Téma

PŘÍSLOVCE VYJMENOVANÝCH SLOV PO M


PŘÍSLOVCE VYJMENOVANÝCH SLOV PO M je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Následující texty vám pomohou procvičit si psaní i/y, í/ý po obojetné souhlásce „m“. Na výběr máte pět doplňovacích cvičení, čím více si jich vyzkoušíte, tím lépe.


Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po m

medvídek mval,
mt štěstí,
často se mlí,
Vysoké Mto,
umt nádobí,
horský průsmk,
mlý Mchale,
nemá to smsl,
mám málo mncí,
vzpomínky na mnulost,
mchačka na beton,
mší kožíšek,
hodně hmzu,
důmslný plán,
mladý mslivec,
roztomlé mmnko,
jedovatá zmje,
svědomtá spolužačka,
mdlové mdliny,
užitečný hmzožravec,
kníže Křesomsl,
nemlá návštěva,
světový mr,
hlemždí tempo,
nový mkroton,
mnistr práce,
sumš jedlý


2. cvičení na vyjmenovaná slova po m

mt narozeniny,
mslivna na samotě,
žlutý mček,
housle a smčec,
chmří pampelšky,
spolužák Mloš,
zlomslný člověk,
vymšlet příběh,
zlatá mnce Mlada mchá,
skvělá mšlenka,
čerstvá omtka,
správná mra,
mrná zima,
domšlivá dívka,
mslivecká kamzola,
malá mska je mstička,
pořád přemšlet,
mstr světa,
namdlit si ruce,
m tam jdeme,
výmk na hrazdě,
mluji Mrka,
omvatelná tapeta,
pomchané karty


3. cvičení na vyjmenovaná slova po m

rozlehlá mtina,
mslivec zamřil,
zajímavá mšlenka,
malá Mluška,
mt štěstí,
mt nádobí,
přiznal oml,
blé mšky,
mnuli jsme to,
promň m tu chybu,
mlá mamnko,
rozdmchat oheň,
dávná mnulost,
Mša nezamká,
msa jablek,
rozumm francouzsky,
nový milenec ,
vzpomnka na léto,
světlá mstnost,
Kamla je umněná,
foukla do chmří,
mrný svah,
nová mza,
mší díra,
Přemsl Oráč


4. cvičení na vyjmenovaná slova po m

neumté ruce,
krásně se usmval,
umš dobře malovat,
nesmslné podmnky,
hlasitý smch,
vůně jasmnu,
mnulý pátek,
zamchej omáčku,
msto v autobuse,
hmzí bzukot,
to nemá smsl,
zmje je had,
dostal smk,
malé smtko,
promň m to,
nejsem neomlný,
dny mjely pomalu,
kmnek jabloně,
všeho s mrou,
vymšlíš si,
mstní občané,
špatná mnulost,
těžký průmsl,
smslná dívka


5. cvičení na vyjmenovaná slova po m

mslím na tebe,
zamkej dveře,
navštívil Litomšl,
ležatá osmčka,
semnko slunečnice,
Jarmla se zmlila,
smčka na laně,
nemslel na nic,
jsi můj mláček,
smkl s ním o zem,
namřená zbraň,
lesklý kamnek,
kat Mdlář,
hlemždí ulita,
vysoké mtné,
vymkat se pravidlům,
mle je víc než kilometr,
zřícenina Kamk,
zloml tužku,
mnutku počkej,
plusy a mnusy,
komník Domnik,
nachomtl se u toho,
cítím se mzerně,
ms je pevninský výběžek,
Mss České republiky



Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova po m

Poradna

V naší poradně s názvem ÚPLNĚ - JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina.

Ráda bych se zeptala: Je slovo - úplně - číslovka nebo příslovce. Ve větě - Liška na veverku úplně zapomněla.
Děkuji
S pozdravem
Kateřina

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Příslovce ze všech vyjmenovaných slov?
Myslím si, že je to jen jedno slovo a to slovo brzy. Všechna ostatní jsou vesměs podstatná jména, zejména a slovesa.

