PRAVOPISNÁ CVIČENÍ 7 TŘÍDA

1. Doplňování i/í po měkkých souhláskách a y/ý po tvrdých souhláskách (vyjma d, t, n, ď, ť, ň)

dlouhá ž_žala, š_pkový čaj, č_st knihu, sýkora modř_nka, h_ena skvrnitá, pravopisná ch_ba, dřevěná k_tara, domác_ úkoly, vařené brambor_, léčivý j_trocel, ostrý nož_k, drah_ automobil, ch_tat míč, š_pka k hradu, oč_chat květinu, rozbité sáňk_, modr_ svetr, j_skra z kamen, syrová c_bule, zdravá jako ř_pa, rozvařená r_že, zvědavá ž_rafa, pilná žák_ně, bílá koš_le, tich_ pláč, prudký poh_b, smažený ř_zek, mourovatá koč_čka, hladoví vlc_, naj_t poklad, chutná r_ba, přísný uč_tel, bratr H_nek, dělat j_trnice, čaj s c_tronem, hrát šach_, šťastný ž_vot, polní skř_van, špinavé keck_, zaš_t díru

Klíč 1

dlouhá žížala, šípkový čaj, číst knihu, sýkora modřinka, hyena skvrnitá, pravopisná chyba, dřevěná kytara, domácí úkoly, vařené brambory, léčivý jitrocel, ostrý nožík, drahý automobil, chytat míč, šipka k hradu, očichat květinu, rozbité sáňky, modrý svetr, jiskra z kamen, syrová cibule, zdravá jako řípa, rozvařená rýže, zvědavá žirafa, pilná žákyně, bílá košile, tichý pláč, prudký pohyb, smažený řízek, mourovatá kočička, hladoví vlci, najít poklad, chutná ryba, přísný učitel, bratr Hynek, dělat jitrnice, čaj s citronem, hrát šachy, šťastný život, polní skřivan, špinavé kecky, zašít díru

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 2. třídu

Poradna

V naší poradně s názvem DIKTÁTY A PRAVOPISNÁ CVIČENÍ ONLINE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Kubíček.

Na vodě byl velký vodní vír. Nad vodou letěl výr. Oba v?ry bylo dobře vidět.

Jaké i/y ve slově v?ry ???

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

V tomto případě bude měkké í. Oba víry bylo dobře vidět. Tvrdé y se vztahuje jen a pouze na jméno ptáka.

Zdroj: příběh Diktáty a pravopisná cvičení online

Řešení určování slovních druhů pro starší žáky

Tragédie¹ se³ udála⁵ v⁷ postranní² uličce¹, ústící² do⁷ hlavní² třídy¹. Trafika¹ paní¹ Ascherové¹ byla⁵ asi⁹ uprostřed⁶ po⁷ pravé² straně¹.

Když⁸ jsme⁵ tam⁶ zahýbali⁵, podíval⁵ se³ Poirot¹ na⁷ hodinky¹ a⁸ já³ jsem⁵ pochopil⁵, proč⁶ si³ chtěl⁵ obhlédnout⁵ místo¹ zločinu¹ až⁶ teď⁶. Bylo⁵ právě⁶ půl¹ šesté⁴. Hodlal⁵ získat⁵ co³ nejpřesnější² představu¹ o⁷ včerejší² atmosféře¹.

Měl-li⁵ však⁸ opravdu⁶ takový² záměr¹, dožil⁵ se³ zklamání¹. V⁷ této³ chvíli¹ se³ ulička¹ vůbec⁶ nepodobala⁵ té³ z⁷ včerejška¹. Rodinné² domky¹ chudších² vrstev¹ se³ tu⁶ střídaly⁵ s⁷ menšími² krámky¹. Usoudil⁵ jsem⁵, že⁸ je⁵ tu⁶ asi⁹ za⁷ obvyklých² okolností¹ dost⁶ živo⁶, že⁸ tu⁶ chodí⁵ hodně⁶ prostých² lidí¹ a⁸ že⁸ si³ tu⁶ na⁷ chodníku¹ i⁸ v⁷ jízdní² dráze¹ hrají⁵ houfy¹ dětí¹.

Teď⁶ tu⁶ však⁸ stál⁵ hlouček¹ zvědavců¹ a⁸ všichni³ zírali⁵ na⁷ jediný² domek¹ nebo⁸ obchůdek¹. Nebylo⁵ těžké² uhádnout⁵, který³ to³ je⁵. Viděli⁵ jsme⁵, jak⁶ obyčejní² lidé¹ pozorují⁵ se⁷ soustředěným² zájmem¹ místo¹, kde⁶ jejich³ spoluobčanka¹ sešla⁵ ze⁷ světa¹ násilnou² smrtí¹.

