Popis osoby patří mezi první slohové útvary, se kterými se žáci setkávají už na druhém stupni základní školy, a přesto dokáže mnohé potrápit. Napsat dobrý popis spolužáka totiž neznamená jen vyjmenovat barvu vlasů a očí, ale umět vystihnout člověka jako celek – jeho vzhled, chování i povahu. Právě proto je důležité mít jasnou osnovu, držet se logického postupu a nebát se přidat vlastní pohled. Díky tomu vznikne sloh, který nepůsobí jako suchý seznam vlastností, ale jako živý a čtivý text, který má hlavu i patu.
Ve škole se popis postavy sloh nejčastěji objevuje v 6. třídě. Hodnotí se především dodržení osnovy, jazyková správnost a schopnost vystihnout osobnost člověka.
Pečlivě strukturovaný text a čitelné odstavce výrazně zvyšují šanci na dobré hodnocení.
Zdroj: článek Popis - můj spolužák
Sloh charakteristika osoby se často zaměřuje na blízké lidi – spolužáky, rodiče nebo členy rodiny. Text by měl působit přirozeně a pravdivě.
Zdroj: článek Charakteristika
Dobré sloh vypravování o prázdninách má jasnou strukturu. Nejde jen o to, co se stalo, ale také v jakém pořadí a proč byla událost důležitá.
Při psaní pomáhá držet se jednoduché osnovy: úvod do situace, vznik zápletky, vyvrcholení a závěrečné uklidnění děje.
Zdroj: článek Pracovní list - vypravování o prázdninách
Slovo košatá je ženský rod přídavného jména košatý. Znamená, že má mnoho větví nebo je hojně rozvětvený, a to buď doslova u stromů, nebo i přeneseně u něčeho, co je rozvětvené v jiném smyslu, například v myšlenkách, popisu atd.
Košatá koruna stromu: Strom, který má mnoho větví.
Košatá myšlenka: Myšlenka, která se rozvíjí do mnoha směrů.
Košatá vyprávění: Vyprávění, která obsahují mnoho detailů a odboček.
Zdroj: článek Přídavná jména
Hlavní postavou je babička, která představuje morální vzor a středobod celého vyprávění.
Kniha zdůrazňuje lidskost, morálku a význam tradičních hodnot v každodenním životě.
Idealizace slouží k vyjádření autorčina obdivu k těmto hodnotám a k vytvoření vzoru pro čtenáře.
Příběh Viktorky ukazuje tragickou stránku lidského osudu a kontrastuje s idylickým životem na Starém bělidle.
Mezi hlavní motivy patří rodina, tradice, příroda, víra a mezilidské vztahy.
Styl je klidný, popisný a vyznačuje se bohatým jazykem plným historismů.
Ano, postava Barunky i prostředí Ratibořic vycházejí ze vzpomínek Boženy Němcové.
Dílo je součástí českého literárního kánonu a nabízí mnoho témat k rozboru.
Připomíná hodnoty, které jsou aktuální i v moderní společnosti.
Zdroj: článek Babička
Vypravování je útvarem slohového postupu vyprávěcího. Děj je jedinečný, neopakovatelný, uspořádaný podle časové nebo příčinné souvislosti. Vypravováním tak vlastně někomu chcete písemně sdělit něco, co se stalo. Cílem vypravování je především zachytit a objasnit událost v jejím průběhu. Hlavní vlastností, kterou se vypravování liší od obyčejného popisu děje, je bezesporu napětí. Základními kameny vypravování by proto měly být uvedení do děje, zápletka, stupňování napětí přecházející ve vyvrcholení a rozuzlení. Vypravování se používá v literatuře jako základ pro román, povídku a také epickou poezii.
Osnova může být heslovitá, větná nebo citátová. V jedné osnově nestřídáme různé způsoby!
Zdroj: článek Vypravování
Dopis je jedním ze základních slohových útvarů, s nímž se člověk setkává již v dětství, a proto ho řada lidí nepovažuje za příliš složitý útvar, ale je třeba si uvědomit, že existují různé druhy dopisů. Tento slohový útvar se dělí na dvě hlavní skupiny, a to dopisy osobní a dopisy úřední, případně obchodní.
Zdroj: článek Otevřený dopis
V češtině rozlišujeme deset slovních druhů.
Ohebné slovo lze skloňovat nebo časovat.
Ne, většinou jde o zvratné zájmeno, ale funkce závisí na větě.
Jedná se o zájmeno, konkrétně tázací nebo vztažné.
Ano, rozhoduje konkrétní použití ve větě.
Nejčastěji spojka, někdy však částice.
Jsou základem pro pravopis, sloh i větný rozbor.
