OTEVŘENÝ DOPIS UKÁZKA

Test z ukázek Malostranských povídek

1. Ze které povídky je tato ukázka: „Doma, to jsem věděl, dnes mne pohřešovat nebudou. Dovedl jsem; s onou prolhaností, která tak mnohého devítiletého, nadaného hocha krášlí, matce nalhat, že si staroměstská teta naše přeje, abych k ní navečer přišel. Rozumělo se samo sebou, že zůstanu tam přes noc, ráno ale že se dostavím určitě zas na mši, k ministrantské své povinnosti. Prozradím-li se později, co na tom, vždyť mohu vyprávět, jak svatý Václav slouží mši!“
   ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky10
2. Ze které povídky je tato ukázka: „Jednou jsem byla také na židovském pohřbu,“ pokračovala pološeptem paní ......., „ale to není hezké. Všechna zrcadla jsou zavěšena, aby prý neviděli mrtvolu, ať se obrátí, kam chtějí. Takhle je líp, nebožtíka je vidět pěkně ze všech stran – já bych řekla, že ta truhla stojí dvacet zlatých v stříbře, to je krása! Ale zasloužil si ji, dobrák, jakoby se na nás i z toho zrcadla usmíval.“
   ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky4
3. Ze které povídky je tato ukázka: „Honem okna zavřít a začnem studovat. Devět hodin. A je úterek, dobrý den pro začátek studií! Začnu jako každý s občanským zákonem. Myslím, že to půjde dob-
   

   „Ale já jsem se ani nezeptala, jak se to panu doktorovi první noci spalo,“ zní vesele zas ode dveří. „Koukej se, Kačenko, pan doktor. Dej dobrýtro – kompliment (kloní ji) tak! Duc! Duc! (dělá, jakoby ji házela na mne.) Dobře se spalo, to si myslím na takové posteli! (Už je u postele.) Kačenko, koukej, to se to hajá! (Klade ji už zas na postel.) Viď, mrško, to děláš paní? Je to postel!“ (zas si tak napolovic sama ke Kačence přilehla.)

   Pěkná žínka, luzné podívání, ale, - ! Dívám se upřeně do zákoníku.“

   ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky13
4. Ze které povídky je tato ukázka: „Děťátko ostýchavě jde kupředu. Slečna Máry jde hned za ním, pobádá je, aniž by mu určovala směr cesty. Chodí tak, až náhle řekne slečna: „Počkej!“, vezme děvče za ruku a vede ji nedaleko mezi hroby. Sundá z jistého železného kříže oprchalý, větrem a deštěm roztřepený věnec a zavěší tam nový, složený z bílých a černých umělých květin.“
   ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky12
5. Ze které povídky je tato ukázka: „Nejveseleji jakoby ale byl měsíc svítil na střechy Ostruhové ulice, myslím, že zrovna na tiché ty střechy sousedních dvou domů „U Dvou slunců“ a „Hlubokého sklepa“. Podivné to střechy, hravě se dostaneš z jedné na druhou, a jsou samý kout, samý žlab, samé pokračování.“
   ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky5
6. Ze které povídky je následující ukázka: „Pohřební vůz se pohnul. Za ním šel jen Václav s matkou. Václav kráčel pyšně jako po boku vznešené kněžny. Bavorové bylo tak volně, že by ani vyslovit nebyla dovedla. Zdálo se jí, že sama vystrojila celý pohřeb Žanýnce nebohé.“
   ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky1
7. Ze které povídky je tato ukázka: „Píšu upřímně. Bylo mně naprosto nevolno. Bylo mně nevolno vlastně už po více dnů, pořád hůř, čím blíž přicházel 20. srpen. Pozoroval jsem cos podobného také u ostatních vojvůdců. V posledních schůzích mluvilo se někdy až trochu spleteně. Přičítal jsem to ve vnitřku svém tomu, že mají vojvůdcové strach. Přemohl jsem sama sebe a vystoupil předevčírem rázně. Odpírali vesměs co nejhrdinněji, rozohnili jsme se, nikdy nebylo mluveno tak rázně jako předevčírem. Následující noci jsem spal ale přece špatně. Ano, kdybych byl cítil naprostou hrdinnost u ostatních, byl bych sama sebe cítil také zcela jinak...“
   ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky11
8. Ze které povídky je tato ukázka: „Mnohý lehkovážný si snad pomyslí, že otevření nového krupařského krámu nebylo ani tak zvláštní událostí. Ale takovému bych řekl jen: „Ty nebohý!“ nebo bych docela jen pokrčil ramenama a neřekl ničeho. Tenkrát, když venkovan snad po dvacet let nebyl v Praze a pak Strahovskou bránou přišel až do Ostruhové ulice, byl zde kupec na témž rohu jako před dvaceti lety, pekař pod tímž štítem a hokynář v tomtéž domě. Tenkrát mělo vše svoje místo určené, zařídit najednou krupařství tam, kde bylo např. dřív kupectví, patřilo mezi věci tak hloupé, že na to nikdo ani nepomyslil.“
   ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky8
9. Ze které povídky je tato ukázka: „Krásnooká se otočila, vystoupla do samoty ven. Stála vedle mne, zrak její spočíval na mně, cítil jsem ruku její vedle třesoucí se ruky své. Uchopil jsem ji za ruku, byla tak měkká. Mlčky jsem táhl děvče dál a dále do arkád, děvče následovalo volně. Bouře dostoupila teď svého vrchole. Vítr hnal se jako příval vodní, nebe i země ječely, nad hlavami se nám válely hromy, kolem nás jak by mrtví řvali z hrobů.“
   ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky9
10. Ze které povídky je tato ukázka: „Obrat! Naprostý, radikální obrat, jakého bych byl nikdy ani neočekával. Obrat v přírodě i ve společnosti. Za prvé: Vlažné, usměvavé krásné dny a při nastalém teple rýma. Za druhé: cikorky konduktorčiny jsem se nasytil a právě jsem vypil kávu, kterou jsem si na lihu uvařil sám. Budu si napořád vařit kávu sám. Také v ostatním jsem učinil změnu. Konduktorka mně přinese už jen dnešní oběd zdola, k večeři si už seběhnu dolů do hostince. Nepotřebuji milostí a konduktorka v ochotě ochabla už naprosto. Aťsi, takhle bude líp. Pořád sedět nejde, člověk zpitomí a pokračuje v studiích tím pomaleji.“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky13
11. Ze které povídky je tato ukázka: „Oba seděli vždy odvráceni od okna a tedy napolo také odvráceni od stolku i od sebe a dívali se na kulečník; k stolku se obrátili jen, když se chtěli napít nebo dýmku si nacpat. Jedenáct let již zasedali tak den co den. A po těch jedenácte let nepromluvili na sebe ani slova, ba ani si jeden druhého nevšimnul.“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky2
12. Ze které povídky je tato ukázka: „Velevážená slečno! Tedy nemám být šťasten! – Sen prchnul, tlačím ruku k čelu, hlava mně víří v bolesti. Avšak ne – nechci kráčet cestou, která je dlážděna zmařenými nadějemi nejlepšího, jediného mého přítele! Nebohý příteli, tak ubohý, jak jsem já sám! Ovšem jste se ještě nerozhodla, ale jaképak je zde rozhodnutí možno? Nemohu žít v štěstí a vida svého Jeníka v zoufalství. I kdybyste mně podávala vskutku životní rozkoše, nemohu ji přijmout. Jsem rozhodnut, vzdám se všeho.“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky12
13. Ze které povídky je tato ukázka: „Takřka ve dvakráte čtyryadvaceti hodinách byl osud páně ...... zpečetěn. Všude ho ode dveří odbývali, že jsou „zlé časy“. Kde míval obědy, slyšel, že „dnes nic nezbylo“, nebo: „Jsme chudí, měli jsme jen hrách, to není pro vás.“ Uličníci kolem něho poskakovali a pokřikovali: „Domácí pán! Domácí pán!“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky3
14. Ze které povídky je tato ukázka: „Stařec sebou škubnul. Pak zašeptal dívaje se upřeně k Petřínu: „Nemá to ceny – oblázky...“
    