Zdroj: článek Slovní druhy

Příběh

Ve svém příspěvku PRAVOPISNÁ CVIČENÍ PRO 2. TŘÍDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nula.

tohle už dávno vím

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Pravopisná cvičení pro 2. třídu

4. cvičení

Listy ?sz2červenal?iyíý2, ?sz1klouzl?iyíý2 ze stromu a ?sz1padl?iyíý2 na zem?iyíý1, z níž je děti se?sz1b?iyíý3ral?iyíý2.

Nařízení ?mM2inisterstva ?šŠ1kolství, ?mM1ládeže a ?tT1ělovýchovy ?čČ2eské ?rR1epubliky byla odvolána.

Na ?vV2ánoce je obl?iyíý3ben?iyíý4m pokrmem r?iyíý2b?iyíý3 polévka.

Teta v?iyíý3skala s?iyíý2novce ve vlasech.

Nová pravopisná prav?iyíý1dla stanovil ?úÚ2stav ?pP1ro ?jJ1azyk ?čČ1eský.

Lidé ze vs?iyíý1 se v?iyíý2dal?iyíý1 ke starostov?iyíý1.

Badatelé v muze?jíí2ch zkoumal?iyíý1 repl?iyíý1ky ?kK2utnohorského ?dD1ekretu.

Vojáky do ?tT2urecka zaslala ?sS2everoatlantická ?aA1liance.

V?iyíý3žka bl?iyíý3zkého kostela se otřásala pod hrom?iyíý2 bl?iyíý3žící se bouře.

V podkrov?iyíý3 bydlel?iyíý1 Novákov?iyíý1 se třem?iyíý1 dceram?iyíý1.

Z Jihlav?iyíý2 do Přib?iyíý2slav?iyíý1 cesta ub?iyíý3hala rychle.

Na soutěž přijelo mnoho v?iyíý2učujících s dětm?iyíý1.

Kniha ?oO2bsluhoval ?jJ1sem ?aA1nglického ?kK1rále byla ?sz2filmována.

Nejv?iyíý2šším vrcholem ?bB2eskyd je ?lL2ysá ?hH1ora.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro střední školy

Příběh

Ve svém příspěvku PRAVOPISNÁ CVIČENÍ MĚ MNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola Vajtrová.

Proč
když
odešlete
odpověď a zapomenete něco vyplnit nemůžete to odeslat
znova ale musíte zmáčknout šipku směrem spět pak to až vyplnit a zase
sjet dolu a odeslat? Vždyť to nedává logiku! Jste cvok nebo absolutní blb?


S pozdravem Nikola Vajtrová

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Pravopisná cvičení mě mně

Řešení určování slovních druhů pro mladší žáky

Kotě¹ dojedlo⁵ granule¹, olízlo⁵ si³ tlapku¹ a⁸ otřelo⁵ si³ čumáček¹ a⁸ ouška¹. Pak⁶ přiťapalo⁵ k⁷ drátěné² přední² stěně¹ kotce⁵, sedlo⁵ si³ na⁷ zadní² tlapky¹ a⁸ předními² zaškrábalo⁵ na⁷ drátěnku¹. Doufalo⁵, že⁸ mu³ třeba⁶ někdo³ přijde⁵ otevřít⁵. Zaměstnanci¹ útulku¹ si³ občas⁶ ve⁷ volných² chvílích¹ zašli⁵ s⁷ koťaty¹ pohrát⁵, ale⁸ teď⁶ asi⁹ nikdo³ nepřijde⁵, když⁸ tu⁶ zůstalo⁵ samo³!

Zkroušeně⁶ přešlo⁵ k⁷ pelíšku¹ v⁷ zadním² rohu¹ kotce¹. Polštář¹ byl⁵ pro⁷ ně³ samotné² příliš⁶ velký² – až⁶ do⁷ včerejška¹ se³ o⁷ něj³ dělilo⁵ s⁷ dalšími² dvěma⁴ šedivými² koťaty¹, a⁸ teď⁶ se³ ztracené² choulilo⁵ uprostřed⁶. Dvě⁴ sestřičky¹ mu³ chyběly⁵. Pelíšek¹ sice⁸ hřál⁵, ale⁸ osamělé² kotě¹ se³ stejně⁶ chvělo⁵ chladem¹.

