Téma

LETOŠNÍ MRAZY BYLY SILNÉ SHODA PŘÍSUDKU S PODMĚTEM


LETOŠNÍ MRAZY BYLY SILNÉ SHODA PŘÍSUDKU S PODMĚTEM bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Shoda přísudku s podmětem je pravopisný jev, který se řídí přesnými pravidly, která je třeba dodržovat. Koncovka přísudku závisí na čísle a rodu podmětu. Je třeba si uvědomit, že tento jev se nazývá shoda přísudku s podmětem a ne shoda podmětu s přísudkem, jak se občas mylně objevuje. To přísudek je závislý na podmětu, není to naopak. Toto nesprávné označení proto uvádíme v závorce, abyste to podle toho mohli najít.


Shoda přísudku s podmětem

(Shoda podmětu s přísudkem)

Vysvětlení shody přísudku s podmětem

Podmět v množném čísle

Koncovka příčestí minulého

Příklad

Rodu mužského životného

-i

Koně běželi po poli.

Všeobecný

-i

V televizi vysílali zprávy.

Rodu mužského neživotného

-y

Domy byly zbořeny.

Rodu ženského

-y

Zebry se proháněly krajinou.

Rodu středního

-a

Města zářila ve tmě.

Několikanásobný podmět v  množném čísle:

Alespoň 1 člen je rodu mužského životného

-i

Chlapci a dívky jeli na tábor.

Žádný člen není rodu mužského životného

-y

Učitelky a děti se vydaly do  zoologické zahrady.

Všechny členy jsou rodu středního v  množném čísle

-a

Selátka a telata byla zavřena na  malém prostoru.

Několik členů je rodu středního a  alespoň jeden je v jednotném čísle

-y

Kůzlata a hříbě se proháněly pastvinami.

Shoda přísudku s podmětem a nevyjádřený podmět

Psaní koncovek v přísudku může komplikovat situace, kdy je ve větě podmět nevyjádřený. V takovém případě je důležité, jestli je podmět známý z předchozí věty, jestli se dá určit podle oslovení ve větě, jestli se dá odvodit z  kontextu.

Předcházející věta

Nevyjádřený podmět

Z přecházející věty

-i

Malíři namalovali řadu obrazů.

Rozhodli se uspořádat výstavu.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Shoda přísudku s podmětem

Příběh

Ve svém příspěvku URČENÍ PODMĚTU VE VĚTĚ S ČÍSLOVKOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Misařová.

Jak určit podmět ve větě Pět žáků přišlo pozdě. Deset dívek závod vzdalo.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.

Dobrý den, paní Misařová,

ve větách, které uvádíte, jde o specifickou formu podmětu, a to o tzv. numerativ neboli genitiv numerativní (existuje například i genitiv záporový: nebylo tam ani človíčka; nebo genitiv partitivní: v řece ubylo vody).

Podoba spojení číslovky a počítaného předmětu je dána slovnědruhovým charakterem číslovky: číslovky jeden, dva, tři, čtyři jsou svou povahou přídavná jména, takže se počítaný předmětý s nimi musí mluvnicky shodovat v pádě a částečně také v rodě a čísle (na drátě seděla jedna vlaštovka; za domem mňoukaly dvě kočky apod.) U ostatních základních číslovek, které mají povahu podstatného jména (tedy číslovky pro hodnoty 5–99 a rovněž neurčité číslovky kolik, několik, tolik), se jako základní prostředek vyjádření kvantovosti ustálil počítaný předmět ve 2. pádě množného čísla (tedy genitiv numerativní: na drátě sedělo pět vlaštovek; za domem mňoukalo několik koček).

Jinými slovy: U podmětu typu pět vozů, šest dívek, deset psů atd. řídí koncovku v přísudku číselný výraz a vyžaduje zakončení přísudku na -o: Pět vozů bylo odtaženo na záchytné parkoviště. Šest dívek nepřineslo omluvenku. Jsou-li podmětem výrazy jako desítky, stovky, tisíce, miliony, miliardy, píšeme v příčestí -y, u výrazu tisíce lze zvolit i koncovku -o: Stovky fanoušků se rozburácely na tribunách. Tisíce lidí se sešly (i sešlo) na náměstí.

A jednoduché shrnutí na závěr: Genitiv numerativní je výsledkem historického vývoje a nemá žádnou významovou funkci, je to čistě formální pravidlo. Číslovka je v tomto případě chápána jako přívlastek kvantitativní. Jako podmět tedy označte v těchto případech podstatné jméno ve druhém pádě (tj. v genitivu), abych byla naprosto konkrétní, ve Vašich větách to bude žáků, dívek.

P.S. Je ale možné, že na základní škole nebude chybou jako podmět označit celé spojení, tedy pět žáků, deset dívek.

