Osnova je nenápadná, ale naprosto klíčová pomůcka při psaní slohových prací, vypravování, popisů i úvah. Kdo si osvojí práci s osnovou, píše jistěji, přehledněji a bez zbytečného bloudění v textu. Právě proto se s ní děti setkávají už na prvním stupni základní školy a vracejí se k ní po celou dobu studia.
V této doplňující části článku se zaměříme na praktické využití osnovy v konkrétních typech slohových útvarů, na rozdíly mezi heslovitou a větnou osnovou a na časté chyby, kterých se žáci i dospělí při tvorbě osnovy dopouštějí. Text je určen všem, kdo chtějí psát srozumitelně, logicky a bez stresu z prázdného papíru.
FAQ – Často kladené otázky
Co je to osnova slohové práce?
Osnova je stručný plán textu, který zachycuje hlavní myšlenky a pomáhá uspořádat obsah do logického celku.
Jak se píše osnova vypravování?
Osnova vypravování obvykle obsahuje úvod, stať a závěr a zachycuje časovou posloupnost děje.
Jaký je rozdíl mezi heslovitou a větnou osnovou?
Heslovitá osnova pracuje s krátkými body, větná osnova používá celé věty a je podrobnější.
Kdy použít osnovu popisu?
Osnova popisu se používá při popisu krajiny, osoby, předmětu nebo hračky, kdy je důležité logické pořadí znaků.
Je osnova povinná u každé slohové práce?
Osnova není vždy povinná, ale výrazně usnadňuje psaní a zlepšuje přehlednost textu.
Jak vypadá osnova úvahy?
Osnova úvahy obsahuje vymezení problému, argumentaci a závěrečné shrnutí vlastního názoru.
Pomáhá osnova i při psaní referátu?
Ano, osnova referátu pomáhá uspořádat fakta a zabránit chaotickému psaní.
Může se osnova během psaní měnit?
Ano, osnova je pracovní pomůcka a může se upravovat podle potřeby během psaní.
Osnova popisu se liší od vypravování tím, že se nezaměřuje na děj, ale na vlastnosti, vzhled a uspořádání. Typickým příkladem je popis krajiny osnova, kde se postupuje od celkového dojmu k detailům, případně od popředí k pozadí.
Podobně funguje popis hračky osnova nebo popis osoby osnova, kde je důležité zvolit logické pořadí znaků, aby byl text přehledný a srozumitelný.
Osnova vypravování se nejčastěji skládá z úvodu, stati a závěru. V úvodu se čtenář seznamuje s prostředím a postavami, ve stati dochází k rozvíjení děje a v závěru k jeho uzavření. Tento postup platí i pro osnovu příběhu, pohádky nebo osobního vyprávění.
U slohového útvaru slohová práce vypravování je důležité, aby osnova zachycovala časovou posloupnost děje. Díky tomu se autor vyhne nelogickým skokům a zapomenutým událostem.
Úvaha osnova se opírá o jasně vymezený problém, který autor hodnotí a rozebírá. V osnově by proto neměla chybět formulace tématu, argumenty a závěrečné shrnutí vlastního názoru.
Referát osnova naopak slouží k uspořádání faktických informací. Pomáhá udržet přehled o autorovi, díle, tématu a vlastním hodnocení, aniž by se text změnil v chaotický výčet informací.
Heslovitá osnova pracuje s krátkými body nebo slovními spojeními, která vystihují hlavní myšlenky textu. Je vhodná zejména pro mladší žáky, pro rychlou přípravu vypravování nebo jako náčrt před samotným psaním. Výhodou je přehlednost a jednoduchost.
Naopak větná osnova obsahuje celé věty, které přesněji popisují, co má být v jednotlivých částech textu rozvedeno. Hodí se pro starší žáky, složitější slohové práce nebo tam, kde je potřeba přesně dodržet logickou návaznost myšlenek.
Osnova charakteristiky se může lišit, ale některé body jsou základní a vždy by se měly v charakteristice objevit.
Návrh osnovy pro charakteristiku
úvod (zde se objeví seznámení s charakterizovanou osobou, její jméno, náš vztah k ní, stručný popis)
stať:
a) vnější projevy povahy b) vztah k lidem, jednání c) vztah k přírodě, k prostředí d) vztah k práci e) nadání, schopnosti, zájmy f) vztah k sobě samému
závěr, zobecnění, shrnutí (v čem je naším vzorem, co na osobě kritizujeme)
Citátová osnova je vhodná pro reprodukci textu a posléze je možné ji použít k vlastní produkci. Jedná se o osnovu, která využívá citací z reprodukovaného textu. Výběr hesel z textu je však velmi náročný, neboť žáci mají vybrat nejdůležitější myšlenky tak, aby se z výsledné osnovy dalo poznat, o co v textu šlo. Žáci si tedy při tvorbě takové osnovy tříbí i své racionální myšlení. Citáty mohou být pouhá slova, oslovení, zvolání, slovní spojení, věty.
Osnova knihy je v podstatě stejná jako u povídky. Musí se skládat z úvodu, statě a závěru, respektive obsahovat expozici, kolizi, krizi, peripetii a nakonec rozuzlení.
