Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší.
Hojný sníh v lednu, málo vody v dubnu.
Holomrazy - úrody vrazi.
Jak vysoko v lednu leží sníh, tak vysoko tráva poroste.
Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodněší.
Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.
Jestliže země v lednu měsíci otevřena jest, a obzvláště když poslední větrové přitom bouří, tehdy panují rozličné nemoce.
Když je leden bílý, je sedlákovi milý.
Když není konec ledna studený, únor to dvakrát nahradí.
Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu.
Když v lednu hrom se ozve, hojnost vína je v očekávání.
Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují.
Leden jasný, roček krásný.
Leden studený, duben zelený.
Lednová zima i na peci je znát.
Lednový déšť z pecnu odkrajuje.
Lenivého tahá mráz za nos, před pilným smeká.
Mnoho sněhu v lednu, mnoho hřibů v srpnu.
Než v lednu sedláka, to radši vlka na poli viděti.
Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu.
Suchý leden, mokrý červen.
Teplý leden, k nouzi krok jen jeden.
V lednu málo vody - mnoho vína, mnoho vody - málo vína.
V lednu moc sněhu, v červnu moc sena.
V lednu mráz - těší nás; v lednu voda - věčná škoda.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká počasí, které by mělo být v lednu. Pranostiky vyjadřují radost z mrazivého ledna, který tak přinese hodně úrody. Pokud v lednu není zima a naopak i prší, úroda bude špatná.
V naší poradně s názvem PLNÁ MOC KE ZRUŠENÍ SIPO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Loffelmann Vladimir.
Prosím o zaslání vzoru plné moci na zrušení SIPO z důvodu prodeje bytu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Já, Jméno Příjmení, narozen Den/Měsíc/Rok, trvale bytem Název ulice, číslo, Jméno Města, číslo občanského průkazu XXXX
uděluji tímto plnou moc panu / paní Jméno, Příjmení, narozeného / narozené Den/Měsíc/Rok, trvale bytem Název ulice, číslo, Jméno Města, číslo občanského průkazu XXXX,
aby mě zastupoval/a ve všech věcech a při jednání s Českou poštou a.s. a při jednání s právnickými a fyzickými osobami, ve věci zrušení Soustředěného inkasa plateb obyvatelstva (SIPO), u něhož jsem veden jako plátce a je mi přiděleno spojovací číslo XXXXXX.
Svému zmocněnci umožňuji:
- činit mým jménem veškeré úkony, včetně úkonů písemných,
- podávat návrhy a žádosti,
- přijímat veškeré doručované písemnosti,
- podávat řádné i mimořádné opravné prostředky při správních, soudních, či jiných řízeních a vzdávat se jich,
- přijímat plnění nároků, jejich přijetí potvrzovat a případně neplněné nároky vymáhat,
- uznávat uplatněné nároky, případně se nároků vzdávat a uzavírat smíry.
Plná moc je udělena na dobu neurčitou a je sjednána v Název Města dne DD.MM.ROK.
Úředně ověřený podpis zmocnitele: ...............
Podpis zmocněnce: ................ (podpis nemusí být ověřený)
Červenec - z paren, dešťů, bouřek a potu slepenec.
Červenec a srpen jsou nejteplejšími měsíci v roce.
Červenec horký, pěkné jsou vdolky.
Červenec nese parna, krupobití a medovice, jestli hojný na bouřky a vichřice.
Červenec přináší psí dny, ale také silné bouře.
Červenec přináší žniva a psí dny mívá.
Červenec zatopí, až obilí na poli praská.
Červenec žne žita, višně k tomu vítá.
Co červenec končí, srpen začíná.
Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
Co červenec neuvaří - srpen nedopeče.
Co červenec neuvaří - srpen neprodá.
Co červenec ze dne odtrhne, to na teple přidá.
Dělají-li mravenci obydlí své v červenci a kupí je stále výš, přijde tuhá zima spíš.
Hřímání měsíce července mnohým lidem smrt zvěstuje.
Jaký červenec, takový leden.
Jestliže se hrom v červenci často dá slyšeti, budeme kalné léto míti.
Jestliže se hrom v červenci častokráte ozývá, bude nadcházející zima studená.
Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje.
Když dne ubývá, horka přibývá.
Lednová zima je nejkrušnější, červencová vedra jsou nejsilnější.
Na mokrý červenec následuje bouře a krupobití.
Nebyl -li červen dostatečně děštivý, dodá vodu až červenec a přidá ještě mnohé bouře.
Roztrhne-li v červenci pavouk svou síť ve dvě, brzy se déšť ozve.
Slunce peče - déšť poteče.
Staví-li v červenci hromadu mravenci po kraji všude, tuhá zima bude.
V červenci déšť a slunečná pohoda – hojná bude v příštím roce úroda.
V červenci déšť, jak žravý jed modrý na pohance kazí květ, proto vzácný bývá v oulech med.
V červenci do košile rozdělej se a v prosinci po uši oděj se!
V červenci když dne ubývá, horka přibývá.
VYSVĚTLENÍ:
Většina těchto pranostik na celý měsíc se zaměřuje na období sklizně a na počasí. Které v tomto měsíci může být dosti různorodé, od bouřek, psího počasí až po obrovská vedra. Některé pranostiky tvrdí, že bouřky v tomto měsíci zvěstují smrt mnoha lidí. Jiné pranostiky dávají do souvislosti červencové počasí s tím prosincovým a lednovým.
V naší poradně s názvem PLNÁ MOC K ZASTUPOVÁNÍ NA POŠTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Naomi Rafaelova.
Chci dát plnou moc své matce Marcele Brychtové 5.91969 k prebytani moji uredni pošty děkuju Rafaelova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Já, Naomi Rafaelová, narozená Den/Měsíc/Rok, trvale bytem Název ulice, číslo, Jméno Města, číslo občanského průkazu XXXX
uděluji tímto plnou moc paní Marcele Brychtové, narozené 5.9.1969, trvale bytem Název ulice, číslo, Jméno Města, číslo občanského průkazu XXXX,
aby mě zastupovala ve všech věcech a při jednání s Českou poštou a.s. ve věci doručování doporučených zásilek i těch určených do vlastních rukou, aby mohla tyto zásilky za mě přebírat.
Svému zmocněnci umožňuji:
- činit mým jménem veškeré úkony, včetně úkonů písemných,
- podávat návrhy a žádosti,
- přijímat veškeré doručované písemnosti,
- podávat řádné i mimořádné opravné prostředky při správních, soudních, či jiných řízeních a vzdávat se jich,
- přijímat plnění nároků, jejich přijetí potvrzovat a případně neplněné nároky vymáhat,
- uznávat uplatněné nároky, případně se nároků vzdávat a uzavírat smíry.
Plná moc je udělena na dobu neurčitou a je sjednána v Název Města dne DD.MM.ROK.
Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá.
Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.
Čistý nový měsíc v říjnu slibuje pěknou vinnou žeň.
Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět ubude.
Deště v říjnu znamenají příští úrodný rok.
Deštěm-li se konec října rozvodní, znamená, že příští rok se zúrodní.
Je-li říjen hodně zelený, bude leden velmi studený.
Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.
Je-li v říjnu mnoho mlh, bude v zimě mnoho sněhu.