    „Já vím, že nemají velké ceny, vždyť to znám sám. Ale cenu mají přece, pro nás i pro vás. Vy jste si je pracně sebral – strýčku, nechte je, prosím, všechny pro mé děti. Budou se na nich učit, vy jim budete vypravovat.“

    „Mysleli jste snad,“ zašeptal zas stařec monotónně a s namáháním, „že jsem bohatý, a já vskutku...“

    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky7
15. Ze které povídky je následující ukázka: „Celé město o něm mluvilo. Noviny o něm psaly nejspíš po celém světě. Malá Strana byla pyšna. Vypravovaly se věci podivné. Baroni, hrabata, knížata si ho prý hleděli získat za osobního lékaře. Ba jistý vládnoucí král mu učinil návrh přímo neslýchaný. Vůbec se co nejnaléhavěji ucházeli o něho všichni takoví, z jichž smrti by bylo mnoho lidí mělo radost. Ale on byl jako zabedněn. Ba vypravovalo se, že paní radová mu nesla plný pytlík dukátů, že se k němu ale nikdy nedostala, a naposled prý ji polil z pavlače vodou.“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky6
16. Ze které povídky je tato ukázka: „Sotva usedl, zvedla se jedna ze žebraček od dveří mikulášského kostela a šla tímtéž směrem. Té říkali „bába milionová“. Jiné žebračky slibovaly, že pán bůh darovanou jim almužnu zaplatí stotisíckrát, ona šla hned do „milionů a milionů“. Milionová šla rovně, kdy chtěla, a kulhala, kdy chtěla. Teď šla rovně a přímo k panu ... . Plátěné suknice se jí kolem suchých hnátů plandaly skoro bez zašustění, do čela silně stažená modrá plachetka kývala se nahoru dolů. Její obličej byl mně vždy děsně protivný. Sama drobná vráska jako tenounké nudličky, sbíhající se ke špičatému nosu a ústům. Oči její byly žlutozelené jako u kočky.“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky3
17. Ze které povídky je tato ukázka: „Ostatně nemohu říci, že bych byl v chrámové té samot cítil tesknotu, strach. Také proč? Byl jsem si sice vědom neobyčejnosti svého podniku, ale žádné chyby, žádné vědomí hříchu neskličovalo a netisklo duši mou, naopak cítil jsem se nadšeným, povzneseným. Náboženské nadšení jakoby ze mne bylo učinilo zvláštního, vznešeného tvora, nikdy předtím – a přiznám se: nikdy také již potom necítil jsem se tak dokonalým, tak všeobecné závisti hodným. Jinde a jindy bych se bál třeba strašidel – ale zde v kostele nemšla strašila přece pražádné moci!“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky10
18. Ze které povídky je tato ukázka: „Ale u „hlubokého sklepa“ stála setníkovic slečna Poldýnka a právě vypravovala paní radové Kdojekové: „On tam má tolik kouře, že je všechno jako uzené.“ A když přišla v poledne krupicová polívka na stůl, tvrdila slečna Poldýnka určitě, že „z ní cítí tabákový kouř“, a položila lžíci. Do večera si vyprávěli již veškeří sousedé, že v krámě páně ... zapáchá všechno tabákovým čmoudem, mouka že je jakoby pražena a kroupy uzeny. A již neříkali panu Vorlovi jinak než „uzený krupař“ – osud jeho byl rozhodnut.“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky8
19. Ze které povídky je tato ukázka: „Loudal se pomalu domů. Když přišel průjezdem až ke dvorku, opominul se podívat dle dávného obyčeje svého nahoru k Josefinčiným oknům. Bylo mu, jakoby byl vyvázl z nějakého nebezpečí, když podivně nejistým krokem vešel konečně do kuchyně Lakmusových. Oddechl si, krev mu počala proudit volněji a na Klárku promluvil s tak příjemně znějícím záchvěvem, jako předtím nikdy dříve. Nezdržel se ale dlouho, vešel hned do svého pokoje.“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky1
20. Ze které povídky je tato ukázka: „Kupko, kam se to díváte – vy slítnete ještě jednou!“
    

    „Kam se dívám? Ke knihaři se dívám. Vy ani nevíte, že čte už po dvacet let den co den navečer životopis Husův, že pokaždé při tom pláče. Díval jsem se, jestli se už dnes rozplakal; ještě ne!“

    „Hlouposti, kdybyste si všímali něčeho jiného než knihařů, vy mladíci,“ a Novomlýnský zaluskal prsty. „Jestlipak jste si už všimli nové kojné naproti u hrnčířů, to je holka, jak? Ale je jako žluva, nedodrží.“

    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky5
21. Ze které povídky je tato ukázka: „V zimě, když měl na sobě šedivý mlynářský oblek, zapadala hlavička pod soukennou čepicí hluboko do límce z bavlněného astrachánu a v létě, když měl šedivý, kostkovaný šat lehký nebo ještě lehčí šat plátěný, kývala se nejistě jako na slabé šťopce. V létě chodil již o čtvrté hodině ranní do sadů na Mariánských hradbách a tu zasedl s knihou v ruce někam na nejodlehlejší lavici. Stalo se, že některý dobrosrdečný soused malostranský si k němu přisedl a mluviti začal. Ale ...... vstal, sklapnul knihu a šel, neodvětiv ani slova.“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky6
22. Ze které povídky je tato ukázka: „Chodil vždy s kloboukem v ruce. Ať byl sebevětší úpal mrazový nebo sluneční, nanejvýš že držel svůj nízký, ale baňatý cylindr se širokou střechou nad hlavou jako parazol. Šedivé vlasy byly hladce přičísnuty k lebce a spojovaly se vzadu v cůpek tak pevně stlačený a svázaný, že se ani nekýval, – jeden to z nejposlednějších cůpků v Praze, už tenkráte byly tu jen dva nebo tři. Zelený fráček jeho, se zlatými knoflíky, měl živůtek jen krátký, zato byly ale šosy dlouhé a tloukly hubenou, malou postavičku páně Rybářovu do vychrtlých lýtek. Bílá vesta kryla nahnutá prsa, černé spodky šly jen po kolena, kde se svítily dvě stříbrné přazky, pak dál byly sněhobílé punčochy zas až k jiným dvěma stříbrným přazkám a pod těmi šouraly se velké střevíce. Byly-li ty střevíce někdy obnovovány, nevím, ale vždycky vypadaly tak, jako by se k nim byla brala rozpraskaná kůže ze střechy nejstaršího fiakra.“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky7
23. Ze které povídky je tato ukázka: „Byl jsem si již vědom všeho. Cítil jsem se k smrti zahanben – zoufale nešťasten – hlava se mně náhle rozbolela a točila se jako v divokém víru. Bolest pro matku, kteráž mne asi co ztraceného oplakávala a jíž to jsem nejspíše nesmírného zármutku způsobil, svírala mi srdce a křečovitě dusila dech. Chtěl jsem honem dolů, honem předstoupit před matku – ale nohy náhle bezvládně sklesly, hlava sklouzla po zdi a ležel jsem na podlaze. Nesmírné štěstí as, že skoro současně se dostavil pláč. Zpočátku slzy pálily jako oheň, pak mně ulevovaly.“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky10

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Test z ukázek Povídek malostranských

Příběh

Ve svém příspěvku OTEVŘENÝ DOPIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rumacajs.

otevřený dopis který je pro mě si nepřečtu.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Otevřený dopis

Struktura otevřeného dopisu

I otevřený dopis má jasně danou strukturu. Protože je otevřený dopis dopisem úředním, je u něj jasně stanovená forma a části, které musí tento dopis bezpodmínečně obsahovat. U úředních dopisů je také jasně stanovené, kde se tyto části musí konkrétně v dopisu nacházet.