Zdroj: příběh Úplně - jaký je slovní druh

Řešení

1. cvičení na určování slovních druhů

kéž (částice), každý (zájmeno), všechno (zájmeno), co (zájmeno), který  (zájmeno), před (předložka), konečně (příslovce), všechny (zájmeno), moje (zájmeno), jsou (sloveso), kteří (zájmeno), jenž (zájmeno), takže (spojka), odkud (příslovce), seděl jsem (sloveso), zvolit (sloveso), či (spojka), jedině (příslovce), volný (přídavné jméno), dní (podstatné jméno), napil se  (sloveso), kolikerý (číslovka), svěží (přídavné jméno), působí (sloveso), cesta (podstatné jméno), všechna (zájmeno) tři (číslovka) hřiště (podstatné jméno), brzičko (příslovce), podél (předložka) řeky (podstatné jméno), zas (příslovce), snadno (příslovce), jsem (sloveso), nemile (příslovce), pravidelně (příslovce), byli (sloveso), o  (předložka) tom (zájmeno), jednoznačně (příslovce), vysoko (příslovce), zatímco (spojka), plavání (podstatné jméno), pokaždé (příslovce), léčení (podstatné jméno), všichni (zájmeno), můžeš (sloveso), kvůli (předložka), dalších (přídavné jméno), by (sloveso), krásnější (přídavné jméno), konečně (příslovce), chvíli (podstatné jméno), jsme (sloveso), všichni (zájmeno), starosti (podstatné jméno), jednoho (číslovka), ji (zájmeno), kolik (číslovka), lze (příslovce), mají (sloveso), někteří (zájmeno), proč (příslovce), nechť (částice), bez (předložka, podstatné jméno), jakmile (spojka).

2. cvičení na určení slovního druhu

Už není dítě, hraje si však stále dál. (spojka)

Však všichni víme, jak to bylo. (příslovce)

Každý ho měl rád. (zájmeno)

Všechno to bylo moc krásné. (zájmeno)

Podívej se, co se stalo! (zájmeno)

Když se nebudeš učit, nikam to nedotáhneš. (spojka)

Když mně se tak nechce! (částice)

Mám volno jen v neděli. (příslovce)

Jen se neboj! (částice)

Jen se schovali pod střechu, začalo pršet. (spojka)

budu hodný! (částice)

To  mi slibuješ několik dní. (příslovce)

Slyšel jsem jen slabounké tik tak. (citoslovce)

Kdybych tak vyhrál milion! (částice)

Závodů se zúčastnili jak chlapci, tak dívky. (spojka)

Udělala jsem to přesně tak, jak jste mi řekli. (příslovce)

Kdybyste náhodou jeli kolem, tak se tam podívejte. (příslovce)

Procházeli jsme se kolem řeky. (předložka)

Kam jdeš s tím kolem? (podstatné jméno)

Nezapomeňte na tu ozdobu uprostřed. (příslovce)

Nejvíc se mi líbila marcipánová růže uprostřed dortu. (předložka)

Naproti domu je krásná zahrada. (předložka)

Bydlím hned naproti. (příslovce)

Střela šla těsně vedle. (příslovce)

Neběhej pořád a posaď se vedle mě. (předložka)

Olga je už od dětství její nejlepší kamarádka. (sloveso)

Vídávám je spolu pořád. (zájmeno)

Místo do práce musel k lékaři. (příslovce)

Jindra přišel o vynikající místo. (podstatné jméno)

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Cvičení na slovní druhy

Příběh

Ve svém příspěvku ÚPLNĚ - JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina.

Ráda bych se zeptala: Je slovo - úplně - číslovka nebo příslovce. Ve větě - Liška na veverku úplně zapomněla.
Děkuji
S pozdravem
Kateřina

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Trnová.

Otázka - vyjmenuje příslovce ze všech vyjmenovaných slov

Zdroj: příběh Úplně - jaký je slovní druh

6. cvičení: Psaní i / y u zájmen my (všichni) a mi

Nápověda: u zájmen my / mi záleží na významu zájmena. Je rozdíl, jestli je myšleno ve významu mně, anebo ve významu nás všech.

a) Dopřej m trochu víc času. Učitel m slíbil pomoc s přípravou na vysokou školu. M jsme se nedávno vrátili z dovolené. K Vánocům m nemusí nikdo nic kupovat. Kolik m dlužíš peněz? Královské m se neslo sálem. Kolik myslíte, že si tu m vyděláme? Proroctví m předurčovalo krásnou budoucnost. Počítání zlomků m nikdy nešlo. Na dovolenou jsme m jeli k Máchovu jezeru. Na obědě m upadl talíř. M jsme si přáli, aby se počasí umoudřilo. Jednohlasné m se po zaznění otázky rozlehlo sálem. Při tělocviku m někdo šlápl na nohu. M jsme to opravdu neudělali.




b) Rodiče m darovali k Vánocům fotoaparát. Proč m nikdo nevěří? Proč bychom si m nemohli půjčit nějaké peníze? Hodinky se m ztratily. M král Ludvík slavnostně prohlašujeme, že ukončíme válku. Rozbité zrcadlo m přinese sedm let smůly. Výlet do Zoo se m líbil. Jak bychom se tam m mohli dostat? M rádi v létě obědváme na terase. Večeře m nechutnala. Knihy jsme m s bratry četli jen ve škole. Dobrovolný úkol m nešel vypočítat. Kolik přátel m asi přijde na oslavu? V parku se m zaběhl pes. Závodů jsme se m jako pořadatelé nemohli zúčastnit. V kanceláři spolu m příliš nevycházíme.




