Věta „Sveřepí šakali zavile vyli na bílý měsíc“ patří k těm jazykovým klenotům, které si člověk zapamatuje na první přečtení a už je z hlavy jen tak nedostane. Zní tajemně, rytmicky a skoro poeticky, přestože jde především o chytrou jazykovou hříčku. Právě díky kombinaci podobně znějících slov, výrazných hlásek a jemných významových rozdílů se stala oblíbeným nástrojem při výuce českého jazyka.
Tento doplněný článek rozšiřuje původní výklad a jde ještě víc do hloubky. Ukazuje, proč je tato věta pro češtinu tak typická, jaké pravopisné a významové chytáky v sobě skrývá a proč je ideálním příkladem toho, že i zdánlivě drobná chyba může změnit smysl celé věty.
Sveřepí šakali zavile vily
(vysvětlení častých chyb)
Chybný tvar „vily“ místo „vyli“ často vzniká záměnou podobně znějících slov:
vyli – od slovesa „výt“ (vydávat vytí)
vily – od slovesa „vít“ (splétat, stáčet šlahouny, předení věnců)
Věta „Sveřepí šakali zavile vily“ tedy znamená, že šakali něco pletli nebo splétali – což nedává žádný smysl, takže jde o gramatickou chybu a zároveň o vtipnou ukázku toho, jak může jazyk úplně změnit význam.
Stejně tak se často pletou tvary zavilí × zavile:
zavilí – přídavné jméno (zlí, tvrdohlaví)
zavile – příslovce (způsob, jakým něco dělají: zlostně, tvrdě)
Proto ve správné větě stojí sveřepí šakali (kdo?), kteří zavile (jak?) vyli (co dělali?).
V naší poradně s názvem ČJ PRAVOPIS MY BYLI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Kurelová.
Potřebuji vysvětlit / věta -Já a Pavel jsme byly v kině. Je správně shoda podmět s přísudkem, tedy tvrdé y po l je správně? A nebo je měkké i jako my všichni? Děkuji .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Správně je Já a Pavel jsme byli v kině. Je to jako my všichni.
Vyli – sloveso vyjít (výt), minulý čas množného čísla.
Na bílý měsíc – předložková vazba určující směr či adresáta jejich vytí.
Věta je po stránce gramatické zcela v pořádku a správně rozlišuje přídavná jména (sveřepí, nikoli sveřepé), příslovce (zavile, nikoli zavilí) a správný tvar slovesa (vyli, nikoli vili).
V naší poradně s názvem PRAVOPIS VYKÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jozef Vacval.
Dobrý deň,
Mal by som na Vás jednu otázku ohľadom českého pravovisu. Na webe máte uvedenú formu vykania. Ako príklad uvádzate:
tykanie: "četl jsi", vykanie: "četl jste" - jednotné číslo, "četli jste" - množné číslo.
Predpokladám, že "četl jste" sa jedná o jednotné číslo mužského rodu, pre ženský rod bude "četla jste".
Ako je však správne vykanie, ak oslovujem neznámu osobu, u ktorej neviem rod?
"Děkujeme, že jste nás podpořil" alebo "Děkujeme, že jste nás podpořili" ?
A v prípade oslovenia?
"Vážený návštevníku, děkujeme, že jste nás podpořil" alebo "Vážený návštevníku, děkujeme, že jste nás podpořili"?
Ďakujem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Když nevíte rod, tak je lepší použít větu "Děkujeme za vaši podporu".
Vážený návštěvníku, děkujeme za Vaši podporu.
Následuje přehled pohádek, které sepsala Němcová v některých svých pohádkových knihách. Nejedná se o úplný soupis, pohádek napsala mnohem více.
