PŘÍBYTEK
= Příbytek je místo, kde někdo přebývá, žije. Je to něco jako obydlí.
Příklady
Jeho příbytek působil útulně.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po b
SLIVA PŘÍBUZNÁ PŘÍBYTEK a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Vyjmenovaná slova jsou slova domácího původu, u nichž se v kořenu píše po obojetné souhlásce y/ý. Podrobně se podíváme nejen na vyjmenovaná slova po b, ale i na slova k nim příbuzná.
= Příbytek je místo, kde někdo přebývá, žije. Je to něco jako obydlí.
Jeho příbytek působil útulně.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po b
Ve svém příspěvku PŘÍBUZNÁ SLOVA K VYJMENOVANÝM SLOVŮM PO L se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pepa.
je to super dostal jsem za 1
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l
A teď hurá na ta slova příbuzná. Pro jistotu raději připomenu, co tento termín označuje.
Slova příbuzná musí v podstatě splňovat dvě kritéria. Jednak musí mít stejný kořen, tedy část slova, která je společná pro všechna příbuzná slova, jednak spolu musí významově souviset. S naším slovem VŮNĚ jsou tedy příbuzná slova:
Že to tak na první pohled nevypadá? Říkáte si, že kořen těchto slov není stejný? Odpověď musíme hledat ve slovotvorbě. Slovo VŮNĚ je slovo odvozené od slovesa VONĚT a při tomto procesu došlo k alternaci samohlásek v kořeni: -o- se změnilo na -ů- (podobně je tomu například u vodit – vůdce, solit – sůl a podobně).
První pravidlo, že slovo příbuzné musí mít stejný kořen, jsme si tedy potvrdili, a druhá zákonitost je naštěstí zcela zřejmá – všechna výše uvedená příbuzná slova vyjadřují, že nám něco voní či nevoní.
Zdroj: článek Příbuzná slova ke slovu vůně
Ve svém příspěvku PŘÍBUZNÁ SLOVA K VYJMENOVANÝM SLOVŮM PO L se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dildora Kadyrova.
teska vijmenovana slova po l
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l
Umět vyjmenovaná slova bohužel neznamená umět je jen za sebou správně a rychle odříkat (navíc je dnes každá učebnice uvádí v jiném počtu a pořadí), ale je důležité umět rozpoznat i slova, která jsou vyjmenovaným slovům příbuzná. Zde je seznam článků, které vysvětlují příbuzná slova k vyjmenovaným slovům: Vyjmenovaná slova - slova příbuzná.
být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, Přibyslav, Bydžov, Bylany, Bystřice, Byšice, Bystrc, Hrabyně, Byzhradec, Kobylisy aj.
Písmeno f se v základech domácích slov téměř nevyskytuje, v základech domácích slov po tomto písmenu y, ý nepíšeme. Y, Ý se píše po f ve slovech přejatých, například fyzika, fyziologie a podobně.
slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, (slynout, plytký, vlys)
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Lysá, Lysolaje, Volyně aj.
my, mýt, myslit (myslet), mýlit se, mys, myš, hlemýžď, mýto, mýtit, mykat, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mys, sumýš
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Přemysl, Kamýk, Litomyšl, Nezamyslice, Myslov, Mysletín, Chomýž aj.
pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se, (pýří, pyj)
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Spytihněv, Chropyně, Přepychy, Pyšely, Spytovice aj.
sytý, syn, sýr, syrový, sychravý, usychat (i usýchat), sýkora, sysel, sýček, syčet, sypat
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Bosyně, Syneč, Syslov, Sychrov, Synkov, Sýrovice, Sýčina aj.
vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, vy-, vý- (předpony), vyza (druh ryby), cavyky, kavyl (bylina, tráva)
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Vysočany, Vyšehrad, Vyškov, Výtoň, Vyžlovka Povydří aj.
brzy, jazyk, nazývat
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Ruzyně
Zdroj: článek Vyjmenovaná slova k vytisknutí
Příbuzná slova mají vždy s vyjmenovaným slovem společný kořen a tematicky (myšlenkově) s ním souvisejí, jako příklad můžeme uvést vyjmenované slovo slyšet a k němu příbuzná slova: nedoslýchat, neslyšně, slýchat, neslýchaný, slyšitelně, poslyš, vyslýchat a podobně. Všechna tato slova mají společný kořen -sly- (-slý-) a všechna se týkají sluchu, slyšení.
Chcete-li si po přečtení teorie také prakticky procvičit pravopis vyjmenovaných a k nim příbuzných slov, zkuste naše doplňovací cvičení nebo diktáty na vyjmenovaná slova.