Autor: Mgr. Jana Válková

Zdroj: článek Slovní druhy

Příběh

Ve svém příspěvku 1 - 7 PAD ( K, NA, U, POD ) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Annabella .

Nevíte někdo rychle přiřazení pádů k předložkám k, na, u, pod?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel René.

k je 3. pád,
na je 6. pád,
u je 2. pád,
pod je 7. pád.

Zdroj: příběh 1 - 7 pad ( k, na, u, pod )

ŘEŠENÍ

1. cvičení: Přiřaďte podstatná jména rodu ženského ke správným vzorům

2. cvičení: Rozdělte podstatná jména podle čísel

3. cvičení: Podtrhněte podstatná jména rodu ženského

Pod lípou, lískový keř, v rákosí, na maliny, klíče, blízko ulice, z konve, o víkendu, dobré bidlo, z pampelišek, s bičíkem, v umyvadle, s osudem, na zem, z komína, k ještěrce, pod střechami, u srdce, ovce, bez víry.

4. cvičení: Určete mluvnické kategorie

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména rodu ženského: pracovní list

Příběh

Ve svém příspěvku DIKTÁTY PRO 7. TŘÍDU ZŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirka.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat. Zda jsou diktáty pro 7.ročník vhodné pro 5 třídu ZŠ? Děkuji

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Diktáty pro 7. třídu ZŠ

Seznam předložek

Seznam předložek není úplný, existuje ještě řada předložek, které třeba vznikly ze sloves (například počínaje) a jiných slovních druhů, ale nejsou v tomto seznamu uvedená.

• à – (Tato předložka se používá jen v písemném projevu. V ústním se používají její synonyma: „po“ a „za“. Tato předložka se objevuje obvykle v souvislosti s nějakým množstvím. Například: tisk fotografie à 30 Kč.)
• během - nevlastní - 2. pád – během dovolené
• bez – vlastní - 2. pád – bez mobilu
• beze – vlastní - 2. pád – beze mě
• blízko – nevlastní - 2. pád – blízko domu
• cestou – nevlastní - 2. pád – cestou zákona
• dík – nevlastní - 3. pád – dík tobě
• díky – nevlastní - 3. pád – díky tobě
• dle – knižní - 2. pád – dle názoru
• do – vlastní – 2. pád - do domu
• jménem – nevlastní – 2. pád - jménem krále
• k – vlastní – 3. pád - k tobě
• ke – vlastní - 3. pád – ke stolu
• kol – knižní – 2. pád – kol zahrady
• kolem – nevlastní - 2. pád – kolem domu
• kontra – cizojazyčná – 1. pád – Jestřáb kontra Hrdlička; význam této předložky je slovo „proti“
• kromě – nevlastní – 2. pád – kromě tebe
• ku – vlastní – 3. pád – ku devíti
• kvůli – nevlastní – 3. pád – kvůli rodičům
• mezi – nevlastní – 7. pád – mezi domy
• mimo – nevlastní – 4. pád – mimo provoz
• místo – nevlastní – 2. pád – místo mě
• na – vlastní – 4. pád + 6. pád – na stůl + na stole
• nad – vlastní – 4. pád + 7. pád – nad stůl + nad stolem
• nade – vlastní – 4. pád + 7. pád – nade dveře + nade dveřmi
• naproti – nevlastní – 3. pád – naproti obchodu
• navzdory – nevlastní – 3. pád – navzdory nepřízni
• o – vlastní – 4. pád + 6. pád – o hlas + o moři
• ob – vlastní – 4. pád – ob sedačku
• od – vlastní – 2. pád – od strýce
• ode – vlastní – 2. pád – ode dveří
• ohledně – nevlastní – 2. pád – ohledně návrhu
• okolo – nevlastní – 2. pád – okolo domu
• oproti – nevlastní – 3. pád – oproti nepřátelům
• po – vlastní – 4. pád + 6. pád – po kolena + po tobě
• poblíž – nevlastní – 2. pád – poblíž domu
• pod – vlastní – 4. pád + 7. pád – pod dům + pod domem
• pode – vlastní – 4. pád + 7. pád – pode dveře + pode dveřmi
• podél – nevlastní – 2. pád – podél řeky
• podle – nevlastní – 2. pád – podle zákona
• podlevá – nářeční – 2. pád – podlevá Boha, význam - podle
• pomocí – nevlastní – 2. pád – pomocí vody
• před – vlastní – 4. pád + 7. pád – před dům + před domem
• přede – vlastní – 4. pád + 7. pád – přede dveře + přede dveřmi
• přes – vlastní – 4. pád – přes řeku
• přese – vlastní – 4. pád – přese všechno
• při – vlastní – 6. pád – při tobě
• pro – vlastní – 4. pád – pro tebe
• prostřednictvím – nevlastní – 2. pád – prostřednictvím televize
• proti – nevlastní – 3

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Předložky

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA ZÁJMENO JENŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michael Roučka.

