Téma

LICHOKOPYTNÍCI


LICHOKOPYTNÍCI, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Slovník spisovné češtiny říká, že lichokopytník je savec s lichým počtem (1 nebo 3) prstů, opatřených kopyty na každé noze (například kůň). Sudokopytník je pak savec se sudým počtem prstů (s kopyty) na každé noze (například kráva, prase).


Lichokopytník a sudokopytník – skloňování

Slovo lichokopytník je rodu mužského životného, skloňuje se podle vzoru pán. Jen pozor na odlišný tvar 6. pádu množného čísla.


jednotné číslo

množné číslo

1. pád

lichokopytník

lichokopytníci

2. pád

lichokopytníka

lichokopytníků

3. pád

lichokopytníkovi, lichokopytníku

lichokopytníkům

4. pád

lichokopytníka

lichokopytníky

5. pád

lichokopytníku

lichokopytníci

6. pád

lichokopytníkovi, lichokopytníku

lichokopytnících

7. pád

lichokopytníkem

lichokopytníky

Zdroj: článek Rozdíl mezi lichokopytníky a sudokopytníky

Bonus pro zvídavé

Lichokopytníci i sudokopytníci patří do velkého nadřádu kopytnatých. Obě tyto skupiny mají základní společný znak – jejich drápy se přeměnily v kopyta. Rohovitá kopyta kryjí poslední rozšířené články prstů ze všech stran a chrání tak špičky prstů, po nichž se tato zvířata většinou pohybují. Kopytnatci (tady si prozraďme, že je to totéž co kopytníci či kopytnatí savci, poznámka autorky) se živí rostlinnou potravou a jejich zuby nejsou proto žádnou spolehlivou zbraní. V nebezpečí pak zachraňují kopytnatce právě nohy. Jedině rychlým během se brání šelmám, a proto se jejich vývoj ubíral směrem ke zdokonalení nohy běhavého typu. Vymřelé i žijící formy kopytníků ukazují, že nejrychlejší běžci se vyskytují mezi těmi z nich, u nichž došlo během vývoje k maximální redukci prstů.

Zatímco u lichokopytníků spočívá váha těla na jediném, kopýtkem opatřeném prstu, sudokopytníci se opírají o dva prsty. Osa jejich nohy probíhá mezerou mezi třetím a čtvrtým prstem, které se co do velikosti a tvaru shodují. Odpovídají prostředníku a prsteníku lidské ruky. Ostatní prsty jsou buď zakrnělé, nebo zcela chybějí. Pokud je vyvinutý druhý a pátý prst, zvířata na ně stejně nedošlapují, protože jsou oba posunuty vzhůru, takže se nedotýkají země. Výjimku tvoří tropičtí hroši, kteří mají všechny čtyři prsty stejně velké.

  • Mezi lichokopytníky patří koňovití, tapířinosorožci.
  • Mezi sudokopytníky patří nepřežvýkaví (hroch, prase), přežvýkaví (jelen, žirafa, tur a podobně) a velbloudi (lamy a jiní).

Zdroj: článek Rozdíl mezi lichokopytníky a sudokopytníky

Lichokopytník a sudokopytník – věcný význam

Nalistujete-li Slovník spisovného jazyka českého, najdete tam toto vysvětlení: lichokopytník je savec s lichým počtem (1 nebo 3) prstů (opatřených kopyty) na každé noze; zoologicky jsou lichokopytníci řád Perissodactyla (například kůň, tapír, nosorožec). Sudokopytník je pak savec se sudým počtem (dvou nebo čtyř) prstů (opatřených kopyty) na každé noze; zoologicky jsou sudokopytníci řád Artiodactyla (například prase, kráva, jelen).

Toť asi vše o lichokopytnících a sudokopytnících z češtinářského hlediska.

Zdroj: článek Rozdíl mezi lichokopytníky a sudokopytníky

Autor obsahu

 Mgr. Jana Válková


lichokopitník
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
lichokopytnici a sudokopytnici
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>