdroj: článek Hádanky pro děti o zvířatech

    Příběh

    Ve svém příspěvku ČÁRKY VE VĚTÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JIŘÍ.

    píše se zde čárka
    Nebo když nemáte komu říct ahoj.
    děkuji

    Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

    Reagovat

    Zdroj: příběh Čárky ve větách

    Hádanky o zvířátkách k vytisknutí (bez odpovědí)

    • Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká.
      Naše máma slepice sezobala nejvíce.
    • Bodlinatá kulička, ráda mlsá jablíčka. Kdo je to?
    • Budulínku, dej mi hrášku! Tohle přece každý zná.
      Jak unesla neposluchu falešnice falešná. Kdo je to?
    • Celé týdny trávu žvýká, aby dala krajáč mléka.
      Nepospíchá, má dost času, rohy nosí pro okrasu.
    • Co se vleče, neuteče,
      říká si a dál se vleče
      v obrněném krunýři jako rytíř v pancíři.
    • Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne.
    • Dlouhé uši. Hopky, hopky. Jetelíček.
      Ňam, Ňam , Ňam! A bobky! Kdo je to?
    • Heboučké je jako z vaty,
      kožíšek je mourovatý.
    • Chodí líně pouští, srst má jako houští,
      na zádech má hrb. Na hlavě má ofinu,
      rád si hoví ve stínu a to není drb.
    • Chodí pyšně jako páv, neodpoví na pozdrav,
      červená mu nevoní, moc se pro ni kaboní.
    • I když nemá žvýkačku, ustavičně žvýká,
      maminku má roháčku a tatínka býka.
    • Je král, co nemá korunu a nesedává na trůnu,
      pouští to hřmí, když zívá. Na krku vzácnou kožešinu
      nosívá jako pelerínu a říká se jí hříva.
    • Je z rodu velkých kočiček, nosívá žlutý župan s pruhy
      a z ostražitých očiček mu srší blesky v barvě duhy.
    • Jménem je příbuzné s hříbky, ale je jinačí.
      Pustí se do otýpky, po ovsu skotačí.
    • Kdo má ruce ušpiněné, ať se smíří s jeho jménem.
      Uň, uň, uni, uni, tlustý je a funí.
    • Když udělá ko-ko-ko, načechrá si peří,
      bude vejce na měkko pro mne na večeři.
    • Který tkadlec chodí nahý?
    • Kuřátko volá: „PÍPÍPÍ!“ a jeho tatínek „KYKYRYKÝ!“ Kdo je to?
    • Leze, leze - žádný spěch, domeček má na zádech. Kdo je to?
    • Má hřebínek, co nečeše, má ostruhy a nerajtuje.
      Někdy se točí na střeše, jindy si na zdi pobrukuje.
    • Maličké zvířátko je tahle čiperka,
      Větvičku přeskočí, i když je nevelká.
    • Maličké zvířátko, zrzavý kožíšek,
      spořádá zakrátko lískový oříšek.
    • Malý pulec – miminko, na ni volá maminko!
    • Malý, velký, bílý, černý, svému pánu vždycky věrný.
      Ocáskem vrtí z radosti, pochutnává si na kosti.
    • Na břehu i v řece žije, hlavičku pod helmu skryje.
    • Na krovkách má 7 teček, říká se jí sluníčko. Poletí-li do nebíčka, přinese nám štěstíčko.
      Kdo je to?
    • Nejraději jezdí na kře, grónský původ sotva zapře.
      V zoologické zahradě jezdí jenom na kládě.
    • Nejraději za pecí přikrčena líhá,
      v očích se jí rozsvěcí, když na kořist číhá.
    • Nohy dlouhé jako chůdy, vysokánský krk,
      vidí domů oknem půdy přes zelený smrk.
    • Nohy jako sloupy, ucho jako zvon,
      trumpetu si koupil, troubí helikon.
    • Nosí kabát chlupatý, tančí po dvou jako ty,
      hlavou do stran kymácí, nepokazí legraci.
    • Nosí teplý kožich. Špičatými noži
      děl

      (...více se dočtete ve zdroji)

      Zdroj: článek Hádanky pro děti o zvířatech

    Příběh

    Ve svém příspěvku DOBRÝ DEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva Valentova.

