Vyjmenovaná slova a jejich příbuzné tvary patří mezi témata, která se sice probírají už na prvním stupni, ale v praxi dokážou potrápit i starší žáky. Nestačí znát samotný seznam vyjmenovaných slov, důležité je pochopit souvislosti, význam slov a vazby mezi základním tvarem a slovy příbuznými.
Doplňující část článku se proto zaměřuje na lepší porozumění principu vyjmenovaných slov příbuzných, nabízí praktické tipy k procvičování a vysvětluje, jak se vyhnout nejčastějším chybám při psaní i/y v běžných větách.
FAQ – často kladené otázky
Co jsou vyjmenovaná slova příbuzná?
Jsou to slova odvozená od vyjmenovaných slov nebo s nimi významově související, která přebírají jejich pravopis.
Musím znát všechna vyjmenovaná slova nazpaměť?
Ano, znalost základního seznamu je nutná, ale stejně důležité je porozumět významu slov.
Jak poznám, že je slovo příbuzné?
Pomůže otázka, zda má slovo společný význam nebo kořen s vyjmenovaným slovem.
Jsou vyjmenovaná slova příbuzná ve všech pádech stejná?
Ano, pravopis i/y se zachovává bez ohledu na pád nebo tvar slova.
Jak často vyjmenovaná slova procvičovat?
Ideální je krátké, ale pravidelné procvičování několikrát týdně.
Pomáhají pracovní listy a testy?
Ano, zejména pokud jsou doplněny vysvětlením chyb a prací s významem slov.
Proč děti dělají chyby i ve vyšších ročnících?
Často chybí pevné základy a pochopení souvislostí mezi slovy.
Jaký je rozdíl mezi vyjmenovaným slovem a slovem příbuzným?
Vyjmenované slovo je základní tvar uvedený v seznamu, slovo příbuzné z něj vychází.
Lze se vyjmenovaná slova naučit bez biflování?
Ano, pomocí smysluplných vět, čtení a práce s významem slov.
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bob.
Zdravím, pane Babiši, máte asi jiné starosti, než sedět u PC, či notebooku a odpovídat na otázky. Chtěl bych se dotknout restaurací a hospod, které si umanuly mít otevřeno i přes zákaz, porušují tím zákon a ještě se s tím chlubí v televizích. Dle mého mínění - NEJVYŠŠÍ MOŽNÁ POKUTA, NÁHRADA NEMOCNIČNÍHO OŠETŘENÍ, V PŘÍPADĚ, ŽE SE PROKÁŽE NAKAŽENÍ COVIDEM V TÉTO PROVOZOVNĚ, POPŘÍPADĚ ZA ÚMRTÍ ZPŮSOBENÉ COVIDEM, POSTUPOVAT JAKO ÚMYSLNÉ ZABÍTÍ. POKUD BY MAJITEL NEMĚL NA ZAPLACENÍ POKUTY, NÁSLEDOVALA BY EXEKUCE VEŠKERÉHO JEHO MAJETKU K ÚHRADĚ ZPŮSOBENÉ ŠKODY, POPŘ. TREST ODNĚTÍ SVOBODY. Proč tato opatření? Až když covid způsobí smrt blízké osoby, jste ochoten se nad celou pandemií opravdu zamyslet. Vyjadřovat se k ministru zdravotnictví by bylo plýtváním času a slov. Jedním slovem KATASTROFA. Děkuji Bob
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
Dobrý den pane Babiš písi Vám protože jsem rozhořčen na naše zdravotnictví. Mám dvě malé děti, a prostě se nachladily dostaly kašel , rýmu a navíc prodělali PCar test který byl negativní ale uleklo asi 3 dny a nakazil jsem se covidem. Kašel se nezlepšoval ba naopak antigení test negativní, ale paní doktorka nám zakázala s dětmama zajít k lékaři že je to covid , ať si zavoláme rychlou . Je to možné se takhle zachovávat k malým dětem??? Jsou gto přeci lékaři mají pomáhat a nejvíce jde o malé děti ne?? opoět vše
přesunují na druhé je to ubohost udělejte v tom nějaký pořádek Krumpl¨
děkuji za odpověd
A teď hurá na ta slova příbuzná. Pro jistotu raději připomenu, co tento termín označuje.
