Vtipné básničky o pěti slokách patří mezi nejoblíbenější texty k recitaci, protože dokážou spojit svižný rytmus, srozumitelný děj a výraznou pointu, která publikum spolehlivě pobaví. Právě pětisloká forma je ideální pro školní vystoupení, soutěže i domácí nácvik, protože nabízí dostatek prostoru pro příběh, ale zároveň není zbytečně dlouhá.
Takové básničky dávají recitátorovi možnost pracovat s hlasem, tempem i výrazem, a přitom si zachovat lehkost a hravost projevu. Humor, nadsázka a jasná struktura z nich dělají texty, které si děti pamatují snadno a rády se k nim vracejí.
FAQ – Často kladené otázky
Proč jsou pětisloké básničky vhodné k recitaci?
Mají ideální délku, jasnou strukturu a umožňují vybudovat příběh i pointu.
Je Bleší cirkus vhodný pro školní recitaci?
Ano, jde o velmi oblíbenou a srozumitelnou básničku s výrazným humorem.
Kdo je autorem básničky Bleší cirkus?
Autorem je Miloš Kratochvíl, známý autor poezie pro děti.
Má Bajka volební i skrytý význam?
Ano, kromě humoru obsahuje i satirické poselství.
Jsou pětisloké básně vhodné i pro mladší děti?
Ano, pokud mají jednoduchý jazyk a jasný děj.
Jaký je rozdíl mezi básničkami o 5 a 6 slokách?
Pětisloké básně jsou obvykle dynamičtější a lépe se pamatují.
Lze pětisloké básničky použít i pro domácí čtení?
Ano, jsou vhodné nejen k recitaci, ale i k pobavení při čtení.
Jak zlepšit přednes při recitaci básně?
Pomáhá práce s hlasem, pauzami a pochopení pointy textu.
V naší poradně s názvem BÁSNIČKY OD JIŘÍHO ŽÁČKA K RECITACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubomír Langr.
Nemohu najít básničku od J. Žáčka,
text začínal: Přišel klobouk do prodejny hlav.....
Třeba mi někdo pomůže.
Děkuji Lubomír Langr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Přišel klobouk do prodejny hlav, zdvořile se smekl na pozdrav. Tu básničku znám. Tady je.
Kloboukovy trampoty
Jiří Žáček
Přišel klobouk do prodejny hlav,
zdvořile se smekl na pozdrav
a hned spustil:
- Pane prodavači,
vracím tuhle hlavu,
co se pořád mračí.
Takovou já nosit nebudu,
protože mi dělá
ostudu!
Vyberte mi novou hlavu
do práce i pro zábavu.
Hlavu s párem uší,
ať mi pěkně sluší.
Hlavu, co má vždycky
dobrou náladu.
Přineste mi, prosím,
jednu ze skladu!
Prodavač jen vzdychl:
Těžké přání!
Takovéhle hlavy
nejsou právě k mání.
Poradím vám ale rád -
Podejte si inzerát!
Značka: Hledám hlavu
v zachovalém stavu.
Hlavu, co má nápady.
Ani hloupou, ani nafoukanou,
zkrátka bez vady.
Hlavu která potěší.
Nabízím jí přístřeší.
Četly jste to?
Přihlaste se, hlavy,
ať jste z Prahy nebo Bratislavy!
Českou vlasteneckou společnost uchvátila Němcová svým uměním vypravovat.
Knihu Obrazy z okolí domažlického psala jako dopisy a zachycovala v nich svá pozorování Chodska. Díky tomuto způsobu mohla svá pozorování zdůvěrňovat tím, že zachycovala i své vlastní citové zaujetí. Místní lidé pro ni nebyli naivními předměty výchovy, naopak dávala najevo svou touhu jim naslouchat. Nesnažila se zdejší venkovany příliš idealizovat, spíš se stavěla do role věcné pozorovatelky. Tyto obrazy jsou plné rozmlouvání, scének a příběhů propojených úvahami Němcové.
Snaha dodávat sebevědomí obyčejným lidem se také projevila v pohádkové tvorbě Němcové. Co slyšela, to autorka upravovala. Věděla, že pro pohádku je důležitý nejen příběh, ale hlavně i styl vyprávění. V letech 1845- 47 vydala soubor Národních báchorek a pověstí.
V období 1854 – 1856 vznikla většina povídek Němcové a také její nejznámější dílo Babička.
Známé jsou také tezové romány a vesnické povídky Němcové. Tezový román Pohorská vesnice zachycuje soulad mezi zámkem a podzámčím, mezi Čechy a Slováky, mezi moudrostí i láskou pána a kmána. Hlavním dějištěm je vesnice na Chodsku. Vesnice je velmi idealizovaná. Autorka zde velmi využívá místní nářečí, řeč Slováků je psána ve slovenštině.