    Myslím si že slova Karlovy komu čemu Karlovy proto myslím že je to pád 2

    Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ghsgfd.

    ke komu čemu..ke Karlovy-3.pád.

    Zdroj: příběh Slovní druhy Karlovy rodiče

    Obsah pověstí

    Staré pověsti české

    O Čechovi

    Stará česká pověst začíná v Charvatské zemi, která je pravlastí Slovanů. V této zemi žilo velké množství lidí. Stalo se, že se mezi nimi strhly velké nepokoje a války. Proto se dva bratři vojvodové Čech a Lech rozhodli, že se svými rodinami a rody Charvátskou zemi opustí a budou hledat místo, kde by mohli pokojně žít. Před cestou přinesli bohům oběti a vydali se na cestu. Procházeli územími, kde míjeli příbuzné rody, až se dostali do neznámých končin. Setkávali se s obyvateli, kteří žili v primitivních chatrčích a jámách. Dostali se až k řece Vltavě, kde si už někteří začali stěžovat, že se stále ještě neusídlili. V tu chvíli Čech ukázal na vysokou horu, která se tyčila nad nimi, a rozhodl, že si pod ní odpočinou. Brzy ráno se na tuto horu Říp sám vydal a viděl krásnou krajinu, která se nacházela kolem. Když sestoupil z hory, řekl všem, co viděl, že půda vypadá úrodná, vody plné ryb. Třetího dne svolal všechny na místo, odkud bylo vidět do kraje a oznámil jim, že zde zůstanou. Ptal se jich, jak tuto zemi pojmenují. Lidé si zvolili, aby se země jmenovala po něm.

    K tomu, aby se zde dalo pohodlně žít, byla potřeba těžká práce. Některé lesy se musely vykácet, aby bylo kde postavit obydlí a vytvořit pole. Práce byla mezi lidi spravedlivě dělená. Každý měl svůj úkol. Večer se rodiny scházely v obydlích a vyprávěly si různé příběhy. Postupně vzniklo opevněné hradiště. Vojvoda Lech se ale rozhodl, že bude se svým rodem postupovat o kousek dále. Postupoval tři dny a pak nechal zapálit velký oheň, aby praotec Čech viděl, kde se Lech usídlil. Místo, kde se usídlil, pojmenoval Lech podle zapáleného ohně Kouřim.

    Asi třicet let poté, co vstoupili do české země, zemřel praotec Čech a byl pohřben se všemi poctami, které mu náležely.

    O Krokovi a jeho dcerách

    Po smrti praotce Čecha se v zemi zdvihla vlna sporů a bojů. Bylo jasné, že je třeba mít silného vládce. Starší rodu vládu nabídli Lechovi, který ji ale odmítl a doporučil jim za správce Kroka, starostu mocného rodu. Krok s tím souhlasil. Lech se mezitím z Kouřimi posunul více na východ a založil město Hnězdno. Krok vládl spravedlivě, zároveň byl nadán jistými věšteckými schopnostmi, díky nimž mu duchové zjevili, že jeho současné sídlo Budeč dlouho nepotrvá, a tak nechal na vysoké skále postavit nový hrad, který dostal jméno Vyšehrad. Na Vyšehradě žil Krok i se svou rodinou. Měl tři dcery. Nejstarší se jmenovala Kazi a byla výborná léčitelka. Znala vlastnosti různých bylin a koření. Kazi žila na Kazinině hradě. Prostřední dcera se jmenovala Teta a mnoho času s

