Zajímá vás téma OZVI X OZVY? Tak právě pro vás je určen tento článek. Český pravopis může vyvolat řadu otázek a jednou z nich, jestli je správně varianta „ozvi“ nebo „ozvy“?
Ozvi nebo ozvy
Pravopis tohoto výrazu je zcela závislý na kontextu. Každá varianta je totiž správná, záleží jen na významu jednotlivých slov. V případě výrazu "ozvi" se jedná o tvar slovesa v druhé osobě jednotného čísla v rozkazovacím způsobu. U tvaru "ozvy" se jedná o podstatné jméno rodu ženského čísla množného v prvním pádě, nebo čísla jednotného v pádě druhém.
"Ozvi" je od slovesa ozvat se, což znamená projevit se zvukem, ohlásit se. Pojmem "ozvy" jsou myšleny zvukové efekty doprovázející činnost srdce, v menší míře se "ozvy" používají ve významu ohlasů, ozvěna.
Ve svém příspěvku TYPICKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
"www.tripadvisor.cz › ... › Praha › Praha – Aktivity › Karlův Most
Je to tipická památka České Republiky."
Toto je věta, kterých najdete na internetu spousty.možná by stálo za to, tak jako je mnoho odkazů, jak psát Tip x typ, proč psát Typický, nikoli tipický.., Díky, Lenka
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Určitým problémem mohou být dvojice slov, jejichž význam rozlišuje jen předpona. Snadněji se rozlišují ta slova, jejich význam je od sebe značně vzdálen, případně je zcela jiný. V takových případech je někdy snadně rozlišit
předpony již podle výslovnosti.
Mezi takové dvojice slov patří:
směna, směnit (peníze) – změna, změnit,
smrskat se (srážet se) – zmrskat (zbičovat)
sváti – zváti
svolat- -zvolat
svolit – zvolit
svrhnout (dolů) – zvrhnout (převrhnout)
sužovat (utlačovat) – zužovat (činit úzkým)
svedený – nezvedený (nezdárný)
Různý pravopis i význam ale stejná výslovnost
Větší komplikací jsou ale dvojice, která se liší významem a pravopisem, ale výslovnost je u obou slov stejná.
Největším problémem u těchto dvojic slov jsou ta slova, která jsou sice rozlišena významem, ten ale není příliš zřetelný. Zpravidla u těchto dvojic platí, že jedno slovo je používáno méně, má často lidový, knižní nebo zastarávající ráz. V jiných případech předpony s- nebo z- jen nepatrně pozměňují nebo mírně mění odstín významu základního slovesa, kdy předpona s- může slovesu přidávat odstín významu dohromady, trochu a předpona z- naopak může u slovesa vyjádřit jeho dokonavost.
sbít (přitlouci k sobě) x zbít (nabít někomu)
sbrousit (trochu z povrchu) x zbrousit (broušením odstranit)
sdrhnout (knižní výraz z povrchu) x zdrhnout (zadrhnout, stáhnout do záhybů, utéci)
sedrat (peří) x zedrat (roztrhat)
sedřít (kůži z těla) x zedřít (námahou)
seškrábat (škrábáním odstranit) x zeškrábat (poškrábat)
shlédnout (shora dolů) x zhlédnout (spatřit)
shlížet (shora dolů) x zhlížet (v zrcadle)
sjednat (mír) x zjednat (pořádek)
skopat (shora, dohromady) x zkopat (upravit kopáním, pokopat někoho)
skosit (kosou posekat) x zkosit (učinit kosým)
skout (dohromady) x zkout (ukout)
skreslit (spojit v jedné kresbě) x zkreslit (podat zkomoleně)
Komplikací
při určování koncovky v přísudku může být, že špatně určíte podmět.
Například:
Tisíce lidí skandovaly (podmět: rod mužský neživotný). Čety vojáků
pochodovaly (podmět: rod mužský neživotný). Rodiče zběsile pobíhali
(podmět: rod mužský životný). Lidičky se zastavovali na ulicích (podmět:
rod mužský životný).
Problematická mohou být i podstatná jména, která jsou zároveň životná, ale i neživotná.
Jejich životnost se určí podle jejich koncovek. Příkladem problematických
dvojic jsou: ledoborci x ledoborce, mikrobi x mikroby, slanečci x slanečky,
ukazatelé x ukazatele, uzenáči x uzenáče, dni x dny x dnové.
Ledoborci
se ztratili ve tmě (životný). X Ledoborce vypluly z přístavu (neživotný).
Mikrobi
byli všude (životný). X Mikroby byly zkoumány vědci (neživotný).
Slanečci
nám chutnali (životný). X Slanečky nám chutnaly (neživotný).
Ukazatelé
stáli u cesty (životný). X Ukazatele se zřítily (neživotný).
Uzenáči
zůstali na talíři (životný). X Uzenáče zůstaly na talíři (neživotný).
Dni
se krátily (neživotný). Dny se krátily (neživotný). Dnové se krátili (životný).
Bude-li
hezky, pojedeme v sobotu na výlet. X
Jestliže
bude
hezky, pojedeme v sobotu na výlet. X
Když
bude
hezky, pojedeme v sobotu na výlet.
Dorazí-li
i Helena, ukážu se tam. X Ukážu se tam,
jestliže
dorazí
i Helena. X Ukážu se tam,
když
dorazí
i Helena.
Půjdeš-li
na brigádu, můžeš si vydělat na vánoční dárky. X
Jestliže půjdeš
na brigádu, můžeš si vydělat na vánoční dárky. X
Když půjdeš
na brigádu, můžeš si vydělat na vánoční dárky.
Nezačneme-li
včas, nestihneme to do večera. X
Jestliže nezačneme
včas, nestihneme to do večera. X
Když nezačneme
včas, nestihneme to do večera.
I výše uvedené příklady nám tedy zcela názorně pomáhají při určení slovního druhu u
bude-li. Vložte si místo
bude-li
slova
jestliže bude
nebo
když bude, a hned vám musí být jasné, že ve výrazu
bude-li
došlo ke spojení slovesa se spojkou.