Zdroj: článek Pravopis y i

Poradna

V naší poradně s názvem JAK, KDE, KUDY,PROČ, KAM... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.

Dobrý den,
chtěla bych se jen ujistit - syn nyní probírá ve škole slovní druhy a napsal, že "kde" je zájmeno. Jsou všechny otázky na příslovce, tj.: "kde,kudy,odkud,kam,
kdy,odkdy,dokdy, jak, proč" samy také příslovce jako slovní druh? Myslím si, že ano. Zájmeno je pouze Kdo (ptám se na osobu).
Pokud máte otázku na příslovce jak moc - je nutné rozdělit dvě slova na jak: příslovce a moc (v tomto případě jak i moc jsou příslovce?, ale ve spojení moc peněz by "moc" už byla číslovka?
Děkuji moc za informaci. Helena

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo KDE je příslovce a zároveň je to i jedna z pomocných otázek při určování příslovcí. Slovo KDE může být příslovce tázací, vztažné a neurčité. Příslovce tázací je například ve větě: Kde se setkávají rodiče?
Příslovce vztažné je například ve větě: To je to místo, kde se setkávají rodiče.
Příslovce neurčité je například ve větě: Mít kde smočit své tělo.
V ojedinělých případech slovo KDE může být i částice. Například ve větě: Ale kde že!
Slovo KDE nikdy není zájmeno.

Zdroj: příběh Jak, kde, kudy,proč, kam...

Slovní druhy

1. slovní druh = Podstatná jména (latinsky substantiva) = Patří sem slova, která označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů.

2. slovní druh = Přídavná jména (latinsky adjektiva) = Patří sem slova, která označují vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.

3. slovní druh = Zájmena (latinsky pronomina) = Patří sem slova, která zastupují podstatná jména nebo přídavná jména.

4. slovní druh = Číslovky (latinsky numeralia) = Patří sem slova, která vyjadřují počet, pořadí, násobnost, díl celku.

5. slovní druh = Slovesa (latinsky verba) = Patří sem slova, která vyjadřují činnost, stav nebo změnu stavu.

6. slovní druh = Příslovce (latinsky adverbia) = Patří sem slova, která vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (čas, místo, způsob, důvod, míra).

7. slovní druh = Předložky (latinsky prepozice) = Patří sem slova, která pomáhají vytvářet fráze a modifikovat vztahy mezi větnými členy.

8. slovní druh = Spojky (latinsky konjunkce) = Patří sem slova, která spojují větné členy a věty.

9. slovní druh = Částice (latinsky partikule) = Patří sem slova, která signalizují vztah mluvčího k výpovědi, zvýrazňují určitý větný člen a vyjadřují modalitu věty.

10. slovní druh = Citoslovce (latinsky interjekce) = Patří sem slova, která vyjadřují nálady, pocity, vůli mluvčího, označují hlasy a zvuky.

Bohužel ne vždy je zařazení slov k jednotlivým slovním druhům jednoduché a přehledné. K přiřazení některých slov ke slovnímu druhu je nutné dát slovo do určitého kontextu (do věty). Některá slova mohou patřit k více slovním druhům.

Následuje seznam několika slov, které se dají zařadit k více slovním druhům. Jedná se jen o výběr slov, protože takových slov může být nekonečné množství.

ADAMOVI

(všechna podstatná jména rodu mužského životného končící -ovi, například dědovi, strýcovi, sousedovi, Filipovi a tak dále)

Podstatné jméno: příklad využití: K narozeninám dal Adamovi moc hezký dárek.

Přídavné jméno: příklad využití: Adamovi koně se proháněli po louce.

ALE

Spojka: příklad využití: Usmíval se, ale nebyl šťastný.

Částice: příklad využití: Ale je sympatická.

Citoslovce: příklad využití: Ale, ale, copak to děláš?

Spojka: příklad využití: Ať jde o cizokrajné rostliny, nebo o exotická zvířata, cítili jsme silný úžas.

Částice: příklad využití: Ať už přestane pršet!

BACHA

Podstatné jméno: příklad využití: Večer vždy rád poslouchal skladby od Bacha.

Citoslovce: příklad využití: Dej si na mě bacha!

BĚHEM

Podstatné jméno: příklad využití: Zlepšoval si zdravotní stav během.

Předložka: příklad využití: Během vyučování se nesmí používat mobilní telefony.

BLÍZKO

Příslovce: příklad využití: Seděl vedle mě příliš blízko.

Předložka: příklad využití: Nastěhoval se blízko nemocnice.

