Zkratky států patří k informacím, které lidé často hledají ve chvíli, kdy vyplňují formuláře, čtou zahraniční dokumenty nebo se chystají na cestu do zahraničí. Přestože se může zdát, že jde o jednoduché označení několika písmeny, v praxi se setkáváme s různými systémy, rozdíly mezi dvoupísmennými, třípísmennými a číselnými kódy a také s odlišným použitím na SPZ, v mezinárodní dopravě nebo v oficiálních databázích.
V následujících doplňujících kapitolách se proto zaměříme na méně přehledná místa, časté dotazy čtenářů a praktické příklady, které pomohou rychle se zorientovat v tom, jaké mezinárodní zkratky států se používají, kde je najdete a jaký je rozdíl mezi označením státu, země a mezinárodní značkou vozidel.
FAQ – Často kladené otázky
Jaký je rozdíl mezi zkratkou státu a značkou na SPZ?
Zkratka státu vychází z normy ISO a používá se v dokumentech, zatímco značka na SPZ slouží k identifikaci vozidla podle státu registrace.
Jaká je mezinárodnízkratka Německa?
Mezinárodnízkratka Německa podle ISO je DE, na vozidlech se používá značka D.
Jaká je zkratka státu Rakousko?
Rakousko má zkratku AT, na SPZ se používá označení A.
Jaká je mezinárodnízkratka Slovenska?
Slovensko používá zkratku SK, která je shodná pro ISO i označení na vozidlech.
Jaká je mezinárodnízkratka Maďarska?
Mezinárodnízkratka Maďarska je HU, na SPZ se však používá H.
Jaká je zkratka státu Ukrajina?
Ukrajina má dvoupísmennou mezinárodní zkratku UA.
Platí zkratky států stejně po celém světě?
Většina států používá zkratky podle normy ISO, ale v dopravě a historických souvislostech se mohou objevit odlišná označení.
Kde se zkratky států nejčastěji používají?
Nejčastěji v oficiálních dokumentech, databázích, mezinárodním obchodě, statistice a při označení vozidel v zahraničním provozu.
V naší poradně s názvem ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Hencl.
Pane Babiši, chtěl bych Vás poprosit o radu či pomoc.Jsem důchodce a zkoušel jsem investovat. Vše šlo dobře - za měsíc jsem vydělal dost peněz. Při výběru peníze převedli do Wise Bank. Jenže pro výplatu jsem musel nejdříve zaplatit Mezinárodní daň, pak chtěli zaplatit Povolení k on-line obchodování a nakonec i pojištění. Vše jsem splnil, ale stále mi peníze nechtějí převést. A já už nevím , jak dál. Prosím poraďte nebo pomožte. Nepíšu podronosti, ale v případě ochoty pomoci mám vše doloženo. Velice si Vás vážím a moc Vám fandím. Děkuji. Hencl Jiří
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Nejlepší bude, když dojdete na Policii a tam jim sdělíte všechny podrobnosti. Je to služba společnosti určená právě pro podobné situace.
Po smrti otce se Marie Terezie stala panovnicí nad habsburskými zeměmi, rakouskou arcivévodkyní, vévodkyní lotrinskou a velkovévodkyní toskánskou. Ostatní tituly, které ji náležely (jako královna uherská, markraběnka moravská, královna česká atd.), si musela Marie Terezie nechat potvrdit. Po korunovaci manžela císařem se z ní také stala císařovna-manželka, ale Marie Terezie nebyla korunována, protože v tehdejší době se manželky nekorunovaly.
Začátky její vlády byly těžké, musela se vyrovnat s tím, že si vládci okolních zemí dělali nárok na některá území habsburské monarchie. I v monarchii se našli lidé, kteří nesouhlasili s ženou na trůnu. Postupně se ale situace uvnitř monarchie uklidnila, a Marie Terezie si mohla užívat své těhotenství. Její klid ale netrval dlouho, přerušily ho spory o Pragmatickou sankci.
S nástupem Marie Terezie na trůn okamžitě souhlasila Velká Británie, Dánsko, Nizozemí. Marie Terezie doufala, že s její vládou nebudou mít problémy ani Francouzi, Bavoři, Sasové a Prusové. Její přání se ale nevyplnilo.
