Větné členy patří mezi témata, která se ve škole objevují opakovaně, ale přesto v nich mnoho žáků i dospělých tápe. Na první pohled vypadají jednoduše, jenže jakmile se ve větě objeví více rozvíjejících výrazů, několikanásobné členy nebo složitější vazby, jistota rychle mizí. Přitom právě správné pochopení větných členů je klíčem k porozumění stavbě vět, pravopisu i stylistice. Tento přehled navazuje na základní tabulku a cvičení a doplňuje je o vysvětlení častých chytáků, praktické tipy k určování větných členů a souvislosti s dalšími oblastmi české mluvnice. Díky tomu získáte ucelený pohled, který pomůže nejen při školních testech, ale i při běžném psaní.
Přívlastek rozvíjí podstatné jméno a patří mezi nejčastější zdroje chyb. Základní dělení na přívlastek shodný a neshodný vychází z tvarové shody s rozvíjeným podstatným jménem.
Důležité je také rozlišení na přívlastek těsný a přívlastek volný. Těsný přívlastek je významově nezbytný (bez něj by se změnil smysl věty), zatímco volný přívlastek pouze doplňuje informaci a bývá oddělen čárkami.
Zdroj: článek Větné členy - přehled
Ve svém příspěvku JAK URČIT SLOVNÍ DRUH U PŘÍSUDKU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel LUcie .
Dobrý večer, moje otázka zní: Jak určit slovní druh u přísudku? např. Voda na koupání bude dnes teplá.
Podmětem je Voda, ale co přísudek, to nejspíše bude teplá, tím pádem by bylo slovo bude-sloveso a teplá- přídavné jméno? Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondra.
Rozbor věty: Voda na koupání bude dnes teplá.
Voda - podstatné jméno a podmět
na - předložka
koupání - podstatné jméno
bude - sloveso a přísudek
dnes - příslovce
teplá - přídavné jméno
Zdroj: příběh Jak určit slovní druh u přísudku?
|
1. |
c |
e |
s |
t |
O |
v |
á |
n |
í |
||||||
|
2. |
c |
y |
k |
l |
i |
S |
t |
i |
k |
a |
|||||
|
3. |
s |
t |
a |
N |
o |
v |
á |
n |
í |
||||||
|
4. |
O |
p |
a |
l |
o |
v |
á |
n |
í |
||||||
|
5. |
p |
l |
a |
V |
á |
n |
í |
||||||||
|
6. |
r |
y |
b |
A |
ř |
e |
n |
í |
1. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlak, auto, trasa, poznávání
2. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: helma, jízda, kolo
3. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: táborák, celta, spacák
4. Kl
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Pracovní list - vypravování o prázdninách
Ve větě je vždy nutné nejprve určit přísudek (Co dělá podmět?) a pak podmět(Kdo? Co?) Podmět nemusí být ve větě vyjádřen přímo, pokud je znám z kontextu, jedná se tedy o podmět nevyjádřený. Například: Přijeli jsme do Prahy. (Kdo? Co? = MY).
Ve větě se pak určuje, co rozvíjí podmět, například přívlastky či doplněk. Přívlastky poznáme tak, že se na ně zeptáme: Jaký? Který? Čí? Přívlastek shodný stojí před podstatným jménem, často se jedná o přídavné jméno, zájmeno, číslovku. Přívlastek neshodný stojí za podstatným jménem a často je tvořen jiným podstatným jménem (lavička z betonu). Podstatné jméno je vždy rozvíjené přívlastkem!
Předmět se ve větě pozná tak, že se na něj dá zeptat pádovými otázkami kromě 1. pádu (ten náleží k podmětu). Pokud se dá na větný člen zeptat pádovými otázkami a zároveň i otázkou některého příslovečného určení, tak přednost má vždy příslovečné určení. Příklad: šel k lesu (ke komu čemu x kam = přednost má KAM).
Doplněk se ve větě pozná tak, že se vztahuje ke dvěma větným členům, například k podmětu a přísudku: Lékař se cítil unavený. (unavený lékař x cítil se unavený)
U příslovečných určení je potřeba si zapamatovat otázky, které se k těmto větným členům uvádějí. Podrobně je to popsáno v našem článku Příslovečné určení.