Jednotlivé body struktury otevřeného dopisu:

Otevřený dopis je vhodné psát písmem Times New Roman velikosti 12. A pro přehlednost je vhodné využít i širší řádkování (například 1,5 řádku).

1. Adresa odesílatele – Tato adresa se obvykle nachází vlevo nahoře. Je psána stejnou formou, jakou se píší adresy na obálky. Každý řádek tedy obsahuje jednu informaci: Jméno a příjmení; ulice a číslo popisné; město; poštovní směrovací číslo.
2. Adresa adresáta – Po vynechání zhruba dvou řádků následuje ve stejné podobě adresa adresáta. Zde je vhodné dopis adresovat již konkrétní osobě (řediteli nějaké firmy, starostovi města, předsedovi vlády atd.)
3. Místo a datum sepsání – Opět po vynechání asi dvou řádků následuje místo a datum sepsání otevřeného dopisu. Adresy odesílatele a adresáta byly zarovnány vlevo, naopak vpravo se zarovnává místo a datum sepsání. Obvykle se volí formát: město, den, měsíc a rok.
4. Nadpis úředního dopisu - Opět po vynechání asi dvou řádků následuje další bod, a tím je nadpis úředního dopisu. Nadpis bývá psán buď tučným písmem, anebo je podtržený, nepoužívá se kombinace. Nadpis může obsahovat pojem otevřený dopis spolu se jménem toho, komu je určený, případně se tam také může objevit výraz nesouhlas spojený s tím, o co se jedná. Například: Otevřený dopis starostovi města České Budějovice, nebo Nesouhlas s uzavřením Základní školy T. G. M. v Karlových Varech.
5. Oslovení – Po vynechání jednoho až dvou řádků následuje po nadpisu oslovení. V úředních dokumentech se u oslovení používá přívlastek: Vážený, vážená, vážení, spojený buď s funkcí toho, komu je dopis adresován, nebo s jeho titulem, případně příjmením. Například tedy: Vážený pane řediteli, Vážený pane inženýre, Vážený pane Nováku. Pokud někdo nemá titul, ale má vysokou funkci, tak oslovení vychází z jeho funkce. U otevřených dopisů se obvykle obracíte na vedoucí představitele státních orgánů právě kvůli jejich funkci, takže je vhodné adresáta od začátku oslovovat jako starostu, poslance atd. Oslovení adresáta končí obvykle čárkou.
6. Vlastní obsah dopisu – Na dalším řádku (případně je vhodné vynechat jeden řádek, aby vznikaly odstavce) se začíná malým písmenem, protože věta pokračuje od oslovení. Je také vhodné řádek odsadit (použít klávesnici tabulátoru). Před psaním vlastního obsahu je třeba si uspořádat myšlenky, aby byl obsah řazen logicky. Po celou dobu je třeba respektovat to, že je to oficiální dopis, a

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Otevřený dopis

Příběh

Ve svém příspěvku OTEVŘENÝ DOPIS PREMIÉROVI ČR PETRU FIALOVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marián Beniček.

Vážený pane premiére.
Po shlédnutí včerejších zpráv na CNN jsem se rozhodl Vám napsat tento otevřený dopis.
Muž který sexuálně zneužíval deseti letou holčičku byl díky novele trestního zákona odsouzen k podmíněnému trestu. Ještě minulý rok by byl souzen za znásilnění a tento rozsudek by byl trochu jiný.
Jestliže vláda pod Vaším vedením dokázala schválit takovouhle novelu,tak já jako děda tří vnuček přibližně ve věku poškozené holčičky nedovedu s tímto stotožnit, protože se jedná o hroznou věc.
Jestliže tato Vaše vláda dokázala zvednout ruce pro takovouhle novelizaci trestního zákona,co si mám jako občan myslet? Máte děti máte vnoučata chlubîte se jimi na sociálních sítích a aby jste tyto bezbranné chránili,Vy je vydáte pedofilům a deviantům. Uvědomujete si vůbec že tímto vznikl precedens pro pedofily? Po tomhle rozsudku si řeknou za tu podmínku to stojí. A co když to bude zrovna vnučka nebo vnuk někoho kdo pro tohle zvednul ruku?!? Co potom!! Anebo při vší úctě máme vládu pedofilů a sexuálních deviantů?
To bez úmyslu urazit ale co si o tom myslet pane premiére!!
S pozdravem. Marián Beniček

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Otevřený dopis premiérovi ČR Petru Fialovi

Obsah

Tento obsah slouží jako materiál k připomenutí těchto povídek. Nikdy se nemůže vyrovnat přečtení knihy, nedokáže nahradit autentičnost a úsměvnost Nerudových povídek.

Týden v Tichém domě

Tato povídka nemá jednoho hlavního hrdinu, je to takový přehled různých událostí lidí z jednoho domu během týdne. Povídka spíše vykresluje zvyky a vlastnosti lidí. Slečna Žanýnka byla nemocná a Josefínka ji nesla snídani, ale nemohla se na ni dobouchat. Našli ji mrtvou.
Paní Bavorová byla posluhovačkou paní domácí. Paní domácí i její dcera byly vcelku líné a řešily jen možnou svatbu. Byly i falešné, předstíraly přátelství s někým, koho vlastně neměly rády.
Pan doktor nepřál Václavovi a Márince jejich lásku. Sám byl ale zamilovaný do Josefíny.
Doktor bydlel v podnájmu u úředníka Lakmuse. Jeho dcera Klárka milovala doktora, přestože byl starý. Paní Lakmusová se snažila doktora vyzpovídat, jestli by si vzal jejich Klárku, ten si ale myslel, že se baví o Josefíně. A omylem souhlasil se svatbou.
Pan domácí přišel domů a nechal si zavolat paní Bavorovou, aby jí řekl, že bude její syn Václav propuštěn z kanceláře, protože napsal ošklivou báseň na členy kanceláře. Václav se o tom dozvěděl od prezidenta kanceláře.
Konal se pohřeb Žanýnky a paní hospodská se paní Bavorové ptala, jestli jí aspoň příbuzní Žanýnky dali nějaké peníze za její službu. Ona řekla, že ne, že jí pomáhala z dobroty srdce. Václav ji doprovázel na hřbitov.
Pan doktor psal na úřad, že se bude ženit. Chtěl si vzít Josefínu, aby si nemusel vzít Klárku. V tu chvíli přišel Václav a dal mu přečíst svoji novelu. Chtěl se stát spisovatelem, ale neměl peníze na počáteční reklamu. Doktor se od něj dozvěděl, že se o víkendu Josefína provdá. Ženich Josefíně trochu vyčítal, že dávala doktorovi naději.
Slečna Marie pomluvila před nadporučíkem Kořínkem slečnu Matyldu a její rodinu, že jsou chudí, a ten šel raději doprovodit Marii domů, než by zůstal s Matyldou.
Paní Bavorová vyhrála peníze při sázení, ale rozhněvala si u toho svou přítelkyni hospodskou.
Rodina domácích byla v dluzích. A proto se začali sbližovat s Bavorovými a chtěli provdat Matyldu za Václava, ten na to přistoupil, aby se pomstil za vyhození z úřadu.

Ukázka:

„Tedy se zavěste!“ pronesl Václav hlasem měkkým, podávaje jí rámě.

„I já se nechci po pansku vést - ani neumím!“

„Vždyť to ale není po pansku! Budu vás jen podporovat, cesta je daleka, jste unavena pohnutím - zavěste se přec, maminko!“ Vzal jí ruku a zavěsil sám do svého lokte. -

Pohřební vůz se pohnul. Za ním šel jen Václav s matkou. Václav kráčel pyšně jako po boku vznešené kněžny. Bavorové bylo tak voln

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Povídky malostranské

Příběh

Ve svém příspěvku OTEVŘENÝ DOPIS VLÁDĚ ČR V ČELE S PETREM FIALOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marián Beniček.