V prvním cvičení jsem měl 3chyby a ve druhém cvičení 1chybu.
Michael Roučka

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Cvičení na zájmeno jenž

Zájmena ukazovací

Ukazovací zájmena ukazují mimo text, nebo odkazují na něco uvnitř textu. Pomáhají se zorientovat v komunikaci.

Ukazovací zájmena: ten, ta, to, ti, ty, ta, tento, tato, too tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám

U ukazovacího zájmena sám, je důležité dát si pozor na 4. pád množného čísla, kde se píše v mužském i  ženském rodě koncovka y. Například: Lvy jsme viděli v kleci samy. Lvice jsme viděli v kleci samy.

Je důležité si uvědomit, že u párových lidských orgánů se  používá v 7. pádě koncovka -ma. Například: Sledoval mě těma svýma očima.

Skloňování zájmen ten, ta, to, tento, tato, toto:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Příběh

Ve svém příspěvku JAK URČIT JMENNÝ ROD BŘECLAV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radmila Hrbková.

Dobrý den neumím vysvětlit vnučce(4.třída ZŠ) jak rozpoznat jmenný rod u měst např. Kroměříž, Břeclav a pod. Tam, kde je koncovka -a nebo -o umím (vzor žena, město) Neumím vysvětlit proč je někdy mužský rod ( Zlín, Purkarec.....) a jinde ženský rod. Sama v tom nechybuji, ale vysvětlit to, bohužel, neumím.
Děkuji Hrbková Radmila

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Jak určit jmenný rod Břeclav

Pravopis přídavných jmen přivlastňovacích

Největší problémy v pravopise dělají přídavná jména přivlastňovací podle vzoru otcův v množném čísle. Pokud se jedná o přivlastňovací přídavné jméno rodu mužského životného podle vzoru otcův, píše se v 1. pádě množného čísla koncovka -i (například otcovi psi). Ve 4. pádě množného čísla je pak koncovka -y (například pro otcovy psy).

U přivlastňovacích přídavných jmen rodu mužského neživotného podle vzoru otcův se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například otcovy stroje).

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Cvičení na přídavná jména

Příběh

Ve svém příspěvku BÁSNIČKY PRO DĚTI K RECITACI 5. TŘÍDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Annča.

Máte o jaru min 4 sloky?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milánek.

Básnička o jarní fialce má 4 sloky a je vhodná pro děti z prvního stupně.

Fialka
Alena Chudobová

Fialka se pyšní květem,
jejíž vůně vládne světem,
intensivně krásou voní,
ranní rosa padá do ní.

Květ fialky z trávy kouká,
je jím plný les i louka,
drobný kvítek všem je známý,
jeho vůně mnohé mámí.

Violky, kvítečky něžné,
fialovomodré, sněžné,
svojí něžnou krásou hýří,
všude kolem vůni šíří.

Po sprše jarního deště,
libá vůně vzrůstá ještě,
slunce zjasní jemný kvítek,
nejdrobnější z vonných kytek.

Zdroj: příběh Básničky pro děti k recitaci 5. třída

7. Doplňování párových souhlásek (spodoba znělosti)

zdravá mrke_ (v–f), vyhlídkový le_ (d–t), pohádková ža_ka (b–p), ořezaná tu_ka (ž–š), hři_ smrkový (b–p), vrchol so_ky (b–p), dobré kamará_ky (d–t), úzká lá_ka (v–f), zkažený zu_ (b–p), malá užo_ka (v–f), ostré drá_ky (b–p), tupé nů_ky (ž–š), krátká pohá_ka (d–t), velký mrá_ (z–s), napínavá kní_ka (ž–š), banánová slu_ka (b–p), starý le_ (v–f), papírová ta_ka (ž–š), dřevěná lou_ka (d–t), opice Žo_ka (v–f), zalévat zahrá_ku (d–t), sla_ká šťáva (d–t), těžká křížo_ka (v–f)

Klíč 7

zdravá mrkev, vyhlídkový let, pohádková žabka, ořezaná tužka, hřib smrkový, vrchol sopky, dobré kamarádky, úzká lávka, zkažený zub, malá užovka, ostré drápky, tupé nůžky, krátká pohádka, velký mráz, napínavá knížka, banánová slupka, starý lev, papírová taška, dřevěná loutka, opice Žofka, zalévat zahrádku, sladká šťáva, těžká křížovka

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 2. třídu

1. cvičení

Přem?iyíý2sl se ukrýval mezi p?iyíý2tl?iyíý1 ob?iyíý1l?iyíý3.