Zdroj: článek Větné členy - přehled
Ve svém příspěvku SLOVA PLNOVÝZNAMOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.
Proč větné členy (což jsou podmět a přísudek) jsou slova plnovýznamová ?
př. pes štěkal - pes je zvíře a štěkal je činnost, tak to mají význam
náš i váš pes štěkal - náš, i , váš, - zájmeno a předložka nemají význam ???
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den,
pokud jste pozorně četla náš článek, tak v jeho úvodu je vysvětleno, že plnovýznamovými slovními druhy jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce. Neplnovýznamová slova, která svůj význam získávají až ve spojení se slovem plnovýznamovým, jsou předložky, spojky a částice.
Vy v první větě mluvíte o větných členech, a pak se ptáte, jak je to se zájmenem či předložkou. Nelze míchat dohromady tyto dva termíny (slovní druh x větný člen).
Výše jsem tedy uvedla, jak je to se slovními druhy, nyní stručné vysvětlení k větným členům.
Větnými členy mohou být pouze slova plnovýznamová, tedy výše uvedená podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce (v některých případech i citoslovce). Z čehož vyplývá, že zbývající slovní druhy, ty neplnovýznamové (předložky, spojky a částice), nejsou samy o sobě větnými členy, bývají jen jejich součástí (např. na kole, zelený a modrý svetr apod.).
Nepleťte si tedy prosím slovní druhy a větné členy…
Zdroj: příběh Slova plnovýznamová
Při určování větných členů se používají tyto zkratky:
Zdroj: článek Zkratky
V naší poradně s názvem VĚTNÝ ČLEN PRO LÉKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Ludvíková.
Rodiče šli do lékárny PRO LÉKY.
Dle mého názoru se jedná o Předmět, protože rozvíjí Přísudek (šli pro koho, co?), nicméně ať kliknu na jakoukoli možnost, všechny jsou chybné. O jaký větný člen se tedy jedná? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Rodiče šli do lékárny. Proč tam šli, za jakým účelem? Šli pro léky. Jde o PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELU, na které se ptáme právě otázkami: Proč? Za jakým účelem?
Zdroj: příběh Větný člen PRO LÉKY
|
Název |
Zkratka |
Otázka |
Příklad |
|
PODMĚT |
PO |
Kdo? Co? |
Auta přijela na křižovatku. |
|
PŘÍSUDEK |
PŘ |
Co dělá podmět? |
Auta přijela na křižovatku. |
|
PŘEDMĚT |
PT |
Pádové otázky kromě 1. pádu |
Myslivec viděl lišku. |
|
PŘÍVLASTEK SHODNÝ |
PKS |
Jaký? Který? Čí? |
Dřevěná tyč spadla. |
|
PŘÍVLASTEK NESHODNÝ |
PKN |
Jaký? Který? Čí? |
Tyč ze dřeva spadla. |
|
DOPLNĚK |
DO |
Rozvíjí 2 větné členy |
Pes ležel vyčerpaný. |
|
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA |
PUM |
Kde? Kam? Kudy? Odkud? |
Šel do lesa. |
|
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASU |
PUČ |
Kdy? Jak dlouho? Jak často? Od kdy? Do kdy? |
Včera šel do lesa. |
|
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBU |
PUZ |
Jak? |
Tvářil se vesele. |
|
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINY |
PU PŘÍČINY |
Proč? Z jaké příčiny? Z jakého důvodu? |
Díky tréninku vyhrál závod. |
|
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELU |
PU ÚČELU |
Proč? Za jakým účelem? |
Učila se pro dobré známky. |
|
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRY |
PU MÍRY |
Kolik? Jakou měrou? Jak moc? Do jaké míry? |
Děda byl velmi nemocný. |
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Větné členy - přehled
Ve svém příspěvku PODMĚT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milada Davidová.
Rozbor věty jednoduché :"Chcete někdo něco?" Podmět nevyjádřený /Vy/, přísudek Chcete,předmět ve 4.p.něco.Jaký větný člen je zájmeno někdo? Děkuji za vysvětlení.M.Davidová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Podmět
Větné členy jsou základní části věty, které mají určitou funkci a vztah k ostatním slovům.