Vážená vláda vážený pane premiére.
Jsem obyčejný člověk který některým věcem rozumí, některým méně a některým vůbec. Můj otevřený dopis bude velmi jednoduchý a očekávám na něj jednoduchou odpověď tudíž odpověď srozumitelnou a ne vychytralé politikaření.
1- proč jste nedodrželi předvolební slib o nezvyšování daní.
2- proč jste nedodrželi předvolební slib o nezvyšování věku odchodu do důchodu.
3- proč jste důchodcům v roce2024 sebrali valorizaci důchodů o 1000 kč.
4- jaký máte vláda jako celek dle Vás morální a politickou kulturu, když jste si následně sami sobě zvýšili platy.Považujete tohle za morální vůči občanům?
5- Pane Fiala soc.sítě jsou zahlceny nevraživými vyjádřeními vůči Vaší osobě. Dle průzkumů máte sympatie 2 procent obyvatelstva. Nezvážil by jste rezignaci byla by to možnost odejít se vztyčenou hlavou.
6- není trochu za čarou, že po kauze kampelička jste pořád ve funkci? V evropských zemích kde ctí politickou kulturu a morální kredit odstoupili politici z mnoha méně závažných přehmatů. Takže co Váš morální kredit? Máte pocit že je to tak v pořádku?
Chci jako občan této země oprávněný volit znát odpovědi jasné a k věci.Mám za to že otázky jsou přímé srozumitelně a podle toho očekávám i úroveň odpovědí.
Marián Beniček obcan

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Otevřený dopis vládě ČR v čele s Petrem Fialou

Dopis osobní

Dopis osobní je vlastně určitou písemnou zprávou, která může mít jakoukoliv libovolnou grafickou formu. V tomto případě totiž forma zcela závisí na volbě pisatele. Osobní dopis může být velmi stručný, ale stejně tak i rozsáhlý, může být psán jednoduchou formou, ale klidně i ve vzletných vyjádřeních, nebo dokonce i v šifrách. Dneska už se dopisy píší často na počítači, ale i přesto se stále doporučuje osobní dopisy psát vlastní rukou. Přestože osobní dopis může mít různou formu a obsah, jsou určité části, které by měl každý dopis obsahovat. Patří sem: datum a místo sepsání dopisu, oslovení adresáta, vlastní obsah dopisu, zdvořilý závěr a podpis.

Každá část má svůj význam. Díky části datum a místo se dá třeba zjistit, jestli dopis nebyl doručen se značným zpožděním, a že jeho obsah již není tedy aktuální. Datum a místo sepsání může být umístěno ve vrchní ale i ve spodní části dopisu, vždy záleží na pisateli.

Oslovení obvykle vyjadřuje vztah pisatele k adresátovi, případně jeho city vůči němu. V osobních dopisech se obvykle objevuje v oslovení výraz: „milý a milá“.

Vlastní obsah dopisu je jistě logický bod, v něm pisatel sděluje adresátovi důvod svého psaní. Měl by být dělen do odstavců. Počet odstavců pak závisí na počtu informací, které jsou v dopisu obsaženy. Samozřejmě nejsou odstavce v osobním dopisu nutné, ale slouží k určité přehlednosti a struktuře. Vlastní obsah osobního dopisu může být různý. Dopis může obsahovat nějaké informace, případně oznámení o různých životních událostech, zároveň může obsahovat i různé otázky, na které je třeba nutné brzy odpovědět, dopis může být jen jakousi zprávou o tom, jak se pisatel má. Řada dopisů obsahuje také třeba kritiku (adresáta, případně někoho jiného), nebo úvahy. Po přečtení této části by si měl být hlavně adresát jistý, že ví, co mu chtěl pisatel říct. A proto je důležité, aby si nejprve pisatel uspořádal myšlenky a neskákal pak z jednoho tématu do druhého.

Zdvořilý závěr u osobního dopisu obvykle obsahuje nějaké přání, například: „Měj se hezky a brzy mi odepiš.“, nebo „Věřím, že Tě můj dopis potěšil.“, případně „Těším se na odpověď od Tebe a pozdravuj rodinu.“. Závěry mohou být tedy různé a opět vychází z osobních vztahů pisatele a adresáta a i z předcházejícího sdělení. Samozřejmě pokud má osobní dopis negativní obsah, tak je jasné, že závěr takového dopisu nebude příliš zdvořilý.

Poslední důležitou částí dopisu je podpis. Často se stává, že třeba malé děti na podpis ve svých dopisech zapomínají, protože předpokládají, že je jasné, kdo mamince píše z tábora. Přestože maminka ví, že jí dopis poslal syn, je třeba ho upozornit, že by se vždy měl na závěr podepsat. Mohou se pak vyskytnout situace, kdy to nebude již tak zřejmé a adresát by pak třeba musel přemýšlet, kdo ho to vlastně zval, aby přijel na prázdniny. Případně by pisatel nedostal odpověď na nějaké otázky, které adresátovi v dopise pokládal. Tomu se dá právě vyhnout tím, že se vždy pisatel podepíše.

Zdroj: článek Otevřený dopis

Příběh

Ve svém příspěvku OTEVŘENÝ DOPIS MINISTRU SORAVEDLNOSTI O SOUDCÍCH, KTEŘÍ NEZNAJÍ ZÁKONY, ALE SOUDÍ. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Kratochvíla.

V článku je uvedeno, že otevřené dopisy se zveřejňují. Můžete mi poradit postup.jak to
docílím? Kam se obrátit? Děkuji Kratochvíla.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vojtech gažik.

važeny pane prosim vas jsem od roku 2000 rentier a dneska mi zastavili rentu že jsem byl u doktora požadat o odkodneni protože semi zhorsil zravotni stav mam vazoneurozu na tym zaklade mi zastavili rentu tak sem sel na duchodove požadat o duchod reklimi že nemam na duchod narok mam odracovane 28roku než mito zakazali doktori a jeste mi po 22roku rekli že mam dluh na pojisteni jeto vubec možne nikdo mi nic nerekl po celu dobu jsem byl evidovan na urade prace jako rentier reklimi na duchodovem aji pojistovna kooperativa že tomam chronicke a že us nato nemam narok papir od doktora jsem jim dal a rekli že nemam narok nechali me bez penez nevim jak zaplatim nejem a uver u banky dali mi plno papiru že at si požadam o podporu a žemi to daji za 3mesicu 3400kc jeto vubec možne tose deje v ostrave nevim co bude dal tosi mužu dat provas celi život jsem pracoval a tak jsem dopadl pomožtemi prosim dekuji

Zdroj: příběh Otevřený dopis ministru soravedlnosti o soudcích, kteří neznají zákony, ale soudí.

Malý princ

Charakteristika hlavních postav

Malý princ = Malý princ je v tomto příběhu chlapcem, který pochází z planety daleko od Země. Jeho planeta je velmi malá a ohrožována baobaby. Malý princ se o svoji planetu vzorně stará, a když mu na ní vyroste růže, utvoří si k ní vztah. Stejně se ale rozhodne planetu opustit a poznat další části vesmíru. Prochází různými planetami, na nichž potkává osoby, které obvykle reprezentují jednu lidskou vlastnost. V podstatě odchází ze všech planet zklamaný. I Země ho svým způsobem zklame, přestože tu potká různé tvory a lidi. Malý princ je ještě dítě, a proto jeho vnímání světa je velmi černobílé. Je to uzavřená osoba ponořená do vlastních myšlenek. Má ale dobré srdce.

Ukázka:

„Ale kdepak! Já na nic nemyslím!“ odpověděl jsem nazdařbůh. „Já myslím na vážné věci.“

Podíval se na mne užasle.

