Cvičení 6
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
V diskuzi KTERE MLUVNICKE VYZNAMY PRIDAVNA JMENA VYJADRUJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Rakovský.
ktere mluvnicke vyznamy pridavna jmena vyjadruji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jindra.
Jde o mluvnické kategorie a je to druh, vzor, rod, číslo a pád. Pochopit jednotlivé kategorie pomůže cvičení, které je k dispozici zde: www.pravopiscesky.cz…
Zdroj: diskuze Ktere mluvnicke vyznamy pridavna jmena vyjadruji
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
V diskuzi CVIČENÍ NA MLUVNICKÉ KATEGORIE PŘÍDAVNÝCH JMEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Budjac.
vetsinou jsem delal chyby v padech
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
V diskuzi LETY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel GejmrOvec.
Nepomohlo mi to
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel GejmrOvec.
Řekne mi někdo mluvnické kategorie ke slovu lety (roky) ??????
Zdroj: diskuze Lety
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
V naší poradně s názvem ZAJÍMAVĚ-JAKY JE TO SLOVNI DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.
Zajímavě je příslovce.
Zajímavé je přídavné jméno.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bb.
Zajímavě je URČITĚ příslovce - přídavné jméno-jaké - zajímavé, příslovce - jak - ZAJÍMAVĚ
Zdroj: diskuze Zajímavě-jaky je to slovni druh
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
V naší poradně s názvem JAK, KDE, KUDY,PROČ, KAM... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den,
chtěla bych se jen ujistit - syn nyní probírá ve škole slovní druhy a napsal, že "kde" je zájmeno. Jsou všechny otázky na příslovce, tj.: "kde,kudy,odkud,kam,
kdy,odkdy,dokdy, jak, proč" samy také příslovce jako slovní druh? Myslím si, že ano. Zájmeno je pouze Kdo (ptám se na osobu).
Pokud máte otázku na příslovce jak moc - je nutné rozdělit dvě slova na jak: příslovce a moc (v tomto případě jak i moc jsou příslovce?, ale ve spojení moc peněz by "moc" už byla číslovka?
Děkuji moc za informaci. Helena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo KDE je příslovce a zároveň je to i jedna z pomocných otázek při určování příslovcí. Slovo KDE může být příslovce tázací, vztažné a neurčité. Příslovce tázací je například ve větě: Kde se setkávají rodiče?
Příslovce vztažné je například ve větě: To je to místo, kde se setkávají rodiče.
Příslovce neurčité je například ve větě: Mít kde smočit své tělo.
V ojedinělých případech slovo KDE může být i částice. Například ve větě: Ale kde že!
Slovo KDE nikdy není zájmeno.
Zdroj: diskuze Jak, kde, kudy,proč, kam...
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Příslovce se často tvoří odvozením od přídavných jmen, například od přídavného jména krásný se dá odvodit příslovce krásně. V českém jazyce se objevují i příslovce, které vznikly ustrnutím prostého pádu, jako je například příslovce kolem, nebo spojením předložky se jménem, příkladem je příslovce zpravidla.
Zdroj: Příslovce v češtině
V diskuzi JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Červinka.
Většinou se spolu na všem shodneme?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olda.
Většinou - příslovce
se - zájmeno zvratné
spolu - příslovce
na - předložka
všem - zájmeno
shodneme? - sloveso
Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je
Podstatná jména se také dají dělit podle mluvnické kategorie čísla. Některá podstatná jména totiž existují jen ve tvaru jednotného čísla a jiná zase jen ve tvaru množného čísla.
Jednotné číslo podstatného jména
Pes, Psi
Množné číslo podstatného jména
Člověk, Lidé
Podstatná jména látková označují konkrétní materiál (= látku) a vyskytují se v jednotném čísle. Pokud se takové podstatné jméno použije v množném čísle, musí se zároveň pojit se jménem označujícím množství.
Jednotné číslo
Mouka, Zlato
Množné číslo
Dva pytle mouky, Tři váčky zlata
Podstatná jména pomnožná se vyskytují pouze ve tvaru množného čísla a to i v případě, kdy označují jedno podstatné jméno. Podle jejich tvaru se nedá určit, jestli se jedná o jeden nebo dva předměty. Je třeba znát souvislost. Pojí se s nimi množná ukazovací zájmena TY a TA.
Jednotné číslo
(Jedny) prázdniny, (Jedny) brýle
Množné číslo
(Dvoje) prázdniny, (Dvoje) brýle
Podstatná jména hromadná označují více předmětů, ale mají tvar jednotného čísla . Pojí se s nimi jednotná ukazovací zájmena TEN, TA, TO .
