Téma

PYKAT PŘÍKLADY


PYKAT PŘÍKLADY je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Vyjmenovaná slova po p jsou slova domácího původu, u nichž se v kořenu po souhlásce p píše y/ý. Zde se podrobně podíváme nejen na vyjmenovaná slova po p, ale i na slova k nim příbuzná.


PYKAT

= nést trest za něco

Sloveso pykat (= nést trest) se píše s y, zatímco sloveso pikat (= odpočítávání na určitém místě při hrách), se píše s i.

Pikle (= intriky) nejsou slovem příbuzným ke slovu pykat.

Slova příbuzná

odpykat

Příklady

Odsouzený si svůj trest odpyká ve vězení. Při schovávané Adam pikal za stromem. Odboráři kuli pikle.

Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po p

Poradna

V naší poradně s názvem DŮMYSLNĚ SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.

Nevíte někdo, jaký slovní druh je slovo důmyslně?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo důmyslně je příslovce. Jak? Důmyslně.
Ale slovo důmyslné je přídavné jméno, stejně jako slovo důmyslná nebo důmyslný.
Tvary slova důmyslnný, důmyslnné, důmyslnná a důmyslnně, jsou všechno nesprávné tvary a jejich použití je vždy chybné.

Příklady pro důmyslně jako příslovce:
Svůj úkol zpracoval opravdu důmyslně, až jsem z toho byl překvapen.
Důmyslně navržená konstrukce může ušetřit spotřebu paliva až o 10%.
Důmyslně zařízená dílna.
Důmyslně vyřešený konstrukční problém.

Příklady pro důmyslné / důmyslný / důmyslná jako přídavné jméno:
Je to důmyslný člověk oplývající nápady a vynalézavostí.
Důmyslné umění.
Důmyslná konstrukce.
Vynalezl důmyslné bezemisní vytápění.
Katčiny vtipy jsou tak důmyslné, že je posluchači občas nechápou.

Synonyma ke slovu důmyslně:
- sofistikovaně
- propracovaně
- složitě
- bystře
- důvtipně
- vynalézavě
- vychytrale.

Zdroj: příběh Důmyslně slovní druh

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

  • vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
  • skloňují se
  • můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
  • příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
  • určujeme u nich:
    • rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
    • číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
    • pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
    • vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
  • mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

  • vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
  • ptáme se na ně: jaký, který, čí
  • skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
  • mají tvar podle podstatných jmen
  • můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
  • příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
  • určujeme u nich:
    • pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
    • druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
    • vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
  • přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

  • zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
  • shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
  • příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
  • určujeme u nich:
    • druh (osobní –, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
    • rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
    • číslo (jednotné, množné)
    • pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

  • vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
  • dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
  • podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
    • kolik? – základní: deset, několik
    • kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
    • kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
    • kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
  • větš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slovní druhy

Příběh

Ve svém příspěvku PROSÍM O PŘÍKLADY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kik.

Dobrý den, byl by tu někdo hodný a napsal mi aspoň 5 vět se spojkou podřadící a 5 vět se spojkou souřadící ?? Děkuji :)

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Dobrý den, posílám pár požadovaných příkladů…
1) Souvětí se spojkami souřadicími:
a. Zakopla jsem a natloukla si koleno.
b. Bolí mě koleno, neboť jsem na něj upadla.
c. Spadla jsem na koleno, a proto mě teď bolí.
d. Mám pohmožděné koleno, ale hlava zůstala celá.
e. Chceš to namazat, nebo tu bolest vydržíš?
2) Souvětí se spojkami podřadicími:
a. Prosila mě, abych jí skočil do lékárny.
b. Jakmile najdu svou peněženku, vyhovím jejímu přání.
c. Už rychle utíkej, protože to opravdu bolí.
d. I když jsem jí koleno namazal, zlobila se na mě dál.
e. Tak si myslím, že už ji do hor nikdy nedostanu.

Zdroj: příběh Prosím o příklady

Diktáty na vyjmenovaná slova po p

Online diktát pro 1. stupeň ZŠ

Dita píše domácí úkol. Pyšná princezna je napínavá pohádka. Proč nesla liška pytel zázvoru? Plody vznikají z opylených květů. Po dlouhém běhu mě píchá v boku. Robátko ošetřil jelenovi kopýtko. Na trávě se třpytí kapičky rosy. Můj bratr chce být pilotem nebo pirátem. Teta pije kávu jen s mlékem. Slepýš není had. Jak vypadá ptakopysk?

