PŘEBÍRÁNÍ I KORESPONDENCE ZMOCNĚNÍ a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Jestliže se nemůžete zúčastnit úředního aktu osobně, je v řadě případů možné zplnomocnit pro takový úkon zástupce. Pro tento účel je třeba vybavit ho plnou mocí. Plná moc je jednostranným potvrzením, že mezi dvěma stranami došlo k ujednání smluvního zastoupení. Zástupce, tedy zmocněnec, je oprávněn jednat jménem zastoupeného v rozsahu, který je v dohodě stanoven.
Právní důsledky ověření
Udělení plné moci nemá jednotnou formu. Může být ústní či písemná, je-li to pro daný úkon vyžadováno. V řadě případů zákon vyžaduje úředně ověřenou plnou moc, nebo notářsky ověřenou plnou moc. Každopádně musí obsahovat rozsah zmocněncova oprávnění. Zmocněncem může být fyzická i právnická osoba. Udílení plné moci upravuje občanský zákoník, konkrétně ustanovení o smluvním zastoupení.
Při zastoupení na základě plné moci je třeba rozlišovat mezi dohodou o plné moci a mezi samotnou plnou mocí. Dohoda o plné moci (zastoupení či zmocnění) je smlouva mezi zmocnitelem a zmocněncem, kterou se zmocněnec zavazuje zastupovat zmocnitele v dohodnutém rozsahu, popřípadě za dohodnutých podmínek; uzavřením této dohody vzniká právní vztah zastoupení mezi zmocnitelem a zmocněncem. Plná moc je jednostranný právní úkon zmocnitele, určený (adresovaný) třetí osobě (třetím osobám), v němž zmocnitel prohlašuje, že si zvolil zmocněnce, aby ho zastupoval v rozsahu uvedeném v této plné moci; plná moc z hlediska obsahu právního úkonu představuje osvědčení (průkaz) o zastoupení vzniklém na základě dohody o plné moci (zastoupení či zmocnění). Udělení plné moci není samo o sobě smlouvou, ale jednostranným právním úkonem.
Zastoupení je možno sjednat paralelně i pro více zástupců. Není-li v plné moci udělené několika zmocněncům určeno jinak, musí jednat všichni společně.
Požadavek písemné formy plné moci je stanoven pro zastoupení při písemných úkonech a při zastupování, které se netýká jen konkrétního právního úkonu, to je v případech generálních plných mocí nebo v případech plných mocí k zastupování při více úkonech. Požadavky případných jiných forem právních úkonů ve vztahu k požadavkům na formu plné moci občanský zákoník (OZ) neřeší. Případná omezení plné moci či pokyny zmocnitele dané zmocněnci jsou primárně součástí smluvního vztahu mezi zmocnitelem a zmocněncem. Pokud nejsou uvedeny v plné moci, nemají vliv na právní účinky jednání zmocněnce vůči třetím osobám, ledaže by byly těmto osobám známé i jinak. Zmocněnec přebírá vědomosti a dobrou/špatnou víru od zmocnitele, neprokáže-li se, že jde o okolnosti, o nichž věděl již před udělením plné moci. Příslušné ustanovení současného OZ je vyjádřeno velmi obtížně srozumitelným způsobem
Ustanovení § 33 občanského zákoníku řeší problematiku excesu. Jde jednak o překročení zmocnění a jednak o jednání za jiného zcela bez zmocnění. Zákon pro tyto případy konstruuje dvě alternativy. Z jednání zmocněnce bude zavázán zmocnitel (ex tunc), pokud překročení plné moci buď dodatečně schválí, nebo pokud se o překročení oprávnění dozví a zůstane pasivní (bez zbytečného odkladu neoznámí třetí osobě, se kterou zmocněnec jedn
Ve svém příspěvku PLNÁ MOC ZASTUPOVÁNÍ VE VĚCI PŘEVODU DODAVATELE EL. ENERGIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Novák.