Podstatná jména hromadná
Hmyz (= ten hmyz = jednotné číslo, ale myšleno je více brouků)
Vojsko (= to vojsko = jednotné číslo, ale myšleno je více vojáků)
Zdroj: Abstraktní podstatná jména
V diskuzi JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Jsem zmatená... jak je tedy zájmeno nebo příslovce? Ze spojení zájmenné příslovce jsem pochopila, že se jedná o příslovce, ale ve shrnutí je napsané zájmeno.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den, paní Hano,
mnohokrát děkuji za upozornění na překlep. Samozřejmě, že „jak“ nemůže být zájmenem, jak vyplývá z předchozího výkladu. Ještě jednou děkuji za Vaše pozorné čtení a pokusím se o rychlou nápravu.
S přáním pěkných dnů
Jana Válková
Zdroj: diskuze Jak
Otázky, kterými se ptáme na příslovce, se dají lehce vydedukovat, když si uvědomíme druhy příslovcí. Na příslovce místa připadají otázky: KDE?, KAM?, KUDY? Příslovce času poznáme podle otázek: KDY? ODKDY? DOKDY? JAK DLOUHO? Příslovce způsobu nám pomůže určit otázka: JAK?, u příslovcí míry je otázka míry doplněná o slovo moc: JAK MOC?. U posledního typu příslovcí příčiny, je situace složitější: často se také jedná o otázku JAK?, ale z uvedeného příslovce musí vyplývat, PROČ se něco stalo.
Zdroj: Příslovce v češtině
V naší poradně s názvem ÚPLNĚ - JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina.
Ráda bych se zeptala: Je slovo - úplně - číslovka nebo příslovce. Ve větě - Liška na veverku úplně zapomněla.
Děkuji
S pozdravem
Kateřina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Úplně je příslovce, protože se ptáme: jak liška na veverku zapomněla? Odpověď je: úplně. Otázka JAK je charakteristická právě pro příslovce.
Zdroj: diskuze Úplně - jaký je slovní druh
Slovo proč je příslovce, přesněji řečeno zájmenné příslovce. Ta jsou po stránce formální i významové příbuzná zájmenům. Rozlišujeme zájmenná příslovce místa (například kde, odkud, kudy, tudy, tamhle), zájmenná příslovce času (například kdy, potom, tenkrát, jindy), zájmenná příslovce způsobu (například jak, tak, takto, takhle) a konečně zájmenná příslovce příčiny, mezi něž patří i naše proč.
Zdroj: Slovní druh slova proč
Příslovce se dělí do pěti základních druhů.
Prvním typem jsou příslovce určující místo, například: dole, doma, doleva.
Druhým typem jsou příslovce určující čas, například: včera, od zítřka, do rána, dlouho.
Třetím typem jsou příslovce určující způsob, například: vesele, smutně, hezky.
Čtvrtým typem jsou příslovce určující míru, například: velmi, hodně, málo.
A posledním typem jsou příslovce určující příčinu, například: úmyslně, náhodou.
Zdroj: Příslovce v češtině
U příslovce široko/široce jsou správně dokonce tři podoby:
2. stupeň – šíř, šíře, šířeji
3. stupeň – nejšíř, nejšíře, nejšířeji
Zdroj: Cvičení na příslovce
U přídavných jmen se určuje druh, vzor, rod, číslo a pád.
Existují tři druhy přídavných jmen: tvrdá, měkká, přivlastňovací. Druh se určuje podle toho, jakou otázkou se na přídavné jméno ptáme, a podle toho, jaké má přídavné jméno koncovku.
Vzor se odvozuje podle druhu. Pokud se jedná o přídavné jméno tvrdé, vzor je mladý. Pokud se jedná o přídavné jméno měkké, vzor je jarní. Pokud se jedná o přídavné jméno přivlastňovací, v úvahu připadají jen vzory otcův, matčin.
Rod u přídavných jmen je stejný jako u podstatných jmen, ke kterým se přídavná jména vážou. Například: kočka je rodu ženského, a proto i u slovního spojení malá kočka bude přídavné jméno rodu ženského. Rody tedy mohou být mužský, ženský a střední.
Stejně jako rod tak i číslo se určuje podle podstatného jména, pokud je podstatné jméno v jednotném čísle (= singulár), bude i přídavné jméno v singuláru, pokud je podstatné jméno v množném čísle (= plurál), bude i přídavné jméno v plurálu.
I poslední mluvnická kategorie se shoduje s podstatným jménem. Stejný pád bude tedy u podstatného i přídavného jména.
Pády a pádové otázky:
PÁD |
PÁDOVÉ OTÁZKY |
1. pád |
Kdo? Co? |
2. pád |
Koho? Čeho? |
3. pád |
Komu? Čemu? |
4. pád |
Koho? Co? |
5. pád |
Oslovujeme, voláme |
6. pád |
O kom? O čem? |
7. pád |
S kým? S čím? |
Zdroj: Přídavná jména
Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že se dané slovo nedá nijak "ohýbat", tedy že je nemůžete ani skloňovat (jako podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky), ani časovat (jako slovesa), udělali jste první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny neohebných slovních druhů, kam patří: příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce.