Online diktát pro 2. stupeň ZŠ

Nalepil jsem obrázek slepýše na tvrdý papír a přidal krátký popisek. Pije netopýr krev stejně jako upír? Dívka se zapýřila, když klopýtla na schodech. Už brzy budeš za své činy pykat. Muzea opatrují mnoho písemných památek a vzácných rukopisů. Nespíte, protože zpytujete svědomí? Kup v papírnictví pytlík připínáčků. Mostní pilíř z pískovce zničila loňská povodeň. Vypiluj svou hru na píšťalku, ať na tebe můžeme být pyšní. Pivoňky měly přepychové květy, ale neustále se z nich sypal pyl. Naleštěná okna pivovaru se třpytila na slunci. Jazykozpytci se zabývají i pravopisnými jevy. Pýr plazivý je nejen obtížný plevel, ale i bylina, která léčí dnu a revma. Jaký je rozdíl mezi sudokopytníky a lichokopytníky?

Zdroj: článek Diktáty na vyjmenovaná slova pro základní školy

Vyjmenovaná slova po p

pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se, (pýří, pyj)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Spytihněv, Chropyně, Přepychy, Pyšely, Spytovice aj.

Pozor: pýcha (pyšný), píchá (bodá), pysky (rty), písky (písčiny), pisk (pískot), pyl (prášek v květu), pil (napil se vody), opylovat (květ), opilovat (obrušovat pilníkem), slepýš (živočich), slepíš (lepidlem papír)

Zdroj: článek Vyjmenovaná slova

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH RÁD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora.

Dobrý den. Mám jeden dotaz: nevíte jaký je slovní druh slovo RÁD? Jestli znáte odpověď moc vám děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva.

Rád je přídavné jméno jmenné, vzorem je mlád, další příklady: zdráv, stár, šťasten,...

Zdroj: příběh Slovní druh rád

3. online diktát

Pijí včely pyl? Nezmýlil se, když tuto událost označil za historický milník. Za své činy budeš pykat. Při hře mě nebaví pikat, raději se schovávám. Slepýš je beznohý plaz podobný hadu. Kdy slepíš tu rozbitou vázu? Myslivec nabyl klidu a znovu nabil svou brokovnici. Výr velký dokáže udolat i lišku nebo srnče. Vodní vír je nebezpečný i pro zdatného plavce. Vtom se zablýsklo blízko nás. Hrách vyseješ na jaře a už v létě na něm budou viset zralé lusky. Šaman vymítal z nemocného zlé duchy. Pravé neštovice se u nás již podařilo vymýtit. Musíme zasít spoustu obilí, abychom mohli všechny zasytit.

Zdroj: článek Diktáty na vyjmenovaná slova s chytáky

Příběh

Ve svém příspěvku BYSTE NEBO BY JSTE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel George Svetlik.

Domnívám se, že před lety, kdy jsem se já učil českou gramatiku, byly povoleny obě možnosti. Mám to prostě nějak zažité. Potom jsem emigroval (1978) a do USA se změny v češtině nedostanou. Nedostaly se tam ani nová slova, která mne po mém návratu šokují a nevím proč si je tato generace politiků a žurnalistů vymýšlí . Příklady: predikce (kdysi se říkalo předpověď), edukace (vzdělání), dehonestace (ponížení), adorovat (obdivovat), implementace ( vložení, zavedení), stejdž-stage (jeviště), bakstejdž-backstage (zákulisí), včera jsem dokonce na ČR slyšel slovo juvenální (má to asi být mladistvý) a mnohé jiné patvary. Můžete namítnout, že je to přirozený vývoj jazyka, ale není. Slova bychom měli nahrazovat anglikanismy tam, kde není český výraz. Nechci znít jako Dobrovský, Jungmann nebo Palacký, ale i oni bojovali proti stejné věci, jenže tenkrát to nebyly anglikanismy ale germanismy. A kdyby nebojovali, tak tu dnes šprechtíme. Proč proti tomu nikdo nebojuje? Kde je Ústav pro jazyk český?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Teukros.