Slova příbuzná musí v podstatě splňovat dvě kritéria. Jednak musí mít stejný kořen, tedy část slova, která je společná pro všechna příbuzná slova, jednak spolu musí významově souviset. S naším slovem VŮNĚ jsou tedy příbuzná slova:
VONĚT,
PŘIVONĚT,
NEVONĚT,
DOVONĚT,
NAVONĚT,
ZAVONĚT,
VONNÝ,
VOŇAVKA,
VOŇAVKÁŘSKÝ,
VOŇAVÝ,
NEVOŇAVÝ,
VONIČKA.
Že to tak na první pohled nevypadá? Říkáte si, že kořen těchto slov není stejný? Odpověď musíme hledat ve slovotvorbě. Slovo VŮNĚ je slovo odvozené od slovesa VONĚT a při tomto procesu došlo k alternaci samohlásek v kořeni: -o- se změnilo na -ů- (podobně je tomu například u vodit – vůdce, solit – sůl a podobně).
První pravidlo, že slovo příbuzné musí mít stejný kořen, jsme si tedy potvrdili, a druhá zákonitost je naštěstí zcela zřejmá – všechna výše uvedená příbuzná slova vyjadřují, že nám něco voní či nevoní.
Ve svém příspěvku URČOVÁNÍ SLOVA BY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ondřej.
Děkuji autorce za výborně zpracovaný článek. Pomohl mi ujasnit si, jak to je se slovnědruhovou platností by.
Připojuji drobný komentář k pravopisu "cobydup" a "jakbysmet"
Autorka píše, že podoba cobydup a jakbysmet není zatím v jazykových příručkách uváděna, a má pravdu! Nicméně Internetová jazyková příručka (Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky) již tuto formu preferuje před formou oddělenou.
Jde o trend, kdy původní význam přestává být vnímán a spojení je chápáno již pouze v ustáleném významu. Stává se tak "jedním slovem" a píše se běžně dohromady. (např. Bohu žel! Bohu díky! - dnes: bohužel, bohudík)
Osobně bych se vyvaroval podoby smíšené: coby dup, jakby smet. Není příliš logická.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem PROČ SE PÍŠE ZBYTEČNÝ PO B TVRDÉ Y? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.
Může mi prosím někdo vysvětlit, proč se píše zbytečně po b tvrdé y?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo zbytečný je příbuzné slovo slova být. Slovo být je vyjmenované slovo, ve kterém se píše tvrdé Y pokud vyjadřuje existenci. Slovo zbytečný rovněž vyjadřuje existenci, respektive váhu potřeby existovat.
Slovem zbytečný se má na mysli něco, co lze snadno postrádat, něco, co nepřináší výsledky. Něco, co nemusí existovat.
Podobně je to i u slov zbytečnost, zbytečně, zbytek, zbývat, zbýt.
Příbuzná slova mají společný kořen a význam se základním vyjmenovaným slovem. Nezáleží na tom, zda se jedná o jiné slovní druhy, zdrobněliny nebo tvary s předponami. Pokud významově vycházejí z vyjmenovaného slova, píšeme v nich y nebo ý.
Typickým příkladem je slovo syrový a jeho příbuzná slova, která se vztahují k původnímu významu – tedy k něčemu neupravenému nebo surovému.
Ve svém příspěvku PŘEDLOŽKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaryn z Nemanic.
A co psani delsich predlozek ? Jako na, do, ve, se, ... ? taky na stejnem radku nabo uz mohu rozdelit ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milada.
U delších předložek záleží na situaci. Když jde o formát s krátkými řádky, tak se předložky nespojují s následujícím slovem. Když je řádek dlouhý, tak se spojí.