Podmět označuje nositele děje, přísudek vyjadřuje děj nebo stav.
Přívlastek shodný se shoduje s podstatným jménem v rodě, čísle a pádě.
Přívlastek volný pouze doplňuje informaci a je oddělen čárkami.
Vždy, když odpovídá na otázku některého typu příslovečného určení.
Doplněk se vztahuje ke dvěma větným členům zároveň, obvykle k podmětu a přísudku.
Ano, podmět může být nevyjádřený, ale je známý z tvaru přísudku.
Slovní druh označuje tvarovou kategorii slova, větný člen jeho funkci ve větě.
Nejlépe pomocí pravidelného procvičování, tabulek a rozborů vět.
Zdroj: článek Větné členy - přehled
1. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlak, auto, trasa, poznávání
2. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: helma, jízda, kolo
3. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: táborák, celta, spacák
4. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: krém, slunce, lehátko
5. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: voda, kruh, koupaliště
6. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlasec, podběrák, voda
Řešení: ___________
ROZUZLENÍ, UVEDENÍ, VYVRCHOLENÍ, ZÁPLETKA
Napiš správné řešení:
1.
2.
3.
4.
Jiný výraz pro úvod je:
expozice
kolize
krize
V úvodu by mělo být:
stupňování konfliktu
seznámení s prostředím
řešení situace
Jiný výraz pro zápletku je:
kolize
krize
rozuzlení
V části zvané krize se objevuje:
vyvrcholení konfliktu
seznámení s postavami
řešení situace
| P | Í | N | E | Ř | A | B | Y | R |
| A | R | P | O | H | L | E | D | L |
| M | P | Á | O | R | V | Ř | O | E |
| Á | Ě | L | Z | Y | O | O | V |
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Pracovní list - vypravování o prázdninách
Zde jsou příklady zaměřené na gramatické jevy:
Zdroj: článek Gramatika versus pravopis
Podmět a přísudek jsou skladební dvojicí, která je vyjádřená skladebním vztahem shody (latinsky predikace). Znamená to, že se tyto dva členy shodují v osobě, čísle a ve jmenném rodě. Shoda nastává v okamžiku, kdy je jeden člen závislý na druhém (= řídícím) členu. U podmětu a přísudku je závislým členem přísudek a členem řídícím je podmět. Proto jejich vztah nelze nazvat shoda podmětu s přísudkem. Správný název je přesně obrácený, shoda přísudku s podmětem.
Zdroj: článek Podmět
Přísudek vyjadřuje, co podmět dělá, jaký je, nebo co se s ním děje. Ptáme se: Co dělá?, Co se děje?, případně Jaký je?.
Zdroj: článek Podmět a přísudek ve větě
Čárkou ve větě jednoduché se odděluje:
Několikanásobný větný člen je takový větný člen, v němž se spojují dva (nebo více) výrazy se stejnou syntaktickou platností. Například: jablka a hrušky; milá, ale neoblíbená učitelka.
Několikanásobné větné členy oddělujeme čárkou v případě, že:
Několikanásobné větné členy neoddělujeme čárkou v případě, že:
Přívlastek postupně rozvíjející je zvláštní typ přívlastku. Na podstatném jménu je závislý adjektivní přívlastek a na tomto spojení podstatného jména a adjektivního přístupu je závislý další adjektivní přívlastek.
Přívlastek postupně rozvíjející se čárkou neodděluje. Například: Miloval tu krátkou oddechovou chvíli.
Přívlastek volný je rozvitý
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Čárky ve větách
Bába milionová – Bába milionová je jedna z hlavní postav povídky Přivedla žebráka na mizinu. Jedná se o žebračku, která usiluje o to, aby se měla o něco lépe. Je proto ochotná se i vdát. Problém ale je, že je velmi ošklivá, závistivá a mstivá. Nevadí jí zničit někomu život.