Jak Jaromil k štěstí přišel
Pohádka vypráví příběh malého Jaromila, který vyrůstá s otcem (uhlířem) a nevlastní matkou. Jeho macecha ho často bije, a proto Jaromil rád tráví čas mimo domov. Blízko lesa si vytvořil zahrádku z květin, které se mu líbily. Většinu času tráví tam. Večer se vždy vrací s kozami a ovcemi, které měl pást. Horší je to ale v zimě, kdy musí být s rodiči doma. Jeho otce trápí, že Jaromil si přeje být zahradníkem, on by z něj měl rád uhlíře. To si ale Jaromil nepřeje. Jednou se takhle na jaře zatoulal do neznámých míst, když sledoval překrásného ptáka. Prolezl úzkou skálou a dostal se do překrásné země, v níž žili pidimužíci. Ujala se ho tam dívka jménem Narciska, která ho přivedla před krále a provedla ho jejich zemí. Spatřil tak vládkyni vodních víl, která mu darovala mušli; sál ohně, kde mu jedno ohnivé dítě darovalo lahvičku s plamínkem; a nakonec dostal i dárek od Narcisky – pecku. Všechny tři předměty sloužily k tomu, aby přivolaly tu, která mu předmět darovala. Jarmil nakonec musel tuto podzemní říši opustit a přísahat, že nikdy nikomu neprozradí, kde byl. Když se vrátil zpět na zem, zjistil, že byl pryč deset let, přestože mu to přišlo, že zmizel jen na pár hodin. Jeho otec dávno nežil v chaloupce u lesa, ale odešel do města, aby ho našel. I Jarmil se vydal do města, nejdřív ale zjistil, že růžové lístky, které si vzal na památku, se proměnily v peníze, za ně si nakoupil slušné oblečení. V královském městě se dal do služby královského zahradníka. Od něj se také dozvěděl, co může zdejší princeznu vyléčit. Tělo jí měl uzdravit stříbrný potok, živý oheň jí měl navrátit zrak a jablka z mluvícího stromu ji měla opět pomoc získat řeč. Jaromil se přihlásil králi, že princeznu uzdraví. Strávil s ní tři dny. První den, požádal o pomoc vodní vílu, která princezně uzdravila tělo, druhý den mu pomohla dívka z ohně, když princezně vrátila zrak, a třetí den Narciska princezně Boleslavě navrátila i řeč. Jaromil se mezitím do princezny zamiloval a i ona opětovala jeho cit, a proto, když s tím král souhlasil, se vzali. Jaromil se také setkal se svým otcem, který se přišel podívat na uzdravenou princeznu.
Divotvorný meč
Malému Vojtěchovi zemřela matka, a tak žil jen se svým otcem. Jednou společně zaseli hrách, a když začal kvést, tak ho chodili hlídat. První noc šel otec a viděl bílého koně, který se proháněl po jejich poli. Vojtěch mu to nevěřil, obzvlášť proto, že na poli nebylo
Ve svém příspěvku BOHUMIL HRABAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda Soukenka.
Vas citat: Psal povídky a novely silně neotřelým jazykem.
Cetl jsem myslim vetsinu Hrabalovych povidek. Jenom proto, ze Hrabal umi basnicky lidove popsat veci, o kterych ostatni lide premysleji jak ze by je vlastne popsali, tak to neni neotrely jazyk. Lampy se rozkdakaly - je tento vyraz neotrely? Kazdy, kdo zazil petrolejove lampy presne vi, jak slaby pohyb vzduchu okolo lampy rozhazi stiny po okolnich zdech a kazdy, kdo vstoupil do hejna slepic take vi, ze litaji okolo jako ty stiny petrolejky. Tedy kuprikladu.
Lide nejsou neotreli tim, jak pisi nebo mluvi, ale tim, jak ve skutecnosti jednaji. Hrabal byl gentleman a s Haskem nejlepsi cesky spisovatel. Kafku take nema nikdo rad jenom proto, ze psal o lidske demagogii prijate jako fakt. Jiraska jsem necetl, protoze jsme nemeli v loznici kamna a periny. (Hrabal)
Jak dnes hodnotite Drdovo "ani hlt vody sovetskym okupantum"? Nebo "vrazda na tyranu neni zlocinem?