S kritikou na zbytečné ochuzování češtiny o anglikanismy souhlasím. Všimněme si jak se přestává užívat sloveso zahajovat, začínat, spouštět a podstatné jméno zahájení, začátek anglickým startovat, start. Anglické start-startovat vnímám jako opodstatněné v případech rychlého, rázného uvedení předmětu nebo osoby z klidového stavu do pohybu - start rakety, běžci odstartovali apod. Šíření slovního plevele do slovníku současníků mají na svědomí zejména redaktoři veřejných médií. Zřejmě proto že nejsou dostatečně ve svém rodném jazyku. Např. "Odstartovala vernisáž obrazů"

Zdroj: příběh Byste nebo by jste

Vyjmenovaná slova k tisku

Umět vyjmenovaná slova bohužel neznamená umět je jen za sebou správně a rychle odříkat (navíc je dnes každá učebnice uvádí v jiném počtu a pořadí), ale je důležité umět rozpoznat i slova, která jsou vyjmenovaným slovům příbuzná. Zde je seznam článků, které vysvětlují příbuzná slova k vyjmenovaným slovům: Vyjmenovaná slova - slova příbuzná.

Vyjmenovaná slova po b

být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, Přibyslav, Bydžov, Bylany, Bystřice, Byšice, Bystrc, Hrabyně, Byzhradec, Kobylisy aj.

Vyjmenovaná slova po f

Písmeno f se v základech domácích slov téměř nevyskytuje, v základech domácích slov po tomto písmenu y, ý nepíšeme. Y, Ý se píše po f ve slovech přejatých, například fyzika, fyziologie a podobně.

Vyjmenovaná slova po l

slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, (slynout, plytký, vlys)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Lysá, Lysolaje, Volyně aj.

Vyjmenovaná slova po m

my, mýt, myslit (myslet), mýlit se, mys, myš, hlemýžď, mýto, mýtit, mykat, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mys, sumýš

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Přemysl, Kamýk, Litomyšl, Nezamyslice, Myslov, Mysletín, Chomýž aj.

Vyjmenovaná slova po p

pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se, (pýří, pyj)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Spytihněv, Chropyně, Přepychy, Pyšely, Spytovice aj.

Vyjmenovaná slova po s

sytý, syn, sýr, syrový, sychravý, usychat (i usýchat), sýkora, sysel, sýček, syčet, sypat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Bosyně, Syneč, Syslov, Sychrov, Synkov, Sýrovice, Sýčina aj.

Vyjmenovaná slova po v

vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, vy-, vý- (předpony), vyza (druh ryby), cavyky, kavyl (bylina, tráva)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Vysočany, Vyšehrad, Vyškov, Výtoň, Vyžlovka Povydří aj.

Vyjmenovaná slova po z

brzy, jazyk, nazývat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Ruzyně

Zdroj: článek Vyjmenovaná slova k vytisknutí

Poradna

V naší poradně s názvem PŘÍJMENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Voplakalová.

Eva a Ema Novákovi nebo Novákovy

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Eva a Ema Novákovi s měkkou koncovkou -ovi píšeme vždy v 1. pádu.
Naopak Novákovy s tvrdou koncovkou -ovy píšeme pouze ve 4. pádu. Při skloňování těchto podstatných jmen se řídíme vzorem pán (páni, ale vidím pány).

Příklady:

Eva a Ema Novákovi byly včera na plese.
Včera na plese jsem potkal Evu a Emu Novákovy.

Eva a Ema Novákovi dostali balíček.
Místo adresy bylo napsáno jen PRO EVU A EMU NOVÁKOVY.

Eva a Ema Novákovi mají kamarádku a chtějí jít na koncert.
Vstupenka ale platí pouze pro Evu a Emu Novákovy.

Zdroj: příběh Příjmení

Výjimky ve vyjmenovaných slovech po p

Pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýří, pýřit se, pyj, Chropyně, Pyšely, Spytihněv

Pil a pyl

Včely sbíraly pyl z květin versus pil příliš mnoho alkoholu. Pyl s y píšeme všude tam, kde se jedná o prášek z květů. Pil s i píšeme tam, kde se jedná o požívání tekutin.

Slepýš a slepíš

Slepýš s y se píše ve významu zvířete: Slepýš je živočich připomínající hada, ale o hada se nejedná. Slepíš s i se užívá ve smyslu spojení něčeho pomocí lepidla: Dej pozor, ať to pořádně slepíš.

Zdroj: článek Výjimky ve vyjmenovaných slovech

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVA, KTERÁ MŮŽEME ZAŘADIT K VÍCE SLOVNÍM DRUHŮM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František.

Slovo "víc/e" je nepravidelně stupňovatelné příslovce. Může však být i neurčitou číslovkou? Prosím o uvedení několika příkladových vět.
Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Neurčité číslovky označují neurčité množství. Neurčitá číslovka není jen slovo víc nebo více, ale mnoho dalších. Například jde o slova vícero, několik, pár, mnoho, málo, nemálo, nemnoho, kolik, tolik, nejeden. Podle potřeb konkrétního popisu mohou být i tato slova neurčité číslovky: spousta, trocha, troška, špetka, kapka, hromada, moře.