Je-li v říjnu mnoho vos a sršáňů, přijde studená a dlouhá zima.
Jestli má dub mnoho ovoce, bývá ráda tuhá a dlouhá zima.
Jestli sníh napadne toho měsíce a kolik dní trvati bude, tak stálá bude zima.
Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikrade.
Když dub hojné ovoce dává, tak má velká zima a množství sněhu býti.
Když jde říjen ke konci, zima jde k začátku a kožichy z půdy.
Když křížový pavouk se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu.
Když Měsíc v pěkném a jasném čase se obnovuje, tedy jest k doufání pěkné vinobraní.
Když se táhnou ptáci blízko k stavení, bude tuhá zima.
Kolik dnů v říjnu uplyne do prvního deště, po tolik dnů bude v zimě pršeti.
Kolikrát tohoto měsíce sněží, tolikráte v budoucí zimě sníh padati má.
Krásný říjen - studený leden.
Má-li říjen mrazů moc a sněhu, mívá leden mírnou zimu v běhu.
Mlhy v říjnu - sněhy v zimě.
Mrazy v říjnu - hezky v lednu.
Mrazy v říjnu - hezky v lednu; krásný říjen - studený leden.
Neopadá-li v říjnu listí ze stromů, bude tuhá zima.
Pokrývají-li se strniska ještě v říjnu hojně babími léty, jest to předzvěstí dlouhého a pěkného podzimu.
Říjen a březen rovné jsou ve všem.
Říjen bývá již studený, ale nikdy hladový.
Říjen hodně větrů, dešťů mívá, někdy přece vesele se dívá.
Říjen, když blýská, zima plíská.
Říjen na jednom konci ještě hřeje, ale na druhém již mrazí.
Říjen nemá v oblibě ani kola, ani sáně.
Říjen-li má dešťů a listopad, mívá prosinec prudké větry rád.
Říjnové nebe plné hvězd má rádo teplá kamna.
Sněží-li brzy v říjnu, bude mokrá zima.
Sněží-li v říjnu, bude měkká zima.
Spadne-li v říjnu listí, bude mokrá zima.
Studený říjen - zelený leden.
Teplý říjen - studený listopad.
Teplý říjen - studený únor.
Touží-li září po roce, bude v říjnu bláta po ose.
Urodí-li se mnoho dubového ovoce, budou mrazivé Vánoce.
V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc.
V říjnu mnoho dešťů - v prosinci mnoho větrů.
V říjnu mráz a větry - leden, únor teplý.
V říjnu večer ovce je-li nutno nocí domů hnáti, tuhé zimy, sněhu jest se báti.
V říjnu-li se blýská, v zimě se pak plíská.
Vějou -li v říjnu severní větry, nezdaří se obilí.
Září víno vaří, a co nedovaří, říjen dopeče.
Září víno vaří, říjen víno pijem.
VYSVĚTLENÍ:
Některé pranostiky říkají, že pokud tu budou ještě v říjnu vlaštovky, tak bude dlouho hezké počasí. Pokud bude tedy v říjnu teplo, tak zima bude velmi chladná. Jiné pranostiky zase říkají, že pokud brzy spadne listí, tak bude další rok úrodný. Jiná pranostika zase říká, že když bude hodně mrznout v říjnu, tak v lednu bude tepleji a naopak. Zároveň déšť v tento měsíc může přinést dobrou úrodu pro příští rok. Pokud budou v říjnu bouřky, tak bude v zimě pršet. Pokud bude na podzim foukat vítr, tak příští rok nebude dobrá úroda obilí. Jiná pranostika zase říká, že říjen nepřeje jízdě na kole, protože na ní je již zima, ale ani jízdě na saních, protože ještě není taková zima.
Výraz pranostika má původ v řeckém slově prognosis, z něhož také vychází nám jistě známý termín předpověď. Prognosis je slovo řecké, přičemž předpona pro- značí dopředu a gnosis značí poznání, jak nám uvedla vážená paní Renata Prucklová z Centra jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity. Pranostika a předpověď mají ale společného více.
Pranostika je typ rčení, který spojuje různé meteorologické jevy s ročním obdobím. Pranostiky mají původ někde v minulosti, lidé se jimi snažili předvídat, jaké bude počasí na základě lidské zkušenosti.
Na každé roční období i měsíc se dají najít desítky pranostiky. Pro příklad uvádím pranostiky, které jsou spojené se zimním měsícem prosincem. Na některé dny v tomto měsíci se dá najít alespoň jedna pranostika, zároveň ale existují pranostiky, které se týkají celého měsíce. Na začátku článku uvádím pranostiky, které se týkají konkrétních dní, v závěru budou pranostiky, které se týkají celého prosince.
Název měsíce prosince vznikl ze slova „prosiněti“, což se dá vykládat jako prosvítati. Prosinec tedy dostal pravděpodobně název podle toho, že v tomto období slunce jen někdy prosvitne na nebi mezi mraky. V noci z 21. prosince začíná také zimní slunovrat, v tento den je noc nejdelší. Na začátku prosince se slaví advent, po něm samozřejmě následuje Štědrý den, který se v České republice slaví 24. prosince.
Co za hodinu v listopadu naprší, to za tři týdny po tom nevyschne.
Hřímá-li v listopadu, bude dobrý rok.
Jaké je počasí v listopadu, takové bude i v březnu.
Jaké povětří jest v listopadu, takové má býti měsíce března roku budoucího.
Jaký bývá v listopadu čas, takový obyčejně v březnu zas.
Jaký listopad, takový březen.
Jestliže listopadový sníh odtaje, polím a studnám prospěje.
Jestliže sníh listopadový dlouho zůstane, více než hnůj polím prospěje.
Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.
Když ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok nato bývá.
Když krtek v listopadu ryje, budou na vánoce létat komáři.
Když napadá sníh na zelené listí, bude tuhá zima.
Když ráno v listopadu prší, bude den skvělý.
Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzo uchytí.
Listopad někdy sněží a někdy jen tak listí leží.
Listopad nemiluje voznice ani sanice.
Listopad stromy lúpí a často porubané kúpí.
Listopad z mlhy, jinovatky, deště, sněhu, sucha a bláta, před zimou k zimě chvátá.
Listopadová mlha zhasíná slunce.
Listopadové deště - na povozy kleště.
Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění.
Listopadové slunce na zemi nevidí.
Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.
Listopadový sníh uléhá v noci.
Listopadový vítr - bratr zimy.
Listopadový vítr slunce polyká.
Má-li listopad déšť a potom mrazy, osení se často zkazí.
Na začátku listopadu teplo se zimou se hádá.
Napadne-li sníh v listopadu a v prosinci do bláta a do vody, není to známka dobré úrody.
Nejtěžší a nejodolnější rybu poskytuje listopad.
Padá-li listí v listopadu, jistě brzy přijde led, ale dlouho nepobude.
Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu.
Studený listopad - zelený leden.
Uhodí-li v listopadu časně mrazy tuhé, brzy zase dobře bude.
V listopadu hřmí - sedlák vesnou sní.
V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to známka příští neúrody.
Vystupuje-li v listopadu nebo v prosinci mnoho mlh za sebou, roste sníh.
Začátkem-li listopadu sněží, mívá sníh pak výšku věží.
