PŘEDPONA A PŘÍPONA

Předpona z-

• Předpona z- se píše tam, kde vytváří k nedokonavým slovesům slovesa prostě dokonavá, vyjadřující dokončení děje (například pozorovat - zpozorovat , kazit - zkazit, pracovat - zpracovat, klamat - zklamat)
• Předpona z- se píše tam, kde se pomocí jí tvoří dokonavá slovesa přímo z podstatných a přídavných jmen. Slova vyjadřující změnu stavu, tj. učinit nebo stát se tím, co znamená základní slovo (zúrodnit = učinit úrodným, zpříjemnit, zpomalit, zpohodlnět = stát se pohodlným, zkamenět, zčervivět).
• V obou případech se vyslovuje tato předpona v slabičné podobě ze- (například: zetlít, zestárnout, zemřít, zevšednět) a před v a nepárovými souhláskami z- (například zjistit, zlámat, zničit, zranit, zvlhnout, zmodrat)
• Příklady: zautomatizovat, zorganizovat, zosnovat, zúročit, zestárnout, zešedivět, zeslábnout, zesílit, zbarvit, zblednout, zcentralizovat, zčernat, zchudnout, zkalit, zkřivit, zlomit, zmrznout, zpestřit, zprostředkovat, zpustnout, ztichnout, ztuhnout, zesměšnit, zestátnit

Existují ale i případy, kdy se slovo s předponou s- nebo z- nedá zařadit ani podle jednoho z předcházejících pravidel a řídí se tradičně ustáleným způsobem psaní. Ten bývá většinou ve shodě s výslovností, například skončit, spolknout, svěřit, schovat, splatit, spotřebovat, sníst, strávit. Stejně tak píšeme předponu s- i v několika tradičně ustálených případech (strávit), třebaže v nich má předpona vlastně jen prostě zdokonavující význam a měla by tam být předpona z-. Existují ale i výjimky v několika tradičně ustálených spojení se píše předpona v neshodě s výslovností. Ve většině případů se jedná o slova, která již nevnímáme jako spojená s předponou, například zkoumat, zkoušet, zpět, zpěčovat se, zpěv, zpověď, zpravit, zprostit, zpupný, způsob, ztékat, zpytovat, způsobit, ztratit.

Pokud se před hláskou -h- píše předpona s-, výslovnost u takového slova bývá sch-, například shnít, shořet. Před hláskou -h- se ale může psát i předpona z-, v takovém případě výslovnost vychází z psané podoby slova, například zhostit se, zhlédnout, zhlížet.

Zdroj: článek Předpony s z

ŘEŠENÍ některých úloh

1. Co je pro správné a přehledné sepsání vyprávění nezbytné?

1. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlak, auto, trasa, poznávání

2. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: helma, jízda, kolo

3. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: táborák, celta, spacák

4. Kl

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pracovní list - vypravování o prázdninách

Předpona s-

• Předpona s- se píše tam, kde sloveso s touto předponou a slova od něj odvozená mají význam směřování dohromady (na jedno místo, k sobě, spolu), tu se také vyslovuje tato předpona v slabičné podobě se (například sejít se, seskupit, sešít, sepnout) a před v a nepárovými souhláskami s- (například sloučit, svinout, svézt, sbíhat se, scházet se, shromáždit se, spřátelit se, sbírat, scvrknout se)
• Příklady: sejít se, scházet se, sehnat, shon, sebrat, sbírat, sevřít, svírat, sepnout, spínat, sdružit se, shromáždit se, srotit se, stisknout, sbalit, sklížit, slepit, spřáhnout, scelit, smísit, shrnout, skloubit, smrsknout, scvrknout se, stulit, sblížit se, spřátelit
• Předpona s- se píše tam, kde sloveso s předponou a slova od něj odvozená mají význam směřování shora dolů nebo z povrchu pryč, tu se také vyslovuje předpona v slabičné podobě se (například sejít, seskočit) a před v a nepárovými souhláskami s- (například sjet, snést, smýt, svléct, spadnout, slétnout, stékat, srazit, smýt, smazat, sloupnout)
• Příklady: sestoupit, seskočit, sejmout, sestřelit, sehnout, shýbnout, seškrábat, setřít, stírat, sletět, spadnout, stékat, shodit, srazit, skácet, strhnout, svléci, schýlit, sklopit, svalit, sloupat, smazat, smýt, stírat

Zdroj: článek Předpony s z

Zájmena neurčitá

Úkolem neurčitých zájmen je, jak už vypovídá jejich název, vyjádřit nějaký druh neurčitosti. Tato zájmena vznikla tak, že se k zájmenům tázacím přidala buď předpon, nebo přípona. Protože je skloňování těchto zájmen stejné jako zájmen tázacích, ze kterých vznikly (+ přidaná přípona/předpona), tak se v této části uvádí jen skloňování některých neurčitých zájmen.