V naší poradně s názvem DOBRÝ DEN, PANE NOVÁKU ... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobrý den, měla bych na Vás velkou prosbu. Můžete mi, prosím, napsat, zda se píše Dobrý den, pane Nováku, ..... Jde mi o čárku za slovem den, zda tam má být či nebýt. Já si myslím, že jde o vložení PANE NOVÁKU a proto by tam měla být. Kamarádka je jiného názoru.
Moc děkuji za odpověď
Hrdinová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Základních poučka pro psaní čárek ve větě říká, že oslovení VŽDY oddělujeme od ostatního textu čárkami.
Příklad podle vaší otázky:
Nováku, dobrý den!
Pokud je oslovení uprostřed textu, je potřeba ho oddělit čárkou z obou stran, před oslovením i za ním.
Příklady podle vaší otázky:
Dobrý den, Nováku, jak se dnes máte?
No a pokud je oslovení rozvito přívlastkem, je přívlastek součástí oslovení, takže je čárkami odděleno celé oslovení i s přívlastkem.
Příklady podle vaší otázky:
Pane Nováku, dobrý den!
Dobrý den, pane Nováku, jak se dnes máte?
Odlišné to může být v případě, když je pozdrav jednoslovný a je bezprostředně spojen s oslovením. Potom tvoří spolu velmi těsný významový i rytmický celek. Proto není bezpodmínečně nutné pozdrav a oslovení oddělovat čárkou.
Příklady podle vaší otázky:
Ahoj pane Nováku, už jsme si mysleli, že nepříjdete.
Čau pane Nováku, je fajn, že jste dorazil.
Nazdar pane Nováku, už se nám stýskalo.
Hej pane Nováku, pojďte sem!
V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Hroníková.
Včera jak jsme si povídali.
Má nebo nemá být před jak čárka?
A poprosím také o vysvětlení proč.
Děkuji předem a přeji dobrý nový rok.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Včera, jak jsme si povídali. Správně je to s čárkou před JAK. Proč? Protože před JAK se píše čárka vždy, když uvozuje větu. Jsme si povídali je věta. Bez čárky je to například ve větě Řval jak blázen. Ale ne již ve větě Řval, jak blázen všude pobíhal. Bez čárky je to jen v případě, když za slovem JAK následuje jen jedno slovo nebo slovní spojení a nikoliv věta.
Rozdíl bude v případě, když JAK uvozuje větu časovou, když, jakmile, zatím co.
Příklady:
Včera jak jsme si povídali, viděla jsem venku pobíhat sousedovic psa.
Hned jak jsem vstoupil, slyšel jsem pana profesora živě mluvit.
Příbuzná slova mají společný slovní základ a významovou souvislost s vyjmenovaným slovem. Pokud slovo významově vychází například ze slov slyšet, mlýn, plynout nebo lýko, zachovává si pravopis s y či ý.
Důležité je neřídit se pouze zvukovou podobou slova, ale vždy se ptát, z jakého významu slovo vzniklo a co přesně označuje.
V naší poradně s názvem PŘÍJMENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Voplakalová.
Eva a Ema Novákovi nebo Novákovy
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Eva a Ema Novákovi s měkkou koncovkou -ovi píšeme vždy v 1. pádu.
Naopak Novákovy s tvrdou koncovkou -ovy píšeme pouze ve 4. pádu. Při skloňování těchto podstatných jmen se řídíme vzorem pán (páni, ale vidím pány).
Příklady:
Eva a Ema Novákovi byly včera na plese.
Včera na plese jsem potkal Evu a Emu Novákovy.
Eva a Ema Novákovi dostali balíček.
Místo adresy bylo napsáno jen PRO EVU A EMU NOVÁKOVY.
Eva a Ema Novákovi mají kamarádku a chtějí jít na koncert.
Vstupenka ale platí pouze pro Evu a Emu Novákovy.
