PROCVIČOVÁNÍ VELKÝCH A MALÝCH PÍSMEN je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Dysgrafie se řadí mezi vývojové poruchy učení. Dysgrafie se projevuje obtížemi v psaném projevu. Písmo dysgrafika je neuspořádané, obtížně čitelné až zcela nečitelné. Dysgrafii není možné zcela odstranit, její důsledky může zmírnit například psaní tiskacím písmem. Pro dysgrafii byl dříve používán termín lehká mozková dysfunkce.
Cvičení
Proces osvojování psaní vytváří dvě vzájemně se ovlivňující oblasti - grafomotoriku a mentální funkce. Předpokladem správné techniky psaní je dodržení hygienických a pracovních návyků. Psaní vyžaduje správné sezení a držení těla, kdy je hlava nesena v prodloužení trupu, vzdálenost očí od podložky je 30–35 cm. Dolní končetiny se opírají o podložku a holenní i stehenní kosti svírají přibližně pravý úhel. Ruce se zlehka opírají o psací stůl.
Výcvik psaní v 1. ročníku se dělí na tři období, v první, přípravné fázi nazývané předslabikářová se připravují žáci na psaní. Podpůrná cvičení, která se provádí před psaním i v jeho průběhu jsou například pohyby prstů – dotýkání prstů obou rukou, postupně dotýkání palce s dalšími prsty, oddalování a přibližování prstů (nůžky), mávání prstů, kroužení, „hra na klavír“. Využívá se sestava z dlaní – dotyk špičkami prstů k sobě (špička lodě), dotyk palců a ukazováčků (brýle), hnízdo z dlaní. A poslední je cvičení pohybové paměti – opakování cviků předvedených učitelem, spojování cviků do krátkých sestav, sledování uvolňovacích cviků a jejich nápodoba zpaměti.
Správné držení psacího náčiní je předpokladem plynulého psaní, které je třeba cvičit od předškolního věku, kdy dítě bere do ruky tužku nebo klasickou pastelku. Ruka se zlehka dotýká malíčkem papíru, psací náčiní drží dítě ve třech prstech. Ukazováček vede pohyb dolů, prostředníček nahoru a palec podporuje pohyb vpřed. Pro nácvik správného úchopu lze použít již v předškolním věku tužky, pastelky a násadky takzvaného trojhranného programu.
Uvolňovací cviky (průpravné cviky) předcházejí nácviku psaní. Provádí se nejprve na svislé ploše, protože pohyb směrem dolů je nejsnazší, potom na šikmé a nakonec na vodorovné podložce. Žáci mohou používat křídy, voskové pastely, uhel, tužky s měkkou tuhou. Psací náčiní musí snadno zanechávat stopu, aby si dítě nezvykalo na silný tlak. Cviky se provádí zpočátku na balicí papír či jinou velkou plochu papíru, která se postupně zmenšuje, dítě používá stále menší formát, až je schopno provést nacvičený tvar do linek.
Ve druhé fázi, takzvané slabikářové, jde o vlastní nácvik psaní. Výuka začíná psaním tvarových prvků písmen v liniatuře. Prvky písmen píšou žáci měkkou tužkou a později plnicím perem – musí co nejpřesněji napodobit tvar, velikost, sklon čar, oblouků, oválů a zátrhů. Také dodržují plynulé psaní a esteticky rytmizují grafický záznam v liniatuře. Psaní písmen psací abecedy vychází z poznání tiskacích písmen. Od začátku nácviku se využívají čtyři základní formy práce – opisování textu napsaného psacím písmem, přepis tištěného textu, diktát a autodiktát. V této fázi žáci píší především do&nbs
Velkou výhodou dnešní doby je možnost psaní velkýcha malýchpísmenprocvičování online. Online testy a cvičení umožňují okamžitou zpětnou vazbu a rychlé upevnění pravidel.
Testy a cvičení
Pravidelný test na psaní velkýchpísmen pomáhá odhalit slabá místa, zejména u zeměpisných názvů, obyvatelských jmen a názvů institucí.
V naší poradně s názvem PSANÍ VELKÝCH PÍSMEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Adam Podolský.
Dobrý den, mám jeden problém. U psaní velkýchpísmen mi nejde když se mluví o konkrétní osobě jako o Sestře jestli je s malé nebo velké
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Označení příslušníků rodiny jako je například syn, dcera, mamka, taťka, sestra, bratr, teta, strýc, bratranec, sestřenka, synovec, neteř, tchán, tchýně, snacha, zeť, se píší s malým písmenem na začátku slova.