DOBŘE

Příslovce: p

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům

Cvičení na psaní i y u zájmen my mi

Líbil se m tvůj náramek. M s tím nikdy souhlasit nebudeme. Pověděl m o svých plánech do budoucna. Ztratila se m nová kniha. Proč bychom s tím m měli něco dělat? M si to nemyslíme. Dobrovolně m dal opsat domácí úkol. Při volejbale m zlomil ruku. Dokud to m neodsouhlasíme, nikam se nejede. Proč m nikdo nerozumí? Matematika m moc nejde. M přijedeme až zítra večer. Dopřáli m trochu soukromí. Chtěl, abychom si ho m vážili. M se usmíváme jen na přátele. Babička m popřála krásné narozeniny. M učitelé půjdeme do stávky. Oblíbené kotě m včera uteklo ze zahrádky.




Zdroj: článek Cvičení na psaní y i

Poradna

V naší poradně s názvem PŘÍDAVNÁ JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.

Dobrý den,

rozumím skloňování v 6. pádu mn. čísla spojením slov "zdravotní potíže" - "O zdravotních potížích".
Jak je to se spojením slov "zdravotní trápení"?
O "zdravotních trápeních" či "zdravotních trápení"?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Správně je o zdravotních potížích. Potížích je správný tvar slova potíž v množném čísle šestého pádu.

Zdroj: příběh Přídavná jména

Výjimky ve vyjmenovaných slovech po b

Být, byt, bytná, bytový, bytelný, bytost, bydlit i bydlet, bydliště, obydlí, bydlo, dobýt, dobyvatel, dobytek, dobytče, dobytkářství, nabýt, nabývat, nábytek, obývat, obyvatel, obyvatelstvo, odbýt, odbyt, neodbytný, pozbýt, přebýt, přebývat, přebytek, přibýt, přibývat, příbytek, ubýt, ubývat, úbytek, zbývat, zbytek, zabývat se, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka; Bydžov, Přibyslav, Bylany, Hrabyně, Zbyněk

Při učení vyjmenovaných slov narážíme na slova, která můžeme psát s tvrdým Y i s měkkým I. Taková slova se liší nejen svým pravopisem, ale také významem. Proto je důležité umět je rozlišovat. Je přeci rozdíl, jestli napíši, že jsem nabyla telefon, nebo nabila telefon. V prvním případě jsem ho totiž získala, dříve jsem ho neměla, ale teď už ho mám. V druhém případě jsem do telefonu doplnila energii, aby mohl dál fungovat. Ovšem telefon nemusí být vůbec můj, mohla jsem jen udělat laskavost třeba dědečkovi nebo kamarádce. Doplnění nesprávného i/y do některých slov může opravdu výrazně změnit význam věty, případně celého sdělení. Pojďme se tedy podívat na dvojice slov, ve kterých se nejčastěji chybuje.

Zdroj: článek Výjimky ve vyjmenovaných slovech

Příběh

Ve svém příspěvku JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.

Jsem zmatená... jak je tedy zájmeno nebo příslovce? Ze spojení zájmenné příslovce jsem pochopila, že se jedná o příslovce, ale ve shrnutí je napsané zájmeno.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.

Dobrý den, paní Hano,

mnohokrát děkuji za upozornění na překlep. Samozřejmě, že „jak“ nemůže být zájmenem, jak vyplývá z předchozího výkladu. Ještě jednou děkuji za Vaše pozorné čtení a pokusím se o rychlou nápravu.

S přáním pěkných dnů
Jana Válková

Zdroj: příběh Jak

Být a bít a slova příbuzná

K velmi častým chybám ve vyjmenovaných slovech patří chybné psaní slov příbuzných k vyjmenovanému slovu být a „nevyjmenovanému“ slovu bít. U mnoha slov si přitom můžeme pomoci jednoduchou pomůckou: Pokud dané slovo vyjadřuje nějaký násilný čin, někdo do něčeho nebo někoho mlátí, tluče, je slovo příbuzné k bít s měkkým I. Pokud ale sloveso vyjadřuje, že se někdo nebo něco někde vyskytuje nebo někdo něco získal, ztratil, něco se někde objevilo nebo naopak zmizelo, jedná se o příbuzné slovo k být s tvrdým Y. Tato poučka psaní i/y ve vyjmenovaných slovech možná až příliš zjednodušuje, ale pro rychlou kontrolu poslouží velmi dobře. Opatrní musíme být ale u spojení dobýt hrad nebo pevnost, kde nás to láká řídit se tím, že při dobývání hradu vojáci často používají sílu. Zde ale platí, že cílem dobývání je něco získat, proto toto spojení souvisí s vyjmenovaným slovem být.

Zdroj: článek Výjimky ve vyjmenovaných slovech

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ PRO URČOVÁNÍ DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel KUBA.

Pomůže mi někdo určit druhy slov v textu.