Smlouvou na změnu dodavatele el.energie jsem pověřil nového dodavatele k zajištění bezkonfliktního převodu na nového dodavatele, ten však provedl chybu při určení termínu. Původní dodavatel mě chtěl penalizovat významnou částkou, jelikož smlouva byla na dobu určitou a termín převodu neodpovídal podmínkám smlouvy. Odebral jsem plnou moc novému dodavateli nejen za tuto chybu ale i za to, že se mnou nekomunikoval. Ten se odvolal na smlouvu, jejíž součástí bylo zplnomocnění a penalizoval mě ještě větší částkou než chtěl původní dodavatel. Domnívám se , že komunikace mezi zmocněncem a zmocnitelem je naprosto nezbytná a že když zmocněnec udělá hrubou chybu, mám jako zmocnitel mu zmocnění odebrat a to bez postihu.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.
Jako zmocnitel máte právo kdykoliv odvolat svou plnou moc. Pokud je ale zplnomocnění zakomponováno do smlouvy a je svázáno s její platností, tak musíte respektovat pravidla smlouvy včetně sankcí za předčasné ukončení, jsou-li v ní uvedeny. U plné moci je nejlepší, když je vyhotovena jako samostatný dokument, pak je právo na její odvolání nezpochybnitelné. Ve vašem případě doporučuji obrátit se s celou věcí na Energetický regulační úřad - kontaktní údaje:
tel.: +420 564 578 666
fax: + 420 564 578 640
email: podatelna@eru.cz
web: http://www.eru.cz
Přivlastňují první, druhé a třetí osobě; pozor: pokud je vlastník ve větě podmětem, užívá se zájmeno svůj (Petr pozval na oslavu své přátele.)
Skloňování:
Zájmeno můj
1.
můj
má/moje
mé/moje
2.
mého
mé/mojí
mého
3.
mému
mé/mojí
mému
4.
mého můj (než.)
mou/moji
mé/moje
5.
můj
má/moje
mé/moje
6.
o mém
o mé/mojí
o mém
7.
mým
mou/mojí
mým
1.
mí/moji mé/moje (než.)
mé/moje
má/moje
2.
mých
3.
mým
4.
mé/moje
má/moje
5.
mí/moji mé/moje (než.)
mé/moje
má/moje
6.
o mých
7.
mými
K zapamatování
Tady můžete mít problém pouze v ženském rodě, kdy se chybuje v délce koncového "i". Určitě vám pomůže, když v těchto případech použijete ukazovací zájmeno ta. Řekněte si u daného případu buď té mojí, nebo tu moji, případně tou mojí. Sami vidíte a určitě i cítíte, kdy pak použít "i" a kdy "í".
Zájmeno tvůj
(tvá, tvé) se skloňuje stejně jako zájmeno můj (má, mé), stejně tak zájmeno svůj. Všechna tato zájmena se v podstatě skloňují podle vzoru mladý (což je vzor tvrdých přídavných jmen).
Zájmena jeho a jejich
Tato zájmena jsou nesklonná. Zájmeno její se skloňuje podle vzoru jarní (což je vzor měkkých přídavných jmen).
K zapamatování
Tady opět pozor na správnou délku "i". Chyby se často vyskytují v těchto případech: Nechci se bavit o jejích problémech. (Zde jako jednotné číslo ženského rodu, například problémy nějaké Pavly.) Nechci se bavit o jejich problémech. (Tady jde o množné číslo, například jde o problémy rodiny Novákových.)
Plná moc všeobecná je určena pro zastupování při běžných úkonech, například jednání s úřady. U této plné moci není uvedeno časové omezení, je tedy sjednána na dobu neurčitou. Všeobecná plná moc byla aktualizována podle nového občanského zákoníku platného od 1. 1. 2014. Zastoupení je upraveno v § 436–488 občanského zákoníku. Smluvní zastoupení je pak upraveno v § 441–456 občanského zákoníku. Ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. Zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci.
Z jednání zástupce vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému.
Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc.