Cesta z Jihlav?iyíý2 do Přib?iyíý2slav?iyíý1 ub?iyíý3hala.

Mezi Rus?iyíý2, Francouz?iyíý1 a Ital?iyíý2 mám přátele.

O mal?iyíý4ch zem?iyíý3ch se v dějep?iyíý1se neučíme.

Zdrav?iyíý3 sportovc?iyíý1 v?iyíý2hrál?iyíý1 soutěž.

Škodliv?iyíý4 hm?iyíý2z napadl úrodu.

Z b?iyíý3l?iyíý4ch květů se s?iyíý2pal p?iyíý2l.

Nechal si ?sz1pravit boty.

Poražení sportovci si stiskl?iyíý1 ruce se svým přemožitel?iyíý1.

Krabice mu ?sz2těžkla v ruce.

Trať vedla do Nerudov?iyíý2 ulice.

Voják cítil ?sz1tesk po domově.

V Čáslav?iyíý1 má kostel pěknou v?iyíý3žku.

Prav?iyíý4 včel?iyíý3 med se draze prodává.

Pronikav?iyíý4m sokol?iyíý3m zrakem se zadíval do kraje.

Oddíly ochránců přírody se v?iyíý2dal?iyíý2 do lesa.

Pařez?iyíý2 ?sz2trouchnivěl?iyíý2 pod sněhem.

Šl?iyíý1 k zubaři s děrav?iyíý4m zubem.

Ohně u táboráků vzplál?iyíý2 prudce.

O prázdninách nosil oběd dědečkov?iyíý1 a tátov?iyíý1.

Nad v?iyíý2sokým?iyíý1 topol?iyíý2 letěl?iyíý1 b?iyíý3l?iyíý3 čáp?iyíý1.

Sb?iyíý3rka známek se L?iyíý1borov?iyíý1 vel?iyíý1ce l?iyíý3b?iyíý1la.

Koruna byla v?iyíý2zdobená prav?iyíý4m?iyíý1 drahokam?iyíý2.

Nedej se ?sz2lákat sl?iyíý1b?iyíý2 a sladkým?iyíý1 slov?iyíý2.

Podal nám ?sz2právu o o událostech.

Václavov?iyíý2 dovednosti se hodil?iyíý2.

Děti se těšil?iyíý2 na v?iyíý4let.

?sz2val děti na oslavu.

Obžalovaný b?iyíý2l ?sz2proštěn v?iyíý1ny.

Děda m?iyíý1 ?sz1b?iyíý1l poličku.

Dav?iyíý2 lidí spěchal?iyíý2 k v?iyíý4chodu.

P?iyíý2tláky chytila lesní ?sz1práva.

Učitelov?iyíý2 požadavky žáky zaskočil?iyíý2.

Verandu jsme opatřili zábradl?iyíý3m a pohodlným?iyíý1 sedadl?iyíý2, dveře průhledným?iyíý1 skl?iyíý2.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 7. třídu

Příběh

Ve svém příspěvku DĚKUJI :) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marti.

Mockrát děkuji za toto cvičení. Moc mi pomohlo a je to super na procvičování.
Bylo by super přidat ještě více, třeba i těžších cvičení na velká a malá písmena a také hlavně chytáky :)

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Děkuji :)

2. cvičení

V neděl?iyíý1 přijížděl?iyíý1 lidé na l?iyíý1tom?iyíý2šlské slavnost?iyíý1.

Přihnal?iyíý2 se mraky.

Závodníci cítil?iyíý1, jak jim ub?iyíý4vá síla.

V?iyíý1děl obraz?iyíý2 se zlaceným?iyíý1 rám?iyíý2.

Auto dostalo m?iyíý1mořádně s?iyíý1lný sm?iyíý2k.

Knih?iyíý2 jsme vrátil?iyíý1 včas.

Babička v?iyíý2b?iyíý3l?iyíý1la cel?iyíý4 b?iyíý2t i s předs?iyíý3ní.

Automobil?iyíý2 jel?iyíý2 s tlumen?iyíý4m?iyíý1 světl?iyíý2.