VYSVĚTLENÍ:
Některé pranostiky říkají, pokud v listopadu prší, tak mokro vydrží ještě téměř měsíc. Listopadové bouřky naopak věští dobrou úrodu v příštím roce. Jiné pranostiky zase dávají do souvislosti počasí v listopadu a v březnu. Tání listopadového sněhu může velmi prospět studnám i řekám. Jiná pranostika zase říká, že v listopadu může být počasí různé. Další pranostiky zase říkají, že foukání větru v listopadu patří k zimě a je jeho signálem. Jiná pranostika zase říká, že pokud by začaly v listopadu kvést stromy, tak zima vydrží až do léta.
Co si únor zazelená, březen si hájí, co si duben zazelená, květen mu to spálí.
Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen.
Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
Když skřivánek v únoru zpívá, velká zima potom bývá.
Když tě v únoru zašimrá komár za ušima, poběhneš jistě v březnu ke kamnům s ušima.
Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí.
Když větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli neurodí.
Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží.
Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.
Můžeš-li se v lednu vysvléci do košile, připravuj si na únor kožich.
Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem.
Teplý únor - studené jaro, teplé léto.
Únor bílý - pole sílí.
Únorová voda - pro pole škoda
Únor = úmor: kdyby mohl, umořil by v krávě tele a v kobyle hříbě.
V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá.
V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí.
V únoru sníh a led - v létě nanesou včely med.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky se týkají toho, jak únorové počasí ovlivní následující měsíce. Nejznámější pranostika: únor bílý – pole sílí, říká, že pokud v únoru sněží, tak pole budou silná na dobrou úrodu. Podobně vyznívají i další pranostiky. Jiné pranostiky říkají, že pokud je v únoru teplo, tak ale v následujících měsících bude zase mrznout.
Spojení Nový rok s velkým písmenem N se píše v tom okamžiku, kdy je myšlen konkrétní den, a to 1. leden. Jedná se o název tohoto dne, a proto je první písmeno velké. S tímto dnem může ale také souviset měkké přídavné jméno novoroční, které se vždy píše s malým písmenem.
Naopak v ostatních případech se píše nový rok s malým písmenem n, protože se jedná o všeobecné označení daného roku. Není to tedy název.
Májový deštíček, dej nám ho Pánbíček, aby se vydařil na poli chlebíček
Májový deštíček, dejž nám ho Pámbíček, aby se vydařil chlebíček
Mokrý máj - chleba hoj
Mokrý máj - v stodole ráj
Na mokrý květen přichází suchý červen
Není-li květen ani příliš studený, ani mokrý, naplňuje stodoly i sudy
Není-li květen příliš studený, ani mokrý, naplňuje stodoly i sudy
Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži a Žifie je jejich kuchařka
Roj, který se v máji rodí, za plný vůz sena stojí, v červnu rojení nestojí za zvonění
Roj, který se v máji rojí, za plnou fůru sena stojí, ale o svatém Jáně ani za vodu ve džbáně
Slavík zpívá v háji až za tepla v máji¨
Sníh v máji - hodně trávy
Studený máj - v stodole ráj
Suchý březen, chladný máj - bude humno jako ráj
Suchý březen, mokrý máj - bude humno jako ráj
Suchý květen - mokrý červen
Svatby v máji šťastné nebývají
Svatý Jan z Nepomuku natahuje k létu ruku
Teče-li v máji voda z luk, poteče ze stájí mléko
V květnu-li se hrom ozývá, v červnu zřídka mrholivá
V máji aby ani hůl pastýřova neoschla
V máji hřímoty nedělají trampoty
V máji nepřemokne, i když namokne v plotě kůl a pastýřovi hůl
V máji se rok teple pousměje a květy vzplane
V máji vlhko, chladno - bude vína na dno
V půli května po mrazech je veta
Večerní rosy v máji hodně sena dají
Vlhký a chladný máj hospodáři je milý, bude hojně sena a obilí
Žena nepolíbená v máji, uschne a je v háji
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká oteplování v tomto měsíci, kdy už lidé mohou jen tak vyrazit do přírody, případně bez obav vyhnat zvířata na pastvu. Jiné pranostiky si odporují v tom, co přinese deštivý a chladný květen, jedny říkají, že to přinese dostatek sena, jiné předvídají, že takový měsíc příliš zemědělce nepotěší. Jiná pranostika se týká svateb. Pokud dojde k sňatku v máji, manželství nebude šťastné. Jiné pranostiky se týkají toho, že se pomalu blíží léto.
Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.
Červen červený jako z růže květ.
Červen mokrý a studený - bývají žně vždy zkaženy.
Červen mokrý a studený ovcím a mláďatům drůbeže se protiví.
Červen stálý - prosinec dokonalý.
Červen studený - sedlák krčí rameny.
Červen-li více sucho než mokro bývá, urodí se hojnost dobrého vína.
Červen-li více suchý než mokrý panuje, dobrým vínem naše sudy naplňuje.
Červnové blýskání, na sýpkách praskání.
Červnové večerní hřmění - ryb a raků nadělení.
Červnové větříky - časté deštíky.
Chladný květen, červen vlažný - je pro sýpky, sudy blažný.
Co déšť smočí v červnu, přes den vyschne za hodinu jednu.
Co se v červnu vylíhne, velmi často pohyne.
Co v červnu nedá do klasu, červenec nažene v času.
Co vyroste v červnu na louce za den, roste jindy po týden.
Dá-li nebe deštíčka, bude pěkná travička.
Deštivé léto je horší podzimku.
Hřímá-li v červnu, zvede se obilí.
Hřmí-li v červnu, bude pěkné obilí.
Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září.
Jak se v červnu měsíc plní, náhlých bouřek moc se vlní.
Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mraky postaví.
Jaký červen, takový i prosinec.
Jaro je přízeň, léto trýzeň.
Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.
Jestli červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá.
Kdo se vyspí pod bezinkou, zbaví se sedmera nemocí.
Když je červen deštivý, polehává obilí.
Když kvete chrpa, za čtyry neděle chop se srpa.
Když se hřiby v létě mnoho rodí, ten rok málo chleba plodí.
Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.
Letní bouřky při úplňku měsíce, znamenají dešťů dalece.
Louku seč, když je ti jí nejvíce líto.
Měsíc červen voní deštěm.
Nejkrásnější loukou je louka červnová.
Netřeba v červnu o déšť prosit, přijde, jak se začne kosit.
Od koukole červnového a chřipky modrý, za pět neděl do žní.
Pláče-li červen a neoschne žitko, v zajících, koroptvích budem mít řídko.
Rýma tento v červnu lidi nejvíce posedá.
V červnu blýská-li se, hřímá, sedlák spokojeně dřímá.
V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.
V červnu rolník ví, jaké asi bude posvícení, zda bohaté, či chudé.
V červnu se ukáže, co nám dá Pán Bůh na daře.
V červnu severní vání žita hojnost k nám přihání.
V červnu-li zamrazí, úroda se zkazí.
Vlhký červen a studený – mnoho úrody z něj není.
Za chladu není ovádů.