Zmocnění zanikne vykonáním právního jednání, na které bylo zastoupení omezeno, nebo v případě, že zmocnitel zmocnění odvolá nebo zmocněnec vypoví.
Ověření podpisu je nutné. Nutný je ověřený podpis toho, kdo uděluje prvotní plnou moc. Nutnost ověření se týká také podpisu toho, kdo přenáší svá zmocnění. Podpisy toho, kdo nabývá zmocnění není třeba ověřovat, neboť jeho totožnost je možné ověřit při uplatnění plné moci.
Další možností, jak lze na poště převzít cizí zásilky bez plné moci, je zřízení Zákaznické karty s Elektronickým průkazem příjemce. V prvním kroku je třeba, aby adresát i jeho zmocněnec zažádali o vystavení Zákaznické karty a to registrací na adrese https://www.postaonline.cz/index2.
Až karta dorazí doporučenou poštou, což trvá cca 7 dní, tak zmocněnec musí na poště požádat o rozšíření své Zákaznické karty o Elektronický průkaz příjemce. Teprve pak ho může adresát zmocnit online na internetu, na adrese, kde učinil počáteční registraci. Online zmocnění je pak již jednoduché a není k němu třeba sepisovat plnou moc. Stačí k tomu znát jen číslo Zákaznické karty zmocněnce. Zmocnění pak trvá dva roky nebo do doby jeho odvolání.
Barbora Novotná se narodila 4. února 1820 ve Vídni. O datu jejího narození se ale vedou různé spekulace, stejně jako o jejím původu. Některé informace vedou totiž k domněnce, že rakouský Němec Johann Pankl, který pracoval jako panský kočí u vévodkyně Zaháňské, a česká služka Terezie Novotná nejsou jejími pravými rodiči. Datum jejího narození by pak měl být datem zápisu jejich osvojení dítěte. Některé zdroje jako možnou matku Barbory Novotné uvádí sestru kněžny Kateřiny Zaháňské. Barbora dostala nové příjmení Panklová v létě 1820 po svatbě rodičů. Jedná se o hypotézy, které nelze plně prokázat a ani vyvrátit.
Dětství Barbora Panklová prožila v Ratibořicích u České Skalice. Mezi jejím pátým a devátým rokem se tam o ni starala její babička Marie Magdalena Novotná, tkadlena z Náchodska. Babička na ní také velmi zapůsobila. Velký dojem na ni také udělali lidé ze zámku, jim se přiblížila, když jako dospívající dívka byla na výchově v rodině panského úředníka ve Chvalkovicích. Spoustu času zde také strávila v zámecké knihovně.
Roku 1837 se Barbora Panklová vdala za úředníka finanční stráže Josefa Němce. S tímto asi o deset let starším mužem měla čtyři děti (tři syny a dceru). Josef Němec patřil mezi žáky Josefa Jungmanna. V jeho zaměstnání tak jeho nadřízení s nevolí sledovali jeho projevy češství a nevelkou snaživost v zaměstnání. To byly také důvody, proč byl tak často služebně překládán na různá místa. Ustavičné stěhování pak ničilo vztahy v rodině. Němcové ale tato neklidná existence po boku Josefa Němce prospívala v její epické tvorbě. Po jednoročních pobytech v Červeném Kostelci, v Josefově, v Litomyšli a v Polné (zde žili o něco déle) se rodina přestěhovala do Prahy. Němcová hned zapadla do vlasteneckého prostředí, které ji s nadšením přijalo, protože toužilo po ženské osobnosti podle novodobých představ. V té době sice v tomto prostředí působila Magdalena Dobromila Rettigová, autorka Domácí kuchařky, básní i povídek, ale ta nemohla všem dobovým aspiracím stačit. Navíc zemřela v roce 1845, tedy v době, kdy Němcová vstupovala do literatury. Němcová se osobně stýkala s F. Palackým, P. J. Šafaříkem, F. L. Čelakovským, J. K. Tylem, K. J. Erbenem, K. Havlíčkem Borovským a dalšími předními Čechy. S Václavem Bolemírem Nebeským měla i poměr. Vlastenecká společnost ji přijala s obdivem, protože se Němcová stala rovnocennou partnerkou pro jejich učené debaty. Ona pak zahořela obdivem ke vzdělání.
