Téma

MYSLIT


Vyjmenovaná slova po m a jejich příbuzná slova patří k nejčastějším zdrojům chyb v českém pravopisu, a to nejen u dětí, ale i u dospělých. Tvrdé y se v nich neobjevuje náhodou, ale má jasnou vazbu na význam, původ a příbuznost jednotlivých slov. V tomto doplněném článku se zaměříme na další souvislosti, časté chytáky a praktické vysvětlení problémových slov, jako je mýtné, mýval, chmýří nebo zamykat. Cílem je, aby si čtenář dokázal správný zápis odvodit logicky, nikoli jen mechanickým memorováním.


MYSLIT

Slova příbuzná

zamyslet se, zamyšlený, zamyšleně, usmyslet si, pomyslet si, pomýšlet, vymyslet, vymýšlet, vymyšlený, výmysl, úmysl, myšlenka, mysl, smysl, smýšlení, nesmysl, nesmyslný, nesmyslně, namyšleně, namyšlený, průmyslový, myslivec, myslivecký, myslivna, Přemysl

Příklady

Eva působila namyšleně. Strýc si usmyslel, že vyhraje závod. Chodit do školy v sobotu je nesmysl.

Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po m

Vyjmenovaná slova po m

my, mýt, myslit (myslet), mýlit se, mys, myš, hlemýžď, mýto, mýtit, mykat, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mys, sumýš

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Přemysl, Kamýk, Litomyšl, Nezamyslice, Myslov, Mysletín, Chomýž aj.

Pozor: mi (mně, 3. pád zájmena já), my (1. osoba č. množného), mýt (čistit vodou), mít (vlastnit, radost), mýlí se (chybuje), milý (přítel), míli (cesty), vymýtit (vykácet), vymítat (vypuzovat), rozdmýchávat (rozfoukávat), rozmíchávat (rozkvedlávat), mýval (živočich), míval (měl, mít, mívávat)

Zdroj: článek Vyjmenovaná slova

Vyjmenovaná slova k tisku

Umět vyjmenovaná slova bohužel neznamená umět je jen za sebou správně a rychle odříkat (navíc je dnes každá učebnice uvádí v jiném počtu a pořadí), ale je důležité umět rozpoznat i slova, která jsou vyjmenovaným slovům příbuzná. Zde je seznam článků, které vysvětlují příbuzná slova k vyjmenovaným slovům: Vyjmenovaná slova - slova příbuzná.

Vyjmenovaná slova po b

být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, Přibyslav, Bydžov, Bylany, Bystřice, Byšice, Bystrc, Hrabyně, Byzhradec, Kobylisy aj.

Vyjmenovaná slova po f

Písmeno f se v základech domácích slov téměř nevyskytuje, v základech domácích slov po tomto písmenu y, ý nepíšeme. Y, Ý se píše po f ve slovech přejatých, například fyzika, fyziologie a podobně.

Vyjmenovaná slova po l

slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, (slynout, plytký, vlys)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Lysá, Lysolaje, Volyně aj.

Vyjmenovaná slova po m

my, mýt, myslit (myslet), mýlit se, mys, myš, hlemýžď, mýto, mýtit, mykat, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mys, sumýš

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Přemysl, Kamýk, Litomyšl, Nezamyslice, Myslov, Mysletín, Chomýž aj.

Vyjmenovaná slova po p

pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se, (pýří, pyj)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Spytihněv, Chropyně, Přepychy, Pyšely, Spytovice aj.

Vyjmenovaná slova po s

sytý, syn, sýr, syrový, sychravý, usychat (i usýchat), sýkora, sysel, sýček, syčet, sypat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Bosyně, Syneč, Syslov, Sychrov, Synkov, Sýrovice, Sýčina aj.

Vyjmenovaná slova po v

vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, vy-, vý- (předpony), vyza (druh ryby), cavyky, kavyl (bylina, tráva)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Vysočany, Vyšehrad, Vyškov, Výtoň, Vyžlovka Povydří aj.

Vyjmenovaná slova po z

brzy, jazyk, nazývat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Ruzyně

Zdroj: článek Vyjmenovaná slova k vytisknutí

Muset nebo musit

Slovo muset má ještě jeden možný tvar, kterým je slovo musit.[2]

Slovo musit je výsledkem kolísání sloves mezi vzory „prosit“ a „sázet“.