    (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek Staré pověsti české

    Test na obsah a postavy Malostranských povídek

    1. Který z názvů patří některé Nerudově Malostranské povídce?
    2. Jak se jmenoval žebrák, který žebral na Malé Straně?
    3. Kolik povídek tvoří knihu Malostranské povídky?
    4. V jaké formě je psána povídka Svatováclavská mše?
    5. Co bylo původně v domě, kde si pan Vorel zřídil svůj obchod v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
    6. Jakým výrazem začínal pan „Hastrman“ mluvit?
    7. Proč slečna Máry v povídce Psáno o letošních Dušičkách nosila věnec i na hrob jedné ženy?
    8. Proč se v povídce Přivedla žebráka na mizinu žebračce říkalo „bába milionová“ ?
    9. Jaké povolání měl pan Heribert?
    10. Kdo byl s malým hrdinou v kostele v povídce Svatováclavská mše?
    11. Co si v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno chlapci pořídili z ušetřených peněz?
    12. Jakou přezdívku měla slečna Máry v povídce Psáno o letošních Dušičkách?
    13. V jaké formě je psána povídka Figurky?
    14. Jak to s panem Vojtíškem dopadlo v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    15. Kdo byl první zákazník pana Vorla v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
    16. Co v povídce U Tří lilií nese tento název?
    17. Kde se nachází byt, do něhož se na Malou Stranu přestěhoval hlavní hrdina v povídce Figurky?
    18. Kde se odehrává děj povídky Svatováclavská mše?
    19. Co měl hokynář Pohorák obstarat chlapcům v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    20. Jak se jmenovali příbuzní, u nichž pan „Hastrman“ žil?
    21. Jak v povídce O měkkém srdci paní Rusky paní Ruska vyřešila, že nesměla chodit na pohřby?
    22. Kdo malému hrdinovi řekl, že svatý Václav slouží v noci v kostele mši v povídce Svatováclavská mše?
    23. Jakou přezdívku si nedali chlapci v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    24. Komu slečna Máry nosila na Dušičky věnce na hřbitov v povídce Psáno o letošních Dušičkách?
    25. V jakém ročním období se odehrává děj povídky U Tří lilií?
    26. Proč první zákazník pana Vorla nebyl v obchodě spokojený v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
    27. Na střeše kterého domu se scházeli přátelé při večerních šplechtech? Dům .....
    28. Jakou zálibu měla paní Ruska v povídce O měkkém srdci paní Rusky?
    29. Jak se jmenovala dívka, do níž byl zamilován profesor v povídce Týden v tichém domě?
    30. Který národ měl Čechům podle chlapců pomoci v boji proti Rakousku v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    31. Jaké pomluvy o panu Vojtíškovi kolovaly Malou Stranou v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    32. Proč k panu Vorlovi v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku nikdo nechodil na nákup?
    33. Co se Jákl v povídce Večerní šplechty dozvěděl od známého medika?
    34. Co se svou sbírkou pan „Hastrman“ chtěl udělat, když zjistil, že je bezcenná?
    35. Co se stalo cestou na pohřeb pana Schepelera v povídce Doktor Kazisvět?
    36. V jaké formě je psána povídka Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    37. Jaké povolání má hlavní postava v povídce Figurky?
    38. U kterého kostela na Malé Straně žebraly žebračky v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    39. Proč byl Václav propuštěn ze zaměstnání v povídce Týden v tichém domě?
    40. Jakou zálibu měl pan „Hastrman“?
    41. Co pan Vorel dělal, když k němu nikdo nechodil nakupovat v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
    42. V jaké formě je psána povídka U Tří lilií?
    43. Kolik lidí nakonec pan Heribert vyléčil v povídce Doktor Kazisvět?
    44. Co v povídce Přivedla žebráka na mizinu chtěla bába milionová po panu Vojtíškovi?
    45. Od koho si nechal pan „Hastrman“ ocenit svou sbírku?
    46. Jaká byla nejstarší vzpomínka Kupky v povídce Večerní šplechty?
    47. Kdo k panu Vorlovi v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku chodil pravidelně?
    48. Čí básně použil profesor, když chtěl získat lásku milované dívky v povídce Týden v tichém domě?
    49. Jak se nazývá restaurace, v níž se setkávali pan Ryšánek a pan Schlegl?
    50. Jak se malý Neruda snažil panu Vojtíškovi pomáhat v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    51. Proč se pan Ryšánek a pan Schlegl rozhádali?
    52. Na co má hlavní hrdina výhled z okna v povídce Figurky? (stavba)
    53. Jak staré děvčátko s sebou slečna Máry vodila na hřbitov v povídce Psáno o letošních Dušičkách? (Doplnit číslovkou!)
    54. Proč se malý hrdina rozhodne zůstat přes noc v kostele v povídce Svatováclavská mše?
    55. Od koho si pan Vorel v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku půjčoval peníze?
    56. Co bývalo původně na místě zahrady v povídce U Tří lilií?
    57. Jak v povídce Doktor Kazisvět doktor Heribert poznal, že pan rada Schepeler není mrtvý?
    58. Kdo přivedl pana Vojtíška na mizinu v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    59. Proč si slečna Máry v povídce Psáno o letošních Dušičkách nevzala ani jednoho z těch dvou mužů?
    60. Proč doktor Jensen chodí tak často navštěvovat hlavního hrdinu v povídce Figurky?
    61. Proč Pohorák nepřišel na smluvenou schůzku v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    62. Jak to s panem Vorlem v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku dopadlo?
    63. Proč měl přezdívku „Hastrman“?
    64. Který z mužů se neúčastnil Večerních šplechtů?
    65. Proč v povídce O měkkém srdci paní Rusky měl paní Ruska zakázáno chodit na pohřby?
    66. Komu v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku slíbil pan Vorel dobrák každou středu? Panu....
    67. Proč pan Vojtíšek nemohl žebrat jinde, než na Malé Straně v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    68. Na čí zpěv se těší hlavní hrdina v povídce Figurky?
    69. Kdo věděl, že malý hrdina zůstane v kostele přes noc v povídce Svatováclavská mše?
    70. Jak se pan „Hastrman“ doopravdy jmenoval?
    71. Kdo v povídce Doktor Kazisvět jako první panu Heribertovi uvěřil, že Schepeler není mrtvý?
    72. Proč si v povídce Večerní šplechty najednou přestali muži povídat?
    73. Co hlavního hrdinu zaujalo na tančící dívce v povídce U Tří lilií?
    74. Co policejní komisař po smrti pana Vorla obdivoval v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
    75. Proč dívka v povídce U Tří lilií odešla?
    76. Co chlapec ráno viděl v kostele v povídce Svatováclavská mše?
    77. S kým má paní domácí hlavního hrdiny v povídce Figurky poměr?
    78. Proč si slečna Máry myslela, že ji dva muži milovali v povídce Psáno o letošních Dušičkách?



    Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - obsah a postavy

    Poradna

    V naší poradně s názvem DOBRÝ DEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ghsgfd.

    ke komu čemu..ke Karlovy-3.pád.

    Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

    Pokud 3. pád ke komu k čemu, tak jedině ke Karlovi.

    Zdroj: příběh Slovní druhy Karlovy rodiče

    ZÁHOŘOVO LOŽE

    I

    Šedivé mlhy nad lesem plynou,

    jako duchové vlekouce se řadem;

    jeřáb ulétá v krajinu jinou —

    pusto a nevlídno ladem i sadem.

    Vítr od západu studeně věje,

    a přižloutlé listí tichou píseň pěje.

    Známátě to píseň; pokaždéť v jeseni

    listové na dubě šepcí ji znova:

    ale málokdo pochopuje slova,

    a kdo pochopí, do smíchu mu není.

    ~

    Poutnice neznámý v hábitě šerém,

    s tím křížem v ruce na dlouhé holi,

    a s tím růžencem — kdo jsi ty koli,

    kam se ubíráš nyní pod večerem?

    kam tak pospícháš? tvá noha bosa,

    a jeseň chladná — studená rosa:

    zůstaň zde u nás, jsmeť dobří lidi,

    dobréhoť hosta každý rád vidí. —

    ~

    Poutníče milý! — než tys ještě mladý,

    ještě vous tobě nepokrývá brady,

    a tvoje líce jako pěkné panny —

    ale což tak bledé a smutně zvadlé,

    a tvoje oči v důlky zapadlé!

    Snad je ve tvém srdci žel pochovaný?

    snad že neštěstí tvé tělo svíží

    lety šedivými dolů к zemi níží?

    ~

    Mládenče pěkný! nechoď za noci,

    možné-li, budem rádi ku pomoci,

    a při nejmenším snad potěšíme.

    Jen nepomíjej, pojď, pohov tělu:

    neníť bez léku nižádného želu,

    a mocný balzám v důvěře dříme. —

    ~

    Nic neslyší, neví, aniž oko zvedne,

    neníť ho možné ze snův vytrhnouti!

    a tam již zachází v chrastině jedné:

    pán bůh ho posilň na jeho pouti!

    II

    Daleké pole, široké pole,

    předlouhá cesta přes to pole běží,

    a podlé cesty pahorek leží,

    a dřevo štíhlé stojí na vrchole:

    štíhláť to jedlice — však beze snětí,

    jen malá příčka svrchu přidělána,

    a na té příčce přibitý viděti

    rozpjatý obraz Krista pána.