I mimo školní diktáty se psaní velkýchpísmen objevuje v e-mailech, zprávách, úředních dokumentech nebo na sociálních sítích. Právě zde vznikají nejčastější chyby, protože pisatelé často podléhají pocitu, že na pravopisu nezáleží. Přitom nesprávné použití velkýchpísmen může změnit význam nebo působit neprofesionálně.
Úřední a polooficiální texty
V úřední komunikaci je správné psaní velkýchpísmen zvlášť důležité. Typickým příkladem jsou názvy institucí, škol, úřadů nebo zákonů, kde se rozlišuje mezi oficiálním názvem a obecným označením.
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Havlíková.
Dobrý večer pane premiére chtěla bych se zeptat zda hodláte něco racionálního udělat pro nás Čechy ohledně práce.Jsme zamořeni Ukrajinci a jinýma a samy máme problém zavadit o práci.Chápu tuto politiku oni pracují za míň ,velká výhoda pro zaměstnavatele. V jiném státě např.v Německu , pokud bych šla na pracovní pohovor a se mnou by tam byl i Němec ,tak ten by měl přednost.U nás bych šla na pohovor a se mnou Ukrajinec ,tak by měl přednost on.Já Vám pořád věřím,ale měl byste se více zaměřit na nás opravdové Čechy.To .že nám říkáte jak se máme dobře,to my tady dole nevidíme.My vidíme jak se vše zdražuje a platy zůstávají.Jak si musíme pronajímat drahé byty a na vlastní nemáme.Vidíme jak Češi mizí ,kamkoliv jdete ať je to nemocnice,stavba ,prodejna všude Ukrajinci.Návod je prostý už dost Ukrajinců ,ať si práci dodělají do skončení víza a hurá domů.pak zaměstnavatelům nezbyde nic jinýho než vzít nás a taky nás zaplatit.A jen Vás uvedu v obraz já bydlím ve Velkých Přílepech a okolo mě je cirka necelých 10 rodin českých a větší zbytek jsou Rusáci a Ukrajinci.V Horoměřicích postavily ohromné sídliště ,Češi tam nejsou neboť na to nemají ,jsou tam nějaký Indové ,Ukrajinci,Rusáci.Teď staví vedle další ohromné sídliště a opět ne pro Čechy.Museli by jsme krást ,abychom na to měli.To je ta realita. Je otázka jestli není účelem ,abychom nenápadně zanikli.děkuji Jitka Havlíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tomáš.
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Adam.
Odstěhujte se do Třebíče, tam budete mít všechno na dosah. Je přeci logické, že v malých aglomeracích nejsou dostupné všechny vymoženosti. Poměry ve své vesnici můžete změnit velice jednoduše a to hlasováním ve volbách do obecního zastupitelstva. Pokud není žádný schopný kandidát, kterému byste mohla uvěřit, že něco změní, tak se odstěhujte tam, kde je to lepší, třeba do Třebíče. Změna je život. Musí vám být jasné, že nemůže zůstat všechno tak, jak si to pamatujete z doby před čtyřiceti lety. Život se vyvíjí a někdy tak, že se vám to nemusí líbit a proto je zde možnost volby - změnit místo k životu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Pani nebo Pane já jenom reaguji na to vaše psaní to co bylo před 40 lety to by nenapsal ani blb .Co jste napsali Snad život jde dopředu nebo se vracíme za císaře pána ..To kdyby četl Andrej Babiš tak by Vás musel vyhodit okamžitě.,že ho špiníte a popichujete pro ti němu lidi .Ostatní mně nepomohou debile.Komouši nám dali práci a jistotu prostě nám dali nažrat a vy zatím řerete jen sami a na ostatní serete.
Reedukace se začíná vždy na úrovni, kterou dítě s jistotou zvládá, teprve pak se obtížnost zvyšuje. Důležité je rozvíjení hrubé a jemné motoriky, správné provádění uvolňovacích cviků, předcházení nesprávným návykům v držení psacího náčiní i nesprávným tvarům písmen.
Hrubá motorika se rozvíjí pohyby trupu, končetin a hlavy. Při psaní zapojujeme mnoho svalů, nadměrné zatížení svalových skupin způsobuje únavu, která se přenáší na celý organismus. Důležité je správné držení těla při psaní, poloha dolních končetin, jež jsou při psaní opřené o podložku, také vzdálenost hlavy od papíru a držení psacího náčiní.