Bavor Karel Albrechtse rozhodl uplatňovat svůj nárok na císařskou korunu i habsburské dědičné země. Jeho nárok vycházel z toho, že byl manželem arcivévodkyně Marie Amálie, která byla sestřenicí Marie Terezie. Po jeho vzoru začali vznášet nároky na některá území habsburské monarchie i Fridrich Augusta, který byl zároveň saským kurfiřtem a polským králem, a pruský panovník Fridrich II. Fridrich II. žádal celé Slezsko a za to Marii Terezii nabízel dva miliony zlatých, záruku rakouských držav v Říši a zasazení se o titul císaře pro jejího manžela. Na odpověď na svou nabídku vydržel Fridrich čekat měsíc a den, když do té doby neobdržel od habsburské panovnice odpověď, obsadila jeho pruská armáda Slezsko. Marie Terezie se pokusila Slezsko ubránit, ale její armáda byla ve špatném stavu v důsledku nekonečných válek s Tureckem. Fridrichovi nedalo moc práce rakouskou královnu porazit dne 10. dubna 1741 v bitvě u Mollwitz poblíž Vratislavi. Prusko tak získalo velkou část Slezska a povedlo se mu ji udržet téměř dvě století. Po vzoru Fridricha i ostatní státy jako Francie, Španělsko, Bavorsko a Sasko se toužily na pruském úspěchu přiživit. Když Karel Albrecht viděl Fridrichův úspěch, odhodlal se k vlastnímu jednání. Nejprve si zajistil podporu Francouzů i saského kurfiřta Fridricha Augusta, kterého si získal příslibem celé Moravy. Pak zaútočil. Spojenci dobyli v červenci 1741 hornorakouský Linec, do konce léta se jim povedlo dorazit do Českých Budějovic. Praha náporu nedokázala vzdorovat a 26. listopadu 1741 byla dobyta. Karel Albrecht se okamžitě nechal korunovat českým králem, v čemž ho p
V naší poradně s názvem BÁSNIČKY OD JIŘÍHO ŽÁČKA K RECITACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubomír Langr.
Nemohu najít básničku od J. Žáčka,
text začínal: Přišel klobouk do prodejny hlav.....
Třeba mi někdo pomůže.
Děkuji Lubomír Langr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Přišel klobouk do prodejny hlav, zdvořile se smekl na pozdrav. Tu básničku znám. Tady je.
Kloboukovy trampoty
Jiří Žáček
Přišel klobouk do prodejny hlav,
zdvořile se smekl na pozdrav
a hned spustil:
- Pane prodavači,
vracím tuhle hlavu,
co se pořád mračí.
Takovou já nosit nebudu,
protože mi dělá
ostudu!
Vyberte mi novou hlavu
do práce i pro zábavu.
Hlavu s párem uší,
ať mi pěkně sluší.
Hlavu, co má vždycky
dobrou náladu.
Přineste mi, prosím,
jednu ze skladu!
Prodavač jen vzdychl:
Těžké přání!
Takovéhle hlavy
nejsou právě k mání.
Poradím vám ale rád -
Podejte si inzerát!
Značka: Hledám hlavu
v zachovalém stavu.
Hlavu, co má nápady.
Ani hloupou, ani nafoukanou,
zkrátka bez vady.
Hlavu která potěší.
Nabízím jí přístřeší.
Četly jste to?
Přihlaste se, hlavy,
ať jste z Prahy nebo Bratislavy!