Pravidelným procvičováním na větách a textech.
Zdroj: článek Slovní druhy
Ve školním prostředí se s tímto slohovým útvarem setkávají žáci už na prvním stupni základní školy. Sloh popis pracovního postupu bývá často zadáván formou výroby jednoduchého výrobku, receptu nebo popisu pokusu.
U mladších žáků se klade důraz hlavně na přehlednost, jednoduchost vyjadřování a dodržení osnovy. Postupně se přidává přesnost a odbornější slovní zásoba.
Zdroj: článek Popis pracovního postupu
Ve škole se otevřený dopis často zadává jako sloh dopis, obvykle na druhém stupni základní školy. Žáci se tímto způsobem učí formulovat názor, pracovat s argumenty a dodržovat formální pravidla.
Typickým zadáním bývá například otevřený dopis starostovi, řediteli školy nebo prezidentovi.
Zdroj: článek Otevřený dopis
Aby sloh působil živě, je dobré doplnit text drobnými detaily, přirovnáními nebo krátkými příklady chování. Právě tyto prvky dělají z obyčejného slohu zajímavý popis postavy.
Pomoci může také osobní názor nebo krátká vzpomínka, která vystihuje vztah autora ke spolužákovi.
Zdroj: článek Popis - můj spolužák
Při psaní popisu osoby je důležité dodržet určitou posloupnost. Text by měl plynule přecházet od obecného představení k detailům a nakonec k celkovému hodnocení. Díky tomu bude popis osoby sloh přehledný a srozumitelný.
Nejprve je vhodné stručně představit, o koho se jedná, poté popsat vzhled a následně se zaměřit na povahové vlastnosti, chování a vztah autora k popisované osobě.
Zdroj: článek Popis - můj spolužák
Jedná se o slohový útvar založený na osobních zážitcích z letních prázdnin.
Úvodem do situace, kde a s kým hrdina prázdniny prožil.
Ano, osnova pomáhá udržet logickou stavbu a přehlednost textu.
Často se volí prázdniny u babičky nebo rodinná dovolená.
Délka se řídí zadáním, důležitější je úplnost děje než rozsah.
Rozvíjí schopnost plánovat, psát a strukturovat příběh.
Základ může být skutečný, ale fantazie je povolená a vítaná.
Krátkým shrnutím nebo vyjádřením pocitu z prožitých prázdnin.
Zdroj: článek Pracovní list - vypravování o prázdninách
Ano, nadpis jasně vymezuje obsah dopisu a je doporučený.
Vždy formální oslovení odpovídající funkci adresáta.
Ano, ale dnes se běžně používá tištěná forma.
Ano, patří mezi častá slohová cvičení.
Měl by být stručný a věcný, obvykle jedna stránka.
Ne, jazyk musí zůstat neutrální a věcný.
Ano, pokud upravíte obsah podle konkrétní situace.
U tištěných dopisů se doporučuje vlastnoruční podpis.
Zdroj: článek Vzor úředního dopisu – kompletní návod, struktura a praktická ukázka
Přestaň se chovat jako bláznivá hysterka.
Je to nevyrovnaná hysterka.
Léčbu agresivní hysterky lékaři pomalu vzdávali.
Bez téhle hysterky se na dovolené určitě obejdeme.
Třídní hysterce už nic nepomůže.
Neříkej to prosím té mé hysterce.
Nemám rád hysterku, která se mnou pracuje.
Potkal jsem hysterku z tvého vyprávění.
Buď zticha, hysterko!
Hysterko, vůbec na mě nemluv.
Není mi jasné, co na té hysterce vidíš.
Nemluvíme o žádné nevyrovnané hysterce.
Stávala se hysterkou, po které netoužil.
S touto hysterkou nechci mít co do činění.
Zdroj: článek Hysterka nebo histerka
Božena Němcová napsala Babičku 19. Století, takže proto působí jazyk této knihy velmi zastarale. Často se zde objevují výrazy, které mohou u mladých lidí vyvolat úsměv na tváři, protože si je pojí s různými jinými významy. Vše je ale způsobeno historismy.
Příběh Babičky působí mile, není zde žádný nečekaný zvrat, žádná drastická zápletka. Jedná se o vyprávění o v podstatě idylickém životě babičky v domě její dcery.
V příběhu se objevují různě dlouhé pasáže s popisy předmětů, které mají Proškovi a další rodiny v domácnosti, nebo kněžna na zámku. Také zde nechybí líčení krajiny, které jen dokresluje idylku babiččina života.
Hlavní příběh o babičce je někdy přerušen různými příběhy, které babička (případně jiná postava) vypráví.
Zdroj: článek Babička