Omlouvam se za pravopis a mistru Janu z Husi za chybejici diakritiku.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Největší problémy v pravopise dělají přídavná jména přivlastňovací podle vzoru otcův v množném čísle (otcovy / otcovi). Pokud se jedná o přivlastňovací přídavné jméno rodu mužského životného podle vzoru otcův, píše se v 1. pádě množného čísla koncovka -i (například otcovi psi). Ve 4. pádě množného čísla je pak koncovka -y (například pro otcovy psy).
pády
Rod mužský životný
Jednotné číslo
Množné číslo
1. pád
Otcův pes
Otcovi psi
2. pád
Otcova psa
Otcových psů
3. pád
Otcovu psu
Otcovým psům
4. pád
Otcova psa
Otcovy psy
5. pád
Otcův pse
Otcovi psi
6. pád
Otcově / otcovu psu
Otcových psech
7. pád
Otcovým psem
Otcovými psy
U přivlastňovacích přídavných jmen rodu mužského neživotného podle vzoru otcův se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například otcovy stroje).
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH SLOVA PROČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jakub Ježek.
proč je potřeba znát slovní druhy a k čemu nám jsou????????
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druhy jsou důležité pro správné pochopení jazyka a bezchybný pravopis. Znalost slovních druhů je součástí základní gramotnosti. Kdo nezná slovní druhy, nevyhne se chybám v psaném projevu. Samozřejmě, že existují profese, kde není psaný projev důležitý. Díky tomu najdou uplatnění i ti, kteří to do hlavy nedostanou. Takže v klidu, když to nejde, přetrpět to a později si najít vhodné živobytí s ohledem na omezené možnosti komunikace.
Pravopis (ortografie) se zabývá psanou podobou jazyka. Řeší tedy to, jak se mají slova správně zapisovat, aby odpovídala normě českého jazyka. Pravopis se zaměřuje na pravidla psaní písmen, interpunkci i grafickou podobu slov.
Pravopis zahrnuje:
psaní velkých písmen (jména, města, státy, názvy ulic)
i/y (vyjmenovaná slova, shoda podmětu s přísudkem)
psaní ě/je
s/z (slova jako sraz, zkouška, snít x znít)
spojování a oddělování slov (dohromady / zvlášť / se spojovníkem)
interpunkce (čárky v souvětí, oddělování vět, přístavky)
psaní předložek a předpon (např. s-/z-, vy-/vý-, bě-/běh-)
V naší poradně s názvem PRAVOPIS MILÝ A MILÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Děvana Pavlíková.
oslovuji v dopise / emailu
Milý Josefe a Aničko nebo Milí Josefe a Aničko?
Druhý příklad se zdá správnější ale první vypadá lépe.
Děkuji předem za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Správně je:
Milí Josefe a Aničko.
Milá Aničko, milý Josefe. (ženy se oslovují první).
V případě oslovení Milý Josefe a Aničko, dáváte najevo náklonnost k Josefovi a upozaďujete Aničku.
Věta „Sveřepí šakali zavile vyli na bílý měsíc“ je typickou ukázkou jazykové hry, která se objevuje zejména při výuce češtiny. Spojuje slova s podobným zvukem, aliterací a rytmem. Nejde o popis skutečné situace, ale o větu, která má ukázat rozdíly mezi podobně znějícími výrazy (šakali × víly/vily, zavile × zavilí) a zdůraznit správnou stavbu věty podle významu a gramatiky.
Obsahově lze větu chápat jako dramatizovaný obraz noční přírody, kde „sveřepí“ – tedy odhodlaní, neústupní nebo divocí – šakali „zavile“ (urputně, zlostně) vyjí směrem k měsíci. Je to poeticko-humorný příklad, který se stal oblíbeným při výuce pravopisu i významových rozdílů mezi slovy.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondra.
Z fotky tvého cvičení je vidět, že jsi udělal chybu v některých slovech. Slova, ve kterých jsi udělal chybu:
návik - správně je NÁVYK,
bitosti - správně je BYTOSTI,
obvikle - správně je OBVYKLE,
neobviklý - správně je NEOBVYKLÝ,
radostní - správně je RADOSTNÝ.