Před psaním se provádí cvičení paží – uvolnění pletence ramenního. Není-li uvolnění dostatečné, je pohyb křečovitý, svalstvo je ve stálém napětí. Procvičení paže stejně jako svalů krku a trupu může být zařazeno i v průběhu psaní.
Pohyby paží: mávání, kroužení (let ptáka, sekání kosou, plavání kraulem), střídavé upažení a vzpažení, kroužení předloktím (navíjení klubka). Pohyby dlaní: vpřed, vzad, vpravo, vlevo, kroužení dlaněmi (mávání, kývání), tlačení proti sobě a uvolňování, zavírání dlaní v pěst a otevírání, střídání úderů dlaní a pěstí o podložku.
K rozvíjení jemné motoriky slouží řada cvičení prováděných v rámci jiných předmětů, například modelování, vytrhávání a skládání z papíru, navlékání korálků, skládání stavebnic, vybarvování omalovánek. Tato cvičení je vhodné provádět při každé příležitosti.
Plynulost a rytmus pohybů při psaní lze podporovat říkadly, písničkami, hudebním doprovodem nebo pouze slovním spojením. Uvolňovací i průpravné cviky pro jednotlivá písmena se provádí vždy několikrát. Cílem není přesné obtahování tvarů nebo přesné napodobování, ale plynulost a rytmus pohybů. Cviky se provádějí co nejčastěji, pokud možno před každým psaním.
Učitel předvádí tvar písmene nejdříve na tabuli, slovně svůj pohyb komentuje. Potom žáci obtahují vzor na tabuli. Pro cvičení kinestetické paměti je vhodné psát slova ve vzduchu se zavřenýma očima. Jednotlivá písmena mají více či méně opěrných bodů a jejich zapamatování může být pro dítě dysgrafika náročné – používají se pomocné linky bez ohledu na věk.
Pokud je porucha kombinovaná s dysortografií či dyslexií, zařazují se i cvičení smyslového vnímání – zrakové a sluchové percepce. Jestliže dítě nezvládá písmeno nebo spoje písmen, je nutné vrátit se na začátek a celý postup zopakovat. Některé děti mají obtíže při vybavování písmen, a to i ve vyšších ročnících. Využívá se proto přehled písmen, kdy se dítě může podívat v případě pochybností a neztrácí čas vzpomínáním. Dítě s dysgrafií by se nemělo přetěžovat, dává se přednost
Ve svém příspěvku DĚKUJI :) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marti.
Mockrát děkuji za toto cvičení. Moc mi pomohlo a je to super na procvičování.
Bylo by super přidat ještě více, třeba i těžších cvičení na velká a malá písmena a také hlavně chytáky :)
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Mezi nejběžnější chyby patří záměna velkýcha malýchpísmen u zeměpisných názvů, vlastních jmen osob a názvů institucí. Děti často tápou také u názvů ulic, škol nebo historických událostí.
Pravidelná cvičení na velká písmena pomáhají tyto chyby postupně odbourávat.
Dysgrafie bývá často mylně zaměňována za dyslexii. Tyto dvě poruchy se mohou doplňovat, ale nejsou stejné. Dysgrafik se nenaučí dobře psát, i když nemá žádná fyzická omezení ani mentální poruchy.
Dysgrafie je specifickou grafickou poruchou, která se projevuje pomalým a kostrbatým písmem, špatným opisem článků, opisů či diktátů a pomalým tempem s přestávkami. Člověk trpící touto poruchou nemá problémy s učivem na mentální úrovni, jen nemůže dostatečně projevit svou grafickou stránku.
Dyslexie je porucha, která souvisí se čtením. Jedná se o nejčastější poruchu specifického učení, postižený není schopný číst souvisle text, písmenka mu skáčou a u některých neví, jak se čtou nebo co znamenají. Dyslexie bývá často provázena špatným psaním a špatným pravopisem. Dítě má problém s rozlišováním hlásek, nechce číst nahlas a čtený text si ukazuje prstem. V České republice se výskyt dyslexie pohybuje mezi 1–2 % v populaci. Jedná se o číslo, kdy děti mají již velice těžké poruchy, které by bez odborné pomoci nemohly být odstraněny. Dyslexie je vrozená nebo získaná porucha poškození mozku.