Jen první básně (Ženám českým, Slavné ráno) byly ještě povzbuzováním – slavnostními výzvami. Při jejich uveřejnění v časopise Květy v roce 1845 své díl podepsala jako Božena.
V jeho díle je patrný odraz autobiografičnosti – hojně čerpal z autentických životních zkušeností, které s nevšední uměleckou zručností a fantazií transformoval do svébytné grotesknosti, nadsázky a komična, někdy poznamenaných i skepsí a černým humorem. Vytvořil literární díla triviální i vysoce kultivovaná, v nichž se nevyhýbal ani slangu a poetismům. V pozdních prózách se projevují i silné melancholické tóny (nikoliv však depresivní). Jeho dílo je velmi populární i v zahraničí – bylo přeloženo do více než 28 jazyků.
Hovory lidí, 1956 – dvě povídky, které vyšly jako příloha časopisu Zprávy Spolku českých bibliofilů
Skřivánek na niti, 1959 – připraveno k vydání, které se neuskutečnilo
Perlička na dně, 1963 – sbírka povídek
Pábitelé, 1964 – sbírka povídek; pábiteli Hrabal nazýval osobité vypravěče, kteří se navenek zdají obhroublí, ale milují život zvláštním způsobem – v jejich vyprávění (která Hrabal nazýval pábení) jsou prvky poetismu i surrealismu; sám Hrabal byl svého druhu pábitel
Taneční hodiny pro starší a pokročilé, 1964 – novela skládající se z jedné věty, literární experiment; v Česku dosáhla nákladu kolem půl milionu výtisků
Ostře sledované vlaky, 1965 – novela s tématem okupace, zfilmována – film Ostře sledované vlaky (1966) byl oceněn Oscarem v roce 1968
Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet, 1965 – v roce 1969 zfilmováno Jiřím Menzelem jako Skřivánci na niti, film však okamžitě putoval „do trezoru“
Kopretina, 1965
Automat Svět, 1966 – výbor z již dříve vydaných povídek
Bohumil Hrabal uvádí..., 1967 – antologie jeho oblíbených autorů
Toto město je ve společné péči obyvatel, 1967 – textová koláž k fotografiím, někdy též pod názvem Toto město je ve společné péči nájemníků
Morytáty a legendy, 1968
Domácí úkoly, 1970
Poupata, 1970 – básně a povídky, náklad byl zničen již ve skladech
Městečko u vody – vzpomínková trilogie:
Postřižiny, 1976 – próza
Krasosmutnění, 1979 – povídky
Harlekýnovy milióny, 1981 – próza
Slavnosti sněženek, 1978 – povídky
Městečko, kde se zastavil čas, 1978 – vzpomínková próza
Každý den zázrak, 1979 – povídky
Něžný barbar, 1981 (v Čechách až 1991)
Kluby poezie, 1981
Obsluhoval jsem anglického krále, 1971 (1980 vydáno v cizině, 1982 v Jazzové sekci, oficiálně až 1989) – zfilmováno roku 2006
Marie Antoinetta a Ludvík XVI. (sňatek s francouzským dauphinem)
Samotnému sňatku podle dobových zvyků předcházelo i oficiální namlouvání, na které francouzský král poslal do Vídně přes sto osob. Ani Marie Terezie se nenechala zahanbit a obstarala Marii Antonii výbavu za 400 000 dukátů, což bylo pro rakouskou po válkách zchudlou pokladnu mnoho. Před cestou došlo ve Vídni v augustiánském kostele dne 19. dubna ke královské svatbě v zastoupení. Následovaly oslavy, plesy a samozřejmě rozloučení s matkou, s níž se pak mladá arcivévodkyně již nikdy nesetkala. Na hranicích obou zemí pak došlo ke slavnostnímu předání arcivévodkyně, jak velela tehdejší tradice. Antonie se musela svléci v domě vybudovaném speciálně k této příležitosti a vzdát se všeho rakouského, musela tak opustit i svého milovaného psíka Mopse. Z domu pak vycházela již ve francouzském oblečení.