Dva žáci se zúčastnili přírodovědné soutěže. V běhu na sto metrů jsem skončil pátý. Maminka přichází z práce domů po čtvrté hodině. První hodinu máme český jazyk. Vyučování začíná přesně v osm hodin. V čajové směsi je devatero bylinek.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Cvičení pro určování druhů

1. cvičení: Psaní i / y na konci slov

souhrnná cvičení (podstatná jména, přídavná jména a slovesa)

a) Srny a srnci se proháněl smrkovm lesy, otep slám stál blízko stodol, šl jsme na návštěvu s děravm ponožkam, motýl kukl se náhle vylíhl, krotitelov lv se vrhl na divákov ps, ciz lidé m připadal zábavn, drahokam a ryz zlato tvořil překrásné ozdob, studijn materiál se m válel pod stolem, zaměstnanci z kadeřnictv se pohádal, m jsme od dětstv nesnášel ryb tuk, sousedov děti si hrál s bratrovm dřevěným hračkam na zem, mlčenliv otroci byl prodán na trzch, nesměl princ se ucházel o králov dcery, cukrářov dorty obsahoval i kokosov krém.




b) Mlad hasiči porazil v soutěžnm klán soupeře. S tolika peněz se m bude žít lépe. Smolíkov navštívil i Čapkov bratry. Hmyzožrav savci se nacházel ve zvláštním oddělení. Na návs se scházel muži s manželkam. Zloděj ukradl pozinkovan plech. Žáci lezl pod starým lavicem. Podnikatelov zaměstnanci se připravil o proviz. Během těhotenstv se m měnil nálady. Na březch Vltav rostl i vrb. Cestou k Jaroslavov jsme jeli kolem Čáslav. V jetel poskakoval mal zajíci. Alena a Vítek procházel obchodem s hedvábným punčocham. Mouch a komáři m poletoval kolem hlav. Při procházce v lesch učitelov děti zabloudil. Trapas a omyl se m stával často.




Zdroj: článek Pravopis y i

Poradna

V naší poradně s názvem PROČ SE PÍŠE ZBYTEČNÝ PO B TVRDÉ Y? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.

Může mi prosím někdo vysvětlit, proč se píše zbytečně po b tvrdé y?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo zbytečný je příbuzné slovo slova být. Slovo být je vyjmenované slovo, ve kterém se píše tvrdé Y pokud vyjadřuje existenci. Slovo zbytečný rovněž vyjadřuje existenci, respektive váhu potřeby existovat.
Slovem zbytečný se má na mysli něco, co lze snadno postrádat, něco, co nepřináší výsledky. Něco, co nemusí existovat.
Podobně je to i u slov zbytečnost, zbytečně, zbytek, zbývat, zbýt.

Zdroj: příběh Proč se píše zbytečný po b tvrdé y?

2. cvičení

Francie je známá svm rancouzskm sr.

Při pohovoru vstupoval skrom.

Mslíš to upřím?

Nelblo se m, že mluvil o m.

Na obloze se zablsklo a tem zadunělo.

Spsovatel četl vmšlený příběh tak dojem, že děti naslouchal jako mšky.

Vše co v Čáslav lehce nabl, v Příbram pak lehce pozbl.

Otec mánocům sbl polčku.

Sptihněv bl pšný na naše jazkozptce.

Srové maso začalo vdávat nelbou vůni.

Na ěstském řadě m nepomohl.

Malíř načrtl obraz křehkm uhl.

Na pracovnm stole ležel vkres a rs.

Bratrov přátelé nás přijel navštívit.

Ledoborce vplulevernímu edovému ceánu.

Dnové rchle mnul.


Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 9. třídu

Příběh

Ve svém příspěvku OTÁZKA PROČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miky.

Dobrý den, prosím o radu s otázkou proč.
Pokud je otázka proč, tak v otázce se rozvíjí pouze sloveso, přídavné j., nebo příslovce. Můj dotaz je na podstatné jméno, které se rozvíjí, je to gramaticky správně? Například "proč marketing"
Děkuji za vysvětlení.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Dobrý den,
nevím, jestli jsem správně pochopila Vaši otázku, ale pokusím se o možné vysvětlení...
Vidíte-li např. v názvu knihy nebo na reklamním letáčku napsáno "Proč marketing?", nejde o chybu. V tomto případě totiž mluvíme o tzv. elipse (výpustce), což je vynechání slov nebo vět v textu, které jsou všeobecně známé nebo vyplývají ze situace a kontextu.
Zvlášť výrazně se eliptický způsob vyjadřování uplatňuje právě v určitých typech textů nebo jejich částech: adresách, dotaznících, formulářích, tabulkách, jízdních řádech, rozvrzích hodin, anketách, ale také telegramech, (novinových) titulcích, tirážích, reklamě, firemních štítech, heslech (na transparentech), sloganech, příslovích apod. Především však jde o typický prostředek mluvené řeči.