„Na vážné věci!“

Viděl, jak se skláním s kladivem a s prsty černými od oleje nad předmětem, který se mu zdál hrozně ošklivý.

„Mluvíš jako ti dospělí!“

To mě trochu zahanbil. A ještě nemilosrdně dodal: „Všechno spleteš dohromady ... Všechno pomícháš!“

Byl opravdu velice rozhněván. Potřásal ve větru svými sytě zlatými vlasy: „Znám planetu, kde žije jeden moc červený pán. Nikdy nepřivoněl ke květině, nikdy se nepodíval na hvězdu. Nikdy neměl nikoho rád. Nikdy nic nedělal, jen počítal. A celý den opakuje jako ty: Já jsem vážný člověk! Já jsem vážný člověk! – a nafukuje se pýchou. Ale to není člověk, to je pýchavka!“

„Cože to je?“

„Pýchavka!“

Malý princ byl teď hněvem celý bledý.

Letec = Části příběhu, ve kterých se objeví postava letce, jsou psány v ich-formě. Autor do této postavy promítá i sám sebe. Hned začátek knihy je psán z jeho pohledu a vypráví o jeho zálibě v malování, která kvůli nepochopení dospělých byla potlačená. Letec před šesti lety ztroskotal v poušti v Africe a musel si sám opravit letadlo. Tam se také setkal s malým princem. Letec je dospělý člověk, který si svou dospělost uvědomuje právě při kontaktu s malým princem a zahanbuje ho to. Uvědomuje si, jak moc se jeho vnímání světa změnilo od dětství. Přesto si ale v sobě část „malého chlapce“ uchoval na rozdíl od jiných dospělých lidí. Ztráta prince ho trápila, zároveň ale cítil radost, že princ je zase doma. Věděl, že dospělým přátelům o něm nemůže vyprávět, nikdy by ho nepochopili.

Ukázka:

Má kresba ovšem není zdaleka tak půvabná jako model. Ale za to já nemohu. Dospělí mě odradili od malířské kariéry, když mi bylo šest let, a proto jsem se nenaučil kreslit nic jiného než zavřené a otevřené hroznýše.

Růže = Jedná se o rostlinu, která vyrostla na planetě ma

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Malý princ: Antoine de Saint-Exupéry

Příběh

Ve svém příspěvku OTEVŘENÝ DOPIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. JUDr. Miroslav Kratochvíla,.

Prosím o sdělení, zda byste mohli uveřejnit můj otevřený dopis ministru spravedlnosti,
dvě stránky. Na Vaše požádání předložím potřebné důkazy i Vám a to osobně nebo scanem. Děkuji za spolupráci Kratochvíla.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Luboš Simon.

Vážený pane Kratochvílo, vše co chcete uveřejnit nám můžete zaslat na adresu redakce@netconsulting.cz. Text otevřeného dopisu bude převeden do formátu HTML. Soubory odeslané společně s dopisem budou zveřejněny u dopisu jako soubory ke stažení. V textu otevřeného dopisu budou naší redakcí umístěny reklamy.

Zdroj: příběh Otevřený dopis

Obsah

Obsah je takové shrnutí příběhu, které se ale vůbec nemůže vyrovnat přečtení Poláčkovy knihy. Obsah je stručně shrnutý do několika různých příběhů, které Péťa s kamarády prožil. Názvy příběhů souvisí s jejich obsahem. Ne s názvy kapitol v knize.

Výprask od Habrováků

Kluci táhnou do války proti Habrovákům. Vezmou s sebou taky holky. Čeněk se cestou posmívá Péťovi, že je ženich a že miluje Evu Svobodovou. Cestou si dívky zpívají a Habrováci je podle dívčího zpěvu najdou a chlapce zmlátí. Výprasku utečou jen dívky a Zilvar. Čenda výprask vyčítá Péťovi, a proto se chlapci cestou domů hádají a perou. Uklidní se, až když potkají pana Fajsta.

Požár

Kluci se rozhodli zahrát si na požár. Potřebovali budovy, které mohou zapálit, a tak Péťa ukradl strejdovi Vařekovi krabice od látek. Na krabice chlapci napsali názvy budov a krabice zapálili. Éda si při požáru propálil kalhoty.

Ukázka:

Čeněk Jirsák stál opodál a šklebil se, ale jenom trošku a pravil, to není žádný opravdivý požár, když se nezvoní na poplach. Když u nás hořel hraběcí špýchar, tak se zvonilo na všechny zvony a někteří vybíhali ven v podvlíkačkách, jak byli, protože to bylo v noci. Bejval to uznal, já jsem to taky uznal, všichni to uznali a Bejval pravil: "Tak zvoň na poplach!" A Čeněk Jirsák zvonil a tak si s námi hrál, ačkoli nikdo nechtěl, aby si s námi hrál. Veškerá dědina lehla popelem a Éda Kemlink si propálil kalhoty' a brečel, že takhle nemůže domů.

Koupání

Péťa se dočasně nekamarádí s Čendou Jirsákem. Kluci se rozhodnou, že se půjdou koupat. Cestou se k nim přidal malý Vašek. Vašek skočí do vody, ale neumí plavat. Nakonec ho zachrání Zilvar, který pro něj skočil a vytáhl ho. Ostatní chlapci ho rozdýchali. Cestou domů pak Zilvar vysvětluje Vaškovi, jak se plave.

Vosy

Příští týden se ve škole předávalo vysvědčení. Péťa dostal dvě dvojky a už plánuje, co udělá s penězi, které dostane od rodičů. Pan Fajst stál před školou a čekal, jestli o chlapci pozdraví. Jediný Zilvar nepozdravil a ještě se mu posmíval. Péťa se přestal bavit s Tondou, protože mu nechtěl půjčit kolo a začal se bavit s Čendou. Který začne Tondu pomlouvat. Chlapci se rozhodli, že pojedou do Itálie, aby jim Tonda záviděl. Péťu maminka poslala k ševci, ale on cestou potkal Tondu a ten se ho snažil usmířit a řekl mu, že má nový vynález. Ochočí si vosy a bude vydělávat na medu. Aby si Péťu udobřil, půjčil mu kolo, aby byl rychleji zpět od ševce. Všichni chlapci se sešli a vydali se na vosy. Rozhodli se, že je z hnízda vyčoudí, ale vosy vyletěly druhou

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Bylo nás pět

Otevřený dopis

Otevřený dopis slouží pisateli k vyjádření nesouhlasu s nějakým nařízením, nebo rozhodnutím. Pisatel otevřený dopis využívá k tomu, aby upozornil příslušné organizace, nebo státní orgány na to, že jejich rozhodnutí má, anebo bude mít negativní dopad na společnost. Otevřený dopis tedy obsahuje popis negativního dopadu tohoto rozhodnutí a zároveň žádost o to, aby rozhodnutí bylo pozměněno. Otevřené dopisy se obvykle zveřejňují (například na internetu), a proto je třeba, aby tento dopis nejen splňoval všechny náležitosti, ale aby měl správnou formu a jazyk. Přestože obsahem otevřeného dopisu je obvykle kritika, je třeba se vyjadřovat slušně a pokud možno zdvořile.

Zdroj: článek Otevřený dopis

Příběh

Ve svém příspěvku OTEVŘENÝ DOPIS MINISTRU SORAVEDLNOSTI O SOUDCÍCH, KTEŘÍ NEZNAJÍ ZÁKONY, ALE SOUDÍ. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Kratochvíla.

V článku je uvedeno, že otevřené dopisy se zveřejňují. Můžete mi poradit postup.jak to
docílím? Kam se obrátit? Děkuji Kratochvíla.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ferdinand Matia.