Ze suchého června rádi nebýváme, za vlhkého vína, chleba nemíváme.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká počasí a toho, co které počasí přinese. Déšť v tomto období přinese špatné žně, ale dobře poroste tráva. Chladné počasí zase způsobí, že bude málo komárů a ovádů a lidé budou nastydlí. Naopak bouřka by měla přinést radost zemědělcům. Mráz by mohl úrodu zkazit. Absolutní většina pranostik předvídá chlad a déšť v tomto měsíci.
Bouřky v druhé polovině září přinášejí mnoho větrů.
Bouřky v září věští na jaře mnoho sněhu.
Bouřka v září věští sníh v prosinci.
Co srpen nedovařil, září nedosmaží.
Divoké husy na odletu znamenají konec i babímu létu.
Divoké husy svačinu odnášejí a zimu přinášejí.
Fouká-li počátkem září z Moravy, pak vorej, sedláčku, pomali. Fouká-li ale z Čech, pak si, sedláčku, s oráním pospěš.
Hřímání v září oznamuje teplý podzim.
Jaké je počasí v září, takové bude i v příštím květnu.
Jaké počasí v září, tak se i březnu vydaří.
Jsou-li v září noci jasný a suchý, nebude po houbách ani potuchy.
Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu.
Když je vlhko i v září, v lesích se houbám daří.
Na dešti v září rolníku moc záleží.
Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom.
Parna se a mlhy víno nebojí, oběma se lépe napojí, zato ale velkým chladem v září postonává a se špatně daří.
Pěkné růže v zahrádkách věští pěkný podzimek a pozdní zimu.
Po hojných deštích v září osení zimní se podaří.
Po teplém září zle se říjen tváří.
Podzim bohatý na mlhu věští v zimě mnoho sněhu.
Podzim na strakaté kobyle jezdí.
Prší-li často v září, z lesů se dlouho voda paří.
Prší-li hodně v září, vesele se sedlák tváří.
Teplé září - dobře se ovoci i vínu daří.
Teplé září - říjen se mračí.
Touží-li září po rose, bude v říjnu bláta po ose.
V září mnoho požárů bývá, proto se obloha rdívá.
Začátek tohoto měsíce přináší lidem i hovadu zlé páry a mlhy.
Začátek září přináší lidem i hovadu zlé páry a mlhy.
Září - máj podzimu.
Září - slunce ještě dosti září.
Září jasným pohledem se ještě jednou ohlédne za květnem.
Září jezdí na strakaté kobyle
Září víno vaří a co nedovaří, říjen dopeče.
Září víno vaří, říjen mačká hrozen.
Září, kamna zazáří.
Září, na léto jde stáří.
Zářijová slota - hrstka deště, fůra bláta.
Zářijové pršení prospívá osení.
Zářijový déšť polím potrava, zářijové spršky pro víno otrava.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká toho, že léto skončilo a blíží se zima. Některé další pranostiky se týkají úrody vína i ovoce, zářijového počasí a jeho vlivu na budoucí zimu. Například, když bude dlouho pršet, bude se z lesů dlouho pařit voda. Jiná pranostika zase říká, že září může být ještě teplé, ale v říjnu dojde k velké změně.
Ať si kdo chce, co chce, říká - v srpnu ještě do rybníka.
Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.
Co červenec neuvaří, to už září nedosmaží.
Co se v srpnu neuvaří, ani v září se nezdaří.
Co se v srpnu nezvládne, ani v září se nepodaří.
Co srpen nedopeče, září nedovaří.
Hřímá-li v srpnu, lze čekat osmého dne opět bouřku.
Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání.
Hřímání v srpnu úrody dobré a hovad hynutí znamená.
I když v srpnu ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
Jak Vavřinec zavaří, Bartoloměj zasmaží, tak se podzimek daří.
Jestli často v srpnu bude hřmíti, můžeme v zimě dost větrů míti.
Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.
Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
Když nás srpen deštěm nepokropí, ten už potom škody nenatropí.
Když pálí srpen, bude pálit i víno.
Když srpen zpočátku hřeje, ledový vítr v zimě dlouho věje.
Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší.
Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí.
Moc hub srpnových - moc vánic sněhových.
Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.
Není-li nový měsíc jako karanbunkulus jasný, ale červený, pošmourný, na novu svém vlhký den znamená.
Poslední ty dva dni tohoto měsíce dobře vyšetři a první dva dni následujícího měsíce, jestli se pěkné a jasné počasí ukáže, teda Bachus bude pěknými hrozny okrášlen.
Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí.
Ranní mlhy koncem měsíce ukazují na studený podzim a na časný příchod zimy.
Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.
Šedá mlha v srpnu nezdravá.
Silné rosy v srpnu zadělávají na dobrou pohodu.
Srpen a únor - tepla a zimy úmor.
Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
Srpen klasy sklidí a ovoce dospělé vidí.
Srpen má nejkrásnější počasí v roce.
Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.
Srpen začíná, co červenec končil.
Srpnová horka ničemu neuškodí.
Srpnové ráno bez rosy - srpnové odpoledne s bouřkou.
Srpnový déšť - jako ženský pláč.
Svítí-li čtvrtý den jako zlato, silného větru čekej hned za to. Pakliť jest velmi černý v prostředku, čekej pěkného počasí, to věz vskutku. A tak do konce bude trvati.
Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno.
Teplý a suchý srpen - výborné víno.
Udělá-li se v srpnu deštivo, prší med a dobré víno.
V srpnu již nelze slunci mnoho věřit.
V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje.
V srpnu mlhy na výšinách - jistá voda, když v nížinách - to pohoda.
V srpnu slunce parné ovoci a vínu zdárné.
V srpnu-li máš hojně slunečnosti, budeš mít vína dosti.
Vesele bude řinčet kosa, je-li v srpnu hodně rosa.
Z počátku toho měsíce říká se, že opět studený vítr ze strnišť fouká.
VYSVĚTLENÍ:
Hned první pranostika říká, přestože není takové vedro, stále je ještě dostatečné teplo na koupání. I jiné pranostiky zmiňují teplo v tomto měsících. Další pranostiky dávají do souvislosti měsíce červenec, srpen a září. Obzvlášť v zemědělství jsou na sobě velmi závislé. Září je závislé na předcházejících měsících, pokud v červenci a v srpnu nebylo hezké počasí, tak to září již nezachrání. Pokud bude naopak bouřka v srpnu, tak to znamená, že zemědělce čeká dobrá úroda. Jiné pranostiky zase dávají do souvislosti úrodu hub a množství sněhu v zimě. Pokud bude v srpnu hub málo, bude málo i sněhu. Jiné pranostiky se zase týkají úrody vína.
1.leden: Nový rok (státní svátek: Den obnovy samostatného českého státu)
PRANOSTIKY:
Jak na Nový rok, tak po celý rok.
Jakým, kdo je na Nový rok, takový bude po celý rok.
Je-li dopoledne na Nový rok pěkně, bude příznivé počasí o žních v kraji, je-li pěkně odpoledne, bude o žni pěkně na horách.
Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně.
Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka zasvítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný.
Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.
Na Nový rok déšť - o Velikonocích sníh.
Na Nový rok, do zimy skok.
Na Nový rok nebe rudé - nepohoda, svízel velká bude.
Na Nový rok o slepičí krok.
Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále, na Hromnice o hodinu více.
Na Nový rok se nemá jíst nic od ptáka, aby z domu štěstí neodletělo.