Na břez?iyíý3ch rybníka rostl?iyíý2 vrb?iyíý2 a topol?iyíý2.

Oba b?iyíý2l?iyíý1 zdrav?iyíý3 a vesel?iyíý3.

Pojedu l?iyíý2žovat na L?iyíý2sou horu.

Kovář dm?iyíý4chá oheň tím, že šlape nohou na měch.

Žáci ?sz2motal?iyíý1 příklady.

V jetel?iyíý1 bzučel?iyíý1 čmelác?iyíý1.

Vojenský ?sz2běh se ?sz2tratil v lese.

Drav?iyíý3 ptáci přeletěl?iyíý1 nad pol?iyíý1.

Vyhubl?iyíý3 zajíci se stahoval?iyíý1 k lidským ob?iyíý2dl?iyíý3m, potravu hledal?iyíý1 i ptáci.

Pod břízam?iyíý1 žloutl?iyíý2 petrklíče.

Bl?iyíý3zko zem?iyíý1 se válel?iyíý2 chuchvalce mlh?iyíý2.

Když nastal?iyíý2 velké mraz?iyíý2, vrabc?iyíý1, kos?iyíý1 i koroptve trpěl?iyíý1 hladem.

Za kopc?iyíý1 porostl?iyíý4m?iyíý1 borovicem?iyíý1 se táhlo vřesoviště.

Ve ?sz2temnělém lese jsme jen ?sz1těží našli ?sz2páteční cestu.

Sob?iyíý1 spásal?iyíý1 l?iyíý1šejníky.

Přišl?iyíý2 podzimní pl?iyíý3skanice, bylo nevl?iyíý3dné počasí.

To je opravdu m?iyíý2lný názor.

Vál s?iyíý1lný v?iyíý3tr, s?iyíý2pal se sníh.

Při v?iyíý4letu do Prahy jsme navštívil?iyíý1 V?iyíý2šehrad.

Hlem?iyíý4žď se brz?iyíý1čko schoval do své ul?iyíý1ty.

Rackové kroužil?iyíý1 nad strm?iyíý4m?iyíý1 skalam?iyíý1.

?SZ1těžoval si na jeho chování.

Viděl jsem orl?iyíý3, jestřáb?iyíý3 i čap?iyíý3 hnízda.

Martinov?iyíý1 spolužáci si házel?iyíý1 s žákovsk?iyíý4m?iyíý1 sešity.

Listí ?sz2červenalo a ?sz1padlo na zem.

Ulicem?iyíý1 projížděl?iyíý2 řady automobilů.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 7. třídu

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA TÝŽ/TENTÝŽ, TÁŽ/TATÁŽ, TOTÉŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš Kučera.

Dobrý den, paní učitelko,

posílám cvičení ke kontrole.

Tomáš Kučera

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Šukalová.

ses gej

Zdroj: příběh Cvičení na týž/tentýž, táž/tatáž, totéž

SPONTÁNNÍ

Slovo spontánní je měkkým přídavným jménem, takže se skloňuje podle vzoru jarní a jeho koncovky jsou vždy měkké (spontánní pohyb, spontánní zábava, spontánní chování). Slovo spontánní vzniklo od slova spontaneita (skloňování: rod ženský, vzor žena). Od přídavného jména spontánní se dá vytvořit také příslovce spontánně a podstatné jméno spontánnost (skloňování: rod ženský, vzor kost), což je vlastnost lidí, případně zvířat. Opakem je výraz nespontánní.

Ukázka skloňování přídavného jména spontánní ve všech rodech a číslech + podstatných jmen spontaneita a spontánnost

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Spontánní

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA ZÁJMENO JENŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Černík.

1. cvičení
Krásná dívka,
již
jsem potkal v metru, se na mě mile usmála.
V průchodu stál muž,
jenž
mi někoho připomínal.

Na oslavu přijely i dědečkovy sestřenice,
jež
jsme nikdy předtím neviděli.

Plyšového medvídka, po
němž
jsem dlouho toužila, jsem dostala k narozeninám.

Konečně nám doručili balíčky,
jež
jsme si objednali.

V létě chceme navštívit ostrov,
jemuž
se přezdívá ostrov věčného jara.

Pohádku, o
níž
jsme si ve škole povídali, mám nejraději.

V zoologické zahradě chovají i zvířata,
jimž
ochota ke spolupráci není vlastní.

Děkoval především manželce, bez
níž
by to nedokázal.