..chtěl bych, co nejvíce lidí seznámit s názorem na volbu prezidenta, potažmo i s názorem na tento hloupý a ničemný už 32letý režim a mám na to zpracovaný i obsáhlejší článek (7 hustě pops. str.) jenom nevím, jak ho dostat mezi veřejnost.
Redakce, které jsem zatím oslovil se neozývají. Možná, (nebo spíš právě proto), že jsem JIM poslal na ukázku a k posouzení i kousek z onoho článku. (Strach/cenzůra svobody slova a názoru - nevím.)
Chci se proto zeptat: Bylo by toto možné formou "Otevřeného dopisu"?
(Třeba právě zde u VáS?) - Děkuji za jakoukoli odpověď, příp. radu. Fe. eM.

Zdroj: příběh Otevřený dopis ministru soravedlnosti o soudcích, kteří neznají zákony, ale soudí.

Obsah Romea a Julie

Hra Romeo a Julie začíná prologem, v němž vystupuje chór, který převypráví příběh dávného nepřátelství veronských rodů Kapuletů a Monteků. Z těchto rodů pocházejí oba hlavní hrdinové. Již z prologu je jasné, jak příběh dopadne.

První jednání

1. scéna

Scéna začíná na veronském náměstí, kde se spolu baví dva sluhové od Kapuletů. Jeden z nich se neustále vychloubá, že až potká Monteky, tak je spráská a jejich ženy znásilní. V tom okamžiku přicházejí sluhové od Monteků. Oba Kapuletovi sluhové vědí, že si ale musí začít Montekové, aby byli v právu. Proto naplánují, jak Monteky vyprovokují. Sluhové se chvíli dohadují a pak tasí zbraně. Boj zastaví Benvolio, ale vytáhne u toho meč. V tu chvíli přichází Tybalt a začne se bít s Benvoliem. Sbíhají se obyvatelé Verony a jsou na oba rody rozzlobeni. Přibíhají i pan Kapulet s paní Kapuletovou a pan Montek s paní Montekovou. Oba muži se také chtějí zapojit do boje. Boj zastaví až vévoda, který rozhodne, že již nesmí dojít k žádnému boji mezi těmito rody pod trestem smrti. Všichni odcházejí a zůstanou jen Montekovi s Benvoliem. Benvolio jim popravdě vypoví, jak začal boj. Paní Monteková se ho také ptá, jestli neviděl Romea. Benvolio přizná, že ho spatřil, jak se o samotě prochází. Montekovi vědí, že je Romeo nešťastný, ale nevědí proč a to je trápí. Benvolio jim slíbí, že od přicházejícího Romea zjistí, co ho trápí. Romeo mu svěří, že je zamilovaný, ale že jeho láska nemá naději, protože se zamiloval do ženy, která složila slib, že bude jeptiškou.

2. scéna

I druhá scéna se odehrává na ulici, kde i Kapulet projevuje zájem o to, aby byl mezi oběma rody mír. Zároveň ho mladý Paris žádá o ruku Julie. Kapulet má ale pocit, že je Julie ještě mladá, je jí teprve třináct let. Nebude ale jejich případné lásce bránit. Zve také Parise na maškarní ples, který pořádá. Seznam hostů dá svému sluhovi, aby pozvané obešel. Sluha ale neumí číst, a tak poprosí přicházejícího Benvolia a Romea, aby mu to přečetli. Ti tak učiní a sami se rozhodnou, že na ples půjdou. Romeo jde hlavně proto, že na plese bude i jeho láska Rosallina.

3. scéna

Paní Kapuletová přichází za Julií, aby s ní vedla vážný rozhovor o svatbě. U rozhovoru zůstává i chůva, která Julii vychovala. Chůva vzpomíná, jaká byla Julie jako dítě. Paní Kapuletová velmi chválí Parise, považuje ho za nejkrásnějšího muže z města. Julie matce nevzdoruje, slibuje, že si bude Parise na plese více všímat.

4. scéna

Další scéna začíná před domem Kapuletů, kde se Romeo, Benvolio a Merkucio chystají vejít dovnitř. Benvolio a Merkucio se těší, jak budou tančit a zlomí pá

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Romeo a julie

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pavlíková.

Dobrý den , chci se zeptat jestli uvažujete s dřívějším odchodem do důchodu také s profesí řidič traktorista? Protože ty také mají náročnou práci obzvláště od začátku sezóny až do pozdního podzimu .Děkuji za zvážení mého dotazu. S pozdravem Pavlíková Marcela

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Nováčková.

Pozemek ve Staré Liskovci už neprodám .Moje přání už je pryč tady můžete byt majitel ,ale nájemce je pán a majitel je nic.Když Andrej Babiš byl na tom nejhůř tak jsem ho podržela a tak mi jeho sekretářka děkovala poslal mi děkovný dopis a knížku.Pak až byl na tom dobře tak jsem mu blahopřála a on si nevzpoměl ,že jsem byla pevní kdo mu blahopřál k jeho zvolení Už mě nepotřeboval a tak už ani já ho nebudu potřebovat a nebudu ho volit zklamal spoustu lidí.CSSD ho kopali do zadku a on jim pak do něho vllezl. Zklamal a ta banda je tam pořád .Budu volit Okamuru a i když i on zklame tak nemá cenu jit k volbám

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Obsah díla

Kniha začíná věnováním tohoto díla hraběnce Eleonoře z Kounic. Kniha také na začátku obsahuje vzpomínku Boženy Němcové na její vlastní babičku, kterou milovala.

1. Kapitola

Babička měla syna a dvě dcery. Nejstarší dcera se provdala ve Vídni. Do Vídně šla také druhá dcera. Jediný syn žil se přiženil do městského domu. Babička proto zůstala v pohorské vesnici blízko slezských hranic sama se starou Bětkou. Babička se ale nikdy necítila osamělá, protože ji lidé měli velmi rádi a brali ji jako rodinu. Jednou jí přišel dopis od nejstarší dcery, že její manžel bude pracovat u jedné kněžny na jejím panství v Čechách, že se stěhují na toto panství, které leží blízko babiččiny vesnice, a že by si moc přáli, aby babička šla bydlet k nim. Babička chvíli váhala, protože svou vesničku měla ráda, ale nakonec šla. Přijel pro ni kočí, naložil její truhlu, kolovrat i košík s kuřátky a koťaty, a vydali se na cestu. Mezitím Proškovi čekali, až babička přijede, nejvíce se těšily děti, které babičku nikdy předtím neviděly. Když babička přijela, byly děti velmi překvapené a nemohly se na ni vynadívat. Babička je podarovala dary, které jim přivezla. Babičce se velmi líbil její zeť, jen ji mrzelo, že nemluví česky, protože ona němčinu už zapomněla. Pan Prošek ale česky rozuměl, jen neuměl mluvit. Babička byla také velmi překvapená, že její dcera Terezka má takové panské způsoby. Babička se necítila v tomto panském prostředí úplně dobře. Terezka ji ale pomohla, když jí poprosila, aby za ní zastávala funkci hospodyně, když ona bude na zámku. Babička byla ráda, že jim může pomoci. Babička se v domácnosti ujala pečení chleba, protože to měla ráda a věděla, že služka chlebu nežehná. I děti měly rády, když babička pekla chleba, protože vždy dostaly nějakou dobrůtku. Babička je i učila, co dělat s drobečky, kterých je škoda. Celkově je babička učila úctě k jídlu. Babičce se v dceřině domácnosti velmi nelíbil moderní nábytek, nesedala si ani na pohovku, která ji přišla nepohodlná a bála se jí. Nejlépe se babička cítila ve své světničce, kde měla nábytek, který se jí líbil a byl jí pohodlný, také si zařídila, aby nemusela topit v pokoji fosforem, ale s dětmi si vyráběla sirky, které znala a nebála se jich. Vnoučatům také ukázala, co měla ve své krásně malované truhle. Velmi se jím líbil stříbrný tolar, který měla zavěšený na řetízku s granáty. Tolar dostala babička od císaře Josefa.