Neurčitá zájmena každý, každá a každé se běžně používají jen v jednotném čísle. V množném se užívají je u  pomnožných podstatných jmen.

I u těchto přídavných jmen je u  párových částí lidského těla přípona -ma. Například: Při cvičení rozhazovali všema rukama.

Zájmena neurčitá: někdo, něco, nějaký, některý, něčí, každý, všechen, kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, číkoli, kdekdo, kdejaký, kdekterý, kdečí, kdeco, ledakdo, ledaco, ledajaký, ledakterý, ledačí, málokdo, máloco, málokterý, zřídkakdo, zřídkaco, sotvakdo, sotvaco, sotva který, buhvíkdo, bůhvíjaký, bůhvíčí,

Skloňování neurčitých zájmen někdo, něco, kdokoli:

Skloňování neurčitého zájmena něčí v jednotném čísle:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Předpony a přípony

Při stavbě slova se žáci učí rozeznat předponu, kořen, příponu a koncovku. Často si právě pletou předponu a příponu. Rozdíl je v postavení těchto částí, kdy předpona stojí před kořenem slova a přípona za ním. Ani předponu, ani příponu ale nemusí každé slovo obsahovat. Některá slova mohou mít jen předponu, některá jen příponu a některá nemusí mít ani příponu a ani předponu.

Například: předpona – rozchod (roz-), východ (vý-), prales (pra-),

přípona – chodník (-ník), lesník (-ník)

Zdroj: článek Předložky

Komplikace

Různý pravopis, význam i výslovnost

Určitým problémem mohou být dvojice slov, jejichž význam rozlišuje jen předpona. Snadněji se rozlišují ta slova, jejich význam je od sebe značně vzdálen, případně je zcela jiný. V takových případech je někdy snadně rozlišit předpony již podle výslovnosti.

Mezi takové dvojice slov patří:

• směna, směnit (peníze) – změna, změnit,
• smrskat se (srážet se) – zmrskat (zbičovat)
• sváti – zváti
• svolat- -zvolat
• svolit – zvolit
• svrhnout (dolů) – zvrhnout (převrhnout)
• sužovat (utlačovat) – zužovat (činit úzkým)
• svedený – nezvedený (nezdárný)

Různý pravopis i význam ale stejná výslovnost

Větší komplikací jsou ale dvojice, která se liší významem a pravopisem, ale výslovnost je u obou slov stejná.

Mezi takové dvojice slov patří:

• sběh (lidu) – zběh (dezertér)
• sběhlý (dolů, dohromady) – zběhlý (který dezertoval, znalý)
• sběhnout se, sbíhat se (dolů, dohromady) – zběhnout se, zbíhat se (dezertovat, přihodit se
• správa, spravit, spravovat (opravit, řídit) – zpráva, zpravit, zpravovat (informovat)
• stěžovat si (naříkat) – ztěžovat (činit obtížným)
• stvrdit, stvrzovat (potvrdit) – ztvrdit, ztvrzovat (učinit tvrdým)

Podobný význam, jiný pravopis

Největším problémem u těchto dvojic slov jsou ta slova, která jsou sice rozlišena významem, ten ale není příliš zřetelný. Zpravidla u těchto dvojic platí, že jedno slovo je používáno méně, má často lidový, knižní nebo zastarávající ráz. V jiných případech předpony s- nebo z- jen nepatrně pozměňují nebo mírně mění odstín významu základního slovesa, kdy předpona s- může slovesu přidávat odstín významu dohromady, trochu a předpona z- naopak může u slovesa vyjádřit jeho dokonavost.