Další známou knihou je V zámku a v podzámčí, kde si Němcová pohrává s představou nafoukaných zbohatlíků, kteří si hrají na vznešené a lidi z okraje společnosti, kteří jsou pány přehlíženi a odkázáni ke společnému bydlení. Próza sleduje rozdíly v domech zbohatlické paní a v ratejně. Próza končí idylicky, když se kněžna ujme chudého sirotka.
Další známou prózou je Chýže pod horami, která vypráví o českém turistovi, který se na Slovensku ocitl v nouzi, a místní rodina mu pomohla a on se zamiloval do sličné panny.
Radostné zakončení má většina venkovských povídek Karla, Divá Bára, Dobrý člověk.
Seznam děl Boženy Němcové
Babička – román
Barunka – krátká próza
Cesta z pouti – krátká próza
Čertík – krátká próza
Čtyry doby – krátká próza
Devět křížů – krátká próza
Divá Bára – krátká próza
Dlouhá noc – krátká próza
Dobrý člověk – krátká próza
Domácí nemoc – krátká próza
Dopisy z Lázní Františkových – krátká próza
Hospodyně na slovíčko – krátká próza
Chudí lidé – krátká próza
Chyže pod horami – krátká próza
Karla – krátká próza
Kraje a lesy na Slovensku - cestopis
Moje vlast – poezie
Obrázek vesnický – krátká próza
Obrazy ze života slovenského – cestopis
Obrazy z okolí Domažlického – publicistický žánr
O prostonárodním léčení na Domažlicku – publicistický žánr
Vtipné básničky o zvířatech staví na nečekaných situacích a jazykové hře. Autor si může dovolit nadsázku, lehké přehánění i slovní obraty, které by v jiných typech poezie nepůsobily přirozeně. Právě humor je důvodem, proč jsou tyto básně vhodné k recitaci a veřejnému přednesu.
Výběr vhodné básně pro recitaci v deváté třídě by měl respektovat nejen věk žáků, ale také jejich schopnost porozumět textu a pracovat s ním. Starší žáci už zvládnou ironii, nadsázku i jemnou satiru, které jsou pro tento typ poezie typické.
Důležité je, aby recitátor rozuměl pointě básně a dokázal ji přirozeně vystavět. Vtipné básně často stojí na správném načasování, práci s pauzou a důrazu na klíčová slova.
Tematické okruhy Nerudových básní vhodných k recitaci
Poezie Jana Nerudy je tematicky velmi bohatá, což umožňuje výběr básně podle věku recitátora i charakteru soutěže. Výrazně se zde objevují vlastenecké motivy, otázky národní identity, víry, lidské odpovědnosti i osobního zápasu.
Pro recitaci jsou mimořádně vhodné básně, které pracují s kontrasty, silnými obrazy a dramatickým napětím. Právě ty dávají prostor hlasové modulaci, práci s tempem a výrazem.
V jeho díle je patrný odraz autobiografičnosti – hojně čerpal z autentických životních zkušeností, které s nevšední uměleckou zručností a fantazií transformoval do svébytné grotesknosti, nadsázky a komična, někdy poznamenaných i skepsí a černým humorem. Vytvořil literární díla triviální i vysoce kultivovaná, v nichž se nevyhýbal ani slangu a poetismům. V pozdních prózách se projevují i silné melancholické tóny (nikoliv však depresivní). Jeho dílo je velmi populární i v zahraničí – bylo přeloženo do více než 28 jazyků.
