Pevná mezera je nenápadný hrdina typografie, kterého si většina lidí všimne až ve chvíli, kdy něco nehezky „uteče“ na další řádek. Možná se ti to stalo taky – osamělá předložka na konci řádku, roztržené datum nebo rozhozené číslo s jednotkou. Přesně tady přichází na scénu pevná mezera.
V tomto doplnění článku se podíváme na praktické situace, kde je pevná mezera opravdu důležitá, jaké chyby se s ní nejčastěji dělají a proč je správné používání pevných mezer zásadní nejen pro typografii, ale i pro profesionální vzhled textu na webu i v dokumentech.
FAQ – Často kladené otázky
Co je to pevná mezera?
Pevná mezera je speciální mezera, která zabrání zalomení řádku mezi dvěma výrazy.
Jaký je rozdíl mezi pevnou a tvrdou mezerou?
Žádný – jde o dvě označení pro stejný typ mezery.
Kdy musím pevnou mezeru použít povinně?
U jednopísmenných předložek, čísel s jednotkami, dat a zkratek.
Jak vložit pevnou mezeru ve Wordu?
Nejčastěji pomocí klávesové zkratky Ctrl + Shift + mezerník.
Jak se zapisuje pevná mezera v HTML?
Pomocí entity .
Má pevná mezera vliv na SEO?
Přímo ne, ale zlepšuje čitelnost a profesionální vzhled textu.
Je pevná mezera viditelná?
Na pohled vypadá stejně jako běžná mezera, rozdíl je pouze v chování při zalomení řádku.
Mohu pevné mezery doplnit automaticky?
Ano, některé editory a typografické nástroje to umožňují.
Je pevná mezera důležitá i v běžném textu?
Ano, zejména u delších textů a profesionálních dokumentů.
V naší poradně s názvem PEVNÁ MEZERA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobrý den,
pro zobrazení v mobilu bych potřeboval vědět jak se píše pevná mezera v adresách.
Níže jsem vybral jsem několik fiktivních adres, které mají různé formáty, bylo by možné mi poradit kam napsat pevnou a kam normální mezeru?
Díky!
1. Václavské náměstí 1, 110 00 Praha 1
2. Václavské náměstí 1, 110 00 Praha 1 - Staré Město
3. Celetná 1, 110 00 Praha - Staré Město
4. Hlavní 104, 592 31 Nová Ves u Nového Města na Moravě
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
1. Václavské náměstí 1, 110 00 Praha 1
2. Václavské náměstí 1, 110 00 Praha 1 - Staré Město
3. Celetná 1, 110 00 Praha - Staré Město
4. Hlavní 104, 592 31 Nová Ves u Nového Města na Moravě
Pevnou neboli tvrdou mezeru lze do textu vložit často několika způsoby, například kombinací kláves. Níže si tedy upřesníme konkrétní možnosti v daných programech či operačních systémech.
1. Pevná mezera ve Wordu (zkratka)
Asi nejčastěji se s potřebou pevné mezery setkáte právě při běžném psaní textu ve Wordu (OS Windows), zde je podle mne nejjednodušší použít stisknutí tří kláves: Ctrl + Shift + mezerník.
Jinou možností je zmáčknout levý Alt a na numerické klávesnici napsat 0160, tedy použít klávesovou zkratku (ASCI kód znaku) Alt + 0160. Pozor, ASCI hodnotu je třeba zadat s počáteční nulou, jinak se vloží jiný znak.
Zdlouhavější je pak vložit pevnou mezeru přes volbu Vložení/Symbol/Symboly/No-Break Space (takový prázdný čtvereček). Nebo volbu Vložení/Symbol/Speciální znaky (symbol vypadá jako značka pro stupně, taková bublinka).
A chcete-li pevnou mezeru v textu vidět, pak si nezapomeňte zapnout funkci Zobrazit vše – najdete ji buď v Panelu nástrojů, nebo zapnete pomocí klávesové zkratky Ctrl + 8.
2. Pevná mezera v programu Adobe InDesign (aktuální postup)
V současných verzích programu Adobe InDesign (Creative Cloud) zůstává práce s pevnou neboli nedělitelnou mezerou velmi podobná jako dříve, jen je více integrována do stylů a automatizace sazby. InDesign stále podporuje GREP (regulární výrazy), které jsou dnes jedním z nejefektivnějších způsobů, jak pevné mezery do textu doplnit hromadně a systematicky.
Nejjednodušší postup je využít funkci Hledat a nahradit s GREPem:
Otevřete nabídku Úpravy → Hledat/Změnit.
Přepněte se na kartu GREP.
Do pole Najít vložte výraz:
(<[szkvaiouSZKVAIOU])s Tento výraz vyhledá mezeru za jednopísmennými předložkami.
Do pole Změnit na vložte:
$1~S Sekvence ~S v InDesignu představuje nedělitelnou (pevnou) mezeru.
Klikněte na Změnit vše.