Zdroj: příběh Otázka proč

Příslovce

Příslovce jsou v českém jazyce šestým slovním druhem. Latinsky se příslovce nazývají adverbia (v jednotném čísle adverbium) příslovce patří k nesklonným slovním druhům, což znamená, že se u nich nedá určit pád a zároveň se jejich tvar nemění v závislosti na čase, ani pádě. Příslovce vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (například: setkali se doma, velmi chytře). Při větném rozboru mívají nejčastěji funkci příslovečné určení:

například: velmi hezké = příslovečné určení míry

dolů = příslovečné určení místa

včera = příslovečné určení času

rychle = příslovečné určení způsobu.

Příslovce jsou většinou odvozená z přídavných jmen (veselý – vesele), vznikla také ustrnutím prostého pádu (kolem) nebo spojením předložky a jména (zrána, zpaměti). Tyto příslovečné spřežky se píší dohromady jako jedno slovo.

Druhy příslovcí:

  • Místa: doma, tudy, lesem
  • Času: včera, večer, dlouho
  • Způsobu: vesele, obratně, zničeně
  • Míry: velmi, trochu
  • Příčiny: úmyslně, proto

Stupňování příslov

Některé příslovce se stejně jako přídavná jména dají stupňovat:

2. stupeň:

  • přípony –eji (tišeji)
  • -ěji (zdravěji)
  • -e (dále)
  • Nepravidelně (lépe, dříve)

3. stupeň:

  • předpona nej + tvar 2. stupně (nejtišeji, nejzdravěji, nejdále, nejlépe, nejdříve)

Zdroj: článek Příslovce podle abecedy

Příběh

Ve svém příspěvku ZŘEJMĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radovan.

Já opravdu nejsem z Ústavu pro jazyk český, ale už delší dobu mě hněte zne-užívání slova -zřejmě-. Vždycky jsem si myslel, že pokud je něco zřejmé, je to možno zříti, čili viděti, čili je to očividné, jasné, viditelné, ale to asi není pravda. V současné době se slovo zřejmě používá spíše jako synonymum slov možná, pravděpodobně, asi. Tak to někdo rozsuďte. Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Paivanek.

Víte, už několik let, nejméně, se potýkám s problémem, který popisuje čtenář. Jak lze lehce zaměnit to, co je ZŘEJMÉ, tedy jasné, viditelné, očividné, za synonymum slov asi, pravděpodobně, možná, snad a jiné bláboly. Tak to nějak rozsuďte, popřípadě dejte těm HSP na pamětnou. Děkuji

Zdroj: příběh Jaký je slovní druh zřejmě

Komplikace

Různý pravopis, význam i výslovnost

Určitým problémem mohou být dvojice slov, jejichž význam rozlišuje jen předpona. Snadněji se rozlišují ta slova, jejich význam je od sebe značně vzdálen, případně je zcela jiný. V takových případech je někdy snadně rozlišit předpony již podle výslovnosti.

Mezi takové dvojice slov patří:

  • směna, směnit (peníze) – změna, změnit,
  • smrskat se (srážet se) – zmrskat (zbičovat)
  • sváti – zváti
  • svolat- -zvolat
  • svolit – zvolit
  • svrhnout (dolů) – zvrhnout (převrhnout)
  • sužovat (utlačovat) – zužovat (činit úzkým)
  • svedený – nezvedený (nezdárný)

Různý pravopis i význam ale stejná výslovnost

Větší komplikací jsou ale dvojice, která se liší významem a pravopisem, ale výslovnost je u obou slov stejná.

Mezi takové dvojice slov patří:

  • sběh (lidu) – zběh (dezertér)
  • sběhlý (dolů, dohromady) – zběhlý (který dezertoval, znalý)
  • sběhnout se, sbíhat se (dolů, dohromady) – zběhnout se, zbíhat se (dezertovat, přihodit se
  • správa, spravit, spravovat (opravit, řídit) – zpráva, zpravit, zpravovat (informovat)
  • stěžovat si (naříkat) – ztěžovat (činit obtížným)
  • stvrdit, stvrzovat (potvrdit) – ztvrdit, ztvrzovat (učinit tvrdým)

Podobný význam, jiný pravopis

Největším problémem u těchto dvojic slov jsou ta slova, která jsou sice rozlišena významem, ten ale není příliš zřetelný. Zpravidla u těchto dvojic platí, že jedno slovo je používáno méně, má často lidový, knižní nebo zastarávající ráz. V jiných případech předpony s- nebo z- jen nepatrně pozměňují nebo mírně mění odstín významu základního slovesa, kdy předpona s- může slovesu přidávat odstín významu dohromady, trochupředpona z- naopak může u slovesa vyjádřit jeho dokonavost.