Příklady vět s neurčitou číslovkou více:
Chtěl jich víc než pět.
Víc věcí, než dokáže upotřebit.
Vyrobil víc výrobků než měl.
Potřebuješ víc lepších známek!
Chtěl uplatnit jen dva poukazy, ale použil jich víc.

Zdroj: příběh Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům

Slovo kéž

Slovo kéž pochází ze staré češtiny a vzniklo spojením archaického zájmena a zkrácené příklonné koncovky -že. Původně mělo význam nejen jako přací částice, ale i jako tázací částice podobné dnešním zda a zdali.

Příklady původního použití slova kéž namísto dnešního zda:

  • Kéž mi to činie jiní? (kéž = zda) otázka z legendy o Jidášovi ze 14. stol.
  • Kéž Naman byl zdráv vínem? (kéž = zda) otázka ve Sváru vody s vínem ze 14. stol.
  • Kéžť jest zbaven malomoci? (kéž = zda) otázka ve Sváru vody s vínem ze 14. stol.
  • Kéž jeho jest víno uzdravilo, malomocenstvie jeho zbavilo? (kéž = zda) otázka ve Sváru vody s vínem ze 14. stol.

Příklady původního použití slova kéž ve významu rozkazovacím nebo přacím:

  • Čbáne, ké sě modlíš! (= modli se!) v bajce O lišcě a čbánu ze 14. století.
  • Kéž pak sem dále přistoupíš! (= přistup...) od Václava Františka Kocmánka ze 17. stol.
  • Ale radše kýž mi povíš! (= pověz ...) od Václava Františka Kocmánka ze 17. stol.

Příklady původního použití slova kéž ve tvaru ký:

  • Ký si mě raději zabil! (ký si = kéž bys) Oberpfalcer, Jazyk knih černých, 283, doklad z r. 1603.

Příklady současného použití:

  • Doufám, že mu to řekla. Kéž by!
  • Kéž by to bylo tak jednoduché!
  • Kéž se šťastně vrátíš!
  • Kéž by už bylo jaro!
  • Zatraceně! Kéž by už byl konec!
  • Důra jedna. Kéž by se už nevrátila!
  • Drahý chlebe, kéž tě máme vždycky dosti!
  • Kéž sílu mám! Z muzikálu Carmen.
  • Kéž bych ti to dokázala říct!
  • Kéž bouře by přišla!
  • Kéž bych byl býval věděl!

Zdroj: článek Kéž slovní druh

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Hroníková.

Včera jak jsme si povídali.

Má nebo nemá být před jak čárka?
A poprosím také o vysvětlení proč.
Děkuji předem a přeji dobrý nový rok.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Včera, jak jsme si povídali. Správně je to s čárkou před JAK. Proč? Protože před JAK se píše čárka vždy, když uvozuje větu. Jsme si povídali je věta. Bez čárky je to například ve větě Řval jak blázen. Ale ne již ve větě Řval, jak blázen všude pobíhal. Bez čárky je to jen v případě, když za slovem JAK následuje jen jedno slovo nebo slovní spojení a nikoliv věta.

Rozdíl bude v případě, když JAK uvozuje větu časovou, když, jakmile, zatím co.
Příklady:
Včera jak jsme si povídali, viděla jsem venku pobíhat sousedovic psa.
Hned jak jsem vstoupil, slyšel jsem pana profesora živě mluvit.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo jak

Výjimky ve vyjmenovaných slovech po m

My, mýt, myslit i myslet, mýlit se, hmyz, myš, hlemýžď, mýtit, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mýto, mykat, mys, sumýš, Litomyšl, Kamýk

My a mi

Nejdůležitější je zapamatovat si, že:

  • slovo my použijeme, pokud mluvíme o více lidech (my všichni)
  • slovo mi napíšeme, pokud mluvíme jen o sobě

Mýt a mít

Každé z těchto slov opět znamená něco jiného. Podle toho, co chceme vyjádřit, vybíráme správné slovo. Úplně jednoduše můžeme říct, že:

  • mýt = čistit vodou
  • mít = vlastnit

Vymítat

Slovo vymítat zní hodně podobně jako slovo vymýtit. Nenechte se ale zmást, tato slova spolu nemají nic společného. Slovo vymítat znamená dávat pryč, vyhánět a často na něj můžeme narazit ve spojení s ďáblem. Pamatujte si, že kněz z těla nemocného ďábla vyhání, nekácí ho.