Osnova popisu krajiny by měla obsahovat úvod, hlavní část a závěr. V úvodu je vhodné uvést, kde se krajina nachází a co je jejím hlavním motivem. V hlavní části se podrobně popisuje popředí, střední část a pozadí krajiny. Závěr by měl shrnovat celkový dojem a případně zmínit i pocity, které krajina vyvolává.
Úvod
Místo (lokalita, region, obec, ulice atd.).
Obecný popis krajiny (např. hornatá, rovinatá, lesnatá, atd.).
Hlavní motiv (např. dominantní budova, řeka, les, pole).
Doba vzniku popisu (aktuální nebo historická).
Autor popisu (pokud je to relevantní).
Hlavní část
Popředí: První plán, co je nejblíže pozorovateli, detaily. Popis prvků v popředí (rostliny, budovy, vodní plochy, cesty, apod.).
Střední část: Prostor mezi popředím a pozadím, co je ve středu zájmu. Popis prvků ve střední části (terén, stavby, vegetace, apod.).
Pozadí: Vzdálenější partie krajiny, co je za střední částí. Popis prvků v pozadí (hory, lesy, obloha, apod.). Barvy, tvary, světelné podmínky, atmosféra.
Závěr
Celkový dojem z krajiny.
Emoce, pocity, myšlenky, které krajina vyvolává.
Subjektivní hodnocení (pokud je vhodné).
Kulturní a historické souvislosti (pokud jsou relevantní).
Když píšete vyprávění nebo příběh, měla by osnova začínat uvedením do děje, poté by měla následovat zápletka, vyvrcholení příběhu a rozuzlení. Případně je možné příběh rozdělit do pěti fází, kterými jsou: expozice (úvodní situace), kolize (zápletka), krize (vyvrcholení konfliktu), peripetie (zvraty a komplikace) a nakonec rozuzlení.
Mezi nejčastější chyby patří příliš obecné body, které autora při psaní nevedou, nebo naopak příliš detailní osnova, která svazuje a brání přirozenému projevu. Dalším problémem bývá nedodržení struktury úvod – stať – závěr.
Správně vytvořená slohová osnova má být pomocníkem, nikoli překážkou. Je proto důležité ji přizpůsobit typu textu i věku autora.
Za nejzajímavějšího spolužáka z naší třídy považuji čtrnáctiletého Teddyho, který k nám do třídy přišel, když v šesté třídě propadl. Teddy se vlastně jmenuje Tadeáš Ditrich, ale všichni mu od prvního dne říkáme touto přezdívkou. Teddy pochází stejně jako většina z nás z Mladé Boleslavi. Žije s rodiči v bytě v panelovém domě blízko firmy Škoda Auto, v níž oba jeho rodiče několik let pracují.
Teddy nepatří k nenápadným typům, naopak svým vzhledem z davu lehce vybočuje. Je velmi vysoké a zároveň i silné postavy. Není tedy lehké ho přehlédnout. Výrazný je také jeho obličej, díky jeho tmavě hnědým očím, huňatému obočí, dlouhým řasám, širokému nosu a tmavým vousům. Řada lidí by řekla, že by byl jeho obličej pohledný, kdyby nebyl tak kulatý, stejně jako celé jeho tělo, které se snaží ukrývat do pohodlného, ale zbytečně velkého a tmavého oblečení.
Teddy své okolí zaujme svým vzhledem na první pohled, horší je to ale s jeho povahou. Většina lidí s ním stráví sotva pár minut a už si ho zařadí do škatulky: nuda a nezájem. A to je škoda, protože Teddy má řadu dobrých vlastností. Nejvíc na něm oceňuji jeho ochotu mi kdykoliv a v čemkoliv pomoci, ať už se jedná o opravu mého starého počítače, anebo nápovědy při zkoušení. Pokud má Teddy někoho rád, udělá pro něj vše. Těžké je pro něj seznamování se, velmi se stydí za své tělo a za to, že propadl, a tak se lidem raději vyhýbá a snaží se na sebe příliš nepřitahovat pozornost. Těžce totiž nese jakýkoliv posměch a špatně se vyrovnává s kritikou. Ve společnosti lidí, které zná a kteří znají jeho, je ale ze stydlína náhle veliký šprýmař, který si nenechá uniknout žádnou příležitost ke vtipkování. Rád také vtipkuje s učiteli, kterým to nevadí, protože vědí, že Teddy to myslí dobře.
Teddy je jedináček, a tak pro něj jeho rodiče dělají vše, co mu na očích vidí. Myslím, že by mu snesli i modré z nebe. Teddyho se snaží nijak v ničem neomezovat a naopak ho ve všem podporují. Kvůli tomu, že oba pracují na směny, tak společně netráví doma moc času, což Teddyho mrzí. Společné chvíle se ale snaží pořádně využít. Často proto jezdí na výlety po okolí, i celé České republice a o prázdninách ho berou i na dovolenou k moři. Snaží se, aby si chvíle s nimi Teddy pořádně užil. Teddy je má za to velmi rád. Sice ho někdy trápí, že bývá doma často sám a líbila by se mu přítomnost sourozence, ale zároveň je rád, že se s nikým nemusí dělit ani o pozornost rodičů a ani o pokoj. Teddy ale pří