  • sbít (přitlouci k sobě) x zbít (nabít někomu)
  • sbrousit (trochu z povrchu) x zbrousit (broušením odstranit)
  • sdrhnout (knižní výraz z povrchu) x zdrhnout (zadrhnout, stáhnout do záhybů, utéci)
  • sedrat (peří) x zedrat (roztrhat)
  • sedřít (kůži z těla) x zedřít (námahou)
  • seškrábat (škrábáním odstranit) x zeškrábat (poškrábat)
  • shlédnout (shora dolů) x zhlédnout (spatřit)
  • shlížet (shora dolů) x zhlížet (v zrcadle)
  • sjednat (mír) x zjednat (pořádek)
  • skopat (shora, dohromady) x zkopat (upravit kopáním, pokopat někoho)
  • skosit (kosou posekat) x zkosit (učinit kosým)
  • skout (dohromady) x zkout (ukout)
  • skreslit (spojit v jedné kresbě) x zkreslit (podat zkomoleně)
  • slézat (dolů, dohromady) x zlézt (hory)
  • slíbat (líbáním setřít) x zlíbat (někoho)
  • smáčet (slzami) x zmáčet (důkladně promáčet)
  • smáčknout (dohromady) x zmáčknout (poškodit)
  • smazat (mazáním setřít) x zmazat (ušpinit)
  • smotat (svinout) x zmotat (poplést)
  • smuchlat (dohromady) x zmuchlat (pomuchlat)
  • spodo

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Předpony s z

Poradna

V naší poradně s názvem URČENÍ SLOVNÍHO DRUHU SLOVA RÁD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Jonášová.

dobré dopoledne syn má za úkol určit ve větách slovní druhy a ve větě ,,Maminka s tatínkem rádi chodí do lesa na procházky " a druhá věta ,,Holky ze třídy rády tančí a zpívají " U slov Rádi a rády si nevíme rady.Předem děkuji za radu s přáním hezkého dne Alena Jonášová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo rád je v obou případech přídavné jméno.

Zdroj: příběh Určení slovního druhu slova RÁD

Výjimky ve vyjmenovaných slovech po m

My, mýt, myslit i myslet, mýlit se, hmyz, myš, hlemýžď, mýtit, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mýto, mykat, mys, sumýš, Litomyšl, Kamýk

My a mi

Nejdůležitější je zapamatovat si, že:

  • slovo my použijeme, pokud mluvíme o více lidech (my všichni)
  • slovo mi napíšeme, pokud mluvíme jen o sobě

Mýt a mít

Každé z těchto slov opět znamená něco jiného. Podle toho, co chceme vyjádřit, vybíráme správné slovo. Úplně jednoduše můžeme říct, že:

  • mýt = čistit vodou
  • mít = vlastnit

Vymítat

Slovo vymítat zní hodně podobně jako slovo vymýtit. Nenechte se ale zmást, tato slova spolu nemají nic společného. Slovo vymítat znamená dávat pryč, vyhánět a často na něj můžeme narazit ve spojení s ďáblem. Pamatujte si, že kněz z těla nemocného ďábla vyhání, nekácí ho.

Příklady:

Duchovní se snažil z těla nemocného vymítat ďábla.

Vymítal z domu zlé duchy.

Promítat

Promítání filmů nemá také nic společného s kácením, píšeme ho tedy s měkkým I.

Příklady:

Dnes jsme byli v kině na promítání obrázků z divoké přírody.

Pracuje jako promítač.

Promítání v letním kině začne ihned po setmění.

Míchat

Slovo míchat nám může na první pohled připomínat vyjmenované slovo dmýchat. Nepatří ale k jeho příbuzným slovům a píšeme v něm měkké I. S měkkým I píšeme také odvozeniny toho slova, například namíchat, smíchat, zamíchat, umíchat a další.

Příklady:

Omáčku zamíchejte a nechte vařit.

Všechny suroviny smíchejte dohromady.

Míchala čaj lžičkou, aby vystydl.

Zdroj: článek Výjimky ve vyjmenovaných slovech

Příběh

Ve svém příspěvku JAK ODŮVODVIT PSANÍ SLOV CUPY DUPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.

Prosím, nevíte někdo, proč se ve slovech CUPY DUPY píše tvrdé Y? Jak to vysvětlit třeba cizinci? Žádné z pravidel pravopisu, která mě napadají, na to nepasuje:-))
Moc díky, Lenka

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mirek.

A kde se vzalo "coby dupy", to se kde říká? Já myslím, že je to "co by dup". Jedině "co by" = coby? pak je jasné že tvrdé a "dupy" od vzoru HRAD?