    Hlavu krvavou vpravo nakloňuje,

    ruce probité roztahuje v šíři:

    v dvě světa strany jimi ukazuje,

    v dvě strany protivné, jakož cesta míří:

    pravou na východ, kdež se světlo rodí,

    levou na západ, kdež noc vojevodí.

    Tam na východě nebeská je brána,

    tam u věčném ráji bydlí boží svatí;

    a kdo dobře činí, čáka jemu dána,

    že se tam s nimi též bude radovati.

    Ale na západě jsou pekelná vrata,

    tam plane mořem síra i smola,

    tam pletou ďáblové, zlá rota proklatá,

    zlořečené duše v ohnivá kola.

    Vpravo, Kriste pane! tam dej nám dospěti,

    však od levice vysvoboď své děti!

    ~

    Tu na tom pahorku leže na kolenou

    náš mladý poutník v ranním světla kmitu,

    okolo kříže ruku otočenou,

    vroucně objímá dřevo beze citu.

    Brzy cos šepce, slzy roně z oka,

    brzy zas vzdychá — těžce, zhluboka. —

    ~

    Takto se loučí od své drahé panny

    mládenec milý v poslední době,

    ubíraje se v cizí světa strany,

    aniž pak věda, sejdou-li se к

    (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

    Příběh

    Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Jiroušek.

    Přeji vše NEJ, hodně zdraví a pevné nervy Mému premiérovi Andreji Babišovi k jeho dnešním narozeninám.Vypusťte z hlavy "stádo" hlupáků, závistivců a jim podobných. Užijte v kruhu rodinném klid a pohodu.

    Hezky den přeje Jiroušek Bohumil

    Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bob.

    Zdravím pane Babiši,
    po dlouhé době opět reaguji,sice ne na důchody a různá opatření, kterých zřejmě bylo potřeba. Zajímá mne, komu vadí nákupy z různých internetových obchodů MIMO EU. Je to, jak bych řekl, opětovný podraz na české obchodníky. EU si pšoukne a my, coby suverénní stát (už dlouhou dobu pozoruji, že tímto suverénním státem nejsme, ale pouhým poskokem), jsme podělaní od hlavy až k patě. Doufám, že se státy MIMO EU, rovněž obchodní cestou spojí a vše, co činíme my a EU jim, vrátí i s úroky. Že by lobbing pro Českou poštu, do které se sypou miliardy a bezedná díra se ne a ne zaplnit? Na zbraně a jejich modernizaci máme, jen to musí někdo zaplatit - tak co takhle občan. Není toho na něj už trochu moc? Dřeme jako koně - jednou bude lépe, naše práce je mimo jiné zdaněna. Cokoliv koupíme, platíme daně. Cokoli vyprodukujeme - platíme daně i za to ho*no ze septiku. Prostě daně stíhají daně a pořádně už ani nevíme za co. Sto tisícům "nadřazených" občanů tohoto státu to nevadí, mají nějaký ten miliónek, či miliardu, ale co to ostatní? Jsem POUZE jedem z deseti miliónů pravda, ale NE ovce. I když v minulosti byl můj volební hlas Váš, v dalším volbách zcela určitě nebude. Občané, zamyslete se, kam až chcete dojít a co ještě "unesete".
    Přeji úspěšné nastartování naší ekonomiky a věřte, až tu nebudem, bude LÍP.
    Jiroušek Bohumil

    Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

    Pohádky

    Následuje přehled pohádek, které sepsala Němcová v některých svých pohádkových knihách. Nejedná se o úplný soupis, pohádek napsala mnohem více.

    Jak Jaromil k štěstí přišel

    Pohádka vypráví příběh malého Jaromila, který vyrůstá s otcem (uhlířem) a nevlastní matkou. Jeho macecha ho často bije, a proto Jaromil rád tráví čas mimo domov. Blízko lesa si vytvořil zahrádku z květin, které se mu líbily. Většinu času tráví tam. Večer se vždy vrací s kozami a ovcemi, které měl pást. Horší je to ale v zimě, kdy musí být s rodiči doma. Jeho otce trápí, že Jaromil si přeje být zahradníkem, on by z něj měl rád uhlíře. To si ale Jaromil nepřeje. Jednou se takhle na jaře zatoulal do neznámých míst, když sledoval překrásného ptáka. Prolezl úzkou skálou a dostal se do překrásné země, v níž žili pidimužíci. Ujala se ho tam dívka jménem Narciska, která ho přivedla před krále a provedla ho jejich zemí. Spatřil tak vládkyni vodních víl, která mu darovala mušli; sál ohně, kde mu jedno ohnivé dítě darovalo lahvičku s plamínkem; a nakonec dostal i dárek od Narcisky – pecku. Všechny tři předměty sloužily k tomu, aby přivolaly tu, která mu předmět darovala. Jarmil nakonec musel tuto podzemní říši opustit a přísahat, že nikdy nikomu neprozradí, kde byl. Když se vrátil zpět na zem, zjistil, že byl pryč deset let, přestože mu to přišlo, že zmizel jen na pár hodin. Jeho otec dávno nežil v chaloupce u lesa, ale odešel do města, aby ho našel. I Jarmil se vydal do města, nejdřív ale zjistil, že růžové lístky, které si vzal na památku, se proměnily v peníze, za ně si nakoupil slušné oblečení. V královském městě se dal do služby královského zahradníka. Od něj se také dozvěděl, co může zdejší princeznu vyléčit. Tělo jí měl uzdravit stříbrný potok, živý oheň jí měl navrátit zrak a jablka z mluvícího stromu ji měla opět pomoc získat řeč. Jaromil se přihlásil králi, že princeznu uzdraví. Strávil s ní tři dny. První den, požádal o pomoc vodní vílu, která princezně uzdravila tělo, druhý den mu pomohla dívka z ohně, když princezně vrátila zrak, a třetí den Narciska princezně Boleslavě navrátila i řeč. Jaromil se mezitím do princezny zamiloval a i ona opětovala jeho cit, a proto, když s tím král souhlasil, se vzali. Jaromil se také setkal se svým otcem, který se přišel podívat na uzdravenou princeznu.

    Divotvorný meč

    Malému Vojtěchovi zemřela matka, a tak žil jen se svým otcem. Jednou společně zaseli hrách, a když začal kvést, tak ho chodili hlídat. První noc šel otec a viděl bílého koně, který se proháněl po jejich poli. Vojtěch mu to nevěřil, obzvlášť proto, že na poli nebylo

    (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek Božena Němcová (Barbora Novotná)

    Poradna

    V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO TOMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marir waldhansová.

    Jaký slovní druh je slovo tomu

    Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

    Slovo tomu je zájmeno. Komu? Čemu? Tomu. Zájmeno v 3. pádu jednotného čísla.

    Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo tomu

    Kdo navrhuje tykání a kdy zůstat u vykání

    Základní pravidlo společenské etikety říká, že tykání navrhuje společensky významnější osoba. To znamená:

    • nadřízený podřízenému
    • starší mladšímu
    • žena muži

    Dokud návrh nepadne, je vykání vždy bezpečná volba. Platí to zejména v pracovních a formálních situacích.

    Zdroj: článek Pravopis vykání

    Poradna

    V naší poradně s názvem KDO S KOHO NEBO KDO Z KOHO? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Čepek.

    Můžu poprosit o posouzení příkladů:
    1) Pořad v TV: Kdo s koho? (nemá být "z", když už to je sama pádová otázka?
    2) Soudní výraz: (.. jednání se přerušuje). Příšerný výraz !
    Děkuji a zdravím.
    Josef Čepek

    Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

    Kdo s koho je fráze ze staročeštiny. Fráze kdo s koho vyjadřuje klání - kdo koho/co porazí. Jedná se o starou, dnes již zřídkakdy užívanou vazbu předložky s se 4. pádem. Tato vazba se vyskytuje pouze u spojení kdo s koho a být s to.
    Vazbu s předložkou z (kdo z koho) můžeme také použít, ale pouze v situaci, když popisujeme například situace kdo z koho vymlátil duši nebo kdo z koho zešílel.

    Zdroj: příběh Kdo s koho nebo kdo z koho?

    VODNÍK

    I

    Na topole nad jezerem

    seděl Vodník pod večerem:

    „Sviť, měsíčku, sviť,

    ať mi šije niť.