2. Kapitola

Babička každý den chodívala spát v deset hodin a v létě vstávala ve čtyři a v zimě si o hodinku přispala. Vždy když vstala, nejprve se pomodlila a políbila křížek, který měla na růženci. Pak se 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Babička

Příběh

Ve svém příspěvku ZEDNICKÉ PRÁCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.

Dobrý den potřeboval bych email na pana babiše,chci mu napsat soukromý email děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeňka.

Dobrý den,potřebují email na Pana Babiše. Potřebuji napsat dopis.Předem moc děkují.

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Zkrácené obsahy dalších dílů

HARRY POTTER A TAJEMNÁ KOMNATA

Druhý příběh o Harry Potterovi začal o letních prázdninách, které Harry trávil u Dursleyových. Cítil se opuštěný, protože se mu přátelé neozývali. Dursleyovi čekala návštěva Vernonových nadřízených. Vše se na to pečlivě chystalo, Harryho úkolem bylo zůstat absolutně potichu v pokoji, aby o něm hosté vůbec nevěděli. Harry s takovým plánem neměl problém, až na to že měl hlad, a dole byla spousta jídla, dokonce i dort. Když dorazil do pokoje, čekal tam na něj podivně vyhlížející skřítek, který se představil jako Dobby. Dobby se snažil Harryho přesvědčit, aby se už nevracel do Bradavic, ale Harry na to nechtěl za žádnou cenu přistoupit. Dokonce zjistil, že mu Dobby ukradl poštu od kamarádů, aby měl pocit, že na něj nikdo nemyslí. Když Dobby viděl, že Harryho nepřesvědčí, zvolil jinou strategii. Začal u Dursleyových kouzlit, dokonce shodil na návštěvu dort, což ale odnesl Harry. Kromě toho, že se setkal s hněvem strýce Vernona, se musel vyrovnat s tím, že mu přišlo varování o možném vyloučení ze školy, pokud bude nadále magii provozovat. Dursleovi se tak dozvěděli, že Harry nesmí doma kouzlit. Vernon ho proto zamknul v jeho pokoji s tím, že se už nikdy nevrátí do Bradavic. Byl tam zavřený několik dní, než mu na pomoc přišli sourozenci Weasleyovi. Přiletěl létajícím autem a Harryho dostali z domu. Dovezli ho k sobě domů do Doupěte, kde na ně ale čekala rozčilená paní Weasleyová. Nic ale nevyčítala Harrymu, naopak mu dala najíst a nechala ho odpočinout. Harrymu se tak setkal s malou Ginny, která z něj byla nervózní, protože byla do něj zamilovaná. Harry zbytek prázdnin strávil v Doupěti.

S Weasleovými navštívil i Příčnou ulici, aby si mohli studenti nakoupit potřebné věci do školy. Weasleyovi neměli ale moc peněz, takže spoustu věcí kupovali z druhé ruky. Do Příčné ulice se dostali pomocí kouzelného prášku a cestování krbem. Harry ale špatně vyslovil místo, kam chce přenést, a tak skončil o ulici dál v Obrtlé ulici, v obchodě Borgin & Burkes, kde byl zrovna i pan Malfoy s Dracem, aby prodal některé zakázané předměty, kdyby ho navštívili zaměstnanci ministerstva kouzel. Z Obrtlé ulice se dostal pomocí Hagrida, který ho přivedl k Weasleyovým. Společně s Weasleovými se vydal do banky ke Gringottovým, kde viděl, že Weasleyovi opravdu nemají moc peněz. Pak se vydali do knihkupectví nakoupit knihy, zrovna tam měl autogramiádu Zlatoslav Lockhart, který okouzlil jak paní Weasleyovou, tak i Hermionu. Lockhart Harryho hned poznal a vyfotil se s ním, také mu daroval své knihy (Harry je daroval Ginny) a

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Harry Potter: Joanne Rowlingová

Poradna

V naší poradně s názvem ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.

Sejít se s politikem můžete akorát tak během volební kampaně. Ale v tu dobu vám politik slíbí cokoliv, aby získal váš hlas ve volbách. Demokracie není ideální, ale zatím je to nejméně špatné řešení.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana Pácalová.

Dobrý den pane Babiš,chci vám napsat krátký dopis o kterem budu vědet jen já a vy.A proto se ptám jestli mohu jej zaslat na tuto adresu.
HNUTÍ ANO 2011
PYŠELSKÁ 2361/4
PRAHA 4 14900

MOC VÁM DEKUJI ZA ODPOVĚD
S POZDRAVEM IVANA PÁCALOVÁ.

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Poslední dny Marie Antoinetty

"Byla jsem královnou, a vy jste mi vzali mou korunu, manželkou, a vy jste zabili mého manžela, matkou a vy jste mě připravili o mé děti. Zbyla mi jen má krev, vezměte si ji, ale nenechte mě trpět dlouho." To Marie Antoinetta prohlásila poté co u soudu, přečetl prokurátor její obžalobu.

Vězení v Templu, kam byla Marie Antoinetta zavřená, bylo v hrozném stavu. Královnu čekal hlučný, plesnivý žalář, plný kouře, krysí moči a špatné hygieny.

Tělesný i duševní stav královny se během věznění horšil, královna hubla, vlasy jí šedivěly a vypadávaly, byla velmi bledá a často krvácela. Trpěla nedostatkem soukromí, neustále s ní byli v cele dva dozorci, kteří měli za úkol ji sledovat. Nesměla si krátit čas šitím, ani pletením. Často jen seděla, sledovala ruce, otáčela prsteny. Když už nemohla, škubala tapety a vytahovala z nich nitě, které pomocí špendlíků přeměňovala v jednoduchou krajku.

Období kolem 2. srpen 1793

Marie Antoinetta dorazila do vězení Temple v Paříži ve tři hodiny ráno, poté co ji vytrhli z náručí své dcery Marie Terezy a její švagrové Madame Elizabeth. Syn Ludvík Karel jí byl odebrán již o měsíc dříve. Marie Antoinetta byla rychle eskortována do cely pod úrovní vězeňského nádvoří. Zděná podlaha byla pokrytá bahnem a vodou pocházející z nedaleké Seiny prosakující ze stěn (když bylo v Seině málo vody, tak stěny vězení vyschly a Marie Antoinetta mohla na nich pozorovat staré tapety zdobené, ironicky, kosatcem.). Královna upřeně sledovala holé zdi, našla v nich zabodnutí hřebík a na něj zavěsila své hodinky, a pak se natáhla na svou postel, kterou byla skládací dětská postýlka, věznitelé se domnívali, že ta je dostatečně dobrá pro královnu.

"Nejvíce infikovaná cela s několika krovy ze slámy jako postel," poznamenal dozorce, "to je vše, co je potřeba." Královnini strážci ale nebyli bez soucitu. Toussaint a Marie Anne Richardsovájí dokonce poskytli alespoň malý komfort v podobě polštáře, malého stolu se dvěma židlemi, dřevěnou krabičku s práškem a cínovou nádobu s pomádou. Marie Antoinetta a její dozorci byli ale pod neustálou kontrolou stráže (odděleni pouhou zástěnou od královny), která celý den pila, kouřila a hrála karty.

Když královna požádala madam Richardsovou o čerstvé oblečení, dozorkyně se neodvážila její přání splnit, protože se obávala přísných rozkazů revoluční vlády. Nicméně ale když si Madam všimla, že čepec Marie Antoinetty už dlouho nevydrží, riskla to a požádala pro ni o nový. Vládní úředníci žádost kupodivu vyslyšeli a královna obdržela dva úplně nové čepce (díky přesným záznamům úředníků, které se dochovaly dodnes, víme, že vládu stály 7 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Marie Antoinetta

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Einšpiglová.