Příklady:

Duchovní se snažil z těla nemocného vymítat ďábla.

Vymítal z domu zlé duchy.

Promítat

Promítání filmů nemá také nic společného s kácením, píšeme ho tedy s měkkým I.

Příklady:

Dnes jsme byli v kině na promítání obrázků z divoké přírody.

Pracuje jako promítač.

Promítání v letním kině začne ihned po setmění.

Míchat

Slovo míchat nám může na první pohled připomínat vyjmenované slovo dmýchat. Nepatří ale k jeho příbuzným slovům a píšeme v něm měkké I. S měkkým I píšeme také odvozeniny toho slova, například namíchat, smíchat, zamíchat, umíchat a další.

Příklady:

Omáčku zamíchejte a nechte vařit.

Všechny suroviny smíchejte dohromady.

Míchala čaj lžičkou, aby vystydl.

Zdroj: článek Výjimky ve vyjmenovaných slovech

Druhy podmětu

Podmět může být ve větě vyjádřený, což znamená, že ve větě je přímo nazván původce nebo nositel děje, vlastnosti nebo stavu.

Podmět také může být nevyjádřený, což znamená, že ve větě není přímo uvedený. V takovém případě rozlišuje tři typy nevyjádřeného podmětu: podmět nevyjádřený známý z předcházející věty, podmět nevyjádřený zřejmý z určitého tvaru slovesa, podmět všeobecný. Podmět všeobecný se týká přesněji nepojmenovaných osob.

Příklady:

Podmět vyjádřený - Pes vrčel na souseda

Podmět nevyjádřený

  1. známý z předcházející věty - Babička sbírala houby. Našla jich mnoho.
  2. zřejmý z tvaru slovesa - Každý den běháme kolem hráze.
  3. všeobecný - V rádiu mluvili o autonehodě.

Podmět se také rozlišuje podle toho, zda je dále rozvíjen a z kolika slov se skládá. Pokud ve větě není podmět rozvíjen, jedná se o podmět holý, pokud ho rozvíjí jiný větný člen, jedná se o podmět rozvitý. Posledním typem je podmět několikanásobný, ten se skládá z více slov (více podmětů)

Příklady:

  • Podmět holý - Babička pekla koláč.
  • Podmět rozvitý - Moje babička pekla koláč.
  • Podmět několikanásobný - Babička a maminka pekly koláč.

Zdroj: článek Podmět

Předpona s-

  • Předpona s- se píše tam, kde sloveso s touto předponou a slova od něj odvozená mají význam směřování dohromady (na jedno místo, k sobě, spolu), tu se také vyslovuje tato předpona v slabičné podobě se (například sejít se, seskupit, sešít, sepnout) a před v a nepárovými souhláskami s- (například sloučit, svinout, svézt, sbíhat se, scházet se, shromáždit se, spřátelit se, sbírat, scvrknout se)
    • Příklady: sejít se, scházet se, sehnat, shon, sebrat, sbírat, sevřít, svírat, sepnout, spínat, sdružit se, shromáždit se, srotit se, stisknout, sbalit, sklížit, slepit, spřáhnout, scelit, smísit, shrnout, skloubit, smrsknout, scvrknout se, stulit, sblížit se, spřátelit
  • Předpona s- se píše tam, kde sloveso s předponou a slova od něj odvozená mají význam směřování shora dolů nebo z povrchu pryč, tu se také vyslovuje předpona v slabičné podobě se (například sejít, seskočit) a před v a nepárovými souhláskami s- (například sjet, snést, smýt, svléct, spadnout, slétnout, stékat, srazit, smýt, smazat, sloupnout)
    • Příklady: sestoupit, seskočit, sejmout, sestřelit, sehnout, shýbnout, seškrábat, setřít, stírat, sletět, spadnout, stékat, shodit, srazit, skácet, strhnout, svléci, schýlit, sklopit, svalit, sloupat, smazat, smýt, stírat

Zdroj: článek Předpony s z

Příklady použití

Bude-li hezky, pojedeme v sobotu na výlet. X Jestliže bude hezky, pojedeme v sobotu na výlet. X Když  bude hezky, pojedeme v sobotu na výlet.

Dorazí-li i Helena, ukážu se tam. X Ukážu se tam, jestliže dorazí i Helena. X Ukážu se tam, když  dorazí i Helena.