Zdroj: článek Vyjmenovaná slova
Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.
Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova po m
Příběh se odehrává na letní dovolené v Itálii, v malém lázeňském středisku Torre di Venere, kam přijíždí německá rodina. Ta se ubytuje v Grandhotelu, kde je poté číšník odmítne posadit k lepším stolům s odůvodněním, že jsou pouze pro „naše hosty“, tedy Italy (hloupý fašismus). Jistá italská kněžna požadovala jejich odstěhování jen proto, že jejich děti mírně kašlaly, a ačkoliv doktor potvrdil, že jsou zdravé, pracovníci hotelu jim „doporučili odstěhování“. Opustili tedy i tento příbytek a nakonec skončili v malém penzionu signory Angiolieri, kde se jim líbilo. V následujících dnech se pak setkávali na pláži s dalšími Italy, jejichž chování však bylo zvláštním způsobem strojené a umělé. Atmosféra toho místa pak byla velmi stísněná a nepříjemná. Nejlépe tuto náladu ztělesňoval malý italský chlapec. Při malém štípnutí rakem ztropil příšerné divadlo, přitom ale už druhý ničil s ďábelskou radostí ostatním dětem hrady z písku.
Jednoho večera vyrazila rodina s dětmi na kouzelnické představení, avšak netušili jeho hrůzný konec. Začátek byl dosti zvláštní – kouzelník nejprve nechal obecenstvo téměř hodinu čekat a poté se na pódiu objevil malý mužík odpudivého vzhledu. Byl to kouzelník Cipolla. Začal se chlubit svými úspěchy v Římě a jiných velkých městech a narážel na bezvýznamnost publika vůči němu. V celém publiku začalo jeho chování vyvolávat smíšené pocity. Proti jeho urážlivým řečem se obořil jeden místní mladík. Kouzelník se zdál být výborným řečníkem a začal nepřímo napadat onoho mladíka. Nakonec přišel až k němu a začal ho přesvědčovat, že má koliku, a mladík se doopravdy začal svíjet v křečích. Obecenstvo začalo mít podezření, že ke svým „kouzlům“ používá hypnózu. Kouzelník svými hypnotickými schopnostmi vnucoval svoji vůli vybraným lidem z obecenstva a tím je zesměšňoval přede všemi.
Nejvíc šokoval diváky, když zhypnotizoval číšníka Maria a vnukl mu představu, že on je dívka, kterou miluje. Mario se mu vyznal, čímž odhalil svoji tajnou lásku k místní dívce. Dokonce kouzelníka i políbil. Potom ho kouzelník probudil a Mario, rozhořčený a ponížený, utekl z pódia pryč. Náhle se ale zastavil a zcela nečekaně vytáhl zbraň a kouzelníka zastřelil. Vyděšení účastníci byli zhrozeni Mariovým činem, ale zároveň to pociťovali jako osvobození od bezohledné manipulace s jejich myslí.
Zdroj: článek Mario a kouzelník
I
Na topole nad jezerem
seděl Vodník pod večerem:
„Sviť, měsíčku, sviť,
ať mi šije niť.
~
Šiju, šiju si botičky
do sucha i do vodičky:
Sviť, měsíčku, sviť,
ať mi šije niť.
~
Dnes je čtvrtek, zejtra pátek —
šiju, šiju si kabátek:
Sviť, měsíčku, sviť,
ať mi šije niť.
~
Zelené šaty, botky rudé,
zejtra moje svatba bude:
Sviť, měsíčku, sviť,
ať mi šije niť.“
II
Ráno, raníčko panna vstala,
prádlo si v uzel zavázala:
„Půjdu, matičko, k jezeru,
šátečky sobě vyperu.“
~
„ „Ach nechoď, nechoď na jezero,
zůstaň dnes doma, moje dcero!
Já měla zlý té noci sen:
nechoď, dceruško, k vodě ven.
~
Perly jsem tobě vybírala,
hile jsem tebe oblíkala,
v sukničku jako z vodních pěn:
nechoď, dceruško, k vodě ven.
~
Bílé šatičky smutek tají,
v perlách se slzy ukrývají,
a pátek nešťastný je den,
nechoď, dceruško, k vodě ven.“ “ —
~
Nemá dceruška, nemá stání,
k jezeru vždy ji cos pohání,
k jezeru vždy ji cos nutí,
nic doma, nic jí po chuti. —
~
První šáteček namočila —
tu se s ní lávka prolomila,
a po mladičké dívčině
zavířilo se v hlubině.
~
Vyvalily se vlny zdola,
roztáhnuly se v šírá kola;
a na topole podlé skal
zelený mužík zatleskal.