Na Nový rok se nemá nic půjčovat, ani ze stavení vynášet, protože by to při hospodaření v příštím roce scházelo.
Na Nový rok zrána jasné lesky, prorokují v létě časté blesky.
Novoroční noc jasná a klidná, bude povětrnost pro úrodu vlídná.
Novoroční noc světlá a tichá bez deště a větru znamená dobrý rok.
Novoroční vítr od východu pro dobytek mor, vítr od západu králům smrt, od poledne mor lidem, od půlnoci neúrodu přinášel.
Nový rok tmavý – Velká noc bílá.
Připadne-li na čtvrtek, předpovídá se mírná zima, větrné jaro, parné léto, krásný podzim, mnoho ovoce a hojnost obilí.
Připadne-li na neděli, lze očekávat mírnou zimu, úrodné jaro a větrné léto.
Připadne-li na pátek, nutno se obávat očních nemocí, také lidé budou hojně mříti, a dokonce i hrozí válka.
Připadne-li na sobotu, bývá málo obilí, málo větrů, mnoho ovoce, ale také mnoho zimnic.
Připadne-li na středu, lze očekávat příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med.
Připadne-li na úterý, bude zima ještě krutější, ale zato úrodný rok.
Svítí-li na Nový rok, co by forman pár koní okšíroval a zapřáhl, bude sedlák pohodlně klidit.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky ve většině případů předpovídají, jaké bude počasí v průběhu roku. Jedna pranostika říká, že během roku bude podobné počasí jako na Nový rok (pokud bude na 1. ledna teplo, bude teplý celý rok, pokud bude deštivo, bude během roku hodně pršet). Jiná pranostika odkazuje k tomu samému. Pokud bude na Nový rok pěkné počasí, bude v průběhu roku tak hezky, že bude velká úroda. Další pranostika zas odkazuje k tomu, že pokud bude na začátku nového roku pršet, na Velikonoce bude naopak sněžit. Další pranostiky se zabývají tím, na který den Nový rok připadá, podle toho je třeba očekávat různý průběh roku. Jiné pranostiky slouží jako doporučení, co se na Nový rok nemá dělat (například nejíst nic z ptactva, nic nepůjčovat a chovat se dobře).
2. leden: svátek mají Karina a Vasil (dříve svatý Makara/Makarius)
PRANOSTIKY:
Jaká povětrnost bude na svatého Makaria, taková bude i v září.
Jaké počasí na svatého Makaria bývá, takové se i v září ozývá.
Když Makary pohodný, září bude chladný.
Jestliže na ochtáb svatého Štěpána slunce svítí, ovčího dobytka budeme hojnost míti.
VYSVĚTLENÍ:
První tři pranostiky předvídají, že počasí v září bude podobné jako v tento den. Poslední pranostika říká, že pokud bude svítit slunce, bude i dostatek dobytka.
3. leden: svátek mají Radmila a Radmil (ochtáb sv. Jana)
PRANOSTIKA:
Je-li po 3. lednu počasí krásné, přijdou na jaře bouře časné.
Je-li třetí den ledna jasný, časné bouřky.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky říkají, že pokud po tomto dni bude krásné počasí, bouřky začnou v tomto roce brzy.
4. leden: svátek má Diana (dříve svatá Ida a svatý Titus, ochtáb Mláďátek)
PRANOSTIKA:
Den svatého Tita dne mnoho nepřidá.
Je-li na ochtáb Mláďátek mlha, bude vlhké léto a na podzim mnoho nemocí.
Svatá Ida, ta dne přidá.
VYSVĚTLENÍ:
Dvě lednové pranostiky říkají, že se bude den prodlužovat, ale ne o mnoho. Třetí pranostika říká, že pokud bude v tento den mlha, bude léto vlhké a na podzim bude mnoho nemocných.
5. leden: svátek má Dalimil (Nejsvětější jméno Ježíš)
PRANOSTIKY:
Je-li na Jména Ježíš hezký den, bude úrodný rok; je-li vítr, bude málo ovoce.
Na Jména Ježíš - ke kamnům nejblíž.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika opět předvídá úrodu. Pokud bude hezky, bude úroda dobrá, pokud bude ale foukat vítr, úroda nebude velká. Druhá pranostika upozorňuje, že v tento den bývá velká zima, a tak je lepší se schovat doma.
6. leden: svátek mají Kašpar, Melichar a Baltazar (Tři králové)
PRANOSTIKY:
Je-li na Boží křtění měsíc v úplňku, toho roku lze očekávat povodně.
Je-li na Tři krále jasno, zdaří se pšenice.
Je-li na Tři krále větrno, zamíchá se planetami a bude úrodno.
Je-li na Tři krále větrno, zamíchají se planety, a proto nebude platit vánoční pranostika.
Je-li tříkrálová noc hvězdnatá, budou se rodit beránci, býčci, kozlíci a kluci.
Již nás mrazy nepoplení, minulo tě Boží křtění.
Na Tři krále hodně hvězd, je hodně kobzolí.
Na Tři krále mnoho hvězd, urodí se hodně brambor.
Na Tři krále mrzne stále.
Na Tři krále o krok dále.
Na Tři krále – zima stále.
Na tři krále, zima stále, mnoho hvězd a o skok dále.
Padají-li na Tři krále sedláci, bude úrodný rok.
Tři králové mosty staví, nebo je boří.
Tři králové pouštějí vodu na pole.
Třpytí-li se hvězdy tu noc před Třemi králi, rodí se hojně bílí beránci.
VYSVĚTLENÍ:
Většina těchto pranostik předvídá úrodu v tomto roce, například pokud budou svítit hvězdy, urodí se brambory, jestliže bude jasno, podaří se pšenici, pokud bude foukat vítr, bude celkově dobrá úroda. Jiné pranostiky předvídají povodně/ deště, pokud bude pršet v tento den.
7. leden: svátek má Vilma (dříve svatý Lucián a svatý Knut)
PRANOSTIKY:
Na svatého Knuta přichází zima krutá.
O svatém Luciánu bývá často mlha k ránu.
VYSVĚTLENÍ:
Obě pranostiky se týkají počasí, jedna předvídá velké mrazy a druhá mlhy.
8. leden: svátek má Čestmír (dříve svatý Erhart, svatý Severín)
PRANOSTIKA:
Na svatého Severína věší se maso do komína.
O svatém Erhartu zima zebe do nártu.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky odkazují na dané zimní počasí.
9. leden: svátek mají Vladan a Valtr (dříve svatý Baziliš)
PRANOSTIKA:
O svatým Baziliši zima všudy čiší.
VYSVĚTLENÍ:
I tato pranostika odkazuje k zimnímu počasí v tomto období.
10. leden: svátek má Břetislav
PRANOSTIKA:
Když 10. ledna slunce svítí, budeme žita, vína hojnost míti.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika podle počasí v tento den předvídá, jaká bude během roku úroda.
11. leden: svátek má Bohdana (dříve svatý Hygien/Hyginus)
PRANOSTIKA:
Na svatého Hygina pravá zima začíná.
VYSVĚTLENÍ:
V tento den by měla být velká zima.
12. leden: svátek má Pravoslav (dříve svatý Arkadyus)
PRANOSTIKA:
Na svatého Arkadya, zima teprve se začíná.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že pravá zima teprve přijde.
13. leden: svátek má Edita
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
14. leden: svátek má Radovan (dříve svatý Vigil a svatý Hilarius)
PRANOSTIKY:
Svatý Hilarus - vyndej saně, schovej vůz.
Svatý Vigil z ledu mosty zřídil, a když nezřídil, to je břídil.
VYSVĚTLENÍ:
Obě pranostiky se týkají zimního počasí, první říká, že by lidé ještě neměli počítat s oteplením, druhá zase, že v tuto dobu ještě bude dost mrznout.
15. leden: svátek má Alice (dříve svatý Pavel poustevník)
PRANOSTIKA:
Na den svatého Pavla poustevníka pěkný den - dobrý rok; větrný den - mokrý rok.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, jaké počasí se dá čekat během roku podle toho, jaké je počasí v tento den.
16. leden: svátek má Ctirad (Významný den: Den památky Jana Palacha; dříve svatý Marcel)
PRANOSTIKA:
Na svatého Marcela zima leze do těla.
VYSVĚTLENÍ:
I tato pranostika odkazuje k zimnímu počasí.
17. leden: svátek má Drahoslav (dříve svatý Antonín poustevník)
PRANOSTIKA:
Na svatého Antonína dáme maso do komína.
Svatý Antonín najde-li ledy, tak je láme, nenajde-li, nadělá je.
Svatý Antonín poustevník přináší led, nebo jej láme, nemá-li žádný, vyrobí hned.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky odkazují také k počasí. Říkají, že pokud v tento den mrzne, tak v následujících nebude, a naopak, pokud nemrzne, tak začne.
18. leden: svátek mají Vladislav a Vladislava (dříve svatý Prisk/Priska)
PRANOSTIKA:
Na svatého Priska pod saněmi píská.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika odkazuje k zimě v tomto období.
19. leden: svátek má Doubravka (dříve Alžběta, Kanut)
PRANOSTIKA:
Je-li na svatého Kanuta teplý den, urodí se hodně obilí.
Když na Alžbětu sněží, sníh dlouho poleží.
Když na Doubravku sněží, sníh dlouho poleží.
Na svatého Kanuta přichází zima třeskutá.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky opět odkazují k počasí. První pranostika počítá s tím, že by mohlo být v ten den teplo, další pranostiky již očekávají krutou zimu.
20. leden: svátek mají Ilona a Sebastián (dříve svatý Fabián a svatý Šebestián)
PRANOSTIKY:
Fabiánská zima pálí.
Fabiánské mrazy málokdy schází.
Fabiánské zimy i cikán se bojí.
Jestli se na svatého Fabiána a Šebestiána někdo rozstůně, ne tak brzo a ne tak snadno ku zdraví přijde.
Když přichází Fabián se Šebestiánem, je možno ve stromech zaslechnout novou mízu.
Na svatého Fabiána a Šebestiána stromům opět míza dána.
Na svatého Fabiána cesta zvoní pod nohama.
Na svatého Šebestiána se musí někdo utopit, nebo zmrznout.
Nezmrzne-li cikán do Fabiána a Šebestiána, potom už nezmrzne.
O svatém Fabiánu a Šebestiánu zalézá zima za nehty i otužilému cikánu.
Stromy se dají prořezávat jen do svatého Fabiána a Šebestiána.
Svatý Fabián je zimy pán.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik odkazuje ke kruté zimě, která v tuto dobu stále může být. Některé pranostiky ale už upozorňují na to, že se ve stromech probouzí nový život. Jedna pranostika sloužila jako rada pro zahrádkáře, dokdy je vhodné prořezávat stromy.
21. leden: svátek má Běla (dříve svatá Anežka Římská)
PRANOSTIKY:
Je-li na svatou Anežku obleva, bude v létě hodně bouřek.
Kape-li svatá Anežka se střípky, přijdou vhod i zhryzky.
O svaté Anežce od kamen se nechce.
Svatá Anežka kape ze stříšky, sedláče schovej zhryzky.
Svatá Anežka když laskavá, vypustí skřivana z rukáva.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik předpokládá, že by v tento den mohlo pršet, či být obleva. Pokud by to tak bylo, přineslo by to neúrodu. Zhryzky jsou zbytky píce.
22. leden: svátek mají Slavomír a Slavomíra (dříve svatý Vincenc)
PRANOSTIKY:
Blesk slunečný na svatého Vincence znamená rok na víno nosný.
Jasný den na Vincence dá hojnost dobrého vína.
Jasné slunko na Vincence k vinobraní chystá věnce.
Je-li na svatého Vincence pěkně a teplo, budou velká parna v létě a teplé noci v srpnu.
Je-li na svatého Vincence slunečno, bude hodně vína.
Jestliže na den svatého Vincence svítí slunce, pamatuj, abys měl velký sud, poněvadž réva dá hrozny.
Jsou-li o Vincenci vody plné koleje, na dobré víno ten rok není naděje.
Když přichází Anežka s Vincentem, je možno ve stromech zaslechnout novou mízu.
Když se Vincenc sluní, víno sudy plní.
Na den svatého Vincence blesk slunečný, znamená rok ve víně být hojný.
Na svatého Vincence seď doma u pece.
Na svatého Vincence slunečnost dává vína hojnost.
Na Vincence slunce všudy naplňuje vínem sudy.
Slunce-li na svatého Vincence svítí, budeme hojnost žita a vína míti.
Svítí-li slunce na svatého Vincence, třeba pro víno i žito starat se o žence.
Vincence slunečnost dává vína hojnost.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky se věnují vlivu počasí v tento den na budoucí úrodu, hlavně na úrodu vína.
23. leden: svátek má Zdeněk (dříve Zasnoubení Panny Marie)
PRANOSTIKY:
Je-li na Zasnoubení Panny Marie na stromech jinovatka, bude vlhký rok.
Na Zasnoubení Panny Marie zima největší je.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika se zabývá předpovědí pro tento rok, pokud bude v tento den mráz, mělo by v průběhu roku hodně pršet. Druhá pranostika říká, že v tento den bude velká zima.
24. leden: svátek má Milena (dříve svatý Timotej)
PRANOSTIKA:
Svatý Timotej ledy láme, nemá-li je, nadělá je.
Svatý Timoteus přemýšlí, kde nechal vůz.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky se týkají počasí, říkají, že počasí se zcela obrátí. Pokud jsou v ten den ledy, tak začnou tát, pokud nejsou, tak začne mrznout.
25. leden: svátek má Miloš (dříve Obrácení svatého Pavla)
PRANOSTIKY:
Bude-li na den svatého Pavla vítr vát, budou toho roku na vojnu vojáky brát; z které strany toho dne věje, z té strany přijdou kupci na obilé.
Den jasný Pavla svatého znamená hojnost dobrého.
Den svatého Pavla na víru obrácení zimu mění.
Jasno na den Pavla obrácení přináší hojně božího nadělení.
Jasný den Pavla svatého slibuje mnoho dobrého.
Je-li jasný Den svatého Pavla obrácení, těš se na bohaté posvícení.
Jestli bude vítr váti, budou na vojnu volati.
