Zajímáte se o téma MATČINI PSI? Tak právě pro vás je určen tento článek. Přídavná jména jsou druhým slovním druhem. Latinsky se nazývají adjektiva. Přídavná jména vyjadřují vlastnosti podstatných jmen. Přídavná jména patří mezi ohebné slovní druhy, což znamená, že je můžeme skloňovat (mění tvary v závislosti na pádech). Určuje se u nich druh, vzor, rod, číslo a pád. Mluvnické kategorie rod, číslo a pád se určují podle podstatného jména, ke kterému přídavné jméno náleží.
Pravopis přídavných jmen přivlastňovacích
Největší problémy v pravopise dělají přídavná jména přivlastňovací podle vzoru otcův v množném čísle. Pokud se jedná o přivlastňovací přídavné jméno rodu mužského životného podle vzoru otcův, píše se v 1. pádě množného čísla koncovka -i (například otcovi psi). Ve 4. pádě množného čísla je pak koncovka -y (například pro otcovy psy).
|
pády
|
Rod mužský životný
|
|
Jednotné číslo
|
Množné číslo
|
|
1. pád
|
Otcův pes
|
Otcovi psi
|
|
2. pád
|
Otcova psa
|
Otcových psů
|
|
3. pád
|
Otcovu psu
|
Otcovým psům
|
|
4. pád
|
Otcova psa
|
Otcovy psy
|
|
5. pád
|
Otcův pse
|
Otcovi psi
|
|
6. pád
|
Otcově / otcovu psu
|
Otcových psech
|
|
7. pád
|
Otcovým psem
|
Otcovými psy
|
U přivlastňovacích přídavných jmen rodu mužského neživotného podle vzoru otcův se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například otcovy stroje).
|
pády
|
Rod mužský neživotný
|
|
Jednotné číslo
|
Množné číslo
|
|
1. pád
|
Otcův stroj
|
Otcovy stroje
|
|
2. pád
|
Otcova stroje
|
Otcových strojů
|
|
3. pád
|
Otcovu stroji
|
Otcovým strojům
|
|
4. pád
|
Otcův stroj
|
Otcovy stroje
|
|
5. pád
|
Otcův stroji
|
Otcovy stroje
|
|
6. pád
|
Otcově / otcovu s |
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Cvičení na přídavná jména
Přídavná jména přivlastňovací
Přídavná jména přivlastňovací se skloňují tedy podle vzorů otcův a matčin. Přivlastňovací přídavná jména se poznají podle toho, že se na ně ptáme otázkou: ČÍ JE TO?
Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném i množném podle vzoru otcův:
|
PÁD
|
JEDNOTNÉ ČÍSLO
|
MNOŽNÉ ČÍSLO
|
|
1. pád
|
Otcův pes, otcův dům
|
Otcovi psi; otcovy domy
|
|
2. pád
|
Otcova psa, otcova domu
|
Otcových psů, otcových domů
|
|
3. pád
|
Otcovu psu, otcovu domu
|
Otcovým psům, otcovým domům
|
|
4. pád
|
Otcova psa; otcův dům
|
Otcovy psy, otcovy domy
|
|
5. pád
|
Otcův pse, otcův dome
|
Otcovi psi, otcovy domy
|
|
6. pád
|
O otcově (/u) psu; o otcově (/u) domu
|
O otcových psech, o otcových domech
|
|
7. pád
|
S otcovým psem, s otcovým domem
|
S otcovými psy, s otcovými domy
|
Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném i množném podle vzoru matčin:
|
PÁD
|
JEDNOTNÉ ČÍSLO
|
MNOŽNÉ ČÍSLO
|
|
1. pád
|
Matčin pes, matčin dům
|
Matčini psi, matčiny domy
|
|
2. pád
|
Matčina psa, matčina domu
|
Matčiných psů, matčiných domů
|
|
3. pád
|
Matčinu psu, matčinu domu
|
Matčiným psům, matčiným domům
|
|
4. pád
|
Matčina psa, matčin dům
|
Matčiny psy, matčiny domy
|
|
5. pád
|
Matčin pse, matčin dome
|
Matčini |
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Přídavná jména
Pohádky
Následuje přehled pohádek, které sepsala Němcová v některých svých pohádkových knihách. Nejedná se o úplný soupis, pohádek napsala mnohem více.
Jak Jaromil k štěstí přišel
Pohádka vypráví příběh malého Jaromila, který vyrůstá s otcem (uhlířem) a nevlastní matkou. Jeho macecha ho často bije, a proto Jaromil rád tráví čas mimo domov. Blízko lesa si vytvořil zahrádku z květin, které se mu líbily. Většinu času tráví tam. Večer se vždy vrací s kozami a ovcemi, které měl pást. Horší je to ale v zimě, kdy musí být s rodiči doma. Jeho otce trápí, že Jaromil si přeje být zahradníkem, on by z něj měl rád uhlíře. To si ale Jaromil nepřeje. Jednou se takhle na jaře zatoulal do neznámých míst, když sledoval překrásného ptáka. Prolezl úzkou skálou a dostal se do překrásné země, v níž žili pidimužíci. Ujala se ho tam dívka jménem Narciska, která ho přivedla před krále a provedla ho jejich zemí. Spatřil tak vládkyni vodních víl, která mu darovala mušli; sál ohně, kde mu jedno ohnivé dítě darovalo lahvičku s plamínkem; a nakonec dostal i dárek od Narcisky – pecku. Všechny tři předměty sloužily k tomu, aby přivolaly tu, která mu předmět darovala. Jarmil nakonec musel tuto podzemní říši opustit a přísahat, že nikdy nikomu neprozradí, kde byl. Když se vrátil zpět na zem, zjistil, že byl pryč deset let, přestože mu to přišlo, že zmizel jen na pár hodin. Jeho otec dávno nežil v chaloupce u lesa, ale odešel do města, aby ho našel. I Jarmil se vydal do města, nejdřív ale zjistil, že růžové lístky, které si vzal na památku, se proměnily v peníze, za ně si nakoupil slušné oblečení. V královském městě se dal do služby královského zahradníka. Od něj se také dozvěděl, co může zdejší princeznu vyléčit. Tělo jí měl uzdravit stříbrný potok, živý oheň jí měl navrátit zrak a jablka z mluvícího stromu ji měla opět pomoc získat řeč. Jaromil se přihlásil králi, že princeznu uzdraví. Strávil s ní tři dny. První den, požádal o pomoc vodní vílu, která princezně uzdravila tělo, druhý den mu pomohla dívka z ohně, když princezně vrátila zrak, a třetí den Narciska princezně Boleslavě navrátila i řeč. Jaromil se mezitím do princezny zamiloval a i ona opětovala jeho cit, a proto, když s tím král souhlasil, se vzali. Jaromil se také setkal se svým otcem, který se přišel podívat na uzdravenou princeznu.
Divotvorný meč
Malému Vojtěchovi zemřela matka, a tak žil jen se svým otcem. Jednou společně zaseli hrách, a když začal kvést, tak ho chodili hlídat. První noc šel otec a viděl bílého koně, který se proháněl po jejich poli. Vojtěch mu to nevěřil, obzvlášť proto, že na poli nebylo
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Božena Němcová (Barbora Novotná)