Svatba půvabné rakouské arcivévodkyně s nepříliš hezkým Ludvíkem se uskutečnila dne 16. května roku1770. V době svatby bylo Antonii čtrnáct let, Ludvík byl jen o rok starší než ona. Svatba proběhla ve Versailles, Antonie přijela do paláce v deset hodin do poledne, po poledni se setkala s Ludvíkem v královském kabinetu, kde na ni čekal oblečený ve zlatě a diamantech. Společně ruku v ruce se vydali do kaple následováni králem a pokrevními knížaty. Poklekli u oltáře a arcibiskup začal slavnostní ceremonii, které přihlížel nejen král ale i celá královská rodina. Během obřadu nasadil Ludvík novomanželce krásný prsten. Došlo také k podpisu potřebných dokumentů. Po svatbě je také čekala recepce velvyslanců a slavnost v Zrcadlovém sále, který byl pro tuto příležitost zvlášť vyzdoben. Svatební hostiny se zúčastnilo asi 6 000 významných hostů. Den byl zakončen luxusními hody v novém domě Královské opery. Na novomanželku svatební den velmi zapůsobil, nebyla schopna pořádně jíst, na rozdíl od svého manžela, který s jídlem nešetřil, ani když ho jeho děd upozornil, že by se neměl před svatební nocí přejídat. Ludvík reagoval svým osobitým způsobem, odpověděl, že se mu lépe spí po dobré večeři. Jeho reakce svědčila o tom, že mladý dauphin ani netušil, co ho má o svatební noci čekat. Novomanžele mělo také čekat překvapení v podobě ohňostroje, ale tomu zabránila bouře. Po ukončení slavností následovala ještě tradiční ceremonie uvádění novomanželů do lože. Před jejich ulehnutím arcibiskup loži požehnal, král pak předal Ludvíkovi noční košili a vévodkyně z Chartres pak pomohla do noční košile i jeho novomanželce. Novomanželský pár se společně usadil do postele, aby bylo jasné, že spolu budou sdílet lože. Pa
Už v pěti letech se Marie Terezie seznámila se svou osudovou láskou, byl jí František Štěpán Lotrinský, který byl poslán do Vídně na výchovu. Chlapce si oblíbila nejen mladá arcivévodkyně, ale i její otec, který o něm vážně uvažoval o jako vhodném manželi pro svou dceru. Dne 31. ledna 1736 došlo k jejich zásnubám. František Štěpán se pak přesunul do Bratislavy, protože dvorský protokol vyžadoval jejich odloučení. Marie Terezie ale byla i nadále se svým snoubencem v kontaktu prostřednictvím korespondence, z níž je zřejmé, že ho již před svatbou velmi milovala. Dne 12. února 1736 došlo v Augustiniánském kostele ve Vídni k jejich sňatku. Marie Terezie měla při této příležitosti na sobě šaty zdobené zlatem a stříbrem. Oslavy trvaly několik dní. Když se Marie Terezie stala v roce 1740 královnou, okamžitě ustanovila svého manžela spoluvladařem, funkce to byla ale v podstatě jen na papíře, František Štěpán nemohl o ničem sám rozhodovat, zcela podléhal své manželce, což ho trápilo, a tak se raději stáhnul do soukromí, přišlo mu to lepší než hrát v politice druhé housle. V roce 1745 byl František Štěpán zvolen římskoněmeckým císařem i za přispění své manželky, ale ani tento titul mu nepropůjčoval žádnou moc.