Zdroj: příběh Určení podmětu ve větě s číslovkou

Test na shodu přísudku s podmětem

(Shoda podmětu s přísudkem)

  1. Dnové jsou rodu životného, a proto se píše: dnové plynuly .
  2. U podmětu tvořeného jen podstatnými jmény rodu středního čísla množného se vždy píše v koncovce přísudku .
  3. U podmětu tvořeného jen podstatnými jmény rodu mužského životného čísla množného se vždy píše v koncovce přísudku .
  4. U podmětu tvořeného jen podstatnými jmény rodu ženského čísla množného se vždy píše v koncovce přísudku .
  5. U podmětu tvořeného jen podstatnými jmény rodu mužského neživotného čísla množného se vždy píše v koncovce přísudku.
  6. U nevyjádřeného podmětu se vždy píše v koncovce přísudku -i .
  7. Pokud je v podmětu alespoň jedno podstatné jméno rodu mužského životného čísla množného píše se v koncovce přísudku vždy .
  8. Pokud muž napíše ženě: „Mohl_ bychom jít do kina“, v přísudku se napíše koncovka .
  9. Jaká koncovka se doplní na  chybějící místo. Kamarádi šli do kina. Příliš se nebavil_ .
  10. Koncovka přísudku se určuje podle pádu a rodu podmětu .


Zdroj: článek Shoda přísudku s podmětem

Příběh

Ve svém příspěvku JAK URČIT SLOVNÍ DRUH U PŘÍSUDKU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel LUcie .

Dobrý večer, moje otázka zní: Jak určit slovní druh u přísudku? např. Voda na koupání bude dnes teplá.
Podmětem je Voda, ale co přísudek, to nejspíše bude teplá, tím pádem by bylo slovo bude-sloveso a teplá- přídavné jméno? Děkuji za odpověď

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondra.

Rozbor věty: Voda na koupání bude dnes teplá.
Voda - podstatné jméno a podmět
na - předložka
koupání - podstatné jméno
bude - sloveso a přísudek
dnes - příslovce
teplá - přídavné jméno

Zdroj: příběh Jak určit slovní druh u přísudku?

Několikanásobný podmět

Několikanásobný podmět je vyjádřený několika souřadnými výrazy. Jednotlivé členy tohoto typu podnětu mohou být spojeny čárkami, nebo spojkami: a, i, nebo. Pokud má podmět více než dva výrazy používá se kombinace (například tři slova: mezi prvním a druhým slovem podmětu je čárka, druhý a třetí dělí pak vybraná spojka).

Jaká koncovka v přísudku u několikanásobného podmětu?

  • Několikanásobný podmět může obsahovat podstatná jména stejného rodu.
    • Pokud se jedná o rod mužský životný, píše se v přísudku koncovka –i (například: Atleti a plavci se společně zúčastnili turnaje).
    • U několikanásobného podmětu rodu mužského neživotného se naopak píše v přísudku koncovka –y (například: Stromy a keře se ve větru nakláněly.).
    • U několikanásobného podmětu rodu ženského píšeme v přísudku koncovku –y (například: Sestry a kamarádky vyrazily na společnou dovolenou.).
    • U několikanásobného podmětu rodu středního se píše v přísudku koncovka –a (například: Kuřata a housata se proháněla u babičky po dvoře).
  • Stejně tak často se ale stává, že podmět obsahuje podstatná jména různého rodu nebo čísla.
    • Jestliže je alespoň jeden člen několikanásobného podmětu rodu mužského životného, píše se v přísudku koncovka –i (například: Žirafy a sloni netrpělivě čekali na krmení.).
    • Jestliže ale není v několikanásobném podmětu člen rodu mužského životného píšeme u přísudku koncovku –y (například: Chaty a domy v našem okolí se pomalu rozpadaly.)
  • Pokud ale stojí přísudek ve větě před několikanásobným podmětem, může se koncovka příčestí minulého u přísudku shodovat s rodem nebližšího jména. Pak je povolen obojí způsob pravopisu. (například: Na louce se pásly kozy, koně a krávy. X Na louce se pásli kozy, koně a krávy.)
  • Pokud je podmět v čísle jednotném a žádný člen není v rodu mužském životném se píše u přísudku koncovka –y (například: Kočka a kotě se válely na peci.).

Zdroj: článek Rozvitý podmět

Poradna

V naší poradně s názvem ČJ PRAVOPIS MY BYLI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Kurelová.

Potřebuji vysvětlit / věta -Já a Pavel jsme byly v kině. Je správně shoda podmět s přísudkem, tedy tvrdé y po l je správně? A nebo je měkké i jako my všichni? Děkuji .

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Správně je Já a Pavel jsme byli v kině. Je to jako my všichni.

Zdroj: příběh Čj pravopis my byli

Chytáky se shodou přísudku s podmětem

(Shoda podmětu s přísudkem)

Komplikací při určování koncovky v přísudku může být, že špatně určíte podmět.

Například: Tisíce lidí skandovaly (podmět: rod mužský neživotný). Čety vojáků pochodovaly (podmět: rod mužský neživotný). Rodiče zběsile pobíhali (podmět: rod mužský životný). Lidičky se zastavovali na ulicích (podmět: rod mužský životný).

Problematická mohou být i podstatná jména, která jsou zároveň životná, ale i neživotná. Jejich životnost se určí podle jejich koncovek. Příkladem problematických dvojic jsou: ledoborci x ledoborce, mikrobi x mikroby, slanečci x slanečky, ukazatelé x ukazatele, uzenáči x uzenáče, dni x dny x dnové.

Ledoborci se ztratili ve tmě (životný). X Ledoborce vypluly z přístavu (neživotný).

Mikrobi byli všude (životný). X Mikroby byly zkoumány vědci (neživotný).

Slanečci nám chutnali (životný). X Slanečky nám chutnaly (neživotný).

Ukazatelé stáli u cesty (životný). X Ukazatele se zřítily (neživotný).

Uzenáči zůstali na talíři (životný). X Uzenáče zůstaly na talíři (neživotný).

Dni se krátily (neživotný). Dny se krátily (neživotný). Dnové se krátili (životný).

Zdroj: článek Shoda přísudku s podmětem

Příběh

Ve svém příspěvku PODMĚT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anadar.

Dobrý den, nevím si rady s rozborem této věty. "Stačí jen vybrat to správné období." Nemůže zde být podmětem infinitiv "vybrat" (kdo co stačí – vybrat období?) A je "období" součástí podmětu? A co pak další větné členy? Děkuji. A.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Podmět

Diktát na shodu přísudku s podmětem

(Shoda podmětu s přísudkem)

V našem městě proběhly besedy se  spisovateli. Lyžaři a instruktoři vjeli na sjezdovku. Koně běhali po louce. Dny se zkracovaly. Ukazatele ležely v příkopě. Sněhuláci na jaře roztáli. Lidičky se shromažďovali na náměstí. Angličané a Rusové se sešli k jednání. Skupiny turistů se vydaly na hrad. Turistické spolky pořádaly výlety. Slavnosti proběhly na nádvoří. Navštívili jsme Sychrov. Ledoborci narazili do ledovce. Vlaštovky, sýkorky a kosi se přilétli najíst ke krmítku. Srnky a lišky se  proháněly ztemnělým lesem. Koně a krávy se pásli u lesa. Drahokamy se třpytily na slunci. Prodavači a prodavačky se na zákazníky usmívali. Výlety do ciziny se  zrušily. V rádiu hlásili dopravní zprávy. Důvěřiví obyvatelé města přišli o  peníze. Desítky zvířat se musely přemístit. Stroje ulehčily lidem práci. Plavci a potápěči měli závody. Noviny a časopisy ležely na polici. Děti se proháněly po hřišti. Dospělí se mile usmívali.

Zdroj: článek Shoda přísudku s podmětem

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Polesná.

Děkuji za odpověĎ v mé rozsáhlé rodine jsou 3 učitelé, takže nejsem mimo informace, absolvovala jsem ZŠ tehdy na Smíchově Na Santošce, hodně mužů učitelů, vážila jsem si jich, ještě bylo náboženství do 3 třídy, ,Zatlanka,Santška to byly rima školy,takže vím o přípravách učitelů z rodiny, ale srovnat to s fyzickým a pschickým nasazením jiných profesí to nelze, naší ordinací prošlo hodbě učitelek, kdo marodil s pateří tak se léčil ale jakmile vzala za kliku učitelka bylo vš strašné, děsné,a marodilo i měsíce,hned bylo jasné že šlo o úču,ale naše profese náročná,psychicky,fyzick ve zdravotnictví s nástupním platem 800 Kč na Neurochirurgii v UVN nelze srovnávatm tehdy bez techniky asoušasných vymožeností, mladé sestry MUSELY tahat metrákové pacienty v bezvědomí jasně že 2, celoživotní vzdělávání jasné,muselo se udělat kolečko po všech odděleních aby jsme byly snadno použitelné, a celoživotní vzdělávání pak i Brno abych se dopracovala na místo vrchní sestry,které se pak zrušilo a samozřejmě 1 400 kč z vedení 12 sester se odebralo ale všem už ale na polikl.v nové době,praxe 47 let v tak náročné profesi nelze srovnávT V POHODĚ a klidu ve třídě,akc,zábavy,výlet a zajímavé akce nejen pro děti,jistě v současné doě bych učit nechtěl kdy děti šikanují učitle,žalují doma a silná podpora rodičů není dobrá ale jsou profese které nelze srovnávat když dnes vidím vybavenost tříd,krása, barevné plné vmožeností jásám,přeji jim to ale my jsmě byl poválečné chudinky a učitelé měli respekt a my byly posleušní a slušní,neze srovnávat,to jena debatu,mnohé nelze srovnávat,Nicmébě děkuji za odpověď omlouvám se chyby při psaní nechci se vracet.Zdravím H.Polesná

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Paní Polesná, já přece nesnižuji žádné profese, jen reaguji na Váš příspěvek, kde tvrdíte, že mají učitelé samé prázdniny a volno (jako děti), což pravda není. Prostě byste se měla jen lépe zamyslet, než sem vložíte takový nepravdivý příspěvek. Původně jsem ani nechtěla reagovat, ale ze slušnosti Vám odpovím. Píšete o škole našeho dětství. Promiňte, ale o té se nedá mluvit v superlativech. Snad za první republiky byl učitel (kantor) váženou a uznávanou osobou. Za komunistů byla ale tahle profese velmi snížena a mnozí učitelé byli zahnáni do kouta. Když se náhodou objevil učitel s jinou (lepší) metodou učení, byl hned odkázán na nudné povinné školní osnovy a běda když neuposlechl. Nejenže byli nuceni učit mnoho nepravd, ale i děti byly vystrašené, bály se říci svůj názor, musely držet ústa a krok, atd..... Vyrůstaly z nich nesvobodní papouškující bojácní lidé. Takové lidi režim potřeboval. Neříkám, že nyní je školství v naprostém pořádku, ale pokud se mají věci hýbnout k lepšímu, je třeba nových kreativních učitelů a ti přijdou, když budou mít učitelé lepší podmínky a možnosti. Píšete o práci zdravotních sester - zajisté velmi důležitá a záslužná práce, ale i zde není sestra jako sestra. O mě se po operaci starala sestra, které bych dala z fleku o deset tisíc navíc, ale pak tam byla i sestra, kterou bych z fleku propustila. Všechno je v lidech. Ale když už se rozčilujete nad troufalostí učitelů žádat zvýšení platů, tak i zde mám pro Vás srovnání s profesí zdravotní sestry. Moje bývalá švagrová pracovala ještě minulý rok jako zdravotní sestra na interně v jedné pražské nemocnici a měla přesně o 22 tisíc vyšší plat než výše zmíněný středoškolský učitel (v jižních Čechách). Závěr si udělejte sama. Hezký den.