Pan Cibulka – Cibulka patří do povídky Psáno o letošních Dušičkách. Je to nejlepší přítel pana Rechnera. Z povídky vyplývá, že rád pije, je protivný a hrubý a nebojí se z někoho si utahovat, přestože to daného člověka může trápit.
Pan Heribert – Pan Heribert je hlavní postavou povídky Doktor Kazisvět. Vystudoval medicínu, ale odmítá se živit jako lékař. Má rád samotu a lidem se vyhýbá. V okamžiku, kdy zachrání život zemského rady, tak se proslaví a může mít spoustu klientů a peněz. On o to ale nestojí a dál žije svůj život samotáře.
Paní Ruska – Paní Ruska je hlavní postavou povídky O měkkém srdci paní Rusky. Jak název napovídá, paní Ruska působí jako žena, která je dobrosrdečná a útlocitná. Žena, která se z dobré vůle a čistoty srdce chodí rozloučit se zemřelými na jejich pohřeb. Skutečnost je ale jiná, paní Ruska zjevně miluje drby a ráda se o ně podělí, i když o ně nikdo nestojí. Také ráda pláče a povídá si s lidmi. Je ale i chytrá, když jí policie zakáže její největší zálibu, ví si rady a jejich nařízení dokáže obejít.
Pan Krumlovský – Jedná se o studenta práv z povídky Figurky, který se přestěhuje na Malou Stranu, protože ji považuje za klidné místo, kde se může učit. S učením má trochu problémy, vždy se najde něco, co ho od učení ruší. Působí jako pozorovatel chování lidí na Malé Straně a sám se do děje zapojuje, někdy kladně a někdy záporně. Pan Rechner – Pan Rechner je jednou z hlavních postav povídky Psáno o letošních Dušičkách. Pan Rechner je šikovný, ale tak trochu líný. Společně se svým nejlepším přítelem se nebojí utahovat si z citů jiné osoby.
Pan Rybář - Pan Rybář je hlavní postavou v povídce Hastrman. Pan Rybář patří na Malé Straně k oblíbeným lidem. Má rád zelenou barvu, moře a francouzské filozofy, které často cituje. Jeho největší zálibou je sbírání drahých kamenů. Věří,
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Povídky malostranské
Pravopis dlouhého "u" se řídí jasnými poučkami, jde o to, kde je dané "u" umístěné. Pokud je totiž na začátku slova, tak se nad ním píše čárka (úkol, úsměv, úsvit). Naopak "u" s kroužkem se píše ve slovech, kde je dlouhé "u" uprostřed, například: borůvka, slůvka, trůn. Znejistit mohou pisatele výjimky, mezi něž se právě zúčastnit řadí. Přestože se dlouhé "u" nevyskytuje na začátku, ale uvnitř slova píše se "u" s čárkou. U slov, kde se dlouhé "u" nachází za předponou je pravopis shodný s tím, jaký by byl, kdyby dlouhé "u" bylo na začátku slova. To platí i u složených tvarů.
Zdroj: článek Zúčastnit se
Mluvnické kategorie přídavných jmen tvoří základ každého cvičení i testu. Nejčastěji se kontroluje správné určení rodu, čísla a pádu.
Zdroj: článek Přídavná jména
Podmět zjistíme otázkou Kdo? Co? ve spojení s přísudkem.
Ano, pokud ho lze určit z kontextu nebo z tvaru slovesa.
Je to nepojmenovaný původce děje, typicky ve větách bez konkrtní osoby.
Holý podmět není rozvíjen, rozvitý má u sebe další větné členy.
Podmět složený z více rovnocenných členů, např. „pes a kočka“.
Přísudek se řídí podmětem, proto mluvíme o shodě přísudku s podmětem.
Ano, ale pouze sloveso v infinitivu.
Podmět je větný člen, podnět je významové označení impulzu nebo motivu.
Zdroj: článek Podmět
Z kontextu – často je vyjádřen osobní koncovkou slovesa: „Jdu domů.“ = já.
Přísudek se řídí nejvýznamnějším (většinou životným mužským) rodem.
V některých větách nemusí být vůbec uveden, ale vždy existuje – i když jen v kontextu.
Zdroj: článek Podmět a přísudek ve větě