Již od chvíle, kdy se Marie narodila, se spekulovalo o její budoucnosti, anglický král Jindřich VIII. usiloval o její ruku pro svého syna Eduarda. Jejich případné spojení v manželství by ukončilo nesmyslnou válku, kterou stejně způsobovaly hlavně dynastické spory mezi anglickými Tudorovci a skotskými Stuartovci. Toto spojení se líbilo i skotským lordům. Jindřich VIII. ale požadoval, aby byla Marie již jako dítě vydána do Anglie. S tím ale zcela nesouhlasila Mariina matka, byla si vědoma toho, že Marie je poslední Stuartovec, a kdyby se jí něco v Anglii stalo, tak by celé Skotsko připadlo anglickému králi. Námluvy probíhaly v téměř válečné atmosféře. Nakonec ale došlo k dohodě, matka měla Marii poslat do Anglie ve věku deseti let. Tuto dohodu ale nepovažovali všichni skotští lordi za neměnnou, začali uvažovat o možnosti provdat Marii raději za syna francouzského krále, který byl jejich spojenec a byl jejich katolictví nakloněn. Jejich plánu nahrál i fakt, že zemřel Jindřcih VIII., a tak nemohl trvat na dodržení smlouvy. Toho hodlali skotští katolíci využít, za dodržení smlouvy se ale postavil anglický regent nezletilého krále Eduarda a došlo k bitvě mezi Anglií a Skotskem, kterou Skotsko prohrálo a bylo Angličanům vydáno napospas. Marie se měla přemístit do Anglie, ale matka ji ukryla v klášteře Inchamahome, a pak ji v roce 1547 poslala do Francie, kde byla v roce 1548 zaslíbená francouzskému následníkovi trůnu Františkovi.
Příslovečné určení má při určování vedlejších větných členů vždy přednost před předmětem. Jestliže se na výraz můžeme zeptat i jinou otázkou než pádovou, to jest otázkou na okolnost jevu (například KDE? KAM? ODKUD? KDY?), jedná se o příslovečné určení. Pro určení nějakého větného členu jako příslovečného určení a jeho odlišení od předmětu je tedy podstatné, že se na dotčený výraz můžeme zeptat některým z tázacích zájmenných příslovcí nebo podobným výrazem, a naopak podstatné není, že v některých případech můžeme použít i otázku pádovou.
Například: Šli jsme do lesa. Pokud bychom se mohli zeptat pouze pádovou otázkou (Šli jsem DO KOHO/ČEHO?), jednalo by se o předmět (zde ve 2. pádu), avšak v tomto případě se můžeme zeptat i otázkou na okolnost jevu (Šli jsme KAM?), tudíž se jedná o příslovečné určení (zde místa).
Druhy příslovečného určení
Podle významu rozeznáváme různé druhy příslovečného určení. V rámci výuky českého jazyka na základní škole se většinou rozlišuje příslovečné určení místa, času, způsobu, míry, příčiny, účelu, podmínky, přípustky.
Jiné pojetí klasifikuje příslovečné určení místa, času, způsobu a důvodu. Tyto kategorie se následně třídí do podkategorií.
A) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA (adverbiale loci)
Příslovečné určení místa (zkratka PUM) blíže určuje místní okolnosti děje. Tato kategorie se dále dělí na dvě podkategorie: 1. příslovečné určení místa statické (ptáme se otázkou KDE?). Například: Petr leží v posteli. Doma zůstala pouze maminka.
2. příslovečné určení místa dynamické (ptáme se otázkami KAM? ODKUD? KUDY?). Například: Hanka jede domů. Dědeček se vrátil z lázní. Pes se protáhl dírou v plotě.
B) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASU (adverbiale temporis)
Příslovečné určení času (zkratka PUČ) vyjadřuje časové okolnosti děje. Tato kategorie se rovněž dělí na dvě podkategorie:
1. příslovečné určení času časově orientující (ptáme se otázkami KDY? JAK ČASTO?). Například: Sejdeme se večer. Denně chodím běhat.
2. příslovečné určení času časově limitující (ptáme se otázkami JAK DLOUHOU? NA JAK DLOUHO? ZA JAK DLOUHO?). Například: Čekali jsme na něj hodinu. Jedeme na týden k moři. Za chvíli přijď domů.
C) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBU (adverbiale modi)
Příslovečné určení způsobu (zkratka PUZ) zahrnuje nejvíce podkategorií, a sice osm:
1. vlastního způsobu – označuje kvalitu dějů nebo stavů (ptáme se otázkami JAK? JAKÝM ZPŮSOBEM?). Například: Pavla se chová hloupě. Pomalu se ke mně blížil.