Marie Terezie svého manžela příliš do politiky v její monarchii nepouštěla, a tak hledal čím se zabavit, aby příliš nezahálel. František Štěpán v sobě objevil podnikatelský talent. Zpočátku se musel vyrovnat s postojem aristokracie, že pro šlechtice se nehodí, aby podnikal. Podařilo se mu ve svém Toskánsku zavést novou výrobu, snížit daně i ochranná cla, a tím zajistit hospodářský vzestup země. František Štěpán dokázal Toskánsko vytáhnout na hospodářskou výši, díky tomu se stal finančně nezávislým na své manželce, jeho příjmy byly dokonce každý rok vyšší zhruba o milion zlatých. Ještě před jeho úspěchem s Toskánskem se mu podařilo v roce 1736 koupit v Horních Uhrách zanedbané panství Holič, které přivedl k ohromné prosperitě. V jeho podnikání mu pomohlo i to, že se na rozdíl od jiných obchodníků nebál žádat o pomoc mezi Židy, kterým vyhovovalo, že je nenutil nechat se pokřtít a ani je nezatěžoval žádnými zvláštními daněmi. Stejně tak se nebál obchodovat se svobodnými zednáři, dokonce se stal jedním z nich, přestože papež svobodné zednáře uvrhl papežskou bulou do klatby.
Jeho finanční úspěchy se Marii Terezii hodily, roku 1744 si od něj půjčila peníze na vedení války. Dala mu za to do osobní zástavy a na doživotí četné statky na území Čech. Františku Štěpánovi se podařilo příjmy z těchto st
Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno "K". Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například kouření, koupání). V tabulce jsou uvedená nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.
PODSTATNÉ JMÉNO
ROD, VZOR
VÝZNAM SLOVA
PŮVOD SLOVA
Kabanos
Mužský, hrad
Laciný točený salám
Z románských jazyků
Kabaret
Mužský, hrad
1. zábavní podnik s humoristickým programem;
2. pořad humoristického rázu
Francouzština
Kabát
Mužský, hrad
Součást svrchního oděvu kryjící trup a paže
Čeština
Kabátek
Mužský, hrad
Zdrobnělina od slova kabát
Čeština
Kabel
Mužský, hrad
Ohebný vodič pro přenos a rozvod elektrického proudu
Angličtina, francouzština
Kabela
Ženský, žena
Schránka s držadlem na nošení menších předmětů = taška
Plná moc musí být písemná jen tehdy, pokud písemnou formu vyžadují i následné právní úkony zmocněnce, při nichž jedná, nebo pokud jde o takzvanou generální plnou moc, na jejímž základě je zmocněnec oprávněn zastupovat zmocnitele ve všech věcech. A protože jde o osvědčení třetím osobám, postačí, pokud obsahuje pouze podpis zmocnitele, a není nutné, aby obsahovala i výslovnou akceptaci ze strany zmocněnce. Podpis musí být úředně nebo notářsky ověřen jen tehdy, pokud to výslovně požaduje zákon. V plné moci musí být vždy uveden rozsah zmocněncova oprávnění, s výjimkou procesní plné moci advokátovi či notáři, nebo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových při zastupování obce v řízení před soudem, kterou omezit nelze.
Další možností je substituční plná moc, která je právním jednáním, kterým zmocněnec udílí plnou moc další osobě, takzvanému substitutovi, aby jednala za prvotního zmocnitele. Podle českého práva lze substituční plnou moc udělit pouze v případě, že prvotní plná moc výslovně obsahuje takové zmocnění, nebo pokud je zmocněncem právnická osoba.
Zmocněncem může být jak fyzická, tak právnická osoba. Fyzická osoba je jako zmocněnec povinna jednat zásadně osobně, za právnickou osobu jednají v první řadě její statutární orgány. Z úkonů zmocněnce v rámci udělené plné moci je zavázán přímo zmocnitel. Pokud by byly meze plné moci překročeny a zmocnitel zmocněncovo jednání bez zbytečného odkladu neschválil, je zavázán sám zmocněnec.
Zastoupení na základě plné moci je definováno paragrafem 33 Správního řádu (zák. č. 500/2004 Sb.) Účastník správního řízení si může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce.