MLÝN
= budova se zařízením na rozemílání obilí. U slov příbuzných k vyjmenovanému slovu mlýn se píše y, výjimkou je sloveso MLÍT, kde je i.
Slova příbuzná
mlýnský, mlynář, mlynářka, mlynářský, mlýnice, mlýnek
Příklady
Mlýnské kolo se polámalo. Mlynář nechal umlít mouku. Mlýnice byla zaprášená od mouky.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l
Výjimky ve vyjmenovaných slovech po l
Slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, vzlykat, plynout, plýtvat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, slynout, plytký, vlys, Volyně
Mlít
Zde by mohlo činit obtíže slovo mlít, neboť si leckdo chybně odvodí, že se jedná o příbuzné slovo ke slovu mlýn, ale není tomu tak. Píše se tedy následovně: Ve vodním mlýně nebylo co mlít.
Zdroj: článek Výjimky ve vyjmenovaných slovech
Vyjmenovaná slova po l
slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, (slynout, plytký, vlys)
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Lysá, Lysolaje, Volyně aj.
Pozor: mlít (zakončení -ít jako ve slově třít) obilí, nalíčený (obličej), líčený (děj), lýčené (z lýka, lýkové) střevíce, lis (přístroj na lisování), vlys (ozdobný pás ve stavebnictví), lišej (vyrážka), lišaj (motýl), lísat se, líska (keř), lyska (pták), plivat (něco na zem), vyplývat, slynout (být proslulý), linout (vůně se line), blýská se (pře bouřkou), blízká (nedaleká), lyže (sportovní náčiní), ližiny (trámce)
Zdroj: článek Vyjmenovaná slova
Pranostiky na jednotlivé dny
1. prosinec: svátek má Iva (dříve svatý Edmund Kampián, svatý Eligius, svatá Eligia)
PRANOSTIKY:
- Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.
- Na svatého Eligia daleko široko tuhá zima má čtyři neděle trvati.
- O svatém Edmundu Kampiáně ledový vítr fičí ze stráně.
- Uhodí-li na svatého Eligia tuhá zima, potrvá po čtyři neděle.
VYSVĚTLENÍ: Většina těchto pranostik odkazuje na to, že pokud bude prvního prosince tuhá zima, potrvá minimálně čtyři týdny.
2. prosinec: svátek má Blanka
- Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
3. prosinec: svátek má Svatoslav (dříve svatý František Xaverský)
PRANOSTIKY:
- O sv. Františku Xaveru ledový vichr fičí od severu.
VYSVĚTLENÍ: Dne 3. prosince má začít foukat studený zimní vítr.
4. prosinec: svátek má Barbora
PRANOSTIKY:
- Barbora na ledu, Vánoce na blátě.
- Jaká Barbora, Sára a Mikuláš, takový celý advent máš.
- Jaké je počasí na svatou Barboru, takové bývá až do Vánoc.
- Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
- Je-li Kačenka naškrobená, je Baruška ucouraná.
- Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.
- Jsou-li na svatou Barboru meze přikryty sněhem, bude hojně trávy.
- Když je Barborka ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě.
- Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude hodně trávy.
- Má-li svatá Barbora bílý fěrtoch, bude příští rok hodně trávy.
- Na svatou Barboru mráz - schovej saně, hoduj vůz.
- Na svatou Barboru saně do dvoru.
- O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.
- O svaté Barboře, měj sáně na dvoře!
- Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
- Po svaté Baruši střez nosu i uší!
- Pravi Kači Barča – nechajmy už tanca!
- Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
- Svatá Barbora bývá naškrobená.
- Svatá Barbora mosty staví, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
- Svatá Barbora nosí bláto do dvora.
- Svatá Barbora nosí vodu a Mikuláš splavuje.
- Svatá Barbora vyhání dříví ze dvora.
- Svatá Barborka táhne sáně ze dvorka.
- Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Zde se hned první pranostiky rozcházejí (zjevně vznikly jinde, v jinou dobu). Jedna z nich předpovídá, že když bude sníh 4. prosince, na 24. prosince již sníh nebude, druhá naopak tvrdí, že sníh ze 4. prosince vydrží do Vánoc. Další pranostiky předvídají, že když bude na svátek Barbory sníh, tak příští rok se bude dařit zemědělcům.
5. prosinec: svátek má Jitka
- Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostik
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Pranostiky na prosinec
Obsah pověstí
Staré pověsti české
O Čechovi
Stará česká pověst začíná v Charvatské zemi, která je pravlastí Slovanů. V této zemi žilo velké množství lidí. Stalo se, že se mezi nimi strhly velké nepokoje a války. Proto se dva bratři vojvodové Čech a Lech rozhodli, že se svými rodinami a rody Charvátskou zemi opustí a budou hledat místo, kde by mohli pokojně žít. Před cestou přinesli bohům oběti a vydali se na cestu. Procházeli územími, kde míjeli příbuzné rody, až se dostali do neznámých končin. Setkávali se s obyvateli, kteří žili v primitivních chatrčích a jámách. Dostali se až k řece Vltavě, kde si už někteří začali stěžovat, že se stále ještě neusídlili. V tu chvíli Čech ukázal na vysokou horu, která se tyčila nad nimi, a rozhodl, že si pod ní odpočinou. Brzy ráno se na tuto horu Říp sám vydal a viděl krásnou krajinu, která se nacházela kolem. Když sestoupil z hory, řekl všem, co viděl, že půda vypadá úrodná, vody plné ryb. Třetího dne svolal všechny na místo, odkud bylo vidět do kraje a oznámil jim, že zde zůstanou. Ptal se jich, jak tuto zemi pojmenují. Lidé si zvolili, aby se země jmenovala po něm.