III
Nevesely, truchlivy
jsou ty vodní kraje,
kde si v trávě pod leknínem
rybka s rybkou hraje.
~
Tu slunéčko nezahřívá,
větřík nezavěje:
chladno, ticho — jako žel
v srdci bez naděje.
~
Neveselý, truchlivy
jsou ty kraje vodní;
v poloutmě a v polousvětle
mine tu den po dni.
~
Dvůr Vodníkův prostranný,
bohatství v něm dosti:
však bezděky jen se v něm
zastavují hosti.
~
A kdo jednou v křišťálovou
bránu jeho vkročí,
sotva ho kdy uhlédají
jeho milých oči. —
~
Vodník sedí mezi vraty,
spravuje své sítě,
a ženuška jeho mladá
chová malé dítě.
~
„Hajej, dadej, mé děťátko,
můj bezděčný synu!
ty se na mne usmíváš,
já žalostí hynu.
~
Ty radostně vypínáš
ke mně ručky obě:
a já bych se radš viděla
tam na zemi v hrobě.
~
Tam na zemi za kostelem
u černého kříže,
aby má matička zlatá
měla ke mně blíže.
~
„Hajej, dadej, synku můj,
můj malý Vodníčku!
Kterak nemám vzpomínati
smutná na matičku?
~
Starala se ubohá,
komu vdá mne, komu?
však ani se nenadála,
vybyla mne z domu!
~
Vdala jsem se, vdala již,
ale byly chyby:
starosvati — černí raci,
a družičky — ryby!
~
A můj muž — bůh polit
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady
být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, Přibyslav, Bydžov, Bylany, Bystřice, Byšice, Bystrc, Hrabyně, Byzhradec, Kobylisy aj.
Pozor: být (jsem), bít (tlouct), nabýt (získat), nabít (vsunout náboj do pušky, nebo natlouct), odbýt (ledabyle provést), odbít (odtlouci), dobýt (zmocnit se), dobít (baterii, nebo poraněnou zvěř), bidlo (tyč), bydlo (obydlí), býlí (plevel), bílý (barevný), bílí (natírá na bílo), černobýl, zlatobýl, abychom, kdybychom
Zdroj: článek Vyjmenovaná slova
Býčí zápasy, býkovec, bižuterie, přibitý hřebík, nabídka, bičík, babiččin byt, sváteční obyčeje, bytná, sbírání bylin, příbytek dobytku, bystřina, černá kobyla, Bydžov, letní byt, černobýl,nabýt vědomosti,obydlí,Zbyněk, nezbytné jídlo, ubírat se domů, úbytek váhy, biblický hrdina, bydliště, vlnobití, Bídníci, pobil střechu, zbít psa, dobít baterii, luční kobylka, dobyvatel, bystrozraký, bílí králíci.
Zdroj: článek Diktáty na vyjmenovaná slova po b
Román Tajuplný ostrov vydal Verne v roce 1875. Tato kniha má rysy vědecko-fantastické literatury. Tato kniha je provázána s dalšími dvěma knihami (Děti kapitána Granta a Dvacet tisíc mil pod mořem). Při tvorbě tohoto příběhu autor projevil své znalosti nejen ze zeměpisu a přírodopisu, ale i z jiných předmětů, například z chemie a fyziky. Příběh Tajuplného ostrova začíná za americké války Severu proti jihu. Děj se odehrává především na opuštěném ostrově, který si trosečníci pojmenují jako Lincolnův ostrov. Mezi hlavní myšlenky tohoto díla patří určitě solidarita mezi lidmi, síla přátelství a snaha nevzdávat se a najít vždy něco dobrého na každé situaci. Hlavními hrdiny jsou dobří muži, kteří i ve válce stojí na „správné“ straně. Každá z postav má nějaký charakter a ten si drží po celou dobu příběhu.
Příběh Tajuplného ostrova začíná ve velmi dramatickém okamžiku, kdy se hlavní hrdinové obávali o svůj život. Jejich balón byl totiž poničen a jim hrozilo, že se zřítí do moře. Vše, co šlo, vyhazovali z balónu, aby si zajistili alespoň pár metrů výšky k dobru. Nakonec se jim podařilo přistát na břehu. Tam ale zjistili, že jeden z nich chybí.
Až po tomto dramatickém úvodu se děj vrací k předcházejícím událostem a představuje hlavní hrdiny. Putování hlavních hrdinů začalo v pevnosti Richmond, kterou za války Severu proti jihu obléhalo vojsko generála Granta. V pevnosti byli uvězněni: inženýr Cyrus Smith s jeho sluhou černochem Nabem a novinářem Gedeonem Spilettem. Tam se také setkali s námořníkem Pencroffem, který tam byl se svým mladým přítelem Harbertem.