Ve 4. slovesné třídě najdeme několik sloves, která kolísají mezi vzory „prosit“ a „sázet“. Patří k nim frekventovaná slovesa bydlit –⁠ bydlet, musit –⁠ muset, myslit –⁠ myslet, z méně užívaných pak kvílit –⁠ kvílet, šílit –⁠ šílet a hanit –⁠ hanět. Historicky k nim můžeme řadit i slovesa další, mj. bujit –⁠ bujet, lačnit –⁠ lačnět, truchlit –⁠ truchlet.

O těchto slovesech se v mluvnicích dočteme, že si zachovala dvě ucelené řady tvarů (jednu podle „prosit“, druhou podle „sázet“). V souladu s platnou kodifikací jsou ve třetí osobě množného čísla rovnocenné tvary:

  • bydlí/bydlejí,
  • musí/musejí,
  • myslí/myslejí,
  • kvílí/kvílejí,
  • šílí/šílejí,
  • haní/hanějí;

V příčestí činném jde o tvary:

  • bydlil/bydlel,
  • musil/musel,
  • myslil/myslel,
  • kvílil/kvílel,
  • šílil/šílel,
  • hanil/haněl.

Frekvenční analýza jednotlivých tvarů však ukazuje, že se tyto původně samostatné řady prolínají a mají tendenci vytvářet řadu jednu (časovanou podle „kompromisního“ vzoru „trpět“, v němž se spojuje paradigma vzoru „prosit“ a „sázet“). Toto kolísání není u všech slov stejné.

Zdroj: článek Musí nebo musejí

Řešení

Uvádějte řešení až po dokončení cvičení, aby nedošlo k opisování.

Řešení – cvičení 1

být – byla – bitka – bijící – bytost
výr – vytar (netypické slovo – správně „kytar“, ponechte pro učební účel) – vystřih – víří – vysoký
píštěl – pýchat (neexistuje, správně „píchat“) – píchnout – napíchl
myslit – místo – myslet – pomysl

Řešení – cvičení 2

výskat – výskot – výskání
pýcha – pyšný – pyšnit se
mýlit – mýlna – mýdlový
býk – býčí – býkovec

Řešení – cvičení 3

být (existovat) × bít (udeřit)
výr (pták) × vír (kroužení vody)
sívat (archaické) × sypat
vítat × vzít

Zdroj: článek Doplňování i/y cvičení k vytisknutí

Výjimky ve vyjmenovaných slovech po m

My, mýt, myslit i myslet, mýlit se, hmyz, myš, hlemýžď, mýtit, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mýto, mykat, mys, sumýš, Litomyšl, Kamýk

My a mi

Nejdůležitější je zapamatovat si, že:

  • slovo my použijeme, pokud mluvíme o více lidech (my všichni)
  • slovo mi napíšeme, pokud mluvíme jen o sobě

Mýt a mít

Každé z těchto slov opět znamená něco jiného. Podle toho, co chceme vyjádřit, vybíráme správné slovo. Úplně jednoduše můžeme říct, že:

  • mýt = čistit vodou
  • mít = vlastnit

Vymítat

Slovo vymítat zní hodně podobně jako slovo vymýtit. Nenechte se ale zmást, tato slova spolu nemají nic společného. Slovo vymítat znamená dávat pryč, vyhánět a často na něj můžeme narazit ve spojení s ďáblem. Pamatujte si, že kněz z těla nemocného ďábla vyhání, nekácí ho.

Příklady:

Duchovní se snažil z těla nemocného vymítat ďábla.

Vymítal z domu zlé duchy.

Promítat

Promítání filmů nemá také nic společného s kácením, píšeme ho tedy s měkkým I.

Příklady:

Dnes jsme byli v kině na promítání obrázků z divoké přírody.

Pracuje jako promítač.

Promítání v letním kině začne ihned po setmění.

Míchat

Slovo míchat nám může na první pohled připomínat vyjmenované slovo dmýchat. Nepatří ale k jeho příbuzným slovům a píšeme v něm měkké I. S měkkým I píšeme také odvozeniny toho slova, například namíchat, smíchat, zamíchat, umíchat a další.

Příklady:

Omáčku zamíchejte a nechte vařit.

Všechny suroviny smíchejte dohromady.

Míchala čaj lžičkou, aby vystydl.

Zdroj: článek Výjimky ve vyjmenovaných slovech

Autoři uvedeného obsahu


sloh popis domu
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
citoslovce zvuky zvířat pravopis
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>