SEMNOU

Se mnou nebo semnou

Existuje jen jedna správná varianta a tou je "se mnou". Ke špatnému pravopisu často dochází kvůli záměně se spojením "sebou" a "s sebou", kde jsou přípustné obě varianty a jejich použití závisí na kontextu.

Zdroj: Se mnou nebo semnou

Ukázky ve větě

Text písně "Vím, že jsi se mnou" dojal většinu diváků.

Neodpojuj se a zůstaň se mnou online.

Buď se mnou a neodcházej.

jak to se mnou mluvíš?!?

Přítel to se mnou myslí vážně.

Počítáte se mnou ve firmě i do budoucnosti?

Zdroj: Se mnou nebo semnou

Vysvětlení pravopisu

Na pravopisu tohoto běžně užívaného spojení není nic složitého, stačí si uvědomit, že se jedná o dvě slova: předložku "se" a osobního zájmena "já" v 7. pádě. "Se" tedy není předponou (jen v takovém případě by bylo možné psát tato dvě slova dohromady). Předložka "se" se vždy píše odděleně od zájmen, s nimiž se může pojit: např. s ní, s ním, s tebou, s vámi, s námi, s nimi.

Zdroj: Se mnou nebo semnou

Skloňování slova milý

Číslo jednotné, rod mužský životný:

• 1. pád: (kdo, co?) milý, např.: Přišel i můj milý skřítek.
• 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Bez milého kamaráda.
• 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Milému příteli.
• 4. pád: (koho, co?) milého, např.: Potřebuji pozdravit mého milého tatínka.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milý, např.: Hej Ty! Milý člověče!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Pohádka o milém princi.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Strávila večer s milým člověkem.

Číslo jednotné, rod mužský neživotný:
(Vše je stejné jako u životného, až na tvar ve 4. pádu.)

• 1. pád: (kdo, co?) milý, např.: Můj milý mobil.
• 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Bez milého přijetí.
• 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Robot poděkoval dalšímu milému stroji.
• 4. pád: (koho, co?) milý, např.: Dostala jsem milý dárek.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milý, např.: Zapni se! Můj milý počítači!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Snila jsem o mém milém květu.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Přivítal se semnou milým polibkem.

Číslo jednotné, rod ženský:

• 1. pád: (kdo, co?) milá, např.: Moje milá přítelkyně.
• 2. pád: (koho, čeho?) milé, např.: Bez mojí milé kamarádky.
• 3. pád: (komu, čemu?) milé, např.: Napsal jsem mojí milé mamince.
• 4. pád: (koho, co?) milou, např.: Dostala jsem milou zprávu.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milá, např.: Hola, hola! Moje školo milá!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milé, např.: Zdálo se mi o mé milé přítelkyni.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milou, např.: Překvapil mě milou zprávou.

Číslo jednotné, rod střední:

• 1. pád: (kdo, co?) milé, např.: Milé dítě.
• 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Dieta bez mého milého ovoce.
• 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Dal jsem pamlsek milému štěněti.
• 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Dostala jsem milé přání k svátku.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milé, např.: Dobrý den! Milé obecenstvo!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Zdálo se mi o mém milém zvířátku.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Ohromil mě milým překvapením.

Číslo množné, rod mužský životný:

• 1. pád: (kdo, co?) milí, např.: Přišli i moji milí skřítci.
• 2. pád: (koho, čeho?) milých, např.: Bez mých milých kamarádů.
• 3. pád: (komu, čemu?) milým, např.: Našim milým přátelům.
• 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Potřebuji pozdravit mé milé medvídky.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milí, např.: Hej Vy! Milí lidé!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milých, např.: Pohádka o milých princeznách.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milými, např.: Strávila večer s milými lidmi.

Číslo množné, rod mužský neživotný:
(Vše je stejné jako u životného, až na tvar v 1. a v 5. pádu.)

• 1. pád: (kdo, co?) milé, např.: Vzal jsem si své milé věci.
• 2. pád: (koho, čeho?) milých, např.: Bez milých přijetí.
• 3. pád: (komu, čemu?) milým, např.: Robot poděkoval dalším milým strojům.
• 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Dostala jsem milé dárky.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milé, např.: Zapněte se! Mé milé počítače!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milých, např.: Snila jsem o mých milých květech.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milými, např.: Přivítal se semnou milými polibky.

Číslo množné, rod ženský:

• 1. pád: (kdo, co?) milé, např.: Milé dívky.
• 2. pád: (koho, čeho?) milých, např.: Bez mých milých kamarádek.
• 3. pád: (komu, čemu?) milým, např.: Napsal jsem mým milým sourozencům.
• 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Dostala jsem milé zprávy.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milé, např.: Hej, vy dvě milé krasavice!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milých, např.: Zdálo se mi o mých milých sestrách.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milými, např.: Překvapil mě milými zprávami.

Číslo množné, rod střední:

• 1. pád: (kdo, co?) milá, např.: Milá zvířata.
• 2. pád: (koho, čeho?) milých, např.: Dostala jsem mnoho milých oznámení.
• 3. pád: (komu, čemu?) milým, např.: Dal jsem pamlsek milým štěňátkům.
• 4. pád: (koho, co?) milá, např.: Dostala jsem milá přání k svátku.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milá, např.: Ahoj, moje milá zvířata!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milých, např.: Zdálo se mi o mých milých zvířatech.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milými, např.: Ohromil mě milými překvapeními.

Zdroj: Pravopis milý a milí