• sbít (přitlouci k sobě) x zbít (nabít někomu)
• sbrousit (trochu z povrchu) x zbrousit (broušením odstranit)
• sdrhnout (knižní výraz z povrchu) x zdrhnout (zadrhnout, stáhnout do záhybů, utéci)
• sedrat (peří) x zedrat (roztrhat)
• sedřít (kůži z těla) x zedřít (námahou)
• seškrábat (škrábáním odstranit) x zeškrábat (poškrábat)
• shlédnout (shora dolů) x zhlédnout (spatřit)
• shlížet (shora dolů) x zhlížet (v zrcadle)
• sjednat (mír) x zjednat (pořádek)
• skopat (shora, dohromady) x zkopat (upravit kopáním, pokopat někoho)
• skosit (kosou posekat) x zkosit (učinit kosým)
• skout (dohromady) x zkout (ukout)
• skreslit (spojit v jedné kresbě) x zkreslit (podat zkomoleně)
• slézat (dolů, dohromady) x zlézt (hory)
• slíbat (líbáním setřít) x zlíbat (někoho)
• smáčet (slzami) x zmáčet (důkladně promáčet)
• smáčknout (dohromady) x zmáčknout (poškodit)
• smazat (mazáním setřít) x zmazat (ušpinit)
• smotat (svinout) x zmotat (poplést)
• smuchlat (dohromady) x zmuchlat (pomuchlat)
• spodo

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Předpony s z

Předpona s / z

Předpona s

Používá se při vyjádření směru shora dolů a z povrchu pryč. Předpona S slouží k vyjádření pohybu shora dolů. Potom takové slovo sbrousit nám říká, že materiál, který byl součástí nějaké věci, byl sbroušen směrem dolů. Předponu S píšeme také ve slovech, která vyjadřují, že něco zmizelo z povrchu pryč. Potom takové slovo sbrousit nám říká, že někdo vzal brusný kotouč a sbrousil z povrchu nápis nebo kresbu.

Předpona z

Jednoduše bychom mohli říct, že předponu Z píšeme v případě, že něco změní svou vlastnost vlivem broušení, stane se něčím zbroušeným.

Zdroj: článek Zbrousit nebo sbrousit

Všeobecný úvod

1. Co je pro správné a přehledné sepsání vyprávění nezbytné? (Odpověď je ukrytá v tajence)

1. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlak, auto, trasa, poznávání

2. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: helma, jízda, kolo

3. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: táborák, celta, spacák

4. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: krém, slunce, lehátko

5. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: voda, kruh, koupaliště

6. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlasec, podběrák, voda

Řešení: ___________

2. Chronologicky seřaď části, které by vypravování mělo mít:

ROZUZLENÍ, UVEDENÍ, VYVRCHOLENÍ, ZÁPLETKA

Napiš správné řešení:

1.

2.

3.

4.

3. Vyber správnou variantu:

Jiný výraz pro úvod je:

1. expozice

2. kolize

3. krize

V úvodu by mělo být:

1. stupňování konfliktu

2. seznámení s prostředím

3. řešení situace

Jiný výraz pro zápletku je:

1. kolize

2. krize

3. rozuzlení

V části zvané krize se objevuje:

1. vyvrcholení konfliktu

2. seznámení s postavami

3. řešení situace

4. Co by nemělo ve správném vypravování chybět?

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pracovní list - vypravování o prázdninách

Zájmena záporná

Posledním typem jsou zájmena záporná, jejich úkolem je popřít existenci osoby, věci, vlastnosti, stavu, děje. I některá záporná zájmena vznikla tak, že se přidala přípona k zájmenům tázacím.

I u těchto zájmen se u párových částí lidských těl používá přípona -ma. Například: Žádnýma rukama by se toho nedotkli.

Záporná zájmena: nikdo, nic,ničí, nijaký, žádný

Skloňování záporných zájmen nikdo a nic:

Skloňování záporného zájmene ničí v jednotném čísle:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Předložky a předpony

Řada žáků, a někdy dokonce i dospělých, si plete předponu s předložkou. Zatímco předložka je slovní druh, který není součástí jiného slova a stojí v textu samostatně, tak předpona je součástí slova a stojí před kořenem.

Například: bez vlasů (předložka) x bezvlasý (předpona)

Zdroj: článek Předložky

Vyjmenovaná slova po z

brzy, jazyk, nazývat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Ruzyně

Pozor: brzičko (přípona -ičko jako ve slově maličko), zívat (únavou), nazívat se (hodně, stále zívat), nazývat se (jmenovat se), jazylka (kost)

Zdroj: článek Vyjmenovaná slova

Zájmena tázací

Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.