Jestli déšť a sníh sněžiti, bude mnohý hladem mříti.
Jestliže na Den svatého Pavla obrácení přijde déšť, či bude-li sněžit, mnohým lidem toho roku bude hlad hroziti.
Když je voda v koleji, šetřte v žlabě odjedí.
Medvěd na svatého Pavla obrácení obrací se na druhý bok.
Na Pavla obrácení též i zima se promění: buď popustí, nebo zhustí.
Na svatého Pavla pohoda - jistá Boží úroda a když sníh neb déšť, to je pro hospodáře zlá zvěst.
Na svatého Pavla když jsou mlhy, bude tento rok mnoho nemocí. Je-li však ten den jasný, bude úrodný rok.
Na svatého Pavla obrácení nechť prší, či sníh věje, bída v tomto roce z polí zeje.
Od které strany na den svatého Pavla obrácení vítr věje, z té strany přijdou kupci na obilí a na té straně se obilí nejvíce platí.
Pakli mlha zem přikryje, mor všemu tvoru zvěstuje.
Potí-li se Dominik, bude Marek ještě v kožiše.
Slunce na den Pavla obrácení značí obilíčka rozmnožení.
V den obrácení svatého Pavla, když teče voda po silnici, šetřte pro dobytek píci.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky často odkazují k budoucí hojnosti, ke změně počasí, k válce, či rady odkud přijdou kupci pro obilí. Některé pranostiky říkají, že pokud v tento den prší, bude během roku velká neúroda.
26. leden: svátek má Zora (dříve svatý Polykarp)
PRANOSTIKA:
Na svatého Polykarpa plná sněhu každá škarpa.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika odkazuje k zimnímu počasí v tuto dobu.
27. leden: svátek má Ingrid (Významný den: Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti)
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
28. leden: svátek má Otýlie (dříve svatý Karel Veliký)
PRANOSTIKA:
Je-li Karel Veliký málo ledový, únor to zase napraví.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika říká, že velká zima ještě přijde v únoru, pokud není v tuto dobu.
29. leden: svátek má Zdislava (dříve svatý František Saleský)
PRANOSTIKA:
Na Saleského Františka meluzína si často zapíská.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že v tento den je často větrno/ meluzína v komíně.
30. leden: svátek mají Robin a Erna
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
31. leden: svátek má Marika (dříve svatý Vigil, Vergilius)
PRANOSTIKY:
Svatý Vigil mosty z ledu zřídil, když nezřídil, tak je zřítil.
Svítí-li na Virgilia slunce, jaro čeká nedaleko.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud v této době nemrzne, tak začne, a naopak, pokud mrzne, tak přestane. Druhá říká, že pokud v tento den svítí slunce, tak se blíží jaro.
Březen - za kamna vlezem; duben - ještě tam budem.
Co duben našetří, to květen spálí.
Dětský pláč, panská přízeň a dubnové počasí jsou vždy nestálé.
Duben – za kamny budem.
Duben často časy mění.
Duben časy mění a obdaří fialou zemi.
Duben chladný a deštivý – úroda nás navštíví.
Duben hojný vodou - říjen vínem.
Duben hojný vodou - takový říjen.
Duben je napůl březen a napůl květen.
Duben sebekrotší, sněhem nás přece pohání.
Duben větrem-li se zmítá, urodí se hojně sena, žita.
Duben ze zimy a léta pleten.
Duben, ještě za kamny budem.
Dubnové pěkné počasí, dětský pláč, ranní rosa a dědicovo kulhání nemívají dlouhého trvání.
Dubnové počasí nevyslovíš.
Dubnový čas je jak panský kvas.
Dubnový sníh pole hnojí a déšť jim požehnání přináší.
Dubnový sníh rodí trávu.
Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje.
Hřímání tohoto měsíce veselý a hojný rok, ale zlých smrt předpovídá.
Hřmí-li v dubnu, konec mrazům.
Hrom v dubnu - dobrá novina, mráz květů více nepostíná.
I když kluci v dubnu bez kabátů běží, často hospodáři na úrodu sněží.
I když slunko v dubnu hřeje potichoučku, nezapomeň na pole jít v kožoušku.
Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne.
Jak prvně zahřmí, fialka víc nevoní.
Jaký duben - takový říjen.
Jasný měsíc v dubnu škodí květu stromů.
Je-li duben bouřlivý, shnije kopa a mandel zplesniví.
Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.
Je-li v dubnu krásně a povětří čisté, bude květen nepříjemný jistě.
Je-li v dubnu teplý déšť, hojné požehnání jest.
Kam se nese první bouřka, tam ostatní za ní táhnou.
Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí.
Když dubnový vítr do stodoly fučí, po žních díru nenajde.
Když jest plný Měsíc a není oblaky zastřený, tedy vždy stahuje stromový květ, takže se zadusí.
Když se ozve v dubnu hrom, chyť si kámen nebo strom.
Když stromy v dubnu odkvetou, hojně ovoce ponesou.
Kolikátého dubna zasadíš stromek, tolikátého roku ponese ovoce.
Mokrý duben - hojnost ovoce.
Mokrý duben a máj chladný - k sýpkám, senu přístup žádný.
Mokrý duben a pak květen chladný, k sýpkám a senům přístup snadný.
Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň.
Mokrý duben věští úrodu, suchý předpovídá nehodu.
Na duben neměj spoleh valný, bývá jasný dnes a zítra kalný.
Na mokrý duben - suchý červen.
Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá.
O déšť, který v dubnu rosí, nechť každý hospodář prosí.
Pakli mokrý a zimavý duben, jest úroda na víno.
Panská láska a dubnový sníh za mnoho nestojí.
Po bouřce v dubnu připadají mrazíky.
Přestože duben často sípá a větrem duje, teplé dny již přislibuje.
Ranní déšť a dubnový čas jest stejný.
Sníh dubnový hnojí, březnový tráví.
Sníh dubnový jako mrva pohnojí.
Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy.
Suchý duben sedlák nemiluje, mokrý ale sobě pochvaluje.
Suchý duben sedlák nerad mívá, o dubnovém dešti často snívá.
Teplé deště v dubnu - teplé dny v říjnu.
V dubnu čas a panský kvas.
V dubnu hrom - nebojí se mrazu strom.
V dubnu prorokuje rachot hromů, mráz že více neuškodí stromu.
V dubnu se za den i devět druhů počasí sejde.
V dubnu se zima a léto o vládu přetahují.
V dubnu svrchu hřeje, od spodu mrazí.
V dubnu-li valný vítr se ozývá, seno i žito pěkné bývá.
V tomto měsíci jest obyčejně mnoho silných větrů, nato hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost, a protože stále proměnitelné povětří, že se sotva v celém roku takové nalézá.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká dubnových změn počasí, předpovídané úrody a změn v přírodě.
Velikonoční pranostiky
PRANOSTIKY:
Déšť velikonoční suchou potravu přináší, ale čas pěkný, hojně sádla a potrav.
Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni.
Jasné počasí o velikonocích - nastane léto o letnicích.
Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
Jestli před Velikou nocí ten den anebo v Bílou sobotu prší, bude hojně pršet mezi Velikou nocí a svatým Duchem.
Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.
Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
Když prší do božího hrobu, bude žíznivý rok.
Na Boží hod velikonoční prší, sucho úrodu poruší.
Na velikonoce jasno - bude laciné máslo.
Na Velkou noc bude-li málo pršeti, ne mnoho píce pro sucho bude měti; pakli tan den jasno bude, máslo, omastek lacino přijde.
Prší-li na Boží hod velikonoční, budou všecky neděle až do letnic deštivé.
Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
Prší-li o velikonočním hodu, bude v létě nouze o vodu.
Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.
Velikonoční a velkopáteční déšť zřídka přináší žním požehnání.
Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý.
Vítr, který od velikonoc do svatého Ducha panuje, drží se celý rok.
VYSVĚTLENÍ:
Velikonoční pranostiky se týkají počasí v tyto dny, budoucí úrody a budoucího počasí.
Březen suchý, duben mokrý a květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní.
Březen suchý, duben vlhký a chladný máj, humno bude jako ráj.
Březen umí sníh a led rozehřát, ale chce-li i nadělat.
Březen - za kamna vlezem.
Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - vyženem kozy v háj.
Březnové mlhy - za 100 dní déšť.
Březnové mrazy nikdy neschází.
Březnové slunce má krátké ruce a dlouhý kabát.
Březnové slunce od nohou studí.
Březnového prachu za dukát lot.
Březnového slunka je pořídku.
Březnový hrom - pozdní hlad.
Březnový prach úrodu zlatí.
Březnový slunce má krátký ruce.
Březnový sníh škodí polím.
Březnový sníh zaorati jest, jako když pohnojí.
Dlouho-li březen sněhu hovívá, na obilí úrodný rok bývá.
Druhdy ještě v březnu hejl na nos se posadí.
Hříbě, štěně a dítě březnové dobré bývá.
Hřímání v březnu, sněhy v květnu.
Hřmí-li v březnu, sněží v máji.
Hřmí-li v březnu, tak také v červnu.
Jak prší v březnu, sněží v máji.
Jak prší v březnu, tak také v červnu.
Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.
Josef s Marijú zimu zabijú.
Kam se v březnu první bouřka honí, všechny ostatní jdou za ní.
Kolik březnových mlh, tolik lijavců v roce.
Kolik mlh v březnu k nebi stoupá, tolik bude ještě mrazů po Velikonocích.
Kolik mlh v březnu, tolik lijavců v červenci.
Květ březnový není dobrý, květ dubnový polodobrý a květ májový docela dobrý.
Laštovčin zobáček je krátký, ale zvlášť v březnu sladký.
Lépe od hada býti uštknut, než v březnu od slunce ohřát.
Marec chytá za palec.
Mlha v březnu znamená za 100 dní bouřku.
Mnoho dešťů březnových - hubené léto.
Mokrý březen od rolníků nenáviděn.
Na déšť březnový nenásleduje požehnání boží.
Napadlý sníh březnový oseníčku nehoví.
Nezapomeň nikdy na to, březnový prach že je zlato!
Panská láska, ženská chuť a březnové počasí není stálé.
Prach-li březen plodí - tráva, list se rodí.
Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
Smíření nepřátelé jako březnový led.
Sníh v březnu škodí osení i vinné révě.
Studený marec, mokrý máj - bude humno jako ráj.
V březnu dvě putny vody a jedna lžíce bláta - v říjnu jedna lžíce vody a dvě putny bláta.
V březnu fouká z břízy, poslední sníh z pole mizí.
V březnu hřmí na teplo a na časy.
V březnu když se práší, stromy brzo raší.
V březnu prach - jistý hrách.
V březnu prach a v dubnu bláto - sedlákovi roste zlato.
V březnu prach co zlato a stříbro, ale sníh bývá pro osení jed.
V březnu sedlák stromy osekává, ale kabát ještě nesundává.
V březnu sýkora volá: Rozsívej! Rozsívej!
V březnu vítr z břízy fouká
V březnu vítr, v dubnu déšť - pak jistě úrodný rok jest.
V březnu-li, v dubnu vítr věje, hojná úroda se směje.
V zelené-li roucho březen se obleče, neúrodu za sebou přivleče.
Začnou-li v březnu měkké větry, navracují se laštovice.
Zima často ještě do března strká hlavu a někdy jej i dokonce zalehne.
Zima, kterou březen nese, dlouho s námi ještě třese.
Žežule, které v březnu velmi křičí, čáp, který mnoho hřeská, divoké husy, které se ukazují, oznamují teplé jaro.
VYSVĚTLENÍ:
Většina březnových pranostik se týká setí obilí, růstu trávy, předpovědí budoucí úrody, popisu změny přírody (tají ledy, ptáci se vracejí, tráva se zelená).
Já, Jméno Příjmení, narozen Den/Měsíc/Rok, trvale bytem Název ulice, číslo, Jméno Města, číslo občanského průkazu XXXX
uděluji tímto plnou moc panu / paní Jméno, Příjmení, narozeného / narozené Den/Měsíc/Rok, trvale bytem Název ulice, číslo, Jméno Města, číslo občanského průkazu XXXX,
aby mě zastupoval/a ve všech věcech a při jednání s Českou poštou a.s. a při jednání s právnickými a fyzickými osobami, ve věci zrušení Soustředěného inkasa plateb obyvatelstva (SIPO), u něhož jsem veden jako plátce a je mi přiděleno spojovací číslo XXXXXX.
Svému zmocněnci umožňuji:
- činit mým jménem veškeré úkony, včetně úkonů písemných,
- podávat návrhy a žádosti,
- přijímat veškeré doručované písemnosti,
- podávat řádné i mimořádné opravné prostředky při správních, soudních, či jiných řízeních a vzdávat se jich,
- přijímat plnění nároků, jejich přijetí potvrzovat a případně neplněné nároky vymáhat,
- uznávat uplatněné nároky, případně se nároků vzdávat a uzavírat smíry.
Plná moc je udělena na dobu neurčitou a je sjednána v Název Města dne DD.MM.ROK.
Úředně ověřený podpis zmocnitele: ...............
Podpis zmocněnce: ................ (podpis nemusí být ověřený)
Já, Naomi Rafaelová, narozená Den/Měsíc/Rok, trvale bytem Název ulice, číslo, Jméno Města, číslo občanského průkazu XXXX
uděluji tímto plnou moc paní Marcele Brychtové, narozené 5.9.1969, trvale bytem Název ulice, číslo, Jméno Města, číslo občanského průkazu XXXX,
aby mě zastupovala ve všech věcech a při jednání s Českou poštou a.s. ve věci doručování doporučených zásilek i těch určených do vlastních rukou, aby mohla tyto zásilky za mě přebírat.
Svému zmocněnci umožňuji:
- činit mým jménem veškeré úkony, včetně úkonů písemných,
- podávat návrhy a žádosti,
- přijímat veškeré doručované písemnosti,
- podávat řádné i mimořádné opravné prostředky při správních, soudních, či jiných řízeních a vzdávat se jich,
- přijímat plnění nároků, jejich přijetí potvrzovat a případně neplněné nároky vymáhat,
- uznávat uplatněné nároky, případně se nároků vzdávat a uzavírat smíry.
Plná moc je udělena na dobu neurčitou a je sjednána v Název Města dne DD.MM.ROK.