Přestože se jedná o jazykovou hříčku, věta není nesmyslná. Slova jsou zvolena tak, aby dohromady vytvářela obraz, který dává smysl. Sveřepí popisuje povahu, zavile způsob děje a vyli konkrétní činnost. Právě tato kombinace umožňuje studentům pochopit, jak jednotlivé slovní druhy ve větě fungují a proč je nelze libovolně zaměňovat.
Tato věta je často využívána při výuce českého jazyka pro tyto účely:
Rozlišení slovních druhů – student musí poznat, zda slovo patří mezi přídavná jména, příslovce nebo slovesa.
Objasnění homonym – vily/vyli, zavile/zavilí.
Práci s významem – zdánlivě drobná změna koncovky úplně změní význam.
Fonetická cvičení – věta se čte rytmicky a snadno se pamatuje.
Humorné jazykové hry – věta je oblíbená mezi učiteli a studenty jako „rozřazovací hádanka“.
Z hlediska stylistiky je tato věta ukázkou aliterace – opakování podobných souhlásek, což vytváří rytmus a zapamatovatelnost. Zároveň jde o příklad tzv. poetického nonsensu, kdy jazyk zní dobře, přestože situace není úplně realistická (například šakali u nás nežijí).
Praktickým přínosem je také to, že student snadno pochopí, jak jediná změna písmena či koncovky může vést ke komické nesmyslnosti a proč je důležité správně rozlišovat významové nuance v češtině.
Při psaní této věty se opakovaně objevují stejné chyby. Nejčastější z nich je záměna vyli a vily. Podobně problematická je i dvojice zavile a zavilí. Tyto chyby nevznikají nepozorností, ale tím, že čeština obsahuje mnoho slov, která znějí téměř stejně, ale mají zcela jiný význam.
Ve svém příspěvku PRAVOPIS MY / MI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katerina.
Dobrý den, chci se zeptat,když je věta : Byli jsme v lese. Člověk se zeptá,kdo byl v lese my. Proč tedy není ve slově byli tvrdé y na konci? Když je třeba věta : Boty kopaly do míče. Tak po l tvrdé y je,protože ty boty kopaly jako ty ženy.
Mám v tom trochu zmatek. Děkuji moc za vysvětlení Katka
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Práce s větami typu sveřepí šakali zavile vyli rozvíjí tzv. jazykový cit. Čtenář se učí vnímat jazyk nejen jako soubor pravidel, ale jako živý systém, kde má každé slovo své místo a funkci. To je dovednost, která se hodí nejen ve škole, ale i v běžné komunikaci.
Důvodem, proč si větu sveřepí šakali zavile vyli lidé pamatují, je její zvuková stavba. Opakování sykavek, měkkých i tvrdých souhlásek a krátkých slov vytváří rytmus, který připomíná jazykolam. Zároveň jde o ukázku aliterace, tedy opakování stejných nebo podobných hlásek na začátku slov, což je častý stylistický prostředek v poezii i v jazykových hrách.
Dost často se stává, že právě u tohoto slovesa člověk znejistí a neví, jestli je správná varianta s "mně", nebo jen s "mě", pak se snaží najít nějaké logické zdůvodnění pro ten či onen pravopis.
Pravopis
Správný je pouze tvar s "mně" tedy "vzpomněl".
Vysvětlení
Určitým zdůvodněním proč tomu tak je, může být to, že v jiných tvarech (či odvozených slovech) tohoto slovesa se objevuje hláska "n" = například "vzpomenu". A právě toto "n" je to, které se objevuje i v hláskové skupině "mně" ve slově vzpomněl. Pro většinu lidí je ale nejjednodušší si toto slovo prostě zapamatovat, než si pracně zdůvodňovat jeho pravopis.
Ukázky ve větě
Kdo by si občas rád nevzpomněl na svou první lásku?