2. míry – označuje množství, intenzitu nebo kvantitu děje či vlastnosti (ptáme se otázkami KOLIK? O KOLIK? JAKOU MĚROU? JAKO MOC?). Například: Počasí se změnilo velmi rychle. Iva se vdávala poměrně brzo.
Rowlingová se narodila dne 31. července 1965 v Yate. Chodila na Wyedeanskou střední školu. Na vysoké škole se zaměřila na francouzštinu. Součástí studia byl i pobyt ve Francii. Rok žila v Paříži a pak se vrátila do Anglie, kde začala pracovat pro Amnesty International.
Rowlingová se přestěhovala do Portugalska a začala zde učit angličtinu. Také se zde provdala za portugalského reportéra. S manželem se ale rozvedla a vrátila se pak i s dcerou do Anglie. Žily v Edinburgu, kde v kavárnách sepsala příběh o malém kouzelníkovi. Tento příběh, který dokázala rozepsat na 7 knih a tři doplňkové knihy, z ní udělal multimilionářku, díky čemuž koupila sídlo ve Skotsku.
Rowlingová se proslavila právě díky knihám o Harry Potterovi. Rowlingová je známá pod jménem Joanne Kathleen Rowlingová. Prostřední jméno si tam ale vložila proto, aby měla druhou iniciálu. Na knihách o Harry Potterovi se objevuje vždy jako J. K. Rowlingová.
Alžbětu Mariin příjezd nepříjemně zaskočil. V posledním období se Alžběta skotské královny zastávala a chránila ji před odbojnými poddanými. V dopisech ji přemrštěně slibovala, že se za všech okolností na ní může spolehnout, ale nikdy ji nevyzvala, aby přijela do Anglie. Alžbětin rádce Cecil navíc v Marii spatřoval velké nebezpečí pro protestantismus v Anglii. Alžběta se rozhodla, že Marii nepřipustí ke svému dvoru, ale ani jí nedovolila odejít ze země. Držela ji tam prostřednictvím lží, falešných slibů a nejrůznějších lstí. Jejich situace byla patová. Alžběta prohlašovala, že Marii přijme, až když se očistí ze všech obvinění. S tím Marie souhlasila pod podmínkou, že soudkyní bude Alžběta. Ve skutečnosti si anglická královna moc dobře uvědomovala, že nemá nad skotskou královnou žádné pravomoci, stejně tak nemohla zahájit vyšetřování vraždy, která se stala v cizí zemi, nemohla se ani vměšovat do sporu skotské královny s jejími poddanými. Jedinou možností bylo, že se Marie sama a dobrovolně zúčastní soudního řízení. Protože měla Marie spojence ve Francii i ve Španělsku, nemohla být jen tak bezdůvodně donucena zúčastnit se tohoto tribunálu, a tak Angličané lstivě předstírali, že se lordi mají zodpovídat za svou vzpouru vůči své královně, ve skutečnosti angličtí soudci doufali, že se postaví proti královně. Moray ale svou nevlastní sestru neobvinil z napomáhání při vraždě, ale skotští lordi obvinili Bothwella. Nakonec došlo k dohodě, Marii měla být navrácen titul a svoboda, Moray si měl za to v zemi ponechat skutečnou vládu. Alžběta očekávala, že rozsudek bude pro Marii zničující, to se ale nestalo.
Po válkách o habsburské dědictví si Marie Terezie uvědomila, že Anglie pro ni není pravděpodobně nejlepším spojencem, věřila, že lépe by na tom byla s Francií jako spojencem. Habsburská panovnice věřila, že s Francií po boku by se jí podařilo získat zpět Slezsko od Pruska. Navíc pokud by se Francie přidala na stranu Rakouska, ztratilo by tak Prusko svého asi nejdůležitějšího spojence. K uzavření případného spojenectví s Francií musela ale Marie Terezie nejprve překonat nepřátelství Francouzů k Rakousku i k její osobě. Velvyslanci Václavu Antonínu Kounicovi se ale nepřátelství podařilo otupit, a když vyšlo najevo, že Anglie se také odhodlala k výměně spojenců, nic spojenectví Rakouska a Francie již nebránilo, obě mocnosti se dohodly, že v případě napadení si přijdou na pomoc. Marie Terezie jistá si podporou Francie poslala svou armádu do Čech, na to Prusko zareagovalo vpádem do Saska bez vyhlášení války. Tak se opět Marie Terezie dostala do války.
Při pohledu na zkratky států světa je patrné, že mimo Evropu se používají stejné principy, ale názvy států mohou být méně intuitivní. Například mezinárodnízkratka Ukrajiny je UA, zatímco Turecko má kód TR.
V Asii, Africe i Americe se často setkáte s třípísmennými kódy, které se využívají v logistice a statistice, například USA pro Spojené státy americké nebo CHN pro Čínu. Tyto mezinárodní zkratky zemí jsou součástí jednotného systému, který usnadňuje globální komunikaci.
Významným typem zkratek jsou zkratky iniciálové, které vznikly tak, že každému plnovýznamovému slovu odpovídá jedno písmeno, obvykle se píší bez tečky na konci a píší se obvykle hůlkovým písmem i v textu psaném psacím písmem.
Mezi iniciálové zkratky patří zkratky názvů států (ČR: Česká republika, SRN: Spolková republika Německo), institucí, organizací, podniků (IRA: irská republikánská armáda, FÚ: finanční úřad, ODS: občanská demokratická strana, EU: Evropská unie), u názvů veřejných akcí a významných dní (MDD: mezinárodní den dětí, MFF: mezinárodní filmový festival) a u dalších názvů (CNS: centrální nervový systém, DIČ: daňové identifikační číslo).
Mezi zkratková slova patří i monogramy: například TGM / T. G. M. (Tomáš Garrigue Masaryk), BB / B.B. (Brigitte Bardot). U těchto monogramů jsou přípustné obě verze psaní.
Při psaní zkratek se zpravidla nepřihlíží k předložkám a spojkám, zkratky se dají členit mezerami, například: MV ČR (Ministerstvo vnitra České republiky).
Pokud by ve zkratkách mohlo dojít k záměně, tak se do zkratky vkládají i malá písmena, například u PF (právnická fakulta), PřF (přírodovědná fakulta), PedF (pedagogická fakulta).
Co se týká výslovnosti, iniciálové zkratky se vyslovují obvykle po jednotlivých písmenech (často vokalizovaných), zkratky domácího původu se čtou hláskovací způsobem ČT (česká televize) se vyslovuje jako [čé té]. U zkratek cizího původu se může vyslovovat také hláskovacím způsobem, například USA se vyslovuje jako [ú es á]. U některých zkratek se ale připouští dvojí výslovnost (počeštěná a původní), například: CD [cé dé] nebo [sí dí], DVD [dé vé dé] nebo [dí ví dí].
S pojmem státní příslušnost se už setkal každý, kdo někdy musel vyplňovat nějaké doklady, nebo dokumenty. Řada lidí ale stojí před otázkou, co se do takové kolonky zapisuje. Občané České republiky váhají, jestli napsat „česká“ anebo „Česká republika“ (zkráceně ČR). Do kolonky státní příslušnost se vždy uvádí název státu, takže správnou odpovědí je napsat ČR. Pro různé mezinárodní dokumenty se pak využívá mezinárodní zkratky pro Českou republiku, kterou je CZE (The Czech Republic).
Zkratky států Evropské unie patří k nejčastěji vyhledávaným, a to zejména při obchodování, cestování a vyplňování úředních formulářů. Mezi běžně používané patří například DE (Německo), FR (Francie), IT (Itálie) nebo ES (Španělsko).
U některých států však může dojít k nejasnostem. Typickým příkladem je mezinárodnízkratka Slovenska, která je SK, zatímco na vozidlech se používá označení SK shodné s ISO kódem. Naopak Maďarsko má zkratku HU, ale na SPZ se používá H.
Kód ROU je třípísmenný mezinárodní kód, který jednoznačně identifikuje Rumunsko. Používá se například v normách ISO, v databázích mezinárodních organizací nebo v dopravě. Jeho účelem je zabránit záměně států, které mohou mít podobné názvy nebo zkratky.