Zdroj: příběh Jak odůvodvit psaní slov cupy dupy

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

  • vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
  • skloňují se
  • můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
  • příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
  • určujeme u nich:
    • rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
    • číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
    • pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
    • vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
  • mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

  • vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
  • ptáme se na ně: jaký, který, čí
  • skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
  • mají tvar podle podstatných jmen
  • můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
  • příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
  • určujeme u nich:
    • pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
    • druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
    • vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
  • přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

  • zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
  • shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
  • příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
  • určujeme u nich:
    • druh (osobní –, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
    • rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
    • číslo (jednotné, množné)
    • pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

  • vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
  • dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
  • podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
    • kolik? – základní: deset, několik
    • kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
    • kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
    • kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
  • větš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slovní druhy

Příběh

Ve svém příspěvku VLK A KOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Popelková.

Dobrý den, nu pro dceru již básničku tedy tuto mám a pokud vás baví ze slov skládat takovéto zkvosty, mám ještě syna. Soutěžil v recitačních soutěžích na škole a dopracoval se spolu s dramatickým kroužkem i do Hradce Králové. Teď už se tomu tolik nevěnuje, ale je vidět že talent k přednášení má. Proto tedy pokud budete mít chuť syn je v osmé třídě, momentálně se věnuje učení a sportu airsoft, běžky, lyžování. Samozřejmě i jako dnešní děti tráví i určitý čas na počítači. Velkým otazníkem je zatím, čím chce být, protože v osmé třídě ještě nemá úplně jasno. Tak pokud třeba z tohoto vám cosi pomůže, ráda si další vytvor přečtu a eventuelně také použijeme. Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Rýdl.

Čím budu napsal Zdeněk Rýdl
Když má člověk patnáct roků, měl by začít rozum brát,
nějak se to předpokládá, " Jseš dost starej ", nebo tak ?

Rodičové, " Ať se učím, z rukou práce, je těžko žít, "
sedět někde v dozorčí radě, tvá rodina se bude mít !

No, zatím koukám po armádě, prej zkraje je to makačka.
běhat někde s plnou polní, stresuje to nováčka !

Ale kdo vydrží, ten začátek, projde sítem výběru,
pak když umíš trochu střílet, snaipera si vyberu !

Leží někde zakopanej, sleduje cvrkot v krajině,
na účet se sypou kačky, pomáhá svý rodině !

Zdroj: příběh Vlk a koza

Druhy

Příslovce se dělí do pěti základních druhů.

Prvním typem jsou příslovce určující místo, například: dole, doma, doleva.

Druhým typem jsou příslovce určující čas, například: včera, od zítřka, do rána, dlouho.

Třetím typem jsou příslovce určující způsob, například: vesele, smutně, hezky.

Čtvrtým typem jsou příslovce určující míru, například: velmi, hodně, málo.

A posledním typem jsou příslovce určující příčinu, například: úmyslně, náhodou.

Zdroj: článek Příslovce v češtině

Příběh

Ve svém příspěvku NEJEN, NEBO NE JEN? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alexandr.

Zřetelně je správné "nejen" (výhradně ve spojení "nejen, ale i"), je to zjevně spřežka, ale nikde mezi spřežkami to uváděno není. Objevil jsem, že je to uvedeno mezi spojkami souřadicími. Proč ale ne také mezi spřežkami, když zjevně vzniklo spřažením slov "ne" a "jen"? Takže - je to spřežka, nebo ne?

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Nejen, nebo ne jen?

Jak se ptáme na příslovce

Otázky, kterými se  ptáme na příslovce, se dají lehce vydedukovat, když si uvědomíme druhy příslovcí. Na příslovce místa připadají otázky: KDE?, KAM?, KUDY? Příslovce času poznáme podle otázek: KDY? ODKDY? DOKDY? JAK DLOUHO? Příslovce způsobu nám pomůže určit otázka: JAK?, u příslovcí míry je otázka míry doplněná o slovo moc: JAK MOC?. U posledního typu příslovcí příčiny, je situace složitější: často se také jedná o otázku JAK?, ale z uvedeného příslovce musí vyplývat, PROČ se něco stalo.

Zdroj: článek Příslovce v češtině

Jak se příslovce tvoří a píší

Příslovce se často tvoří odvozením od přídavných jmen, například od přídavného jména krásný se dá odvodit příslovce krásně. V českém jazyce se objevují i příslovce, které vznikly ustrnutím prostého pádu, jako je například příslovce kolem, nebo spojením předložky se jménem, příkladem je příslovce zpravidla.

Zdroj: článek Příslovce v češtině

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Jitka Konášová

 Mgr. Jana Válková

 Mgr. Světluše Vinšová


prislovce vsechny
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
příslovce vzory
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>