Vážený pane premiére,

jsme v pronájmu v nebytových prostorách u společnosti Residomo s.r.o. Ostrava, název naší provozovny je Mléčná jídelna Astra, od 14.3. 2020 je náš provoz dle rozhodnutí vlády uzavřen. Z jednání vlády ze dne 15.3. 2020 bylo rozhodnuto, že od 27.4. 2020 budou otevřeny obchody a provozovny do 200m, my bychom do té skupiny také spadyli se svými 170m, avšak jsme zařazeni až do páté skupiny s otevřením od 8.6. 2020, protože jsme zařazeni do resturačních služeb.Naše provozovna má pultové zařízení a vitriny ve kterých chladíme své vyrobené lahůdkářské výrovky, jako jsou chlebíčky, saláty a aspiky, také nám dodávají zákusky, prodáváme nealko, cukrovinky, mouky, cukry a ostatní zboží.Naše výrobky bychom prodávali balené v hygienických nevrátných obalech. Máme na provozovně 6 stolů, které bychom dali do rohu a zakázali pozezení a zdržovat se na provozovně, tedy prodej by byl podobný jako v uzeninách, nebo prodejnách potravin. Zaměstnáváme 10 osob, které jsme nepropustili a zapojili jsme se do programu Antivirus, protože jsme právnická osoba. Nerozummíme tomu, proč jsme zařazeni až do poslední skupiny, nejsme klasiská restaurace, kde by se mohlo zdržovat větší množství osob, považujeme tuto situaci za likvidační a diskriminační, velké hobbymarkety byly otevřeny před velikonocemi, osobně jsem byla v Hornbachu, musela jsem odejít, protože se tam tlačilo velké množství lidí.
Za pronájem nebytových prostor platíme Residomu měsíčně 68 690,-Kč, zatím také nevíme, zda Resimomo poskytne odpuštění nájmu.
Věřím, že své stanovisko přehodnotíte a spustíte takové provozy, jako jsou malé bufety bez posezení mnohem dříve než 8.6. 2020.


Anna Einšpiglová
Mléčná jídelna Astra, v.o.s.
Hlavní tř. 705
Ostrava-Poruba

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel L.Králíková.

díky že zustanete, přejí hodně zdraví a hodně sil v další práci pro český národ, moc Vás potřebujeme, děkuji Králíková

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Ukázky otevřených dopisů

Rozsah otevřeného dopisu není nikde přesně daný, někteří odesílatelé zvládnou své myšlenky vyjádřit stručně, někteří se raději rozepíší. Základem je, aby ani u rozsáhlejšího textu odesílatel neztratil nit a udržel myšlenku. Naše ukázky slouží jen jako příklady, jak je možné psát vlastní obsah textu u otevřeného dopisu, a proto jsou údaje v dopisech zcela smyšlené stejně jako všechny argumenty v nich uvedené.

Jak může vypadat otevřený dopis KSČM, přednesl herec Matonoha při svém vystoupení "Na stojáka". Zde je vidět video, jak vše přednáší: otevřený dopis Matonoha.

Zdroj: článek Otevřený dopis

Dopis úřední

Druhou formou dopisů je úřední dopis. Ten má na rozdíl od osobního dopisu jasně stanovená pravidla, jak má být psán a co má obsahovat. Je důležité si nejprve stanovit obsah dopisu a uspořádat si myšlenky. Pisatel by také měl vědět, čeho chce svým dopisem docílit, například na co chce upozornit. Úřední dopisy by měly být stručné a jasně strukturované. Úřední dopis by měl obsahovat jen ty informace, které jsou pro adresáta nezbytné. Pisatel by měl také využívat jen spisovný jazyk. Úřední dopisy už dnes bývají psány hlavně na počítačích.

Do úředních dopisů spadají otevřené dopisy, žádosti i stížnosti.

Zdroj: článek Otevřený dopis

Sloh

Dopis je jedním ze základních slohových útvarů, s nímž se člověk setkává již v dětství, a proto ho řada lidí nepovažuje za příliš složitý útvar, ale je třeba si uvědomit, že existují různé druhy dopisů. Tento slohový útvar se dělí na dvě hlavní skupiny, a to dopisy osobní a dopisy úřední, případně obchodní.

Zdroj: článek Otevřený dopis

POKLAD

I

Na pahorku mezi buky

kostelíček s věží nízkou;

s věže pak slyšeli zvuky

hájem a sousední vískou.

Není zvuk to zvonka jemný,

tratící se v blízké stráně:

dřevatě to rachot temný,

zvoucí lid do chrámu páně.

~

A tu z vísky к boží slávě

vzhůru běží zástup hojný:

veský lid to bohabojný,

a dnes velký pátek právě.

~

V chrámě truchlo: holé stěny;

oltář černá rouška kryje,

na roušce kříž upevněný;

v kůru zpívají pašije.

~

A hle! co se bělá v lese,

v černém lese za potokem?

Nějaká to veská žena,

ana v náručí cos nese.

I jde rychlým žena krokem,

svátečně jsouc oblečena,

tam tou strání za potokem -

pacholátko malé nese.

Běží žena, dolů běží,

pospíchá do chrámu páně:

tuť na blízku lesní stráně

kostel na pahorku leží.

A v úvale ku potoku

náhle ubystřuje kroků;

neb jak větřík volně věje,

z kostela slyšeti pění:

v kůru tam se právě pěje

Krista pána umučení.

Běží, běží podlé skály:

„Co to? mám-li věřit oku?

což mě moje smysly šálí?“

Stane, ohlíží se kolem —

rychle kroky zpět obrací,

stane zase, zas se vrací —

„Tam ten les, a zde ty klesty,

tamto vede cesta polem —

vždyť jsem nezbloudila s cesty!

Bože, co se se mnou děje!

což zde nejsem u kamena?

jaká se tu stala změna!“

Zase stojí, zase spěje,

celá jsoucí udivena,

oči rukou si protírá,

o krok blíže se ubírá:

„Bože, jaká to tu změna!“

~

Tu, kde z divokého klestu,

od kostela tři sta kroků,

veliký čněl kámen v cestu,

co se nyní jeví oku?

Jeví se tu ženě, jeví

vchodem vršek otevřený —

vysvětliti sobě neví —

kámen v cestu postavený,

postavená celá skála,

jak by od věků zde stála.

Jeví se tu, jeví ženě

chodba pod zemí, eo síně

vyklenutá ve křemeně;

a tam, klenba kde se tratí,

ve tmavém pahorku klíně,

jakýs plamen znamenati.

I hoří to jasnoběle,

jako v noci svit měsíčka;

i zaplává rudoskvěle,

jak by západ to sluníčka.

~

I vidouc to žena žasne,

a ke vchodu až pokročí,

a zastíníc dlaní oči,

hledí v ono místo jasné.

„Bože, jak se to tam svítí!“

Oči rukou si protírá,

o krok blíže se ubírá:

„Jak se to tam divně svítí!

což to asi může býti?“

Dále jíti však se bojí,

hledíc tam a venku stojí.

~

A co váhá, a co stojí,

v klenbu patříc neustále, '

mizí bázeň za pohledem,

zvědavost ji pudí předem,

a žena se béře dále.

Krok za krokem — a vždy dále

mocně ji to jíti pudí;

kro

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

• vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
• skloňují se
• můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
• příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
• určujeme u nich:
• rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
• číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
• pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
• vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
• mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

• vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
• ptáme se na ně: jaký, který, čí
• skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
• mají tvar podle podstatných jmen
• můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
• příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
• určujeme u nich:
• pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
• druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
• vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
• přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

• zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
• shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
• příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
• určujeme u nich:
• druh (osobní – já, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
• rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
• číslo (jednotné, množné)
• pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

• vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
• dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
• podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
• kolik? – základní: deset, několik
• kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
• kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
• kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
• větš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slovní druhy