Nejčastější příčinou dyslexie je:
dědičnost (až 50 %);
změny stavby centrální nervové soustavy;
nedostatečný rozvoj psychických funkcí;
nedostatečná spolupráce obou mozkových hemisfér.
Jak poznáte, že vaše dítě trpí dyslexií: opožděná mluva, malá slovní zásoba, nedokáže vytleskat slovo po slabikách, špatné rozeznávání písmen, vidění písmen zrcadlově, nerozeznání písmen ve slově.
Dyslexie se nedá zcela vyléčit, ale pokud se pravidelně cvičí, může se tato porucha výrazně snížit. Nejdůležitějším úkolem je rozpoznání, zda dítě touto poruchou trpí. Určitě své dítě nenuťte, vyberte vhodný čas, kdy je dítě dobře naladěné a bude spolupracovat. Je důležité, aby bylo v pohodě a nebylo nuceno.
Přímým zdrojem diagnostických informací je analýza školních výkonů a speciální testy i zkoušky hodnotící výkony dítěte v jednotlivých percepčních oblastech.
Vyšetření dítěte se skládá z několika částí, většinou jej provádí speciální pedagog nebo psycholog, který s dítětem provede krátký rozhovor a naváže osobní kontakt. Dítě se při neformálním hovoru uvolní, je zbaveno napětí, popíše své problémy a způsob, jak se s nimi vyrovnává, možnosti jejich překonávání, situaci v rodině a ve škole, dosavadní nápravná opatření a podobně. Během hovoru má odborník možnost posoudit řeč, hodnotit slovní zásobu, vyjadřovací schopnosti, výslovnost a jiné.
Mezi další vyšetření patří zjištění úrovně intelektu – IQ (inteligenční kvocient) – pro vyloučení poruchy v důsledku nižší úrovně mentálních schopností. Vyšetření provádí individuálně a standardizovanými metodami zásadně psycholog. Nejčastěji používaný je Wechslerův test, který je určen pro děti od 5 do 16 let. Test se skládá z deseti subtestů, neprovádí se najednou u dětí s oslabenou pozorností a soustředěností. Dále se používají Ravenovy progresivní matice upravené odborníky pro běžnou populaci; jejich předností je snadné a rychlé vyhodnocení.
Následuje vyšetření čtení, zahrnující vyšetření rychlosti čtení, porozumění čtenému textu, analýzu chyb a chování dítěte při čtení. Používají se standardizované testy čtení s různou obtížností, testy se provádí jednotlivě a zapisují se na záznamový arch. Výkon ve čtení se srovnává s normovanými texty posledního průzkumu čtenářské dovednosti z osmdesátých let. Vyšetřuje se psaní a pravopis dítěte. Sleduje se samostatný písemný projev i opis textu. Při vyšetření pravopisu se používá zvláštních diktátů, srovnávají se diktáty psané ve škole a v poradně. Zjišťuje se rozvoj grafomotoriky i psacích návyků (způsob sezení při psaní, držení psacího náčiní, způsob a rychlost psaní), provádí se analýza chyb.
Cenné informace o grafomotorice poskytují kresebné zkoušky – test Binderové, obkreslování obrazců Matějčka a Vágnerové, test lidské postavy Goodenoughové a jiné.
Standardizované zkoušky pro dysgrafii prozatím nejsou, v praxi se užívají osvědčené a ověřené postupy. Úroveň psaní hodnotí speciální pedagog z hlediska grafické, pravopisné a obsahové stránky, přičemž se všechny oblasti v hodnocení vzájemně ovlivňují. Diagnostickými nástroji jsou opis, přepis, diktát a volný písemný projev. Hodnotícími ukazateli grafické stránky písemného projevu jsou: sezení při psaní, držení psacího náčiní, pracovní tempo, tvary písmen (plynulost tahů, přítlak), velikost písmen, rychlost vybavování písmen a jejich uspořád
Velká počáteční písmena se píší u vlastních jmen, u jevů, které se hodnotí jako významné a na začátku vět.
Vlastní jména se podle významu dělí na dvě skupiny. První skupinou jsou vlastní jména, která jev jenom identifikují. Patří sem jména osob, zvířat, spolků, států, atd. U nich se velká písmena píší vždy. Do druhé skupiny patří jevy, které mají i obecný význam a napsáním velkého písmene dá pisatel najevo, že se jedná o označení jediného určitého jevu (Muzeum čokolády (konkrétní instituce) x muzeum čokolády (místo, kde jsou vystaveny předměty související s čokoládou). Kromě toho se velká písmena píší i u jevů, které byly tak důležité, že bylo třeba je vyčlenit napsáním velkého písmene, to se objevuje například u názvů památných staveb, událostí a akcí: Sametová revoluce.