Příbuzná slova mají vždy s vyjmenovaným slovem společný kořen a tematicky (myšlenkově) s ním souvisejí, jako příklad můžeme uvést vyjmenované slovo slyšet a k němu příbuzná slova: nedoslýchat, neslyšně, slýchat, neslýchaný, slyšitelně, poslyš, vyslýchat a podobně. Všechna tato slova mají společný kořen -sly- (-slý-) a všechna se týkají sluchu, slyšení.
Příbuzná slova vznikají ze stejného slovního základu a zachovávají si významovou souvislost s vyjmenovaným slovem. Nezáleží na tom, zda jde o jiné slovní druhy, zdrobněliny nebo slova s předponami – rozhodující je vždy význam.
Pokud slovo významově vychází z vyjmenovaného slova po p, píšeme v něm y nebo ý. Tato zásada platí napříč celým seznamem vyjmenovaných slov.
Slovo BY je kondicionálový (podmiňovací) tvar slovesa BÝT pro:
třetí osobu čísla jednotného (on by spal, ona by přijela, ono by běhalo);
třetí osobu čísla množného (oni/muži by soupeřili, ony/ženy by přednášely, ona/mláďata by zívala).
Se slovem BY se setkáme také tehdy, když podmiňovací tvar slovesa BÝT pro druhou osobu čísla jednotného (BYS) spojíme se zvratným slovesem (například česat se, zpívat si). Písmeno S ze slova BYS se totiž „přesune“ na konec zvratného zájmena a vzniknou tvary BY SES nebo BY SIS (ty by ses česal, ty by sis zpívala). (Poznámka: Uvedené tvary by ses a by sis jsou jediné spisovné! Tvary by jsi se, bys se, by jsi si, bys si jsou hyperkorektní, a tedy nespisovné.)
Slovo BY může být použito třemi způsoby a může mít tři různé významy:
Spojka
V souvětí může mít slovo BY platnost spojky, jež významově odpovídá spojce ABY. Vyjádření s takto užitým slovem BY jsou považována již za knižní. Například:
Potichu poslouchám, by mi nic neušlo.
Toužebně si přeji, by ses hned vrátil domů.
Částice
Existují i větné celky obsahující slovo BY v platnosti „básnické“ částice, kterou bychom mohli nahradit běžněji užívaným spojením KÉŽ BY. Například:
By raději již bylo dokonáno.
Pomocné sloveso
S oběma výše uvedenými způsoby použití slova BY se v současných textech či mluvě setkáme ojediněle. Naopak dnes a denně používáme slovo BY jako součást sloves v podmiňovacím způsobu. V tomto případě představuje slovo BY pomocné sloveso, které
ve spojení s příčestím minulým plnovýznamového slovesa tvoří složený slovesný tvar podmiňovacího způsobu přítomného (by zvítězil, by plakala, by spěchali);
ve spojení s příčestím minulým slovesa BÝT a s příčestím minulým plnovýznamového slovesa tvoří tvar podmiňovacího způsobu minulého (byl by upadl, byla by malovala, byli by získali).
Zkratky bývají často čistě grafické, obvykle se tvoří tak, že se použije první písmeno slova nebo slovního spojení, někdy mohou vzniknout ze slabik. U těchto zkratek následuje za takto zkráceným slovem tečka. Pokud tímto slovem končí věta, tak se napíše zkrácené slova, tečka, mezera a pak následuje interpunkční znaménko (výjimkou je tečka, která se znovu nepíše, neboť nemohou být dvě tečky za sebou!).
V českém jazyce již bylo vytvořeno mnoho zkratek, které jsou všeobecně známé, všichni je píší stejným způsobem a jejich význam je všem známý. Pokud by totiž zkratka nebyla pro čtenáře srozumitelná, nebo její využití neznamenalo úsporu (místa, času), tak se obvykle dává přednost nezkrácenému slovu.
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Jiroušek.
Přeji vše NEJ, hodně zdraví a pevné nervy Mému premiérovi Andreji Babišovi k jeho dnešním narozeninám.Vypusťte z hlavy "stádo" hlupáků, závistivců a jim podobných. Užijte v kruhu rodinném klid a pohodu.