    ~

    Šiju, šiju si botičky

    do sucha i do vodičky:

    Sviť, měsíčku, sviť,

    ať mi šije niť.

    ~

    Dnes je čtvrtek, zejtra pátek —

    šiju, šiju si kabátek:

    Sviť, měsíčku, sviť,

    ať mi šije niť.

    ~

    Zelené šaty, botky rudé,

    zejtra moje svatba bude:

    Sviť, měsíčku, sviť,

    ať mi šije niť.“

    II

    Ráno, raníčko panna vstala,

    prádlo si v uzel zavázala:

    „Půjdu, matičko, k jezeru,

    šátečky sobě vyperu.“

    ~

    „ „Ach nechoď, nechoď na jezero,

    zůstaň dnes doma, moje dcero!

    Já měla zlý té noci sen:

    nechoď, dceruško, k vodě ven.

    ~

    Perly jsem tobě vybírala,

    hile jsem tebe oblíkala,

    v sukničku jako z vodních pěn:

    nechoď, dceruško, k vodě ven.

    ~

    Bílé šatičky smutek tají,

    v perlách se slzy ukrývají,

    a pátek nešťastný je den,

    nechoď, dceruško, k vodě ven.“ “ —

    ~

    Nemá dceruška, nemá stání,

    k jezeru vždy ji cos pohání,

    k jezeru vždy ji cos nutí,

    nic doma, nic jí po chuti. —

    ~

    První šáteček namočila —

    tu se s ní lávka prolomila,

    a po mladičké dívčině

    zavířilo se v hlubině.

    ~

    Vyvalily se vlny zdola,

    roztáhnuly se v šírá kola;

    a na topole podlé skal

    zelený mužík zatleskal.

    III

    Nevesely, truchlivy

    jsou ty vodní kraje,

    kde si v trávě pod leknínem

    rybka s rybkou hraje.

    ~

    Tu slunéčko nezahřívá,

    větřík nezavěje:

    chladno, ticho — jako žel

    v srdci bez naděje.

    ~

    Neveselý, truchlivy

    jsou ty kraje vodní;

    v poloutmě a v polousvětle

    mine tu den po dni.

    ~

    Dvůr Vodníkův prostranný,

    bohatství v něm dosti:

    však bezděky jen se v něm

    zastavují hosti.

    ~

    A kdo jednou v křišťálovou

    bránu jeho vkročí,

    sotva ho kdy uhlédají

    jeho milých oči. —

    ~

    Vodník sedí mezi vraty,

    spravuje své sítě,

    a ženuška jeho mladá

    chová malé dítě.

    ~

    „Hajej, dadej, mé děťátko,

    můj bezděčný synu!

    ty se na mne usmíváš,

    já žalostí hynu.

    ~

    Ty radostně vypínáš

    ke mně ručky obě:

    a já bych se radš viděla

    tam na zemi v hrobě.

    ~

    Tam na zemi za kostelem

    u černého kříže,

    aby má matička zlatá

    měla ke mně blíže.

    ~

    „Hajej, dadej, synku můj,

    můj malý Vodníčku!

    Kterak nemám vzpomínati

    smutná na matičku?

    ~

    Starala se ubohá,

    komu vdá mne, komu?

    však ani se nenadála,

    vybyla mne z domu!

    ~

    Vdala jsem se, vdala již,

    ale byly chyby:

    starosvati — černí raci,

    a družičky — ryby!

    ~

    A můj muž — bůh polituj !

    mokře chod

    (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

    Poradna

    V naší poradně s názvem PLNÁ MOC K VÝBĚRU PENĚZ NA POŠTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Neugebauer.

    Manželce chodí sociální příspěvek a platba od VLP ale sama si je nemůže pro nemoc vyzvednout. Mně, jako manželovi, je nechce pošta vyplatit. Jak postupovat?

    Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

    S vyzvedáváním penéz na poště pro někoho jiného je vždy problém a je nejlepší tuto formu výplaty změnit na bankovní převod. Aktuální platba bude vrácena odesílateli pro nedoručitelnost a ten ji následně odešle podle nových podmínek na běžný úcet manželky.
    Pošta sice nabízí možnost vyzvednout cizí zásilky formou průkazu příjemce, ale pro jeho vystavení je třeba osobní návštěva pošty. Více informací k tomu se dozvíte tady: https://www.ceskaposta.cz/s…
    Zbavte se proto do budoucna těchto komplikací a nechte si peníze posílat na běžný účet v bance.