K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.

I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?

Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí

Skloňování tázacích zájmen kdo, co:

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v jednotném čísle:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Zájmena přivlastňovací

Přivlastňovací zájmena jsou také uzavřenou skupinou zájmen, jejichž úkolem je vyjádřit, že někdo nebo něco někomu nebo něčemu patří. K této skupině se také řadí zvratné zájmeno svůj.

U přivlastňovacích zájmen, které se  vztahují k párovým částem lidského těla, se používá přípona -ma. Například: Vyrobil klouzačku svýma rukama.

Zájmena přivlastňovací: můj, tvůj, jeho, její, jeho, náš, váš, jejich, svůj a všechny jejich tvary.

Skloňování přivlastňovacích zájmen můj, tvůj, jeho, její, jeho v jednotném čísle:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Seznam předložek

Seznam předložek není úplný, existuje ještě řada předložek, které třeba vznikly ze sloves (například počínaje) a jiných slovních druhů, ale nejsou v tomto seznamu uvedená.

• à – (Tato předložka se používá jen v písemném projevu. V ústním se používají její synonyma: „po“ a „za“. Tato předložka se objevuje obvykle v souvislosti s nějakým množstvím. Například: tisk fotografie à 30 Kč.)
• během - nevlastní - 2. pád – během dovolené
• bez – vlastní - 2. pád – bez mobilu
• beze – vlastní - 2. pád – beze mě
• blízko – nevlastní - 2. pád – blízko domu
• cestou – nevlastní - 2. pád – cestou zákona
• dík – nevlastní - 3. pád – dík tobě
• díky – nevlastní - 3. pád – díky tobě
• dle – knižní - 2. pád – dle názoru
• do – vlastní – 2. pád - do domu
• jménem – nevlastní – 2. pád - jménem krále
• k – vlastní – 3. pád - k tobě
• ke – vlastní - 3. pád – ke stolu
• kol – knižní – 2. pád – kol zahrady
• kolem – nevlastní - 2. pád – kolem domu
• kontra – cizojazyčná – 1. pád – Jestřáb kontra Hrdlička; význam této předložky je slovo „proti“
• kromě – nevlastní – 2. pád – kromě tebe
• ku – vlastní – 3. pád – ku devíti
• kvůli – nevlastní – 3. pád – kvůli rodičům
• mezi – nevlastní – 7. pád – mezi domy
• mimo – nevlastní – 4. pád – mimo provoz
• místo – nevlastní – 2. pád – místo mě
• na – vlastní – 4. pád + 6. pád – na stůl + na stole
• nad – vlastní – 4. pád + 7. pád – nad stůl + nad stolem
• nade – vlastní – 4. pád + 7. pád – nade dveře + nade dveřmi
• naproti – nevlastní – 3. pád – naproti obchodu
• navzdory – nevlastní – 3. pád – navzdory nepřízni
• o – vlastní – 4. pád + 6. pád – o hlas + o moři
• ob – vlastní – 4. pád – ob sedačku
• od – vlastní – 2. pád – od strýce
• ode – vlastní – 2. pád – ode dveří
• ohledně – nevlastní – 2. pád – ohledně návrhu
• okolo – nevlastní – 2. pád – okolo domu
• oproti – nevlastní – 3. pád – oproti nepřátelům
• po – vlastní – 4. pád + 6. pád – po kolena + po tobě
• poblíž – nevlastní – 2. pád – poblíž domu
• pod – vlastní – 4. pád + 7. pád – pod dům + pod domem
• pode – vlastní – 4. pád + 7. pád – pode dveře + pode dveřmi
• podél – nevlastní – 2. pád – podél řeky
• podle – nevlastní – 2. pád – podle zákona
• podlevá – nářeční – 2. pád – podlevá Boha, význam - podle
• pomocí – nevlastní – 2. pád – pomocí vody
• před – vlastní – 4. pád + 7. pád – před dům + před domem
• přede – vlastní – 4. pád + 7. pád – přede dveře + přede dveřmi
• přes – vlastní – 4. pád – přes řeku
• přese – vlastní – 4. pád – přese všechno
• při – vlastní – 6. pád – při tobě
• pro – vlastní – 4. pád – pro tebe
• prostřednictvím – nevlastní – 2. pád – prostřednictvím televize
• proti – nevlastní – 3

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Předložky