K tomu, aby se zde dalo pohodlně žít, byla potřeba těžká práce. Některé lesy se musely vykácet, aby bylo kde postavit obydlí a vytvořit pole. Práce byla mezi lidi spravedlivě dělená. Každý měl svůj úkol. Večer se rodiny scházely v obydlích a vyprávěly si různé příběhy. Postupně vzniklo opevněné hradiště. Vojvoda Lech se ale rozhodl, že bude se svým rodem postupovat o kousek dále. Postupoval tři dny a pak nechal zapálit velký oheň, aby praotec Čech viděl, kde se Lech usídlil. Místo, kde se usídlil, pojmenoval Lech podle zapáleného ohně Kouřim.
Asi třicet let poté, co vstoupili do české země, zemřel praotec Čech a byl pohřben se všemi poctami, které mu náležely.
O Krokovi a jeho dcerách
Po smrti praotce Čecha se v zemi zdvihla vlna sporů a bojů. Bylo jasné, že je třeba mít silného vládce. Starší rodu vládu nabídli Lechovi, který ji ale odmítl a doporučil jim za správce Kroka, starostu mocného rodu. Krok s tím souhlasil. Lech se mezitím z Kouřimi posunul více na východ a založil město Hnězdno. Krok vládl spravedlivě, zároveň byl nadán jistými věšteckými schopnostmi, díky nimž mu duchové zjevili, že jeho současné sídlo Budeč dlouho nepotrvá, a tak nechal na vysoké skále postavit nový hrad, který dostal jméno Vyšehrad. Na Vyšehradě žil Krok i se svou rodinou. Měl tři dcery. Nejstarší se jmenovala Kazi a byla výborná léčitelka. Znala vlastnosti různých bylin a koření. Kazi žila na Kazinině hradě. Prostřední dcera se jmenovala Teta a mnoho č
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Staré pověsti české
Vyjmenovaná slova k tisku
Umět vyjmenovaná slova bohužel neznamená umět je jen za sebou správně a rychle odříkat (navíc je dnes každá učebnice uvádí v jiném počtu a pořadí), ale je důležité umět rozpoznat i slova, která jsou vyjmenovaným slovům příbuzná. Zde je seznam článků, které vysvětlují příbuzná slova k vyjmenovaným slovům: Vyjmenovaná slova - slova příbuzná.
Vyjmenovaná slova po b
být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, Přibyslav, Bydžov, Bylany, Bystřice, Byšice, Bystrc, Hrabyně, Byzhradec, Kobylisy aj.
Vyjmenovaná slova po f
Písmeno f se v základech domácích slov téměř nevyskytuje, v základech domácích slov po tomto písmenu y, ý nepíšeme. Y, Ý se píše po f ve slovech přejatých, například fyzika, fyziologie a podobně.
Vyjmenovaná slova po l
slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, (slynout, plytký, vlys)
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Lysá, Lysolaje, Volyně aj.
Vyjmenovaná slova po m
my, mýt, myslit (myslet), mýlit se, mys, myš, hlemýžď, mýto, mýtit, mykat, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mys, sumýš
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Přemysl, Kamýk, Litomyšl, Nezamyslice, Myslov, Mysletín, Chomýž aj.
Vyjmenovaná slova po p
pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se, (pýří, pyj)
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Spytihněv, Chropyně, Přepychy, Pyšely, Spytovice aj.
Vyjmenovaná slova po s
sytý, syn, sýr, syrový, sychravý, usychat (i usýchat), sýkora, sysel, sýček, syčet, sypat
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Bosyně, Syneč, Syslov, Sychrov, Synkov, Sýrovice, Sýčina aj.
Vyjmenovaná slova po v
vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, vy-, vý- (předpony), vyza (druh ryby), cavyky, kavyl (bylina, tráva)
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Vysočany, Vyšehrad, Vyškov, Výtoň, Vyžlovka Povydří aj.
Vyjmenovaná slova po z
brzy, jazyk, nazývat
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Ruzyně
Zdroj: článek Vyjmenovaná slova k vytisknutí
Písnička
Josef Václav Sládek
Ať náš pan farář v kostele
mně nic to nezazlívá,
já povídám vám, přátelé,
že spasen je, kdo zpívá!
Kdo s písničkou si přivstane
a zpívá, než si lehne,
a komu píseň do srdce
jak voda na mlýn vběhne.
~
Kdo zazpívá si vesele
a koho život těší,
ten zdráv nám budiž, přátelé,
neb on se neprohřeší.
On písní sobě uleví
i když ho něco tíží,
a pánu Bohu nekřivdí
a lidem neublíží.
~
U rajské brány, přátelé,
tam svatý Petr stojí
a smutné i ty veselé
se duše kolem rojí.
~
Z těch smutných mnohou zastaví
a její hříchy čítá,
však duši, kterou těšil svět,
hned z dálky k ráji vítá.
Zdroj: článek Básničky k recitaci