Zdroj: příběh Andrej Babiš

Cvičení na shodu přísudku s podmětem

(Shoda podmětu s přísudkem)

Zvířata běhal po  dvoře.

Loupežníci se schoval do své skrýše.

Květiny pomalu uvadal.

Davy lidí přišl na  výstavu.

Hromady jehličí se válel pod stromy.

Umělci prodal své výtvory.

Sněhuláci na slunci roztál.

Tisíce vloček se snášel k zemi.

Stromy i tráva se ohýbal ve větru.

Koťata lízal mléko.

Kosi a sýkorky se slétl ke krmítku.

Psi divoce štěkal.

Slanečci nikomu nechutnal.

Kladiva a šroubováky se z dílny ztratil.

Lvi a tygři neklidně pobíhal po výběhu.

Sloni a žirafy lenošil na sluníčku.

Ve stánku prodával noviny a časopisy.

Učitelka a žáci se vydal na výlet.

Drahé šperky a šaty se vydražil na aukci.

Ukazatele stál u  cesty.

Poláci a Francouzi přijel na setkání.

V rozhlase hlásil nepříjemné zprávy.

Zprávy z tvého života mě potěšil.

Naše přání všechny překvapil.

Tužky a pravítka se mi válel na stole.

Dnové rychle ubíhal.

Novináři navštívil celebrity.

Všechna odpoledne byl stejná.

Naleziště zlata se vytěžil.

Hlásil hezké počasí.

Lidé objevil nové živočišné druhy.


Zdroj: článek Shoda přísudku s podmětem

Poradna

V naší poradně s názvem PODMĚT NEVYJÁDŘENÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavluša.

Šli se podívat na kuřátka do líhně. Byly narozené pouhé tři dny a sotva se vešly do krabice.

Má se psát pouze: Byla narozená nebo je povolený i druhý tvar byly narozené?

Děkuji.
Pavluša

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Správně spisovně česky je: Byla narozená před pohými třemi dny, nebo Byla stará teprve pouhé tři dny. Věta ve tvaru: Byly narozené pouhé tři dny, je vyloženě hovorový styl.

Zdroj: příběh Podmět nevyjádřený

Podmět a přísudek

Podmět a přísudek jsou skladební dvojicí, která je vyjádřená skladebním vztahem shody (latinsky predikace). Znamená to, že se tyto dva členy shodují v osobě, čísle a ve jmenném rodě. Shoda nastává v okamžiku, kdy je jeden člen závislý na druhém (= řídícím) členu. U podmětu a přísudku je závislým členem přísudek a členem řídícím je podmět. Proto jejich vztah nelze nazvat shoda podmětu s přísudkem. Správný název je přesně obrácený, shoda přísudku s podmětem.

Zdroj: článek Podmět

Jaké slovní druhy mohou být podmětem

Nedá se říci, že podmětem je vždy podstatné jméno, neboť podmět může být vyjádřen i jinými slovními druhy. Podmětem může být podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, číslovka, sloveso, příslovce, částice i citoslovce. U podmětu tvořeného slovesem je třeba zdůraznit, že sloveso musí být v infinitivu.

Příklady:

  • Podstatné jméno - Dívky se rozeběhly směrem k lesu.
  • Přídavné / podstatné jméno - Nemocný chtěl co nejdříve opustit nemocnici. (Zde jde o případ, kdy z přídavného jména Nemocný vzniká zpodstatnělé přídavné jméno, přesněji adjektivní substantivum).
  • Zájmeno - My na křivdu nezapomeneme.
  • Číslovka - Dva se zúčastnili běžeckého závodu.
  • Sloveso - Slyšet operu naživo bylo mým velkým snem.
  • Příslovce - Rychle a levně je heslem našeho podniku.
  • Částice / podstatné jméno - Její ano zaznělo obřadní síní. (Zde je ano na první pohled jako částice, ale jde o podstatné jméno známé jako substantivizovaná částice).
  • Citoslovce - Hlasité žbluňk se ozvalo u rybníka.

Zdroj: článek Podmět

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH VSICHNI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Ludvíková.

Může být zájmeno všichni podnětem? Například ve větě: Všichni jsme se tomu smály.
Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Aliska.

Pokud píšete větu " Všichni jsme se tomu smáli", tak v přísudku musí být měkké -i-. Když všichni, tak tzn. muži, ženy i děti a muži mají přednost před ostatními rody.

Zdroj: příběh Slovní druh vsichni

Pranostiky na jednotlivé dny

1. únor: svátek má Hynek

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

2. únor: svátek má Nela (Hromnice)

PRANOSTIKY:

  • Bouří-li a sněží na Hromnice, bývá jaro blízko velice.
  • Co do Hromnic, to do Hromnic, spíše o lopatu víc.
  • Co nachází husa o Hromnicích, to najde v den Zvěstování Panny Marie kráva a v prvních májových dnech člověk na poli svém.
  • Do Hromnic padá sníh na seno, po Hromnicích do otavy.
  • Hromnice – jara svíce.
  • Hromnice – půl krajíc, půl píce a bůhví, co ještě více.
  • Hromnice – zima a léta směsice.
  • Hromnice-li jasné a čisté, potrvá déle zima jistě. Pakliže sněží nebo hřímá, jaro jistě v blízku dlívá.
  • Chumeleniice na Hromnice končí zimu tuhou; jestli pak jasný den, očekávej druhou.
  • Když o Hromnicích sněží, jaro není daleko.
  • Jak dlouho skřivan před Hromnicemi vrzá, tak dlouho po nich zmrzá.
  • Jak dlouho skřivánek před Hromnicemi zpívá, tak dlouho po nich bude mlčet.
  • Je-li na Hromnice chumelenice, netrvá pak zima více.
  • Je-li na Hromnice jasno, bude málo housat.
  • Je-li na Hromnice světlý den, budou konopě i len.
  • Je-li na Hromnice zataženo, sedlákovi je zpomoženo.
  • Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
  • Jestli na Hromnice mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
  • Jestli slunce svítí na den Hromnic, sníh bude ještě větší než prve.
  • Jihne-li na Hromnice, přilož do kamen.
  • Mrzne-li, po zimě amen.
  • Jsou-li jasné Hromnice, přijde po nich mnohá vánice.
  • Kde se na Hromnice pracuje, tam uhodí hrom.
  • Kde se na Hromnice světí hromničky a jimi se za bouřky svítí, tam blesk a hrom neuškodí.
  • Kdyby o Hromnicích napadlo jen tolik sněhu, co je na černé krávě znát, bude úrodný rok.
  • Když na Hromnice sněží a je větrno, není jaro již vzdáleno.
  • Když na Hromnice svítí, budou dlouhé niti.
  • Když na Hromnice taje, hotov, sedláče, saně.
  • Když na Hromnice únor měkký bývá, udeří pak v březnu velká zima.
  • Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
  • Když o Hromnicích svítí slunce, bude prý úrodný rok. Potřebuje svítit jen tak dlouho, nežli bys se čtyřmi páry koňů otočil.
  • Kolik sněhu do Hromnic, tolik i po Hromnicích.
  • Leze-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
  • Metelice na Hromnice cesty umetá a píci podmetá.
  • Na Hromnice husa po vodě - na Velikonoce po ledě.
  • Na Hromnice - chumelenice, netrvá pak zima více.
  • Na Hromnice jasná noc - bude ještě mrazů moc.
  • Na Hromnice kalužky - ukázka na jablka a 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na únor

Příběh

Ve svém příspěvku MÁ ZPOŽDĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iša.

Ve větě "Autobus jedoucí z Berlína má zpoždění." bych "zpoždění" vyhodnotila jako část přísudku slovesně-jmenného, nikoliv jako předmět.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Má zpoždění

Pranostiky na jednotlivé dny

1. listopad: svátek má Felix (dříve Všech svatých)

PRANOSTIKY:

  • Dne 1. listopadu utni z buku třísku, je-li suchá, bude zima tuhá; je-li však vlhká, bude zima mokrá.
  • Den Všech svatých je poslední, který léto zahání.
  • Jak na Vše svaté, tak měsíc po nich.
  • Jak na Všechny svaté, tak měsíc po nich.
  • Je-li na Vše svaté buková blána suchá, každý se rád za kamna schová, je-li však mokrá, bude zima též dosti mokrá.
  • Je-li na Všechny svaté buková blána suchá, každý se rád za kamna schová; je-li však blána mokrá, bude zima též dosti mokrá.
  • Je-li o Všech svatých bouřka, bývá zima měnivá, je-li suchá z buku tříska, často v zimě pršívá.
  • Je-li o všech svatých léto, bývá o Martině zima, je-li zima o Všech svatých, bývá o Martině léto.
  • Je-li tříska ze zeleného buku na den Všech svatých vyťatá suchá, následuje zima mírná; je-li vlhká, následuje zima mokrá.
  • Jíní na Vše svaté věští tuhou zimu a kruté mrazy.
  • Jíní o Všech svatých věští tuhé mrazy o Vánocích.
  • Když na Vše svaté padá mlha, bude do adventu bez sněhu.
  • Když na Všech svatých mrazivo, bude v zimě teplivo, když déšť, tu je třeba za pec vlézt.
  • Když o Všech svatých zima nemá moci, tak o svatém Martině o půlnoci.Kolem Všech svatých se mají okopávat stromy, aby nesly hojně ovoce.
  • Kolem Všech svatých slunce uroní ještě malou slzu babího léta.
  • Na vše svaté ne-li v noci, na Martina sníh se dostaví se vší mocí.
  • Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o Martinu s celou mocí.
  • Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o svatém Martině se vší mocí.
  • O Všech svatých větry-li jsou, znamenají zimu proměnlivou; přijdou-li ale s Ondřejem, dobré zimy se nadějeme.
  • Po svátku Všech svatých stromové štěpování nejlépe se přesazují na schod měsíce, plané pak před a nebo po plným měsíci tři dny, nebo tento měsíc přirozenosti nejvíce žene do kořenů.
  • Sedláci utnou 1. listopadu z dubového aneb i bukového stromu třísku: Jestli je třísky suchá, tedy očekávají levnou zimu, jestli ale vlhká a zostnatá, tedy se domnívají, že bude tuhá zima.
  • Utni z buku třísku, je-li suchá, bude zima tuhá, je-li však vlhká, bude mokrá.
  • Všichni svatí dluhy platí.

VYSVĚTLENÍ:

Několik pranostik radí, aby se v tento den uřízl kousek buku (stačí tříska), pokud bude daný kousek suchý, bude krutá zima. Pokud však bude mokrá, bude v zimě hodně pršet. Jiné pranostiky říkají, že toto je pravděpodobně poslední teplý den v roce. Jiná pranostika zase říká, jaké počasí bude v tento den, takové bude celý měsíc. Pokud bude v tento den mrznout a objeví se 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na listopad

Příběh

Ve svém příspěvku BLAHOPŘÁNÍ K NAROZENINÁM PRO ŽENU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.

Stává se mi to každý rok a ten letošní není výjimkou. Vždycky si sice vzpomenu, že máš narozeniny, ale vždycky zapomenu, kolik že Ti to vlastně je... A to jen kvůli tomu, že ty prostě odmítáš stárnout.

hezký den tento a všechny další dadabranči

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Blahopřání k narozeninám pro ženu

REFERÁT NA KNIHY

Rozbor díla Tajuplný ostrov od Julesa Vernea

Román Tajuplný ostrov vydal Verne v roce 1875. Tato kniha má rysy vědecko-fantastické literatury. Tato kniha je provázána s dalšími dvěma knihami (Děti kapitána Granta a Dvacet tisíc mil pod mořem). Při tvorbě tohoto příběhu autor projevil své znalosti nejen ze zeměpisu a přírodopisu, ale i z jiných předmětů, například z chemie a fyziky. Příběh Tajuplného ostrova začíná za americké války Severu proti jihu. Děj se odehrává především na opuštěném ostrově, který si trosečníci pojmenují jako Lincolnův ostrov. Mezi hlavní myšlenky tohoto díla patří určitě solidarita mezi lidmi, síla přátelství a snaha nevzdávat se a najít vždy něco dobrého na každé situaci. Hlavními hrdiny jsou dobří muži, kteří i ve válce stojí na „správné“ straně. Každá z postav má nějaký charakter a ten si drží po celou dobu příběhu.

Příběh Tajuplného ostrova začíná ve velmi dramatickém okamžiku, kdy se hlavní hrdinové obávali o svůj život. Jejich balón byl totiž poničen a jim hrozilo, že se zřítí do moře. Vše, co šlo, vyhazovali z balónu, aby si zajistili alespoň pár metrů výšky k dobru. Nakonec se jim podařilo přistát na břehu. Tam ale zjistili, že jeden z nich chybí.

Až po tomto dramatickém úvodu se děj vrací k předcházejícím událostem a představuje hlavní hrdiny. Putování hlavních hrdinů začalo v pevnosti Richmond, kterou za války Severu proti jihu obléhalo vojsko generála Granta. V pevnosti byli uvězněni: inženýr Cyrus Smith s jeho sluhou černochem Nabem a novinářem Gedeonem Spilettem. Tam se také setkali s námořníkem Pencroffem, který tam byl se svým mladým přítelem Harbertem.

Pencroff vymyslel plán útěku z pevnosti. Smith i Spilett s plánem souhlasili, protože se chtěli dostat zpět do války a bojovat opět proti jihu. K útěku využili balón, který se v pevnosti nacházel. Balón je ale zanesl nad Tichý oceán, kde také ztroskotali. Po ztroskotání si hrdinové uvědomili, že chybí jeden z nich, a to inženýr Smith s jeho psem Topem. Snažili se ho najít, ale marně. Nejhůře jeho ztrátu nesl černoch Nab, který bez něj nechtěl žít. Zbytek posádky se vydal na vedlejší větší ostrov, na němž chtěli žít. Našli si tam vhodný úkryt, který nazvali Komín. Také zjistili, že na ostrově je sladká voda i les, takže jim chyběl již jen oheň. Mezitím, co Pencroff s Harbertem chystali úkryt, tak se Spilett s Nabem pokoušeli najít Smitha. Oba se ale vrátili bez úspěchu. Spilett v kapse objevil zapomenutou sirku, a tak se trosečníkům podařilo rozdělat oheň. Nab se nevzdal naděje, že inženýra Smitha objeví, hledal ho i sám. Jednou v

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jules Verne

Dějová slovesa

Slovesa jsou pátým slovním druhem, který se řadí také do skupiny ohebných slovních druhů, protože slovesa se dají časovat. Sloveso se ve větě vyskytuje obvykle v podobě přísudku (ale sloveso v infinitivu může být také třeba podmětem). Funkce slovesa v přísudku bývá zásadní, protože jeho úkolem je vyjadřovat činnost, stav, nebo i změnu stavu.

U slovesa se kromě mluvnických kategorií (osoba, číslo, čas, způsob, rod, vid, třída) dá určovat i jeho druh.

Slovesa tak mohou být plnovýznamová a neplnovýznamová. Plnovýznamová slovesa poznáme tak, že mají vlastní věcný význam. Dají se ještě dělit na činnostní a stavová. Neplnovýznamová slovesa obvykle potřebují spojit s plnovýznamovým slovesem, aby nesla jasný význam. Dost často se ale stává, že i neplnovýznamová slovesa ale mohou v jasně daném kontextu fungovat jako plnovýznamová, a tak tuto poučku zkomplikovat. Jak jistě víte, čeština je těžký jazyk s hromadou výjimek a chytáků...

Pro účely tohoto článku nás ale zajímá skupina plnovýznamových sloves.

Zdroj: článek Dějová slovesa

Vysvětlení

Osobní zájmeno MY vyjadřuje podmět v množném čísle, a tím v podstatě určuje, že podmětem je skupina osob, do které patřím i já (my všichni včetně mě). Například: My (= naše skupina) se v lese neztratíme. My (naše skupina včetně mě) nemáme rádi lež.

Zájmeno MI je variantou výrazu mně. Zájmeno MI se tedy používá v 3. pádu u osobního zájmena já (komu? Čemu? Mně/mi). Zájmeno mi nikdy není podmětem vzhledem k pádům, ke kterým se vztahuje. Například: Půjč mi (= mně; mé osobě) tužku. Nelíbí se mi (mně; mé osobě) tvé lhaní.

Zdroj: článek Pravopis my / mi

Pranostiky na měsíc prosinec

  • Hřmění v prosinci zvěstuje silné větry.
  • Jaké zimy v prosinci, taková tepla v červnu.
  • Jaký prosinec - takový červen.
  • Jaký prosinec, takové jaro.
  • Jaký prosinec, takový celý rok.
  • Je-li prosinec deštivý, mírný a proměnlivý, není se kruté zimy třeba báti.
  • Je-li prosinec mírný a vlahý, nenadělá nám zima těžké hlavy.
  • Je-li studený a mrazivý prosinec, bude i celá zima tuhá.
  • Je-li studený prosinec, hodně práce bude mít žnec.
  • Je-li v prosinci ještě mnoho sedmikrásek, nebude dlouho mrznout.
  • Je-li v prosinci Mléčná dráha jasně a zřetelně viděti, bude rok budoucí úrodný; je-li však částečně viditelná, nebude mnoho obilí a vína.
  • Jsou-li v zimě po cestách ledy, podaří se výborně zelí.
  • Když prosinec bystří, po Vánocích jiskří.
  • Když v prosinci hrom ještě hučí, rok příští stále vítr fučí.
  • Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
  • Když v první adventní neděli nastane daleko široko krutá zima, potrvá čtyři neděle.
  • Lepší Vánoce třeskuté, než-li tekuté.
  • Mírný prosinec - mírná celá zima.
  • Mléčná dráha v prosinci jasná, bude v příštím roce úroda krásná.
  • Je-li v první týden adventní mrazivo, bude zima osmnáct neděl trvati.
  • Mnoho sněhu v prosinci - mnoho ovoce a trávy.
  • Mrazivý prosinec, mnoho sněhu, žíznivý roček bude v běhu.
  • Mrazy když v prosinci ochabnou, znamenají zimu zlou.
  • Mrazy, co prosinec zaseje, až leden a únor sklízí.
  • Mrazy, které v prosinci brzy opadnou, znamenají zimu mírnou.
  • Na suchý prosinec následuje suché jaro.
  • Nad prosinec leden a únor mrazivější.
  • Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený.
  • Padne-li první sníh na mokrou zem, bude slabá úroda.
  • Po studeném prosinci bývá úrodný rok.
  • Pošmourný prosinec, dobré je znamení pro sady, lučiny i všechno osení.
  • Prosinec, když je mu zima, halí se v bílý kožich.
  • Povolné počasí v prosinci věští mírnost zimy v každém jiném měsíci.
  • Prosincem rok končí, ale zima začíná.
  • Prosinec naleje a leden zavěje.
  • Prosinec proměnlivý a vlahý, nedělá nám zima těžké hlavy.
  • Prosinec se sněhem na pěšině, žitko je na každé výšině.
  • Prosinec se sněhem na pěšině, žito je v každé vysočině.
  • Prosinec zemi zhrudí a jizbečky studí.
  • Prosinec-li chladí, leden pak mrazem zraní.
  • Prosinec-li mírný je, zima pak v lednu kraluje.
  • Prýští-li ještě v prosinci bříza, nemívá zima mnoho síly.
  • Přichází-li zajíc již v prosinci do zahrady, nastane tuhá zima všady.
  • Selata v prosinci zplozená zřídka se vychovají a nehodí se k plemenu.
  • Studený prosinec - brzké jaro.
  • Vane-li v prosinci vítr východní, špatnou naději mají nemocní.
  • V prosinci-li zima, sníh-li hojně lítá, hojnost všady bývá žita.
  • V prosinci-li zimy není, později přijít nelení.

Zdroj: článek Pranostiky na prosinec

Pranostiky na jednotlivé dny

1. prosinec: svátek má Iva (dříve svatý Edmund Kampián, svatý Eligius, svatá Eligia)

PRANOSTIKY:

  • Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.
  • Na svatého Eligia daleko široko tuhá zima má čtyři neděle trvati.
  • O svatém Edmundu Kampiáně ledový vítr fičí ze stráně.
  • Uhodí-li na svatého Eligia tuhá zima, potrvá po čtyři neděle.

VYSVĚTLENÍ: Většina těchto pranostik odkazuje na to, že pokud bude prvního prosince tuhá zima, potrvá minimálně čtyři týdny.

2. prosinec: svátek má Blanka

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. prosinec: svátek má Svatoslav (dříve svatý František Xaverský)

PRANOSTIKY:

  • O sv. Františku Xaveru ledový vichr fičí od severu.

VYSVĚTLENÍ: Dne 3. prosince má začít foukat studený zimní vítr.

4. prosinec: svátek má Barbora

PRANOSTIKY:

  • Barbora na ledu, Vánoce na blátě.
  • Jaká Barbora, Sára a Mikuláš, takový celý advent máš.
  • Jaké je počasí na svatou Barboru, takové bývá až do Vánoc.
  • Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
  • Je-li Kačenka naškrobená, je Baruška ucouraná.
  • Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.
  • Jsou-li na svatou Barboru meze přikryty sněhem, bude hojně trávy.
  • Když je Barborka ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě.
  • Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude hodně trávy.
  • Má-li svatá Barbora bílý fěrtoch, bude příští rok hodně trávy.
  • Na svatou Barboru mráz - schovej saně, hoduj vůz.
  • Na svatou Barboru saně do dvoru.
  • O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.
  • O svaté Barboře, měj sáně na dvoře!
  • Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
  • Po svaté Baruši střez nosu i uší!
  • Pravi Kači Barča – nechajmy už tanca!
  • Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
  • Svatá Barbora bývá naškrobená.
  • Svatá Barbora mosty staví, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
  • Svatá Barbora nosí bláto do dvora.
  • Svatá Barbora nosí vodu a Mikuláš splavuje.
  • Svatá Barbora vyhání dříví ze dvora.
  • Svatá Barborka táhne sáně ze dvorka.
  • Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Zde se hned první pranostiky rozcházejí (zjevně vznikly jinde, v jinou dobu). Jedna z nich předpovídá, že když bude sníh 4. prosince, na 24. prosince již sníh nebude, druhá naopak tvrdí, že sníh ze 4. prosince vydrží do Vánoc. Další pranostiky předvídají, že když bude na svátek Barbory sníh, tak příští rok se bude dařit zemědělcům.

5. prosinec: svátek má Jitka

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostik

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na prosinec

Pranostiky na jednotlivé dny:

1.leden: Nový rok (státní svátek: Den obnovy samostatného českého státu)

PRANOSTIKY:

  • Jak na Nový rok, tak po celý rok.
  • Jakým, kdo je na Nový rok, takový bude po celý rok.
  • Je-li dopoledne na Nový rok pěkně, bude příznivé počasí o žních v kraji, je-li pěkně odpoledne, bude o žni pěkně na horách.
  • Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně.
  • Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka zasvítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný.
  • Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.
  • Na Nový rok déšť - o Velikonocích sníh.
  • Na Nový rok, do zimy skok.
  • Na Nový rok nebe rudé - nepohoda, svízel velká bude.
  • Na Nový rok o slepičí krok.
  • Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále, na Hromnice o hodinu více.
  • Na Nový rok se nemá jíst nic od ptáka, aby z domu štěstí neodletělo.
  • Na Nový rok se nemá nic půjčovat, ani ze stavení vynášet, protože by to při hospodaření v příštím roce scházelo.
  • Na Nový rok zrána jasné lesky, prorokují v létě časté blesky.
  • Novoroční noc jasná a klidná, bude povětrnost pro úrodu vlídná.
  • Novoroční noc světlá a tichá bez deště a větru znamená dobrý rok.
  • Novoroční vítr od východu pro dobytek mor, vítr od západu králům smrt, od poledne mor lidem, od půlnoci neúrodu přinášel.
  • Nový rok tmavý – Velká noc bílá.
  • Připadne-li na čtvrtek, předpovídá se mírná zima, větrné jaro, parné léto, krásný podzim, mnoho ovoce a hojnost obilí.
  • Připadne-li na neděli, lze očekávat mírnou zimu, úrodné jaro a větrné léto.
  • Připadne-li na pátek, nutno se obávat očních nemocí, také lidé budou hojně mříti, a dokonce i hrozí válka.
  • Připadne-li na sobotu, bývá málo obilí, málo větrů, mnoho ovoce, ale také mnoho zimnic.
  • Připadne-li na středu, lze očekávat příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med.
  • Připadne-li na úterý, bude zima ještě krutější, ale zato úrodný rok.
  • Svítí-li na Nový rok, co by forman pár koní okšíroval a zapřáhl, bude sedlák pohodlně klidit.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky ve většině případů předpovídají, jaké bude počasí v průběhu roku. Jedna pranostika říká, že během roku bude podobné počasí jako na Nový rok (pokud bude na 1. ledna teplo, bude teplý celý rok, pokud bude deštivo, bude během roku hodně pršet). Jiná pranostika odkazuje k tomu samému. Pokud bude na Nový rok pěkné počasí, bude v průběhu roku tak hezky, že bude velká úroda. Další pranostika zas odkazuje k tomu, že pokud bude na začátku nového roku pršet, na Velikonoce bude naopak sněžit. Další pranostiky se zabývají tím, na který den Nový rok připadá, po

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na leden

Autor obsahu

 Mgr. Jitka Konášová


letos slovní druh
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
levandule kratochvíl
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>