Hezky den přeje Jiroušek Bohumil
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kaufnerová Zdena.
Píšu Vám, mám dotaz, prosím o tvrdou a pro mne možná bolestnou odpověď.
Mám šanci uhájit život, ??
Je mi 73 let, třicet let se starám a vytvářím zázemí synovi.Má invaliditu III. st.
Studoval Stavební fakultu-kousnutí klíštětem, Lymská Boreliosa, následně propukla u něj Schizofrenie.
Bylo mi tenkrát 43 let, jeho otec odešel, vydržel žít s chorobou mého syna 4 roky. Prodal půl domu.Zůstali jsme. Syna nekontaktuje , nevypomůže, stydí se za něj.Já sestra na chir klinice v Plzni-jediné co mne drželo při životě-abych to vše ustála.
Nespočet přesčasů, navíc práce ,aby byly peníze, aby jsme žili slušně.
Majitelka spodní poloviny domu poslední dva roky 2018-2020 pronajímala agenturám,
bydlelo zde 8-12 cizinců, převážně Rusové-Ukrajinci,bylo nesnesitelné, nepořádek rvačky , hluk v nočních hodinách.Byla to nelegální ubytovna.
Nikdo to neřešil- stěžovala jsem si,-marně.
V říjnu 2020 nový majitel spodní části-Je to Ruský podnikatel.
Provádí stavební úpravy, -nemá stavební povolení- dotazovala jsem se na St,odbor UMO Doubravka.Plzeń
Parkuje velkou dodávku na společné příjezdové cestě od vrat ke garáži- znemožńuje mi vyjíte ven z mých prostor.Přivolaná policie-nepomůže, máme se dohodnout.On řekl, že mám na něj zaťukat a on mi umožní vyjít ven.To pokládám za nepřijatelné.Tento RUS se chová jako majitel, a nerespektuje ,že já jsem, spoluvlastník, dle katastru- většinový-
Nutí mne abych pokácela velké vzrostlé borovice-jsou na mém pozemku-sázel ještě otec mého syna,potom ,po rozvodu rozděleno a on prodal..
Nutí mne ,abych zateplila dům- --STŘECHA ISOLACE, PLÁŠŤ DOMU jsou společné.
Nemohu ve svých letech- již nevydělávám, jediná naše reserva 400 000 kč- na nejnutnější, situace-výdaje- nehodlám investovat do zateplení domu.
Musím investovat do energií- po dobu co budu žít a užívat je,
Dnes bez jakéhokoliv upozornění zavřel vodu- vykonává stavební práce ve své bytové části.
Přivolaná policie- byli vlídní- ovšem jsou to sousedské vztahy-problem-který nehce nikdo řešit- -řekli-má příště mne upozornit-poučili jej.
Je to člověk, který lže, telefonní číslo které mi, poskytnul-prý kdybych něco chtěla- tam nezvedá telefon, sdělil mi právník ,kterého jsem najala a prosila o pomoc, aby mi pomohl .....nějak..... abych zde mohla dožít.Složila jsem nemalou částku, a měla pocit - že právník -sympatisuje s tím Rusem dle reakcí na mé dotazy a stížnosti.Zatím nic se neděje.
V listopadu 20 jsem zlomila si stehenní kost, jsem po operaci, špatně chodím-o berlích, snažím se zvládnout situaci, řeším domácnost, nutné záležitosti,
ale už ztrácím veškerou sílu, cítím beznajděj, nevidím nikde východisko, pomoc, zastání.
Proč mám pocit že Rus čeká, až stará zemře a s bláznem si potom poradí snadno. Brečím, když toto píšu.Zatím na mne vyvíjí nátlak, stresuje mne.
Mám ještě se nějak usilovat-,nebo by bylo lépe ,aby stařeny a postižení¨
opustili tento svět?Protože já už více se usilovat nezvládám.
Děkuji ... že toto někdo přečte