Velkou výhodou dnešního InDesignu je možnost použít GREP styly přímo v odstavcových stylech. Díky tomu lze pevné mezery aplikovat automaticky při sazbě textu, bez nutnosti ručních zásahů nebo opakovaného hledání.
Postup je následující:
Otevřete Odstavcové styly a upravte požadovaný styl.
Přejděte do sekce GREP styly.
Přidejte nový GREP styl s odpovídajícím regulárním výrazem.
Tím zajistíte, že pevné mezery budou vkládány automaticky při každé změně nebo aktualizaci textu.
Pokud dáváte přednost externím nástrojům, lze i dnes využít specializované typografické skripty a pluginy (například české typografické skripty inspirované původním TypoSkriptem), které umožňují hromadné čištění textu, včetně doplnění pevných mezer, správných uvozovek a pomlček.
Samozřejmě je možné vložit pevnou mezeru také ručně. Umístěte kurzor na požadované místo a zvolte
Pevná mezera vypadá na první pohled jako klasická mezera, ale v daném místě nemůže dojít k zalomení řádku jako u klasické mezery – jednotlivé výrazy jsou spojeny pevně, takže když dojde k zalomení (takzvanému přelití) jednoho výrazu na další řádek, zalomí se na další řádek společně i s dalším z výrazů.
Případy, ve kterých je třeba používat pevnou mezeru:
ve spojení neslabičných předložek (k, s, v, z) s následujícím slovem, např. k babičce, s mašlí, v Opavě, z nemocnice; mezera se vkládá mezi předložku a následující slovo;
ve spojení slabičných předložek o, u a spojek a, i s výrazem, který po nich následuje, např. u tety, o deváté; mezera se vkládá mezi spojku a následující slovo (z důvodu častého používání a možnému vzniku takzvaných řek je toto pravidlo dobrovolné);
pro členění čísel (dělení tisíců, trojice čísel, a to i za desetinnou čárkou), například 4 600, 3 000 000, 26,425 23;
mezi číslem a značkou, například * 1921, † 2002, 70 %, § 18, # 26;
mezi číslem a zkratkou počítaného předmětu nebo písmennou značkou jednotek a měn, např. 8 str., 6 hod., s. 21, č. 3, obr. 2, tab. 7, 250 cm², 40 dkg, 15 h, 12 °C, 2 700 000 Kč, 450 €;
mezi číslem a názvem počítaného jevu, například strana 4, 600 návštěvníků, 365 dní, 35 kilogramů, tabulka 7, 4. rota, 12. kapitola, III. patro, Karel IV.;
mezi dnem a měsícem v kalendářním datu (rok však lze oddělit), například 24. 6. | 2015, 16. března | 1999;
v měřítkách map, plánů a výkresů, v poměrech nebo při naznačení dělení, např. mapa v měřítku 1 : 25 000, poměr hlasů 1 : 3, 10 : 2 5;
v telefonních a jiných podobných číslech členěných mezerou, např. +420 900 125 887, 724 656 789, 800 12 23 34;
v ustálených spojeních, ve složených zkratkách a v různých kódech, například t. č., č. p., č. j., a. s., v. o. s., s. r. o., n. m., mn. č., př. n. l., T. G. M., PS PČR, FF UK, ČSN 01 6910 (složené zkratky a označení se v případě nutnosti doporučuje dělit podle dílčích celků, například ÚJČ | AV ČR, ČSN | EN | ISO 9001);
mezi zkratkami typu tj., tzv., tzn. a výrazem, který za nimi bezprostředně následuje, například tzv. cukrovka;
mezi zkratkami rodných jmen a příjmeními, například Fr. Říha, J. Červenková (připouští se ale oddělit příjmení od vypsaného jména, například František | Říha, Jitka | Červenková;
mezi zkratkou titulu nebo hodnosti uváděnou před osobním jménem, například p. Mladý, mjr. Zelený, Ing. Zemková (lze však oddělit titul a rodné jméno od příjmení, například Ing. Zdeněk | Polák);
Z pohledu vyhledávačů nemá pevná mezera přímý vliv na hodnocení stránky. Nepřímo však přispívá k lepší čitelnosti a profesionálnímu vzhledu obsahu, což zvyšuje důvěryhodnost webu a uživatelskou spokojenost.
Na webových stránkách je pevná mezera obzvlášť důležitá, protože text se neustále přizpůsobuje šířce obrazovky. Bez pevných mezer může docházet k nepřehledným zlomům řádků, které kazí vzhled stránky.
V HTML se proto běžně používá entita , která zajistí, že se slova nerozdělí ani na mobilních zařízeních. Správně vložené pevné mezery zlepšují uživatelský komfort i celkový dojem z textu.
Na přídavná jména měkká se ptáme také otázkami: Jaký (jaká, jaké) to je? Který (která, které) to je? U těchto přídavných jmen je ale koncovka vždy měkká. Řadí se sem vždy všechna přídavná jména, která vznikla z názvů zvířat (orlí, želví, kuřecí, hovězí). Měkká přídavná jména se skloňují podle vzoru jarní.