Pod stromečkem se krčilo roztomilé štěňátko,
jež
si vysnil.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Cvičení na zájmeno jenž

Skloňování slova milý

Číslo jednotné, rod mužský životný:

• 1. pád: (kdo, co?) milý, např.: Přišel i můj milý skřítek.
• 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Bez milého kamaráda.
• 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Milému příteli.
• 4. pád: (koho, co?) milého, např.: Potřebuji pozdravit mého milého tatínka.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milý, např.: Hej Ty! Milý člověče!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Pohádka o milém princi.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Strávila večer s milým člověkem.

Číslo jednotné, rod mužský neživotný:
(Vše je stejné jako u životného, až na tvar ve 4. pádu.)

• 1. pád: (kdo, co?) milý, např.: Můj milý mobil.
• 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Bez milého přijetí.
• 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Robot poděkoval dalšímu milému stroji.
• 4. pád: (koho, co?) milý, např.: Dostala jsem milý dárek.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milý, např.: Zapni se! Můj milý počítači!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Snila jsem o mém milém květu.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Přivítal se semnou milým polibkem.

Číslo jednotné, rod ženský:

• 1. pád: (kdo, co?) milá, např.: Moje milá přítelkyně.
• 2. pád: (koho, čeho?) milé, např.: Bez mojí milé kamarádky.
• 3. pád: (komu, čemu?) milé, např.: Napsal jsem mojí milé mamince.
• 4. pád: (koho, co?) milou, např.: Dostala jsem milou zprávu.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milá, např.: Hola, hola! Moje školo milá!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milé, např.: Zdálo se mi o mé milé přítelkyni.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milou, např.: Překvapil mě milou zprávou.

Číslo jednotné, rod střední:

• 1. pád: (kdo, co?) milé, např.: Milé dítě.
• 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Dieta bez mého milého ovoce.
• 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Dal jsem pamlsek milému štěněti.
• 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Dostala jsem milé přání k svátku.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milé, např.: Dobrý den! Milé obecenstvo!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Zdálo se mi o mém milém zvířátku.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Ohromil mě milým překvapením.

Číslo množné, rod mužský životný:

• 1. pád: (kdo, co?) milí, např.: Přišli i moji milí skřítci.
• 2. pád: (koho, čeho?) milých, např.: Bez mých milých kamarádů.
• 3. pád: (komu, čemu?) milým, např.: Našim milým přátelům.
• 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Potřebuji pozdravit mé milé medvídky.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milí, např.: Hej Vy! Milí lidé!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milých, např.: Pohádka o milých princeznách.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milými, např.: Strávila večer s milými lidmi.

Číslo množné, rod mužský neživotný:
(Vše je stejné jako u životného, až na tvar v&

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pravopis milý a milí

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA ZÁJMENO JENŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Černík.

2. cvičení
Na půdě jsme objevili hračky, s
nimiž
si v dětství hrávala maminka.
S názorem, podle
něhož
se máme soustředit na čínský trh, nesouhlasil.

Babička s radostí pozorovala vnouče,
jež
se batolilo po kuchyni.

Vizionář,
jejž
působivě ztělesnil německý herec, zemřel v roce 2011.

Na pokyn moderátorky vstali lidé,
jimž
zachránil život sir Nicholas Winton.

O víkendu k nám přijede strýc,
jenž
je hodně zcestovalý.

Problém mi pomohla vyřešit kamarádka, o
níž
jsem nikdy nepochybovala.

Toužím navštívit místa,
jež
úzce souvisejí s dějinami moderní doby.

Učinili mu velmi zajímavou nabídku,
již
nemohl odmítnout.

Přednáška se týkala klimatických změn, mezi
něž
se řadí i změny teplot.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Cvičení na zájmeno jenž

Zájmena neurčitá

Úkolem neurčitých zájmen je, jak už vypovídá jejich název, vyjádřit nějaký druh neurčitosti. Tato zájmena vznikla tak, že se k zájmenům tázacím přidala buď předpon, nebo přípona. Protože je skloňování těchto zájmen stejné jako zájmen tázacích, ze kterých vznikly (+ přidaná přípona/předpona), tak se v této části uvádí jen skloňování některých neurčitých zájmen.

Neurčitá zájmena každý, každá a každé se běžně používají jen v jednotném čísle. V množném se užívají je u  pomnožných podstatných jmen.

I u těchto přídavných jmen je u  párových částí lidského těla přípona -ma. Například: Při cvičení rozhazovali všema rukama.