Nyní vás tedy čeká druhý krok - určit, kterým neohebným slovním druhem přesně daný výraz je. Jak na to? Popřemýšlejte, zda má slovo svůj věcný význam, nebo ne. Nemá-li samostatně žádný věcný význam a získává jej teprve ve spojení se slovem plnovýznamovým, pak o něm říkáme, že je to slovo neplnovýznamové. Takovým slovním druhem jsou předložky, spojky, částice. Jestliže svůj věcný význam má, pak o něm říkáme, že je plnovýznamové. A mezi neohebnými slovními druhy jsou takovými slovy pouze příslovce (někdy i citoslovce, ale ta si určitě nespletete), která nesou nějaký význam, vyjadřují totiž různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností.
Po tomto kroku už byste tedy měli mít slovo určeno jako příslovce - je neohebné a má svůj věcný význam. Nyní tedy jen pomůcka pro toho, kdo si neví rady s tím "věcným významem", jak ho vlastně poznat, co to je?
Již jsme uvedli, že příslovce vyjadřují různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností, a to místo, čas, způsob, míru a příčinu (to jsou základní kategorie). A na tyto okolnosti se můžete snadno zeptat.
Zdroj: Jak se ptáme na příslovce
Mluvnické kategorie ve slovenštině jsou stejné jako v češtině. Existují stejné rody i čísla. Pádů je ale jen šest a vzory jsou jiné.
1. pád |
Chlap |
Hrdina |
Dub |
Stroj |
2. pád |
Chlapa |
Hrdinu |
Duba |
Stroja |
3. pád |
Chlapovi |
Hrdinovi |
Dubu |
Stroju |
4. pád |
Chlapa |
Hrdinu |
Dub |
Stroj |
5. pád |
Chlapovi |
Hrdinovi |
Dube |
Stroji |
6. pád |
Chlapom |
Hrdinom |
Dubom |
Strojom |
1. pád |
Žena |
Ulica |
Dlaň |
Kosť |
Gazdiná |
2. pád |
Ženy |
Ulice |
Dlane |
Kosti |
Gazdinej |
3. pád |
Žene |
Ulici |
Dlani |
Kosti |
Gazdinej |
4. pád |
Ženu |
Ulicu |
Dlaň |
Kosť |
Gazdinú |
5. pád |
Žene |
Ulici |
Dlani |
Kosti |
Gazdinej |
6. pád |
Ženou |
Ulicou |
Dlaňov |
Kosťou |
Gazdinou |
1. pád |
Město |
Srdce |
Vysvedčenie |
Dievča |
2. pád |
Města |
Srdca |
Vysvedčenia |
Dievčaťa |
3. pád |
Mestu |
Srdcu |
Vysvedčeniu |
Dievčaaťu |
4. pád |
Město |
Srdce |
Vysvedčenie |
Dievča |
5. pád |
Meste |
Srdci |
Vysvedčení |
Dievčati |
6. pád |
Mestom |
Srdcom |
Vysvedčením |
Dievčaťom |
1. pád |
Chlapi |
Hrdinovia |
Duby |
Stroje |
2. pád |
Chlapov |
Hrdinov |
Dubov |
Strojov |
3. pád |
Chlapom |
Hrdinom |
Dubom |
Strojom |
4. pád |
Chlapov |
Hrdinov |
Duby |
Stroje |
5. pád |
Chlapoch |
Hrdinoch |
Duboch |
Strojoch |
6. pád |
Chlapmi |
Hrdinami |
Dubmi |
Strojmi |
pád |
Rod ženský |
||||
1. pád |
Ženy |
Ulice |
Dlane |
Kosti |
Gazdiné |
2. pád |
Žien |
Ulíc |
Dlaní |
Kostí |
Gazdín |
3. pád |
Ženám |
Uliciam |
Dlaniam |
Kostiam |
Gazdinám |
4. pád |
Ženy |
Ulice |
Dlane |
Kosti |
Gazdiné |
5. pád |
Ženách |
Uliciach |
Dlaniach |
Kostiach |
Gazdinách |
6. pád |
Ženami |
Ulicami |
Dlaňami |
Kosťami |
Gazdinami |
1. pád |
Mestá |
Srdcia |
Vysvedčenia |
Dievčatá dievčence |
2. pád |
Miest |
Sŕdc |
Vysvedčení |
Dievčat dievčeniec |
3. pád |
Mestám |
Srdciam |
Vysvedčeniam |
Dievčatám dievčencom |
4. pád |
Mestá |
Srdcia |
Vysvedčenia |
Dievčatá dievčence |
5. pád |
Mestách |
Srdciach |
Vysvedčeniach |
Dievčatách dievčencoch |
6. pád |
Mestami |
Srdcami |
Vysvedčeniami |
Dievčatami dievčencami |
Zdroj: Pády
Copyright © 2012 - 2024 NetConsulting Praha s.r.o.