Skloňování měkkých přídavných jmen rodu mužského životného a neživotného v jednotném a množném čísle podle vzoru jarní:
PÁD
JEDNOTNÉ ČÍSLO
MNOŽNÉ ČÍSLO
1. pád
Jarní brouk, jarní den
Jarní brouci, jarní dny
2. pád
Jarního brouka, jarního dne
Jarních brouků, jarních dnů
3. pád
Jarnímu broukovi, jarnímu dnu
Jarním broukům, jarním dnům
4. pád
Jarní brouka, jarní den
Jarní brouky, jarní dny
5. pád
Jarní brouku, jarní dne
Jarní brouci, jarní dny
6. pád
O jarním brouku, o jarním dnu
O jarních broucích, o jarních dnech
7. pád
S jarním broukem, s jarním dnem
S jarními brouky, s jarními dny
Skloňování měkkých přídavných jmen rodu ženského v čísle jednotném a množném podle vzoru jarní:
Rod u přídavných jmen je buď mužský, ženský nebo střední. Číslo je jednotné a množné. U přídavných jmen se určuje sedm pádů. Co se týká druhů přídavných jmen, rozlišují se přídavná jména tvrdá, měkká a přivlastňovací. Na tvrdá přídavná jména se ptáme otázkami Jaký? Který? a poznáme je pomocí jejich zakončení. U tvrdých přídavných jmen se totiž odlišují koncovky v závislosti na rodu podstatného jména. Na měkká přídavná jména se také ptáme Jaký? Který?, ale zakončení přídavného jména je ve všech rodech stejné. Na přídavná jména přivlastňovací se ptáme Čí? a jejich zakončení se také liší v závislosti na rodu podstatného jména.
Tvrdá přídavná jména se skloňují podle vzoru mladý (mladý muž, mladá žena, mladé dítě), měkká přídavná jména se skloňují podle vzoru jarní (jarní květ, jarní cibulka, jarní počasí), přivlastňovací přídavná jména se skloňují podle vzorů otcův (otcův pes, otcova žena, otcovo dítě) a matčin (matčin muž, matčina dcera, matčino dítě).
Zkratky bývají často čistě grafické, obvykle se tvoří tak, že se použije první písmeno slova nebo slovního spojení, někdy mohou vzniknout ze slabik. U těchto zkratek následuje za takto zkráceným slovem tečka. Pokud tímto slovem končí věta, tak se napíše zkrácené slova, tečka, mezera a pak následuje interpunkční znaménko (výjimkou je tečka, která se znovu nepíše, neboť nemohou být dvě tečky za sebou!).
V českém jazyce již bylo vytvořeno mnoho zkratek, které jsou všeobecně známé, všichni je píší stejným způsobem a jejich význam je všem známý. Pokud by totiž zkratka nebyla pro čtenáře srozumitelná, nebo její využití neznamenalo úsporu (místa, času), tak se obvykle dává přednost nezkrácenému slovu.
Předložky se dělí podle původu na vlastní (= primární) a nevlastní (= sekundární).
Předložky vlastní jsou slova, která jsou jen předložkami, nejsou tedy nikdy nositeli významu. Primární předložky mohou být neslabičné a slabičné. Neslabičné jsou ty předložky, které jsou tvořeny jen jedním písmenem (souhláskou). V češtině se obvykle k takovýmto neslabičným předložkám vytváří druhá slabičná varianta, která je vokalizovaná (přidaly se samohlásky –e; -u). Například z neslabičné předložky „s“ se vytvoří slabičná předložka „se“. Vokalizace neslabičných předložek ale není vždy nutná, například „s otcem“, v jiných případech ale ulehčuje výslovnost a srozumitelnost (například „se psem“ je výraznější než „s psem“).
Již žáci na prvním stupni se učí, že některé předložky se nepíší na konec řádku – patří sem všechny neslabičné předložky (k, s, v, z), ale i jednopísmenné slabičné předložky (o, u). V textových dokumentech na počítači se tyto předložky obvykle spojí se slovem nezlomitelnou mezerou (v textových dokumentech zvaná také jako pevná mezera), a tím si pisatel zajistí, že tato předložka bude vždy stát na stejném řádku jako podstatné jméno (nebo zájmeno, číslovka), k němuž patří.
Naopak předložky nevlastní mohou být i jiným slovním druhem a souvisí vždy na konkrétním použití daného slova. Například: kolem, díky, blízko.
Nevlastní předložky mohly vzniknout z příslovcí (skrz), z příslovcí, které byly dříve podstatnými jmény (navrch), z podstatných jmen (zásluhou), ze sloves (počínaje), od zájmen (co do), případně jako spřežka dvou předložek (zpod).
I když je pravidlo pro použití pevné mezery poměrně jasné, v praxi se opakuje několik typických chyb. Tyto chyby snižují typografickou kvalitu textu a u delších dokumentů působí rušivě.
Ponechání jednopísmenné předložky (k, s, v, z) na konci řádku.
Rozdělení čísla a jednotky (10 kg, 25 °C, 50 %) do dvou řádků.