Zájmena neurčitá: někdo, něco, nějaký, některý, něčí, každý, všechen, kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, číkoli, kdekdo, kdejaký, kdekterý, kdečí, kdeco, ledakdo, ledaco, ledajaký, ledakterý, ledačí, málokdo, máloco, málokterý, zřídkakdo, zřídkaco, sotvakdo, sotvaco, sotva který, buhvíkdo, bůhvíjaký, bůhvíčí,

Skloňování neurčitých zájmen někdo, něco, kdokoli:

Skloňování neurčitého zájmena něčí v jednotném čísle:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA VELKÁ PÍSMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jakub Marek.

Dobrý den, zde zasílám cvičení 1 na velká a malá písmena.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Cvičení na velká písmena

1. cvičení

?tT2ylův ?sS2trakonický ?dD1udák slavil v divadle úsp?ěje1ch.

Přestěhoval?iyíý1 se do ?uU1lice ?mM2íru.

Lidé protestoval?iyíý1 proti nařízení ?mM2inisterstva ?pP1ráce a ?sS1ociálních ?vV1ěcí ?čČ2eské ?rR1epubliky.

Na ?sz2temnělé obloze se ukázal?iyíý2 hvězd?iyíý2.

Uml?iyíý3t kávu se nedaří všem ml?iyíý4nům.

Na v?iyíý4let jedeme do ?rR2ožnova ?pP1od ?rR2adhoštěm.

Jel?iyíý1 jsme do ?pP2rah?iyíý2 a kamarád uklouzl na ?sS1taroměstské dlažb?ěje1.

Úrodnou částí ?čČ2ech je Polab?iyíý3.

Staré pařez?iyíý2 ?sz2trouchnivěl?iyíý2 u cesty.

V ?nN2árodním ?dD1ivadle jsme slyšel?iyíý1 ?dD2vořákovou ?sS1?iyíý2mfoni?iyíý1 ?zZ2 ?nN2ového ?sS1věta.

Na dovolenou odjel na ?bB2lízký ?vV2?iyíý4chod.

Překrásný zámek ?hH2rubá ?sS2kála patří k místním skvostům.

Hladov?iyíý3 r?iyíý2s?iyíý1 se pl?iyíý3žil?iyíý1 ?sz2tem?ěně2l?iyíý4m?iyíý1 les?iyíý2.

V kotl?iyíý1 s?iyíý2čela pára.

Základní škol?iyíý2 v ?lL2ibereckém ?kK1raj?iyíý1 se zúčastnil?iyíý2 vědeckých ol?iyíý2mp?iyíý1ád.

Ob?ěje2dnávka motoc?iyíý2klů nedorazila.

Země ?čČ2erná ?hH2ora má mnoho zajímav?iyíý4ch ob?ěje2ktů.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 9. třídu

2. cvičení

Francie je známá sv?iyíý4m?iyíý1 ?fF1rancouzsk?iyíý4m?iyíý1 s?iyíý4r?iyíý2.

Při pohovoru v?iyíý2stupoval skrom?ěně2.

M?iyíý2slíš to upřím?ěně2?

Nel?iyíý3b?iyíý1lo se m?iyíý1, že mluvil?iyíý1 o m?ěně2.

Na obloze se zabl?iyíý4sklo a tem?ěně2 zadunělo.

Sp?iyíý1sovatel četl v?iyíý2m?iyíý2šlený příběh tak dojem?ěně2, že děti naslouchal?iyíý2 jako m?iyíý2šky.

Vše co v Čáslav?iyíý1 lehce nab?iyíý2l, v Příbram?iyíý1 pak lehce pozb?iyíý2l.

Otec m?iyíý1 k ?vV2ánocům sb?iyíý1l pol?iyíý1čku.

Sp?iyíý2tihněv b?iyíý2l p?iyíý2šný na naše jaz?iyíý2kozp?iyíý2tce.

S?iyíý2rové maso začalo v?iyíý2dávat nel?iyíý1bou vůni.

Na ?mM1ěstském ?úÚ1řadě m?iyíý1 nepomohl?iyíý1.

Malíř načrtl obraz?iyíý2 křehk?iyíý4m?iyíý1 uhl?iyíý2.

Na pracovn?iyíý3m stole ležel?iyíý2 v?iyíý4kres?iyíý2 a r?iyíý2s?iyíý2.

Bratrov?iyíý1 přátelé nás přijel?iyíý1 navštívit.

Ledoborce v?iyíý2plul?iyíý2 k ?sS2evernímu ?lL1edovému ?oO1ceánu.

Dnové r?iyíý2chle m?iyíý1nul?iyíý1.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 9. třídu