Hovory lidí, 1956 – dvě povídky, které vyšly jako příloha časopisu Zprávy Spolku českých bibliofilů
Skřivánek na niti, 1959 – připraveno k vydání, které se neuskutečnilo
Perlička na dně, 1963 – sbírka povídek
Pábitelé, 1964 – sbírka povídek; pábiteli Hrabal nazýval osobité vypravěče, kteří se navenek zdají obhroublí, ale milují život zvláštním způsobem – v jejich vyprávění (která Hrabal nazýval pábení) jsou prvky poetismu i surrealismu; sám Hrabal byl svého druhu pábitel
Taneční hodiny pro starší a pokročilé, 1964 – novela skládající se z jedné věty, literární experiment; v Česku dosáhla nákladu kolem půl milionu výtisků
Ostře sledované vlaky, 1965 – novela s tématem okupace, zfilmována – film Ostře sledované vlaky (1966) byl oceněn Oscarem v roce 1968
Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet, 1965 – v roce 1969 zfilmováno Jiřím Menzelem jako Skřivánci na niti, film však okamžitě putoval „do trezoru“
Kopretina, 1965
Automat Svět, 1966 – výbor z již dříve vydaných povídek
Bohumil Hrabal uvádí..., 1967 – antologie jeho oblíbených autorů
Toto město je ve společné péči obyvatel, 1967 – textová koláž k fotografiím, někdy též pod názvem Toto město je ve společné péči nájemníků
Morytáty a legendy, 1968
Domácí úkoly, 1970
Poupata, 1970 – básně a povídky, náklad byl zničen již ve skladech
Městečko u vody – vzpomínková trilogie:
Postřižiny, 1976 – próza
Krasosmutnění, 1979 – povídky
Harlekýnovy milióny, 1981 – próza
Slavnosti sněženek, 1978 – povídky
Městečko, kde se zastavil čas, 1978 – vzpomínková próza
Každý den zázrak, 1979 – povídky
Něžný barbar, 1981 (v Čechách až 1991)
Kluby poezie, 1981
Obsluhoval jsem anglického krále, 1971 (1980 vydáno v cizině, 1982 v Jazzové sekci, oficiálně až 1989) – zfilmováno roku 2006
Co je to „Básně a překlady“ od Karla Jaromíra Erbena?
„Básně a překlady“ je sbírka básní a básnických překladů, která obsahuje Erbenovy vlastní básně i verše, které přeložil nebo upravil z jiných jazyků.
Jaký je rozdíl mezi „Básně a překlady“ a Erbenovou sbírkou „Kytice“?
Zatímco „Kytice“ je jedinou Erbenovou samostatnou sbírkou balad, „Básně a překlady“ nabízí širší soubor jeho básnické tvorby včetně jiných motivů a překladů.
Kdy byla sbírka „Básně a překlady“ poprvé vydána?
Přesné datum prvního vydání není vždy jasné, ale sbírka vycházela v různých vydáních v průběhu 20. století, například v roce 1938.
Proč je Erbenova poezie důležitá pro českou literaturu?
Erben je považován za klíčovou postavu českého romantismu a národního obrození. Jeho básně propojují lidové motivy s hlubokou symbolikou a jazykovou krásou.
Obsahuje sbírka i překlady z jiných jazyků?
Ano, název sbírky naznačuje, že obsahuje i básnické překlady, které Erben vytvořil, přinášející inspiraci z poezie jiných národů.
Jaké motivy se v básních objevují?
Básně často obsahují motivy přírody, baladické vyprávění, romantickou melancholii a reflexe lidského osudu.
Je tato sbírka vhodná ke školnímu rozboru?
Ano – sbírka nabízí různé básně, které lze analyzovat z hlediska témat, jazyka a historického kontextu českého romantismu.
Kde mohu najít texty z této sbírky online?
Některé texty Erbenových básní lze najít online ve volně dostupných archivech nebo knihovnách, které zpřístupňují díla českých klasiků.
Jakou roli hraje překladatelská činnost v Erbenově díle?
Překlady ukazují Erbenovu schopnost pracovat s jazykem jiných kultur a přenášet básnické formy do češtiny, čímž obohacuje domácí literaturu.
Proletářská poezie se snaží dát hlas těm, kteří jej běžně nemají. Seifert zde neidealizuje bídu, ale ukazuje ji v její syrovosti. Zároveň však neztrácí víru v člověka a v možnost změny.
Ve svém příspěvku VTIPNÉ BÁSNĚ K RECITACI PRO DĚTI Z 5. AŽ 8. TŘÍD ZŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karolína Cyrusová.
Chtěla bych nějakou básničku pro recitaci do školní soutěže.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Žofie.
vše je vpoho. vyberte si neco, co se vám zamlouva delkou, nebo abyste to zvladli. neni to lehke, ale ja to dokazala. tak to zkuste taky. ja si treba vybirala tak, ze 2 basnicky sme meli v pracovnim sesite ve skole, tak ty
Jiří Žáček je výraznou osobností české literatury, zejména v oblasti poezie pro děti. Jeho básně jsou známé svou srozumitelností, humorem a schopností zaujmout mladší i dospělé čtenáře. V tvorbě Jiřího Žáčka se často objevují zvířata, příroda a lidské vlastnosti zobrazené s lehkou ironií.
Miloš Kratochvíl je český autor dětské poezie, jehož díla se často objevují v recitačních sbírkách pro mladší školní věk. Jeho verše jsou hravé, obrazné a využívají jednoduché rytmické struktury s důrazem na humor, slovní hříčky a zapamatovatelnost.