Pencroff vymyslel plán útěku z pevnosti. Smith i Spilett s plánem souhlasili, protože se chtěli dostat zpět do války a bojovat opět proti jihu. K útěku využili balón, který se v pevnosti nacházel. Balón je ale zanesl nad Tichý oceán, kde také ztroskotali. Po ztroskotání si hrdinové uvědomili, že chybí jeden z nich, a to inženýr Smith s jeho psem Topem. Snažili se ho najít, ale marně. Nejhůře jeho ztrátu nesl černoch Nab, který bez něj nechtěl žít. Zbytek posádky se vydal na vedlejší větší ostrov, na němž chtěli žít. Našli si tam vhodný úkryt, který nazvali Komín. Také zjistili, že na ostrově je sladká voda i les, takže jim chyběl již jen oheň. Mezitím, co Pencroff s Harbertem chystali úkryt, tak se Spilett s Nabem pokoušeli najít Smitha. Oba se ale vrátili bez úspěchu. Spilett v kapse objevil zapomenutou sirku, a tak se trosečníkům podařilo rozdělat oheň. Nab se nevzdal naděje, že inženýra Smitha objeví, hledal ho i sám. Jednou v
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Jules Verne
Být, byt, bytná, bytový, bytelný, bytost, bydlit i bydlet, bydliště, obydlí, bydlo, dobýt, dobyvatel, dobytek, dobytče, dobytkářství, nabýt, nabývat, nábytek, obývat, obyvatel, obyvatelstvo, odbýt, odbyt, neodbytný, pozbýt, přebýt, přebývat, přebytek, přibýt, přibývat, příbytek, ubýt, ubývat, úbytek, zbývat, zbytek, zabývat se, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka; Bydžov, Přibyslav, Bylany, Hrabyně, Zbyněk
Při učení vyjmenovaných slov narážíme na slova, která můžeme psát s tvrdým Y i s měkkým I. Taková slova se liší nejen svým pravopisem, ale také významem. Proto je důležité umět je rozlišovat. Je přeci rozdíl, jestli napíši, že jsem nabyla telefon, nebo nabila telefon. V prvním případě jsem ho totiž získala, dříve jsem ho neměla, ale teď už ho mám. V druhém případě jsem do telefonu doplnila energii, aby mohl dál fungovat. Ovšem telefon nemusí být vůbec můj, mohla jsem jen udělat laskavost třeba dědečkovi nebo kamarádce. Doplnění nesprávného i/y do některých slov může opravdu výrazně změnit význam věty, případně celého sdělení. Pojďme se tedy podívat na dvojice slov, ve kterých se nejčastěji chybuje.
Zdroj: článek Výjimky ve vyjmenovaných slovech
= bytová jednotka, část domu
ubytovat, ubytování, ubytovna (= ubikace, svobodárna), ubytovací, bytový, obytný, bytelný (= pevný, tvrdý, stálý), bytná (= pronajímatelka bytu)
Bytná mi zvýšila nájem. Nábytek působil bytelně. Dělníci bydleli na ubytovně.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po b
U slova bydlit, může problém tvořit slovo příbuzné bydlo. U slova bydlo (živobytí, toužit po dobrém bydlu) se píše y, na rozdíl od slova bidlo (delší tyč, hubený člověk), kde se píše i.
obydlí, bydliště, bydlo, obydlit, obydlený, zabydlit, zabydlený,
Pálí ho dobré bydlo. Prádlo pověsil na bidlo.
Obydlím pravěkých lidí bývala často jeskyně. Zabydlel se v novém domě.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po b
= rostlina, která má často léčivé účinky
Komplikace může být se slovem býlí (= plevel) a slovy příbuznými: býložravec, černobýl, je třeba si uvědomit, že se pořád jedná o rostlinu.
bylinka, bylinkový, býlí, bylinný, bylinkář, bylinkářka, býložravec, býložravý, černobýl, zlatobýl
U potoka rostlo škodlivé býlí. Králík je býložravec.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po b
= Kobyla je samice od koně
kobylí, kobylka, Kobylisy
Na louce poskakovala malá kobylka. Kobylisy jsou čtvrtí Prahy.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po b
= Dobytek je jiné označení pro hospodářská zvířata, především pro skot (krávy a býci), vepře, ovce a kozy.
dobytčí, dobytče, dobytkářství
Dobytek na loutce se vesele pásl. Dobytkářství na Slovensku má bohatou tradici.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po b