Půjdeš-li na brigádu, můžeš si vydělat na vánoční dárky. X Jestliže půjdeš na brigádu, můžeš si vydělat na vánoční dárky. X Když půjdeš na brigádu, můžeš si vydělat na vánoční dárky.

Nezačneme-li včas, nestihneme to do večera. X Jestliže nezačneme včas, nestihneme to do večera. X Když nezačneme včas, nestihneme to do večera.

I výše uvedené příklady nám tedy zcela názorně pomáhají při určení slovního druhu u  bude-li. Vložte si místo bude-li slova jestliže bude nebo když bude, a hned vám musí být jasné, že ve výrazu bude-li došlo ke spojení slovesa se spojkou.

Zdroj: článek Jaký slovní druh je bude-li

Bidlo nebo bydlo

Bidlo s měkkým I je dlouhá tyč, na kterou můžeme pověsit například peřiny. Často ho používá také převozník. S měkkým I píšeme také bidélko (i bidýlko), na kterém rádi sedí ptáci. I když bidlo nesouvisí se slovesem bít, můžete si i u něj pomoci tím, že bidlo souvisí s násilím. Tyč můžeme vzít do ruky a do něčeho s ní uhodit.

Příklady:

Převozník má v ruce bidlo.

Papoušek se naparoval na bidélku.

Pokud ale říkáme, že má někdo dobré bydlo (že se má dobře), nebo že ho pálí dobré bydlo (neváží si toho, že se má v životě dobře), píšeme ve slově bydlo tvrdé Y.

Příklady:

Proč tě pálí dobré bydlo?

Mají dobré bydlo.

Zdroj: článek Výjimky ve vyjmenovaných slovech

Zbýt a zbít

Pokud někde něco zůstane, píšeme slovo zbýt s tvrdým Y.

Příklady:

Na stole zbyly dva knedlíky.

Zbylo mu jen pár přátel.

Pokud ale někoho zmlátíme, jedná se o slovo zbít s měkkým I.

Příklady:

Zbili ho do bezvědomí.

Proč jsi ho chtěl zbít?

Zdroj: článek Výjimky ve vyjmenovaných slovech

Nabýt a nabít

Pokud někdo doplňuje energii do nějakého přístroje nebo dává do pušky náboje, použijeme slovo nabít s měkkým I. Pomůckou nám může být právě to, že se dříve prach do pušky opravdu pěchoval silou. U baterie jakoby také tu energii dovnitř tlačíme.

Příklady:

Nabij baterku do foťáku!

Myslivec nabil pušku.

Pokud naopak někdo něco získal, nabyl, jedná se o příbuzné slovo k vyjmenovanému slovu být a píšeme v něm Y.

Příklady:

Lehce nabyl, lehce pozbyl. (Lehce získal, lehce ztratil.)

Ve škole nabyl nové vědomosti.

Stejný pravopis platí samozřejmě pro všechna příbuzná slova, nabíjecí baterie píšeme také s měkkým I, podobně nabyté zkušenosti píšeme s tvrdým Y.

Je tam nabito.

Pokud je někde nabito, znamená to, že je tam narváno až k prasknutí. A pokud je něčeho tak moc, že už se tam nic jiného nevejde, píšeme vždy slovo nabito s měkkým I.

Měl hlavu nabitou znalostmi.

V autobuse bylo nabito.

Stejné pravidlo platí také při psaní spojení jako má nabitý program, byl to den nabitý zážitky. I v tomto případě je něco naplněno až k prasknutí.

Zdroj: článek Výjimky ve vyjmenovaných slovech

Odbýt a odbít

Se slovem odbít se nejčastěji setkáme ve spojení s hodinami. Pokud nám hodiny oznamují údery čas, jedná se o sloveso odbít s měkkým I. Odbít použijeme ale také v případě, že něco odpálíme (například rukou míč).

Příklady:

Hráč může míč odbít pouze rukou.

Hodiny odbily půlnoc.

Odbýt s tvrdým Y znamená, že něco uděláme ledabyle, odflákneme to. Odbýt také můžeme žádost nebo prosbu, a to pokud ji odmítneme.

Příklady:

Odbyla mě, že nemá čas.

Neodbývej domácí úkoly.

Zdroj: článek Výjimky ve vyjmenovaných slovech

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Jana Válková

 Mgr. Světluše Vinšová

 Mgr. Jitka Konášová

 Mgr. Jan Novotný


Pykat
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
pýr
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>