    Zdroj: příběh Plná moc k výběru peněz na poště

    Zájmena tázací

    Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.

    K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.

    I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?

    Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí

    Skloňování tázacích zájmen kdo, co:

    ZÁJMENA

    PÁDY

    KDO

    CO

    1. pád

    Kdo

    Co

    2. pád

    Koho

    Čeho

    3. pád

    Komu

    Čemu

    4. pád

    Koho

    Co

    5. pád

    -

    -

    6. pád

    O kom

    O čem

    7. pád

    S kým

    S čím

    Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v jednotném čísle:

    ZÁJMENA

    PÁDY

    JAKÝ

    JAKÁ

    JAKÉ

    ČÍ

    ČÍ

    ČÍ

    1. pád

    Jaký

    Jaká

    Jaké

    Čí

    Čí

    Čí

    2. pád

    Jakého

    Jaké

    Jakého

    Čího

    Čí

    Čího

    (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek Všechna zájmena

    Poradna

    V naší poradně s názvem KDY JE POTŘEBA OVĚŘENÁ PLNÁ MOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Půhoný.

    Dceři na uvedenou adresu Masarykova universita zaslala písemné sdělení do vlastních rukou. Doručovatelka aniž by zkoumala přítomnost příjemce/zvonek ve vchodové části domu/ vhodila oznámení o korespondenci do příslušné poštovní schránky, s vyznačením hodiny. Dcera odpoledne odcestovala do Brna. Na onu adresu přijede až po uplynutí doby skladování na poště, v dobu, kdy jak uvedeno pošta po nevyzvednutí zásilku doručí na adresu vhozením do schránky. Obsah zásilky je pro dceru důležitý.
    Mohu nechat přeposlat na adresu do Brna, ale dcera bydlí na privátě, nemá schránku. Celé by se složitě komplikovalo. Nabízí se řešení převzetí zásilky na základě udělené
    plné moci, kde budou uvedeny veškeré údaje, údaj o tom, že pověřuje svého otce rovněž bydlícího na adrese doručení. Musí být podpis plné moci ověřen ??? Je to pro ni
    finanční výdaj, časová ztráta za nekvalitní službu České pošty. Děkuji za odpověď.
    S pozdravem Půhoný

    Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

    Ověřená plná moc může vyřešit tuto situaci. V plné moci musí být napsáno, že zmocnitel požaduje, aby zmocněnec jeho jménem převzal zásilku číslo XXXX. Dále je třeba uvést čísla občanských průkazů obou osob a je třeba ověřit jeden podpis zmocnitele - dcery. Dcera může plnou moc sepsat v Brně a a nechat ji tam i ověřit a pak ji zaslat domů expresní zásilkou, například přes Zásilkovnu. Je to ale kostrbaté a úřednice na poště může dělat problémy, protože pošta má vlastní řešení těchto situací, a to je průkaz příjemce. Informace o tom jak ho zařídit, najdete na stránkách https://www.ceskaposta.cz/s… . Pro předejití dalším podobným nepříjemnostem je dobré průkaz příjemce mít připravený.

    Zdroj: příběh Kdy je potřeba ověřená plná moc

    Časté chyby při vykání

    I zkušení mluvčí se dopouštějí opakujících se chyb:

    • střídání tykání a vykání v jedné komunikaci
    • nesjednocené psaní velkého a malého V
    • předčasný přechod k tykání bez dohody

    Dodržování konzistentní formy oslovení je základem kultivovaného projevu.

    Zdroj: článek Pravopis vykání

    Příklady tykání a vykání

    Tykání

    Vykání

    Oslovení
    více lidí

    ty čteš

    vy čtete

    vy čtete

    četl jsi

    četl jste

    četli jste

    jsi milý

    jste milý

    jste milí

    byl jsi pozván

    byl jste pozván

    byli jste pozváni

    Zdroj: článek Pravopis vykání

    Autoři uvedeného obsahu


    kdo je zmocnitel
    << PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
    kdo me krmi zmenšuje me
    NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>