VLASTNÍ JMÉNA A NÁZVY ŽIVÝCH BYTOSTÍ
Velkým písmenem začínají vlastní jména a názvy živých bytostí, ať už se jedná o jména osobní, umělecká, jména pohádkových bytostí i jména zvířecí. Například: Petr Novák, Božena Němcová, Popelka, Alík.
S velkým počátečním písmenem se píší i přivlastňovací přídavná jména, která vznikla odvozením od jmen osobních příponami -ův, (-ova, -ovo), a in (-ina, ino). Například: Máchův kraj. Naopak malým písmenem začínají přídavná jména, která jsou odvozená od vlastních jmen příponou -ský, -ovský, jako například: shakespearovský sonet, švejkovský typ.
Velká písmena se píší i u jmen národních a obyvatelských. Proto označení typu Čech, Francouz, Pražan, Ostravan, Severočech se píší s velkým písmenem. V okamžiku, kdy se ale z tohoto podstatného jména udělá přídavné jméno, změní se počáteční písmeno na malé. Například: český fanoušek, pražských taxikář.
JMÉNA ZEMĚPISNÁ
Kde se píší velká písmena? U jednoslovných jmen zeměpisných, tedy u světadílů, zemí, krajin, ostrovů, poloostrovů, hor, nížin, moří, jezer, řek a dalších zeměpisných označení se píší velká počáteční písmena.
U dvouslovných názvů se píše malé písmeno u slova původu obecného.
Například: Středozemní moře, Balkánský poloostrov, Kanárské ostrovy, Český ráj, Lysá hora, Slapská přehrada.
V případě, že se k místnímu názvu přidá označení světové strany, která určuje, kde se daná část nachází, se píše velké písmeno jen u místního názvu, ne u označení světové strany: východní Čechy, jižní Morava.
JMÉNA MÍSTNÍ
U jednoslovných jmen obcí a čtvrtí se píše velké písmeno, například: Praha, Vinohrady Brno, Liberec. U dvouslovných pojmenování obcí a čtvrtí se píší obě počáteční písmena velká: České Budějovice, Mariánské Lázně, Hradec Králové, Malá Strana. U tříslovných a víceslovných pojmenování se
Pokud chceme na počítači napsat velké písmeno s háčkem (například Š), zmáčkneme nejprve caps lock (tím dosáhneme toho, že píšeme velká písmena), pak zmáčkneme zároveň shift a klávesu s háčkem a poté písmeno, které chceme změkčit. Pak je třeba vypnout klávesu caps lock, abychom dále nepsali velkými písmeny. V případě písmene Š je postup tedy: 1. zmáčknout caps lock; 2. zmáčknout současně shift + klávesu s háčkem; 3. zmáčknout písmeno S; 4. zmáčknout caps lock.
Druhou možností je, že se vynechá klávesa caps lock a současně s klávesou S se zmáčkne klávesa shift. Postup: 1. zmáčknout současně shift + klávesu s háčkem; 2. zmáčknout současně shift + klávesu písmene kterou chceme změkčit (S)
Pokud by se nedařilo, všechna písmena se dají vyhledat pod: vložit - symbol - najdete požadované písmeno, kliknete na něj, kliknete na vložit a pak zavřít.
Dalším častým tématem je psaní velkýchpísmen u mezinárodních označení států a organizací. Zde je důležité rozlišovat oficiální název od obecného pojmenování.
Státy, organizace a zkratky
U oficiálních názvů se píše velké písmeno u prvního slova a případných vlastních jmen, například Evropská unie, Organizace spojených národů. Zkratky těchto názvů se vždy píší velkými písmeny.
Častým zdrojem chyb jsou názvy obyvatel měst a oblastí. Podstatná jména označující obyvatele se píší s velkým písmenem, zatímco přídavná jména se píší s malým.
Příklady z praxe
Správně píšeme Pražané, Brňané, Ostravané, ale pražský hrad nebo brněnská přehrada. Právě rozdíl mezi podstatným a přídavným jménem je klíčový.
Psaní velkýchpísmen bývá často závislé na kontextu, tak je tomu i u spojení, jež obsahují slovo „PRAŽSKÝ“, mnohdy jsou přípustné obě varianty, případně velké písmeno mění význam slovního spojení.